k2006psp5s
PČR, PS Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna
5. volební období, od 2006
 

PČR, PS 2006-... | 66. schůze | Úterý 8. prosince 2009

Minulý  Dolů  Další

(15.10 hodin)
(pokračuje Vlček)

Teď vás mohu nechat hlasovat pouze o přerušení tohoto bodu, otevřu bod č. 45, a pak budeme hlasovat o sloučení rozpravy.

 

Takže kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 129 z přihlášených 109 poslankyň a poslanců pro tento návrh hlasovalo 103, proti nikdo, konstatuji, že tento bod jsme přerušili. Přeruším tedy bod č. 26 a zahájím bod č. 45, a pak sloučíme obě rozpravy.

 

Takže zahajuji bod

45.
Návrh poslanců Kateřiny Jacques, Františka Bublana, Františka Laudáta
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 815/ - prvé čtení/

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 815/1.

Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedla poslankyně Kateřina Jacques. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Jacques: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, děkuji vám za to, že jste nám vyšli procedurálně vstříc při projednávání obou návrhů, protože si skutečně kladou za cíl oba to samé.

K 1. dubnu 2009 nabyla účinnosti novela trestního řádu a některých dalších zákonů, která vyvolala velký ohlas. Na úvod si dovolím seznámit pouze krátce se záměrem vládní novely, k jejíž zásadní změně došlo na půdě Poslanecké sněmovny a o jejíž revizi se, byť v omezené míře, pokouší jednak náš poslanecký návrh, ale také vládní novela, předkládaná ministrem Kocábem a ministryní Danielou Kovářovou.

Primárním cílem vládní novely, kterou předkládal ještě ministr Jiří Pospíšil, bylo více chránit osobnost a soukromí oběti trestného činu, již je zapotřebí chránit vzhledem k jejímu věku nebo povaze spáchaného činu a která je mnohdy poškozována nešetrným způsobem medializace případu.O tom myslím všichni víme. Oběť trestného činu se potom musí vyrovnávat nejen s následky toho trestného činu jako takového, ale i se zvýšeným zájmem veřejnosti o její osobu, rodinu a vše, co s tím souvisí. Vládní novela si kladla za cíl tomuto zabránit. My jsme to podpořili a je to tak správně. Zároveň byl okruh chráněných obětí omezen na oběti, které jsou mladší 18 let, a oběti trestných činů, které zasahují do jejich osobnostní integrity a do jejich osobních práv. O tom už jsme tady hovořili, to je kuplířství, šíření pornografie, trestné činy proti rodině, mládeži atd.

Bohužel, v Poslanecké sněmovně byl postih za porušení zákazu zveřejňování osobních údajů oběti trestného činu zpřísněn ještě ve dvou směrech, a to velmi problematickým způsobem. Jednak bylo orgánům činným v trestním řízení v průběhu přípravného řízení zakázáno zveřejňovat informace z trestního řízení umožňující zjištění totožnosti nejen oběti trestného činu, ale i podezřelého a obviněného, zúčastněné osoby a také svědka, a za druhé, Poslanecká sněmovna stanovila všeobecný zákaz zveřejnění informací umožňujících zjištění totožnosti osoby, pokud je taková informace obsažena v záznamu o odposlechu a nebyla-li použita jako důkaz v řízení před soudem. Za porušení tohoto zákazu byly stanoveny také sankce.

V souvislosti s těmito změnami zaznívá i ze strany médií, veřejnosti, ale také mezinárodních institucí - za všechny můžeme jmenovat např. Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, ale také neziskové organizace, jako jsou třeba Reportéři bez hranic - že dochází k omezení svobody slova a práva veřejnosti na informace. Je možné také podotknout, že proti schválení této novely zákona se v otevřeném dopise postavili šéfredaktoři vůdčích českých deníků a také týdeníků. My se jako předkladatelé poslanecké novely domníváme, že tyto výhrady jsou opodstatněné, a proto se snažíme naši iniciativou existující problém vyřešit a sejmout médiím ten pomyslný náhubek.

Narážíme zde, jak už bylo řečeno, na střet dvou ústavně zaručených práv - práva na ochranu osobních údajů a také soukromí a zároveň na právo získávat informace a právo médií tyto informace šířit. Zjišťujeme, že v trestním řádu chybí kritérium, podle nějž by měl střet těchto základních práv a svobod, obou ústavně zaručených, řešen.

Pracovním kritériem, s nímž se český právní řád v obdobných situacích běžně zabývá, je institut veřejného zájmu, a navrhovaná novela proto výslovně zavádí do posuzované problematiky v tomto trestním řádu prvek veřejného zájmu, který působí jako jedna z výjimek, za jejíhož splnění je zveřejnění jinak chráněných informací možné, tudíž není trestné. Toto pojetí přesně odpovídá také judikatuře Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Je zřejmé, že v praxi by potom před zveřejněním chráněných informací měl ten, kdo tak hodlá učinit, posoudit v každém konkrétním případě, zda se skutečně jedná o veřejný zájem a zda tento veřejný zájem převáží právo na ochranu soukromí. Je to např. tam, kde daná osoba je osobou veřejně činnou, což jsou např. politikové, u kterých je v judikatuře Ústavního soudu připuštěna již dnes snížená míra ochrany soukromí ve prospěch práva veřejnosti na informace, způsob, rozsah a účinky zveřejnění jsou přiměřené sledovanému cíli, to jest informování veřejnosti. A tu otázku, zda je na zveřejnění informací veřejný zájem, je třeba vždy posuzovat v konkrétním případě, nejdříve Úřadem pro ochranu osobních údajů a následně, bude-li to třeba, také soudem. Veřejný zájem bude dán všude tam, pokud půjde o osobu vykonávající veřejnou funkci a spáchání trestního činu bude mít dopady do veřejné sféry. V takovém případě nesmí být zveřejnění protiprávní a ten, kdo informaci zveřejní nebude také postihován.

Dále se v naší poslanecké novele navrhuje přesný postup, od koho má být vyžadován souhlas se zveřejněním v případě smrti poškozeného, a to v souladu s § 15 občanského zákoníku.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, respektuje také doporučení č. 13 o šíření informací prostřednictvím sdělovacích prostředků ve vztahu k trestnímu řízení, které bylo přijato výborem ministrů Rady Evropy dne 10. července 2003. Navrhovaná úprava respektuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a také Ústavního soudu. Nepředpokládají se dopady na státní rozpočet ani dopady na ostatní veřejné rozpočty. Pro podnikatelské prostředí nemá navrhovaná úprava finanční dopady a není spojena s negativními sociálními dopady a nedopadá na životní prostředí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, vážené dámy a pánové, já v tuto chvíli jsem tu v roli zpravodaje, takže ji nebudu porušovat.

Chtěl bych sdělit, že stanovisko, které k tomuto přijala vláda, bylo takové, že doporučila Sněmovně souhlasit s uvedeným návrhem zákona za předpokladu, že se provedou některé nezbytné změny, protože vláda upozorňuje, že navrhovatelé ve své pro vládu bohulibé snaze někdy překročili meze svého uvažování a v některých případech příliš otevírají ono nebezpečí, příliš málo chrání oběti trestných činů, zejména oběti mladší 18 let a další, že tam vypustili onen předběžný písemný souhlas. ***


Minulý  Nahoru  Další