(16.40 hodin)
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži si, zdali má někdo jiný návrh. Nevidím jiný návrh. Takže opět zagonguji, protože budeme hlasovat.
Táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Teď prosím stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko.
V hlasování číslo 138 přihlášeno 144 poslankyň a poslanců, pro 124, proti nula. Návrh byl přijat.
Takže já konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, a tímto končím projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem našeho dnešního jednání Poslanecké sněmovny je
42.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech
a biomedicíně související s genetickým testováním pro zdravotní účely,
který byl podepsán dne 24. října 2017 ve Štrasburku
/sněmovní tisk 81/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, ujměte se slova, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi představit vám vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s genetickým testováním pro zdravotní účely, který byl podepsán dne 24. října 2017 ve Štrasburku.
Česká republika jakožto člen Rady Evropy, mezinárodní organizace fungující na principu diskuse a hledání společných řešení, se spolupodílí mimo jiné na řešení ekonomických, vědeckých, právních otázek a také udržování a rozvoji základních lidských práv a svobod. Právě s tímto cílem Česká republika signovala v roce 1998 Úmluvu o lidských právech a biomedicíně. S ohledem na vývoj v jednotlivých biomedicínských oblastech byly vypracovány čtyři dodatkové protokoly rozšiřující stávající zásady a právní ochranu dotčených osob, které upravuje uvedená úmluva. Jedním z těchto dokumentů je i dodatkový protokol související s genetickým testováním pro zdravotní účely. Ratifikací tohoto protokolu Českou republikou bude zajištěn nejvyšší právní standard ochrany provádění genetických testů.
Dodatkový protokol byl přijat jednomyslně všemi členskými státy Rady Evropy v roce 2008. Následně proběhly jeho ratifikace ve Slovinsku, Moldavsku, Černé Hoře a Norsku, avšak dosud nevstoupil v platnost. Podmínkou vstupu dodatkového protokolu v platnost je jeho ratifikace pěti státy, z toho alespoň čtyřmi členskými státy Rady Evropy. Ratifikací dodatkového protokolu Českou republikou jakožto oním pátým státem by dodatkový protokol vstoupil v platnost. Tento krok má tedy nejen vnitrostátní, ale i mezinárodní přínos. Z hlediska České republiky je ratifikace tohoto dodatkového protokolu i v souladu s národní strategií pro vzácná onemocnění na léta 2010 až 2020 a z věcně odborného hlediska si nevyžádá bezprostředně navazující úpravu souvisejících právních předpisů.
Vzhledem k tomu, že více než 80 % všech vzácných onemocnění je genetické povahy, probíhá v současné době v Evropské unii zrychlený proces ratifikace dodatkového protokolu.
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, prosím vás tímto o vyslovení souhlasu s ratifikací této mezinárodní smlouvy a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji panu ministrovi zdravotnictví a nyní přečtu dvě omluvy, omluvu z dnešního jednání Sněmovny od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů paní poslankyně Lenka Dražilová a paní poslankyně Valachová se omlouvá z jednání Sněmovny dnes od 16 hodin do 18 hodin z pracovních důvodů.
Nyní tedy prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Plzák. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, jak zde již bylo řečeno panem ministrem, tento dodatkový protokol navazuje na úmluvu, celým názvem na Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. Tato úmluva je jednou ze základních smluv v Evropě a upravuje lidská práva v souvislosti s pokrokem v lékařských a biologických vědách a uplatnění ve výzkumu na lidech a byla přijata v roce 1997 a ratifikována po přijetí pěti státy v roce 1999. Česká republika k ní přistoupila v roce 2001.
Jak zde již bylo řečeno, tato úmluva umožňuje přijímat tzv. dodatkové protokoly. V tom mezidobí byly přijaty a schváleny zatím čtyři. Česká republika se zatím připojila pouze k jednomu, jednalo se o dodatkový protokol o zákazu klonování lidských bytostí. K ostatním dodatkovým protokolům jsme se nemohli připojit pro chybějící vnitrostátní legislativu. V souvislosti s přijetím této legislativy, zejména zákona o specifických zdravotních službách, jsme se dostali do situace, kdy můžeme přistoupit k tomuto dalšímu dodatkovému protokolu, který se celým názvem jmenuje Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s genetickým testováním pro zdravotní účely. Ve zkratce, tento protokol upřesňuje Úmluvu v souvislosti s genetickým testováním prováděným pro zdravotní účely a hlavně upravuje některé podmínky pro provádění genetických laboratorních vyšetření a zejména upravuje ta vyšetření u lidí, u osob neschopných udělit souhlas k tomuto vyšetřování.
Jak zde již bylo řečeno, zatím byl ratifikován tento dodatkový protokol pouze čtyřmi státy Rady Evropy, konkrétně Slovinskem, Moldavskem, Norskem a Černou Horou, a pokud ratifikujeme my jako parlament a Senát, tedy ratifikuje prezident po našem souhlasu, tak budeme pátým státem a tento dodatkový protokol vejde v platnost.
Provádění tohoto protokolu nebude mít žádný dopad na státní rozpočet. Je v souladu s národní strategií pro vzácná onemocnění na roky 2010 až 2020 a v našem právním řádu je upraven zejména zákonem o specifických zdravotních službách, ale i zákonem o zdravotních službách. Je v souladu s ústavním pořádkem o mezinárodním právu.
V podrobné rozpravě bych navrhl projednání této záležitosti, tohoto dodatkového protokolu, v zahraničním výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Já tímto otevírám obecnou rozpravu. Podívám se, zdali se někdo přihlásil. Nevidím nikoho, takže končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali má někdo zájem o závěrečné slovo. Pan zpravodaj? Pan ministr? Není zájem o závěrečná slova, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nevidím zájem o jiný návrh, takže zagonguji, abychom mohli přistoupit k hlasování.
Takže přečtu návrh: kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru?
Zahajuji hlasování teď. Prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.
Tak. V hlasování číslo 139 přihlášeno 151 poslanců, pro 129, proti nula. Výsledek je, že byl návrh přijat.
Konstatuji tedy, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Končím tedy projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem je
43.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou
a Ghanskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmů a ze zisků ze zcizení majetku
a Protokol k ní, které byly podepsány v Akkře dne 11. dubna 2017
/sněmovní tisk 95/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Ghanskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a ze zisků ze zcizení majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Akkře 11. dubna 2017.***