k2006psp5s
PČR, PS Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna
5. volební období, od 2006
 

PČR, PS 2006-... | 66. schůze | Pátek 4. prosince 2009

Minulý  Dolů  Další

(10.20 hodin)
(pokračuje Marková)

Poplatky se sice nazývají regulační, ale jsou příjmem poskytovatelů zdravotní péče. Jedním z jasných důkazů je i fakt, že po zrušení poplatků u dětí požadovali pediatři a ambulantní lékaři kompenzace. Také některé nemocnice považují zrušení poplatků za výrazný úbytek svých příjmů. Nicméně tato fakta nesvědčí o nutnosti zachovat regulační poplatky, ale pouze o špatně nastaveném systému financování zdravotnictví nejen v oblasti úhrad ze strany zdravotních pojišťoven.

Znovu připomínám, že regulační funkce poplatků je zvlášť pochybná u chronicky nemocných, zdravotně postižených, u lidí s úrazy, u dobrovolných dárců krve a kostní dřeně a také u hospitalizovaných, kteří ve zdravotnickém zařízení zemřou, a celkově v situaci, kdy o četnosti návštěv u lékaře a předepsaných lécích nerozhoduje pacient, ale lékař.

Informace Ministerstva zdravotnictví o úsporách poté, co se snížil počet návštěv u lékařů, na pohotovosti či u vydaných léků, není doposud podložena žádnou seriózní analýzou. Není totiž vůbec jasné, nakolik lidé, kteří péči potřebovali, k lékaři nešli či nebrali předepsané nutné léky a nakolik tak ohrozili své zdraví, nebo dokonce život. Nikde také nebylo zatím vyčísleno, o kolik výjezdů více měla rychlá záchranná služba, a tím se náklady systému zvýšily poté, co byl zaveden 90korunový poplatek za návštěvu pohotovosti. Za naprosto nepodložený pak považuji také údaj o úsporách v lékové politice. Zpráva Státního ústavu pro kontrolu léčiv porovnávala spotřebu léků za rok 2007 a 2008 a jediná skupina, která zaznamenala výrazný pokles nákladů, jsou léky kardiologické. Přitom infarkt myokardu zabije každoročně nejvíce Čechů.

Nastartováním tzv. zdravotnické reformy v podobě zavedení poplatků na straně jedné a stanovení stropů pojistného na straně druhé tak bohatí mají zajištěnu zdravotní péči, na kterou jim solidárně přispívají chudí. Tím došlo k obrácení principu solidarity, který by měl být určující v případě zdravotnictví jako veřejné služby. To, že je zdravotnictví veřejnou službou, nezpochybňuje v tuto chvíli žádná politická strana. Pokud se chceme bavit o nutnosti dodat finanční prostředky do systému zdravotnictví, a stanovisko vlády k tomuto zákonu s tímto faktorem také argumentuje, jsou jiné cesty, které nebudou představovat zásah do peněženek občanů, zvlášť v situaci, kdy podle kvalifikovaných odhadů každoročně unikají ze zdravotnictví finanční prostředky ve výši 20 mld. korun!

Komunistická strana Čech a Moravy kromě jiného navrhuje tato opatření místo regulačních poplatků:

Zrušení stropu pojistného. Poslanecký klub KSČM již takovýto návrh zákona předložil, prošel druhým čtením a bude možné o něm ve třetím čtení hlasovat. Podle kvalifikovaných odhadů využívá totiž 8 až 10 % plátců pojistného tento strop a předpokládaný nárůst pojistného pak, pokud budou stropy zrušeny, je kolem 8,5 až 9 mld. korun.

Další cestou je nárůst procenta HDP do zdravotnictví. V současné době vkládá ČR 7 % HDP do zdravotnictví. Vyspělé země EU, čili E15, vydávají v průměru 8,9 %.

Další - navýšení plateb za státní pojištěnce. Současných 723 oproti 2772 korunám za zaměstnance a 1230 korun za osobu samostatně výdělečně činnou je skutečně velký rozdíl, když uvážíme, za kolik občanů platí zdravotní pojištění stát.

A konečně stanovení pravidel pro marketingové pobídky farmaceutických firem. Ty se promítají do cen léků a stoupá nutnost vyššího hrazení z veřejného zdravotního pojištění. Lze to nazvat takovou korupcí z veřejných peněz. Tady je náš odhad úspor v případě, že by se stanovila jasná pravidla, kolem 6 až 10 mld. korun.

Z výše uvedených důvodů prosím o podporu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Prosím o podporu a děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Boris Šťastný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Boris Šťastný:: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dříve než se ujmu své zpravodajské zprávy, dovoluji si předstoupit v zájmu zefektivnění naší práce s následujícím procedurálním návrhem. Budeme projednávat tento bod č. 53, sněmovní tisk 916, jehož jsem zpravodajem, a ob jeden bod se nachází též bod číslo 32, sněmovní tisk číslo 942 navrhovatelů pana poslance Ratha a spol., který se týká v podstatě téže problematiky s drobnými úpravami. Dovoluji si proto navrhnout, abychom hlasovali o sloučení obecné rozpravy v rámci obou těchto sněmovních tisků.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček Ano, děkuji, pane zpravodaji. Já formálně otevřu obecnou rozpravu, abychom mohli tuto rozpravu přerušit do projednávání bodu 32, kde by tato rozprava obecná byla k oběma bodům sloučena. Je tomu tak, pane poslanče? (Posl. Šťastný: Je to přesně tak.) Ano. Takže nechám o tomto návrhu hlasovat.

 

Kdo souhlasí, aby obecné rozpravy k bodu číslo 53 a bodu číslo 32 byly sloučeny, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 100 z přihlášených 144 poslankyň a poslanců pro návrh 101, proti nikdo. Konstatuji, že tento bod jsme přerušili do projednávání bodu číslo 32 v obecné rozpravě.

 

Nyní budeme pokračovat bodem číslo

31.
Návrh poslanců Jiřího Paroubka, Zdeňka Škromacha, Bohuslava Sobotky
a dalších na vydání zákona o jednorázovém příspěvku k důchodům
/sněmovní tisk 940/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení, ale současně upozorňuji na to, že mi bylo doručeno veto poslanců klubu ODS. Vláda k tomuto sněmovnímu tisku nezaujala stanovisko.

Nyní prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Škromach. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolil bych si uvést návrh zákona, který umožňuje vyplatit jednorázovou výpomoc v souvislosti se změnami výše daně z přidané hodnoty. Jedná se o tzv. třináctý důchod, a sice ve výši 2400 korun, což je v průměru asi 200 korun, a to je v zásadě nerealizovaná valorizace důchodů, kterou vláda neschválila pro příští rok.

Tento návrh zákona umožňuje, aby k této valorizaci došlo, aby tato valorizace proběhla z nedaňových příjmů státního rozpočtu, a zároveň umožňuje to, že nevznikají další nároky pro další léta, a to na rozdíl od návrhu nebo představ, které chtěly realizovat některé strany, jako třeba ODS. Navýšení tisíc korun měsíčně na důchod by znamenalo pětinásobně vyšší náklady do důchodového systému, a to stabilně po všechna další léta s násobkem dalších valorizací. ***


Minulý  Nahoru  Další