|
|
PČR, PS 2006-... | 37. schůze | Pátek 22. srpna 2008
(10.10 hodin) Návrhy na zamítnutí ani pozměňovací návrhy nebyly předneseny. Otevírám k tomuto bodu rozpravu, do které nemám žádné písemné přihlášky. Z místa neregistruji také žádnou přihlášku, rozpravu tedy končím. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 521.
Zahájím hlasování. Znovu nechám zjistit počet přítomných poslanců. Prosím skrutátorky, aby tak učinily.
Kdo z přítomných poslanců souhlasí s návrhem usnesení? Kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 12 bylo přítomno 190 poslankyň a poslanců, pro návrh 97, proti 7, kvorum bylo 96. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Končím bod 7. Děkuji panu zpravodajovi a ministrovi.
Zahájím bod číslo
8.
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas a zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Lenka Mazuchová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 486/2. Otevírám rozpravu, do které mám jednu písemnou přihlášku, a to pana poslance Opálky. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, zákon o zaměstnanosti, jak se mi často jeví nejen na půdě Poslanecké sněmovny, je překážkou pro řadu subjektů zúčastněných na pracovním trhu. A když už tady tato právní norma je, je snahou, aby některým nepřekážela a jiným zase příliš nepomáhala. Ale Evropa v 21. století naštěstí došla k poznání, že humanizace sociálních a pracovních vztahů je axiomem novověku. Proto je v České republice tento zákon v souladu s právním uspořádáním Evropského společenství a upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti - viz úvodní ustanovení tohoto zákona. Všichni zainteresovaní občané, kteří s tímto zákonem pracují, si nemohou stěžovat na legislativní nudu. Tento nový zákon, který byl vyhlášen a vstoupil v platnost teprve v roce 2004, zaznamenává právě svou 28. novelizaci, tentokrát dost zásadní. Je to snad více, než bylo novelizací u jeho předchůdce za období let 1991 až 2004. Současná vláda České republiky v duchu svého programového prohlášení postupně pokračuje v předkládání takzvaných reformních návrhů zákona. Dnes rozhodneme o tom, zda to bude silový, s malým početním rozdílem, nevyvážený zásah do práv, postavení a povinností pracujících na straně jedné a státu, zaměstnanců, na straně druhé, či nebude. KSČM není tou politickou stranou, která by podporovala zneužívání sociálních dávek nezodpovědnými občany, jak se jí často podsouvá. Jde nám o to, aby podpora státu správně motivovala nezaměstnané i zaměstnavatele k takovému chování, které zajistí snižování nezaměstnanosti u všech skupin práceschopného obyvatelstva. V těch případech, kdy lidé ztratí nikoli vlastní vinou zaměstnání a navíc žijí v regionech s vysokým počtem nezaměstnaných na jedno pracovní místo, je dle našeho přesvědčení nezbytné, aby stát těmto spoluobčanům poskytl vedle potřebné motivace i odpovídající sociální zajištění, když nedokáže zrealizovat ústavní právo na práci. Současná vláda se však chová k zabezpečení sociálních jistot obyvatelstva macešsky, jako by všichni potřební byli nezodpovědní či vychytralí flákači, jinak řečeno - dojiči štědré ruku kapitalismu. Podceňuje argumenty průzkumu veřejného mínění i odborových organizací a vychází nevyváženě více vstříc požadavkům zaměstnavatelů, včetně zmrazení nízké úrovně nevalorizované minimální mzdy, čímž se Česká republika propadá stále níže v evropském srovnání v průměrném ohodnocení mzdou. *** |