PČR, PS 2013-2017 | 12. schůze

Jinými slovy, jsou ovlivňováni nadřízenými, kteří jsou do svých pozic dosazeni na základě politické, přátelské či jiné vazby. Jiní zůstávají, protože se prostě bojí a raději nic neříkají, anebo jsou vůči neoprávněnému politickému tlaku loajální. Zapomíná se na to, že jsou to lidé, mámy a tátové od rodin, že mají své názory, postoje, sny a také koníčky.

A co by nám měl přinést zákon o státní službě? Zákon o státní službě má za cíl zajistit kvalitní výkon státní správy na dlouhé roky dopředu. Má eliminovat stávající negativní vlivy působící ve státní správě. Jedná se zejména o odpolitizování státní správy, zajištění její stability a efektivity bez působení vnějších vlivů vyplývajících z momentální politické situace, spravedlivý systém odměňování atd. V neposlední řadě má rovněž zajistit atraktivitu státní správy a zájem pracovat v ní jak pro stávající zaměstnance, tak i pro ty nové, zejména mladé lidi. Zákon by měl stanovit jasná a závazná pravidla státní služby, představovat bibli státní služby založené na principech kvalitního zabezpečení základních potřeb a požadavků ve prospěch občanů České republiky.

Podíváme-li se však na jednotlivé paragrafy, docházím k závěru, že ne všechny paragrafy jsou napsány ve prospěch kvality tohoto zákona, ale naopak ve prospěch navrhovatele komplexního pozměňovacího návrhu. Z úředníků mají vzniknout - a dovolím si použít velmi tvrdé slovo - nevolníci. K tomu jako poslankyně Parlamentu nemohu mlčet, proto podávám tyto pozměňovací návrhy.

Můj první pozměňovací návrh se týká § 48. Ve stávajícím komplexním pozměňovacím návrhu zákona je stanoveno, že státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou přeložen k výkonu služby, nejdéle však na 180 dnů v kalendářním roce. S jeho souhlasem lze tuto dobu prodloužit o pět, nejdéle o dobu 180 dnů. Jinými slovy - nucené práce, vítejte zpět.

Budeme-li srovnávat tuto kategorii zaměstnanců s příslušníky bezpečnostních sborů, cituji - ti mohou být převeleni z důvodu důležitého zájmu služby nejdéle na dobu 60 dnů, § 36 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., a navíc příslušníci bezpečnostních sborů mají zcela jiné postavení proti budoucím státním úředníkům a povinnosti a omezení jsou příslušníkům kompenzovány.

Proto navrhuji, aby státní zaměstnanec mohl být na dobu nezbytně nutnou, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu služby v oboru služby, který vykonává, do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, a to i bez svého souhlasu. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení prodloužit, nejdéle však o dobu 60 dnů. A doufám, že navrhovatelé předpokládají, že jsou to dny kalendářní.

Můj druhý pozměňovací návrh se týká § 63 v tomto znění: Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 62 odst. 1 písm. b) až e) a v § 62 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo, protože žádné není volné, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 12 měsíců. Ode dne zařazení mimo výkon služby činí plat státního zaměstnance 50 % měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného zákona. Tato část platu se zvýší o 10 % měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % měsíčního platu.

Zde musím znovu konstatovat, že se jedná o výrazné zhoršení pozice státního zaměstnance i proti zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Příslušníci bezpečnostních sborů, kteří jsou zařazeni - opět cituji - do zálohy pro přechodně nezařazené, mají nárok na služební příjem ve výši odpovídající 80 % průměrného služebního příjmu. Je to v § 124 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb. Navíc doba zálohy pro přechodně nezařazené není u příslušníků časově omezena.

Můj návrh zní: Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 62 odst. 1 písm. b) až e) a v § 62 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo, protože žádné není volné, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 12 měsíců. Ode dne zařazení mimo výkon služby činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného zákona.

Třetí pozměňovací návrh se týká služebního hodnocení státního zaměstnance, a to v § 161, kde dochází, a již to tu zaznívá potřetí, k výraznému zhoršení pozice státního zaměstnance i proti zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Zcela minimalizuje použití opravných prostředků ze strany zaměstnance v případě, že s výsledky služebního hodnocení nesouhlasí. Komplexní pozměňovací návrh neumožňuje státnímu úředníkovi se odvolat proti služebnímu hodnocení, tudíž nemůže využít řízení ve služebních věcech a ustanovení správního řádu o správním řízení v případě, že se služebním hodnocením nesouhlasí. A zase srovnání s příslušníky bezpečnostních sborů. Ti mají právo podat písemné námitky vedoucímu hodnotitele do 15 dnů ode dne jeho obdržení - § 203 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb.

Paragraf dále řeší i postup při podání námitek.

Proto chceme vyjmout z § 161 odst. 2, vypustit písmeno j).

Ke všem pozměňovacím návrhům se přihlásím i v podrobné rozpravě.

A co říci závěrem? Jak už jsem uvedla, pokud nebudou odsouhlaseny zmíněné pozměňovací návrhy, dojde k výraznému zhoršení pozice státního zaměstnance, a to i oproti zákonu -

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám, počkáme, až se kolegové ztiší, abyste je nemusela překřikovat.

Poslankyně Jana Hnyková: Ano, je to velmi nepříjemné, ale nedá se nic dělat. Děkuji vám.

Takže se vrátím zpátky - oproti zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Nehledě na to, že komplexní návrh je i v rozporu se stanoviskem plenárního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ze dne 30. června 2014, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že novela zákona o státní službě by neměla obsahovat přísnější úpravu povinností a omezení státních zaměstnanců, než je tomu u příslušníků ozbrojených sborů v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Ale v tuto chvíli to bohužel obsahuje.

Proto se ptám: Začnou se už konečně v naší zemi dodržovat odsouhlasené dohody? Pokud má vzniknout dobrý zákon, musí být řádně připraven a projednán. Ale současný pozměňovací návrh zákona o státní službě je projednán opravu nestandardním způsobem legislativního řešení. Má zajistit urychlené naplnění vládou sledovaných cílů v této oblasti. Skrývá se v něm řada rizik, o těch jsme už dnes slyšeli, a to jak ústavněprávních, tak i z hlediska zásadního zhoršení postavení státních zaměstnanců a jejich odměňování.***