S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona o zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a o změně
a doplnění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev
a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky,
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 81)



Vláda na jednání své schůze dne 11. ledna 1999 projednala a posoudila návrh zákona o zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk, č. 81), a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s zejména z dále uvedených důvodů.

1. Předložený návrh zákona si klade za cíl podřízení provozování zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jedinému správci - Všeobecné úrazové pojišťovně České republiky. Návrh tak řeší pouze institucionální stránku dané problematiky, nedotýká se však vůbec úpravy hmotněprávní, tj. nároků zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Předložený návrh zákona předpokládá, že v tomto směru bude dále platit dosavadní úprava obsažená v zákoně č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. To však není v souladu s budoucí právní úpravou pracovněprávních vztahů v novém zákoníku práce, neboť se předpokládá, že oblast náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání bude nově upravena ve zvláštním zákoně. Předložený návrh zákona neupravuje tudíž problematiku odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání komplexně a zabývá se jen částí této problematiky. Zároveň vláda uvádí, že v souladu se svým programovým prohlášením připraví nový systém úrazového pojištění, který nahradí dosavadní pojištění zaměstnavatelů pojištěním zaměstnanců a vymezí jejich nároky při pracovním úrazu a nemoci z povolání.

2. Zákonné pojištění zaměstnavatelovy odpovědnosti za škodu má, podle předloženého návrhu zákona, provádět jeden subjekt, který má mít zřejmě veřejnoprávní povahu, avšak se soukromoprávními rysy. Charakter pojišťovny však musí být jednoznačný a musí být přesně vymezeno postavení pojišťovny v právním řádu; nemělo by se jednat o dvojaké postavení této instituce jako veřejnoprávního a současně soukromoprávního subjektu.
Z předloženého návrhu zákona (§ 12 odst. 1) není zřejmé, které obecné předpisy o pojišťovnictví a jaká jejich konkrétní ustanovení mají platit též pro Všeobecnou úrazovou pojišťovnu České republiky.
Dále je neúplně vymezena působnost a organizační struktura úrazové po-jišťovny, značně neúplně je upraveno hospodaření pojišťovny, zejména měla-li by být tato pojišťovna veřejnoprávním subjektem, nejsou upraveny věci dozoru či kontroly nad pojišťovnou.

3. Předložený návrh zákona si sice v důvodové zprávě klade dále za cíl umožnit provozovateli pojištění v široké míře provádět prevenci a podporu rehabilitace a rekvalifikace, tento koncepční záměr však není v předloženém návrhu zákona vůbec vyjádřen; návrh obsahuje pouze velmi obecné zmínky o prevenci.

4. V předloženém návrhu zákona není proveden ekonomický propočet navrhované úpravy. Nejsou ani naznačeny sazby pojistného a není vyjádřen finanční dopad na zaměstnavatele ani na stání rozpočet. V důvodové zprávě se sice uvádí, že návrh nemá žádný dopad na státní rozpočet, avšak v další její části je požadováno ze státního rozpočtu 150 mil. Kč na jednorázové pořizovací náklady, aniž je specifikováno, o jaké konkrétní náklady se jedná.

5. Nehledě k výše uvedené výhradě vláda současně upozorňuje, že předložený návrh zákona obsahuje řadu závažných legislativních nedostatků, které by ve svém důsledku znamenaly jeho neaplikovatelnost v praxi. Jedná se například o tyto nedostatky:

a) v předloženém návrhu zákona není vůbec upraveno řízení, v § 24 se uvádějí dva případy, kdy se postupuje podle správního řádu s tím, že při rozhodování o ostatních věcech se správní řád nepoužije - není však upraveno, podle jakých pravidel bude postupováno,

b) předložený návrh zákona není v souladu s pracovněprávními předpisy, v některých částech (zejména v § 4 u povinností zaměstnavatelů a v § 9 u náhrady škody) jde nad rámec těchto přepisů, což představuje nepřímou novelizaci zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce,

c) přechod na novou úpravu je upraven nedostatečně, zejména není upraveno předání údajů o poskytovaných plněních a o plátcích pojistného,

d) není jasné, jak, resp. z jakých zdrojů, bude pojišťovna ode dne účinnosti zákona poskytovat plnění v případech, které nastaly před účinností zákona a které má podle předloženého návrhu zákona převzít a podobně.