Sněmovní tisk 971/0
Novela z. o loteriích
Originál dokumentu (124.4 KB)Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled, úplné zobrazení získáte prostřednictvím odkazu na originál dokumentu.
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2009
V. volební období
___________________________________________________________
971
Návrh
poslanců Bohuslava Sobotky, Pavla Němce, Jeronýma Tejce a Petra Braného
na vydání
zákona
kterým se mění zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách,
ve znění pozdějších předpisů
Z Á K O N
ze dne …………………….2009,
kterým se mění zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích
a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o loteriích a jiných podobných hrách
Čl. I
Zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., se mění takto:
§ 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4b až 4f zní:
Ҥ 5
Použití části výtěžku loterie a jiné podobné hry
(1) Provozovatel odvede část výtěžku podle § 4 odst. 2 k použití v České republice na veřejně prospěšný účel obci nebo kraji, anebo obecně prospěšné společnosti, nadaci, nadačnímu fondu, občanskému sdružení, registrované církvi nebo registrované náboženské společnosti (dále jen “nestátní nezisková organizace”).
(2) Provozovatel odvede část výtěžku podle odst. 1, s výjimkou výtěžku z her podle § 2 písm. e) povolovaných obecním úřadem, na účet u banky jednoho nebo více příjemců nejpozději do 31. července roku, v němž bylo provedeno vyúčtování za předchozí kalendářní rok, nebo do jednoho měsíce od vyúčtování hry. Převod se uskuteční na základě písemné smlouvy mezi příjemcem a provozovatelem, ve které je dohodnut konkrétní účel použití části výtěžku. Část výtěžku z loterií a jiných podobných her podle § 2 nebo § 50 odst. 3 nesmí provozovatel odvést nestátní neziskové organizaci, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je akcionář provozovatele nebo osoba mu blízká4b), nebo je-li členem jejího statutárního orgánu nebo kontrolního orgánu fyzická osoba, která je akcionářem provozovatele nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu provozovatele, nebo osoba jim blízká4b), nebo osoba, která je k provozovateli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu; to neplatí, jsou-li akcionáři provozovatele pouze občanská sdružení podle zvláštního zákona4c).
(3) Provozovatel loterií a jiných podobných her podle § 2 nebo § 50 odst. 3, které podléhají vyúčtování v účetním období, s výjimkou her podle § 2 písm. e) povolovaných obecním úřadem, je povinen do 31. srpna roku, v němž bylo provedeno vyúčtování za předchozí kalendářní rok, nebo do jednoho měsíce od vyúčtování hry, zaslat ministerstvu
a příslušnému finančnímu úřadu4a) informaci o rozdělení části výtěžku. V informaci provozovatel uvede tyto údaje:
a) název, sídlo a identifikační číslo příjemce části výtěžku, je-li právnickou osobou,
a jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu mimo území České republiky, je-li příjemce části výtěžku fyzickou osobou,
b) výši převedené části výtěžku,
c) dohodnutý konkrétní účel použití části výtěžku,
d) součet částí výtěžků, který příjemce obdržel od provozovatele v uplynulých třech letech,
e) zda provozovatel a příjemce jsou nebo v posledních třech letech byli ve vztahu ovládané
a ovládající osoby nebo jednali ve shodě4d) nebo byli majetkově propojeni4e),
f) zda provozovatel a příjemce jsou nebo byli osobně propojeni tak, že členem statutárního nebo dozorčího orgánu příjemce nebo vedoucím zaměstnancem příjemce, jehož pracovní poměr se zakládá jmenováním4f), je nebo byla osoba, která je nebo v posledních třech letech byla členem statutárního nebo dozorčího orgánu provozovatele, nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele, jehož pracovní poměr se zakládá jmenováním4f), nebo osoba jim blízká4b); jestliže osobní propojení příjemce a provozovatele existuje, uvede provozovatel v informaci toto propojení.
(4) Provozovatel výherního hracího přístroje, kterému povolení k provozování vydal obecní úřad, odvede část výtěžku obci, jejíž obecní úřad povolení vydal, na veřejně prospěšný účel ve lhůtě podle odst. 2. Provozovatel výherního hracího přístroje informuje příslušný finanční úřad4a) o splnění povinnosti podle věty první do jednoho měsíce ode dne odvodu části výtěžku obci.
(5) Příjemce části výtěžku je povinen tyto prostředky použít v plné výši v České republice nejpozději do dvou let po obdržení části výtěžku. Příjemce doloží provozovateli použití části výtěžku do 30 dnů ode dne, kdy tyto prostředky zcela použil. Užití části výtěžku lze doložit zejména kopií účetního dokladu nebo zápisu v účetních knihách. Část výtěžku nepoužitou ve stanovené lhůtě na dohodnutý účel, vrátí příjemce bez zbytečného odkladu provozovateli. Část výtěžku, kterou příjemce ve stanové lhůtě nepoužil, odvede provozovatel na veřejně prospěšné účely, a to do 60 dnů od marného uplynutí lhůty podle věty první.
(6) Provozovatel je povinen údaje o použití části výtěžku nahlášené příjemcem předložit povolujícímu orgánu a příslušnému finančnímu úřadu4a) nejdéle do jednoho měsíce po jejich obdržení od příjemce. Příslušný finanční úřad4a) je oprávněn provést u příjemce kontrolu použití části výtěžku do tří let po předložení informace podle věty první. Finanční úřad informuje o výsledku kontroly povolující orgán a provozovatele. Provozovatel je dále povinen oznámit povolujícímu orgánu a příslušnému finančnímu úřadu4a) nesplnění povinnosti příjemce v souvislosti s přijetím části výtěžku podle odst. 5 nejdéle do jednoho měsíce poté, co nesplnění této povinnosti zjistil.
______________________
4b) § 116 občanského zákoníku.
4c) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
4d) § 66a, 66b obchodního zákoníku.
4e) § 66a odst. 9 obchodního zákoníku.
4f) § 36 odst. 1 zákoníku práce.”.
Za § 5 se vkládá § 5a, který zní:
Ҥ 5a
Uveřejňování informací
(1) Provozovatel loterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. a), c), d), f) až k), provozovatel hry podle § 2 písm. e), kterému povolení vydalo ministerstvo, nebo provozovatel loterie a jiné podobné hry podle § 50 odst. 3, je povinen do 30 dnů ode dne zaslání informace o rozdělení části výtěžku ministerstvu a příslušnému finančnímu úřadu4a) v Obchodním věstníku uveřejnit
a) vyúčtování hry,
b) rozdělení části výtěžku s uvedením údajů podle § 5 odst. 3 písm. a) až c); jde-li o fyzickou osobu, uvede pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu.
(2) Provozovatel zveřejní ve lhůtě uvedené v odst. 1 vyúčtování hry a rozdělení části výtěžku také způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu nejméně pěti let s uvedením všech údajů podle § 5 odst. 3 písm. a) až c); jde-li o fyzickou osobu, uvede pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu.
(3) Provozovatel hry podle § 2 písm. e), kterému vydal povolení obecní úřad, je povinen do 30 dnů ode dne, kdy zaslal vyúčtování obecnímu úřadu, v Obchodním věstníku zveřejnit
a) vyúčtování hry,
b) výši části výtěžku odvedenou obci, jejíž obecní úřad povolení vydal.
(4) Provozovatel hry podle § 2 písm. e), kterému vydal povolení obecní úřad, zveřejní ve lhůtě uvedené v odst. 3 vyúčtování hry a výši části výtěžku odvedenou obci, jejíž obecní úřad povolení vydal, způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu nejméně pěti let.
(5) Ministerstvo zveřejní každoročně do 30. listopadu způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu nejméně pěti let údaje o výši všech odvodů části výtěžku jednotlivými provozovateli za předchozí kalendářní rok za každou jimi provozovanou hru podle § 5 odst. 3; je-li příjemcem části výtěžku fyzická osoba, uvede se pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu. Pokud loterii a jinou podobnou hru povolil obecní úřad, uveřejní obecní úřad bez zbytečného odkladu informaci o využití části výtěžku na veřejně prospěšný účel podle § 5 odst. 1 vyvěšením na své úřední desce po dobu 30 dnů a způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu nejméně pěti let.”.
§ 16 včetně nadpisu se zrušuje.
§ 45 odst. 1 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:
“(1) Pro řízení ve věcech loterií a jiných podobných her platí správní řád,5) pokud tento zákon nestanoví jinak.
________________________
5) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.”.
V § 45 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 13 zní:
“(2) Účastníkem řízení o vydání povolení žadateli k provozování loterie nebo jiné podobné hry podle tohoto zákona je obec, na jejímž území má být loterie nebo jiná podobná hra provozována. Tím nejsou dotčena ustanovení o společném zmocněnci a společném zástupci podle zvláštního zákona13).”.
___________________
13) § 35 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
§ 50 odstavec 4 zní:
“(4) Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou, že loterie a jiné podobné hry provozované na území obce mohou být provozovány pouze na místech a v čase vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých veřejně přístupných místech v obci je provozování loterií a jiných podobných her zakázáno. Obec zašle obecně závaznou vyhlášku obce do patnácti kalendářních dnů po dni jejího vyhlášení ministerstvu.”.
V § 50 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:
“(5) Vydá-li obec obecně závaznou vyhlášku podle odst. 4, povolení k provozování loterií a jiných podobných her vydaná přede dnem účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti podle podmínek stanovených dřívějšími předpisy, nejdéle však po dobu tří let ode dne účinnosti vyhlášky. Povolení k provozování loterií a jiných podobných her, která jsou v rozporu s vyhláškou obce podle odst. 4, pozbývají platnosti uplynutím doby uvedené ve větě první.”.
ČÁST DRUHÁ
Účinnost
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2010.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
a) Zhodnocení platného právního stavu
Oblast loterií a jiných podobných her upravují:
- zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích,
- vyhláška č. 285/1998 Sb., o podmínkách monitorování a uchovávání záznamů
v kasinu, a - vyhláška č. 315/1999 Sb., o způsobu oznamování soutěží, anket a jiných akcí
o ceny, které nejsou spotřebitelskou loterií.
Zákon o loteriích a jiných podobných hrách (dále též “zákon o loteriích”) z roku 1990 nahradil úpravu loterií a jiných podobných her, obsaženou v zákoně ČNR č. 37/1973 Sb. Platná zákonná úprava oblast provozování loterií výrazně liberalizovala, takže od roku 1990 zájem obyvatelstva o sázení a sázkové hry trvale roste. Pro porovnání lze uvést, že v roce 1992 bylo v celé České republice vsazeno za všechny loterie a sázkové hry celkem 9,5 mld. Kč, v roce 1997 asi 48 mld. Kč a v roce 2008 již téměř 130 mld. Kč. Každý rok činí tempo růstu celkového objemu vsazených částek cca. 10%.
V polovině devadesátých let si obce začaly uvědomovat nebezpečnost patologického hráčství pro své občany a s tím spojených nepříznivých sociálních dopadů a snažily se vliv výherních hracích přístrojů potlačit. Na základě tlaku vyvolaného veřejností byl zákon o loteriích v roce 1998 novelizován (zákonem č. 149/1998 Sb.) a obcím bylo umožněno, aby obecně závaznou vyhláškou mohly výherní hrací přístroje na svém území regulovat a určením nevhodných lokalit jejich provoz prakticky zakázat. V ustanovení § 50 v rámci zmocňovacího ustanovení zákona ale zůstaly odstavce 1 a 3, umožňující Ministerstvu financí povolit i jiné, v zákoně nevyjmenované hry s tím, že v povolení budou všechny podmínky provozování podrobně stanoveny. Ustanovení zákona, omezující fakticky dopady hráčství na veřejnost, může povolovací orgán použít při povolování jiných v zákoně dosud neupravených her pouze “přiměřeně”.
Tohoto zmocnění využilo ministerstvo a na nátlak provozovatelů od roku 1998 převzalo odpovědnost za stanovení podmínek provozování nových druhů hazardních her v zákoně nevyjmenovaných. Proto se tak v místech, odkud byly obcemi výherní hrací přístroje vytlačeny, začaly objevovat elektromechanické rulety a následně i videoloterní terminály, které povolovalo ministerstvo a obce je nemohly zakázat. Zcela nevhodným výkladem zákona o loteriích se tak začaly v obyčejných hernách používat agresivní druhy her povolené dříve jen v kasinech, resp. přesahující svými parametry (výše sázek, výher atd.) i omezení stanovená pro kasinové hry. Je třeba pro úplnost upozornit na skutečnost, že kasina jako taková nejsou v zákoně o loteriích a jiných podobných hrách přesně definována a ani nejsou stanoveny jednoznačné požadavky na jejich provoz, když některé hry jsou v nich povolovány i podle § 50 odst. 3 zákona. Počet kasin v České republice je přibližně 200 a meziročně roste.
Ve všech uvedených případech musí obce na svém území hazardní hry strpět a nemají z jejich provozování žádný finanční efekt. Neustálými změnami výkladových postupů ministerstva jsou obcím upírány i možnosti účastnit se správního řízení o povolení loterií a jiných podobných her na jejich území, takže se orgány obce mnohdy ani nedozvědí, že na jejich území má být ta která hra ministerstvem povolena. Takovým ryze formalistním postupem ministerstvo fakticky zcela neguje regulační snahy obcí v oblasti hazardních her.
I když se platná právní úprava po několika novelizacích v praxi částečně osvědčila, vyžaduje provedení určitých korekcí. Některé právní instituty jsou pro tuto oblast zvláštního podnikání totiž “nastaveny” příliš liberálně, což vede v praxi k neustálému a nežádoucímu nárůstu počtu heren a kasin. Zvýšená bezpečnostní rizika spojená se sázkovými hrami, zejména hrami v kasinu, si vyžadují posílení postavení obcí, na jejichž území se tyto hry provozují.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava sleduje posílit transparentnost (např. zveřejňování údajů o odvodu části výtěžku na veřejně prospěšné účely, vykázaného provozovatelem hry, ministerstvem a obcemi) a regulaci v této oblasti. Cílem návrhu je zprůhlednit peněžní toky od provozovatelů loterií a jiných podobných her ke konečným příjemcům, zajistit použití těchto prostředků skutečně na veřejně prospěšné účely, zakázat poskytování části výtěžku neziskovým organizacím, jejichž zřizovatelem je provozovatel, popřípadě akcionář provozovatele a umožnit kontrolu ze strany široké veřejnosti uveřejňováním údajů o odvodu části výtěžku způsobem umožňujícím dálkový přístup jednotlivými provozovateli a povolujícími orgány.
Navrhovaná novela dále rozšiřuje vliv obcí na oblast povolování sázkových her v kasinu a dalších obdobných her. Doplňuje stávající zmocnění pro obce k vydávání obecně závazných vyhlášek, kterými lze zakázat provozování výherních hracích přístrojů na určitých veřejně přístupných místech, o zmocnění vztahující se na všechny druhy hazardních her. Nově je rovněž zakotvena informační povinnost o vydání obecně závazné vyhlášky obce ve vztahu k Ministerstvu financí, a nikoliv jen ve vztahu k Ministerstvu vnitra.
Návrh zákona dále dává obci právo být účastníkem řízení o povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že obce by měly mít právo účastnit se řízení, jehož důsledky mohou bezprostředně zasahovat do jejich práv a povinností. Výslovně se přitom zdůrazňuje, že příslušná ustanovení správního řádu o společném zmocněnci a společném zástupci tímto nejsou dotčena. U některých loterijních her, které mohou mít větší územní dopad a které budou provozovány na území více obcí, může totiž nastat situace, kdy bude účastníky řízení velké množství obcí. Odkaz na správní řád pak v rámci urychlení řízení dává správnímu orgánu možnost tento problém vyřešit. Zákon dále upravuje i problematiku povolení, která jsou v rozporu s vyhláškou obce tak, že stanovuje lhůtu tří let na to, aby platná povolení byla v této lhůtě změněna. Pakliže se tomu tak v této lhůtě nestane, povolení ze zákona pozbude platnosti. Pokud by takové omezení nebylo stanoveno, ztratila by jakákoliv novelizace fakticky smysl, neboť řada povolení k provozu her je nastavena na dobu 10 let, což je neadekvátní. Možnost omezení platného povolení však již nyní zákon umožňuje, a to ve svém ustanovení § 43 odst. 5, je tedy zřejmé, že i dnes zákon nadřazuje principu právní jistoty zájem společnosti na důsledné regulaci hazardních her včetně možnosti zasáhnout i do již vydaných povolení k provozu herních zařízení.
Předloha je v uvedených směrech inspirována vládním návrhem zákona z roku 2005 (IV. volební období PS, tisk č. 1057), který však tehdejší Poslanecká sněmovna neprojednala ani v prvním čtení, neboť byl opakovaně vyřazován z pořadu jejích schůzí (celkem šestkrát). Přestože se uvedené problémy zákona o loteriích a jiných podobných hrách snažil řešit i Senát prostřednictvím jeho návrhu novely tohoto zákona, předloženého v lednu 2009 (tisk č. 722), opět dosud v Poslanecké sněmovně nedošlo k jeho projednání ani v 1. čtení. Pokud jde o vládu, nepřispěla ke zlepšení stávajícího stavu ani vláda M. Topolánka a zatím ani vláda současná, která údajně zpracovává teprve věcný záměr zákona. Nelze tedy očekávat, že by ještě v současném volebním období mohl být vládní návrh zákona Parlamentem přijat.
c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Cílem novely zákona je zprůhlednit režim odvodu části výtěžku na veřejně prospěšné účely tak, aby se dostal pod větší veřejnou kontrolu a nemohl být zneužíván, a současně dát větší pravomoc obcím omezit vyhláškou nejen provozování výherních hracích přístrojů, ale též sázkových her v kasinech.
Navrhovaná právní úprava je dále nezbytná z toho důvodu, že je nutné napravit největší chyby, které se při provozování sázkových her nahromadily. Navrhovaná novela si neklade za cíl vyřešit všechny stávající problémy, ale je důležitým krokem potřebným k tomu, aby alespoň v souladu s vůlí obcí došlo k částečnému omezení růstu počtu sázkových her. Proto alespoň v základních parametrech stanoví rovné podmínky pro provozovatele výherních hracích přístrojů na straně jedné a provozovateli sázkových her na podobných přístrojích povolených podle § 50 odst. 3 zákona o loteriích na straně druhé. Je zřejmé, že systematické změny v oblasti regulace hazardních her nelze řešit dílčí novelizací, ale přijetím koncepčně zcela nové právní normy, do doby přijetí (dnes se na úrovni ministerstva projednává pouze věcný záměr nového herního zákona) jsou však minimálně navrhované změny naprostou nutností.
Cílem novely je v krátkém časovém horizontu posílit transparentnost a regulaci oblasti provozování loterií a jiných podobných her. Jedná se proto o dílčí, nikoli komplexní novelu, která se dotýká těch ustanovení a právních institutů platné právní úpravy, které vyžadují zprůhlednit a přísněji regulovat. Z tohoto důvodu a rovněž vzhledem k nutnosti zajistit kvalitní kontrolu tohoto podnikání, chránit bezpečnostní zájmy státu a zabránit praní špinavých peněz v této oblasti, se předkládaná novela dotýká jen některých ustanovení platné právní úpravy a neklade si za cíl komplexní úpravu problematiky loterií a sázkových her.
d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství
Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR.
V právu Evropských společenství je podnikání v oblasti provozování loterií a jiných podobných her upraveno jen obecně primárním právem (ve Smlouvě o založení Evropského společenství), které je rozvíjeno navazujícími rozsudky Evropského soudního dvora. Orgány ES zatím nevydaly žádné sekundární právní předpisy a oblast provozování loterií a jiných podobných her není proto na komunitární úrovni harmonizována. V následujících letech bude třeba přijmout v této oblasti rozsáhlou “euronovelu” i s ohledem na blížící se přijetí společné evropské měny, s ohledem na volný pohyb kapitálu a služeb a s ohledem na majetkové účasti osob se sídlem nebo bydlištěm mimo území ČR na podnikání v hazardních hrách.
f) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Novela neklade nároky na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty (rozpočty krajů a obcí). Novela nemá dopad na životní prostředí ani dopad na rovné postavení mužů a žen.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodu 1 (§ 5)
Podle platné právní úpravy je konkrétní oblast směrování odvodu části výtěžku podrobněji stanovena v jednotlivých povoleních a v souladu se zákonem vychází z návrhů provozovatelů. Ti mají pouze povinnost poukázat část výtěžku na některý z obecně vymezených účelů v § 4 odst. 2 zákona, tj. na sociální účely, zdravotnictví, sport, ekologii, kulturu nebo jinak veřejně prospěšné účely. Zákon nestanoví lhůtu, ve které je provozovatel povinen tento odvod uskutečnit. Tuto lhůtu lze pouze odvodit od povinnosti příjemce části výtěžku informovat provozovatele o užití těchto prostředků do 90 dnů od data, kdy je provozovatel povinen předložit vyúčtování příslušnému finančnímu úřadu, tj. do 31. května za předchozí kalendářní rok. Platná právní úprava je do určité míry benevolentní a umožňuje spekulativní chování některých provozovatelů i příjemců.
Novela navazuje na stávající model odvodu části výtěžku, přináší však podstatné zpřísnění podmínek tohoto odvodu. Stávající způsob odvodu části výtěžku umožňuje bližší provázanost mezi provozovatelem a regionem, kde je sázková hra provozována. Provozovatelé jsou zpravidla dobře obeznámeni s místními potřebami a mohou na ně pružně reagovat poukazem části výtěžku. Smyslem zpřísnění podmínek odvodu je zprůhlednit peněžní toky od provozovatelů ke konečným příjemcům a “odtajnění” údajů o odvodech před veřejností.
Úhrada části výtěžku musí být uskutečněna bezhotovostně a na základě písemné smlouvy mezi příjemcem a provozovatelem, ve které je dohodnut konkrétní účel použití části výtěžku v souladu s § 4d odst. 1. S cílem zabránit, aby provozovatel odváděl prostředky na veřejně prospěšné účely de facto “sám sobě”, obsahuje novela výčet důvodů, kdy platí zákaz odvodu části výtěžku nestátní neziskové organizaci. Jedná se např. o případy, kdy je zřizovatelem nestátní neziskové organizace (např. nadace nebo nadačního fondu) provozovatel, popřípadě akcionář nebo společník provozovatele.
Novela poprvé stanoví lhůtu pro odvod části výtěžku provozovatelem a lhůtu, v níž je příjemce povinen tyto prostředky použít.
Novela sleduje zabránit zneužití části výtěžku na jiné než skutečně veřejně prospěšné účely a proto stanoví povinnost příjemců náležitě doložit užití části výtěžku zejména kopií účetního dokladu nebo zápisem v účetních knihách a nikoli pouze čestným prohlášením.
Novela posiluje pravomoci orgánů státního dozoru, který je oprávněn provádět kontrolu použití části výtěžku též u příjemce těchto prostředků. Podle platné právní úpravy není tato kontrola možná a prověřování “nakládání” příjemce s částí výtěžku se děje pouze “zprostředkovaně” např. cestou daňové kontroly u příjemce.
K bodu 2 (§ 5a)
Novela je rovněž vedena snahou maximálně zveřejňovat údaje o odvodech části výtěžku jednotlivými provozovateli a zprůhledňovat osoby příjemců, včetně jejich případných vazeb na provozovatele a tak podrobit plnění této povinnosti i kontrole ze strany veřejnosti. Za tím účelem je provozovatel povinen zveřejňovat zprávu o rozdělení části výtěžku v Obchodním věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Povinnost zveřejňovat údaje o odvodu části výtěžku způsobem umožňujícím dálkový přístup je uložena rovněž Ministerstvu financí a “povolujícím” obcím.
K bodu 3
Ustanovení § 16, obsahující pravidla pro použití části výtěžku loterie a jiné podobné hry, se zrušuje vzhledem k nově navržené úpravě obsažené v § 5 a 5a (viz body 1 a 2).
K bodu 4
V § 45 odst. 1 zákona se nahrazuje neaktuální odkaz na zákon o správním řízení, kterým byl zákon č. 71/1967 Sb., odkazem na platný správní řád, tj. na zákon č. 500/2004 Sb. Současně se aktualizuje poznámka pod čarou č. 5, dosud odkazující na neplatný správní řád.
K bodu 5
Nově vloženým ustanovením získávají obce, na jejichž území má být loterie nebo jiná podobná hra provozována, postavení účastníka řízení, v rámci kterého má být povolen provoz loterie nebo jiné podobné hry. Nová úprava nemá vliv na použitelnost ustanovení § 36 správního řádu o společném zmocněnci a společném zástupci. Správní orgán tedy bude moci povolovacím řízení, v němž více účastníků (obcí) bude uplatňovat shodný zájem, k usnadnění průběhu řízení vyzvat tyto účastníky, aby si v přiměřené lhůtě zvolili společného zmocněnce. Pokud si účastníci společného zmocněnce na výzvu správního orgánu nezvolí a pokud v souvislosti s tím lze očekávat vznik průtahů v řízení, může správní orgán usnesením ustanovit společného zmocněnce sám. Účastníci si mohou společného zmocněnce zvolit i bez výzvy.
K bodu 6
Podle platného znění zákona může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou, že výherní hrací přístroje mohou být provozovány pouze na místech a v čase vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých veřejně přístupných místech v obci je provozování výherních hracích přístrojů zakázáno. Nová formulace rozšiřuje toto oprávnění obcí na všechny druhy loterií a jiných podobných her. Zároveň se stanovuje informační povinnost obce ve vztahu k Ministerstvu financí ohledně vydání takové vyhlášky.
K bodu 7
V tomto odstavci se řeší problematika povolení, která odporují případně vydaným vyhláškám obce. Je stanovena lhůta 3 let na to, aby bylo povolení k provozování loterie nebo jiné podobní uvedeno v soulad s vyhláškou obce. Iniciativa ke změně takového povolení může vzejít i od provozovatele. V opačném případě dojde ze zákona k pozbytí jeho platnosti.
K čl. II
Účinnost tohoto zákona se navrhuje s ohledem na legislativní lhůty k 1. červenci 2010.
V Praze dne 20. listopadu 2009
Bohuslav Sobotka, v. r.
Pavel Němec, v. r.
Jeroným Tejc, v. r.
Petr Braný, v. r.
Znění měněných ustanovení zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, s vyznačením navrhovaných změn (změny jsou vyznačeny tučně a podtrženě)
§ 5
Použití části výtěžku loterie a jiné podobné hry
(1) Provozovatel odvede část výtěžku podle § 4 odst. 2 k použití v České republice na veřejně prospěšný účel obci nebo kraji, anebo obecně prospěšné společnosti, nadaci, nadačnímu fondu, občanskému sdružení, registrované církvi nebo registrované náboženské společnosti (dále jen “nestátní nezisková organizace”).
(2) Provozovatel odvede část výtěžku podle odst. 1, s výjimkou výtěžku z her podle § 2 písm. e) povolovaných obecním úřadem, na účet u banky jednoho nebo více příjemců nejpozději do 31. července roku, v němž bylo provedeno vyúčtování za předchozí kalendářní rok, nebo do jednoho měsíce od vyúčtování hry. Převod se uskuteční na základě písemné smlouvy mezi příjemcem a provozovatelem, ve které je dohodnut konkrétní účel použití části výtěžku. Část výtěžku z loterií a jiných podobných her podle § 2 nebo § 50 odst. 3 nesmí provozovatel odvést nestátní neziskové organizaci, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je akcionář provozovatele nebo osoba mu blízká4b), nebo je-li členem jejího statutárního orgánu nebo kontrolního orgánu fyzická osoba, která je akcionářem provozovatele nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu provozovatele, nebo osoba jim blízká4b), nebo osoba, která je k provozovateli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu; to neplatí, jsou-li akcionáři provozovatele pouze občanská sdružení podle zvláštního zákona4c).
(3) Provozovatel loterií a jiných podobných her podle § 2 nebo § 50 odst. 3, které podléhají vyúčtování v účetním období, s výjimkou her podle § 2 písm. e) povolovaných obecním úřadem, je povinen do 31. srpna roku, v němž bylo provedeno vyúčtování za předchozí kalendářní rok, nebo do jednoho měsíce od vyúčtování hry, zaslat ministerstvu a příslušnému finančnímu úřadu4a) informaci o rozdělení části výtěžku. V informaci provozovatel uvede tyto údaje:
a) název, sídlo a identifikační číslo příjemce části výtěžku, je-li právnickou osobou,
a jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu mimo území České republiky, je-li příjemce části výtěžku fyzickou osobou,
b) výši převedené části výtěžku,
c) dohodnutý konkrétní účel použití části výtěžku,
d) součet částí výtěžků, který příjemce obdržel od provozovatele v uplynulých třech letech,
e) zda provozovatel a příjemce jsou nebo v posledních třech letech byli ve vztahu ovládané
a ovládající osoby nebo jednali ve shodě4d) nebo byli majetkově propojeni4e),
f) zda provozovatel a příjemce jsou nebo byli osobně propojeni tak, že členem statutárního nebo dozorčího orgánu příjemce nebo vedoucím zaměstnancem příjemce, jehož pracovní poměr se zakládá jmenováním4f), je nebo byla osoba, která je nebo v posledních třech letech byla členem statutárního nebo dozorčího orgánu provozovatele, nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele, jehož pracovní poměr se zakládá jmenováním4f), nebo osoba jim blízká4b); jestliže osobní propojení příjemce a provozovatele existuje, uvede provozovatel v informaci toto propojení.
(4) Provozovatel výherního hracího přístroje, kterému povolení k provozování vydal obecní úřad, odvede část výtěžku obci, jejíž obecní úřad povolení vydal, na veřejně prospěšný účel ve lhůtě podle odst. 2. Provozovatel výherního hracího přístroje informuje příslušný finanční úřad4a) o splnění povinnosti podle věty první do jednoho měsíce ode dne odvodu části výtěžku obci.
(5) Příjemce části výtěžku je povinen tyto prostředky použít v plné výši v České republice nejpozději do dvou let po obdržení části výtěžku. Příjemce doloží provozovateli použití části výtěžku do 30 dnů ode dne, kdy tyto prostředky zcela použil. Užití části výtěžku lze doložit zejména kopií účetního dokladu nebo zápisu v účetních knihách. Část výtěžku nepoužitou ve stanovené lhůtě na dohodnutý účel, vrátí příjemce bez zbytečného odkladu provozovateli. Část výtěžku, kterou příjemce ve stanové lhůtě nepoužil, odvede provozovatel na veřejně prospěšné účely, a to do 60 dnů od marného uplynutí lhůty podle věty první.
(6) Provozovatel je povinen údaje o použití části výtěžku nahlášené příjemcem předložit povolujícímu orgánu a příslušnému finančnímu úřadu4a) nejdéle do jednoho měsíce po jejich obdržení od příjemce. Příslušný finanční úřad4a) je oprávněn provést u příjemce kontrolu použití části výtěžku do tří let po předložení informace podle věty první. Finanční úřad informuje o výsledku kontroly povolující orgán a provozovatele. Provozovatel je dále povinen oznámit povolujícímu orgánu a příslušnému finančnímu úřadu4a) nesplnění povinnosti příjemce v souvislosti s přijetím části výtěžku podle odst. 5 nejdéle do jednoho měsíce poté, co nesplnění této povinnosti zjistil.
__________________________
4b) § 116 občanského zákoníku.
4c) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
4d) § 66a, 66b obchodního zákoníku.
4e) § 66a odst. 9 obchodního zákoníku.
4f) § 36 odst. 1 zákoníku práce.”.
§ 5a
Uveřejňování informací
(1) Provozovatel loterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. a), c), d), f) až k), provozovatel hry podle § 2 písm. e), kterému povolení vydalo ministerstvo, nebo provozovatel loterie a jiné podobné hry podle § 50 odst. 3, je povinen do 30 dnů ode dne zaslání informace o rozdělení části výtěžku ministerstvu a příslušnému finančnímu úřadu4a) v Obchodním věstníku uveřejnit
a) vyúčtování hry,
b) rozdělení části výtěžku s uvedením údajů podle § 5 odst. 3 písm. a) až c); jde-li o fyzickou osobu, uvede pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu.
(2) Provozovatel zveřejní ve lhůtě uvedené v odst. 1 vyúčtování hry a rozdělení části výtěžku také způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu nejméně pěti let s uvedením všech údajů podle § 5 odst. 3 písm. a) až c); jde-li o fyzickou osobu, uvede pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu.
(3) Provozovatel hry podle § 2 písm. e), kterému vydal povolení obecní úřad, je povinen do 30 dnů ode dne, kdy zaslal vyúčtování obecnímu úřadu, v Obchodním věstníku zveřejnit
a) vyúčtování hry,
b) výši části výtěžku odvedenou obci, jejíž obecní úřad povolení vydal.
(4) Provozovatel hry podle § 2 písm. e), kterému vydal povolení obecní úřad, zveřejní ve lhůtě uvedené v odst. 3 vyúčtování hry a výši části výtěžku odvedenou obci, jejíž obecní úřad povolení vydal, způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu nejméně pěti let.
(5) Ministerstvo zveřejní každoročně do 30. listopadu způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu nejméně pěti let údaje o výši všech odvodů části výtěžku jednotlivými provozovateli za předchozí kalendářní rok za každou jimi provozovanou hru podle § 5 odst. 3; je-li příjemcem části výtěžku fyzická osoba, uvede se pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu. Pokud loterii a jinou podobnou hru povolil obecní úřad, uveřejní obecní úřad bez zbytečného odkladu informaci o využití části výtěžku na veřejně prospěšný účel podle § 5 odst. 1 vyvěšením na své úřední desce po dobu 30 dnů a způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu nejméně pěti let.
§ 16
Použití části výtěžku loterie a jiné podobné hry
(1) Část výtěžku z loterií nebo jiných podobných her podle § 2 a § 50 odst. 3 lze použít pouze pro veřejně prospěšný účel uvedený v povolení.
(2) Souhlas k jinému použití části výtěžku může být udělen povolujícím orgánem na základě odůvodněné žádosti provozovatele, nebo bylo-li provozování loterie nebo jiné podobné hry zrušeno.
(3) Příjemce odvodu části výtěžku z loterií nebo jiných podobných her je povinen provozovateli doložit užití těchto prostředků pro veřejně prospěšný účel uvedený v povolení, a to nejdéle do 90 dnů po skončení účetního období nebo vyúčtování hry.
(4) Provozovatel je povinen údaje uvedené v odstavci 3 předložit orgánu, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, v případě provozovatele her podle § 2 písm. e) rovněž příslušnému orgánu státního dozoru, a to nejdéle do 15 dnů po obdržení údajů.
(5) V případě porušení povinnosti stanovené v odstavci 3 může orgán, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, použití části výtěžku na veřejně prospěšný účel změnit.
§ 45
(1) Pro řízení ve věcech loterií a jiných podobných her platí zákon o správním řízení,5) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(1) Pro řízení ve věcech loterií a jiných podobných her platí správní řád,5) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Účastníkem řízení o vydání povolení žadateli k provozování loterie nebo jiné podobné hry podle tohoto zákona je obec, na jejímž území má být loterie nebo jiná podobná hra provozována. Tím nejsou dotčena ustanovení o společném zmocněnci a společném zástupci podle zvláštního zákona13).
(2) (3) Povolení nelze převést na jinou osobu.
_________________
5) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
13) § 35 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
§ 50
Zmocňovací ustanovení
(1) Ministerstvo může právním předpisem zvýšit nejvyšší vsazenou částku na jednu hru a nejvyšší výhru v jedné hře podle § 17 odst. 4, nejvyšší hodinovou prohru podle § 17 odst. 6 a upravit náležitosti známky uvedené v § 18 odst. 6.
(2) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti a bližší podmínky pro monitorování a uchovávání záznamů podle § 37.
(3) Ministerstvo může povolovat i loterie a jiné podobné hry, které nejsou v zákoně v části první až čtvrté upraveny, s tím, že v povolení budou všechny podmínky provozování podrobně stanoveny. Použije přitom přiměřeně ustanovení části první až čtvrté zákona.
(4) Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti, že výherní hrací přístroje mohou být provozovány pouze na místech a v čase vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých veřejně přístupných místech v obci je provozování výherních hracích přístrojů zakázáno. Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou, že loterie a jiné podobné hry provozované na území obce mohou být provozovány pouze na místech a v čase vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých veřejně přístupných místech v obci je provozování loterií a jiných podobných her zakázáno. Obec zašle obecně závaznou vyhlášku obce do patnácti kalendářních dnů po dni jejího vyhlášení ministerstvu.
(5) Vydá-li obec obecně závaznou vyhlášku podle odst. 4, povolení k provozování loterií a jiných podobných her vydaná přede dnem účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti podle podmínek stanovených dřívějšími předpisy, nejdéle však po dobu tří let ode dne účinnosti vyhlášky. Povolení k provozování loterií a jiných podobných her, která jsou v rozporu s vyhláškou obce podle odst. 4, pozbývají platnosti uplynutím doby uvedené ve větě první.