Sněmovní tisk 988/0
Novela trestního řádu
Originál dokumentu (89.6 KB)Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled, úplné zobrazení získáte prostřednictvím odkazu na originál dokumentu.
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2009
V. volební období
___________________________________________________________
988
Návrh
poslanců
Cyrila Svobody, Michaely Šojdrové a dalších
na vydání
zákona,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.
Zákon
ze dne …………,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Strana 4376 Sbírka zákonů č. 306 / 2009 Částka 91 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb. a zákona č. 272/2009 Sb., se mění takto:
- V § 158e odst. 2 se za větu první vkládá věta druhá, která zní “Při vedení trestního řízení pro trestný čin přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), pro trestný čin podplacení (§ 332 trestního zákoníku) a pro trestný čin nepřímého úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku) může být agentem jakákoli fyzická osoba.”.
- V § 158e odst. 6 se na konci textu doplňují slova “Agent nesmí jiného vybízet ke spáchání trestného činu; to neplatí, pokud jde o trestný čin přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), trestný čin podplacení (§ 332 trestního zákoníku) a trestný čin nepřímého úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku), a zároveň okolnosti nasvědčují tomu, že pachatel by spáchal trestný čin i tehdy, pokud by agent nebyl použit.”.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního zákoníku
Čl. II
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 33 se za slova “ohrožení utajované informace z nedbalosti (§ 318),” vkládají slova “přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), nepřímého úplatkářství (§ 333),”.
2. V § 334 se doplňuje odstavec 4, který zní:
“(4) Osoba plnící úkoly jako agent podle jiného právního předpisu (dále jen “agent”) není trestná, a to ani podle ustanovení o návodci a pomocníkovi, pro trestné činy přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332) a nepřímého úplatkářství (§ 333), jestliže okolnosti nasvědčují tomu, že pachatel by spáchal trestný čin i tehdy, pokud by agent nebyl použit.”.
3. V § 363 odst. 1 se slova “Policista plnící úkoly jako agent podle jiného právního předpisu (dále jen “agent”) nahrazují slovem “Agent”.
4. V § 363 odst. 2 se slova “Policista plnící úkoly jako agent” nahrazují slovem “Agent”.
ČÁST TŘETÍ
Účinnost
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po svém vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Oblast trestního řízení o korupčních trestných činech je upravena těmito zákony:
- Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
Platný právní stav je nevyhovující. Orgány činné v trestním řízení nemají dostatečné právní prostředky k odhalování korupčních trestných činů. Novelou trestního řádu, zákonem č. 135/2008 Sb., byla sice doplněna možnost použití agenta i při vedení trestního řízení pro některý z korupčních trestních činů, avšak nástroje, které má takový agent k dispozici jsou nedostatečné.
V novém trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) v katalogu trestných činů, u kterých lze projevit účinnou lítost, se již neobjevily korupční trestné činy. Policii ČR tak vypadla jedna z cest, jak zajistit důležité důkazy a svědky.
- Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy
- Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
- Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
- Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami,
jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství - Hospodářský a finanční dosah na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele
- Sociální dopady
- Dopady na životní prostředí
Návrh zákona je účinným protikorupčním opatřením. Zaprvé umožňuje použití osoby, která není příslušníkem Policie ČR, jako agenta při vyšetřování korupčních trestných činů. Zadruhé se výslovně umožňuje, aby agent jiného vybídl ke spáchání korupčního trestného činu. Zda pachatel trestný čin spáchal, bude posuzovat soud podle okolností, které musí nasvědčovat tomu, že pachatel by trestný čin spáchal (byl připraven spáchat) i bez kontaktu s agentem. Zatřetí novela rozšiřuje okruh trestných činů, u kterých trestní odpovědnost zaniká projevením účinné lítosti, o korupční trestné činy. Napravuje se tak nedostatek nedávno přijatého trestního zákoníku, do kterého nebylo, na rozdíl od předchozího trestního zákona, zvláštní ustanovení o účinné lítosti pro korupční trestné činy zařazeno.
Rozšíření pravomocí agenta. Agent je velmi účinným nástrojem proti korupci, kterou by jinak bylo velmi obtížné a v mnoha případech nemožné odhalit. Např. na Slovensku byl agent takto úspěšně použit již ve stovkách případů během deseti let. Napomohl tak jednak ušetřit významný objem veřejných prostředků, jednak umožnil odsouzení pachatelů trestné činnosti, včetně např. poslance parlamentu, soudců, státního zástupce, primátora, starostů, vysokých státních úředníků apod. Rovněž v jiných státech je agent s obdobnými pravomocemi tradičním a nepostradatelným institutem v boji proti korupci.
Rozšíření možnosti využít pro práci agenta i jiné osoby než příslušníky Policie ČR. Tímto opatřením lze získat spolupracovníky přímo v rizikovém prostředí, kam by se agent-policista buď neměl šanci dostat vůbec, nebo s nepřiměřeně vysokými náklady (zejm. čas k získání důvěry). Samotná existence možnosti nasazení tohoto typu agenta vnese do korupčních vztahů nedůvěru, která povede k omezení korupce.
Rozšíření okruhu trestných činů, jejichž trestnost zaniká projevením účinné lítosti. Smyslem navrhované změny je motivovat pachatele korupčních trestných činů, aby včasným oznámením nebo zamezením škodlivého následku trestného činu pomohli odhalit další pachatele. Beztrestnost pachatele, který projeví účinnou lítost, by značně usnadnila rozkrývání korupčních sítí.
Návrh zákona si klade za cíl přispět ke snížení míry korupce v České republice, která je alarmující. V indexu vnímání korupce Transparency International za rok 2009 je naše země až na 52. místě, tedy za některými rozvojovými zeměmi.
Odhady hospodářských ztrát způsobených veřejným rozpočtům korupcí se různí, některé mluví až o desítkách miliard Kč ročně. Tyto ohromné prostředky by stát a územní samosprávy při zlepšení boje proti korupci mohly ušetřit. Předkládaný návrh je jedním z opatření, které k tomu mohou přispět.
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Ústavní soud se k mezím použití agenta vyjádřil ve věci sp. zn. II. ÚS 710/01 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 30, nález č. 100, str. 437) takto: "Je nepřípustné, aby policejní orgány jako orgány státu naváděly jiného ke spáchání trestné činnosti, posilovaly jeho vůli spáchat trestný čin či mu jakoukoli formou pomáhaly. Je totiž nepřípustným porušením čl. 39 Listiny, pakliže jednání státních orgánů (Policie České republiky) se stává součástí skutkového děje, celé posloupnosti úkonů, z nichž se trestné jednání skládá (např. provokace či iniciování trestného činu)."
O takový případ se podle navrhované úpravy nejedná, neboť navrhovaná úprava počítá s tím, že agent smí jiného vybízet ke spáchání trestného činu pouze tehdy, pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pachatel jednak pojal úmysl spáchat trestný čin ještě dříve, než byl kontaktován agentem, jednak by pachatel tento trestný čin dokonal i bez přispění agenta.
Nejedná se tedy o provokaci nebo iniciování trestného činu, ani o účastenství na trestném činu v podobě návodu (slovy Ústavního soudu “navádění ke spáchání trestné činnosti”) ve smyslu § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, tedy o vzbuzování rozhodnutí jiného spáchat trestný čin. Nejedná se ani o posilování vůle pachatele spáchat trestný čin, ani o napomáhání jeho spáchání. Navrhuje se pouze možnost, aby agent za účelem získání důkazu o trestném činu vytvořil podmínky obdobné těm, které by z vlastní vůle pachatele nastaly i bez použití agenta, a které by vedly ke spáchání trestného činu i bez jakékoliv pomoci agenta.
Předkládaný návrh zákona není v rozporu s právními akty Evropských společenství ani s Mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Agent sice podle navrhované úpravy výslovně získává oprávnění vybízet jiného ke spáchání korupčního trestného činu. Nejedná se však o provokaci, která by ve smyslu ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva představovala porušení práva na spravedlivý proces, zaručeného čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech.
Evropský soud pro lidská práva judikoval, že činnost policistů překračuje meze činnosti infiltrovaných agentů pouze tehdy, pokud vyprovokují trestný čin, přičemž nic nenasvědčuje tomu, že by k jeho spáchání bez zásahu policistů došlo. O takový případ se v navrhované úpravě nejedná. Agent smí podle návrhu jiného vybídnout ke spáchání korupčního trestného činu pouze tehdy, pokud okolnosti nasvědčují tomu, že by pachatel tento trestný čin spáchal i bez zásahu agenta. Nejde tedy o provokaci, ale pouze o účinný způsob opatření důkazu o trestném činu, který byl pachatel již připraven či rozhodnut spáchat a okolnosti nasvědčují tomu, že by ho spáchal i bez nasazení agenta.
Novela neklade nároky na státní rozpočet ani na rozpočty obcí a krajů. Novela nemá dopad na životní prostředí ani dopad na rovné postavení mužů a žen. Novela předpokládá snížení výdajů veřejných rozpočtů přibližně v řádu desítek až stovek milionů korun ročně, v dlouhodobém výhledu a ve spojení s dalšími protikorupčními opatřeními v řádu až miliard korun ročně. Novela zlepší podmínky hospodářské soutěže v České republice.
O zhoubných dopadech rozšířené korupce na chod státu a morálku jeho občanů není třeba pochybovat. Snížení míry korupce je jedním klíčových úkolů státu. Realizace tohoto návrhu ušetří obrovské finanční prostředky, které lze využít ve prospěch veřejného zájmu, zvýší důvěru občanů ve veřejné instituce a posílí tak legitimitu výkonu veřejné moci.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na životní prostředí.
Zvláštní část
Změna trestního řádu
K bodu 1:
Zavádí se možnost, aby agentem byla i jiná osoba, než příslušník Policie ČR. Bude tím umožněno, aby osoba, které bude nabídnuta nebo naznačena možná účast na korupčním jednání, kontaktovala orgány činné v trestném řízení a nechala se těmito orgány použít jako agent.
K bodu 2:
V případě, že okolnosti nasvědčují tomu, že určitá osoba v minulosti jednala korupčně, nebo že by za určité situace spáchala trestný čin korupce, a že je připravena či rozhodnuta korupční trestný čin spáchat, zavádí se možnost, aby tato osoba byla agentem k takovému jednání vybídnuta (tzv. test integrity).
Změna trestního zákoníku
K bodu 1:
Zavádí se účinná lítost pro korupční trestné činy. Beztrestnost pachatele, který projeví účinnou lítost, usnadní rozkrývání korupčních sítí.
K bodu 2:
Změna je nezbytná s ohledem na nové pravomoci agenta při odhalování korupčních trestných činů.
K bodu 3, 4:
Zpřesňuje se terminologie a uvádí se do souladu s ustanoveními trestního řádu.
Účinnost
Navrhovaná úprava si nežádá odklad, naopak, je třeba, aby navrhované protikorupční instituty byly co nejdříve použitelné. Proto se navrhuje účinnost dnem vyhlášení.
V Praze dne 8. 12. 2009
Cyril Svoboda v.r.
Michaela Šojdrová v.r.
Jiří Carbol v.r.
Jiří Grůza v.r.
Jiří Hanuš v.r.
Ludvík Hovorka v.r.
Jan Kasal v.r.
Úplné znění navrhovaných změn
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád
§ 158e
Použití agenta
(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný zločin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, pro trestný čin přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), pro trestný čin podplacení (§ 332 trestního zákoníku), pro trestný čin nepřímého úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku) nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, je policejní orgán, pokud jím je útvar Policie České republiky, oprávněn použít agenta.
(2) Agentem je příslušník Policie České republiky plnící úkoly uložené mu řídícím policejním orgánem, vystupující zpravidla se zastíráním skutečného účelu své činnosti. Při vedení trestního řízení pro trestný čin přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), pro trestný čin podplacení (§ 332 trestního zákoníku) a pro trestný čin nepřímého úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku) může být agentem jakákoli fyzická osoba. Je-li to k použití agenta, jeho přípravě nebo k jeho ochraně nutné, je k zastírání jeho totožnosti možné
a) vytvořit legendu o jiné osobní existenci a osobní údaje vyplývající z této legendy zavést do informačních systémů provozovaných podle zvláštních zákonů,
b) provádět hospodářské činnosti, k jejichž vykonávání je třeba zvláštní oprávnění, povolení či registrace,
c) zastírat příslušnost k Policii České republiky.
(3) Orgány veřejné správy jsou povinny poskytnout Policii České republiky bez odkladu potřebnou součinnost při plnění oprávnění uvedených v odstavci 2.
(4) Použití agenta povoluje na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství soudce vrchního soudu, v jehož obvodu je státní zástupce, podávající návrh, činný. V povolení musí být uveden účel použití a doba, po kterou bude agent použit, a údaje umožňující identifikaci agenta. Na základě nového návrhu, obsahujícího vyhodnocení dosavadní činnosti agenta, lze dobu povolení prodloužit, a to i opakovaně.
(5) Ke sledování osob a věcí v rozsahu uvedeném v § 158d odst. 2 a k provedení předstíraného převodu podle § 158c agent nepotřebuje další povolení.
(6) Agent je povinen při své činnosti volit takové prostředky, které jsou způsobilé ke splnění jeho služebního úkolu a jimiž není jiným osobám způsobována újma na jejich právech nad míru nezbytně nutnou. Jiné povinnosti podle zvláštního zákona upravujícího postavení příslušníků Policie České republiky nemá. Agent nesmí jiného vybízet ke spáchání trestného činu; to neplatí, pokud jde o trestný čin přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), trestný čin podplacení (§ 332 trestního zákoníku) a trestný čin nepřímého úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku), a zároveň okolnosti nasvědčují tomu, že pachatel by spáchal trestný čin i tehdy, pokud by agent nebyl použit.
(7) Státní zástupce je povinen od příslušného policejního orgánu vyžadovat údaje potřebné pro posouzení, zda trvají důvody pro použití agenta a zda je jeho činnost v souladu se zákonem. Tyto údaje je povinen pravidelně, nejméně jednou za tři měsíce, posuzovat, a pominou-li důvody pro použití agenta, dá policejnímu orgánu pokyn k bezodkladnému ukončení činnosti agenta. Policejní orgán je povinen předložit státnímu zástupci záznam o výsledku použití agenta.
(8) Agent může plnit své úkoly i na území jiného státu. O jeho vyslání do zahraničí po předchozím souhlasu příslušných orgánů státu, na jehož území má působit, a na základě povolení soudce uvedeného v odstavci 4 rozhoduje policejní prezident, pokud nestanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak; v ostatním platí ustanovení odstavců 1 až 7.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
§ 33
Účinná lítost
Trestní odpovědnost za trestné činy neposkytnutí pomoci (§ 150), neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151), šíření nakažlivé lidské nemoci (§ 152), šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti (§ 153), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti (§ 157), svěření dítěte do moci jiného (§ 169), zavlečení (§ 172), braní rukojmí (§ 174), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220), porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221), porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 225), porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (§ 227), poškození cizí věci (§ 228), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243), porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství (§ 247), porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 261), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), obecného ohrožení z nedbalosti (§ 273), porušení povinnosti při hrozivé tísni (§ 275), poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení (§ 276), poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti (§ 277), poškození geodetického bodu (§ 278), poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293), poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (§ 294), poškození lesa (§ 295), neoprávněného nakládání s odpady (§ 298), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti (§ 300), šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 306), šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin (§ 307), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), ohrožení utajované informace z nedbalosti (318), přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), nepřímého úplatkářství (§ 333), vzpoury vězňů (§ 344), šíření poplašné zprávy (§ 357), nepřekažení trestného činu (§ 367), neoznámení trestného činu (§ 368) zaniká, jestliže pachatel dobrovolně
a) škodlivému následku trestného činu zamezil nebo jej napravil, nebo
b) učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.
§ 334
Společné ustanovení
(1) Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.
(2) Úřední osobou podle § 331 až 333 se vedle osoby uvedené v § 127 rozumí též jakákoliv osoba
a) zastávající funkci v zákonodárném orgánu, soudním orgánu nebo v jiném orgánu veřejné moci cizího státu,
b) zastávající funkci nebo zaměstnaná nebo pracující v mezinárodním soudním orgánu,
c) zastávající funkci nebo zaměstnaná nebo pracující v mezinárodní nebo nadnárodní organizaci vytvořené státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva veřejného nebo v jejím orgánu nebo instituci, nebo
d) zastávající funkci v podnikající právnické osobě, v níž má rozhodující vliv Česká republika nebo cizí stát, pokud je s výkonem takové funkce, zaměstnání nebo práce spojena pravomoc při obstarávání věcí obecného zájmu a trestný čin byl spáchán v souvislosti s touto pravomocí.
(3) Za obstarávání věcí obecného zájmu se považuje též zachovávání povinnosti uložené právním předpisem nebo smluvně převzaté, jejímž účelem je zajistit, aby v obchodních vztazích nedocházelo k poškozování nebo bezdůvodnému zvýhodňování účastníků těchto vztahů nebo osob, které jejich jménem jednají.
(4) Osoba plnící úkoly jako agent podle jiného právního předpisu (dále jen “agent”) není trestná, a to ani podle ustanovení o návodci a pomocníkovi, pro trestné činy přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332) a nepřímého úplatkářství (§ 333), jestliže okolnosti nasvědčují tomu, že pachatel by spáchal trestný čin i tehdy, pokud by agent nebyl použit.
§ 363
Beztrestnost agenta
(1) Policista plnící úkoly jako agent podle jiného právního předpisu (dále jen “agent”) Agent, který se účastní činnosti organizované zločinecké skupiny nebo organizovanou zločineckou skupinu podporuje, není pro trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1, 2 trestný, jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny.
(2) Policista plnící úkoly jako agent Agent, který se účastní činnosti organizované zločinecké skupiny nebo jako člen organizované skupiny nebo některou takovou skupinu podporuje, není trestný pro trestné činy obchodování s lidmi (§ 168), svěření dítěte do moci jiného (§ 169), porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182), kuplířství (§ 189), šíření pornografie (§ 191), výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií (§ 192), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), provozování nepoctivých her a sázek (§ 213), podílnictví (§ 214), legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216), porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (§ 227), padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235), výroby a držení padělatelského náčiní (§ 236), neoprávněné výroby peněz (§ 237), porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží (§ 244), padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti (§ 245), porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství (§ 247), neoprávněného podnikání (§ 251), neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry (§ 252), porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 261), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem (§ 267), nedovoleného ozbrojování (§ 279), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283), přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284), nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285), výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (§ 286), neoprávněného nakládání s odpady (§ 298), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299), přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (§ 340), napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (§ 341), padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348), jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny.
(3) Beztrestným se nestává agent, který organizovanou zločineckou skupinu nebo organizovanou skupinu založil nebo zosnoval.