Aktuality

Informace z PK 10/2021 (20. 7. 2021)
100 let od významné pomoci ruské a ukrajinské emigraci v roce 1921

Významná československá pomoc ruské a ukrajinské emigraci
100 let (1921 - 2021)

"Po revolučních událostech v r. 1917 a následné občanské válce v Rusku utíkaly před bolševiky tisíce občanů bývalého ruského impéria. Svůj nový domov hledali na Balkáně, v západní Evropě, Americe i v Austrálii. V důsledku této masivní migrace byla zahájena mezinárodní humanitární akce. Mezi zeměmi, které se jí účastnily, zaujala zcela výjimečné místo nově vzniklá Československá republika. Československo se ve dvacátých letech 20. století stalo natolik významným intelektuálním a vědeckým centrem emigrace z Ruska, že Praha byla v té době dokonce nazývána ruským Oxfordem. Nebyla náhoda, že si ruská inteligence vybrala pro svůj exil Československou republiku. Obecná orientace politických názorů většiny československých politiků, kteří existenci bolševického Ruska nepřijali a neuznávali, výrazně přispěla k příznivému postoji zdejší vlády k emigrantům. Československá republika byla jednou z mála zemí, které nabídly uprchlíkům pomoc organizovanou na státní úrovni a financovanou v rámci státního rozpočtu.

Pro uprchlíky připravila mladá Československá republika podmínky, jaké nebyly v žádné jiné zemi. Již v r. 1919 vláda schválila pomocnou akci, na jejíž realizaci se podílela ministerstva, vládní úřady a řada dalších institucí. V červenci 1921 bylo schváleno nařízení o provádění tzv. Ruské pomocné akce pod osobní záštitou prezidenta T. G. Masaryka. Důraz byl kladen na humanitární charakter akce. V jejím rámci bylo zemědělcům, studentům a vědcům umožněno přijet do Československa pracovat, dokončit studia nebo pokračovat ve vědecké práci, ale i založit zde školy, vědecké, společenské a kulturní instituce. (…) Kromě státní pomoci se v pomoci emigrantům angažoval Československý červený kříž (…) a pomáhali rovněž bohatí slavjanofilové z řad bankéřů, statkářů a podnikatelů. Mezi politiky měli emigranti největší zastání u Karla Kramáře a jeho manželky Naděždy Nikolajevny. (…)

Emigranti přišli do Československa v několika vlnách. První tvořili zajatci z první světové války, kteří se po skončení války nevrátili do Ruska. Menší vlna emigrantů se v Československu objevila na přelomu let 1920 a 1921. Masivní příliv nastal na podzim r. 1921, kdy většinu z těchto emigrantů tvořili rolníci, o které byl také v ČSR největší zájem jako o potenciální dělníky v zemědělství. Současně přijížděli mladí lidé, kteří v Československu chtěli pokračovat ve studiu. Část emigrantů přijela s československými legionáři. Zvláštní skupinu emigrantů potom tvořila ruská vědecká elita. Do Československa přišla velká část ze stovek pracovníků vysokých škol, profesorů a vědců, kteří byli v r. 1922 násilně vysídleni ze své vlasti."
(citováno z: HAŠKOVÁ, Dana. Meziválečná ruská emigrace a SLÚ. Praha: Středisko společných činností AV ČR, 2019, s. 1-3. ISBN 2464-6245.)

Mnohonárodnostní exil z území rozvráceného impéria znamenal nesporné kulturní a intelektuální obohacení hostitelské země. Památník národního písemnictví ve spolupráci se Slovanským ústavem Akademie věd ČR, Národní galerií v Praze a Národním filmovým archivem uspořádal v r. 2017 rozsáhlou výstavu, která se pokusila zmapovat meziválečnou emigraci z bývalé ruské carské říše z mnoha úhlů pohledu a zároveň otevřela témata, jež stála dosud stranou odborného zájmu, tj. činnost emigrantů v přírodovědných a technických oborech či v oblasti divadelní a filmové tvorby.

Výstavu Zkušenost exilu / Osudy exulantů z bývalého ruského impéria v meziválečném Československu si můžete prohlédnout v desetiminutovém dokumentárním filmu:

Památník národního písemnictví následně vydal tři shrnující publikace na toto téma: Zkušenost exilu, Příběhy exilu a Z historie exilu. Bohatý obrazový doprovod prezentuje většinou dosud nepublikované materiály z českých i zahraničních archivních, muzejních, galerijních i soukromých sbírek. Tyto publikace jsou k dispozici ve fondu Parlamentní knihovny:

 

Fond Parlamentní knihovny nabízí i další zajímavé publikace o meziválečné ruské menšině v Československu:

 

Detailní pohled mapující hlavní vývojové linie ruských dějin od raného středověku až do současnosti přinášejí tyto tituly z našeho fondu:





ISP (příhlásit)