Studie

ISSN 2533-4131

 

Zemědělství a životní prostředí

1. Zemědělství

5.395 Prodej potravin ze dvora v evropském srovnání (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Miroslav Jakab
(srovnávací studie, 6/2020, 18 str.)
Práce se zabývá regulací tzv. prodeje ze dvora, tedy prodeje malého množství produktů zemědělské prvovýroby přímo spotřebiteli, na tržišti, v tržnici nebo do místního maloobchodu. Prodej potravin je silně regulován na unijní úrovni, prodej ze dvora je však z působnosti některých unijních přímo použitelných předpisů vyňat. Práce tak začíná stručným shrnutím relevantní unijní úpravy a pokračuje srovnáním vnitrostátních regulací České republiky, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska, Francie, Maďarska a Itálie (zejména regionu Friuli-Venezia Giulia). Všechny zkoumané země upravují relativně podrobně technické aspekty potravinové hygieny prodeje ze dvora, některé pak tuto činnost zohledňují v jiných oblastech práva například výjimkami ze zákazu otevírat obchody v určenou dobu (Německo), zvláštním zohledněním v daňových předpisech (Polsko) nebo omezením možnosti podomního prodeje pouze na vyjmenované komodity (Rakousko). Ukázkou relativně přísné regulace jsou pravidla italského regionu Friuli-Venezia Giulia, která podmiňují zahájení činnosti úspěšně absolvovanou kontrolou provozovny z hlediska dodržení hygienických pravidel. Česká úprava ze srovnání vychází jako stručná, ve svém důsledku ale i relativně liberální.

5.359 Právní úprava pančování vína ve vybraných státech EU
Autor: Renáta Zahořáková
(srovnávací studie, 7/2015, 11 str.)
Práce představuje komparaci právní úpravy pančování vína ve vybraných státech Evropy. Zaměřuje se na popis právní úpravy pančování vína v jednotlivých státech a na zjištění, zda je pančování vína v daných zemích považováno za zločin či jiný typ protiprávního jednání. Součástí práce je také srovnání s právní úpravou v České republice.

5.275 Návrh reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou
Autor: Josef Palán
(informační podklad, 5/2007, 13 str.)
Informační materiál pro jednání Výboru pro evropské záležitosti dne 18. května 2007.

2. Životní prostředí

4.028 Analýza produkce a nakládání s bioodpady a související legislativy ve vybraných evropských zemích
Autoři: Tomáš Brandejský, Jan Vlna
(studie, 5/2021, 33 str.)
Tato studie obsahuje informace o produkci a nakládání s bioodpady ve vybraných evropských zemích (Belgie, Německo, Rakousko, Slovinsko a Švédsko), a také informace o související legislativě. Studie je zaměřena na třídění bioodpadu, jeho kompostování a následnou aplikaci kompostu na zemědělskou půdu. Studie obsahuje také statistická data, infografiku a citace právních předpisů.

5.397 Přístupová práva a speciální výcvik asistenčních psů ve vybraných státech EU
Autor: Jan Vlna
(studie, 11/2020, 20 str.)
Studie se zabývá tématem asistenčních psů, konkrétně dvěma aktuálními otázkami: (1) přístupová práva asistenčních psů do veřejných prostor a (2) výcvik asistenčních psů, a to v rámci deseti vybraných států Evropské unie. V úvodu práce je uvedena definice a jednotlivé mezinárodní kategorie asistenčních psů. Následuje shrnutí komparativní analýzy, které je s ohledem na specifičnost v otázce výcviku asistenčních psů v jednotlivých státech zpracováno v přehledové tabulce. Hlavní část práce uvádí detailní informace k této problematice v jednotlivých vybraných zemích.

5.394 Systémy zálohovaní v EU – PET lahve, sklo a kovové (hliníkové) nápojové obaly na jedno použití (Dokument PDF, 0 MB)
Autoři: Eva Balounová, Zuzana Kodatová
(srovnávací studie, 4/2020, 13 str.)
Práce představuje úpravu nakládání s plastovými PET lahvemi, sklem a hliníkovými (kovovými) plechovkami – tedy jednocestnými (jednorázovými) nápojovými obaly ve vybraných evropských zemích, ve kterých existuje zálohový systém. Pro úplnost je zmíněna úprava na úrovni Evropské unie a stávající právní úprava zálohového systému v České republice, kde je tento systém zaveden pouze pro opětovně použitelné (znovuplnitelné) obaly (skleněné lahve). Zálohový systém na opětovně použitelné lahve je zaveden ve většině evropských zemích – na Slovensku, v Belgii, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Slovinsku, Nizozemí, Polsku, Švédsku, Rakousku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Německu.

4.027 Změna klimatu a energetická unie - Aktuální vývoj (do konce roku 2018) (Dokument PDF, 813 KB)
Autor: Eva Balounová
(studie, 2/2019, 20 str.)
V roce 2018 se na mezinárodním poli v oblasti změny klimatu odehrály dvě důležité události. Jednak byla v říjnu 2018 vydána zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C, za druhé v prosinci 2018 proběhla konference OSN o změně klimatu v polských Katovicích (COP24). V Evropské unii v roce 2018 došlo ke schválení důležitých legislativních návrhů k vytvoření energetické unie, nebo alespoň k nalezení shody na nich. Schválené dokumenty mimo jiné stanovují cíle v oblasti boje se změnou klimatu pro rok 2030. Evropský parlament pod vlivem zvláštní zprávy o dopadech oteplení o 1,5 °C vyzval k navýšení těchto cílů. Evropská komise vydala koncem roku 2018 dlouhodobou strategickou vizi pro klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050, která má otevřít rozsáhlou diskuzi napříč celou EU. Strategie má umožnit, aby EU přijala a do začátku roku 2020 předložila ambiciózní strategii tak, jak požaduje Pařížská dohoda. Práce Parlamentního institutu pojednává o všech těchto důležitých událostech. První část shrnuje závěry zvláštní zprávy o dopadech oteplení o 1,5 °C a závěry COP24 v Katovicích. Druhá část nejprve stručně představuje energetickou unii a dosažený pokrok. Jsou uvedeny schválené cíle pro rok 2030. Dále jsou představeny některé důležité dokumenty z poslední doby, např. právě sdělení Komise Čistá planeta pro všechny, které představuje vizi do roku 2050. Je uvedeno i usnesení VEZ PS PČR k tomuto dokumentu.

4.026 Ekologická újma - implementace směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s nápravou škod na životním prostředí v právních řádech vybraných členských států (Dokument PDF, 902 KB)
Autor: Eva Balounová
(srovnávací studie, 7/2018, 20 str.)
Tato práce vznikla doplněním původní práce věnované implementaci směrnice ELD v jednotlivých členských státech (část A). Původní práce se věnovala zejména implementaci definice, tedy věcné působnosti směrnice a částečně i osobní působnosti směrnice (př. rozšíření objektivní odpovědnosti, rozšíření definice provozovatele). Druhým zkoumaným bodem byla implementace ustanovení směrnice, od kterých se členské státy mohou odchýlit, neboli ustanovení, která jsou dobrovolná (liberační důvody, finanční zajištění). Část B má za cíl doplnit informace týkající se následujících bodů: • Kdo nejčastěji podává podnět (žádost o opatření) – vzhledem k nedostatečnému množství informací bylo alespoň uvedeno, kdo může podnět podat • Jaké jsou definice ekologické újmy • Jaká je úspěšnost podání – zde zpravidla nebyly k dispozici dostatečné informace • Konkrétní příklady – zde bylo uvedeno 10 případů, práce zahrnuje i odkazy na další případy. Bylo přistoupeno ke zpracování tohoto doplnění zejména ve státech, u kterých jsou dostupné informace a kde je nejvíce nahlášených škod – tedy v Polsku, Maďarsku a dále v Německu, Spojeném království a Španělsku.

4.025 Těžba uranu na našem území po roce 1945 (Dokument PDF, 581 KB)
Autor: Eva Balounová
(studie, 12/2016, 28 str.)
Práce se věnuje problematice těžby uranu na našem území po roce 1945 a jeho vývozu do SSSR, respektive zejména toho, zda byly ze strany SSSR poskytnuty kompenzace za ztráty na životním prostředí, které v důsledku těžby uranu vznikly. Tyto ztráty lze označit jako staré ekologické zátěže. Není známo, že by ze strany SSSR nebo později Ruské federace byly tyto zátěže nějak kompenzovány. Pro bližší představu o dohodě a vztahu mezi Československem (později ČSSR) a SSSR je blíže představena celá historie těžby uranu a jeho vývozu do SSSR. Jádro práce spočívá v rozboru dohody vlád ČSR a SSSR a protokolu z 23. listopadu 1945 o těžbě uranové rudy v ČSR a dodávkách do SSSR a jejich následných modifikacích a doplňků. Z analýzy dohody, cen placených ze strany SSSR za uran (v čase v zásadě klesajících) a nákladů ze strany ČSR je jasné, že těžba nebyla zisková a že ČSR (resp. ČSSR) doplácela nejen za ztráty na životním prostředí. Je třeba však vzít v potaz to, že uran na území ČSR nebyl světově konkurenceschopný a také to, jaká byla politická situace v době vzniku dohody. To je v práci také popsáno. Konečně práce popisuje i to, jaké ztráty na životním prostředí po těžbě uranu zůstaly a to, že náklady na odstranění starých ekologických zátěží jsou v tomto případě velké. Závěrem je nutno zmínit, že těžba uranu byla spojena i s dalšími negativy – např. pracovním nasazením vězňů, dopady na zdraví lidí, pracovními úrazy při těžbě, apod., které bohužel nemohly být z důvodu rozsahu v práci popsány. V rámci objektivního pochopení těžby uranu na území ČR je však třeba na tyto faktory pamatovat.

4.023 Regulace chovu a obchodu se psy v EU - Problematika tzv. psích množíren v právních úpravách členských států Evropské unie (Dokument PDF, 537 KB)
Autor: Eva Balounová
(srovnávací studie, 8/2016, 21 str.)
Práce Parlamentního institutu úvodem nastiňuje problémy, které v České republice a Evropské unii existují v souvislosti s chovem psů a obchodem s nimi. Práce popisuje právní úpravu chovu psů a obchodu s nimi na úrovni práva Evropské unie, včetně na jaře 2016 schváleného „právního rámce pro zdraví zvířat“. Dále jsou představena nezávazná prohlášení či iniciativy probíhající na evropské úrovni. Práce rovněž zmiňuje doporučení neziskových organizací zabývajících se problematikou na celoevropské úrovni. Společným jmenovatelem výzev jak politických představitelů, tak neziskových organizací je zejména povinná registrace zvířat a jejich odpovídající označování (čipování), objevují se otázky regulace obchodu (např. internetového obchodu), informování spotřebitele, ochrana spotřebitele, atp. V další části práce je představena právní úprava a stav v České republice, včetně v minulosti již uvažovaných změn, které nebyly prosazeny. Samotná komparativní část práce srovnává právní úpravu v evropských zemích v oblastech, které mohou vést ke zlepšení situace – těmito oblastmi je povinné čipování a centralizovaná evidence psů, regulace obchodu se psy, ochrana zvířat během přepravy, ochrana spotřebitele, informování, osvěta a vzdělávání. Rovněž jsou představeny nově schválené právní úpravy směřující ke zlepšení stavu – ve Francii a Polsku. Závěrem jsou shrnuty zásadní poznatky vyplývající z komparace a doporučení na úrovni EU.

4.024 Turistické značení v Evropě - Právní úprava turistického značení ve vybraných státech Evropy
Autor: Eva Balounová
(srovnávací studie, 8/2016, 15 str.)
Práce Parlamentního institutu představuje existující právní zakotvení turistického značení v právních řádech evropských zemí. Práce nejprve představuje turistické značení v České republice, včetně jeho historického vývoje a právní úpravy. Práce rovněž představuje typy značení, které se v evropských zemích používají. Práce vznikla při vědomí toho, že v České republice existuje velmi propracovaný systém turistického značení. Autorka práce si je rovněž vědoma snah de lege ferenda zakotvit problematiku turistického značení do právního řádu České republiky. Proto se práce snaží najít odpovědi na to, jestli je v některých zemích Evropy tzv. právo turistického značení nebo právo turistických cest právně ukotveno. Dále se práce věnuje problematice trestání za poškození nebo zničení turistické značky. Rovněž byla věnována pozornost financování provádění a udržování turistického značení. Práce je rozčleněna na dvě části – v první je představen stav v České republice, v druhé pak stav v jednotlivých zemích Evropy s tím, že úvodem jsou představeny právní úpravy sousedních zemí ČR a poté dalších vybraných evropských zemí. Závěrem jsou stručně shrnuty výsledky této komparativní studie.

5.361 Vybrané aspekty právní úpravy myslivosti ve vybraných zemích EU
Autor: Eva Balounová
(srovnávací studie, 9/2015, 13 str.)
Studie se věnuje právní úpravě myslivosti ve vybraných zemích Evropské unie, proto je nejprve představena relevantní mezinárodní a evropská právní úprava a poté jsou systémy v jednotlivých zemích rozděleny do čtyř kategorií – středoevropský revírní systém, skandinávský systém, latinský systém a anglosaský systém. V další části práce jsou podrobněji popsány systémy v jednotlivých vybraných zemích reprezentujících dané skupiny. Nejvíce prostoru je věnováno právní úpravě v sousedních zemích – konkrétně je nejpodrobněji popsána právní úprava na Slovensku, které s Českou republikou sdílí historii i společné tradice, nicméně v dnešní době tam platí novější a v mnoha ohledech propracovanější právní úprava. V popisu právní úpravy v sousedních zemích je kladen důraz na úpravu náhrady škody způsobenou při výkonu myslivosti, divokou zvěří, chráněnou zvěří, nebo naopak na zvěři. Další část práce tvoří tabulky, kde jsou přehledně seřazena data týkající se minimálních požadovaných výměr honiteb v jednotlivých zemích, povinného členství v mysliveckých organizacích a poplatků spojených s výkonem myslivosti. Závěrem jsou uvedeny odkazy na statistiky (zejména počty ulovené zvěře).

5.356 Výše poplatků za dobývání nerostů v členských státech EU s důrazem na uhlí
Autoři: Eva Balounová, Karel Vašek
(studie, 4/2015, 23 str.)
Tato studie analyzuje systémy poplatků nebo daní placených v členských státech Evropské unie v těžebním průmyslu. Jelikož systémy jsou mnohdy složité a liší se pro jednotlivé nerosty, následující studie se zaměřuje zejména na těžbu uhlí a také akcentuje to, pokud se liší poplatky za hnědé nebo černé uhlí či za povrchovou nebo hlubinnou těžbu. Je kladen důraz na obdoby české úhrady z vydobytého nerostu dle § 32a horního zákona. Nejdříve je popsán systém v České republice, poté jsou charakterizovány systémy poplatků v sousedních státech a nakonec ve všech členských zemích EU. Je také popsána aktuální situace v jednotlivých zemích – těží daná země momentálně uhlí? A pokud ano, v jakém objemu? Studie se také snaží stručně okomentovat tendence v jednotlivých zemích, tedy to, jestli je produkce uhlí na ústupu, či naopak. Je také akcentováno to, kdo nese povinnost poplatky platit, komu a jaké je rozpočtové určení poplatků či daní. Jsou zmiňovány také absolutní částky, kolik bylo za výše zmíněné poplatky vybráno, ale údaje jen za těžbu uhlí většinou nejsou známy.

5.353 Revitalizace regionů po rozsáhlém útlumu těžkého průmyslu či těžby s důrazem na zaměstnanost
Autor: Eva Balounová
(studie, 3/2015, 19 str.)
Studie se zabývá problematikou oživení regionů, ve kterých došlo k utlumení těžkého průmyslu nebo těžby, zejména ve spojitosti s problematikou zaměstnanosti. První kapitola práce se věnuje oživení tzv. starých průmyslových regionů. Typickým starým průmyslovým regionem je např. Manchester (Velká Británie), nebo Porúří (Německo); proces oživení v těchto regionech je v kapitole blíže představen. Druhá kapitola práce je věnována Lužické oblasti (Německo), tato oblast se dá charakterizovat spíše jako tzv. periferní region. V Lužické oblasti došlo k útlumu těžby hnědého uhlí, s jehož následky se region potýká dodnes. V kapitole je představen proces po útlumu těžby, zároveň kapitola obsahuje komparaci relevantní legislativy v Německu a v České republice. Třetí část práce představuje projekt ReSource, což je iniciativa hornických regionů střední Evropy, v nichž byla utlumena nebo ukončena těžební činnost. Kapitola blíže popisuje strategie k oživení ve vybraných regionech do projektu zapojených; v málo osídlených regionech Mansfeld-Südharz (Německo) a Steirische Eisenstraße (Rakousko) a v naopak hustě osídleném regionu Zwickau-Lugau-Oelsnitz (Německo). Poslední část práce stručně představuje originální řešení revitalizace jednotlivých bývalých dolů nebo lomů.

4.021 Posuzování vlivů na životní prostředí
Autor: Daniela Dupláková
(studie, 1/2011, 23 str.)
Studie popisuje problematiku posuzování vlivů na životní prostředí, a to prostřednictvím rozboru norem mezinárodního, evropského i národního práva. Studie se podrobně zabývá problematickými body české úpravy, které mají za následek řízení vedené Evropskou komisí proti České republice, resp. v současné době již odsuzující rozsudek Soudního dvora v této věci.

2.095 Uhlíková daň (daň z emisí CO2) v členských státech EU
Autor: Josef Palán
(informační studie, 8/2010, 8 str.)
Studie se zabývá uhlíkovou daní (daní z emisí CO2), patřící mezi nepřímé daně, kterou se zdaňují emise CO2, vytvářené spalováním fosilních paliv (uhlí, minerálních olejů, plynu). Uhlíková daň se uvaluje na fosilní paliva a její výše je obvykle odvislá od množství CO2, které vzniká při spalování pohonných hmot nebo při výrobě tepla určeného k vytápění nebo k průmyslovému užití a v některých státech je sazba daně částečně odvislá i od energetického obsahu.

4.020 Právní úprava využití bioplynu v rámci EU a ve vybraných státech
Autor: Daniela Dupláková
(srovnávací studie, 7/2010, 18 str.)
Tato práce se zabývá právní úpravou podpory využívání bioplynu. Soustřeďuje se na právní úpravu EU, jež platí obecně pro všechny členské státy, jakož i na právní úpravy jednotlivých států. Jedná se o výběr osmi států, a to Finska, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Slovenska, Spojeného království a Španělska.

3.074 Environmentální bezpečnost – teoretický rámec
Autor: Jitka Fojtíková
(informační studie, 12/2008, 6 str.)
Práce vymezuje teoretické zařazení tzv. environmentální bezpečnosti do systému národní bezpečnosti. Předkládá přehled hlavních hrozeb, významných aktérů a nástrojů sloužících k zajištění environmentální bezpečnosti. Zvláštní část práce je věnována představení dokumentu Evropské komise a Vysokého představitele pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Konkrétní zlepšení v oblasti environmentální bezpečnost by se podle tohoto dokumentu mělo projevit v oblasti výzkumu, monitoringu, systému včasného varování, civilní ochrany, užití krizového managementu a nástrojů reakce na přírodní katastrofy.

4.008 Právo na informace o životním prostředí
Autor: Mgr. Martina Vrbová
(informační studie, 9/1997, 25 str.)
Právní úprava přístupu k informacím o životním prostředí v členských zemích EU. Provedení komunitární úpravy volného přístupu k informacím o životním prostředí - směrnice 90/313/EHS. (Velká Británie, Španělsko, Rakousko, Dánsko, Švédsko, SRN, Finsko, Francie)

4.006 Právo na informace o životním prostředí I
Autoři: JUDr. Eva Kružíková, CSc.
(informační studie, 3/1995, 15 str.)
Význam práva na informace o životním prostředí. Právo na informace o životním prostředí v právní úpravě EU. Česká právní úprava přístupu k informacím o životním prostředí.





ISP (příhlásit)