|
|
PČR, PS 2006-... | 64. schůze | Úterý 3. listopadu 2009
(14.50 hodin) (pokračuje Skopal) Bylo teď jasně panu prezidentovi sděleno, že jak Poslanecká sněmovna, tak i Senát souhlasily s tímto návrhem, protože cítí problémy v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů jak v zemědělském, tak potravinářském sektoru, a já doufám, že jakmile tento zákon nabude účinnosti, tak zlepší tyto vztahy v rámci dodavatelsko-odběratelských služeb a činností. Věřím tomu, že Poslanecká sněmovna znovu dá jasně najevo svůj názor. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček Děkuji, pane poslanče. Chce se ke stanovisku prezidenta republiky vyjádřit zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Jaroslav Plachý? Ano, chce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, jako zpravodaj hospodářského výboru považuji za svou povinnost upozornit na zamítavé stanovisko prezidenta republiky k návrhu zákona a pro ty, kteří stanovisko pana prezidenta nečetli, uvádím asi to nejvíce stěžejní z jeho stanoviska. Největší nebezpečí vidí pan prezident v dopadu na spotřebitele. V případě platnosti tohoto zákona hrozí zvýšení cen i zúžení nabízeného sortimentu, protože obchodníci se velmi pravděpodobně budou snažit vyhnout dopadům zákona a raději budou nakupovat jen u velkých výrobců a dávat přednost dovozům ze zahraničí před nákupy u domácích producentů. Zákon porušuje principy hospodářské soutěže, vytváří ochranářský systém, omezuje možnost vyjednávání, porušuje důvěrnost obchodních jednání a ve svém dopadu sníží možnosti uplatnění malých českých dodavatelů, kvůli kterým byl zákon navržen. Je zbytečné dodávat, že se stavím za stanovisko pana prezidenta. Jsem velmi rád, že se s ním shoduji. Pro ty, kteří bohužel nedostali do svých rukou stanovisko Vysoké školy ekonomické, považuji opět za svou povinnost, abych vás seznámil se stanoviskem Vysoké školy ekonomické v Praze. Stanovisko bylo zpracováno pracovníky Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, která se dlouhodobě věnuje problematice maloobchodního podnikání a je také jedním ze zakládajících členů Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky. Tedy jejich stanovisko. Návrh zákona vychází z úsilí dát najevo snahu o zlepšení pozice českých dodavatelů vůči velkým maloobchodním společnostem a z úsilí zamezit vytváření nepřiměřeného zisku na úkor dodavatelů a jeho potenciálnímu odlivu do zahraničí. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že žádná maloobchodní společnost na českém trhu nemá dominantní postavení ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže. Mezi řetězci vládne ostrá soutěž o cenově citlivého zákazníka a zájem na vysoké produktivitě. Dodavatelé mají všude na světě zájem o pravidelné dodávky do velkých řetězců, protože to znamená jistotu zaplacení faktur v dohodnutém termínu a zároveň propagaci značky v regálech známého obchodu. Jsou pak ochotni přistoupit i na tvrdé podmínky v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Extrémním příkladem mohou být takzvané vratky, to znamená vrácení a nezaplacení neprodaného zboží. Navrhovaný zákon ve snaze pomoci tržně slabším českým dodavatelům reguluje podmínky dodávek významně v jejich prospěch jako slabší vyjednávací strany. V pragmatické rovině to znamená, že pokud bude domácí dodavatel favorizován zákonem, maloobchodní společnost nahradí jeho dodávky dovozem, případně vyřadí dceřinou společnost v úloze velkoobchodu uzavřením smlouvy přímo se zahraniční mateřskou společností. Pokud budou nákupy od českých dodavatelů nezbytné, zvýší se vzhledem k podmínkám nákupní ceny a nárůst se promítne do ceny pro konečného zákazníka. Maloobchodní ceny bezpochyby vzrostou i díky takovým návrhům, jako je zákaz obchodníkovi provádět krátkodobé reklamní akce ve formě dárků nebo ochutnávek, zákaz letákových akcí na zboží ohrožené expirací, povinnost používat faktury mezi dodavatelem a odběratelem i při firemním nákupu drobných předmětů, například kancelářských potřeb. Z hlediska fungování ekonomiky ponesou důsledky vyřazení lokální dodavatelé a konečný spotřebitel, který je ohrožen potenciálním růstem cen. Předkládaný návrh zákona je v rozporu s principy vytváření společného evropského ekonomického prostoru jako konkurenční výhody a ve svých efektech může vést k růstu šedé ekonomiky, korupce a byrokratizace obchodních vztahů. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že odůvodnění zákona nepochopitelně nezahrnuje výsledek jakékoliv analýzy hospodárnosti maloobchodu, zpracovatelů, tedy dodavatelů, který by dokládal jeho opodstatněnost a efekty z realizace. Pokud jde o obsah zákona a jeho příloh, je z legislativního hlediska zásadním zásahem do smluvní volnosti, na níž je postavena úprava soukromoprávních podnikatelských vztahů ve všech rozvinutých tržních ekonomikách. Zákonem oktrojované povinnosti odběratelů vrací jejich vztah k dodavatelům do dob, kdy dodavatelsko-odběratelské vztahy byly centrálně plánované. Z textu zákona je zřejmé, že nebyl připraven odborníky. Pracuje jednak s řadou pojmů, které již platná právní úprava nezná, například s pojmem daně z obratu, která byla zrušena již v 90. letech, jednak nerespektuje ustálené pojmy obsažené v platné právní úpravě, zejména v obchodním a občanském zákoníku, popřípadě zavádí pojmy nové, aniž by byl zřejmý důvod pro novou terminologii - například specifické vymezení a obsah všeobecných obchodních podmínek, pojem odstoupení od smlouvy nahrazuje výrazem výpověď bez výpovědní lhůty, přesně vymezené pojmy týkající se úhrady faktur vymezené v zákonu o cenách nahrazuje nejasnými výrazy typu dá příslušné prostředky k dipozici, platební lhůta, srážky při pozdním placení, nepředvídatelné srážky, pro elektronické dražby zavádí pojem dražby na dálku a podobně. Kromě toho odkazuje nepřesně, popřípadě neadresně na jiné právní předpisy. Například působnost zákona je vztažena na zemědělské výrobky uvedené v seznamu, který má připravit úřad. Není přitom zřejmé, zda má jít o Úřad na ochranu hospodářské soutěže a jakým způsobem by byl k vytváření seznamu úřad zmocněn. Přes tvrzení v důvodové zprávě o souladu s evropskou legislativou je návrh v rozporu s direktivou Evropské unie již zakotvenou v našem právním řádu, upravující všeobecnou odpovědnost za vady. Závěr. K dosažení cílů, které jsou zákonem sledovány, postačuje důsledné dodržování již existujících právních předpisů, zejména zákona na ochranu hospodářské soutěže a obchodního zákoníku, a účinné uplatňování sankcí a odpovědnosti za porušování povinností, které z nich vyplývají. Proto přijetí takto vytvořené právní normy je z pozice odborných kruhů z ekonomického i formálně legislativního hlediska zcela zbytečné a ve svých důsledcích pro podnikatelské vztahy i vztahy ke spotřebitelům škodlivé. Podepsáni: prof. Ing. Dana Zadražilová CSc., děkanka Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, doc. dr. Zbyněk Švarc, PhDr., vedoucí katedry podnikového a evropského práva Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, a rektor Vysoké školy ekonomické v Praze prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. *** |