|
|
PČR, PS 2006-... | 14. schůze | Čtvrtek 26. dubna 2007
(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, vážení kolegové, je půl třetí. To je chvíle, kdy začínají interpelace na předsedu vlády České republiky.
76.
Jsou to tedy interpelace, které byly vylosovány a v nichž poslanci budou vystupovat a podávat interpelace nejprve na předsedu vlády pana Mirka Topolánka v čase od 14.30 hodin do 16 hodin. Pak budou probíhat interpelace na členy vlády. Seznamy jsou k dispozici. První slovo bych dal poslanci Ivanu Ohlídalovi, který by přednesl ústní interpelaci. Pak se připraví pan poslanec Pavel Hrnčíř. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, z informací, které se dostávají na veřejnost a které se týkají reformy veřejných financí, které připravuje současná vláda, vyplývá, že v důsledku této reformy budou negativně postiženy všechny oblasti života v České republice, tedy i oblasti vědy, výzkumu a školství. Přitom je jasné, že právě tyto oblasti - věda, výzkum a školství - budou v budoucnosti rozhodovat o úrovni hospodářství našeho státu, a tedy i o úrovni kvality života občanů tohoto státu. Zvláště oblasti moderních technologií, jako jsou nanotechnologie, oblast informačních technologií, genetické technologie a jiné, budou rozhodující pro konkurenceschopnost našeho hospodářství. Je důležité si uvědomit, že vývoj a výzkum v těchto oblastech moderních technologií je finančně velmi náročný a byť i jenom stagnace výdajů do těchto oblastí může způsobit velmi nepříjemný pokles úrovně těchto technologií v budoucnosti, a tedy i pokles úrovně konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Je tedy velmi nepříjemné, že z reformy, z jejích důsledků, se rýsuje tato skutečnost. Ještě více než oblast vědy a výzkumu se zdá být v důsledku té reformy postiženo školství. Školství je naprosto nezbytné, úroveň školství je naprosto nezbytná, co se týče rozvoje vůbec všeho v tomto státě. A stagnace prostředků nebo dokonce snížení prostředků do školství - to je naprosto hazard s budoucností tohoto národa. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Proto je velmi nepříjemné, když pronikají informace o tom, že vláda chystá například propouštění učitelů ve školství ve značném množství. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Ano, hned. Poprvé dojde ke snížení meziročního nárůstu průměrné mzdy učitelů. Toto jsou všechno alarmující informace. A proto bych se vás, pane premiére, chtěl zeptat, jestli skutečně tyto černé vize do budoucna budou vaší vládou uskutečněny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, musím kolegu Ohlídala ubezpečit, že opak je pravdou. To, že musíme řešit schodky, deficity veřejných rozpočtů a v důsledku toho se jednotlivé kapitoly budou zvyšovat absolutně velmi pomalu a relativně dokonce některé budou klesat, je pravda. To ovšem nepřikládejte mé vládě, ale těm vládám předešlým. Nicméně jediná kapitola, která bude posílena nejenom absolutně, ale i relativně, je právě subkapitola pro vědu a výzkum. V programovém prohlášení vlády říkáme zhruba ve čtyřech bodech velmi stručně toto: Vláda podpoří investice do vědy a výzkumu a investice do ekologicky přínosných technologií. Vláda provede audit systému podpory výzkumu a vývoje. Vláda zvýší podporu vědy a výzkumu, zprůhlední jednotlivé finanční toky, vzniknou univerzitní nemocnice a univerzitní výzkumná centra, a tak dále a tak dále. Za čtvrté, vláda navýší prostředky z veřejných zdrojů pro vzdělávání, vědu a výzkum. Musím říci, že jsme plnění těchto jednotlivých bodů zahájili i v té krátké době sta dnů vlády velmi rychle. Zvýšili jsme prostředky už v rozpočtu loňského roku na letošní rok proti předpokladům vlády sociální demokracie na vědu a výzkum o 1,5 mld. korun. Musím říci, že to byl po snížení o 9,2 mld. korun v následujících třech letech, které uskutečnila vláda Jiřího Paroubka na jaře, počin, který byl vědeckou obcí kvitován s povděkem. Rovněž na další roky jsem jako předseda Rady pro výzkum a vývoj předložil vládě návrh na zvýšení výdajů ze státního rozpočtu na vědu a výzkum v dalších letech, a to v roce 2008 bez kofinancování strukturálních fondů téměř 23 miliard, v roce 2009 téměř 25 miliard a v roce 2010 téměř 27 miliard, což znamená meziroční nárůsty o 7 až 8 %. Je třeba vědět, že další prostředky, které půjdou do vědy a výzkumu - a tím nemyslím privátní prostředky, protože veškeré ty programy a ty aktivity mají motivovat především privátní zdroje, které do toho započítány pochopitelně nejsou - jsou strukturální fondy Evropské unie, což činí zhruba 15 miliard ročně ze tří operačních programů: operačního programu pro výzkum a vývoj, pro inovace a částečně i z operačního programu podnikání a inovace a programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. Mimo jiné jsme schválili v rozpočtu 0,5 miliardy korun pro rámcový program Evropské unie, který Poslanecká sněmovna schválila v rozpočtu. Umožňujeme tím účast i v rámcovém programu Evropské unie, mám pocit, že v sedmém. V roce 2008 oblast podpory vědy a výzkumu bude z veřejných zdrojů, což je státní rozpočet a zdroj EU, financováno téměř jedno procento HDP na vědu a výzkum. To, že to je méně, než bychom chtěli, o tom nepochybujeme ani na vteřinu. A bude úkolem této vlády i těch dalších, aby postupně ten inovativní prvek v každém rozpočtu navyšovaly. Vláda podpořila možnost požádat o vrácení DPH u institucí výzkumu a vývoje, kde není DPH uznatelným nákladem. Vláda zachová v rámci daňové reformy podporu firem provádějících výzkum a vývoj z vlastních prostředků. Jde o možnost stoprocentního odečtu výdajů na výzkum a vývoj od základu daně z příjmu. Vláda připravuje v souvislosti s auditem systému podpory zásadní změnu. Půjde o výrazné snížení počtu 22 rozpočtových kapitol, ze kterých je dosud věda a výzkum financována. A je to jedna z mých osobních priorit. Za druhé - prosadí úzké vazby institucionální podpory výzkumných organizací na jimi dosažené výsledky, což by mohlo přinést samozřejmě více prostředků právě z privátního sektoru. Za třetí - bude klást vyšší důraz na aplikovaný výzkum a propojení na inovace. Je s podivem, že praxe minulých let vede ke snížení prostředků vědy a výzkumu na technologie a technologický výzkum, přestože potřeba je zcela opačná. Všechny tyto trendy uplatňujeme už nyní v rámci Rady pro vědu a výzkum a samozřejmě v rámci jednotlivých zákonů a činností exekutivy, které se toho dotýkají. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Ohlídal se spokojí s odpovědí, nebo ještě položí doplňovací otázku?
Poslanec Ivan Ohlídal: Bohužel, pan premiér nereagoval na moje otázky týkající se školství. Tam jsem vůbec například nedostal odpověď na to meziroční snižování platů učitelů.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek Já se omlouvám. Existuje spousta mýtů, dokonce řekl bych nejen mediálních. My nemíníme snižovat platy učitelů, dokonce nemíníme snižovat ani počty učitelů. A měl byste vědět, že vláda nemůže snižovat počty učitelů, jak na střední, tak na základní škole. Je to rolí zřizovatele, případně ředitele školy. My pouze říkáme: Je to závazek, který vyplývá z programového prohlášení, že ve státní správě a podřízených organizacích, čili nikoli ve školách, snížíme počty úředníků o 3 %. A říkáme současně, že výdajový strop pro platy všech pracovníků veřejné správy se zvýší o 1,5 %. Já tam o propouštění nic neslyším, kromě pracovníků státní správy, u učitelů. Tak jsem to myslel. *** |