(13.10 hodin)
Stomatologové ve svém prohlášení zcela zapomněli na všechny ty, kteří se o svůj chrup řádně starají, přesto mají s kazy nemalé problémy. Tyto kazy jsou totiž zapříčiněny minulými stomatologickými zásahy. Tím nemyslím zásahy z nějaké dávné minulosti, ale i ze současnosti. Zapomněli na každého, teď se dopustím odborného výrazu, protože plomba je prý hodně neodborně, tedy zapomněli na všechny ty, u kterých použili amalgámovou výplň. Úhradová vyhláška totiž doposud rozlišovala dva druhy amalgámových výplní - nedózovaný a dózovaný amalgám. Hrazen je však pouze nedózovaný. Zde se pokusím prostřednictvím stanoviska stomatologické komory z roku 2008 velmi stručně vysvětlit podstatu problému.
Tak tedy když v roce 2008 některé evropské země přistoupily k zákazu používání amalgámu, zveřejnila Česká stomatologická komora stanovisko, ve kterém uvádí, že - cituji: "Nedostatek času na provedení výplně v kombinaci se zastaralým materiálem vede k nekvalitnímu provedení výplně s vysokou pravděpodobností její nízké trvanlivosti, a tím i vzniku dalších kazů." Dále stomatologové ve svém stanovisku uvádějí, že největším rizikem pro zdraví pacienta a životní prostředí je amalgámová výplň z nedózovaného amalgámu, hrazená z veřejného zdravotního pojištění, protože archaickou přípravou s nepřesně odměřovaným množstvím rtuti a amalgámových pilin přímo v ordinaci vzniká nekvalitní výplňový materiál.
Pokud to shrnu, stomatologové přiznávají, že každému, u koho byla použita amalgámová nedózovaná výplň kdykoli v minulosti, tak bylo potenciálně zaděláno na další zdravotní problémy. To znamená, že titíž stomatologové dnes po pacientech chtějí, aby platili za něco, co zcela jasně nezpůsobili. A zde se ptám: Máme základní záruční dobu stanovenou zákonem dva roky. Proč není taková, či ještě spíše delší doba vztahována i na výkony, které si u stomatologů platíme ze svého? Že nejde o něco neznámého, o tom svědčí skutečnost, že záruka na zubní výplně byla zcela běžná i v dobách první republiky.
Zpět k zubním výplním z pohledu moderního zdravotnictví tohoto století. Jedinou skutečnou odpovídající léčbou zubního kazu lege artis je použití estetického výplňového materiálu, tedy použití tzv. bílé výplně. Dokonce i kapslovaný, jinak řečeno dózovaný amalgám, který minimalizuje manipulaci se rtutí, garantuje výrobcem přesně nastavený optimální poměr prášku a kovu pro vznik kvalitní slitiny, je řešením jen pro ty sociálně nejslabší skupiny obyvatelstva.
Dámy a pánové, můžeme zabránit velmi vážnému problému, se kterým se v budoucnosti celá naše země bude muset vypořádat. To není problém této vlády, ale problém všech dalších budoucích vlád. Vyzývám proto ke konsensuálnímu dialogu a diskuzi. Právě teď máme možnost výrazně ušetřit nejen prostředky vynakládané na péči a zdraví, ale co je hlavní, především ochráníme zdraví a životy naše i našich občanů. Jsme rozvinutou evropskou zemí, nemůžeme dopustit, aby nás v roce 2014 změna úhrad za stomatologickou péči srazila na úroveň rozvojových zemí. Musíme tomu předejít a už teď nás dostat alespoň o jeden stupínek výš, než jsme doposud. A tento náš současný stav, tak to je skutečný zubařský středověk.
Proto navrhuji zařazení mimořádného bodu jednání na konci tohoto zasedání.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan poslanec Marek Benda. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, já bych si dovolil navrhnout zařazení jednoho nového bodu a je to odvolání člena dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury. To je problém, který si, řekněme, ODS řeší v rámci své kvóty, ale poprosil bych, aby tento bod byl zařazen před volební body. To by byl jeden návrh.
A druhý návrh zní, abychom po volebních bodech a po schválení bodu 179 zařadili pevně body 1, 3, 4, 5, 6, 7. Jsou to všechno zákony vrácené ze Senátu, resp. zamítnuté Senátem, kromě bodu 2. A poté bod 127, což je vládní návrh zákona o transparentnosti akciových společností ve třetím čtení.
Současně avizuji, že pokud by se nám podařilo tyto body takto projednat, tak posléze navrhnu přerušení, resp. ukončení schůze a vyřazení ostatních bodů. Pokud bychom se náhodou blížili k 19. hodině a nebyly by body ještě projednány, tak navrhnu případně prodloužení jednání, protože určitě chceme transparentnost akciových společností udělat ještě dnes.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Pan poslanec Jan Vidím. Prosím.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Vážená paní předsedkyně, paní a pánové, dovolte mi, abych na základě návrhu jednoho z poslaneckých klubů Poslaneckou sněmovnu požádal o vyřazení z pořadu schůze bodu Návrh na volbu zástupce veřejného ochránce práv.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan poslanec Vít Bárta.
Poslanec Vít Bárta: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi jménem poslaneckého klubu Věcí veřejných požádat o zařazení nového bodu a tím jest Uzavření smluv o finančním vyrovnání s církvemi v rámci církevních restitucí.
Na poslední chvilku jsme se dověděli, že zítra vláda Petra Nečase chce projednávat, resp. schválit smlouvy o finančním vyrovnání s církvemi a tyto smlouvy v pátek by pan premiér chtěl podepsat. Dovoluji si upozornit, že podpis těchto smluv znamená vznik závazků vznikajících ze zákona o církevních restitucích, na které jsou v tuto chvíli dvě ústavní stížnosti u Ústavního soudu - jedna stížnost je ústavní stížnost Věcí veřejných za účasti osmnácti senátorů, druhá ústavní stížnost je stížností sociální demokracie. Uzavření smluv o finančním vyrovnání s církvemi předtím, než bude vyjádření Ústavního soudu k tomu, jestli bude, či nebude zákon o církevních restitucích v této podobě platit, považujeme za zásadní hazard, za riziko vzniku dalších závazků pro Českou republiku v případě soudních tahanic mezi církvemi a Českou republikou, pokud Ústavní soud zákon o církevních restitucích zruší nebo nějakým způsobem omezí, a přesto tyto smlouvy budou uzavřeny.***