(14.30 hodin)
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já zopakuji tu větu, abych představil ten náš návrh, který je velice jednoduchý a prostý, ale myslím si, že docela zásadní. Náš návrh si klade za cíl vrátit snížené limity pro uplatnění výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné na úroveň dvou milionů korun, a to i při podání daňového přiznání za rok 2018. To znamená, fakticky by ke snížení z dvou milionů korun na jeden milion nedošlo. To je také důvod, proč jsme šli cestou samostatného návrhu zákona a nečekali jsme na komplexní změnu zákona o dani z příjmů. Přijmeme-li tento rok tento návrh, aby mohl i tento rok platit, pak by ve finále se to pro živnostníky de facto nezměnilo. A připadá mi to rozumnější udělat takto, než aby lidé nejdříve nemuseli vést daňovou evidenci, pak ji na rok museli vést a pak zase ji vést nemuseli.
Výdajové paušály jsou možnost, kterou mohou využít malí živnostníci a podnikatelé při své činnosti. V takovém případě nemusí vést kompletní účetnictví, stačí evidovat příjmy, a proto je to nejjednodušší forma administrativy. Zároveň je to motivační, protože největší administrativní zátěží je administrativa spojená s placením daní, která demotivuje zejména mladé lidi od vstupu do podnikání. A naopak naším cílem by mělo být snížit tuto administrativu na minimum. Vlastní hodnota osob samostatně výdělečně činných je kromě toho, že okolí poskytují své služby, tak také ta hodnota je v tom, že nejsou zátěží pro náš finanční a sociální systém a zaměstnávají samy sebe. Z dnešního úhlu pohledu při ekonomickém boomu se to může zdát jako nepodstatné, ale až jednou přijde ekonomická recese, a ona jednou přijde, budeme rádi za každého, kdo vydělává sám na sebe a nespoléhá se na stát a na sociální systém státu.
Pro stát se domníváme, že je to také výhodné, protože v systému výdajových paušálů stát vybere svoje zdravotní a sociální pojištění a u podnikatelů mezi limitem právě jeden milion a dva miliony korun vždy vybere pozitivní daň. Zároveň systém výdajových paušálů nenutí do daňových optimalizací jako systém, kdy musíte vést účetnictví, musíte vést daňovou evidenci, a samozřejmě každý podnikatel, který k tomu bude nucen, tak se bude snažit udělat si ty náklady co nejvyšší. Osob samostatně výdělečně činných v naší zemí je skoro jeden milion. A největším problémem malého podnikání je právě administrativa a nestabilita prostředí. Snížením limitu naším návrhem můžeme právě těmto podnikatelům pomoct, aby nemuseli přes noc být účetními a ten svůj nejdůležitější výrobní prostředek, to znamená svůj čas, mohli věnovat na rozvoj svého podnikání a nikoliv na administrativu spojenou s placením daní.
Dopad do rozpočtu je opravdu minimální, necelá jedna desetina procenta příjmu státního rozpočtu. Vláda to odhadla na 1,2 miliardy korun. My máme v materiálech jednu miliardu, takže tady je víceméně shoda. Přitom meziroční nárůst příjmů z rozpočtu je na úrovni nějakých 60 miliard. Takže opravdu nám ta jedna miliarda stojí za to, abychom komplikovali život mnoha malým podnikatelům? To je otázka, na kterou dnes a při třetím čtení budeme odpovídat.
Vláda ve svém stanovisku říká, že OSVČ stejně musí od jednoho milionu korun vést daňovou evidenci dokladů k DPH, takže je to jedno. Ale jedno to není, protože u velkého množství malých živnostníků ten živnostník může být plátce DPH, ale může nakupovat své služby u neplátců DPH. A v takovém případě výdaje nemusí evidovat v systému výdajových paušálů a neeviduje je pro DPH. Takže snížením ze dvou milionů na jeden milion korun k nárůstu administrativy a její časové náročnosti jednoznačně dochází.
Protože to není jenom pouze náš návrh, ale tento návrh vychází ze stanoviska profesních svazů, Hospodářské komory, Asociace malých podnikatelů a živnostníků, Unie daňových poplatníků a dalších, tak mám prosbu na všechny, abychom toto podpořili napříč politickým spektrem. Já bych chtěl poděkovat rozpočtovému výboru, kde kromě zástupců hnutí ANO rozpočtový výbor podpořil a doporučil tento návrh. A já věřím, že nakonec se shodneme i s hnutím ANO, a prosím vás o určitou velkorysost kvůli podnikatelům. Nechme živnostníky v klidu pracovat a nezatěžujme je dalšími administrativními náklady. A k tomu vede náš návrh.
Děkuji. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky číslo 77/2 a 77/3. Poprosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jan Pošvář a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, rozpočtový výbor návrh projednal 6. června 2018 a přijal usnesení, které naleznete jako sněmovní tisk číslo 77/3, kde se píše, že po úvodním slově zástupce předkladatelů a zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila bez připomínek. Žádné pozměňovací návrhy nebyly do té doby nahrány. Dále pak zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což se právě stalo.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, děkuji za zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které je v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Ferjenčík jako první. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. My ten návrh jako Piráti podporujeme. A já jsem chtěl doplnit kolegu Munzara - ještě pár argumentů, proč má smysl to přijmout. Existují už dnes podnikatelé, kteří mají příjmy vyšší než jeden milion korun, kteří nejsou plátci DPH, například pokud mají příjmy ze zahraničí a s přenesenou daňovou povinností nebo příjmy z pronájmu. Těch výjimek je tam víc. Takže existují poměrně sice malé, ale důležité skupiny občanů, kteří by ten zákon využili čistě pro to usnadnění administrativy, a není to jenom tedy otázka výše odvedených daní.
Dále samozřejmě je ten argument, kde sice podnikatelé musí platit DPH, nicméně nebudou v případě přijetí tohoto zákona muset evidovat svoje platby neplátcům DPH, což je také významná skupina jejich vlastně byrokracie, když třeba budou jako subdodavatelsky dávat práci dalším živnostníkům, tak potom se s tím nebudou muset zatěžovat.
A třetí, za mě nejvýznamnější argument je, že na úrovni Evropské unie v tuhle chvíli probíhá velmi živá debata o zvýšení toho limitu pro DPH celoevropsky. To znamená, že my bychom byli připraveni na to následně zvednout i ten limit pro dépéháčko a ten zákon by byl vlastně už jako předvoj tohohle řešení. Ten limit se, doufejme, zvedne. Má to logiku, protože ty nejmenší podnikatele to skutečně výrazně zatěžuje a v takovém případě bude tento zákon, pokud se nám ho podaří přijmout, daleko užitečnější a vzhledem k tomu, že v Evropě se to bude projednávat již v září nebo v říjnu, tak mi dává smysl, abychom to schválili.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu. Jestliže... (O slovo se hlásí ministryně financí.) Ano, paní ministryně, samozřejmě, že můžete. Nechápu, jak jsem vás mohl přehlédnout. Máte slovo.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se vyjádřila k předloženému návrhu pana poslance Munzara. Jde o návrh na zvýšení limitu pro uplatnění výdajů procentem z příjmů na úroveň před balíčkem 2017, to znamená zvýšení mezního příjmu z jednoho milionu na dva miliony. Já bych jenom ještě pro vysvětlenou, pro vás tedy, kteří se třeba touto problematikou nezaobíráte. ***