Historie

Historie - Ústava

Archiv Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR úzce navazuje na činnost svých předchůdců, archivů zákonodárných sborů, jejichž názvy se měnily v souvislosti se změnami státoprávního uspořádání Československé republiky.

V souvislosti se vznikem samostatné Československé republiky v roce 1918 a ustanovením Národního shromáždění jako zákonodárného orgánu nové republiky vznikl v letech 1918–1920 i archiv Národního shromáždění.

Spravoval archiválie vzniklé od samého počátku činnosti Národního shromáždění. Od roku 1920 sloužil i nově konstituované druhé komoře Národního shromáždění, Senátu. Po okupaci okleštěného území Československé republiky a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava rozpustil státní prezident JUDr. Emil Hácha dne 21. 3. 1939 Národní shromáždění a existence parlamentního archivu tak ztratila svůj hlavní smysl. Budovy bývalé Poslanecké sněmovny byly 3. 8. 1940 předány zemskému úřadu, mobiliář rozpůjčován, zaměstnanci propuštěni či převedeni na jiné úřady, přesto však archiv společně se sněmovní kanceláří okleštěně fungoval až do likvidace nařízené říšským protektorem a ukončené 26. 6. 1942. Archiválie byly předány archivu ministerstva vnitra.

Po 2. světové válce:

Činnost byla obnovena záhy po osvobození republiky - již 1. června 1945 žádala sněmovní kancelář archiv ministerstva vnitra o navrácení veškerého materiálu sněmovního archivu a dne 28. října 1945, kdy se konala první schůze Prozatímního Národního shromáždění, byl tomuto zákonodárnému sboru již plně k dispozici.
Archiv kontinuálně působil v Ústavodárném Národním shromáždění (1946–1948) a od r. 1948 v Národním shromáždění ČSR. V rámci vznikajícího centralizovaného systému československého archivnictví byl začleněn v roce 1954 do skupiny archivů zvláštního významu.
Od roku 1969, kdy vznikla československá federace, se stal archivem Federálního shromáždění ČSSR a od roku 1990 ČSFR.

Po zániku československé federace od 1. 1. 1993 do 31. 3. 1993 náležel archiv do nově vzniklé Kanceláře zastupitelských sborů, kterou zřídila nástupnická organizace - ministerstvo financí ČR.

Mezi právní předchůdce patřil od roku 1968 také samostatný archiv České národní rady.

Archivní snímek Thunovského paláce - sídla dnešní Poslanecké sněmovny Archivní snímek pozdějšího sídla Federálního shromáždění a místa depozitáře Archivu do r. 2014

Po vzniku České republiky:

Od 1. 1. 1993, kdy vznikl nový stát Česká republika a začal pracovat zákonodárný sbor – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, se jednalo o uspořádání archivů. Archiv České národní rady se přeměnil na Archiv Parlamentu České republiky. Do tohoto archivu byl 1. 4. 1993 začleněn archiv bývalého Federálního shromáždění. Sídelní adresa byla pak Praha 1, Sněmovní  4, i když část archivu fyzicky zůstala jako detašované pracoviště na původní adrese v Praze 1, Vinohradské 1.
Po konstituování druhé komory Parlamentu roku 1996 – Senátu a Archivu Senátu Parlamentu ČR – se podle názvu zákonodárného sboru ustálil i název archivu jako Archiv Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Archiv získal akreditaci specializovaného archivu dne 8. 10. 2007 rozhodnutím Odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra čj. AS-1564/1-2007.
Organizačně je Archiv Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR začleněn do Kanceláře Poslanecké sněmovny jako oddělení Parlamentní knihovny a Archivu Poslanecké sněmovny.

Uložení archiválií:

Archiválie byly ukládány v sídelních budovách zastupitelských sborů (Thunovský palác, Rudolfinum, Vinohradská 1). Při provádění rekonstrukčních prací byly dočasně deponovány na zámku v Mníšku pod Brdy, část publikací a účetních dokladů v provizorním skladu v Praze 7 – Holešovicích a v hotelu vedle objektu Vinohradská 1. Správa budovy bývalého Federálního shromáždění ve Vinohradské ulici přešla mezi roky 2006 a 2009 z ministerstva financí na ministerstvo kultury. Roku 2006 získalo budovu Národní muzeum, k užívání mu byla předána  dne 1. 6. 2009. Archiv ji opustil roku 2014, kanceláře archivu byly přestěhovány do objektu Poslanecké sněmovny, archiválie byly z menší části přesunuty do moderního depozitáře ve Sněmovní 1, z větší části do depozitáře v pronájmu v Archivním areálu na Chodovci.

Archiválie České národní rady byly uloženy v budově v Praze 1, Sněmovní ul. 4 a v dalších depotech v Praze 1 – Starém Městě, Benediktinské ul., Masné ul. a v Praze 6 - Suchdole.
Archiválie Poslanecké sněmovny se po dokončení rekonstrukce sněmovních budov cca v roce 1996, přestěhovaly ze Sněmovní 4 do depozitáře ve Sněmovní 1, kde se taktéž nachází kanceláře, moderní digitalizační pracoviště a badatelna archivu.
Vzhledem k tomu, že depozitář ve Sněmovní 1 nemůže kapacitně pojmout všechny archivní fondy, nacházejí se v něm nyní nejčastěji využívané archiválie a archivní soubory. Ostatní archivní fondy jsou uloženy v depozitáři v Archivním areálu na Chodovci.


Navigace sekce O archivu

Digitální repozitář

Digitální archiv parlamentních dokumentů

Digitální repozitář


ISP (příhlásit)