Sněmovní tisk 1233/0, část č. 1/5

Sněmovní tisk 1233/0, část č. 1/5
Novela z. o azylu - EU - RJ

Originál dokumentu (424.4 KB)

Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled, úplné zobrazení získáte prostřednictvím odkazu na originál dokumentu.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2006

IV. volební období

___________________________________________________________

1233

Vládní návrh

na vydání

kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ZÁKON

ze dne ………..2006,

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o azylu

Čl. I

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona
č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. …/2006 Sb. a zákona č. …/2006 Sb., se mění takto:

1. Nadpis části první zní: “MEZINÁRODNÍ OCHRANA”.

V § 1 písmena a) až c) včetně poznámky pod čarou č. 1 znějí:

“a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany na území České republiky (dále jen “území”), a pobyt azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území¹⁾,

b) řízení o udělení mezinárodní ochrany formou azylu nebo doplňkové ochrany a řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany,

c) práva a povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osoby požívající doplňkové ochrany na území,

___________________

^{1) Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.”.}

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

CELEX 32004L0083

V § 2 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

“(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany se rozumí žádost podaná cizincem, u kterého lze předpokládat, že usiluje o získání azylu nebo doplňkové ochrany v České republice.”.

Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 4 až 10.

CELEX 32004L0083

V § 2 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:

“(4) Žadatelem o udělení mezinárodní ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, nebo cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie, je-li Česká republika příslušná k jejímu posuzování. Postavení žadatele má po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu^1b), má-li tato žaloba odkladný účinek.

___________________

^{1b) Díl 1 hlavy II části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.”.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1b a 1c se označují jako poznámky pod čarou č. 1c a 1d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

CELEX 32004L0083

V § 2 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

“(6) Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu podle tohoto zákona, ale byla mu udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany.”.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.

CELEX 32004L0083

V § 2 odstavec 7 zní:

“(7) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna státními orgány, stranami nebo organizacemi ovládajícími stát nebo podstatnou část jeho území ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství. Za pronásledování se považuje i jednání soukromých osob podle věty první, pokud lze prokázat, že stát, strany nebo organizace, včetně mezinárodních organizací, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.”.

CELEX 32004L0083

V § 2 odstavec 11 zní:

“(11) Rozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany.”.

Nadpis hlavy II zní: “PROHLÁŠENÍ O ÚMYSLU POŽÁDAT O MEZINÁRODNÍ OCHRANU, VÍZUM A DOPRAVA CIZINCE DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ”.

V nadpise nad § 3 se slova “o azyl” nahrazují slovy “o mezinárodní ochranu”.

V § 3 odst. 1 se slova “o azyl (dále jen “prohlášení o azylu”)” nahrazují slovy “o mezinárodní ochranu (dále jen “prohlášení o mezinárodní ochraně”)”.

CELEX 32004L0083

V § 3 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova “nebo před hrozící vážnou újmou”.

CELEX 32004L0083

V § 3 odst. 2 se slova “Prohlášení o azylu” nahrazují slovy “Prohlášení o mezinárodní ochraně”.

V § 3a, § 3b odst. 1, § 3c odst. 1, § 3d odst. 1, § 3e odst. 1, § 3f, § 3g, § 4 odst. 1, § 4a odst. 1, § 4c, § 10 odst. 2 a 5, § 40, § 57 odst. 1, § 71 odst. 1 písm. a), § 73 odst. 1, § 87 odst. 5 a § 93 odst. 1 písm. a) se slova “prohlášení o azylu” nahrazují slovy “prohlášení o mezinárodní ochraně”.

V § 3b odst. 1, § 3c odst. 1, § 3e odst. 4, § 3f, § 4b, § 8 písm. b), § 10, § 10a, § 10b, § 10c, § 12, § 13 odst. 1, § 14, § 15, § 16, § 20 odst. 1 písm. a), § 23, § 23b, § 24, § 24a odst. 2, § 25, § 31a, § 32, § 33, § 34 odst. 2, § 41, § 42, § 42a, § 43, § 44, § 45, § 46, § 47, § 48, § 49, § 49a, § 50a odst. 1, § 54 odst. 1 písm. a), § 54a, § 55, § 56, § 56a odst. 2, § 56b, § 57, § 58, § 71 odst. 1, 4 a 5, § 72, § 73 odst. 2 písm. a), § 77, § 79, § 80 odst. 4, § 81 odst. 2, § 82, § 85a odst. 2, § 85b odst. 2, § 87 odst. 8, § 87a odst. 1, § 88, § 88b, § 89 odst. 1, § 89a, § 92b odst. 1, § 93 a § 93a odst. 1 se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

Nadpis hlavy III zní: “ŘÍZENÍ O MEZINÁRODNÍ OCHRANĚ”.

V § 8 písm. a) se slova “udělení a odnětí azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany a k řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany”.

V § 9 se slova “udělení nebo odnětí azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany a na řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany”.

V § 10 odst. 3 větě třetí se slova “nebo g)” nahrazují slovy “nebo h)”.

V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta “Dvouletá lhůta se dále nevztahuje na podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany cizincem, u kterého bylo v řízení o správním vyhoštění vedeném podle zvláštního právního předpisu⁴⁾ rozhodnuto, že jeho vycestování z území není možné.”.

V nadpisu § 10a se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

V nadpisu § 10b se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

V nadpisu § 10c se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

V § 11 se za slova “odnětí azylu” vkládají slova “nebo doplňkové ochrany”.

V § 12 písm. b) se za slovo “rasy” vkládá slovo “, pohlaví”.

V § 13 odst. 2 písm. d) se text “§ 2 odst. 9” nahrazuje textem “§ 2 odst. 10”.

Za § 14 se vkládají nové § 14a a 14b, které včetně nadpisů znějí:}

“Důvody udělení doplňkové ochrany

§ 14a

Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje

a) uložení nebo vykonání trestu smrti,

b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu,

c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo

d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

§ 14b

Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny

(1) Rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení.

(2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí

a) manžel osoby požívající doplňkové ochrany,

b) svobodné dítě osoby požívající doplňkové ochrany, které je mladší 18 let,

c) rodič osoby požívající doplňkové ochrany, která je mladší 18 let, nebo

d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 10.

(3) Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny manželu osoby požívající doplňkové ochrany je trvání manželství před udělením doplňkové ochrany cizinci.

(4) V případě polygamního manželství, má-li již osoba požívající doplňkové ochrany manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem osoby požívající doplňkové ochrany.”.

CELEX 32004L0083

V nadpisu nad § 15 se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

V § 15 úvodní části ustanovení se za slovo “v § 12” vkládají slova “nebo 13”.

V § 15 písm. c) se slova “je vinen činy” nahrazují slovy “se dopustil činů”.

V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

“(2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně.

(3) Azyl dále nelze udělit, pokud

a) cizinec požívá ochrany nebo podpory od jiných orgánů nebo odborných organizací Organizace spojených národů než Úřadu Vysokého komisaře; není-li ochrana nebo podpora z jakýchkoliv důvodů dále udělována osobám, o jejichž postavení není ještě konečně rozhodnuto podle ustanovení příslušných rozhodnutí Valného shromáždění Organizace spojených národů, vztahují se na něho ustanovení tohoto zákona,

b) je cizinec uznán příslušnými úřady země, v níž se usadil jako v místě svého trvalého bydliště, za osobu, které byly přiznány práva a povinnosti rovnocenné se státní příslušností k takovému státu; to neplatí, jde-li o stát, ve kterém mu hrozí pronásledování podle § 12.”.

CELEX 32004L0083

Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:

“§ 15a

(1) Doplňkovou ochranu podle § 14a nebo 14b nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 14a, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany

a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,

b) spáchal zvlášť závažný trestný čin,

c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo

d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.

(2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně.

(3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci, který se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 1, opustil–li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody.”.

CELEX 32004L0083

V § 16 odst. 1 písm. f) a g) se slova “v § 12” nahrazují slovy “v § 12 nebo 14a”.

V § 16 odst. 1 písm. i) se slovo “mohl” nahrazuje slovem “může” a za slova “část státu” se vkládají slova “s přihlédnutím k osobní situaci žadatele o mezinárodní ochranu”.

CELEX 32004L0083

Nadpis nad § 17 zní: “Důvody odnětí a zánik azylu nebo doplňkové ochrany”.

V § 17 odst. 1 se na konci písmene f) slovo “nebo” zrušuje, na konci písmene g) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí:

“h) azylant měl být nebo je vyloučen z možnosti udělit azyl z důvodů podle
§ 15,

i) existují oprávněné důvody považovat azylanta za nebezpečí pro bezpečnost státu, nebo

j) azylant byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný trestný čin a představuje tak nebezpečí pro bezpečnost státu.”.

CELEX 32004L0083

V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

“(2) Při posuzování důvodů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) se přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že důvody, pro které byl azylantovi udělen azyl, již nelze považovat za opodstatněné.”.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

CELEX 32004L0083

V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní:

“(5) Jestliže azylant, kterému byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, měl být nebo je vyloučen z možnosti udělit azyl z důvodů uvedených v § 15, nebo byl-li pravomocně odsouzen za zvlášť závažný trestný čin a představuje tak nebezpečí pro bezpečnost státu, azyl se mu odejme.”.

Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:

“§ 17a

(1) Doplňková ochrana udělená podle § 14a se odejme, pokud

a) okolnosti, které vedly k udělení doplňkové ochrany, zanikly nebo se změnily do té míry, že již doplňkové ochrany není zapotřebí,

b) osoba požívající doplňkové ochrany měla být nebo je vyloučena z možnosti doplňkovou ochranu udělit z důvodů uvedených v § 15a, nebo

c) nesprávné uvedení nebo opomenutí určitých skutečností, včetně použití padělaných či pozměněných dokumentů, bylo rozhodující pro udělení doplňkové ochrany.

(2) Při posuzování důvodů uvedených v odstavci 1 ministerstvo přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že osobě mající nárok na doplňkovou ochranu již nehrozí nebezpečí, že utrpí vážnou újmu.

(3) Zanikne-li důvod, pro který byla udělena doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro její ponechání, doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny se odejme.

(4) Jestliže osoba požívající doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny měla být nebo je vyloučena z možnosti doplňkovou ochranu udělit z důvodů uvedených v § 15a, doplňková ochrana se odejme.”.

CELEX 32004L0083

§ 18 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:

“§ 18

Mezinárodní ochrana zaniká

a) smrtí azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo prohlášením azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany za mrtvou,

b) udělením státního občanství České republiky⁶⁾ azylantovi,

c) písemným prohlášením azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany o vzdání se azylu nebo doplňkové ochrany, nebo

d) uplynutím doby oprávnění k pobytu na území uděleného osobě požívající doplňkové ochrany (§ 53a).

___________________

^{6) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.”.

V § 19 odst. 1, § 20 odst. 2, § 31a, § 32 odst. 1 a 5, § 34 odst. 1, § 58 odst. 1 písm. d), § 72 odst. 2 a § 81a odst. 2 se slova “ve věci azylu” nahrazují slovy “ve věci mezinárodní ochrany”.

V § 20 odst. 1 se na konci písmene a) slovo “nebo” zrušuje, na konci písmene b) se tečka nahrazuje slovem “, nebo” a doplňuje se písmeno c), které zní:

“c) osoba požívající doplňkové ochrany, s níž bylo zahájeno řízení o odnětí doplňkové ochrany.”.

V § 21 odst. 1 a § 22 odst. 1 se slova “o udělení azylu” zrušují.

V nadpisu § 24 se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

V § 24 odst. 2 větě čtvrté se slova “řízení o azylu” nahrazují slovy “řízení o udělení mezinárodní ochrany”.

§ 28 zní:

“§ 28

(1) Mezinárodní ochrana se udělí ve formě azylu nebo doplňkové ochrany; shledá-li ministerstvo při svém rozhodování, že jsou naplněny důvody pro udělení azylu podle § 12, 13 nebo 14, udělí azyl přednostně.

(2) Neshledá-li ministerstvo důvody k udělení ani jedné z forem mezinárodní ochrany, odůvodní své rozhodnutí ve vztahu k oběma formám mezinárodní ochrany.

(3) Pokud bude rozhodnuto o odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se cizinci udělí doplňková ochrana.”.

CELEX 32004L0083

V nadpisu nad § 31a se slova “ve věcech azylu” nahrazuje slovy “ve věci mezinárodní ochrany”.

V nadpisu hlavy IV se slova “ve věci azylu” nahrazují slovy “ve věci mezinárodní ochrany”.

V § 37 odst. 3 se slova “azylové oblasti” nahrazují slovy “oblasti mezinárodní ochrany”.

V nadpisu dílu 1 hlavy VII se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

V § 41 odst. 2 písm. a) a § 56a odst. 2 se slova “neudělení azylu” nahrazují slovy “neudělení mezinárodní ochrany”.

V nadpisu nad § 45 se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

V § 46 odst. 7 se za slova “povolení k” vkládá slovo “trvalému”.

V § 50a odst. 2 se za slovo “pouèí” vkládají slova “v mateøském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumìt,”.

V hlavì VII se za díl 2 vkládá nový díl 3, který vèetnì nadpisu zní:

“Díl 3

Práva a povinnosti osob požívajících doplòkové ochrany

§ 53a

(1) Ministerstvo udìlí osobì požívající doplòkové ochrany oprávnìní k pobytu na území na dobu, po kterou jí hrozí vážná újma podle § 14a, nejménì však na 1 rok a na tuto dobu ji vydá prùkaz oprávnìní k pobytu, jehož náležitosti stanoví § 60a. Trvají-li dùvody, pro nìž byla doplòková ochrana udìlena, nebo nenastanou-li dùvody uvedené v § 17a, tuto dobu ministerstvo na žádost osoby požívající doplòkové ochrany podanou nejpozdìji 30 dnù pøed uplynutím doby, na níž jí je doplòková ochrana udìlena, i opakovanì prodlouží, vždy nejménì o 1 rok; souèasnì se prodlouží doba platnosti prùkazu oprávnìní k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany. Nerozhodne-li ministerstvo o žádosti v době platnosti oprávnění k pobytu na území, prodlužuje se udělené oprávnění k pobytu na území do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o žádosti. Pokud podání žádosti ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po odpadnutí těchto důvodů.

(2) Ministerstvo osobu požívající doplňkové ochrany písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, o jejích právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany.

§ 53b

Osoba požívající doplňkové ochrany je povinna
a) oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování doplňkové ochrany,
b) chránit průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, je povinna neprodleně je hlásit policii,
c) průkazem oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona,
d) odevzdat oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany a cestovní doklad policii v případě odnětí nebo zániku doplňkové ochrany. V případě zániku doplňkové ochrany z důvodu uvedeného v § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu osoba požívající doplňkové ochrany průkaz předala, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl,
e) odevzdat neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona policii,
f) oznámit policii pobyt mimo území delší než 365 dnů,
g) strpět identifikační úkony podle § 47, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí doplňkové ochrany.

§ 53c
Osoba požívající doplňkové ochrany se pro účely poskytování zdravotní péče považuje za osobu s trvalým pobytem na území.”.

Dosavadní díl 3 se oznaèuje jako díl 4.

CELEX 32004L0083

V § 56 se za slovo “azylanta” vkládají slova “, prùkaz oprávnìní k pobytu osoby požívající doplòkové ochrany”.

Nadpis hlavy VIII zní: “PRÙKAZ ŽADATELE O UDÌLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY, PRÙKAZ POVOLENÍ K POBYTU AZYLANTA, PRÙKAZ OPRÁVNÌNÍ K POBYTU OSOBY POŽÍVAJÍCÍ DOPLÒKOVÉ OCHRANY, CESTOVNÍ DOKLADY”.

V nadpisu dílu 1 hlavy VIII se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

V nadpisu § 58 se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

V § 58 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 9d zní:

(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a orgán příslušný k vydání průkazu vydá příkaz na místě^9d). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o neplatnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem poučen.
___________________
^9d) § 150 správního řádu.”.

V § 59 odst. 2 se slovo “policie” nahrazuje slovem “ministerstvo”.

V § 59 odst. 4 se slova “útvar policie pøíslušný podle místa hlášeného pobytu azylanta” nahrazují slovem “ministerstvo”.

V § 60 se doplòuje odstavec 3, který zní:

“(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu povolení k pobytu azylanta, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a orgán příslušný k vydání průkazu vydá příkaz na místě^9d). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o neplatnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem poučen.”.

V hlavì VIII se za díl 2 vkládá nový díl 3, který vèetnì nadpisu zní:

“Díl 3

Prùkaz oprávnìní k pobytu osoby požívající doplòkové ochrany

§ 60a
(1) Průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany je veřejná listina, kterou osoba požívající doplňkové ochrany prokazuje své jméno a příjmení, datum a místo narození, stav, státní občanství, rodné číslo, údaje o udělení doplňkové ochrany a místo hlášeného pobytu na území.

(2) Do průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany ministerstvo na žádost osoby požívající doplňkové ochrany zapíše údaje o jejích dětech mladších 15 let v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu na území.

(3) Průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany vydá, zápisy v něm provádí a jeho platnost prodlužuje ministerstvo.

§ 60b

Neplatnost průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany

(1) Průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany je neplatný, jestliže
a) nastal důvod uvedený v § 58 odst. 1,
b) nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany, nebo
c) zanikla doplňková ochrana z důvodu uvedeného v § 18 písm. c) nebo d).

(2) O neplatnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže
a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu,
b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo
c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a orgán příslušný k vydání průkazu vydá příkaz na místě^9d). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o neplatnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem poučen.”.

Dosavadní díly 3 a 4 se oznaèují jako díly 4 a 5.

CELEX 32004L0083

Za § 64 se vkládá nový § 64a, který vèetnì nadpisu zní:

“§ 64a
Cestovní doklad vydaný osobì požívající doplòkové ochrany

Osobě požívající doplňkové ochrany se vydá cizinecký pas podle zvláštního právního předpisu⁴⁾, pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu a nemůže jej získat ve státě, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství ve státě jejího posledního trvalého bydliště.”.

CELEX 32004L0083

V § 65 odst. 1 se slova “, který pozbude” nahrazují slovy “nebo osoby požívající doplòkové ochrany, kteøí pozbyly” a za slova “návratu azylanta” se vkládají slova “nebo osoby požívající doplòkové ochrany”.

V § 65 odst. 4 se za slovo “azylant” vkládají slova “nebo osoba požívající doplòkové ochrany”.

V § 68 vìtì první se za slovo “azylantùm” vkládají slova “a osobám požívajícím doplòkové ochrany”.

V § 68 vìtì druhé se za slova “èeského jazyka a” vkládají slova “v pøípadì azylantù také”.

V § 70 odstavec 2 zní:

“(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učiní azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany.”.

V § 71 odst. 1 písm. b) se slova “udìlení azylu” nahrazují slovy “udìlení mezinárodní ochrany, místa pobytu osob požívajících doplòkové ochrany”.

V § 71 odst. 1 písm. c) se za slovo “stížnost^8a)” vkládají slova “, osob požívajících doplòkové ochrany”.

V § 71 odst. 1 písm. d) se slova “udìlení azylu” nahrazují slovy “udìlení mezinárodní ochrany, osobám požívajícím doplòkové ochrany”.

V § 71 odst. 5 se za slovo “stížnost” vkládají slova “, místa pobytu osob požívajících doplòkové ochrany”.

V § 71a se slova “udìlení azylu” nahrazují slovy “udìlení mezinárodní ochrany, osob požívajících doplòkové ochrany”.

V nadpisu § 72 se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

V § 73 odstavec 3 zní:

“(3) Cizinec, který je umístěn v přijímacím středisku podle odstavce 1 v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se
a) mezinárodní ochrana neuděluje,
b) žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, nebo
c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje,
nesmí toto středisko opustit do doby vycestování mimo území.”.

V § 78 odst. 1 úvodní èásti ustanovení se slovo “trvalému” zrušuje.

V § 78 odst. 1 písm. b) se slovo “trvalého” zrušuje.

V § 78 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

“(2) Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje i na osobu požívající doplòkové ochrany hlásící se k pobytu u útvaru policie.”.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se oznaèují jako odstavce 3 a 4.

V § 78 se na konci textu odstavce 3 doplòují slova “nebo osoby požívající doplòkové ochrany”.

V § 78 odst. 4 se za slovo “azylanta” vkládají slova “nebo osoby požívající doplòkové ochrany”.

§ 78b vèetnì nadpisu zní:

“§ 78b

Pobyt na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území

(1) Vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území (dále jen “vízum za účelem strpění pobytu”) udělí policie na žádost cizinci, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. Vízum za účelem strpění pobytu nelze udělit, pokud cizinec podává opakovaně kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, ačkoliv již o kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí bylo pravomocně rozhodnuto, nebo pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu⁴⁾.

(2) Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu stanoví policie na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku. Na žádost cizince, není-li řízení o kasační stížnosti ukončeno, může být doba platnosti víza za účelem strpění pobytu prodloužena, a to i opakovaně.

(3) Platnost víza za účelem strpění pobytu zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti nebo vycestováním z území. Policie vyznačí zánik platnosti víza za účelem strpění pobytu uděleného cizinci a udělí mu výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce. Cizinec je povinen se za účelem vyznačení zániku platnosti víza za účelem strpění pobytu dostavit na policii bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti.

(4) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem,
b) doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza,
c) 3 fotografie; fotografie nepředkládá při podání žádosti o prodloužení doby platnosti, nedošlo-li k podstatné změně jeho podoby.
(5) O udělení víza za účelem strpění pobytu, prodloužení doby jeho platnosti nebo o vyznačení zániku jeho platnosti a udělení výjezdního příkazu policie neprodleně informuje ministerstvo.

(6) Na žádost cizince policie platnost víza za účelem strpění pobytu zruší.
(7) Právní postavení cizince pobývajícího na území na základě víza za účelem strpění pobytu se řídí zvláštním právním předpisem⁴⁾, nestanoví-li tento zákon jinak.”.

V § 85a odst. 1 se slova “Prohlášením o azylu” nahrazují slovy “Prohlášením o mezinárodní ochranì”.

V § 85a odst. 1 se za slova “platnost víza” vkládají slova “nebo povolení k dlouhodobému pobytu”.

V § 85a odst. 2 se slova “prohlášením o azylu” nahrazují slovy “prohlášením o mezinárodní ochranì”.

V § 85a se doplòuje odstavec 3, který zní:

“(3) Cizinec, jenž uèinil prohlášení o mezinárodní ochranì nebo podal žádost o udìlení mezinárodní ochrany, je za podmínek stanovených zvláštním právním pøedpisem⁴⁾ povinen strpìt umístìní v zaøízení pro zajištìní cizincù.”.

V § 86 odst. 1 se slova “kterým byl pravomocnì udìlen nebo odejmut azyl” nahrazují slovy “kterým byla pravomocnì udìlena nebo odejmuta nìkterá z forem mezinárodní ochrany.”.

V § 86 odst. 2 se slova “byl udìlen azyl” nahrazují slovy “byla udìlena nìkterá z forem mezinárodní ochrany”.

V § 86 odst. 3 se slova “a poètu azylantù” nahrazují slovy “, poètu azylantù a poètu osob požívajících doplòkové ochrany”.

V § 87 odst. 3 se za slova “odnìtí azylu” vkládají slova “nebo doplòkové ochrany”.

V § 88 odst. 3 se slova “Dítì, které se narodilo azylantce” nahrazují slovy “Žadatel o udìlení mezinárodní ochrany a jeho dítì narozené na území, cizinec, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území a dítě, které se narodilo azylantce nebo osobě požívající doplňkové ochrany”.

V § 88a se slova “udělení azylu a azylant je povinen” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany, azylant a osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni”.

§ 91 se zrušuje.

V § 91a se slova “dílu 3 s výjimkou § 61 odst. 3” nahrazují slovy “dílu 4”.

V § 92b odst. 1 se za slova “strpění pobytu” vkládají slova “a na řízení o zrušení platnosti víza za účelem strpění pobytu”.

V § 93 odst. 2 písm. a) se slova “azylového řízení” nahrazují slovy “řízení o udělení mezinárodní ochrany”.

V § 93 odst. 2 písm. e) se slova “žadatele o azyl” nahrazují slovy “žadatele o udělení mezinárodní ochrany”.

V § 93 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

“(4) Osoba požívající doplňkové ochrany se dopustí přestupku tím, že
a) úmyslně poškodí, zničí, nebo jinak zneužije průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany nebo cestovní doklad, nebo poškození, zničení, ztrátu nebo odcizení průkazu oprávnění k pobytu nebo cestovního dokladu neprodleně nenahlásí policii,
b) neodevzdá neprodleně průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany nebo cestovní doklad policii v případě odnětí nebo zániku doplňkové ochrany,
c) neodevzdá neprodleně neplatný průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany nebo cestovní doklad policii,
d) neoznámí policii pobyt mimo území delší než 365 dní, nebo
e) nestrpí provedení identifikačních úkonů (§ 53b).”.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

V § 93 odst. 5 písm. a) se slova “udìlení azylu” nahrazují slovy “udìlení mezinárodní ochrany, prùkaz oprávnìní k pobytu osoby požívající doplòkové ochrany”.

V § 93 odst. 6 se èíslo “3” nahrazuje èíslem “4” a èíslo “4” se nahrazuje èíslem “5”.

V příloze č. 1 nadpis zní: “Vzor žádosti o udělení mezinárodní ochrany”.

V příloze č. 1 bodech 11, 23 a 35 a u podpisu žadatele se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

V pøíloze è. 1 bodì 31 se za slovo “azylu” vkládají slova “nebo o udìlení mezinárodní ochrany”.

V příloze č. 2 název průkazu zní: “PRŮKAZ ŽADATELE O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY”.}

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Cizinec, který pobývá na území na základě překážky vycestování udělené podle § 91 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dní nebo na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu si svůj další pobyt na území upravit podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany se v těchto případech § 10 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje.

2. Žádosti o udělení azylu, o nichž nebylo ministerstvem pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), jak vyplývá ze změn provedených pozdějšími zákony.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o zaměstnanosti

Čl. IV

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto:

V § 97 písm. g) se slovo “azylu” nahrazuje slovy “mezinárodní ochrany nebo kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu”.

V § 97 se na konci písmene f) slovo “nebo” zrušuje, na konci písmene g) se tečka nahrazuje slovem “, nebo” a doplňuje se písmeno h), které zní:

“h) který je osobou požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu⁵¹⁾.”.

CELEX 32004L0083

3. V § 99 písm. a) se slovo “azylu” nahrazuje slovy “mezinárodní ochrany”.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky

Čl. V

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. …/2006 Sb., zákona č. …/2006 Sb., zákona č. …/2006 Sb. a zákona č. …/2006 Sb., se mění takto:

V § 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:

“a) požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany, a azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis²⁾ nestanoví jinak,

___________________

^{2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.”.

§ 7 a 8 se zrušují.

§ 33 včetně nadpisu zní:

“§ 33

Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

(1) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci,
a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5,
b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná,
c) který v době platnosti oprávnění k pobytu požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 67, 68 a § 69 odst. 2, pokud o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo
d) který podal žalobu proti rozhodnutí policie nebo ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.

(2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle odstavce 1 se podává na území policii.

(3) Policie dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a).

(4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu policie.

(5) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku; jde-li o udělení víza podle odstavce 1 písm. c) nebo d) nebo podle odstavce 3, dobu platnosti stanoví na 6 měsíců.

(6) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.”.

V § 34 písm. b) se slova “, d) nebo f)” zrušují.

V § 34 písm. d) se slovo “c)” nahrazuje slovem “b)”.

V § 34 písm. e) se slovo “e)” nahrazuje slovem “c)”.

Na konci § 34 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

“f) doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této žaloby, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. d).”.
V § 36 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

“(2) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny podoby na žádost policie předložit i fotografie.”.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

V 38 odst. 1 se slova “z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů po zániku překážky vycestování” nahrazují slovy “podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů znemožňujících vycestování”.

V § 38 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova “anebo bylo-li vízum uděleno podle § 33 odst. 1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek; jedná-li se o zrušení platnosti víza uděleného podle § 33 odst. 3, policie požádá ministerstvo o závazné stanovisko^9b) k zániku důvodů znemožňujících vycestování”.

Poznámka pod čarou č. 9b zní:
“^9b) § 149 zákona č.500/2004 Sb., správní řád.”.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 9b až 9i se označují jako poznámky pod čarou č. 9c až 9j, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

V § 38 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

V § 42 odst. 2 se za slova “dnů za účelem strpění pobytu” vkládají slova “podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3”.

V § 42e se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.

V § 42e odst. 4 se slova “a fotografie. Žádá-li cizinec o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle odstavce 1, je dále povinen předložit” nahrazují slovy “, fotografie a”.

V § 43 se slova “nebo zvláštního právního předpisu²⁾” zrušují.

V § 44 odst. 4 se na konci textu písmena b) doplňují slova “nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu”.

V § 44a odst. 7 větě druhé se text “§ 42e odst. 5” nahrazuje textem “§ 42e odst. 4” a slova “, a jde-li o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42e odst. 2 doklad potvrzující existenci překážky vycestování” se zrušují.

V § 45 odst. 1 větě druhé se za slova “v § 33 odst. 1” vkládají slova “nebo 3”.

V § 45 odst. 7 větě druhé se slovo “d)” nahrazuje slovem “c)”.

V § 46c odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

V § 48 písm. a) se slova “§ 7 odst. 1 písm. a), § 33 odst. 1 písm. a) až d)” nahrazují slovy “§ 33 odst. 1 písm. a) a b), § 33 odst. 3”.

V § 48 písm. b) a v § 48a odst. 1 se text “§ 42e odst. 3” nahrazuje textem “§ 42e odst. 2”.

V § 56 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 56 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 114 odst. 3 písm. e) se text “§ 33 odst. 1 písm. b)” nahrazuje textem “§ 33 odst. 3”.

V § 60 odst. 7 se slova “písm. e)” nahrazují slovy “písm. c)”.

V § 62 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

“(3) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu²⁾.”.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

V § 67 se slova “azylového řízení” nahrazují slovy “řízení o udělení mezinárodní ochrany”.

V § 67 odst. 3 se slova “žádost o azyl” nahrazují slovy “žádost o udělení mezinárodní ochrany”.

V § 68 odst. 2 větě první se za slova “dlouhodobému pobytu” vkládají slova “nebo doba pobytu na základě udělené doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu²⁾”.

V § 70 odst. 2 písm. e) se za slova “povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území,” vkládají slova “anebo jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu²⁾,”.

V § 113 odst. 1 větě první se za slova “na 5 let” vkládají slova “, cizincům požívajícím doplňkové ochrany s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu²⁾”.

V § 113 odst. 3 a 4 se za slova “zvláštního právního předpisu,^3a)” vkládají slova “anebo s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu²⁾,”.

V § 113 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

“d) na žádost cizince, jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu²⁾, který nemá platný cestovní doklad, a doloží, že si jej nemůže z důvodů nezávislých na své vůli opatřit.”.

V § 114 odst.1 písm. b) se slova “písm. a), c) nebo d)” nahrazují slovy “písm. a) nebo b)”.

V § 115 se doplňuje odstavec 3, který zní:

“(3) Policie nevydá cizinecký pas z důvodu podle § 113 odst. 8 písm. d), je-li
a) důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České republiky anebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek, nebo
b) cizinec zařazen do informačního systému smluvních států.”.

V § 119 odstavec 5 zní:

“(5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se
a) mezinárodní ochrana neuděluje,
b) žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,
c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo
d) azyl nebo doplňková ochrana odnímá,
jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu²⁾ podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizince jeho žalobě odkladný účinek.”.

V § 119a odst. 1 se slova “ochranu formou azylu” nahrazují slovy “mezinárodní ochranu” a slova “kde je jeho život nebo svoboda ohrožena” se nahrazují slovy “kde mu hrozí pronásledování nebo vážná újma^16a)”.

Poznámka pod čarou č. 16a zní:
“^16a) § 2 odst. 7 a § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. …/2006 Sb.”.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 16a se označuje jako poznámka pod čarou č. 16b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

§ 120a zní:

“§ 120a

(1) Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179).

(2) Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizince po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu^5d) po vyžádání závazného stanoviska ministerstva podle odstavce 1.
(3) Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně.
(4) Není-li vycestování cizince podle odstavce 1 nebo 2 možné, policie tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštění a cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst. 3).
(5) Pominou-li důvody znemožňující cizinci vycestování, policie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu^5d). Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného podle § 33 odst. 3; policie cizinci udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území.
(6) Cizinec, jehož vycestování podle odstavce 1 nebo 2 není možné, je oprávněn neprodleně po vydání rozhodnutí o správním vyhoštění požádat ministerstvo o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu²⁾. Nepožádá-li cizinec podle věty první nejpozději do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, oprávnění požádat o mezinárodní ochranu zaniká. Oprávnění požádat nezaniká, pokud podání žádosti zabránily důvody na vůli cizince nezávislé a cizinec žádost podá do 3 dnů po pominutí takových důvodů.
(7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl nebo doplňková ochrana, platné po dobu
a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b),
b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c).

(8) Doba stanovená v odstavci 7 počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění.”.

Za § 124 se vkládá nový § 124a, který zní:

“§ 124a

Policie je oprávněna za účelem správního vyhoštění zajistit cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo podal žádost o mezinárodní ochranu, jestliže již bylo o jeho vyhoštění pravomocně rozhodnuto nebo je řízení o správním vyhoštění zahájeno z důvodů podle § 119 odst. 1 písm. a), anebo § 119 odst. 1 písm. b) bodu 6 nebo 7.”.

V § 125 odst. 2 větě druhé se slova “o ochranu formou azylu” nahrazují slovy “o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu²⁾”.

V § 127 odst. 1 písm. c) se za slovo “azyl” vkládají slova “nebo doplňková ochrana”.

V § 127 odst. 2 se slova “o azyl” nahrazují slovy “o udělení mezinárodní ochrany”.

V § 159 se na konci odstavce 3 doplňuje věta “Zpravodajské služby mohou při plnění úkolů podle zvláštních právních předpisů^23a) využívat údaje uchovávané v evidencích, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.”.

Poznámka pod čarou č. 23a zní:
“^23a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.”.

V § 163 písm. g) bod 3 zní:

“3. vyžaduje závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné,”.

V § 164 odst. 1 písm. e) se slova “§ 7 odst. 1 písm. a) a” zrušují.

V § 164 odst. 1 písm. t) se slova “a o zániku překážky vycestování podle § 120a odst. 2” zrušují.

V § 164 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

“e) vyžaduje závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné.”.

V § 164 odst. 4 větě druhé se slova “§ 7 odst. 1 písm. a) a podle” zrušují.

V § 168 se číslo “7,” a slova “a 3” zrušují.

V § 176 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova “o azyl nebo je žadatelem o udělení azylu” nahrazují slovy “o mezinárodní ochranu nebo je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany”.

V nadpisu § 176a se slova “azylového řízení” nahrazují slovy “řízení o udělení mezinárodní ochrany”.

§ 179 včetně nadpisu zní:}

“§ 179

Důvody znemožňující vycestování

(1) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje

a) uložení nebo vykonání trestu smrti,

b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání,

c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo

d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec

b) spáchal zvlášť závažný trestný čin,

c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo

d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.

(4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec

a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo

b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.

(5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o udělení víza (§ 33 odst. 1 písm. a).”.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o dočasné ochraně cizinců

Čl. VI

Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění zákona č. …/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 11 písm. c) se za slova “udělením azylu” vkládají slova “nebo doplňkové ochrany”.

2. V § 25 a 57 se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

Za § 58 se vkládá nový § 58a, který včetně nadpisu zní:

“§ 58a

Pobyt na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území

(1) Vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území (dále jen “vízum za účelem strpění pobytu”) udělí policie na žádost cizinci, který předloží doklad o podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku nebo kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku; to neplatí, pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu⁵⁾.

(2) Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu stanoví policie na dobu nezbytně nutnou, nejdéle na dobu 1 roku. Na žádost cizince, není-li řízení o žalobě nebo kasační stížnosti ukončeno, může být doba platnosti víza za účelem strpění pobytu prodloužena, a to i opakovaně.

(3) Platnost víza za účelem strpění pobytu zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě nebo kasační stížnosti, nepřiznáním odkladného účinku této žalobě nebo kasační stížnosti nebo zrušením usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě nebo kasační stížnosti; policie vyznačí zánik platnosti víza za účelem strpění pobytu uděleného cizinci a udělí mu výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce.

(4) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem,

b) doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza,

c) 3 fotografie; fotografie nepředkládá při podání žádosti o prodloužení doby platnosti, nedošlo-li k podstatné změně jeho podoby.

(5) O udělení víza za účelem strpění pobytu, prodloužení doby jeho platnosti nebo o vyznačení zániku jeho platnosti a udělení výjezdního příkazu policie neprodleně informuje ministerstvo.

(6) Právní postavení cizince pobývajícího na území na základě víza za účelem strpění pobytu se řídí zvláštním právním předpisem⁵⁾, nestanoví-li tento zákon jinak.”.

ČÁST Pátá

Změna zákona o evidenci obyvatel

Čl. VII

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. …/… Sb. a zákona č. …/… Sb., se mění takto:

V § 1 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:

“c) cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany³⁾.

___________________

^{3) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.”.

V § 3 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova “a o cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky³⁾,”nahrazují slovy “a o cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany³⁾,”.

V § 3 se doplňuje odstavec 9, který zní:

“(9) Ministerstvo je pro zpracování údajů vedených o cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany³⁾, původcem těchto údajů.”.

V § 7 písm. e) se slova “a průkazu povolení k pobytu azylanta na území České republiky^2),3)” zrušují.

V § 7 písm. e) bodě 4 se slova “nebo azylant” zrušují.

V § 14 písm. c) se slova “a dále cizincům, kterým byl udělen azyl na území České republiky³⁾” zrušují.

V § 14 písmeno d) včetně poznámek pod čarou č. 14b až 14d zní:

“d) ministerstvo, které přiděluje rodná čísla
1. obyvatelům, kteří nejsou uvedeni v písmenech a) až c),
2. cizincům, kteří o přidělení rodného čísla požádají pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů^14b),
3. fyzickým osobám, pro které o přidělení rodného čísla požádá Česká správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu^14c),
4. cizincům, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany³⁾,
5. pro potřeby policie, celní správy a zpravodajských služeb podle zvláštních právních předpisů^14d).
___________________
14b) Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.14c) § 11a odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. …/2005 Sb.
14d) Například zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.”.

V § 15 písmeno f) zní:
“f) průkaz povolení k pobytu azylanta nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany.”.

V § 16 písmeno d) zní:}

“d) cizinci, kterému byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany³⁾,”.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o sociálním zabezpečení

Čl. VIII

V § 103 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. …/… Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta “Na dávky poskytované podle zákona o sociální potřebnosti^73a) mají nárok také osoby požívající podle zvláštního právního předpisu^73b) doplňkové ochrany na území České republiky.”.

CELEX 32004L0083

Poznámky pod čarou č. 73a a 73b znějí:

“^73a)Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.

^73b)§ 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. …/… Sb.”.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o živnostenském podnikání

Čl. IX

V § 5 odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 167/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se za slovo “azyl” vkládají slova “nebo doplňková ochrana”.

ČÁST OSMÁ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Čl. X

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb. a zákona č. 381/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 2 písm. c) a § 21 odst. 2 písm. b) se slovo “azylu” nahrazuje slovy “mezinárodní ochrany”.

2. V § 35 odst. 2 písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 34a zní:

“j) pomáhá pátrat po rodinných příslušnících dítěte, které podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu a na území České republiky se nachází bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě svého posledního bydliště^34a).

___________________

^{34a) Článek 19 odst. 3 směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.”.}

CELEX 32004L0083

ČÁST DEVÁTÁ

Změna soudního řádu správního

Čl. XI

V § 16 odst. 2 písm. b), § 31 odst. 2, § 35 odst. 5, § 56 odst. 2 a § 104a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 350/2005 Sb., se slovo “azylu” nahrazuje slovy “mezinárodní ochrany”.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o vysokých školách

Čl. XII

V § 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 21a zní:

“(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany^21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením.

___________________

21a) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.”.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

CELEX 32004L0083

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna školského zákona

Čl. XIII

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. …/… Sb., se mění takto:

1. V § 16 odst. 4 písm. c) se za slovo “azylanta" vkládají slova “, osoby požívající doplňkové ochrany" a slova “udělení azylu" se nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany".

2. V § 36 odst. 2 se za slovo “azylanty" vkládají slova “, osoby požívající doplňkové ochrany" a slova “udělení azylu" se nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany".

3. V § 108 odst. 5 větě druhé se slova “v odstavci 3” nahrazují slovy “v odstavcích 3 nebo 4”.

4. V § 108 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 26a zní:

“(9) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany^26a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavcích 1 až 3 a ověření pravosti podle odstavce 4 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením. V případě pochybností o dosaženém vzdělání nařídí krajský úřad žadateli nostrifikační zkoušku.

___________________

26a) Zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

CELEX 32004L0083

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení

Čl. XIV

V § 16 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Čl. XV

V § 7 odst. 1 písm. p) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 350/2005 Sb., se slova “udělení azylu” nahrazují slovy “udělení mezinárodní ochrany”.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie

Čl. XVI

V § 8 písm. c) zákona č. 629/2004 Sb., o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie, se za slovo “azyl” vkládají slova “nebo doplňková ochrana”.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o ověřování

Čl. XVII

V § 18 zákona č. …/2005 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), písmena c) a d) včetně poznámky pod čarou č. 12 znějí:

“c) průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany¹²⁾, jde-li o osobu, která podala žádost o udělení mezinárodní ochrany,

d) průkaz povolení k pobytu azylanta¹²⁾, jde-li o osobu, které byl udělen azyl, nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany¹²⁾, jde-li o osobu požívající doplňkové ochrany,

___________________

^{12) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.”.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi

Čl. XVIII

V § 5 odst. 1 písm. b), § 52 odst. 1 písm. b) a § 52 odst. 3 písm. b) bodě 20 zákona č. …/…Sb., o pomoci v hmotné nouzi, se za slovo “azyl” vkládají slova “nebo doplňková ochrana”.

CELEX 32004L0083

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o územních finančních orgánech

Čl. XIX

V § 15a odst. 1 písm. b) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 444/2005 Sb., se za slovo “azyl” vkládají slova “nebo doplňková ochrana”.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna trestního řádu

Čl. XX
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č.239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. …/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 350b odst. 4 se slovo “azylu” nahrazuje slovy “mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu^4)”.
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
“⁴⁾ Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.”.
2. V § 350b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
“(5) Byla-li odsouzenému k trestu vyhoštění udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu⁴⁾, předseda senátu odloží výkon trestu vyhoštění na dobu jejího udělení. O odložení výkonu trestu vyhoštění z tohoto důvodu předseda senátu vyrozumí orgán příslušný k udělení doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu⁴⁾ a zároveň jej požádá, aby mu neprodleně oznámil skutečnost, že doplňková ochrana odsouzenému zanikla nebo mu byla odňata.”.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XXI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2006, s výjimkou ustanovení čl. V bodu 34, pokud jde o § 115 odst. 3 písm. b), které nabývá účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku, a čl. XVIII, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Důvodová zpráva

Obecná část

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, je zejména reakcí na další z vydaných směrnic Evropské unie (EU), konkrétně na Směrnici Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (tzv. “kvalifikační směrnice”). Jedná se o další novelu, jíž se do českého právního řádu transponuje evropská legislativa, i když původním záměrem předkladatele bylo upravit české azylové právo obsažené zejména v zákoně o azylu poté, co budou publikována všechna zásadní opatření EU týkající se azylu předpokládaná v čl. 63 Smlouvy o založení ES. Tento cíl nebylo možné dodržet u předchozích evropských dokumentů a není možné jej dodržet ani u této normy s ohledem na termín její transpozice (do 10. října 2006), neboť proces přijímání zásadních směrnic dotýkajících se problematiky azylu se na úrovni EU zpozdil.

Cílem Evropské unie v oblasti společné azylové politiky a společného evropského azylového systému je postupně vytvořit oblast svobody, bezpečí a spravedlnosti otevřené těm, kteří legitimně hledají ochranu v Evropském společenství poté, co k tomu byli donuceni okolnostmi. Evropská rada se na svém zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 zavázala usilovat o vytvoření Společného evropského azylového systému založeného na úplném a vstřícném uplatňování Úmluvy o právním postavení uprchlíků z 28. července 1951 (Ženevská úmluva), doplněné Newyorským protokolem z 31. ledna 1967 (Protokol), a tak potvrdit zásadu “non-refoulement” a zajistit, aby nikdo nebyl vracen do země, kde mu hrozí perzekuce. Ženevská úmluva a Protokol představují základní kámen mezinárodního právního režimu pro ochranu uprchlíků.

V závěrech ze zasedání v Tampere se uvádí, že Společný evropský azylový systém by měl zahrnovat v krátkodobém horizontu vzájemné přibližování pravidel o uznávání uprchlíků a o obsahu statutu uprchlíka. Dále pak, že pravidla týkající se statutu uprchlíka by měla být doplněna opatřeními zaměřenými na subsidiární formy ochrany nabízející jakékoli osobě, která potřebuje takovouto ochranu, příslušný statut.

Hlavním cílem kvalifikační směrnice je na jedné straně zajistit, aby členské státy uplatňovaly společná kritéria pro určení toho, které osoby skutečně potřebují mezinárodní ochranu, a na druhé straně je jejím cílem zajistit, aby rozsah, v jakém jsou těmto osobám dostupné výhody a dávky, byl ve všech členských státech obdobné. Přibližování pravidel o uznávání a obsahu uprchlického statutu a statutu subsidiární ochrany by mělo pomoci omezit sekundární pohyb žadatelů o azyl mezi členskými státy, který je způsobován pouze rozdíly mezi jednotlivými právními rámci. Samotnou podstatou minimálních požadavků je to, že členské státy by měly mít pravomoc zavést nebo nadále uplatňovat příznivější ustanovení pro státní příslušníky třetích zemí nebo pro osoby bez státní příslušnosti, které žádají o mezinárodní ochranu ze strany členského státu, a to tehdy, kdy je takováto žádost podána proto, že dotyčná osoba je buď uprchlíkem ve smyslu čl. 1 (A) Ženevské úmluvy, nebo osobou, která potřebuje mezinárodní ochranu z jiného důvodu.

Kvalifikační směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména usiluje o zajištění plného respektování lidské důstojnosti a práva na azyl žadatelů o azyl a jejich rodinných příslušníků, kteří je doprovázejí. Pokud jde o zacházení s osobami, na které se směrnice vztahuje, členské státy jsou vázány závazky vyplývajícími z dokumentů mezinárodního práva, jejichž jsou účastníky a které zakazují diskriminaci. Při jejím uplatňování by se členské státy měly řídit především “nejlepšími zájmy dítěte”. Touto směrnicí není dotčen Protokol o azylu pro státní příslušníky členských států EU, který je připojen ke Smlouvě o založení Evropského společenství.

Kvalifikační směrnice se pak nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí a na osoby bez státní příslušnosti, kterým je dovoleno zůstat na území členských států z důvodů, které nespočívají v potřebě mezinárodní ochrany, avšak kterým je takovýto pobyt dovolen na základě volného uvážení z důvodu soucitu nebo z humanitárních důvodů.

Zásadní navrhovanou změnou zákona o azylu je zavedení institutu mezinárodní ochrany, která má dvě formy, a to azyl a doplňkovou ochranu. Doplňková ochrana jako nový institut přitom nahrazuje stávající překážky vycestování podle § 91 zákona o azylu. Pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany v řízení splní zákonné podmínky pro udělení obou forem mezinárodní ochrany, udělí se mu azyl jakožto forma ochrany vyšší.

Při příležitosti transpozice uvedených norem EU jsou provedeny úpravy zákona o azylu vyvolané potřebami aplikační praxe.

Součástí návrhu zákona je kromě novely zákona o azylu i novelizace dalších zákonů. Jde především o reflexi ustanovení kvalifikační směrnice, změny související se změnou systému mezinárodní ochrany a změny nezbytné pro aplikaci zákona o azylu.

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Návrh zákona je také v souladu se závazky přijatými mezinárodními smlouvami. Návrh zákona je v souladu s Úmluvou o právním postavení uprchlíků z roku 1951 i s navazujícím Protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíků z roku 1967. Návrh zákona je též v souladu s evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950 a navazující judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

Vlastní novela zákona o azylu v předkládané podobě nemá dopad na státní rozpočet a nevyvolá požadavek na zvýšení celkového objemu rozpočtových prostředků. Jistá forma doplňkové ochrany tak, jak ji má na mysli kvalifikační směrnice a předložený návrh novely zákona o azylu, existuje již dnes, a to ve formě překážek vycestování, které upravuje jak zákon o azylu, tak i zákon o pobytu cizinců. Navrhovanou novelou dojde k soustředění rozhodování o této doplňkové ochraně u jednoho orgánu - ministerstva vnitra (nikoliv již i u policie), a to při současném respektování minimálních požadavků stanovených kvalifikační směrnicí. Nepředpokládá se, že by po vstupu předkládaného návrhu zákona v účinnost ročně vzrostly počty osob požívajících mezinárodní ochrany v České republice. I nadále se předpokládá, že ve věci azylu budou počty obdobné – tj. v řádu stovek ročně. Počet oprávnění k pobytu udělených osobám požívajícím doplňkové ochrany by měl kopírovat stav udělování překážek vycestování ve smyslu platné právní úpravy – tj. řádově několik desítek osob ročně.
Návrh zákona neklade nároky na rozpočty krajů a obcí, nemá dopady na hospodářské subjekty, malé a střední podnikatele, sociální dopady ani dopady na životní prostředí. Návrh zákona je genderově neutrální.

Vzhledem k tomu, že Smìrnice Rady 2004/83/ES by mìla být do právního øádu Èeské republiky transponována nejpozdìji do 10. øíjna 2006 se s ohledem na konèící funkèní období Poslanecké snìmovny navrhuje, aby návrh zákona byl Poslaneckou snìmovnou schválen již v prvém ètení podle § 90 odst. 2 zákona è. 90/1995 Sb., o jednacím øádu Poslanecké snìmovny. Návrh zákona byl projednán Výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tento výbor k návrhu zákona neměl připomínek a neměl námitek ani proti tomuto postupu.

Zvláštní část

K ČÁSTI PRVNÍ

K bodu 1
K nadpisu části první
V souvislosti s transpozicí směrnice se název části nahrazuje obecnějším pojmem mezinárodní ochrana, který zahrnuje jak azyl, tak doplňkovou ochranu.

K bodu 2
K § 1 písm. a) až c)
Nově § 1 písm. a) stanoví, že zákonná úprava se vztahuje na řízení o udělení mezinárodní ochrany. V rámci tohoto řízení se bude paralelně rozhodovat o obou formách mezinárodní ochrany, tj. o tom, zda cizinci na území České republiky bude při splnění zákonem vymezených podmínek udělen azyl nebo doplňková ochrana. Zahájení řízení je plně v dispozici cizince, z moci úřední se zahajuje toliko řízení o odnětí jedné z forem mezinárodní ochrany. Shledá-li ministerstvo ve správním řízení důvody jak pro udělení azylu, tak i doplňkové ochrany, bude mít azylová ochrana, jako vyšší a dlouhodobější forma ochrany, přednost (viz nově navrhovaný § 28 zákona). Jeví se jako hospodárnější a ekonomičtější obě řízení, o azylu a doplňkové ochraně, koncentrovat do jednoho řízení o mezinárodní ochraně. Obdobné intenzivní diskuse o tzv. jednotném řízení, tj. koncentraci azylového řízení a řízení o subsidiárních formách ochrany do řízení jediného, se vedou i na půdě Evropské unie.
V případě § 1 písm. b) jde toliko o legislativně technickou změnu související se zavedením institutu mezinárodní ochrany do právního řádu. V souvislosti se zavedením tohoto nového institutu se zavádí i pojmově nový institut “žadatel o udělení mezinárodní ochrany”. Ustanovení § 1 písm. c) pak nově stanoví, že zákon upravuje nejenom postavení azylanta (tedy osoby, která naplnila podmínky pro udělení azylu podle tohoto zákona), ale i osoby požívající doplňkové ochrany (tedy cizince, kterému v případě jeho vycestování hrozí vážná újma ve smyslu definovaném jak kvalifikační směrnicí, tak i předkládaným návrhem zákona).

K bodu 3
K § 2 odst. 2
V souvislosti se zrušením § 91 zákona o azylu a vypuštěním institutu překážek vycestování se vypouští i věta druhá z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o azylu. Tato věta ostatně byla v kontextu celého odstavce 2 spíše proklamativní. I po této změně definice pojmu třetí bezpečné země zůstává v souladu s definicí tohoto pojmu uvedené v Rezoluci o hostitelských třetích zemích z roku 1992 i s návrhem směrnice zakládající minimální pravidla pro řízení o udělení a odnětí statusu uprchlíka, o kterém bylo dosaženo politické shody na podzim minulého roku, avšak doposud nebyla formálně schválena a publikována v Úředním věstníku EU.

K bodu 4
K § 2 odst. 3
Nově se v § 2 odst. 3 definuje žádost o mezinárodní ochranu. Jde o žádost cizince usilujícího o udělení mezinárodní ochrany, ať už ve formě azylu nebo doplňkové ochrany.

K bodu 5
K § 2 odst. 4
Nově se definuje žadatel o udělení mezinárodní formy ochrany. Tím je takový cizinec, který projevil úmysl žádat Českou republiku o ochranu, a to buď formou azylu nebo subsidiárních forem ochrany (doplňkové ochrany). Zároveň se nově za žadatele o mezinárodní ochranu považuje i ten cizinec, který podal žádost o udělení azylu, resp. mezinárodní ochrany v jiném členském státě a Česká republika je příslušná s ohledem na nařízení Rady č. 343/2003, kterým se stanovují kritéria a mechanismy pro určení členského státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v jednom z členských států. Nadále zůstává zachována právní fikce postavení žadatele o mezinárodní ochranu po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu, má-li tato žaloba odkladný účinek.

K bodu 6
K § 2 odst. 6
Zákon o azylu ve svém § 2 odst. 5 (nové číslování) definuje “azylanta”. Stejně tak je i nově zavedena definice pojmu “osoba požívající doplňkové ochrany”. Jedná se o cizince, jehož důvody, pro které prchá ze země svého občanství nebo posledního trvalého bydliště, nejsou takové, aby mu byl udělen azyl. Přesto je mu nutné poskytnout ochranu, a to vzhledem k vážné újmě, jež mu hrozí při návratu do země jeho občanství nebo posledního trvalého bydliště. Ochrana se poskytne z důvodů vymezených v článku 15 kvalifikační směrnice (reflektováno § 14a návrhu zákona), kopírovány jsou i důvody vyplývající z mezinárodního práva veřejného, pro něž (s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva) nebylo možné realizovat vycestování cizince z území České republiky již v předchozí právní úpravě (viz dosavadní § 91 zákona o azylu, resp. § 179 zákona o pobytu cizinců).

K bodu 7
K § 2 odst. 7
Nově se v souladu s kvalifikační směrnicí definuje termín “pronásledování” užívaný zákonem o azylu. V souladu s článkem 6 směrnice se výslovně zakotvuje, že původcem pronásledování může být jak státní moc, tak i strany nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území příslušného státu (písm.b) a nestátní činitelé (písm.c), tedy i jednotlivci. Jedním z pozitivních aspektů kvalifikační směrnice je bezesporu uznání, že pronásledování může vycházet i ze strany nestátních původců, a neomezuje pronásledování pouze na činy, kterých se dopustí úřady státu. Explicitní stanovení, že i perzekuční jednání nestátních původců namířené proti jednotlivcům, kterým stát není schopen nebo ochoten poskytnout ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou, je důvodem ke vzniku opodstatněné žádosti o mezinárodní ochranu a mělo by proto být součástí úpravy i v azylovém zákoně. Navrhované řešení přispěje i ke sjednocení dosud nejednotné rozhodovací praxe soudů v azylových věcech. Dále se do definice termínu “pronásledování” nově vkládá rozšíření “poskytovatelů” ochrany na území státu občanství nebo posledního trvalého bydliště tak, jak to předpokládá i transponovaná směrnice, a to ve svém článku 7 odst. 1 písm. b). Čl. 7 odst. 2 kvalifikační směrnice předpokládá, že ochrana je obecně poskytována tehdy, když činitelé uvedení v odstavci 1 podniknou přiměřené kroky s cílem zabránit pronásledování nebo vážné újmě, mimo jiné provozováním účinného právního systému pro odhalování, stíhání a trestání činů představujících persekuci nebo způsobujících vážnou újmu a žadateli je takováto ochrana dostupná. Vzhledem k charakteru citovaného odstavce – interpretační pravidlo - se jeví jako dostačující ponechat v normativním textu použitý termín “odpovídajícím způsobem zajistit ochranu”, neboť toto slovní spojení je dostatečně extenzivní a pokrývající skutečnosti uváděné v citovaném čl. 7 odst. 2 kvalifikační směrnice.

K bodu 8
K § 2 odst. 11
Současně se změnou terminologie zákona se jeví jako důležité definovat, která rozhodnutí jsou rozhodnutími ministerstva vnitra ve věci mezinárodní ochrany.

K bodům 9 až 11
K nadpisu hlavy II, nadpisu nad § 3 a § 3 odst. 1

Vzhledem k nově zaváděnému pojmu “mezinárodní ochrana” se upravuje i institut “prohlášení o azylu”, který se navrhuje nahradit institutem “prohlášení o mezinárodní ochraně”.

K bodu 12
K § 3 odst. 1

Vedle udělení azylu přichází do úvahy podle návrhu zákona i udělení doplňkové ochrany jako nižší formy mezinárodní ochrany. Doplňková ochrana se bude udělovat cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, ale v řízení o udělení mezinárodní ochrany bude zjištěno, že existují důvodné obavy, že cizinci hrozí skutečné nebezpečí vážné újmy. Z tohoto důvodu se doplňuje pojem prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu tak, že se jím rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu nejen před pronásledováním, ale také před hrozící vážnou újmou.

K bodům 13 a 14
K více ustanovením
Vzhledem k nově zaváděnému pojmu “mezinárodní ochrana” se upravuje i institut “prohlášení o azylu”, který se navrhuje nahradit institutem “prohlášení o mezinárodní ochraně”.

K bodu 15
K více ustanovením
Legislativně-technická úprava. Nahrazuje se pojem “azyl” pojmem “mezinárodní ochrana”, který zahrnuje jak pojem “azyl”, tak i pojem “doplňková ochrana”.

K bodu 16
K nadpisu hlavy III
Legislativně-technická úprava.

K bodům 17 a 18
K § 8 písm. a) a § 9
Legislativně technická úprava. Ministerstvo vnitra bude v souladu s nově navrhovanou terminologií příslušné k řízení o udělení mezinárodní ochrany, kterou bude možné udělit ve dvou formách, a to buď ve formě azylu nebo ve formě doplňkové ochrany. Zároveň bude Ministerstvo vnitra příslušné k řízení o odnětí obou těchto forem mezinárodní ochrany.
K bodu 19
K § 10 odst. 3
Legislativně technická oprava nesrovnalosti novel zákona o azylu č. 57/2005 Sb.

a č. 350/2005 Sb.

K bodu 20
K § 10 odst. 3
V souvislosti s možností cizince, jehož vycestování není podle § 120a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, možné, požádat o mezinárodní ochranu, je nutné odstranit případnou překážku, kterou by mohlo představovat ustanovení o tzv. dvouleté lhůtě, která musí uplynout pro podání opakované žádosti o udělení azylu, resp. mezinárodní ochrany.

K bodům 21 až 23
K nadpisu nad § 10a, 10b a 10c
Legislativně technická úprava související s rozšířením předmětu zákonné úpravy, resp. s nahrazením pojmu “řízení o udělení azylu” pojmem “řízení o udělení mezinárodní ochrany”.

K bodu 24
K § 11
Legislativně-technická úprava související se zavedením institutu doplňkové ochrany.

K bodu 25
K § 12 písm. b)
Zdůrazňuje se, že obavy cizince z perzekuce mohou vyplývat též z příslušnosti ke genderové skupině.

K bodu 26
K § 13 odst. 2 písm. d)
Legislativně technická oprava nesrovnalosti novel zákona o azylu č. 57/2005 Sb. a č. 350/2005 Sb.

K bodu 27
K § 14a a 14b
Nově se doplňuje § 14a, který vymezuje podmínky pro udělení doplňkové ochrany, a to v případě, že cizinec nesplní důvody pro udělení azylu definované zákonem o azylu. Současně se definuje pojem vážné újmy jako rozhodující skutečnosti pro udělení doplňkové ochrany. Její vymezení přitom kopíruje definici vážné újmy tak, jak je upravena v čl. 15 kvalifikační směrnice. Z interpretačních důvodů nebylo do ustanovení § 14a odst. 2 zákona o azylu reflektováno celé znění písm. b) čl. 15 kvalifikační směrnice, neboť tam použitý termín “země původu” není zákonem o azylu používán. Nadto je z interpretačního hlediska dostačující vymezení uvedené v § 14a odst. 1 návrhu – tj. země občanství uvedeného cizince a země posledního trvalého bydliště, jde-li o apatridu. Pokud jde o pojem “svévolné násilí” uvedený v § 14a písm. c), vychází se z pojmu “nediskriminační násilí” tak, jak jej používá anglické znění kvalifikační směrnice. Pro tento pojem bylo poměrně složité nalézt obdobu v rámci právního řádu České republiky, proto vzhledem k existenci poměrně širokého rámce mezinárodnězávazných smluv v dané oblasti se jevilo jako schůdnější využít pojem “svévolné násilí” pro jeho schůdnější interpretaci a odlišení, že jde o běžné násilí v rámci ozbrojených konfliktů nesouvisející s rasou, národností apod.

Nově vkládaný § 14a zákona o azylu nahrazuje institut překážek vycestování, tak jak jej definoval ustanovení § 91 zákona o azylu, resp. § 179 zákona č. 326/1999 Sb., a to v celé šíři. Nad rámec kvalifikační směrnice se proto doplňuje do definice vážné újmy, že za “vážnou újmu” se bude považovat i situace, pokud by vycestování cizince nebylo možné s ohledem na závazky plynoucí z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Tradičně půjde např. o situace, kdy vycestování není možné s ohledem na respektování soukromí a rodinného života, tak jak je zakotveno v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv z roku 1950 (ve Sbírce zákonů uveřejněna v roce 1992 pod č. 209). Jediné ustanovení, které nebylo reflektováno do § 14a odst. 2 zákona o azylu je ustanovení čl. 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, neboť ve vztahu k definici důvodů pro udělení azylu (viz §12 zákona o azylu) se jeví jako nadbytečné.

Ustanovení § 14b nově zakotvuje možnost sloučení rodiny osob požívajících doplňkové ochrany. Zde se využilo stávající konstrukce zákona o azylu, rozsah definice rodinného příslušníka odpovídá jeho definici v čl. 2 písm. h) kvalifikační směrnice. Postavení budou mít rodinní příslušníci osoby požívající doplňkové ochrany stejné, i když v jejich případě nebude shledáno, že v jejich individuálním případě hrozí vážná újma, pro kterou se nemůže nebo nechce navrátit do země své státní příslušnosti, nebo svého posledního trvalého pobytu.

K bodu 28
K nadpisu nad § 15
Legislativnì technická úprava související s rozšířením předmětu zákonné úpravy, resp. s nahrazením pojmu “řízení o udělení azylu” pojmem “řízení o udělení mezinárodní ochrany”.

K bodu 29
K § 15
Navrhuje se vztáhnout důvody, pro něž nelze azyl udělit, také na azyl za účelem sloučení rodiny. Povaha tohoto druhu azylu neodůvodňuje jeho vynětí z rozsahu ustanovení § 15.

K bodu 30
K § 15 písm. c)
Terminologicky se zpřesňuje dikce písmene c) tak, aby odpovídala dikci ostatních písmen

§ 15.

K bodu 31
K § 15 odst. 2 a 3
Nově se v ustanovení § 15 doplňují odstavce 2 a 3, podle nichž se exkluzivní důvody (vylučující důvody) budou vztahovat i na osobu, která podněcuje ke spáchání zločinů jako genocidy, zločinů proti míru, válečných zločinů apod. (dále viz § 15 odst. 1 zákona o azylu nebo čl. 1F Úmluvy o právním postavení uprchlíků). Dále se do zákona promítá i ustanovení čl. 1D Úmluvy o právním postavení uprchlíků. V obdobném smyslu se doplňuje i ustanovení vylučující udělení azylu cizinci, jemuž jiný stát udělil např. azylovou či jinou ochranu a on tím nabyl práva obdobná právům, která mají občané v daném státě. Tato konstrukce reflektuje čl. 12 odst. 1 písm. f) kvalifikační směrnice, přičemž jde o obligatorní ustanovení. Byť se může jevit toto ustanovení jako určité prolomení čl. 1F Úmluvy o právním postavení uprchlíků (s ohledem na čl. 42 odst. 1 zmíněné úmluvy nelze k ustanovení čl. 1 činit výhrady), přesto je nutné vzít v potaz nadbytečnost udělování dvojí mezinárodní ochrany různými státy a nabízející cizinci, jehož situace takovou ochranu vyžaduje, obdobné postavení, jaké mají občané na území určitého státu. Nadto, obdobné ustanovení, ale ve vztahu k jiným orgánům nebo odborným organizacím Spojených národů, tedy jiným než Úřad Vysokého komisaře Spojených národů pro uprchlíky, zmíněná úmluva obsahuje a stanoví, že na takové osoby se uprchlická ochrana nevztahuje. Současně je třeba brát v úvahu i to, že jde o 50 let starý mezinárodněprávní dokument, který pouze uvedený systém uprchlické ochrany do mezinárodního práva zaváděl a nepočítal s existencí fungujících azylových či obdobných systémů nabízejících dostatečnou a efektivní ochranu před persekucí. Jiným orgánem nebo odbornou organizací Organizace spojených národů může být např. Agentura OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Středním východě.

K bodu 32
K § 15a
Nově se definují důvody pro vyloučení cizince z doplňkové ochrany.Vylučovací důvody jsou formulovány obdobně jako důvody vylučující cizince z azylové ochrany a reflektují v plné šíři čl. 17 kvalifikační směrnice.

K bodu 33
K § 16 odst. 1 písm. f) a g)
Do ustanovení § 16 odst. 1 písm. f) a g) (zamítání žádostí o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodných) se navíc doplňuje odkaz na § 14a v souvislosti s rozšířením mezinárodní ochrany o doplňkovou ochranu. Proto i když bude žadateli o mezinárodní ochranu hrozit situace ve smyslu § 12 a nově ve smyslu § 14a (tzn. budou dány důvody pro udělení azylu, resp. doplňkové ochrany), ale půjde o situaci, kdy žadatel o mezinárodní ochranu má více než jedno státní občanství, zamítne se taková žádost o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodná, neboť tento cizinec mohl využít ochranu státu svého druhého občanství, kde mu nehrozí pronásledování ve smyslu § 12 a § 14a. Stejně tak se zamítne žádost o mezinárodní ochranu v případě, že cizinec současně neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mu hrozilo nebezpečí ve smyslu § 12 a nově § 14a.

K bodu 34
K § 16 odst. 1 písm. i)
Nově se v alternativě vnitřního útěku bude přihlížet nejenom k faktu, že existuje určitá bezpečná oblast státu, ale také k osobní situaci žadatele o mezinárodní ochranu.

K bodu 35
K nadpisu nad § 17
Doplňuje se nový nadpis nad § 17 vymezující, že následující paragrafy vymezují důvody pro odnětí a zánik mezinárodní ochrany.

K bodu 36
K § 17 odst. 1 písm. h) až j)
Nově se do § 17 doplňují důvody pro odnětí azylu. Azyl se odejme v případě, že ex post po udělení azylové ochrany je zjištěno, že cizinec, resp. azylant měl být vyloučen z azylové ochrany, a to s ohledem na skutečnost, že naplňuje důvody vymezené v § 15 zákona o azylu. Současně důvodem pro odejmutí azylu může být i to, že cizinec je hrozbou pro bezpečnost státu (terorismus) nebo byl odsouzen za zvlášť závažný trestný čin tak, jak je vymezen v trestním zákoně.

K bodu 37
K § 17 odst. 2
Jde o reflexi obligatorního ustanovení čl. 11 odst. 2 kvalifikační směrnice.

K bodu 38
K § 17 odst. 5
Ustanovení upravuje odnětí azylu za účelem sloučení rodiny.

K bodu 39
K § 17a
Nově se definují důvody pro odnětí doplňkové ochrany. Těmito důvody je uvádění zavádějících a nesprávných skutečností nebo jestliže riziko vážné újmy pominulo a tudíž není dále třeba danou osobu chránit. V neposlední řadě je důvodem odnětí doplňkové ochrany zjištění, že uvedená ochrana cizinci ani udělena být neměla, a to pro naplnění ustanovení § 15a.

K bodu 40
K § 18
Jde o legislativně technickou změnu související se zavedením termínů “mezinárodní ochrana” a “osoba požívající doplňkové ochrany” do textu zákona o azylu.

K bodu 41
K více ustanovením
Legislativně technická úprava související s rozšířením předmětu zákonné úpravy, resp. s nahrazením pojmu “rozhodnutí ve věci azylu” pojmem “rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany”. (viz též změna § 2 odst. 11)

K bodu 42
K § 20 odst. 1
Rozšiřuje se pojem účastníka řízení o osobu požívající doplňkové ochrany, se kterou bylo zahájeno řízení o odnětí doplňkové ochrany.

K bodu 43
K § 21 odst. 1 a § 22 odst. 1
Účastník řízení má mít právo používat svůj mateřský jazyk nebo jazyk, ve kterém je schopen se dorozumět, a právo na poskytování bezplatné právní pomoci nejen v řízení o udělení mezinárodní ochrany, ale také v případě řízení o jejím odnětí.

K bodům 44 a 45
K nadpisu § 24 a k § 24 odst. 2
Legislativně technická úprava související s rozšířením předmětu zákonné úpravy, resp. s nahrazením pojmu “řízení o udělení azylu” pojmem “řízení o udělení mezinárodní ochrany”.

K bodu 46
K § 28
Nově se v § 28 zákona o azylu stanoví, v jakých formách se uděluje mezinárodní ochrana. Ta se může udělit ve formě azylu nebo ve formě doplňkové ochrany. V případě, že ministerstvo vnitra shledá důvody jak pro udělení azylu, tak i doplňkové ochrany, cizinci se přednostně udělí azyl jako vyšší a dlouhodobější forma ochrany. V případě, kdy ministerstvo rozhodne o odnětí azylu jako vyšší formy mezinárodní ochrany, posoudí, zda cizinec splňuje podmínky pro udělení doplňkové ochrany.

K bodům 47 a 48
K nadpisu nad § 31a a k nadpisu hlavy IVa
Legislativně technická úprava související s rozšířením předmětu zákonné úpravy, resp. s nahrazením pojmu “rozhodnutí ve věci azylu” pojmem “rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany”. (viz též změna § 2 odst. 11)

K bodům 49 až 52
K § 37 odst. 3, k názvu dílu 1 hlavy VII, k § 41 odst. 2 písm. a), § 56 odst. 2 a k nadpisu nad § 45
Legislativně technická úprava související s rozšířením předmětu zákonné úpravy, resp. s nahrazením pojmu “řízení o udělení azylu” pojmem “řízení o udělení mezinárodní ochrany”.

K bodu 53
K § 46 odst. 7
Navržená změna je důsledkem novely zákona č. 326/1999 Sb. (sněmovní tisk 1107), v jejímž důsledku dosavadní pojem “povolení k pobytu”, užívaný citovaným zákonem pro pobyt trvalý, se nahrazuje pojmem “povolení k trvalému pobytu”.

K bodu 54
K § 50a odst. 2
V souladu s kvalifikační směrnicí se stanoví, že ministerstvo o právech a povinnostech poučí azylanta v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět.

K bodu 55
K hlavě VII dílu 3
Nově se upravuje díl 3 hlavy VII. zákona o azylu vymezující práva a povinnosti osoby požívající doplňkové ochrany. Ustanovení § 53a v souladu s kvalifikační směrnicí stanoví, že osobě požívající doplňkové ochrany se udělí oprávnění k pobytu jako povolení k pobytu sui generis, a to na potřebnou dobu, nejméně však na dobu jednoho roku. Tuto dobu vždy, a to na žádost osoby požívající doplňkové ochrany, ministerstvo prodlouží na dobu nutnou, nejméně však na jeden rok. Současně se v § 53a odst. 2 stanoví povinnost ministerstva informovat osobu požívající doplňkové ochrany o jejich právech a povinnostech. Ustanovení § 53b upravuje obdobné povinnosti osoby požívající doplňkové ochrany jako má azylant. Ustanovení § 53c zákona o azylu v podstatě zakládá národní cizinecký režim, co se práv osob požívajících doplňkové ochrany týče. Otázka přístupu na trh práce se řeší samostatnou novelou zákona o zaměstnanosti a změnou živnostenského zákona upravujícího problematiku osob samostatně výdělečně činných.

K bodu 56
K § 56
Legislativně-technická úprava související se zavedením nového průkazu, který je vydáván osobě požívající doplňkové ochrany.

K bodu 57
K nadpisu hlavy VIII
Mění se nadpis hlavy VIII v souvislosti s tím, že tato hlava bude upravovat i nově vydávaný průkaz osoby požívající doplňkové ochrany.

K bodům 58 a 59
K názvu dílu 1 hlavy VIII a k nadpisu § 58
Legislativně technická úprava související s rozšířením předmětu zákonné úpravy, resp.

s nahrazením pojmu “řízení o udělení azylu” pojmem “řízení o udělení mezinárodní ochrany”.

K bodu 60
K § 58 odst. 3
Upravuje se postup orgánu příslušného pro vydání průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany při rozhodování o neplatnosti tohoto průkazu. V případě, že je držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu, považuje se stav věci za prokázaný a vydá se příkaz na místě. Tento právní institut zavádí § 150 odst. 5 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) a nepředstavuje žádnou novinku – jedná se vlastně o blokové řízení. Ustanovení § 58 odst. 3 pak stanoví (specielně ke správnímu řádu), že při splnění zákonem stanovených podmínek se příkaz na místě vydá vždy. Druhá až poslední věta kopíruje úpravu správního řádu, aby bylo jednoznačné, že i zbylá část ustanovení se na daný případ vztahuje. Pokud s poznatky příslušného orgánu držitel průkazu nesouhlasí, povede se “klasické” správní řízení.

K bodům 61 a 62
K § 59 odst. 2 a odst. 4
Mění se kompetenční příslušnost ministerstva k vydávání, zápisům atd. průkazu k povolení pobytu azylanta.

K bodu 63
K § 60 odst. 3
Upravuje se postup orgánu příslušného pro vydání průkazu povolení k pobytu azylanta při rozhodování o neplatnosti tohoto průkazu. V případě, že je držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu, považuje se stav věci za prokázaný a vydá se příkaz na místě. Tento právní institut zavádí § 150 odst. 5 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) a nepředstavuje žádnou novinku – jedná se vlastně o blokové řízení. Ustanovení § 60 odst. 3 pak stanoví (specielně ke správnímu řádu), že při splnění zákonem stanovených podmínek se příkaz na místě vydá vždy. Druhá až poslední věta kopíruje úpravu správního řádu, aby bylo jednoznačné, že i zbylá část ustanovení se na daný případ vztahuje. Pokud s poznatky příslušného orgánu držitel průkazu nesouhlasí, povede se “klasické” správní řízení.

K bodu 64
K hlavě VIII dílu 3
Nově se definuje průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany, který je veřejnou listinou. Pro vydání průkazu a na skončení jeho platnosti platí obdobná pravidla jako pro vydání a neplatnosti průkazu povolení k pobytu pro azylanta.

K bodu 65
K § 64a
Kvalifikační směrnice ve svém čl. 25 odst. 2 požaduje vydávání cestovního dokladu osobám požívajícím doplňkové ochrany, a to v humanitárních případech, kdy nemají cestovní doklad, svůj domovský stát o něj požádat nemohou a potřebují cestovat. Těmto osobám se bude proto vydávat cizinecký cestovní pas a doplňuje se právní fikce trvalého pobytu pro tyto účely.

K bodům 66 a 67
K § 65 odst. 1 a 4
Cestovní průkaz totožnosti se bude vydávat v nutných případech i osobě požívající doplňkové ochrany.

K bodům 68 až 70
K § 68 a § 70 odst. 2

Článek 33 kvalifikační směrnice poskytuje osobám požívajícím mezinárodní ochrany právo na přístup k integračním opatřením. V případě osoby, které je poskytována doplňková ochrana, záleží na uvážení členského státu, zda přístup k integračním opatření považuje za smysluplný. Integrační program v oblasti získávání znalostí českého jazyka je pro tyto osoby žádoucí, a to i s ohledem na ostatní práva, která jim kvalifikační směrnice poskytuje (právo na vzdělání, na samostatnou výdělečnou činnost apod.).

K bodům 71 až 75
K § 71 odst. 1 písm. b), c) a d), § 71 odst. 5 a § 71a
Dochází ke změně ustanovení týkající se vedení evidencí, a to v důsledku terminologické změny a rozšíření předmětu úpravy zákona o azylu.

K bodu 76
K nadpisu § 72
Legislativně technická úprava související s rozšířením předmětu zákonné úpravy, resp.

s nahrazením pojmu “řízení o udělení azylu” pojmem “řízení o udělení mezinárodní ochrany”.

K bodu 77
K § 73 odst. 3
Legislativně-technická úprava související se zavedením termínu “mezinárodní ochrana”.

K bodům 78 a 79
K § 78 odst. 1 a § 78 odst. 1 písm. b)
Označení druhu pobytu se považuje v souvislosti s hlášením pobytu a jeho změn na území České republiky za nadbytečné. Skutečnost, že v případě azylanta se jedná o trvalý pobyt, vyplývá z jiných ustanovení zákona o azylu (konkrétně z § 76 zákona o azylu) a § 93 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, podle něhož se i v případě hlášení pobytu azylanta postupuje, nerozlišuje při stanovení ohlašovací povinnosti druh pobytu cizince na území.

K bodům 80 až 82

K § 78 odst. 2, 3 a 4
Stejně tak jako azylant i osoba požívající doplňkové ochrany je povinna se přihlásit k pobytu na útvaru Policie České republiky, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy jí byla udělena doplňková ochrana, či ode dne, kdy změnila trvalé bydliště.

K bodu 83
K § 78b
Nově se upravuje vydávání víza za účelem strpění pobytu pro ty cizince, kteří podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

K bodům 84 a 86
K § 85a odst. 1 a 2
Vzhledem k nově zaváděnému pojmu “mezinárodní ochrana” se upravuje i institut “prohlášení o azylu”, který se navrhuje nahradit institutem “prohlášení o mezinárodní ochraně”.

K bodu 85
K § 85a odst. 1
Zákon č. 326/1999 Sb., na který toto ustanovení odkazuje, stanovuje pro přechodný pobyt cizinců ze třetích zemí kategorie víz k pobytu do 90 dnů a k pobytu nad 90 dnů a vedle toho i povolení k dlouhodobému pobytu navazující na pobyt na vízum k pobytu nad 90 dnů. Zaniká-li prohlášením o azylu platnost víza uděleného podle citovaného zákona, měla by stejně zaniknout i platnost povolení k dlouhodobému pobytu, neboť s ohledem na § 2 písm. b) (citovaný zákon se nevztahuje na cizince, který požádal o ochranu formou azylu) nemůže cizinec na území pobývat přechodně současně v režimu zákona o azylu na vízum za účelem dostavení se do azylového zařízení a následně víza za účelem řízení o azylu a současně na povolení k dlouhodobému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb.

K bodu 87
K § 85a odst. 3
Nově se doplňuje povinnost cizince strpět umístění v zařízení pro zajištění cizinců, pokud je mu uloženo správní vyhoštění, a to i přes fakt, že deklaroval svůj úmysl žádat o mezinárodní ochranu.

K bodům 88 a 89
K § 86 odst. 1 a 2
Legislativně-technická úprava související se zavedením termínu “mezinárodní ochrana”.

K bodu 90
K § 86 odst. 3
Úprava související se zavedením nové kategorie osob.

K bodu 91
K § 87 odst. 3
Zohledněna skutečnost, že Ministerstvo vnitra bude rozhodovat o odnětí obou forem mezinárodní ochrany (tj. o odnětí azylu i o odnětí nově zavedené doplňkové ochrany).

K bodu 92
K § 88 odst. 3
Zákonem č. 350/2005 Sb. se stanovilo, že náklady spojené s poskytováním zdravotní péče žadateli o udělení azylu a jeho dítěti narozenému na území a cizinci, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, a jeho dítěti narozenému na území nese stát a že náklady vzniklé zdravotnickému zařízení jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Zároveň byly tyto kategorie osob v zákoně o veřejném zdravotním pojištění zavedeny mezi tzv. státní pojištěnce. Vzhledem k některým odlišným výkladům zákona č. 350/2005 Sb. se v § 88 odst. 3 výslovně vytváří u těchto kategorií cizinců fikce trvalého pobytu pro účely veřejného zdravotního pojištění. Dikce koresponduje s výčtem cizinců podle § 88 odst. 1.

K bodu 93
K § 88a
Oznamovací povinnost se novelou rozšiřuje i na osobu požívající doplňkovou ochranu.

K bodu 94
K § 91
Zrušuje se ustanovení původně definující tzv. překážky vycestování, které je nahrazeno doplňkovou formou ochrany ve smyslu navrhovaného §14a zákona o azylu.

K bodu 95
K § 91a
Legislativně technický důsledek vložení nového dílu 3 do hlavy VIII. Dále se opravuje legislativně-technická chyba sněmovního tisku 1068.

K bodu 96
K § 92b odst. 1
Vzhledem k nově vkládanému ustanovení upravujícímu pobyt na území České republiky cizinců, kteří podali kasační stížnost, je nutné dané ustanovení vyloučit z působnosti správního řádu, tak jako je tomu u ostatních vízových věcí.

K bodům 97, 98 a 100
K § 93 odst. 2 písm. a) a e) a § 93 odst. 5 písm. a)
Legislativně-technická úprava související se zavedením nového termínu “mezinárodní ochrana”.

K bodům 99 a 101
K § 93 odst. 4 a 6
V souvislosti se zavedením nové kategorie osob požívajících doplňkové ochrany se upravují také přestupky těchto osob (obdobně jako je tomu u azylanta).

K bodům 102 až 105
K přílohám č. 1 a 2
Legislativně-technická úprava v souvislosti se zavedením nového termínu “mezinárodní ochrana”.

K ČÁSTI DRUHÉ

Navrhuje se opravit nedostatek novelizace zákona o zaměstnanosti způsobený zákonem č. 350/2005 Sb., kterým ztratili cizinci s vízem za účelem strpění pobytu na území České republiky uděleným podle § 78b zákona o azylu s účinností od 13. října 2005 výhodnější postavení při vydávání povolení k zaměstnání, které jim bylo podle předchozí úpravy vydáváno bez ohledu na situaci na trhu práce. Cizincům s vízem za účelem strpění pobytu na území České republiky uděleným podle § 78b zákona o azylu se navrhuje navrátit toto předchozí výhodnější právní postavení oproti jiným cizincům. Toto výhodnější právní postavení se navrhuje přiznat i nové kategorii osob podle zákona o azylu, tj. osobám požívajícím doplňkové ochrany. Dále dochází k legislativně technické úpravě stávajícího textu zákona o zaměstnanosti v souvislosti se zavedením nového terminologického pojmosloví zákona o azylu.

K ÈÁSTI TŘETÍ

V případě novely zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se jedná o změny především související se změnou zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, v důsledku implementace Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.

Jak je již uvedeno v části týkající se změny zákona o azylu, řízení o udělení azylu je nahrazeno řízením o udělení mezinárodní ochrany, přičemž mezinárodní ochrana má dvě formy, a to azyl a doplňkovou ochranu. V řízení o udělení mezinárodní ochrany rozhoduje Ministerstvo vnitra. Institut překážek vycestování podle § 91 zákona o azylu se zrušuje a pro futuro se navrhuje nahradit právě doplňkovou ochranou ve smyslu navrhovaného § 14a zákona o azylu, který je naformulován ve stejné šíři jako byly překážky vycestování. V této souvislosti se mění i § 179 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, upravující překážky vycestování podle tohoto zákona, a to tak, aby odpovídaly důvodům pro udělení doplňkové ochrany podle zákona o azylu.

V souladu s Úmluvou proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (vyhlášena pod č. 143/1998 Sb.) nelze vyhostit cizince, existují-li skutečnosti odůvodňující obavu, že ve státě, kam má být vyhoštěn, by mu takové zacházení hrozilo. Policie České republiky bude v rozhodnutí o správním vyhoštění zároveň uvádět, zda je vycestování cizince možné. Oproti stávající právní úpravě bude v případě rozhodování o správním vyhoštění policie nově povinna žádat Ministerstvo vnitra o závazné stanovisko, zda vycestování cizince z území České republiky je možné. Ministerstvo vnitra bude takové stanovisko vydávat bezodkladně v řádu hodin, přičemž navrhované ustanovení § 120a odst. 3 je záměrně naformulováno tak, aby se vztahovala bezodkladnost rozhodnutí i na přezkumné řízení, kdy odvolací orgán ve věci správního vyhoštění musí požádat o revizi závazného stanoviska orgán nadřízený tomu, kdo takové stanovisko vydal v první instanci. Ministerstvo vnitra přitom bude vycházet z § 179 zákona upravujícího překážky vycestování. Úprava překážek vycestování se v zájmu zachování souladu s mezinárodně právními závazky České republiky zabránit nucenému vycestování cizince do země, která je pro něj určitým způsobem nebezpečná, ponechává. Jak je již však výše uvedeno, § 179 se upravuje tak, aby odpovídal důvodům pro udělení doplňkové ochrany podle zákona o azylu.

Cizinci, jehož vycestování podle § 120a není možné, udělí policie z moci úřední vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území. Tento cizinec má také ve lhůtě dvou měsíců právo požádat o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu. Pomine-li důvod znemožňující cizinci vycestovat, vydá mu, tak jako podle stávající právní úpravy, Policie České republiky podle § 50 výjezdní příkaz k opuštění území České republiky. Dále jsou zachovány stávající “promlčecí doby” rozhodnutí o správním vyhoštění (Vzhledem k tomu, že v některých případech může marně uplynout doba, po kterou je cizinci omezen vstup na území České republiky, aniž tento cizinec fakticky po tuto dobu území České republiky z důvodu nemožnosti vycestovat opustí, stanoví se i zánik platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění. Důvodem je skutečnost, že uplynutím určitého času nemá výkon rozhodnutí daný efekt. V případě delších dob omezení vstupu cizince na území České republiky /tj. až desetiletých nebo pětiletých/ se stanovuje “promlčecí doba” jako doba rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, v případě kratší doby omezení vstupu cizince na území České republiky /tj. až tříleté/ se tato doba stanovuje jako jedenapůlnásobek doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území.).

Jsou měněny důvody pro udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky (§ 33). Pokud vycestování cizince podle § 120a nebude možné, policie cizinci, jak je již výše uvedeno, udělí takové vízum z moci úřední (§ 33 odst. 3). Nové znění

§ 33 písm. d) upravuje udělování víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky vztahující se k žalobě proti neprodloužení pobytového oprávnění nebo proti zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu a vytváří podmínky pro setrvání cizince na území České republiky po dobu řízení před soudem o žalobě, jejíž součástí je návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby, směřující proti správnímu rozhodnutí, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu.

Navrhované novelizační body jsou dále reakcí na nově navrhované pojmosloví zákona o azylu (např. řízení o udělení azylu je nahrazeno řízením o udělení mezinárodní ochrany- viz např. úprava § 2 písm. a), § 67 nebo § 176 odst. 5), zrušení překážky vycestování podle zákona o azylu (viz např. zrušení § 7 a 8, § 42 odst. 2 nebo § 46c odst. 1 písm. b)) a zohledňují nutnost upravit i postavení nově zavedené kategorie osob, tj. osob požívajících doplňkové ochrany (viz např. úprava § 2 písm. a) nebo § 113).

K ČÁSTI ČTVRTÉ

Návrh novely zákona o dočasné ochraně zohledňuje skutečnost, že zákon o azylu bude rozeznávat dvě formy mezinárodní ochrany, a to azyl a doplňkovou ochranu. V této souvislosti se stanoví, že oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká nejen udělením azylu, ale i udělením doplňkové ochrany, neboť i osobě požívající doplňkové ochrany je zajištěn vyšší právní status než je tomu u osoby požívající dočasné ochrany podle zákona o dočasné ochraně cizinců. Nově se upravuje otázka víza za účelem strpění pobytu na území České republiky pro ty cizince, kteří podali žalobu nebo kasační stížnost, v zákoně o dočasné ochraně cizinců. Původně byla tato materie upravena v zákoně o pobytu cizinců na území České republiky.

K ČÁSTI PÁTÉ

Navrhovaná změna zákona o evidenci obyvatel souvisí s rozšířením okruhu subjektů podle zákona o azylu o osoby požívající doplňkové ochrany. Také o těchto osobách se povedou údaje v evidenci obyvatel. Ministerstvo vnitra vede řízení o udělení mezinárodní ochrany a vydává azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany průkazy (v případě azylantů se jedná o změnu stávajícího právního stavu, neboť dosud průkaz povolení k pobytu azylanta vydávala policie). Ministerstvo tedy je pro zpracování údajů vedených o azylantovi a osobě požívající doplňkové ochrany původcem těchto údajů. V souvislosti se změnou subjektu, který bude azylantovi vydávat průkaz, bude Ministerstvo vnitra azylantovi i osobě požívající doplňkové ochrany přidělovat rodná čísla, a to vydáním průkazu azylanta, resp. průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany, do něhož se bude vypisovat i přidělené rodné číslo. Nově zaváděný průkaz oprávnění k pobytu osob požívajících doplňkové ochrany tak bude považován za doklad o rodném čísle.

K ČÁSTI ŠESTÉ

Nárok na dávky a služby sociální péče mají podle zákona o sociálním zabezpečení pouze občané (ve smyslu Listiny základních práva a svobod čti “každý”, resp. “fyzická osoba”), kteří mají trvalý pobyt na území České republiky. S ohledem na čl. 28 kvalifikační směrnice, podle kterého je třeba azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany zabezpečit poskytování nezbytné sociální pomoci, se navrhuje stanovit, že nárok na dávky sociální péče poskytované z důvodu sociální potřebnosti mají také osoby požívající doplňkové ochrany na území České republiky. Vzhledem k tomu, že azylanti mají podle § 76 zákona o azylu po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu trvalý pobyt na území České republiky, není pro tento okruh osob nutná zvláštní úprava.

K ČÁSTI SEDMÉ

Změnou živnostenského zákona se i osobě, které byla udělena nižší forma mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, tj. osobě požívající doplňkové ochrany, umožní v souladu s čl. 26 kvalifikační směrnicí provozovat samostatně výdělečnou činnost (živnost).

K ÈÁSTI OSMÉ

Dochází jen k legislativně-technické úpravě stávajícího textu zákona o sociálně-právní ochraně dětí v souvislosti se zavedením nového terminologického pojmosloví zákona o azylu.

K ČÁSTI DEVÁTÉ

Provedena Legislativně-technická úprava soudního řádu správního. Pojem “azyl” je nahrazen pojmem “mezinárodní ochrana” v souladu s nově navrhovanou úpravou zákona o azylu.

K ČÁSTI DESÁTÉ

V souladu s odstavcem 32 preambule a článkem 27 kvalifikační směrnice se doplňuje vysokoškolský zákon. Důvodem doplnění je skutečnost, že platné právo neumožňuje nostrifikaci vysokoškolských diplomů bez spolupráce se zemí původu, která je v rozporu s požadavky kladenými na stát, který poskytne osobě útočiště.

K ČÁSTI JEDENÁCTÉ

V souladu s odstavcem 32 preambule a článkem 27 kvalifikační směrnice se doplňuje školský zákon. Důvodem doplnění je skutečnost, že platné právo a praxe neumožňují nostrifikaci středoškolských diplomů bez spolupráce se zemí původu, která je v rozporu s požadavky kladenými na stát, který poskytne osobě útočiště.
Dále se legislativně-technicky reaguje na rozšíření předmětu úpravy zákona o azylu, resp. na nahrazení pojmu “řízení o udělení azylu” pojmem “řízení o udělení mezinárodní ochrany” a skutečnost, že vedle azylu se bude udělovat i nižší forma mezinárodní ochrany, tzv. doplňková ochrana.

K ČÁSTI DVANÁCTÉ

Provedena legislativně-technická úprava zákona o matrikách – pojem “azyl” je nahrazen pojmem “mezinárodní ochrana” v souladu s nově navrhovanou úpravou zákona o azylu.

K ČÁSTI TŘINÁCTÉ

Provedena legislativně-technická zákona o veřejném zdravotním pojištění – pojem “azyl” je nahrazen pojmem “mezinárodní ochrana” v souladu s nově navrhovanou úpravou zákona o azylu.

K ČÁSTI ČTRNÁCTÉ

Provedena legislativně-technická úprava. Právní pomoc by měla být zajištěna nejen cizinci, kterému byl udělen azyl, ale též cizinci, kterému byla v souladu s návrhem novely zákona o azylu udělena nižší forma mezinárodní ochrany, tj. doplňková ochrana.

K ČÁSTI PATNÁCTÉ

Provedena legislativně-technická úprava vládního návrhu zákona o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování) – sněmovní tisk č. 876. V souvislosti s nově navrhovaným pojmoslovím zákona o azylu (žadatel o udělení mezinárodní ochrany) a zavedením nové kategorie subjektu zákona o azylu (osoba požívající doplňkové ochrany) je třeba upravit výše uvedený návrh zákona v oblasti prokazování totožnosti.

K ČÁSTI ŠESTNÁCTÉ

Úprava vládního návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi (sněmovní tisk č. 1063). S ohledem na čl. 28 kvalifikační směrnice, podle kterého je třeba azylantům i osobám požívajícím doplňkové ochrany zabezpečit poskytování nezbytné sociální pomoci, se navrhuje rozšířit okruh oprávněných osob, jimž je možné poskytovat dávky pomoci v hmotné nouzi, o osoby požívající doplňkové ochrany na území České republiky.

K ČÁSTI SEDMNÁCTÉ

Provedena legislativně-technická úprava zákona o územních finančních orgánech související s rozšířením osobního rozsahu zákona o azylu o osoby požívající doplňkové ochrany.

K ČÁSTI osmNÁCTÉ

V odstavci 4 se legislativně-technicky upravuje trestní řád, ve znění sněmovního tisku č. 746 (změnový zákon k novému trestnímu zákoníku) tak, aby bylo zohledněno nahrazení pojmu “žádost o udělení azylu” pojmem “žádost o udělení mezinárodní ochrany”.
Úprava odstavce 5 reaguje na potřebu vyřešit ukládání trestu vyhoštění osobě, které byla udělena doplňková ochrana. Doplňková ochrana není poskytována trvale, ale pouze na omezenou dobu. Navrhuje se proto v zájmu ochrany České republiky a jejích obyvatel nerezignovat na vyhoštění takové osoby, ale výkon trestu pouze odložit. Po pominutí důvodů doplňkové ochrany tak bude možné takovou osobu vyhostit. Vzhledem k tomu, že důvody udělení doplňkové ochrany se z větší části překrývají s důvody pro neuložení trestu vyhoštění podle § 57 odst. 3 písm. d) trestního zákona, nepůjde o velký počet případů, neboť trest vyhoštění nebude takové osobě zpravidla vůbec uložen.

K ÚČINNOSTI

Úèinnost se stanoví tak, aby zákon nabyl úèinnosti pøed uplynutím termínu pro transpozici smìrnice (do 10. øíjna 2006).

V Praze dne 11. ledna 2006

pøedseda vlády
Ing. Jiøí Paroubek,v.r.

ministra vnitra
Mgr. František Bublan,v.r.

Přílohy dokumentu

t123300.doc
t1233a0.doc
t1233b0.doc
t1233c0.doc
t1233d0.doc}

Zpět na Related...

Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna