S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 60)


Vláda na jednání své schůze dne 30. listopadu 1998 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 60), a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s zejména z těchto důvodů:

a) o výši povinnosti nahradit škodu a o výši této náhrady nemůže rozhodovat zdravotní pojišťovna ve správním řízení, jak je v návrhu zákona zamýšleno, a to proto, že nejde o vztah administrativní, tedy nerovnoprávný, v němž by pojišťovna měla právo jednostranně rozhodnout, ale jde o vztah rovnoprávných subjektů, z nichž jeden má právo na náhradu škody a druhý je povinen náhradu poskytnout a nedojde-li mezi nimi k dohodě, musí rozhodnout soud,

b) podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod (uveřejněné pod č. 209/1992 Sb.) má každý právo na to, aby byla jeho záležitost spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích. Vzhledem k tomu, že v České republice není dosud zavedeno správní soudnictví s plnou jurisdikcí, znamenal by pokus přesunout rozhodování o náhradě škody ze soudů na orgány zdravotních pojišťoven výrazné oslabení plnění uvedené úmluvy, kterou je Česká republika vázána,

c) náhrada škody, na kterou má právo zdravotní pojišťovna, je dosud plně jejím příjmem a pokud by měl být realizován návrh, aby 20 % z těchto náhrad bylo příjmem zdravotnických zařízení, muselo by se to nutně promítnout v nedostatku zdrojů zdravotních pojišťoven. K tomu vláda zároveň poznamenává, že nevidí důvod pro toto dělení, neboť zdravotní pojišťovny hradí zdravotnickým zařízením výkony v daných případech v plné výši.





Nehledě k výše uvedeným zásadním připomínkám vláda dále upozorňuje, že realizace ustanovení v navržené podobě by byla sama o sobě zcela nefunkční, neboť návrh zákona není provázán se souvisejícími právními předpisy. Z návrhu zákona implicitně například vyplývá nutnost upravit další povinnosti zdravotnických zařízení týkající se evidence okolností každého ošetření, nutnost změnit hospodaření zdra-votních pojišťoven, včetně úpravy způsobu přerozdělování prostředků z vybraných náhrad škod mezi zdravotnická zařízení apod., což by si vyžadovalo změnu zejména zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

Závěrem vláda uvádí, že připravuje návrh nové komplexní právní úpravy veřejného zdravotního pojištění, který, v souladu se svým plánem legislativních prací, projedná nejpozději v 1. pololetí roku 1999. Jeho součástí bude i problematika, která je předmětem předloženého návrhu zákona, nebude však pojata tak, aby přinesla bezkoncepční změny náhrady škody, jak to činí předložený návrh zákona, ale tak, aby zajistila správné fungování předmětných náhrad škod v systému veřejného zdravotního pojištění.