Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna

 Originál dokumentu (314.9 KB)


Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled, úplné zobrazení získáte prostřednictvím odkazu na originál dokumentu.

---

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2009

V. volební období

___________________________________________________________

 

 

 

737

 

 

 

Návrh

poslanců Bohuslava Sobotky, Jiřího Paroubka, Miloslava Vlčka a dalších

 

 

 

 

 

na vydání

 

 

 

 

zákona

o krajském referendu a o změně některých zákonů

 

 

 

 

 

 

 

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

ČÁST PRVNÍ

KRAJSKÉ referendum

Hlava I

Obecná ustanovení

§ 1

Tento zákon upravuje provádění krajského referenda na území vyšších územních samosprávných celků (dále jen “kraje”) vytvořených podle zvláštního právního předpisu. Tento zákon se nepoužije pro referendum na území hlavního města Prahy.

 

§ 2

Právo hlasovat v krajském referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva kraje (dále jen “oprávněná osoba”).

 

§ 3

Krajské referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.

 

§ 4

Překážky ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu

Překážkami ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu jsou

1. omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody,
2. zbavení způsobilosti k právním úkonům,
3. omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo
4. výkon vojenské činné služby, neumožňuje-li účast v krajském referendu plnění povinností z této služby vyplývajících.

§ 5

Den a doba hlasování v krajském referendu

(1) Hlasování v krajském referendu se koná v jednom dni. Den a dobu konání krajského referenda stanoví zastupitelstvo kraje. Koná-li se hlasování v krajském referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb.

(2) V kraji, v němž se má krajské referendum konat, se po dobu trvání stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu (dále jen “krizový stav”)

1. běh lhůt podle tohoto zákona přerušuje,
2. krajské referendum nekoná; den konání krajského referenda stanoví zastupitelstvo kraje tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů po ukončení krizového stavu.

 

 

Hlava II

Rozhodování v krajském referendu a vymezení území pro jeho konání

§ 6

(1) V krajském referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti kraje.

(2) Krajské referendum lze konat jen na celém území kraje.

 

§ 7

Nepřípustnost konání krajského referenda

Krajské referendum nelze konat

1. o ukládání pokut a o rozpočtu kraje,
2. o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a o jejich vnitřním uspořádání,
3. o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků a členů rady kraje, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů kraje,
4. jestliže by otázka položená v krajském referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v krajském referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy,
5. v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení,
6. o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky kraje, nebo
7. jestliže od platného rozhodnutí v krajském referendu do podání návrhu na konání krajského referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.

 

Hlava III

Náležitosti návrhu na konání krajského referenda

a vyhlášení konání krajského referenda

§ 8

Konání krajského referenda

(1) Krajské referendum se koná, jestliže

1. se na tom usnese zastupitelstvo kraje, nebo
2. přípravný výbor podá návrh na konání krajského referenda (dále jen “návrh přípravného výboru”) a zastupitelstvo kraje rozhodne o jeho vyhlášení.

(2) Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň 5 % oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž má být referendum konáno.

(3) Otázka navržená pro krajské referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem “ano” nebo slovem “ne”.

§ 9

Přípravný výbor

(1) Přípravný výbor tvoří pro účely krajského referenda nejméně 3 oprávněné osoby.

(2) Přípravný výbor

1. navrhuje uspořádání krajského referenda,
2. má právo delegovat členy do komisí pro hlasování (§ 21 odst. 5 a 6),
3. může podat soudu návrh na určení, že krajské referendum má být vyhlášeno, nebo že návrh přípravného výboru nemá vady (§ 57),
4. může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu (§ 58).

(3) Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné.

§ 10

Náležitosti návrhu přípravného výboru

(1) Návrh přípravného výboru musí obsahovat

1. označení kraje, v němž se konání krajského referenda navrhuje,
2. znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v krajském referendu,
3. odůvodnění návrhu,
4. odhad nákladů spojených s provedením krajského referenda a realizací rozhodnutí přijatého v krajském referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu kraje,
5. označení zmocněnce z členů přípravného výboru,
6. jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen “adresa”), a jejich vlastnoruční podpisy.

(2) Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina (§ 11) s očíslovanými podpisovými archy.

§ 11

Podpisová listina

(1) Každý podpisový arch musí obsahovat

1. označení kraje, v němž se má krajské referendum konat,
2. znění otázky, popřípadě otázek, navržených k rozhodnutí v krajském referendu,
3. jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,
4. upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: “Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání krajského referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o krajském referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč.”.

(2) Oprávněná osoba podporující konání krajského referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.

(3) Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.

 

§ 12

Přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru

(1) Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor krajskému úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce.

(2) Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, krajský úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně krajský úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.

(3) V případě, že krajský úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.

(4) Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada kraje k projednání zastupitelstvu kraje na jeho nejbližším zasedání.

(5) Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.

 

§ 13

Vyhlášení krajského referenda na návrh přípravného výboru

(1) Zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne

1. o vyhlášení krajského referenda, jestliže lze o navržené otázce krajské referendum konat, a zároveň stanoví den a dobu jeho konání (§ 15),
2. o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat.

(2) Zastupitelstvo kraje neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje a vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zároveň toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Obdobně postupuje zastupitelstvo kraje při vyhlášení krajského referenda na základě rozhodnutí soudu.

(3) Zastupitelstvo kraje může o otázce navržené k rozhodnutí v krajském referendu rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Takové rozhodnutí nelze vykonat před uplynutím lhůty stanovené ve větě třetí. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání krajského referenda trvá, zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání krajské referendum vyhlásí. Rozhodnutí zastupitelstva kraje podle věty první pozbývá dnem vyhlášení krajského referenda platnosti. Ode dne vyhlášení krajského referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům kraje rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném krajském referendu.

§ 14

Vyhlášení krajského referenda z rozhodnutí zastupitelstva kraje

Zastupitelstvo kraje může rozhodnout o konání krajského referenda nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů zastupitelstva kraje. V usnesení o vyhlášení krajského referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d). Vyhlášením krajského referenda v kraji se rozumí uveřejnění usnesení zastupitelstva ve Věstníku právních předpisů kraje a vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zastupitelstvo kraje toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

§ 15

Den konání krajského referenda

Krajské referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější nebo pokud tento zákon nestanoví jinak. Dnem vyhlášení krajského referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje na úřední desce krajského úřadu. Koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, nesmí být den konání krajského referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva kraje, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 16

Společné konání krajského referenda

(1) Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány krajskému úřadu. Zastupitelstvo kraje rozhodne, že krajské referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru.

(2) Společně lze konat krajské referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání krajského referenda zastupitelstvo kraje podle § 14.

Hlava IV

Komise pro hlasování

§ 17

Druhy komisí

Po vyhlášení krajského referenda se pro hlasování zřizují okrsková komise, místní komise a krajská komise.

§ 18

Okrsková komise

Okrsková komise

1. zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací místnosti,
2. sčítá hlasy v hlasovacím okrsku,
3. ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností,
4. sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování, a předá jej neprodleně místní komisi,
5. ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu,
6. plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) První zasedání okrskové komise svolá starosta obce nebo primátor statutárního města (dále jen “starosta obce”) tak, aby se konalo nejpozději 5 dnů přede dnem hlasování.

§ 19

Místní komise

(1) Místní komise

a) organizuje činnost okrskových komisí,

b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,

c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi,

d) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,

e) předává výsledky hlasování krajské komisi,

f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu příslušnému obecnímu úřadu,

g) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) Místní komise plní rovněž úkoly okrskové komise, je-li v obci zřízen pouze 1 hlasovací okrsek (§ 29).

(3) První zasedání místní komise svolá starosta obce tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.

§ 20

Krajská komise

(1) Krajská komise

a) organizuje činnost místních komisí,

b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,

c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování v kraji na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi,

d) rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,

e) vyhlašuje výsledky hlasování v krajském referendu,

f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu krajskému úřadu,

g) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) První zasedání krajské komise svolá hejtman kraje tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.

 

§ 21

Ustavení komisí

(1) Okrsková komise, místní komise a krajská komise jsou nejméně čtyřčlenné. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu.

(2) Starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku (§ 29), minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování hejtman kraje minimální počet členů krajské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obce nebo hejtman kraje přípravný výbor.

(3) Členy okrskové, místní a krajské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po jednom členu okrskové a místní komise starosta obce a nejméně jednoho člena do krajské komise hejtman kraje; koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obce a členy krajské komise hejtman kraje, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo kraje nevyhradí. Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obce nebo hejtman kraje jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise (§ 23).

(4) Není-li dosaženo stanoveného počtu členů komise způsobem podle odstavce 3, na neobsazené místo deleguje člena příslušné komise starosta obce nebo hejtman kraje před prvním zasedáním této komise. Poklesne-li počet členů komise od jejího prvního zasedání do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování v krajském referendu pod stanovený počet, deleguje neprodleně starosta obce nebo hejtman kraje na neobsazená místa další členy komise.

(5) Přípravný výbor deleguje členy komisí doručením seznamu členů komisí starostovi obce nebo hejtmanovi kraje. Seznam členů komisí musí obsahovat

a) jméno a příjmení,

b) datum narození a adresu,

c) jméno, příjmení a podpis zmocněnce.

(6) Seznam členů komisí podle odstavce 5 může obsahovat i údaj, do které komise mají být delegovaní členové zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je starosta obce nebo hejtman kraje.

(7) Je-li konáno krajské referendum společně podle § 16 odst. 2, delegují členy do příslušné společné komise všechny přípravné výbory, které návrh přípravného výboru podaly, popřípadě zastupitelstvo kraje. Koná-li se krajské referendum společně pouze na základě více návrhů přípravného výboru, deleguje nejméně po jednom členu do příslušné společné komise starosta obce nebo hejtman kraje.

 

 

§ 22

Členství v komisi

(1) Členství v komisi vzniká složením slibu tohoto znění: “Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.”. Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.

(2) Členství v komisi zaniká

a) dnem ukončení činnosti komise (§ 25),

b) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět,

c) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné odvolání člena komise tím, kdo jej delegoval; toto odvolání nelze vzít zpět, nebo

d) v den hlasování, nevykonává-li člen komise svoji funkci a jeho nepřítomnost v hlasovací místnosti bez souhlasu komise trvá déle než 3 hodiny.

(3) Na skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) upozorní předseda komise neprodleně starostu obce nebo hejtmana kraje, který postupuje podle § 21 odst. 4.

§ 23

Zapisovatel komise

(1) Zapisovatel komise (dále jen “zapisovatel”) je členem komise s hlasem poradním a při hlasování se do počtu členů komise nezapočítává.

(2) Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v § 22 odst. 1.

(3) zapisovatel může komisi předkládat návrhy a pořizuje zápisy z jednání komise.

(4) Starosta obce nebo hejtman kraje odvolá jím jmenovaného zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.

§ 24

Jednání komisí

(1) Komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu komise (dále jen “předseda”) a místopředsedu komise (dále jen “místopředseda”). Losování řídí zapisovatel. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností. Pokud předseda nebo místopředseda odstoupí nebo nemůže ze závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu s tím, že do losování předsedy není zařazen místopředseda a naopak.

(2) Jednání komise řídí její předseda.

(3) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů s právem hlasovat.

(4) Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů.

 

§ 25

Ukončení činnosti komisí

Činnost komisí je ukončena uplynutím patnáctého dne po vyhlášení výsledků hlasování (§ 46).

§ 26

Zákaz poskytování informací

Členové komise a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde komise sčítá hlasy (§ 42), nesmějí poskytovat informace o dílčích výsledcích hlasování, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování všemi přítomnými členy komise.

§ 27

Nároky členů komisí

(1) Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu. Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy.

(2) Člen komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce (dále jen “odměna”).

(3) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.

(4) Výši odměny maximálně ve výši jedné pětiny základní měsíční sazby minimální mzdy určené zvláštním právním předpisem pro předsedu komise a jedné sedminy této sazby pro člena komise stanoví zastupitelstvo kraje.

(5) Výši odměny zveřejní zastupitelstvo kraje nejpozději 25 dnů přede dnem hlasování na úřední desce krajského úřadu a rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu.

(6) V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání této komise, odměna se poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních komise.

(7) Odměnu vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti komise podle § 25 členovi okrskové nebo místní komise obecní úřad, členovi krajské komise krajský úřad.

§ 28

Souběh referenda a voleb

(1) Koná-li se krajské referendum společně v tytéž dny s volbami do zastupitelstev územních samosprávných celků, plní okrskové volební komise zřízené podle zvláštního předpisu rovněž úkoly okrskových komisí pro referendum.

(2) Koná-li se referendum společně v tytéž dny s volbami, probíhá informování voličů a oprávněných občanů podle příslušného volebního zákona a podle tohoto zákona.

(3) K ukončení činnosti okrskové komise a zvláštní okrskové komise dojde tehdy, jsou-li splněny podmínky pro ukončení jejich činnosti pro všechny souběžně konané volby nebo referendum.

(4) Při souběhu referenda a voleb jsou hlasovací lístky a úřední obálky pro jednotlivé druhy voleb a referendum odlišeny barevně. Barva hlasovacího lístku je shodná s barvou úřední obálky pro příslušný druh voleb a pro referendum.

(5) Při souběhu voleb a referenda jsou společné

1. volební místnost a místnost pro hlasování vybavená podle volebního zákona a tohoto zákona,
2. hlasovací schránka a volební schránka,
3. přenosná hlasovací schránka a přenosná volební schránka.

 

Hlava V

Hlasování

§ 29

Hlasovací okrsky

Hlasování v krajském referendu probíhá v hlasovacích okrscích, jejichž územní vymezení se shoduje s územním vymezením stálých volebních okrsků vytvořených podle zvláštního právního předpisu.

§ 30

Seznam oprávněných osob

Pro účely hlasování v krajském referendu předá před zahájením hlasování obecní úřad okrskové komisi výpis ze stálého seznamu voličů vedeného podle zvláštního právního předpisu, obsahující seznam oprávněných osob (dále jen “výpis ze seznamu oprávněných osob”).

§ 31

Hlasovací průkaz pro krajské referendum

(1) Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v krajském referendu na území obce nebo statutárního města, kde se koná krajské referendum, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz pro krajské referendum (dále jen “hlasovací průkaz”) a poznamená tuto skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi.

(2) Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje dnem vyhlášení krajského referenda, a to osobně nebo písemným podáním opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu úřadu; osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle, jestliže o to požádá.

§ 32

Informování oprávněných osob

(1) Starosta obce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání krajského referenda oznámení o době a místě konání krajského referenda, a to způsobem v místě obvyklým. Je-li na území obce více hlasovacích okrsků, uvede územní vymezení jednotlivých hlasovacích okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta obce v oznámení uvede adresy hlasovacích místností a otázku položenou k rozhodnutí v krajském referendu.

(2) Starosta obce v oznámení upozorní oprávněné osoby na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu hlasování.

(3) V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního právního předpisu, se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % obyvatel obce.

 

§ 33

Kampaň pro krajské referendum

(1) Starosta může vyhradit plochu pro představení otázky, popřípadě otázek navržených k rozhodnutí v krajském referendu, a to nejméně 10 dnů přede dnem konání krajského referenda. Zastupitelstvo kraje zabezpečí, aby v informačních prostředcích kraje byl poskytnut stejný prostor pro informování občanů k oběma odpovědím.

(2) V den hlasování je zakázána kampaň v objektu, ve kterém se nachází hlasovací místnost.

 

§ 34

Hlasovací lístky

(1) Na každém hlasovacím lístku se musí uvést

1. text “krajské referendum”,
2. název kraje,
3. den konání krajského referenda,
4. otázka, popřípadě otázky, položené k rozhodnutí v krajském referendu,
5. v levé polovině hlasovacího lístku slovo “ano”, v pravé polovině hlasovacího lístku slovo “ne” a vedle každého z těchto slov rámeček,
6. hlasuje-li se o více otázkách společně, před každou otázkou arabská číslice počínaje číslicí 1, u každé otázky v levé polovině hlasovacího lístku slovo “ano” a v pravé polovině hlasovacího lístku slovo “ne” a vedle každého z těchto slov rámeček.

(2) Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů s otiskem razítka kraje.

(3) Krajský úřad zajišťuje tisk a distribuci hlasovacích lístků tak, aby je příslušné obecní úřady mohly předat okrskovým komisím před zahájením hlasování.

§ 35

Hlasovací místnost

(1) Hlasovací místnost musí být pro každý hlasovací okrsek vybavena státním znakem, znakem kraje, hlasovací schránkou, přenosnou hlasovací schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených kulatým razítkem kraje (dále je “úřední obálka”), psacími potřebami, výpisem ze seznamu oprávněných osob a textem tohoto zákona, který musí být hlasujícím na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.

(2) V hlasovacích místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta obce s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku.

(3) V hlasovací místnosti musí být na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem “vzor”.

(4) Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti a z papíru stejné jakosti a barvy.

(5) Objekt, ve kterém se nachází hlasovací místnost, musí být viditelně označen.

§ 36

Zahájení hlasování

(1) Před zahájením hlasování předseda zkontroluje, zda je hlasovací místnost vybavena podle § 35 a zda jsou hlasovací schránka a přenosná hlasovací schránka prázdné; poté před ostatními členy okrskové komise tyto hlasovací schránky zapečetí.

(2) Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda hlasování za zahájené.

 

§ 37

Zásady hlasování

(1) Oprávněná osoba hlasuje osobně, zastoupení není přípustné.

(2) Oprávněné osoby předstupují před okrskovou komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavily do hlasovací místnosti.

(3) Oprávněná osoba po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem. Po prokázání oprávněnosti hlasovat v krajském referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku.

(4) Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství České republiky, nebude jí hlasování umožněno.

(5) Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední obálku.

(6) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku nesmí být nikdo přítomen zároveň s oprávněnou osobou. S oprávněnou osobou, která nemůže sama upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být s jejím souhlasem v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku přítomna jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen okrskové komise, a hlasovací lístek za ni upravit a vložit do úřední obálky.

(7) Oprávněná osoba může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, požádat obecní úřad a v den hlasování okrskovou komisi, aby mohla hlasovat mimo hlasovací místnost, a to pouze v územním obvodu hlasovacího okrsku, pro který byla okrsková komise zřízena. V takovém případě okrsková komise vyšle k oprávněné osobě dva své členy s přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacím lístkem. Při hlasování postupují členové okrskové komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

§ 38

Způsob hlasování

(1) Po obdržení úřední obálky a hlasovacího lístku vstoupí oprávněná osoba do prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku, kde hlasovací lístek předepsaným způsobem upraví a vloží ho do úřední obálky.

(2) Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku označí křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď “ano” nebo “ne”, pro kterou hlasuje, a vloží tento hlasovací lístek do úřední obálky. K jiné úpravě hlasovacího lístku se nepřihlíží.

(3) Oprávněná osoba se zdrží hlasování o určité otázce tím, že na hlasovacím lístku neoznačí křížkem žádnou odpověď.

(4) Oprávněná osoba hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou komisí do hlasovací schránky. Za oprávněnou osobu, která není schopna vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do hlasovací schránky, tak může učinit jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen okrskové komise.

(5) Oprávněné osobě, která se neodebrala do prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku, okrsková komise hlasování neumožní.

§ 39

Pořádek v hlasovací místnosti

Za pořádek v hlasovací místnosti odpovídá předseda. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.

§ 40

Přerušení a ukončení hlasování

 (1) Nastanou-li skutečnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková komise odložit zahájení hlasování na pozdější dobu nebo je přerušit, anebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o jednu hodinu. Okrsková komise o takovém opatření vyrozumí oprávněné osoby způsobem v místě obvyklým; vyrozumí rovněž místní komisi a krajskou komisi.

(2) V případě, že je hlasování přerušeno, uschová okrsková komise hlasovací dokumentaci, zapečetí hlasovací schránku a přenosnou hlasovací schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat.

(3) Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti ostatních členů okrskové komise ověří neporušenost pečetí a sejme je.

(4) Skutečnosti týkající se odložení zahájení hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování poznamená okrsková komise v  zápise o průběhu a výsledku hlasování.

(5) Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se hlasovací místnost, avšak předtím se umožní hlasovat všem, kteří jsou v hlasovací místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda hlasování za ukončené.

 

HLAVA VI

Zjišťování výsledků hlasování a jejich vyhlášení

§ 41

Sčítání hlasů okrskovou komisí

(1) Po ukončení hlasování předseda soustředí nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky a zapečetí je. Poté dá otevřít hlasovací schránku.

(2) V případě, že okrsková komise na žádost oprávněné osoby použila i přenosnou hlasovací schránku, okrsková komise obsah přenosné hlasovací schránky po jejím otevření smísí s obsahem hlasovací schránky v hlasovací místnosti.

(3) Okrsková komise nejprve vyloučí neúřední obálky, poté spočítá úřední obálky a porovná počet úředních obálek s počtem oprávněných osob, které hlasovaly v okrsku.

(4) Každý člen okrskové komise může nahlížet do odevzdaných hlasovacích lístků.

(5) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou

a) vytištěné a dodané krajským úřadem podle § 34 odst. 3, nebo

b) v úředních obálkách.

(6) Přeložení nebo poškození hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, jsou-li z něj patrny potřebné údaje.

(7) Hlas oprávněné osoby je neplatný,

a) je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků,

b) označila-li křížkem současně odpověď “ano” i “ne” u jedné otázky, nebo

c) označí-li hlasovací lístek jiným způsobem než způsobem stanoveným v § 38 odst. 2 a 3.

(8) Platnost hlasovacího lístku potvrdí okrsková komise, přičemž neplatné hlasovací lístky vyloučí.

(9) Okrsková komise sečte zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď “ano” a zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď “ne” a zvlášť hlasovací lístky, na kterých není křížkem označena žádná odpověď, a zjištěný počet zaznamená v zápise o průběhu a výsledku hlasování (§ 43). Poté předseda zajistí zapečetění všech hlasovacích lístků. Rozhoduje-li se v krajském referendu o více otázkách, zjišťují se odevzdané hlasy pro každou otázku samostatně.

(10) Předseda kontroluje správnost sčítání obálek a správnost sčítání hlasů.

 

§ 42

Přítomnost osob při sčítání hlasů

V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové komise vyššího stupně a osoby pověřené hejtmanem kraje, které zpracovávají výsledky hlasování.

§ 43

Zápis okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování

v hlasovacím okrsku

(1) Okrsková komise vyhotoví ve 2 stejnopisech zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.

(2) V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede

a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě odložení zahájení hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování s uvedením důvodů,

b) celkový počet oprávněných osob v hlasovacím okrsku zapsaných ve výpisu ze seznamu oprávněných osob,

c) počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

d) počet odevzdaných úředních obálek,

e) celkový počet platných hlasů,

f) počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi,

g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na otázku a zdržely se tak hlasování,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a

i) jméno a příjmení člena okrskové komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.

(3) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování v místním referendu předá předseda nebo jím pověřený člen okrskové komise 1 stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně místní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení zasedání; tím není dotčen postup podle § 25.

§ 44

Zápis místní komise o výsledku hlasování

(1) Místní komise po přezkoumání zápisů okrskových komisí zjistí celkové výsledky hlasování v krajském referendu v obci.

(2) Místní komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis. Zápis podepíší členové místní komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.

(3) V zápise místní komise se uvede

a) počet hlasovacích okrsků v obci a počet okrskových komisí, které předaly výsledek hlasování,

b) celkový počet oprávněných osob zapsaných v obci ve výpisech ze seznamu oprávněných osob,

c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

d) celkový počet odevzdaných úředních obálek,

e) celkový počet platných hlasů,

f) celkový počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi,

g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na otázku a zdržely se tak hlasování,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány místní komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a

i) jméno a příjmení člena místní komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.

(4) Předseda nebo jím pověřený člen místní komise předá jeden stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně krajské komisi.

§ 45

Zápis krajské komise o výsledku hlasování

(1) Krajská komise po přezkoumání zápisů krajských komisí zjistí celkové výsledky hlasování v krajském referendu v kraji.

(2) Krajská komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis o výsledku hlasování v kraji. Zápis podepíší členové krajské komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.

(3) V zápise krajské komise se uvede

a) celkový počet hlasovacích okrsků v kraji a počet okrskových komisí, které předaly výsledek hlasování,

b) celkový počet oprávněných osob zapsaných ve výpisech ze seznamu oprávněných osob,

c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

d) celkový počet odevzdaných úředních obálek,

e) celkový počet platných hlasů,

f) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé odpovědi,

g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na otázku a zdržely se tak hlasování,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a

i) jméno a příjmení člena krajské komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.

§ 46

Vyhlášení výsledků hlasování

(1) Krajská komise vyhlásí výsledky hlasování v krajském referendu zveřejněním na úřední desce krajského úřadu neprodleně po vyhotovení zápisu o výsledku hlasování podle § 45 po dobu 15 dnů.

(2) Dnem vyhlášení výsledků hlasování v krajském referendu je první den vyvěšení těchto výsledků na úřední desce krajského úřadu.

 

Hlava VII

Oznamovací povinnost

§ 47

(1) Vyhlášení krajského referenda, výsledek hlasování v krajském referendu a provedení rozhodnutí přijatého v krajském referendu oznámí hejtman kraje Ministerstvu vnitra (dále jen “ministerstvo”), a to do 5 dnů od této skutečnosti.

(2) Není-li možné rozhodnutí krajského referenda provést pro jeho rozpor s právním předpisem, oznámí tuto skutečnost hejtman kraje ministerstvu, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků krajského referenda.

 

Hlava VIII

Platnost a závaznost krajského referenda

§ 48

(1) K platnosti rozhodnutí v krajském referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.

(2) Rozhodnutí v krajském referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se krajského referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.

§ 49

Rozhodnutí v krajském referendu je pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné.

Hlava IX

Společná ustanovení

§ 50

(1) Plnění úkolů kraje podle tohoto zákona je výkonem samostatné působnosti.

(2) Kraj upraví rozhodnutím zastupitelstva

1. výši zvláštní odměny poskytované členovi, případně předsedovi okrskové komise za výkon funkce podle § 27 odst. 2,
2. druh, rozsah, způsob a postup úhrady běžných výdajů spojených s organizací a konáním referenda, které mohou být hrazeny podle § 52 odst.1 z rozpočtu kraje jiným subjektům.

§ 51

Působnosti stanovené obecnímu úřadu a starostovi obce podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 52

Náklady krajského referenda

(1) Kraj hradí ze svého rozpočtu výdaje orgánů státní správy, kraje, obcí, měst, městských částí a městských obvodů a okrskových komisí spojené s konáním krajského referenda.

(2) Koná-li se krajské referendum na návrh přípravného výboru, nejsou součástí výdajů podle odstavce 1 výdaje spojené s činností přípravného výboru, se získáním podpisů oprávněných osob podporujících konání krajského referenda a náklady na kampaň.

§ 53

Lhůty

(1) Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.

(2) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.

§ 54

Vztah ke správnímu řádu

Na postup podle tohoto zákona se použije správní řád jen v řízení o přestupcích. Jinak se použije jen část první správního řádu.

§ 55

Počet oprávněných osob

Počet oprávněných osob se zjišťuje z počtu obyvatel kraje podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž byl návrh přípravného výboru podán.

Hlava X

Přestupky

§ 56

(1) Přestupku se dopustí oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou.

(2) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou.

(3) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje.

(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč.

(5) Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zvláštní právní předpis; výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti kraje.

(6) K projednání přestupků podle odstavců 1 až 3 je příslušný krajský úřad.

Hlava XI

Soudní přezkum

§ 57

Soudní ochrana návrhu přípravného výboru

(1) Právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu má přípravný výbor, jestliže

1. nesouhlasí s výzvou krajského úřadu k odstranění vad podle § 12 odst. 2,
2. zastupitelstvo kraje nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že krajské referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b).

(2) Návrh je třeba podat nejpozději

1. do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad,
2. do 20 dnů od jednání zastupitelstva kraje, kde měl být návrh přípravného výboru projednán nebo od jednání zastupitelstva kraje, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že krajské referendum nevyhlásí.

(3) Rozhodnutí soudu o návrhu podle odstavce 1 písm. b) nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva kraje.

§ 58

Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování

nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu

(1) Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu²⁰ může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, bylo konáno krajské referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti kraje, nebo bylo konáno krajské referendum o věci, o níž krajské referendum nelze podle § 7 konat.

(2) Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování.

 

ČÁST Druhá

Změna zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

§ 59

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., zákona č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 477/2008 Sb., se mění takto:

1. V § 12 odst 2 se na konci písm. f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

“g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.”.

2. V § 35 odst. 2 se za písm. t) vkládá nové písmeno u), které zní:

“u) rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,”.

Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno v).

3. V § 45 se doplňuje odstavec 3, který zní:

“(3) Nebude-li zastupitelstvo kraje nebo jiný orgán kraje postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit krajské referendum nebo s rozhodnutím přijatým v krajském referendu konaném v záležitosti samostatné působnosti kraje, vyzve ministerstvo zastupitelstvo kraje, aby do dvou měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo kraje neučiní, ministerstvo vnitra je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí nové volby. Ustanovení odst. 2 věty druhé a třetí platí obdobně.”.

 

Část TŘETÍ

Změna zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

§ 60

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 2 písm. a), v části třetí hlavě II v nadpisu dílu 4 a v § 104 odst. 1 se za slovo “místního” vkládají slova “a krajského”.
2. Za § 91a se vkládá nový § 91b, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 21c a 21d zní:

Ҥ 91b

Ochrana ve věcech krajského referenda

(1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem^21c) domáhat

1. určení, že návrh na konání krajského referenda nemá nedostatky,
2. vyhlášení krajského referenda,
3. vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v krajském referendu,
4. vyslovení neplatnosti hlasování v krajském referendu.

(2) Účastníky řízení jsou přípravný výbor^21d) a příslušný kraj; v případě návrhu podle odstavce 1 písm. c) a d) i osoba oprávněná hlasovat v krajském referendu.

(3) Soud rozhodne usnesením do 30 dnů. Jednání není třeba nařizovat.

__________________

21c) § 57 a 58 zákona č. …./2009 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.

21d) § 9 zákona č. …./2009 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.”.

 

Část ČTVRTÁ

Účinnost

§ 61

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

D ů v o d o v á z p r á v a

Obecná část

Podle čl. 1 odst. 1 Ústavy je Česká republika demokratický právní stát. Čl. 2 odst. 1 Ústavy vyjadřuje princip suverenity lidu: “Lid je zdrojem veškeré státní moci...” Veškerá moc je vykonávána jménem lidu, není jiného zdroje legitimity státní moci. Jak se praví v čl. 3 francouzské Deklarace práv člověka a občana z roku 1789, “žádný orgán ani jednotlivec nemůže vykonávat pravomoc, která by z lidu výslovně nepocházela”. Lid může v demokratickém státě vykonávat moc buď přímo (přímá demokracie) nebo prostřednictvím svých zvolených zástupců (zastupitelská demokracie). Čl. 21 odst. 1 Listiny zaručuje občanům politické právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.

Demokratický stát založený na principu přímé demokracie dnes nenalezneme nikde na světě. Ideál přímé demokracie, jímž je přímé rozhodování občanů na lidových shromážděních, je myslitelný jedině v malých městských státech. Dnešní demokratické státy jsou vesměs zastupitelskými demokraciemi s některými prvky přímé demokracie. Nejčastějším prvkem přímé demokracie (nebo šířeji přímé participace občanů na tvorbě státní vůle) je referendum, tj. přímé rozhodnutí lidu o předloženém návrhu či otázce všelidovým hlasováním.

Ústava v čl. 2 odst. 1 a 2 na celostátní úrovni z řady důvodů (jedním z nejvýznamnějších je velikost státu a vysoký počet jeho občanů) preferuje princip zastupitelské demokracie před principem přímé demokracie, dává ovšem prostor i pro prvky přímé demokracie (“Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.” - čl. 2 odst. 2 Ústavy).

Kromě tohoto principu demokratického respektuje výstavba veřejné moci v České republice i princip subsidiarity a vertikálně člení veřejnou moc na úroveň státní, krajskou a obecní (a připouští i úroveň mezinárodní a evropskou). Čl. 8 Ústavy zaručuje samosprávu územních samosprávných celků, jimiž jsou podle čl. 99 Ústavy obce a kraje.

I veřejná moc v obcích a krajích podléhá demokratickému principu, podle Ústavy mají občané právo na samosprávu (čl. 100 odst. 1 Ústavy) a volí členy zastupitelstev obcí a krajů ve všeobecných, přímých, rovných, tajných a periodicky se konajících volbách (čl. 102 Ústavy). I v obcích a krajích může být požadavek demokratičnosti veřejné moci proveden jednak formou přímé demokracie, jednak formou zastupitelské demokracie. I v případě územní samosprávy preferuje Ústava demokracii zastupitelskou. Menší území, nižší počet občanů, větší vzájemná známost, bezprostřednější vztah k místním problémům a větší možnost přímo společně hovořit a rozhodovat o věcech veřejných přitom v obcích a krajích vytvářejí mnohem vhodnější předpoklady pro uplatňování prvků přímé demokracie, zejména pro referendum.

Referendum a prvky přímé demokracie vůbec mohou významně posilovat participaci občanů na věcech veřejných, pociťování problémů své obce a kraje jako svých vlastních a konečně i osobní identifikaci občana s jeho obcí a krajem. Zvláště v případě krajů, jež byly uvedeny v život teprve v roce 2000 a jimž leckdy chybí dlouhodobá tradice, mohou referenda působit jako vítaný doplňkový zdroj legitimity krajské moci a účinně přispět, aby se kraje vskutku reálně staly oněmi “společenstvími občanů”, o nichž hovoří čl. 100 odst. 1 Ústavy.

Zavedení institutu krajského referenda prostřednictvím tohoto zákona posiluje hodnotově postavení krajské samosprávy. Dává tak možnost občanům k podílu na rozhodování regionálních problémů, které přesahují rámec svého řešení v jedné obci a současně jsou v kompetenci krajské samosprávy. Z druhé strany je možno hovořit o zvýšení možností krajské samosprávy k posilování důvěry občanů ve veřejné instituce prostřednictvím navrhovaného institutu krajského referenda. Tímto je možné dosáhnout zcela legitimního rozhodnutí v případě problémů, jejichž řešení výrazně přesahují rámce jednoho funkčního období krajského zastupitelstva.

Podle dosavadní právní úpravy je možné konat referendum nejvýše na území obce (srov. zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu). Absence zákona o krajském referendu a ústavního zákona o celostátním referendu je zásadní překážkou konání referend na vyšší než obecní úrovni. Přitom zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), původně až do konce roku 2002 se zákonnou úpravou krajského referenda výslovně počítal.

Cílem navrhovaného zákona není odstranění nebo zatlačení principu zastupitelské demokracie v krajích, nýbrž jeho doplnění prvky přímé demokracie tak, aby přímé rozhodování občanů kraje o významných problémech jejich kraje nebylo již nadále právně nemožným.

Navrhovaný zákon je adaptací dosavadní právní úpravy místního referenda. Vychází z návrhu Zlínského kraje z roku 2005 na vydání zákona o krajském referendu (sněmovní tisk 1166) a komplexního pozměňovacího návrhu Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny (sněmovní tisk 1166/2), snaží se ovšem odstranit některé jejich legislativní nedostatky obvykle cestou důslednějšího následování vzorového zákona o místním referendu.

Z věcného hlediska nová právní úprava vymezuje okruh otázek, o kterých krajské referendum lze a nelze konat. Definuje tak zcela jasná pravidla pro použití rozhodování prostřednictvím institutu krajského referenda. Krajské referendum se bude moci konat pouze o věcech, které patří do samostatné působnosti kraje. Negativní vymezení předmětu krajského referenda ve věcech, kde referendum nelze konat, vychází z principů stanovených v zákoně o místním referendu. Vedle těchto výluk neumožňuje právní úprava rozhodování v krajském referendu ani o změně hranic kraje, a to s ohledem na platnou ústavní úpravu, která umožňuje změnu hranic krajů pouze zákonem (čl. 2 úst. zákona č. 347/1997 Sb.).

Podle navrhované právní úpravy bude oprávněn hlasovat v krajském referendu za splnění stanovených podmínek stejný okruh osob, který je oprávněn volit do zastupitelstev krajů. Tato úprava vychází z úpravy v zákoně o volbách do zastupitelstev krajů a je shodná s úpravou v zákoně o krajích. Pro hlasování v krajském referendu se tímto zákonem zřizují komise pro hlasování – tradiční okrsková, dále místní na úrovni obce či města a konečně krajská na úrovni kraje.

Právní úprava předpokládá, že konání krajského referenda bude výkonem samosprávy, tedy že kraje budou konání krajského referenda plně zabezpečovat a náklady na jejich provedení hradit ze svého rozpočtu.

Zároveň návrh upravuje otázky závaznosti rozhodnutí přijatého v krajském referendu a případy, kdy je dána povinnost krajskému zastupitelstvu vyhlásit referendum, a to za přesně stanovených podmínek pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky. Právní úprava zakotvuje stejně jako u právní úpravy místního referenda při porušení povinnosti vyhlásit krajské referendum možnost soudního přezkumu. Dále návrh upravuje možnost pozdějšího konání krajského referenda, jestliže po dobu stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožňují krajské referendum konat. Krajské referendum se bude konat, jakmile tento krizový stav pomine.

Pokud jde o soudní přezkum, odpovídá návrh principům soudního přezkumu místního referenda podle soudního řádu správního.

Slučitelnost navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními závazky a s právem Evropského společenství

Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem, zejména s článkem 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mají občané právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.

Institut krajského referenda není upraven právem Evropského společenství ani judikaturou Evropského soudního dvora. Mezinárodní závazky neurčují našemu státu konkrétní způsob úpravy krajského referenda.

V preambuli Evropské charty místní samosprávy (vyhl. pod č. 181/1999 Sb.), která pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 1. září 1999, je stanoveno, že právo občanů podílet se na řízení veřejných záležitostí je jedním z demokratických principů, jež jsou uznávány všemi členskými státy Rady Evropy. Navrhovaná úprava krajského referenda odpovídá těmto ustanovením.

V poslední době zdůrazňují právě orgány Rady Evropy význam referend jako nástroje umožňujícího občanům podílet se na procesu tvorby politických rozhodnutí a jako podstatného příspěvku k organizované občanské společnosti v rámci participativní demokracie. Parlamentní shromáždění i Výbor ministrů Rady Evropy vydaly v roce 2005 svá doporučení, ohledně zavádění dobré praxe referend. Vyzývají členské státy mimo jiné k tomu, aby zavedly možnost provádění referend na komunální, regionální i národní úrovni a informovaly občany o této možnosti prostřednictvím vhodných opatření. (Viz doporučení č. 1704 (2005): “Referendums: towards good practices in Europe”, schválené na 16. schůzi Parlamentního shromáždění dne 29. 4. 2005 pod dok. č. 10498 a navazující doporučení Výboru ministrů č. 10745, schválené na 945. zasedání 9. 11. 2005.).

Z existující právní úpravy v zemích Evropské unie vyplývá, že rozsah uplatnění přímé demokracie v otázce správy věcí veřejných v krajích či regionech je různý a odpovídá krajském podmínkám a tradicím každého jednotlivého státu od zemí s maximálně široce pojatým institutem referenda obecně, jako je Švýcarsko, až po státy, kde referendum není upraveno vůbec, jako je např. Belgie.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, dopady na životní prostředí a dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh nemá přímé dopady na státní rozpočet ani na rozpočty obcí. Pokud jde o výdaje orgánů státní správy, obcí, měst, městských částí a městských obvodů spojené s konáním krajského referenda, bude je hradit ze svého rozpočtu kraj.

Každé konání krajského referenda bude znamenat výdaje pro rozpočet kraje ve výši odpovídající nejvýše nákladům na konání voleb do zastupitelstva kraje. Tyto výdaje se sníží v případě souběhu krajského referenda s volbami do zastupitelstev krajů či obcí. Konkrétní výše výdajů z rozpočtu kraje bude pak závislá jednak na četnosti krajských referend, jednak u každého kraje na jeho velikosti. Bude-li se krajské referendum konat na návrh přípravného výboru, nebudou součástí výdajů kraje výdaje spojené s činností přípravného výboru, se získáním podpisů oprávněných osob podporujících konání krajského referenda, ani náklady na kampaň.

Návrh nemá žádné dopady na podnikatelské prostředí České republiky.

Návrh nemá negativní sociální dopady. Jeho účelem je zvýšení šance občanů kraje participovat na rozhodování kraje. Návrh nemá dopady na životní prostředí. Návrh neznevýhodňuje muže ani ženy.

Zvláštní část

K Části první

K § 1

Úvodní ustanovení upravuje předmět zákona tak, aby bylo zřejmé, že se týká krajského referenda, které se koná v krajích. Ustanovení vylučuje kolizi použití navrhované právní úpravy na území hlavního města Prahy s ohledem na věcnou působnost zákona o krajském referendu.

 

K § 2

Oprávnění hlasovat v krajském referendu je v souladu se zákonem o krajích přiznáno fyzickým osobám, které jsou oprávněny volit do zastupitelstva kraje. Rovná úprava práv těchto subjektů je zvolena záměrně, tak aby stejné osoby mohly volit své zastupitele a rozhodovat o věcech týkajících se správy kraje.

K § 3

Krajské referendum se koná obdobně jako všechny druhy voleb na základě principů stanovených Ústavou a Listinou základních práv a svobod, a to konkrétně čl. 102 odst. 1 Ústavy a čl. 21 Listiny základních práv a svobod, tj. tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva. Právo a možnost každého občana podílet se na vedení veřejných záležitostí přímo, a to bez jakýchkoli rozdílů a bez neodůvodněných omezení, zakotvuje ve svém čl. 25 písm. a) i Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který je publikován pod č. 120/1976 Sb.

 

K § 4

Právo podílet se na správě věcí veřejných přímo, patří podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mezi základní politická práva občanů, a proto případy, kdy oprávněná osoba bude mít právo hlasovat v krajském referendu, ale nebude moci toto právo realizovat, se upravují jako překážky ve výkonu práva hlasovat při krajském referendu a předpokládají se pouze v případech, které obecně brání možnosti hlasovat, jako je např. zbavení způsobilosti k právním úkonům.

Pokud jde o taxativní vymezení překážek výkonu práva hlasovat při krajském referendu, přejímá se obdobně jako v případě oprávněných osob úprava překážek provedená zákonem o místním referendu.

K § 5

Doba hlasování se předpokládá v jednom dni. Poznatky z praxe ukázaly, že jeden den konání referenda se osvědčil i v praxi podle stávající právní úpravy místního referenda. Jaký konkrétní den a časové rozmezí si kraj určí, je v jeho dispozici. Kraje zde budou vycházet ze znalostí krajských podmínek tak, aby byla zajištěna co nejvyšší účast na hlasování.

Zákon rovněž výslovně stanoví, že koná-li se krajské referendum společně s volbami do zastupitelských sborů a orgánů územních samospráv, nebo s volbami do Evropského parlamentu, musí se krajské referendum konat ve stejnou dobu jako volby.

Návrh zákona zohledňuje i případy, kdy nastane stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu či válečný stav a z těchto důvodů krajské referendum nebude možné provést v řádných termínech. Stanovení 90 denní lhůty pro konání krajského referenda po uplynutí krizového stavu je přiměřená k tomu, aby se zabránilo případnému zdržování až nečinnosti příslušného zastupitelstva.

Na základě tohoto ustanovení, v době od vyhlášení krizového stavu až po jeho skončení, lhůty stanovené tímto zákonem se přerušují; jakmile tento stav pomine a je vyhlášen příslušným orgánem den, na který připadne konec krizového stavu, pozastavené lhůty tímto dnem automaticky dále běží. Z důvodu jasně vymezené doby trvání krizového stravu není třeba vydávat zvláštní rozhodnutí či jiné úkony prohlašující pokračování běhu lhůt a na ně navazujících úkolů plněných k přípravě a provedení krajského referenda. V případě, kdy krajské referendum nemohlo být konáno, stanoví den konání krajského referenda zastupitelstvo kraje, a to ve lhůtě shodně podle ustanovení § 15.

K § 6

V návrhu zákona byla v podstatě přejata úprava předmětu místního referenda podle stávající právní úpravy, která se v praxi již osvědčila, tedy pozitivní a současně negativní vymezení předmětu krajského referenda (viz dále k § 7).

Uplatňuje se tak zásada, podle které lze krajské referendum konat o veškerých otázkách, které patří do samostatné působnosti kraje, čímž je dána široká možnost občanům kraje účastnit se na správě věcí veřejných.

Následné negativní vymezení předmětu krajského referenda vyjadřuje určité mantinely a rámec pro konání krajského referenda.

K § 7

Ustanovení taxativně stanovuje případy, při kterých nelze konat krajské referendum. Toto ustanovení čerpá ze stávající právní úpravy místního referenda, jelikož se takto negativně vymezený předmět referenda v praxi osvědčil. Krajské referendum nelze konat např. o rozpočtu kraje, kterým se rozumí rozpočet ve formálním smyslu, dále v případě, kdyby byla samotná otázka položená v krajském referendu v rozporu s právními předpisy a také v případě, kdyby bylo rozhodnutí v krajském referendu, ale i jeho realizace, v rozporu s právními předpisy. Krajské referendum nelze rovněž konat o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a jejich vnitřním uspořádání; důvodem je jednak úprava tvorby orgánů kraje právním předpisem (např. zastupitelstvo kraje, rada kraje) a jednak funkčnost orgánu, kterou by mělo v případech, kdy záleží na uvážení a krajských podmínkách, zajistit zastupitelstvo kraje volené v řádných všeobecných volbách, popř. jiný k tomu oprávněný orgán. Krajské referendum se rovněž nemůže konat v případě, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení, kterým je například řízení podle správního řádu, zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, nebo zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění. Konalo-li se platné referendum o nějaké otázce, nelze opakovat referendum v téže věci dříve než za dva roky.

K § 8

Krajské referendum se koná na základě usnesení zastupitelstva kraje, a to z vůle zastupitelstva nebo na základě návrhu, který je podaný přípravným výborem.

Stanovení nutné podpory oprávněných osob hlasovat v krajském referendu k návrhu na konání krajského referenda je dostatečnou zárukou proti jeho zneužívání a zaručuje konání krajského referenda v závažných záležitostech kraje. Stanovením potřebné podpory oprávněných osob v krajském referendu hlasovat pro návrh na konání krajského referenda, který je podaný přípravným výborem, je v podstatě řešena otázka, do jaké míry bude institut krajského referenda využíván, samozřejmě však v těch případech, které zákon předpokládá. Procento “podporovatelů” u tohoto návrhu se navrhuje stanovit jednotně, a to 5 % oprávněných osob z území, na kterém se má referendum konat. Počet oprávněných osob se bude zjišťovat z počtu obyvatel k 1. lednu toho roku, v němž bude přípravný výbor návrh na konání krajského referenda podávat viz § 55.

Otázka navržená v krajském referendu musí být položena tak, aby na ní bylo možno odpovědět jednoznačně slovem ano nebo ne. Otázka musí být formulována tak, aby nedošlo k dezinformování oprávněné osoby, aby nebyl možný dvojí výklad a otázka nebyla zavádějící.

K § 9

Ustanovení upravuje přípravný výbor, který je oprávněný podat návrh na konání krajského referenda. Přípravným výborem se pro účely tohoto zákona rozumí skupina nejméně tří oprávněných osob, tedy fyzických osob. Jménem všech členů přípravného výboru jedná pro účely řízení zmocněnec, který se určuje z jeho členů. Důvodem pro navržený způsob řešení je skutečnost, že přípravný výbor není subjektem práv; obdobná úprava se osvědčila např. v zákoně č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

Počet členů přípravného výboru nutných k podání návrhu na konání krajského referenda je stanoven obdobně jako v § 21 odst. 2 zákona o obcích, který upravuje vytvoření přípravného výboru v případě oddělení části obce. Ustanovení dále taxativně vymezuje kompetence přípravného výboru.

 

K § 10

Náležitosti návrhu na konání krajského referenda jsou v tomto ustanovení stanoveny taxativně, tzn. že absence byť jedné z nich, by znamenala jeho vadnost a musel by být doplněn.

Návrh požaduje, v případě krajského referenda shodně se stávající právní úpravou, aby “navrhovatel”, pokud bude mít realizace rozhodnutí učiněného v krajském referendu dopad na rozpočet obce, resp. statutárního města, uvedl alespoň odhadem předpokládanou výši nákladů spojených s provedením krajského referenda a z čeho by měly být tyto náklady hrazeny. Navrhovatel krajského referenda by měl v návrhu uvést z jakých prostředků kraje by se samotné krajské referendum a následně provedení jeho rozhodnutí mělo financovat, z jaké kapitoly rozpočtu kraje. Uvedení této náležitosti návrhu má být spíše vodítkem pro kraj; není při realizaci výsledku krajského referenda závazné. Má sloužit pouze k tomu, aby si oprávněné osoby uvědomily, z čeho se provedení (realizace) krajského referenda bude hradit a byly s tím srozuměny.

Z návrhu na konání krajského referenda musí být patrno, kdo tento návrh podává (tj. členové přípravného výboru) a také, kdo je oprávněn jménem členů přípravného výboru jednat.

V krajském referendu lze rozhodovat i o více otázkách, pokud se ovšem významově (obsahově) nevylučují (viz ustanovení § 16).

K § 11

Součástí návrhu přípravného výboru je i podpisová listina. Obsah podpisové listiny, která se skládá z jednotlivých podpisových archů, v případě krajského referenda je téměř identický s obsahem v platné právní úpravě místního referenda. S ohledem na ochranu osobních údajů se navrhuje uvádět datum narození jako je tomu v řadě případů regulovaných obecně závaznými právními předpisy. Oprávněná osoba musí být upozorněna, že pokud podepíše vícekrát tentýž návrh nebo podepíše návrh, ač k tomu není oprávněná, dopouští se přestupku. Oproti stávající právní úpravě je zde navíc upozornění i na to, že oprávněná osoba nesmí uvést v podpisové listině nepravdivé údaje, aby se tak oprávněné osoby nepodepisovaly pod návrh na konání krajského referenda vícekrát. Někdy je nemožné zkontrolovat, zda všechny údaje na petici jsou pravdivé. Ověřování pravdivosti údajů na petici ani zákon neukládá.

Na shromažďování podpisů se nevztahuje petiční zákon z důvodu speciální právní úpravy v tomto zákoně.

K § 12

Návrh na konání krajského referenda předloží se všemi náležitostmi přípravný výbor krajskému úřadu. Ve stanovené lhůtě (do 15 dnů ode dne jeho podání) krajský úřad návrh posoudí s tím, že pokud vykazuje formální nedostatky, tj. návrh přípravného výboru na konání krajského referenda nemá náležitosti stanovené tímto zákonem, nebo jestliže obsahuje nesprávné údaje (např. chybné jméno, datum narození, název obce, atd.) nebo neúplné údaje, tzn. že některé či více údajů chybí, upozorní na ně zmocněnce a stanoví lhůtu k odstranění chyb či doplnění nedostatků návrhu přípravného výboru, která nesmí být kratší než 7 dnů a zároveň mu návrh na konání krajského referenda, je-li to potřebné k jeho úpravě, vrátí k doplnění. O tomto učiní krajský úřad zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru, aby měl u sebe k dispozici podklad, na základě kterého vrátil návrh na konání krajského referenda k doplnění. Jestliže krajský úřad zmocněnce přípravného výboru o výsledku přezkoumání návrhu na konání krajského referenda nevyrozumí, považuje se takový návrh po uplynutí 30 dnů od jeho podání za podaný se všemi náležitostmi, které vyžaduje zákon, tj. za bezvadný. Návrh přípravného výboru na konání krajského referenda, který nemá vady, předloží krajský úřad prostřednictvím rady na nejbližším zasedání příslušnému zastupitelstvu. Právní úprava stanovuje pro doručování písemností použití ustanovení správního řádu, tj. § 19 – 26 zákona č. 500/2004 Sb.

 

K § 13

Zastupitelstvo kraje již posuzuje pouze z věcného hlediska, zda je možné o návrhu podaném přípravným výborem konat krajské referendum. Jestliže o navržené otázce lze krajské referendum konat, zastupitelstvo kraje krajské referendum na tomto zasedání vyhlásí.

Jestliže zastupitelstvo v návrhu na konání krajského referenda shledá, že o předložené otázce nelze konat krajské referendum, vyhlášení krajského referenda odmítne. Návrh zákona nepředpokládá, že by byla dána možnost k opravě vad obdobně jako je upravena v případě přezkoumání náležitostí návrhu krajským úřadem. Zastupitelstvo kraje již rozhoduje věcně, zda lze o položené otázce konat krajské referendum, pokud by tomu tak nebylo, musel by navrhovatel změnit otázku. Této změně by pak ale neodpovídala petice podporovatelů krajského referenda. V takovém případě by navrhovatel podal nový návrh na konání krajského referenda (pokud by neuspěl u soudu s návrhem na zrušení rozhodnutí zastupitelstva kraje o odmítnutí vyhlásit referendum).

Zastupitelstvo kraje po tom, co byl podán návrh na konání krajského referenda, může o navržené otázce v krajském referendu rozhodnout, ale poté musí bezodkladně vyrozumět zmocněnce. V zákonem stanovené lhůtě 7 dnů pak nemůže příslušné zastupitelstvo své rozhodnutí realizovat. Jestliže totiž zmocněnec nesouhlasí s rozhodnutím zastupitelstva a trvá na konání krajského referenda, musí zastupitelstvo za splnění podmínek daných tímto zákonem krajské referendum vyhlásit. V praxi může nastat situace, že zastupitelstvo svým rozhodnutím návrhu předloženému k rozhodování v krajském referendu zcela vyhoví, v takovém případě by nebylo již účelné (zejména z důvodů finančních) krajské referendum konat. V případě, že je krajské referendum vyhlášeno, nesmí orgány kraje o otázce, o které bude rozhodováno v krajském referendu, rozhodnout.

 

K § 14

Krajské referendum se může konat rovněž z podnětu zastupitelstva kraje. Zastupitelstvo krajské referendum vyhlásí vyvěšením na úřední desce příslušného úřadu, v usnesení musí být uvedeny některé skutečnosti, které jinak ze zákona obsahuje návrh podávaný přípravným výborem. Současně navrhovaná právní úprava reguluje způsob vyhlášení krajského referenda a zajištění informovanosti občanů prostřednictvím úředních desek obecních úřadů.

K § 15

Navrhuje se lhůta pro konání krajského referenda od jeho vyhlášení, která vychází z původní úpravy v zákoně o místním referendu a v praxi se osvědčila. Podmínkou je, že pokud jde o konání krajského referenda z rozhodnutí zastupitelstva, nesmí být den stanovený pro konání krajského referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období jiného (nového) zastupitelstva. Nemělo by dojít k situaci, kdy stávající zastupitelstvo vyhlásí referendum pro další funkční období jiného (nového) zastupitelstva. Tato právní úprava respektuje zásadu přijatou v zákoně o místním referendu.

K § 16

Jestliže je podáno více návrhů na konání krajského referenda, je možné, za podmínek stanovených tímto zákonem, provést krajské referenda společně; důvodem je jak menší zatížení rozpočtu kraje, tak předpokládaná větší účast osob hlasujících v krajském referendu. Návrh zákona řeší i situaci, pokud by bylo podáno např. několik návrhů s různým řešením jedné věci, popřípadě s návrhem na různé využití stejných finančních prostředků kraje či by šlo o stejnou otázku pouze jinak formulovanou. V takovém případě se koná krajské referendum o dříve podaném návrhu.

K § 17

Obdobně jako ve volbách se i pro hlasování v krajském referendu zřizují okrskové komise, které jako základní komise zejména zajišťují průběh hlasování a sčítání hlasů.

V každém hlasovacím okrsku působí jedna okrsková komise. Místní komise se zřizují ve všech obcích, městech a statutárních městech. Místní komise pak řídí hlasování v příslušné obci.
Systém komisí zastřešuje krajská komise na úrovni kraje.

K § 18

Okrsková komise má úkoly taxativně stanovené tímto zákonem. Okrsková komise zajišťuje hlasování v obci, dohlíží na jeho řádný průběh včetně zajišťování výsledků hlasování na území hlasovacího okrsku a odevzdání dokumentace týkající se místního referenda do úschovy příslušnému úřadu. První zasedání okrskové komise svolává starosta obce v zákonem stanovené lhůtě.

K § 19

Ustanovení upravuje úkoly místní komise, která zajišťuje hlasování v obci. Tato komise zejména sčítá hlasy na podkladě zápisů předaných jí okrskovými komisemi a vyhlašuje výsledky hlasování. Je-li v obci zřízen jen jeden hlasovací okrsek, okrsková komise se nezřizuje a její úkoly plní místní komise.

K § 20

Krajská komise se zřizuje pro zajištění krajského referenda na úrovni kraje. Organizuje činnost místních komisí, sčítá hlasy na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi a vyhlašuje výsledky hlasování v krajském referendu,

 
K § 21 až 26

Pro zajištění hlasování a zjišťování výsledku hlasování se zřizují komise pro hlasování, a to okrsková komise, která zajišťuje hlasování a sčítá hlasy v okrsku, v obcích řídí hlasování místní komise, organizaci celého krajského referenda zastřešuje krajská komise. Členem komisí pro hlasování může být každá oprávněná osoba, u níž není překážka ve výkonu práva hlasovat při místním referendu.

Komise musí být nejméně čtyřčlenné. Při stanovení tohoto počtu se vycházelo z toho, že zapisovatel, ačkoliv je členem komise, má v komisi pouze hlas poradní a tedy není započítáván při rozhodování a hlasování v komisi se neúčastní.

Starosta obce stanoví minimální počet členů pro okrskové a místní komise v závislosti na možnostech zabezpečení průběhu hlasování a s přihlédnutím k možnostem zjišťování výsledků hlasování. Hejtman kraje stanoví minimální počet členů krajské komise.

Pro delegování členů komise a složení slibu a rovněž zánik členství v komisi jsou využita ustanovení volebních zákonů, jejichž úprava se v praxi osvědčila.

O minimálním počtu členů komisí, které stanoví starosta obce a hejtman kraje 25 dnů před hlasováním, musí být vyrozuměn “navrhovatel” referenda, který má oprávnění delegovat své zástupce za členy komisí. Ve stejné lhůtě jako navrhovatel (15 dnů před hlasováním) může členy komisí jmenovat i starosta obce a hejtman kraje. Není-li takto dosaženo minimálního počtu určeného starostou obce nebo hejtmanem, tj. nikoliv minimálního počtu určeného zákonem (minimálně 4 členná komise), musí příslušný orgán jmenovat před prvním zasedáním komise další členy komise. Příslušný orgán takto postupuje i v případě, že poklesne počet členů komise i v průběhu hlasování. Důvodem této úpravy je zabezpečení řádné funkce komisí a jejích úkolů.

Koná-li se krajské referendum o více navržených otázkách společně, budou ustaveny společně jednotlivé komise (tzn. okrsková, místní i městská komise) pro všechna krajská referenda. Je zbytečné a především finančně nákladné sestavovat komise pro jednotlivá referenda zvlášť. Navrhovatelům krajského referenda není rovněž upřeno právo delegovat své zástupce do komisí. Ustanovení upravuje ukončení činnosti komisí. Činnost komisí je ukončena 15. dnem po celkovém vyhlášení výsledku hlasování.

Zákaz poskytování informací se vztahuje pouze na dílčí výsledky hlasování, na průběh hlasování např. počet oprávněných osob, které již hlasovaly se tento zákaz nevztahuje.

K § 27

Člen komise nesmí být krácen na svých právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru z důvodu, že vykonává funkci člena komise.

Výkon funkce člena komise se považuje za jiný úkon v obecném zájmu. Členům komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy.

Návrh zákona upravuje nárok člena komise na zvláštní odměnu za výkon funkce v této komisi. Jedná se o funkci v komisích, které zabezpečují úkony při hlasování (např. okrsková komise zabezpečuje vlastní průběh hlasování, sčítání hlasů apod.).

Tyto úkony jsou z hlediska řádného zabezpečení hlasování velmi důležité a mnohdy i časově náročné. Výše odměny, způsob její úhrady a výplaty jsou plně v kompetenci kraje, který ji stanoví s přihlédnutím ke svým možnostem. Návrh zákona upravuje pouze maximální výši odměn členů komisí. Maximální výše odměny je stanovena zhruba na výši odměny za volby, což je dostačující, a to formou poměrné částky měsíční minimální mzdy; minimální mzda se průběžně mění a nebude proto třeba jen z hlediska odměn členů komisí novelizovat zákon. Výši odměn musí rovněž zastupitelstvo kraje s předstihem před konáním krajského referenda zveřejnit, aby členové komise byli s její výší včas seznámeni. Odměnu je možno poměrně krátit, pokud se člen komise nebude jednání zúčastňovat.

K § 28

V případě, že se krajské referendum koná současně s volbami do zastupitelstev krajů, případně s jinými volbami, dochází z důvodu hospodárnosti ke koordinaci některých činností či institucí.

K § 29

Vymezení hlasovacích okrsků je v souladu s obecnou právní úpravou, která stanovuje stálé volební okrsky. Zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., jsou utvořeny stálé volební okrsky. Hlasování v krajském referendu probíhá na území obce obdobně jako volby do zastupitelstev obcí, proto se považuje za účelné využít stálé volební okrsky, které se v praxi svým vymezením z hlediska územní velikosti osvědčily, jako hlasovací okrsky pro krajské referendum.

K § 30

Pro potřeby krajského referenda budou využívány stálé seznamy voličů a jejich dodatky, vedené podle zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., které budou pro potřeby tohoto zákona označeny jako seznam oprávněných osob.

Vymezení voliče podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., je totožné s vymezením oprávněné osoby hlasovat v krajském referendu. Na základě této skutečnosti se jeví jako vhodné a účelné využít stálých seznamů voličů a jejich dodatku vedených podle citovaného zákona. Výpisy z těchto seznamů budou zpracovány pro jednotlivé okrsky a předány okrskovým komisím. Tyto výpisy ze stálých seznamů a jejich dodatků urychlí práci okrskové komise, neboť komise učiní pouze záznam do výpisu ze seznamu, nehledě k minimalizaci problémů při prokazování splnění podmínek pro výkon hlasovacího práva. Seznamy také umožní rychleji zjistit počty oprávněných osob potřebné pro určení platnosti a závaznosti výsledku hlasování.

K § 31

Hlasovat na hlasovací průkaz budou moci osoby, které se nebudou moci z nějakých důvodů zúčastnit hlasování na území, ve kterém jsou přihlášeny k trvalému pobytu. Takováto osoba může hlasovat v jiném okrsku, který spadá do území obce, statutárního města, kde se krajské referendum koná. Okrskové komise budou mít od obecního úřadu, který hlasovací průkazy pro krajské referendum vydává, k dispozici výpis ze seznamu oprávněných osob, ve kterém již bude poznámka u oprávněných osob, kterým byl vydán hlasovací průkaz z důvodu zamezení dvojího hlasování. Zamezení dvojího hlasování je tímto zákonem zabezpečeno i tím, že oprávněná osoba, která hlasuje na hlasovací průkaz, musí tento průkaz při vstupu do hlasovací místnosti odevzdat okrskové komisi, která ho přiloží k výpisu ze seznamu oprávněných osob.

K § 32

Pro informování oprávněných osob se použije oznámení o konání krajského referenda s náležitostmi tak, jak ho znají volební zákony. Za informování oprávněných osob je odpovědný starosta obce. Oprávněné osoby mají povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky.

V souvislosti se zákonem č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, bude v obci, ve které se zřizuje výbor pro národností menšiny a žije v ní podle posledního sčítání lidu více než 10 % obyvatel hlásících se k jiné národnosti než české, oznámení o době a místě konání krajského referenda poskytnuto i v jazyce této národnostní menšiny.

K § 33

Podle místních podmínek může starosta obce vyhradit plochu pro přípravný výbor, popř. i zastupitelstvo, aby oprávněným osobám mohli lépe vysvětlit záměr krajského referenda.

Zákon upravuje zákaz kampaně pro krajské referendum v den hlasování pouze v objektu, kde hlasování probíhá tak, aby nedocházelo k výraznému ovlivňování hlasujících pro některou z odpovědí na otázky položené v krajském referendu.

Zákon stanovuje povinnost vyváženého informování k oběma odpovědím v krajském referendu.

 

K § 34

Ustanovení upravuje nezbytné náležitosti hlasovacího lístku.

Na hlasovacím lístku musí být označeno zejména, kde se krajské referendum koná, den konání referenda, otázka (otázky) položená k rozhodnutí v krajském referendu, možnost odpovědi “ano”, “ne”; vedle nich budou rámečky pro zakřížkování příslušné odpovědi a otisk razítka kraje.

Aby byla dodržena zásada tajnosti hlasování a nemohlo dojít k manipulaci s hlasy a zkreslení výsledku hlasování, musí být zajištěn jednotný tisk hlasovacích lístků stejných rozměrů a jakosti a barvy papíru. Předtištěné formuláře hlasovacích lístků nejsou stanoveny. Daný kraj je tiskne na základě vlastního zadání na vlastní náklady; hlasovací lístky musí splňovat náležitosti stanovené tímto zákonem a musí být pro území kraje, kde se krajské referendum koná, jednotné (stejné). Jelikož hlasovací lístky budou k dispozici až v hlasovacích místnostech, musí je kraj okrskovým komisím dodat v den hlasování, postačí před jeho zahájením.

K § 35

Náležitosti hlasovací místnosti jsou obdobné jako při místním referendu z důvodu obdobné procedury při hlasování.

K § 36 až 40

Před zahájením hlasování předseda okrskové komise má za úkol zkontrolovat, zda má hlasovací místnost všechny zákonem požadované náležitosti. Po provedení této kontroly prohlásí předseda okrskové komise hlasování za zahájené.

Ustanovení upravuje způsob hlasování, které vychází z platné úpravy místního referenda a upravuje obecné zásady hlasování při krajském referendu. Hlasovat musí oprávněná osoba osobně. Zastoupení není přípustné. Pouze osoba, která ze závažných důvodů, zejména zdravotních, nebude schopna upravit hlasovací lístek, může požádat jinou oprávněnou osobu o úpravu hlasovacího lístku. Obě osoby budou přítomny u úpravy hlasovacího lístku. Nejedná se o formu zastoupení. Tuto úpravu nesmí provést člen okrskové komise.

Oprávněné osobě bude umožněno hlasování až po prokázání oprávněnosti hlasovat. Jestliže oprávněná osoba neprokáže oprávněnost hlasovat, nebude jí hlasování umožněno. Vychází se z toho, že občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan vedle jiného prokazuje svou totožnost a státní občanství. K prokázání těchto údajů není občan povinen předkládat další doklady. S ohledem na to, že jsou oprávněné osoby zapsány v seznamu, postačí i cestovní, popřípadě další pas České republiky, prokazující stejné údaje.

Ustanovení upravuje rovněž způsob hlasování oprávněné osoby tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

Rovněž i v krajském referendu je umožněno oprávněné osobě, která se ze závažných, zejména ze zdravotních důvodů, nemůže dostavit do hlasovací místnosti, hlasovat do přenosné hlasovací schránky. Do přenosné hlasovací schránky se může hlasovat pouze v územním obvodu hlasovacího okrsku, pro který byla okrsková komise zřízena.

Právní úprava krajského referenda stanoví, že oprávněné osoby mohou vyjádřit svůj názor k otázce položené v krajském referendu tím, že neupraví hlasovací lístek, zdrží se hlasování. Oprávněným osobám tak nebrání v účasti na krajském referendu ani to, že nejsou jednoznačně rozhodnuti pro některou z odpovědí (např. v důsledku nedostatečné kampaně). Jestliže oprávněná osoba se proto zdrží hlasování a neoznačí křížkem žádnou odpověď, nespojuje zákon s tímto způsobem hlasování neplatnost hlasovacího lístku.

Ustanovení dále řeší situaci, jestliže nastanou okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo ho ukončit. Pro tyto případy se stanoví postup okrskové komise. Odročit, přerušit nebo prodloužit hlasování může okrsková komise pouze ze závažných důvodů, nejdéle však o jednu hodinu; v rámci této doby musí okrsková komise důvody, které znemožňují hlasování, odstranit například zajištěním náhradních prostor. Zároveň je upravena povinnost okrskové komise vyrozumět o takovém případě oprávněné osoby a informovat o této skutečnosti místní komisi a krajskou komisi.

Jestliže se vyskytnou okolnosti méně závažného charakteru, které lze odstranit ihned na místě, jsou odstraněny ihned, aniž by bylo nařízeno přerušení hlasování.

Než skončí hlasování, musí být umožněno hlasovat všem, kteří stojí v hlasovací místnosti nebo před ní. Potom předseda okrskové komise prohlásí hlasování za ukončené.

K § 41

Sčítání hlasů okrskovou komisí je obdobné jako u místního referenda.

V případě, že během hlasování byla použita přenosná hlasovací schránka, její obsah se s hlasovací schránkou v hlasovací místnosti smísí, aby byla zachována tajnost hlasování.

Ustanovení upravuje posuzování hlasovacích lístků.

Za neplatný se určuje hlasovací lístek, který není na dodaném tiskopise. Pro podobu hlasovacích lístků není předepsána konkrétní podoba. Hlasovací lístky musí mít náležitosti § 34 a musí být pro území, kde se místní referendum koná, stejné. Za to odpovídá ten, kdo zajišťuje tisk a distribuci hlasovacích lístků, tj. krajský úřad. Upřesňuje se neplatnost hlasu i v případě, kdy oprávněná osoba na hlasovacím lístku zakřížkovala zároveň odpověď “ano” i “ne”. Je pamatováno i na případ, kdy oprávněná osoba hlasovací lístek nevloží do úřední obálky, nebo do ní vloží hlasovací lístek přetržený. Tím není míněno poškození hlasovacího lístku, kdy se případné utržení části hlasovacího lístku nedotklo textové části. Neplatný je hlasovací lístek také v případě, kdy do úřední obálky je vloženo několik hlasovacích lístků. Navrhovaný způsob posuzování hlasovacích lístků je jednoznačný a zjednoduší zjišťování výsledků krajského referenda.

Platnost hlasovacího lístku potvrdí okrsková komise s tím, že žádnému jinému orgánu nepřísluší takové rozhodnutí přezkoumat, popř. řešit v rámci podaných stížností a tím pádem ani žádný subjekt není oprávněn nahlížet do zapečetěné hlasovací dokumentace. Rozhodnutí o tom, zda nedošlo při zjišťování výsledků hlasování v okrsku k porušení zákona přísluší pouze soudu na základě podaného návrhu podle zákona, který jediný má právo nahlížet do zapečetěné hlasovací dokumentace.

K § 42

Ustanovení taxativně stanovuje subjekty, které mohou být přítomny v hlasovací místnosti při sčítání hlasů okrskovou komisí. Vedle členů komisí se umožňuje účast dalších osob pověřených hejtmanem kraje, které budou zabezpečovat sčítání hlasů pomocí výpočetní techniky.

 

K § 43

O průběhu hlasování a o jeho výsledku v hlasovacím okrsku vyhotoví okrsková komise ve dvojím stejnopise zápis, který podepíší všichni přítomní členové okrskové komise. Pokud některý z členů komise zápis odmítne podepsat, uvede své důvody na samostatném listu, který se jako příloha připojí k zápisu. Jeden si ponechá a jeden zasílá komisi vyššího stupně.

Dále ustanovení taxativně stanovuje náležitosti tohoto zápisu. Zápis obsahuje všechny základní údaje o postupu okrskové komise v průběhu a při zjišťování výsledků hlasování a všechny údaje o výsledcích hlasování v hlasovacím okrsku. Do zápisu se kromě doby počátku a ukončení hlasování uvede i doba odročení, přerušení nebo prodloužení a důvody, které okrskovou volební komisi k tomuto opatření vedly. Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o hlasování ohlásí předseda okrskové komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně místní komisi.

Okrsková komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy a předá je spolu s ostatními dokumenty o hlasování příslušnému obecnímu úřadu do úschovy.

K § 44 a 45

Ustanovení upravují náležitosti zápisu místní komise a krajské komise. Místní komise vyhotovuje svůj zápis ve dvou stejnopisech a předá jeden stejnopis komisi vyššího stupně, tj. krajské komisi.

K § 46

Toto ustanovení upravuje vyhlašování výsledků krajského referenda. Výsledky hlasování v krajském referendu se vyhlásí na úřední desce krajského úřadu, od tohoto okamžiku plynou lhůty pro soudní přezkum.

Výsledky krajského referenda se ponechají na úřední desce krajského úřadů po dobu 15 dnů.

Ustanovení rovněž upravuje den vyhlášení výsledků hlasování v krajském referendu.


K § 47

Stanovuje se povinnost informovat Ministerstvo vnitra o vyhlášení referenda, výsledku hlasování v krajském referendu a provedení rozhodnutí přijatého v krajském referendu, a to ve lhůtě 5 dnů ode dne skutečnosti zakládající povinnost informovat.

K § 48

Toto ustanovení upravuje platnost a závaznost krajského referenda. Rozhodnutí přijaté v krajském referendu je platné, pokud se referenda zúčastnilo alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob v daném kraji.

Rozhodnutí v krajském referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se krajského referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Závazným rozhodnutím je ta odpověď, která získala více hlasů a současně stanovené procento hlasů všech oprávněných osob. Vítězná odpověď je tedy závazným rozhodnutím jen tehdy, pokud pro ni hlasovala nejméně čtvrtina všech oprávněných osob.

Těchto 35, resp. 25 % vychází z § 48 zákona o místním referendu, kde se počítá pro platnost a závaznost místního referenda rovněž s účastí nejméně 35 % oprávněných osob a se závazností té odpovědi, která získala nadpoloviční většinu hlasů, jejichž množství však současně tvoří alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Ani rozhodnutí v krajském referendu tedy nebude platné, nebude-li splněna podmínka minimální účasti a i při splnění této podmínky nebude závazné, pokud pro něj bude hlasovat méně než 25 % všech oprávněných osob.

 

 

K § 49

Rozhodnutí v krajském referendu je pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné. Sankcí je možnost rozpuštění zastupitelstva kraje podle znění nově doplňovaného ustanovení § 45 odst. 3 zákona o krajích.

K § 50

I když zákon o krajích obsahuje ustanovení, podle kterého, není-li v zákoně řečeno, o jakou působnost se jedná, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti kraje, považuje se za účelné výslovně tuto skutečnost uvést v zákoně o krajském referendu, obdobně, jako je tomu v případě zákona o místním referendu. Důvodem je také podobnost s volebními zákony, kde naopak je činnost volebních orgánů výslovně označena jako výkon státní správy.

K § 51

Naopak úkony starosty obce a obecního úřadu, které jsou pro řádný průběh krajského referenda nezbytné, jsou výkonem přenesené působnosti. Orgány obce totiž vykonávají jiné než vlastní záležitosti, pomáhají organizovat rozhodování jiné veřejnoprávní korporace, kraje. Děje se tak na základě zákona a též v zájmu státu, jenž na základě Ústavy usiluje o funkční a demokratickou územní samosprávu. Právní úprava je analogií § 69a zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, podle kterého činnost pověřeného obecního úřadu je rovněž výkonem přenesené působnosti. Náklady, zejména na odměny členů komisí, jsou však jednoznačně hrazeny podle § 52 z rozpočtu kraje.

K § 52

Výdaje spojené s konáním krajského referenda si plně hradí příslušný územní celek, tj. kraj ze svého rozpočtu, jelikož konání referenda je výkonem samosprávy.

Vybavení hlasovacích místností poskytne obecní úřad. Vybavení hlasovacích místností je stejné jak pro účely krajského referenda, tak pro účely voleb a každý obecní úřad, městský úřad nebo úřad městské části nebo městského obvodu by měl mít trvale k dispozici náležitosti nezbytné pro konání hlasování ve volebních nebo hlasovacích okrscích. Není proto důvod, aby tyto náklady hradil kraj. Pouze pokud by vznikly obecnímu úřadu další výdaje s vybavením hlasovacích místností, hradí je příslušný kraj. Do výdajů spojených s konáním krajského referenda nelze zahrnout činnost přípravného výboru, získávání podpisů oprávněných osob ani náklady na kampaň, které vznikly přípravnému výboru.

K § 53

Návrh vychází z toho, že veškeré lhůty jsou lhůty hmotněprávní a v tomto smyslu upravuje pravidla pro počítání lhůt. Návrh jednoznačně vymezuje zachování lhůty s tím, že prominutí zmeškání lhůty nebo její prodloužení nelze připustit z důvodů časové návaznosti jednotlivých úkonů.

K § 54

Správní řád (s výjimkou základních zásad činnosti správních orgánů v části první správního řádu) se s ohledem na specifický režim tohoto zákona nepoužije, výjimku tvoří ustanovení, která se týkají projednávání přestupků na úseku krajského referenda.

 

K § 55

Toto ustanovení upravuje způsob zjišťování počtu oprávněných osob v území konání krajského referenda, tedy v územním samosprávném celku - kraji.

 

K § 56

Oprávněná osoba může podepsat podpisovou listinu jen jednou. Na tuto podmínku je každý upozorněn na podpisových listinách. Jestliže podpisovou listinu úmyslně podepíše vícekrát nebo ji úmyslně podepíše osoba k tomu neoprávněná, může jí být uložena pokuta až do výše 3 000 Kč, v řízení podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Výše uvedená pokuta může být oprávněné osobě rovněž uložena, jestliže v podpisové listině uvede nepravdivé údaje.

 

K § 57

V případě, že přípravný výbor nesouhlasí s výzvou krajského úřadu k odstranění vad, rozhodnutím o odmítnutí vyhlásit krajské referendum zastupitelstvem nebo v případě, že zastupitelstvo návrh na konání krajského referenda vůbec neprojednalo, má zmocněnec právo obrátit se k soudu s návrhem na nápravu.

Proti nečinnosti zastupitelstva a o návrhu přípravného výboru, že návrh na konání krajského referenda nemá vady, se lze domáhat ochrany u krajského soudu. Krajský soud své rozhodnutí zašle příslušnému zastupitelstvu, pro které je závazné; to pak vyhlášení krajského referenda neprodleně vyvěsí na úřední desce.

K § 58

Ustanovení upravuje možnost podání návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování nebo na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu a současně vymezuje okruh subjektů oprávněných tento návrh podat. Jedná se o případy porušení tohoto zákona při konání krajského referenda.

Předmětem přezkumu soudní cestou jsou věci týkající se náležitostí krajského referenda, postupu zastupitelstva kraje pokud vyhlásilo krajské referendum v případech, kdy toto referendum nelze konat, a zásadní porušení ustanovení týkající se organizačního zabezpečení konání krajského referenda.

Výše uvedený návrh může podat každá oprávněná osoba nebo zmocněnec, mají-li za to, že došlo k porušení předpisů o hlasování při krajském referendu.

Okruh oprávněných osob podat návrh na soudní přezkum je shodný se subjekty oprávněnými podat návrh na konání krajského referenda.

K zachování jistoty výsledků hlasování je stanovena maximální lhůta pro podání těchto návrhů. Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování. Určená lhůta je hmotněprávní.

Příslušným k řízení je podle obecně stanovené příslušnosti v soudním řádu správním krajský soud.

 

K části druhé

K § 59

V zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů se doplňuje právo občana kraje hlasovat v krajském referendu v souvislosti s novou právní úpravou. Dále se doplňuje pravomoc zastupitelstva kraje vyhlásit krajské referendum, přičemž se stanovuje pravomoc ministra vnitra rozpustit zastupitelstvo pokud ani ve stanovené lhůtě nebude respektovat rozhodnutí krajského referenda.

 

K části třetí

K § 60

Část třetí tohoto zákona doplňuje v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, v otázkách soudního přezkumu soudy ve věcech krajského referenda. Právní úprava vychází z principů soudního přezkumu místního referenda.

 

K části ČTVRTÉ

K § 61

Stanovuje se legisvakance ne kratší než dva měsíce pro zajištění času na potřebné přípravné činnosti orgánů kraje.

 

V Praze, dne 12. února 2009

 

Bohuslav Sobotka, v. r. Gabriela Kalábková, v. r. Lubomír Zaorálek, v. r.

Jiří Paroubek, v. r. Antonín Seďa, v. r. Lenka Mazuchová, v. r .

Miloslav Vlček, v. r. Zdenka Dopitová, v. r. František Novosad, v. r.

Jaroslav Krákora, v. r. Jiří Krátký, v. r. Rudolf Kufa, v. r.

Břetislav Petr, v. r. Jindřich Valouch, v. r. David Rath, v. r.

Martin Tesařík, v. r. Ladislav Šincl, v. r.

Hana Orgoníková, v. r. Pavol Kubuš, v. r.

Cyril Zapletal, v. r. Jaromír Chalupa, v. r.

Petr Rafaj, v. r. Václav Klučka, v. r.

Milan Urban, v. r. Pavel Ploc, v. r.

Petr Červenka, v. r. Ladislava Zelenková, v. r.

Stanislav Křeček, v. r. Robert Dušek, v. r.

Zdeněk Jičínský, v. r. Richard Dolejš, v. r.

Karel Šplíchal, v. r. Josef Čerňanský, v. r.

Robin Böhnisch, v. r. Josef Smýkal, v. r.

Vladimíra Lesenská, v. r. Vlastimil Aubrecht, v. r.

Anna Čurdová, v. r. Miroslav Svoboda, v. r.

Jiří Petrů, v. r. Zdeněk Škromach, v. r.

Ivan Ohlídal, v. r. Vítězslav Jandák, v. r.

Petr Sunkovský, v. r. Jan Babor, v. r.

Miroslav Váňa, v. r. Miloslav Soušek, v. r.

Hana Šedivá, v. r. Zuzana Brzobohatá, v. r.

Pavel Vanoušek, v. r. Karel Černý, v. r.

František Bublan, v. r. Ladislav Vomáčko, v. r.

Alfréd Michalík, v. r. Irena Kočí, v. r.

Jan Látka, v. r. Jeroným Tejc, v. r.

Václav Grüner, v. r. Vlasta Bohdalová, v. r.

Václav Votava, v. r. Marcela Mertinová, v. r.

Václav Šlajs, v. r. Radko Martínek, v. r.

Kosta Dimitrov, v. r. Michal Hašek, v. r.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Platná znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Měněná ustanovení zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)

a změně některých zákonů

DÍL 4

Občané kraje

§ 12

(1) Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu⁵⁾ v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.

(2) Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo

a) volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zákonem,⁶⁾

b) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,

c) nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen “výbory”) a komisí rady (dále jen “komise”) a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,

d) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,

e) podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,

f) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,

g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.

(3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. b) až f) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitost.

Pravomoc zastupitelstva

§ 35

(1) Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.

(2) Zastupitelstvu je vyhrazeno

a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,

b) předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, 15) má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,

c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,

d) koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,

e) schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,

f) volit zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti,

g) stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,

h) rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci,

i) schvalovat rozpočet kraje a schvalovat závěrečný účet kraje,

j) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,

k) rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,

l) delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast,

m) navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,

n) volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,

o) stanovit počet uvolněných členů rady, jakož i funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,

p) zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy,

q) rozhodovat o odměnách neuvolněným členům zastupitelstva a o odměnách podle § 50 odst. 4 a 5,

r) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva (§ 53),

s) rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,

t) udělovat ceny kraje,

u) rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,

u) v) plnit další úkoly stanovené zákonem.

(3) Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 62.

§ 45

(1) Klesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu oproti počtu stanovenému v § 31 odst. 1 a nejsou-li náhradníci, do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu vykonávat působnost podle § 35 odst. 2 a § 36, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria. Tuto skutečnost krajský úřad bezodkladně oznámí ministerstvu.

(2) Jestliže se zastupitelstvo nesejde po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, nebo nezvolí-li hejtmana do 6 měsíců ode dne, kdy byl odvolán nebo se funkce vzdal, nebo do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí nové volby. Proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva může kraj podat žalobu k soudu. Ustanovení § 60a a 64b se použijí obdobně.

(3) Nebude-li zastupitelstvo kraje nebo jiný orgán kraje postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit krajské referendum nebo s rozhodnutím přijatým v krajském referendu konaném v záležitosti samostatné působnosti kraje, vyzve ministerstvo zastupitelstvo kraje, aby do dvou měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo kraje neučiní, ministerstvo vnitra je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí nové volby. Ustanovení odst. 2 věty druhé a třetí platí obdobně.

 

Měněná ustanovení zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní

Pravomoc soudů

§ 4

(1) Soudy ve správním soudnictví rozhodují o

a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen “správní orgán”),

b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,

c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,

d) kompetenčních žalobách.

(2) Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují

a) ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda,

b) ve věcech politických stran a politických hnutí,

c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.

 

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ

Díl 4

Soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda

§ 91b

Ochrana ve věcech krajského referenda

(1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem^21c) domáhat

5. určení, že návrh na konání krajského referenda nemá nedostatky,
6. vyhlášení krajského referenda,
7. vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v krajském referendu,
8. vyslovení neplatnosti hlasování v krajském referendu.

(2) Účastníky řízení jsou přípravný výbor^21d) a příslušný kraj; v případě návrhu podle odstavce 1 písm. c) a d) i osoba oprávněná hlasovat v krajském referendu.

(3) Soud rozhodne usnesením do 30 dnů. Jednání není třeba nařizovat.

__________________

21c) § 57 a 58 zákona č. …./2009 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.

21d) § 9 zákona č. …./2009 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.

 

§ 104

Nepřípustnost

(1) Kasační stížnost ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda je nepřípustná.

(2) Kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná.

(3) Kasační stížnost je dále nepřípustná proti rozhodnutí,

a) jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu,

b) jímž se pouze upravuje vedení řízení, nebo

c) které je podle své povahy dočasné.

(4) Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.