(16.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. A slovo ještě dávám panu poslanci.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji panu ministrovi za vstřícnost. Určitě máte pravdu, že je to složitý právní problém. Ale je tady to, co vy jste říkal, že je v exekučním řádu atd., tak to je sice pravda, ale řeší to vlastně jakýsi následek. Já jsem se ptal právě na to, jaká je praxe, protože i za mnou do regionální poslanecké kanceláře přicházejí lidé s tímto problémem, a přece nemůžeme požadovat, aby nebyly dodržovány základní zákony, což je platná Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod. Přece nemůžeme chtít po lidech, kteří nic neudělali, aby dokazovali, že to je jejich majetek. Víme dobře, že je to složité. To znamená, někomu vtrhnout do bytu, i třeba podle exekučního řádu se chovat atd., ale druhá věc je, zda se dodržují základní lidská práva. O to mi šlo.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Děkuji. Pan ministr ještě doplní svoji reakci. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Já jsem rád, že se shodneme, že právní úprava je posunem. Já jsem, jak jsem řekl, připraven požádat exekutorskou komoru o jejich informaci k aktuální aplikaci této právní úpravy. Rád vám tu informaci podám. Dosud, jak jsem řekl, na tom pracují moji úředníci, kteří mi zpracovávají zkušenosti z kárných podání, která jsme v poslední době dělali.
Ta situace je strašně složitá. Já tady nechci hovořit o konkrétních případech, ale ve chvíli, kdy jde o byt dlužníka, exekutor k němu přijde, logicky předpokládá, že majetek v bytě dlužníka, pokud tam není nějaký nájemní vztah, patří dlužníkovi, majetek zajišťuje, pak opravdu není možné při samotném zajišťovacím aktu v tu chvíli roztřídit, který majetek patří dlužníkovi a který třetí osobě. O tom jsou právě ty následné kroky, o kterých hovořím. Pokud nemá exekutor žádný právní titul ani domněnku, že ten majetek patří dlužníkovi, a přesto majetek zajistí, pak samozřejmě postupuje špatně, v rozporu se zákonem. Ale prosím, uvědomme si, že každý dlužník, který nechce dobrovolně plnit, vymýšlí často různé způsoby, jak svůj majetek v uvozovkách prohlásit za majetek někoho jiného. Je třeba opravdu to vyvážení a já osobně jsem připraven se těm konkrétním situacím věnovat. Máte-li konkrétní zkušenosti, rád budu analyzovat, nakolik tam exekutor porušil zákon, či nikoliv, ale těžko se takto reaguje obecně na možná porušení zákona. Bavme se o konkrétních variantách.
Takže konstatuji, že pokud někdo zajistí v bytě dlužníka majetek s domněnkou, že to je majetek dlužníka, pak mu lze těžko něco vyčítat. To je běžné chování a o tom jsou ty následné procesy, které majetek mají případně rychle vyloučit. V řádech dnů, několika měsíců a let. Já jsem připraven o tom dále vést diskusi. Je to složitý problém. Pojďme se bavit o konkrétních pochybeních, já na to případně připravím konkrétní odpověď a konkrétní analýzu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Následovat bude interpelace pana poslance Jiřího Petrů na ministra školství Josefa Dobeše. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, dle poslední monitorovací zprávy zpracované Ministerstvem pro místní rozvoj bylo od počátku programového období 2007 až 2013 k 5. lednu 2011 v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie realizované na území České republiky podáno 43 675 žádostí na individuální projekty a globální granty v celkové hodnotě 965 miliard korun. Řídící orgány operačních programů doposud vydaly 19 923 rozhodnutí, tedy smluv o poskytnutí dotace na individuální projekty a globální granty, v celkové výši 4 miliardy 433 milionů korun. Investory pochopitelně zajímá především ten okamžik, kdy mají prostředky na účtu. Proplacené prostředky na účtu příjemců na individuální projekty a globální granty dosahují 205 miliard korun, tedy 26 % z celkové alokace. Pro úplnost uvádím, že certifikované výdaje předložené Evropské komisi činí 890 miliard, což je 11 % z celkové alokace na programované období 2007 až 2013. Při bližším seznámení zjistíme, že vývoj čerpání z tak proplacených prostředků příjemcům je u jednotlivých operačních programů velmi rozdílný. U některých regionálních operačních programů přitom došlo meziročně o navýšení proplácení až o 27 %. Bohužel existují operační programy, které mají čerpání a proplácení prostředků velmi mizerné, a také vývoj je alarmující. Mezi takové patří například operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který s výší proplácených prostředků 3 % leží na úplném konci žebříčku. Meziročně došlo k zvýšení pouze o 2 %. Velmi negativní je rovněž informace, že celkově bylo v operačním programu Výzkum a vývoj -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas. Prosím, směřujte ke konci své interpelace.
Poslanec Jiří Petrů: Už končím. Pro inovace od začátku programového období bylo podáno osm žádostí na velké projekty, z toho počtu bylo hodnotící komisí na národní úrovni doporučeno šest projektů k financování a další informace k 1. lednu 2011 je, že Evropská komise neschválila žádný velký projekt v operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace.
Proto se ptám pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy, jestli nám může říct, proč je stav čerpání tak neuspokojivý, jaká opatření ministerstvo přijalo k tomu, aby se toto čerpání zlepšilo. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji také. Prosím, abychom si všichni uvědomovali, jaké časové limity máme k dispozici v době projednávání interpelací, a dávám slovo panu ministrovi Dobešovi. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, ano, ta čísla, která pan poslanec říkal, jsou vcelku nelichotivá, jestliže 3,4 % o 2 % meziročně se to změnilo, ale to se změnilo od září 2010. To se změnilo od poloviny září 2010 o 2 %, za tři a půl měsíce se to změnilo o 2 %. Což neříkám, že je to úplně heroické, ale je v tom vidět změna, která tam nastala. Já jsem v polovině září vyměnil ředitele pro čerpání přes evropské fondy, a to zejména z těchto důvodů, že to čerpání mně připadalo velmi pomalé a řízení této sekce nedostatečné.
Šest velkých projektů, které jsou v Bruselu. Pro vaši informaci, včera a dneska jednal ředitel Kuba a ředitel přes (nesrozumitelné) pan ředitel Kříž se zástupci v Bruselu, abychom dokázali dotáhnout ELI za 8,3 miliardy. To je klíčový projekt, který měl být 10. prosince schválený. Nebyl schválený, protože v minulosti, zhruba někdy začátkem ledna 2010, nebyl schválen sekcí competition neboli veřejnou soutěží. Teď jakoby dodatečně dotahujeme to, co v tu chvíli nebylo. Jedná se o sadu dotazů, které pro (nesrozumitelné) competition nyní vypracováváme, a tam je to zpoždění. Vedle toho je tam pět velkých projektů, které trpí podobnou vadou, že se jich netýkalo schválení přes veřejnou soutěž.
Co se pro to dá dělat a co se dělá. Odbouráváme byrokracii, která je více na naší straně než na té evropské straně. Možná by zástupci vysokých škol vám mohli říct věci, které už se odbouraly a výzvy se zrychlily.
Druhá věc, která tady je, a budu to říkat upřímně, je, že věřím, že rozprostíráme ty menší projekty do celé České republiky. Nechodí to, jak v minulosti bývalo zvykem, jen do jednoho či dvou krajů.
Třetí věc, kterou zavádím, je posílení té sekce o zkušenější lidi v čerpání evropských fondů. Já bych neřekl, že se jedná o kvantitativní posílení jako kvalitativní posílení. Mezi rektory vysokých škol koluje výraz pro těch 220 pracovníků čtvrté sekce, říká se jim kindrmanagement. Já se přiznám, když jsem se byl seznámit v srpnu, v září se zaměstnanci v Karlíně, tak jsem měl pocit, že diskutuji se studenty o státní maturitě, a tento trend se snažím obracet. Já si nemyslím, že je třeba posilovat tu sekci o velké množství nových pracovníků, jako tam přitáhnout lidi, kteří skutečně mají zkušenost s čerpáním evropských peněz. To je možná ten největší problém, který tady je. ***