(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Tak krásné odpoledne, milé kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych pokračovala v jednání naší dnešní schůze. Nejprve ještě přečtu omluvu, která se mi tady objevila. Je to pan poslanec Jandák - omlouvá se dnes do konce týdne z důvodu náhlé zdravotní indispozice.
A než přistoupíme k projednávání návrhu zákona vráceného Senátem, navrhuji na žádost předsedy Senátu umožnit vystoupení senátorce Aleně Dernerové. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty.
Zkusím přivolat kolegy, abych mohla nechat hlasovat o možnosti vystoupení paní senátorky, takže ještě chviličku prosím o strpení, aby mohli kolegové doběhnout.
Dámy a pánové, já zopakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o možnosti vystoupení senátorky Aleny Dernerové k následujícími bodu, který budeme projednávat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 49, z přihlášených 157, pro 84, proti 1, tento návrh byl schválen.
Můžeme tedy přistoupit k projednávání pevně zařazeného bodu číslo
2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 460/3/- vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 460/4. Vítám mezi námi paní senátorku Alenu Dernerovou, dobrý den.
Prosím, aby se k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr zdravotnictví Leoš Heger. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážená paní senátorko, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi uvést návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Jak už jsem zmínil při předchozím projednávání tohoto tisku v Poslanecké sněmovně, návrh se předkládá v souladu s programovým prohlášením vlády, kterým bylo uloženo Ministerstvu zdravotnictví dokončit transformaci zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady a předmětem jejich činnosti je zejména prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění a výkon státního dozoru. Laboratorní a další služby související s výkonem této veřejné správy poskytují zákonem zřízené zdravotní ústavy.
Cílem návrhu novely je sloučit stávajících 14 zdravotních ústavů, zřízených zákonem o ochraně veřejného zdraví, do dvou ústavů, a to do Zdravotního ústavu se sídlem v Praze a Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. V souvislosti s tím přechodná ustanovení upravují podmínky přechodu práv a závazků včetně povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů zaniklých zdravotních ústavů.
Další součástí novely, další změnou je vypuštění výčtu územních pracovišť krajských hygienických stanic ze zákona o ochraně veřejného zdraví a doplnění oprávnění krajské hygienické stanice rušit, popřípadě zřídit územní pracoviště po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Zakotvení územních pracovišť v zákoně nemá ani legislativně právní opodstatnění a díky této změně bude možné lépe a pružněji reagovat na potřeby konkrétní lokality. Samo zrušení uvedené přílohy však nemá žádný vliv na faktickou existenci těchto pracovišť, což plyne i z přechodných ustanovení návrhu.
Základním úkolem, pro který jsou zdravotní ústavy zákonem zřízeny, je laboratorní zajištění, a jenom připomínám, že poskytování služeb pro úkoly vládní správy vyčerpává jenom asi 15 až 20 % kapacit zdravotních ústavů. Zbývající, tedy větší část kapacity je nabízena na trhu služeb, kde působí další státní a nestátní subjekty. Navrhuje se proto redukce počtu ústavů tak, aby mohly efektivně plnit úkoly, ke kterým byly zákonem jako příspěvkové organizace zřízeny a kde mají nezastupitelná práva a potřeby společnosti.
Senát vrátil návrh Sněmovně s pozměňovacími návrhy, jejichž předmětem se stala otázka sídel. Navrhuje změnit sídlo zdravotního ústavu z Prahy na sídlo v Ústí nad Labem. Dále senátní návrh obsahuje jedno technické upřesnění a navrhuje nahradit pojem zánik ústavu pojmem zrušení zdravotních ústavů.
Jakožto zastupitel Ministerstva zdravotnictví a předkladatel vládního návrhu se senátním návrhem nesouhlasím. Sídla zdravotních ústavů v Praze a Ostravě byla navržena nikoliv s ohledem na zájmy jednotlivých regionů, jak zdůvodňuje Senát, ale s ohledem na potřeby výkonu veřejné správy, dále s ohledem na vybavenost zdravotních ústavů, výsledky jejich činnosti a dopravní dostupnost. K výsledkům činnosti na základě výsledku hospodaření zdravotních ústavů za rok 2011 podotýkám, že zatímco Zdravotní ústav se sídlem v Praze hospodařil vyváženě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem skončil se ztrátou 2,5 milionu korun.
Pokud jde o nahrazení pojmu zánik pojmem zrušení, považuji za nutné zmínit, že rušení organizace je v právním řádu pojímáno jako rozhodnutí zřizovatele, zakladatele, soudu či jiné osoby, které předchází zániku organizace. Zatímco zrušením je podstatně dotčena činnost, teprve zánikem dochází k zrušení právní subjektivity organizace. Tu subjektivitu ztrácí až v okamžiku zániku. Z tohoto pohledu je v případě dvanácti zdravotních ústavů potřeba ponechat slovo zánik, neboť mají zaniknout jako subjekty, funkce zůstává, přechází zákonem na jiné subjekty se sídlem v Praze a Ostravě.
S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby pozměňovací návrhy Senátu byly zamítnuty a aby Sněmovna setrvala na textu návrhu zákona, který schválila ve třetím čtení.
Děkuji vám za pozornost.***