Sněmovní tisk 675/0
Novela z. o služeb. poměru příslušníků bezpečnostních sborů
| Dokument byl nahrazen opravenou verzí, 675/1. |
Originál dokumentu (158.7 KB)Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled, úplné zobrazení získáte prostřednictvím odkazu na originál dokumentu.
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2008
V. volební období
___________________________________________________________
675
Návrh
poslanců Františka Bublana, Jeronýma Tejce, Václava Klučky,
Richarda Dolejše, Juraje Ranince, Zdeňka Maršíčka
a dalších
na vydání
zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 361/2003 Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Z Á K O N
ze dne ... …………………2008
kterým se mění a doplňuje zákon č. 361/2003 Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 9 až 11 se zrušují.
2. § 12 zní:
Ҥ 12
Služební zkouška
(1) Příslušník skládá nejdříve 6 měsíců a nejpozději měsíc před uplynutím 3 let trvání služebního poměru služební zkoušku.
(2) Služební zkoušku tvoří část písemná a ústní, popřípadě též část praktická. Jejím účelem je ověřit, zda příslušník má znalosti potřebné pro další výkon služby.
(3) Služební zkoušku vykonává příslušník před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a jíž jmenuje a odvolává ředitel bezpečnostního sboru nebo jím pověřený služební funkcionář. O úspěšném vykonání služební zkoušky vystaví předseda zkušební komise příslušníkovi písemné osvědčení.
(4) Brání-li příslušníkovi ve vykonání služební zkoušky závažná překážka, služební funkcionář prodlouží příslušníkovi dobu stanovenou v odstavci 1 tak, aby ji mohl příslušník vykonat do 1 měsíce po odpadnutí této překážky.
(5) Příslušník, který nevykonal služební zkoušku úspěšně, má právo na její opakování. Služební zkoušku příslušník opakuje před zkušební komisí v jiném složení. Tuto zkoušku lze vykonat nejdříve po uplynutí 2 týdnů od neúspěšné zkoušky a nejpozději před uplynutím doby stanovené v odstavci 1. Služební zkoušku lze opakovat jen jednou.
(6) Způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její průběh, hodnocení a ukončení stanoví vláda nařízením.”.
3. V § 18 odst. 3 se slova “na dobu neurčitou” zrušují.
4. V § 19 odst. 2 větě třetí se slova “§ 26 odst. 1, 2 a 4” nahrazují slovy “§ 26 odst. 1, 2, 4 a 6”.
5. V § 22 odst. 3 se číslovka “2” nahrazuje číslovkou “1” a slovo “velmi” se zrušuje.
6. V § 22 odst. 4 se slova “zvlášť vyznačen obor nebo zaměření vzdělání” nahrazují slovy “vyznačen takový obor nebo zaměření vzdělání, které jsou v bezpečnostním sboru výjimečné”.
7. V § 26 se na konci textu doplňují nové odstavce 6 a 7, které znějí:
“(6) Příslušník je odvolán z dosavadního služebního místa a ustanoven na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost, jestliže skončila doba uvedená v § 215 odst. 4.
(7) Příslušníka, který je odvolán z dosavadního služebního místa podle odstavců 1 až 6, lze ustanovit na služební místo i v jiném místě služebního působiště.”.
8. V § 32 odst. 1 a 2 se slova “ve služebním poměru na dobu neurčitou” vypouštějí.
9. V § 41 se písm. a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
10. V § 42 odst. 1 písm. l) se vypouští slovo “nebo”, v písm. m) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se slovo “nebo” a dále se doplňuje nové písm. n), které zní:
“n) nesložil služební zkoušku.”.
11. V § 42 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
12. V § 42 odst. 3 se slova “a odstavci 3 písm. c)” vypouštějí.
13. V § 42 odst. 4 písm. a) se za slova “písm. a) až k)” doplňují slova “a písm. n)”.
14. V § 42 odst. 5 se slova “odstavců 2 a 3” nahrazují slovy “odstavce 2”.
15. § 54 a 55 znějí:
Ҥ 54
Služba přesčas
Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.
§ 55
Služba ve svátek
Příslušníkovi lze nařídit službu ve svátek zejména z důvodu zajištění nepřetržitého provozu.”.
16. Poznámka pod čarou č. 29 se zrušuje.
17. V § 74 odst. 5 se slova “ , odst. 2 a odst. 3 písm. a) nebo b)” nahrazují slovy “a odst. 2”.
VARIANTA 1
18. V § 109 odstavec 1 zní:
“(1) Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši 300 000 Kč se poskytne pozůstalému manželovi příslušníka, jeho nezaopatřenému dítěti54) a jiné osobě, která v době úmrtí příslušníka s ním žila v domácnosti. Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši 100 000 Kč se poskytne rodiči příslušníka, jestliže s ním žil v domácnosti.”.
VARIANTA 2
18. V § 109 se doplňuje nový odstavec 2, který zní:
“(2) Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši stanovené manželovi se poskytne též jiné osobě, jestliže má s příslušníkem nezaopatřené dítě.”.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
19. V § 112 odst. 2 se na konci věty první doplňují slova “konané při vyhlášení krizového stavu podle zvláštního právního předpisu55a)”.
20. Za poznámku pod čarou č. 55 se vkládá poznámka pod čarou č. 55a), která zní:
“55a) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.”.
21. § 113 včetně nadpisu zní:
Ҥ 113
Výčet složek služebního příjmu
Složky služebního příjmu tvoří:
a) základní tarif,
b) příplatek za vedení,
c) příplatek za službu v zahraničí,
d) zvláštní příplatek,
e) služební příjem za službu přesčas,
f) příplatek za službu ve svátek,
g) osobní příplatek a
h) odměna.”.
22. § 121 včetně nadpisu zní:
Ҥ 121
Náhradní volno nebo služební příjem za službu ve svátek
Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby ve svátek. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas, má příslušník nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.”.
23. § 125 odst. 1 zní:
“(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas; to neplatí o službě přesčas v rozsahu 150 hodin konané při vyhlášení krizového stavu podle zvláštního právního předpisu55a) v kalendářním roce.”. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.”.
24. V § 126 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
25. V § 148 odst. 1 písm. c) se středník a část věty za středníkem zrušuje.
26. V § 203 odst. 5 se slova “ve služebním poměru na dobu určitou” nahrazují slovy “ , jehož služební poměr trvá méně než 3 roky,” a slova “ve služebním poměru na dobu neurčitou” se nahrazují slovy “ , jehož služební poměr trvá déle než 3 roky,”.
27. V § 209 se slova “§ 42 odst. 4” nahrazují slovy “§ 42 odst. 3”.
28. V § 215 odst. 4 se číslovka 6 nahrazuje číslovkou 8 a slova “4 roky” se nahrazují slovy “6 let”.
Čl. II
Přechodné ustanovení
(1) Příslušník, který je ke dni účinnosti tohoto zákona ve služebním poměru a u něhož doba rozhodná pro výsluhové nároky podle § 165 a 224 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen “zákon o služebním poměru”) dosáhla alespoň 12 let, s výjimkou příslušníka propuštěného podle § 42 odst. 1 písm. a) nebo c) zákona o služebním poměru, má nárok na příspěvek za službu podle právních předpisů platných do 31. prosince 2006, skončí-li jeho služební poměr do 5 let od účinnosti tohoto zákona, a je-li to pro něho výhodnější než výsluhový příspěvek. Příspěvek za službu se v tomto případě považuje za výsluhový příspěvek.
(2) Příslušník, který je ke dni účinnosti tohoto zákona ve služebním poměru na dobu určitou podle § 10 a § 215 odst. 8 zákona o služebním poměru, se stává dnem účinnosti tohoto zákona příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou; povinnost příslušníka složit služební zkoušku zůstává nedotčena.
(3) Dnem účinnosti tohoto zákona zaniká nárok na výsluhový příspěvek bývalým příslušníkům, kteří jsou k tomuto dni ve služebním poměru vojáka z povolání.
Čl. III
Závěrečné ustanovení
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Důvodová zpráva
Obecná část:
Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen “zákon o služebním poměru”) vstoupil v účinnost dnem 1. ledna 2007. Ještě před vstupem v účinnost byl desetkrát novelizován, po jeho vstupu v účinnost byl novelizován již třikrát.
Přesto nelze říci, že by tento zákon v jeho současném znění skýtal záruky dlouhodobější stabilizace personální situace některých bezpečnostních sborů, zejména Policie ČR. Situace už je dokonce natolik vážná, že během konce letošního roku a v průběhu roku 2009, může dobrovolně odejít ze služebního poměru cca 10 000 policistů. Tento stav je vyvolán tím, že tato skupina policistů bude moci na konci roku 2009 využít tzv. překlenovací lhůty, tzn. budou moci odejít od Policie ČR ještě podle starého služebního zákona (zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky). Současně koncem roku 2009 uplyne lhůta pro splnění podmínky vzdělání u policistů, kteří jsou na tabulkových místech, kde je požadováno vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu.
Oba tyto aspekty, jakož i další nekompetentní kroky současného vedení ministerstva vnitra (vedoucí dokonce ke kdysi nebývalým demonstracím příslušníků Policie ČR) vedou skupinu poslanců k vytvoření návrhu změn ve služebním zákoně, které by měly vyloučit riziko hromadných odchodů od Policie ČR nebo jej alespoň minimalizovat. Předkladatelé vytvořili návrh, který je zaměřen na stabilizaci policejního sboru, a to především u výše uvedené skupiny délesloužících, zkušených policistů, ale i u mladých příslušníků, kteří nastoupili již za účinnosti nového služebního zákona.
Hlavní principy navrhované právní úpravy
Zrušení služebního poměru na dobu určitou má přispět ke zvýšení zájmu občanů o přijetí do služebního poměru a je reakcí na sociální dopady u nově nastupujících policistů např. při žádostech o hypotéky, půjčky atd. Uzavírání služebního poměru na dobu určitou je jedním z důvodů odchodu nově nastoupivších policistů ze služebního poměru.
Dílčí úpravy tzv. kariérního způsobu obsazování služebních míst mají zabránit zneužívání některých právních institutů ze strany služebních funkcionářů a vedou ke zpřesnění právní úpravy.
Návrh omezuje využívání služby přesčas bez poskytnutí služebního příjmu, který je po celou dobu účinnosti zákona o služebním poměru zdrojem nespokojenosti příslušníků (tzv. balíček 150 hodin). Současně se zrušuje hranice pro rozsah služby přesčas. Zavedením kompenzace za službu ve svátek se právní úprava služebního poměru uvádí do souladu s mezinárodními úmluvami.
Dochází ke zvýšení jednorázového odškodnění pozůstalých po příslušníkovi, který zemřel v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, pro některé z pozůstalých. Umožňuje se poskytnutí odškodnění také jiné osobě než manželovi (manželce), který žil ve společné domácnosti s příslušníkem v době jeho smrti. Nově navrhované ustanovení řeší i odškodnění pro nenarozené dítě.
Zavedení přechodného období, v němž mohou příslušníci při skončení služebního poměru využít nároků podle předchozí právní úpravy, směřuje k personální stabilizaci déle sloužících příslušníků a k omezení jejich odchodů ze služebního poměru motivovaných obavou z období mezi 10 a 15 rokem trvání služebního poměru, v němž by, kvůli rozdílu mezi předchozí a novou konstrukcí výsluhových nároků, neměli nárok na výsluhový příspěvek.
Návrh zamezuje souběžnému poskytování příspěvku za službu a trvání služebního poměru vojáka z povolání u bývalých příslušníků bezpečnostních sborů.
Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Provádí zejména práva obsažená v Evropské sociální chartě (vyhl. pod č. 14/2000 Sb. – dále jen “ESCH”), konkrétně právo na spravedlivé pracovní podmínky (čl. 2) a právo na spravedlivou odměnu za práci (čl. 4). Podle čl. 2 ESCH je náš stát povinen stanovit přiměřenou denní a týdenní pracovní dobu (odst. 1) a poskytovat placené volno v době veřejných svátků (odst. 2). Podle čl. 4 ESCH pak náš stát musí uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech (odst. 2). Těmito ustanoveními ESCH je Česká republika vázána v plném rozsahu.
Hospodářský a finanční dopad právní úpravy na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Nejvýznamnější vliv na státní rozpočet (kapitola MV ČR) budou mít výdaje za službu přesčas a za službu přes svátek (§ 54 a § 55, resp. § 113 předkládané novely).
Když bychom nadsazeně a velmi hrubě počítali očekávané výdaje na přesčasy a za svátek ve výši 1 000 Kč na osobu a měsíc, při předpokládaném počtu příslušníků 47 000 to bude představovat ročně cca 564 mil. Kč. Tato částka je však mezní vzhledem k tomu, že nikoli všichni příslušníci mají přesčasy (ne kancelářští pracovníci) a v případě nabírání nových příslušníků se snižuje požadavek na přesčasy z důvodu chybějících příslušníků.
Zvýšení výdajů lze očekávat i v souvislosti s úpravou § 109, ovšem vzhledem k níže uvedeným ročním úsporám je tato výdajová částka zanedbatelná.
Výdaje Policie ČR pro rok 2009 pro oblast mezd jsou rozpočtované na evidenční počet příslušníků. To znamená, že při propadu zhruba 5 000 příslušníků existuje dostatečná finanční rezerva pro krytí výdajů spojených s předkládanou novelou zákona. Při průměrné měsíční mzdě 31 804 Kč představuje roční úspora za nenaplněné stavy cca 1,908 mld. Kč – počítáno bez výdajů za sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, které úsporu ještě zvyšují.
Dále lze uvést, že předložený návrh novely zákona, pokud bude v dané podobě přijat, zamezí hromadným odchodům od Policie ČR (resp. tyto odchody minimalizuje). Tato skutečnost bude mít pozitivní dopad rovněž na ekonomickou stránku resortu, protože se sníží sociální výdaje na odchodné a výsluhové příspěvky, které představují neméně důležitou výdajovou částku rozpočtu MV ČR.
Synergický efekt všech navrhovaných opatření, které v sobě novela zahrnuje, přinese kromě stabilizace policejního sboru i pozitivní ekonomický přínos pro resort, který se projeví zejména v delším časovém horizontu.
Návrh zákona nemá dopady na rozpočty krajů ani na rozpočty obcí.
Zvláštní část:
K bodu 1 až 3, 8, 9 až 14, 17, 25 až 27
Zrušuje se dělení služebního poměru na služební poměr na dobu určitou a dobu neurčitou. Je odůvodněno problémy, které doba určitá způsobuje příslušníkům: snižuje právní jistotu o dalším setrvání ve služebním poměru zvýšeným počtem důvodů k propuštění, ztěžuje jejich přístup k hypotékám a půjčkám, v praxi je doby určité zneužíváno k bránění v postupu do vyšších služebních hodností apod. Povinnost vykonat před uplynutím 3 let trvání služebního poměru služební zkoušku zůstává zachována. Nesložení služební zkoušky je nově důvodem k propuštění ze služebního poměru. V souvislosti s tím se zrušuje uplynutí doby určité jako způsob skončení služebního poměru. Zrušuje se také možnost propuštění příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou.
K bodu 4
Bod obsahuje pouze legislativní úpravu související s bodem 7, tj. s navrženým doplněním § 26 o nový odstavec 6.
K bodu 5
Návrh odstraňuje legislativní chybu a současně zrušuje požadavek na služební hodnocení se závěrem o velmi dobrých výsledcích ve výkonu služby. Dosavadní praxe ukázala, že je požadavek velmi dobrých výsledků ve výkonu služby zneužíván k zamezení účasti příslušníků na výběrovém řízení. Služební hodnocení bude mít nadále význam pro hodnocení vhodnosti příslušníka pro obsazované služební místo.
K bodu 6
Zpřesnění stávající dikce zabrání zneužívání tzv. bočního vstupu k obsazování vyššího služebního místa, aniž by se jednalo o služební místo, pro něž je stanoven běžný obor nebo zaměření vzdělání.
K bodu 7
Nově se stanoví povinnost bezpečnostního sboru převést příslušníka na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost, v případě, že skončí doba, po kterou mohl příslušník na základě přechodných ustanovení zákona vykonávat služební místo, pro které nesplňoval požadavek stanoveného stupně vzdělání.
Z dosavadní dikce ustanovení § 26 není jednoznačně zřejmé, že příslušníka odvolaného z dosavadního místa lze ustanovit na jiné služební místo v jiném místě služebního působiště. Návrh tento nedostatek odstraňuje.
K bodu 15 a 16
Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebrání v překračování daného limitu služby přesčas. Návrh v souladu s požadavkem Evropské sociální charty výslovně zakotvuje možnost nařídit příslušníkovi službu ve svátek.
Současně se zrušuje definice služby v noci, která je nadbytečná v důsledku neexistence jakékoli kompenzace za takovou službu.
K bodu 18
Zvyšuje se plnění bezpečnostního sboru poskytované pozůstalému manželovi nebo nezaopatřenému dítěti pro případ, že příslušník zemřel následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání. Posiluje se tak reparační funkce odpovědnosti za škodu s přihlédnutím k nárůstu životních nákladů. Nově se umožňuje poskytnutí jednorázového odškodnění pozůstalých také druhovi (družce) příslušníka za splnění zákonem vymezených podmínek.
K bodu 19 a 20
Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k jakékoli případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje požadavku Evropské sociální charty i ústavní zásadě, podle níž má příslušník právo na odměnu za vykonanou službu. Proto se náhradní volno nebo služební příjem za službu přesčas nebude poskytovat pouze v případě, že jde o mimořádné situace, vyplývající z krizového zákona.
K bodu 21
Dosavadní vymezení složek služebního příjmu nezohledňovalo služební příjem za službu přesčas. Nově se zavádí služební příjem za službu ve svátek.
K bodu 22
V souladu se smyslem Evropské sociální charty se zavádí kompenzace za službu příslušníků konanou ve svátek.
K bodu 23
Návrh navazuje na navrženou změnu § 112 odst. 2 zákona. V budoucnu se předpokládá poskytnutí náhradního volna nebo služebního příjmu za službu přesčas za každou hodinu služby přesčas, s výjimkou služby přesčas v rozsahu 150 hodin konané při vyhlášení krizového stavu. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru smluvní prvek. Přitom řízení ve věcech služebního poměru i opravné prostředky uvedené v zákoně, včetně soudního přezkumu, vylučují řešení sporů ze smluvního ujednání. Zcela nevyhovující je také možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna. Tato doba není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.
K bodu 24
V návaznosti na změnu dikce § 112 odst. 2 se jako nadbytečné zrušuje ustanovení o poskytování služebního příjmu za službu přesčas po nařízené služební pohotovosti a upravuje se ustanovení o náhradním volnu a služebním příjmu za službu přesčas.
K bodu 28
Dochází k prodloužení doby, po kterou může služební místo vykonávat i příslušník, který nesplňuje stanovený stupeň vzdělání. Opatření je odůvodněno snahou zamezit dalšímu úbytku zkušených příslušníků.
K čl. II
Smyslem ustanovení odstavce 1 je zabránit v odchodu kvalifikovaných příslušníků, kteří ke dni skončení tzv. přechodného období založeného ustanovením § 226 zákona o služebním poměru nezískají nárok na výsluhový příspěvek podle § 157 zákona o služebním poměru, a jsou proto motivováni ke skončení služebního poměru ke konci roku 2009. Příslušník s 12 lety trvání služebního poměru (zpravidla s 13 započitatelnými lety podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky), dosáhne do pěti let výše příspěvku za službu srovnatelnou s výší výsluhového příspěvku přiznaného podle § 157 zákona o služebním poměru.
Ustanovení odstavce 2 reaguje na zrušení dělení na služební poměr na dobu určitou a služební poměr na dobu neurčitou.
Ustanovení uvedené v odstavci 3 odstraňuje věcně nesprávný právní stav, který umožňuje bývalým příslušníkům pobírat výsluhový příspěvek podle zákona o služebním poměru i za trvání služebního poměru vojáka z povolání.
V Praze, dne 28. listopadu 2008
František Bublan, v. r. Václav Votava, v. r.
Jeroným Tejc, v. r. Václav Grüner, v. r.
Václav Klučka, v. r. Zdeněk Kotouš, v. r.
Richard Dolejš, v. r. Zdeněk Škromach, v. r.
Juraj Raninec, v. r. Ivan Ohlídal, v. r.
Zdeněk Maršíček, v. r. Anna Čurdová, v. r.
Lubomír Zaorálek, v. r. Jiří Petrů, v. r.
Cyril Zapletal, v. r. Pavel Vanoušek, v. r.
David Rath, v. r. Petr Sunkovský, v. r.
Petr Rafaj, v. r. Hana Šedivá, v. r.
Josef Smýkal, v. r. Alfréd Michalík, v. r.
Jaroslav Krákora, v. r. Lenka Mazuchová, v. r.
Petr Červenka, v. r. Zdenka Dopitová, v. r.
Marcela Mertinová, v. r. Jiří Krátký, v. r.
Josef Čerňanský, v. r. Jindřich Valouch, v. r.
Ladislava Zelenková, v. r. Martin Tesařík, v. r.
Pavel Ploc, v. r. Antonín Seďa, v. r.
Jan Babor, v. r. Ladislav Skopal, v. r.
Jaromír Chalupa, v. r. František Novosad, v. r.
Milan Urban, v. r. Kosta Dimitrov, v. r.
Vlastimil Aubrecht, v. r. Gabriela Kalábková, v. r.
Vítězslav Jandák, v. r. Břetislav Petr, v. r.
Radko Martínek, v. r. Karel Šplíchal, v. r.
Zdeněk Jičínský, v. r. Ladislav Vomáčko, v. r.
Robin Böhnisch, v. r. Rudolf Kufa, v. r.
Karel Černý, v. r. Miloslav Soušek, v. r.
Karel Kratochvíle, v. r. Vladimíra Lesenská, v. r.
Zuzana Brzobohatá, v. r.
Jan Látka, v. r.
Václav Šlajs, v. r.
Platné znění měněných ustanovení
zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
s vyznačením navrhovaných změn
§ 9
Druhy služebního poměru
Druhy služebního poměru jsou:
a) služební poměr na dobu určitou a
b) služební poměr na dobu neurčitou.
§ 10
Služební poměr na dobu určitou
(1) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 3 let se zařadí příslušník při prvním přijetí do služebního poměru.
(2) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 1 roku se zařadí příslušník, který již byl ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru nebo vojáka z povolání a jenž trval alespoň 3 roky; to neplatí pro příslušníka, který již byl ve služebním poměru na dobu neurčitou, jestliže od skončení předchozího služebního poměru uplynulo méně než 5 let.
§ 11
Služební poměr na dobu neurčitou
(1) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí příslušník dnem, který následuje po uplynutí služebního poměru na dobu určitou, jestliže úspěšně vykonal služební zkoušku a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň dobrých výsledků ve výkonu služby.
(2) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí při přijetí do služebního poměru též příslušník, který již byl ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru na dobu neurčitou nebo ve služebním poměru vojáka z povolání po dobu alespoň 3 roky a od jeho skončení uplynulo méně než 5 let.
(3) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí ředitel zpravodajské služby dnem vzniku služebního poměru.
§ 12
Služební zkouška
(1) Příslušník má nárok na vykonání služební zkoušky. Služební zkouška se vykoná nejdříve 6 měsíců a nejpozději měsíc před uplynutím doby, na kterou je zařazen do služebního poměru na dobu určitou.
(2) Služební zkoušku tvoří část písemná a ústní, popřípadě též část praktická. Jejím účelem je ověřit, zda příslušník má znalosti potřebné pro zařazení do služebního poměru na dobu neurčitou.
(3) Služební zkoušku vykonává příslušník před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a jíž jmenuje a odvolává ředitel bezpečnostního sboru nebo jím pověřený služební funkcionář. O úspěšném vykonání služební zkoušky vystaví předseda zkušební komise příslušníkovi písemné osvědčení.
(4) Brání-li příslušníkovi ve vykonání služební zkoušky závažná překážka, služební funkcionář prodlouží příslušníkovi dobu trvání služebního poměru tak, aby ji mohl příslušník vykonat do 1 měsíce po odpadnutí této překážky.
(5) Příslušník, který nevykonal služební zkoušku úspěšně, má právo na její opakování. Služební zkoušku příslušník opakuje před zkušební komisí v jiném složení. Tuto zkoušku lze vykonat nejdříve po uplynutí 2 týdnů od neúspěšné zkoušky a nejpozději před uplynutím doby, na kterou byl příslušník zařazen do služebního poměru na dobu určitou. Služební zkoušku lze opakovat jen jednou. Ustanovení odstavce 4 o prodloužení služebního poměru platí obdobně.
(6) Způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její průběh, hodnocení a ukončení stanoví vláda nařízením.
§ 12
Služební zkouška
(1) Příslušník skládá nejdříve 6 měsíců a nejpozději měsíc před uplynutím 3 let trvání služebního poměru služební zkoušku.
(2) Služební zkoušku tvoří část písemná a ústní, popřípadě též část praktická. Jejím účelem je ověřit, zda příslušník má znalosti potřebné pro další výkon služby.
(3) Služební zkoušku vykonává příslušník před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a jíž jmenuje a odvolává ředitel bezpečnostního sboru nebo jím pověřený služební funkcionář. O úspěšném vykonání služební zkoušky vystaví předseda zkušební komise příslušníkovi písemné osvědčení.
(4) Brání-li příslušníkovi ve vykonání služební zkoušky závažná překážka, služební funkcionář prodlouží příslušníkovi dobu stanovenou v odstavci 1 tak, aby ji mohl příslušník vykonat do 1 měsíce po odpadnutí této překážky.
(5) Příslušník, který nevykonal služební zkoušku úspěšně, má právo na její opakování. Služební zkoušku příslušník opakuje před zkušební komisí v jiném složení. Tuto zkoušku lze vykonat nejdříve po uplynutí 2 týdnů od neúspěšné zkoušky a nejpozději před uplynutím doby stanovené v odstavci 1. Služební zkoušku lze opakovat jen jednou.
(6) Způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její průběh, hodnocení a ukončení stanoví vláda nařízením.
§ 18
Ustanovení na služební místo při přijetí do služebního poměru a jmenování do služební hodnosti
(1) Příslušník je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo v bezpečnostním sboru, pro které je stanovena služební hodnost referent nebo vrchní referent.
(2) Příslušník je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, než je uvedena v odstavci 1, jestliže je přijat do služebního poměru na základě výběrového řízení podle § 22 odst. 4.
(3) Příslušníka, který již byl ve služebním poměru na dobu neurčitou, lze při přijetí do služebního poměru ustanovit na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost, kterou dosáhl již v předchozím služebním poměru.
(4) Příslušník zpravodajské služby je při přijetí do služebního poměru jmenován do služební hodnosti stanovené pro služební místo, na které je ustanoven.
(5) Služební funkcionář jmenuje při přijetí do služebního poměru příslušníka do služební hodnosti stanovené pro služební místo, na něž byl ustanoven.
§ 19
Služební místo
(1) Služební místo vyjadřuje organizační a právní postavení příslušníka v bezpečnostním sboru. Je charakterizováno zejména systemizovanou služební hodností, stupněm vzdělání, oborem nebo zaměřením vzdělání, dalším odborným požadavkem, základním tarifem, náplní služební činnosti, rozsahem oprávnění a povinností příslušníka.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, musí příslušník pro služební místo, na které je ustanoven, splňovat vedle stupně vzdělání též požadavek oboru nebo zaměření vzdělání, jsou-li pro služební místo stanoveny, další odborný požadavek a jiný zvláštní požadavek, jestliže je pro toto místo stanoven. Obor nebo zaměření vzdělání nemusí splňovat občan při přijetí do služebního poměru, jestliže nejde o přijetí do služebního poměru na základě výběrového řízení podle § 22 odst. 4. Další odborný požadavek, nejde-li o odborný požadavek, bez jehož splnění nelze na služební místo ustanovit, nemusí občan splňovat při přijetí do služebního poměru a příslušník při ustanovení na jiné služební místo podle § 25 odst. 1 až 4, § 26 odst. 1, 2 a 4 § 26 odst. 1, 2, 4 a 6 a § 27 nebo po vynětí ze zálohy.
(3) Oborem vzdělání se pro účely tohoto zákona rozumí
a) ucelená část vzdělání, jíž se dosahuje stupně vzdělání a která poskytuje kvalifikaci pro výkon povolání, nebo
b) studijní obor, který je součástí studijního programu vysoké školy.16)
(4) Zaměřením vzdělání se pro účely tohoto zákona rozumí vzdělání dosažené
a) v odborném studiu určeném k doplnění odborných vědomostí a dovedností potřebných pro výkon služebních činností, nebo
b) v programech celoživotního vzdělávání orientovaných na výkon služby.17)
(5) Dalším odborným požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí požadavek na užší vymezení odborné způsobilosti pro služební místo.
(6) Jiným zvláštním požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí způsobilost zdravotní, fyzická nebo osobnostní.
(7) Bezpečnostní sbor je povinen příslušníkovi uvedenému v odstavci 2 větě třetí, který nesplňuje pro služební místo další odborný požadavek, umožnit absolvování odborné přípravy směřující ke splnění tohoto požadavku bez zbytečného odkladu.
§ 22
Výběrové řízení na služební místo
(1) Není-li volné služební místo obsazeno způsobem uvedeným v § 20, vyhlásí ředitel bezpečnostního sboru nebo jím pověřený služební funkcionář výběrové řízení. Výběrové řízení nemusí být vyhlášeno v případě obsazování volných služebních míst, pro které je stanovena služební hodnost referent, vrchní referent, asistent a vrchní asistent, jestliže bude na takové služební místo ustanoven příslušník, který má služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo.
(2) Do výběrového řízení se může přihlásit příslušník, který má služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo, vykonává službu v bezpečnostním sboru, jehož služební funkcionář výběrové řízení vyhlásil, nebo vykonává službu v jiném bezpečnostním sboru. Příslušník musí splňovat stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání, jestliže jsou stanoveny pro služební místo, dobu trvání služebního poměru pro služební hodnost a podle závěru služebního hodnocení musí dosahovat alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.
(3) Do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost o 2 1 a více stupňů vyšší, nejvýše však do služební hodnosti vrchní komisař, se může přihlásit příslušník, jenž získal vysokoškolské vzdělání, splňuje požadavky stanovené pro volné služební místo, s výjimkou požadavku doby trvání služebního poměru pro služební hodnost, a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.
(4) Nepodaří-li se obsadit volné služební místo výběrovým řízením podle odstavce 2 nebo 3, pro které je v systemizaci služebních míst pro účely výběrového řízení zvlášť vyznačen obor nebo zaměření vzdělání vyznačen takový obor nebo zaměření vzdělání, které jsou v bezpečnostním sboru výjimečné, může se do výběrového řízení přihlásit i občan, který splňuje podmínky přijetí do služebního poměru.
§ 26
Převedení na jiné služební místo v jiné služební hodnosti
(1) Příslušník je odvolán z dosavadního služebního místa a ustanoven na jiné služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, jestliže se umístil ve výběrovém řízení jako první v pořadí vhodnosti pro obsazované služební místo, popřípadě jako následující v pořadí vhodnosti, a má být ustanoven na služební místo podle § 23 odst. 2.
(2) Příslušníka lze odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost, jestliže o to požádá.
(3) Příslušníka lze odvolat na jeho žádost z dosavadního služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost referent, vrchní referent, asistent a vrchní asistent, a ustanovit jej na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost o jeden stupeň vyšší, jestliže splňuje stupeň vzdělání, obor nebo zaměření vzdělání stanovené pro služební místo.
(4) Příslušníka lze též odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit na jiné služební místo, pro které je stanovena o jeden stupeň nižší služební hodnost, jestliže podle závěru služebního hodnocení dosahuje neuspokojivých výsledků ve výkonu služby.
(5) Příslušníka zpravodajské služby lze odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit na jiné služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, vyžaduje-li to důležitý zájem služby.
(6) Příslušník je odvolán z dosavadního služebního místa a ustanoven na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost, jestliže skončila doba uvedená v § 215 odst. 4.
(7) Příslušníka, který je odvolán z dosavadního služebního místa podle odstavců 1 až 6, lze ustanovit na služební místo i v jiném místě služebního působiště.
§ 32
Záloha pro přechodně nezařazené
(1) Do zálohy pro přechodně nezařazené se zařadí příslušník ve služebním poměru na dobu neurčitou,
a) jehož dosavadní služební místo je v důsledku organizačních změn zrušeno,
b) jemuž zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi,11)
c) který byl vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující, zálohy zvláštní nebo zálohy neplacené, nebo
d) který pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost požadovanou pro dosavadní služební místo,
a nelze jej ustanovit na jiné služební místo.
(2) Do zálohy pro přechodně nezařazené se zařadí též příslušník ve služebním poměru na dobu neurčitou, odvolaný z dosavadního služebního místa podle § 26 odst. 4 a jehož nelze ustanovit na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost. V této záloze může být nejdéle po dobu 3 měsíců.
(3) Do zálohy pro přechodně nezařazené se zařadí též těhotná příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu nebo příslušnice, která kojí, jestliže to vyžaduje její bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby, nepodaří-li se odstranit rizika spojená s výkonem její služby a nelze ji ustanovit na jiné pro ni vhodné služební místo.
__________________
11) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA III
SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 41
Způsoby skončení služebního poměru
Služební poměr příslušníka skončí
a) uplynutím doby určité,
b) a) propuštěním,
c) b) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,
d) c) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil věku 65 let.
§ 42
Propuštění
(1) Příslušník musí být propuštěn, jestliže
a) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,
b) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,
c) bylo v řízení o úmyslném trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22), bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a) a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,
d) porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru,
e) mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti,
f) porušil omezení stanovená v § 47 nebo § 48,
g) pozbyl státní občanství České republiky,
h) podle lékařského posudku zdravotnického zařízení dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím,
i) mu bylo odňato osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem,24)
j) podle posudku psychologa bezpečnostního sboru pozbyl osobnostní způsobilost k výkonu služby,
k) byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena nebo byl této způsobilosti zbaven,25)
l) uplynula doba uvedená v § 32 odst. 2 a důvod pro zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nepominul, nebo
m) požádal o propuštění., nebo
n) nesložil služební zkoušku.
(2) Příslušník zpravodajské služby musí být též propuštěn, jestliže mu zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi,11) a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, a to ani po 1 roce zařazení v záloze pro přechodně nezařazené.
(3) Příslušník ve služebním poměru na dobu určitou musí být též propuštěn, jestliže
a) služební místo, na něž byl ustanoven, bylo zrušeno v důsledku organizačních změn a příslušníka nelze ustanovit na jiné služební místo,
b) mu zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi,11) a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, nebo
c) dosáhl neuspokojivých výsledků ve výkonu služby podle závěru služebního hodnocení.
(4) (3) Rozhodnutí o propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) a písm. f) a odstavci 3 písm. c) musí být příslušníkovi doručeno do 2 měsíců ode dne, kdy služební funkcionář důvod propuštění zjistil, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
(5) (4) Při propuštění příslušníka podle odstavce 1
a) písm. a) až k) a písm. n) skončí jeho služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění,
b) písm. l) skončí jeho služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění, nebo
c) písm. m) skončí jeho služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, jestliže služební funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší.
(6) (5) Při propuštění příslušníka podle odstavců 2 a 3 odstavce 2 skončí služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění, jestliže služební funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší.
§ 54
Služba přesčas
(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.
(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.
(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.____________________
29) Zákon č. 240/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2000 Sb.
§ 54
Služba přesčas
Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.
§ 55
Služba v noci
Služba v noci je služba konaná v době od 22 hodin do 6 hodin.
§ 55
Služba ve svátek
Příslušníkovi lze nařídit službu ve svátek zejména z důvodu zajištění nepřetržitého provozu.
§ 74
Povinnost příslušníka setrvat ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem
(1) Příslušník, kterému bylo poskytnuto služební volno podle § 73 odst. 1, je povinen setrvat po ukončení studia 35) ve služebním poměru po dobu odpovídající trojnásobku doby studia. Příslušník, kterému bylo poskytnuto služební volno podle § 73 odst. 2, je povinen setrvat po ukončení studia ve služebním poměru po dobu odpovídající době trvání studia. Příslušník, který byl vyslán na studijní pobyt, je povinen po skončení studijního pobytu setrvat ve služebním poměru po dobu 3 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 100 000 Kč.
(2) Nesplní-li příslušník povinnost setrvat ve služebním poměru po dobu uvedenou v odstavci 1, je povinen uhradit bezpečnostnímu sboru náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem. Povinnost uhradit náklady mu vznikne i tehdy, jestliže jeho služební poměr skončí v průběhu studia.
(3) Náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem obsahují služební příjem poskytnutý příslušníkovi po dobu služebního volna při studiu nebo studijním pobytu, náhrady cestovních výdajů, popřípadě též další náklady uhrazené bezpečnostním sborem v souvislosti se studiem. Celková výše nákladů, které je povinen příslušník uhradit, nesmí překročit částku
a) 200 000 Kč, jde-li o denní studium na střední škole nebo vyšší odborné škole,
b) 400 000 Kč, jde-li o denní studium na vysoké škole,
c) 100 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na střední škole nebo vyšší odborné škole,
d) 150 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v bakalářském studijním programu nebo programu celoživotního vzdělávání,
e) 200 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v magisterském nebo doktorském studijním programu, anebo
f) 500 000 Kč, jde-li o studijní pobyt.
(4) Splní-li příslušník povinnost setrvat ve služebním poměru jenom zčásti, úhrada nákladů spojených se studiem se poměrně sníží.
(5) Povinnost uhradit náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem zaniká v případech propuštění příslušníka podle § 42 odst. 1 písm. h) až k), odst. 2 a odst. 3 písm. a) nebo b) a odst. 2.
(6) Bezpečnostní sbor vrátí příslušníkovi částku, kterou uhradil na náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem, jestliže při opětovném přijetí do služebního poměru dodatečně splnil povinnost setrvat ve služebním poměru. Splnil-li uvedenou povinnost jen zčásti, vrátí mu bezpečnostní sbor částku, která odpovídá míře splnění povinnosti.
VARIANTA 1
§ 109
Jednorázové odškodnění pozůstalých
(1) Jednorázové odškodnění pozůstalých se poskytne pozůstalému manželovi příslušníka a nezaopatřenému dítěti54), a to každému ve výši 200 000 Kč, a každému rodiči příslušníka, jestliže s ním žil v domácnosti, ve výši 100 000 Kč.
(1) Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši 300 000 Kč se poskytne pozůstalému manželovi příslušníka, jeho nezaopatřenému dítěti54) a jiné osobě, která v době úmrtí příslušníka s ním žila v domácnosti. Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši 100 000 Kč se poskytne rodiči příslušníka, jestliže s ním žil v domácnosti.
(2) Jednorázové odškodnění pozůstalých se každoročně zvyšuje poměrně k navýšení průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
____________________
54) § 20 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
VARIANTA 2
§ 109
Jednorázové odškodnění pozůstalých
(1) Jednorázové odškodnění pozůstalých se poskytne pozůstalému manželovi příslušníka a nezaopatřenému dítěti 54), a to každému ve výši 200 000 Kč, a každému rodiči příslušníka, jestliže s ním žil v domácnosti, ve výši 100 000 Kč.
(2) Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši stanovené manželovi se poskytne též jiné osobě, jestliže má s příslušníkem nezaopatřené dítě.
(2) (3) Jednorázové odškodnění pozůstalých se každoročně zvyšuje poměrně k navýšení průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
____________________
54) § 20 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
ČÁST OSMÁ
SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST
HLAVA I
OBECNÉ USTANOVENÍ
§ 112
(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.
(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konané při vyhlášení krizového stavu podle zvláštního právního předpisu55a). Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.
(3) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.
(4) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.
_____________________
55a)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA II
SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU
§ 113
Služební příjem příslušníka tvoří:
a) základní tarif,
b) příplatek za vedení,
c) příplatek za službu v zahraničí,
d) zvláštní příplatek,
e) osobní příplatek a
f) odměna.
§ 113
Výčet složek služebního příjmu
Složky služebního příjmu tvoří:
a) základní tarif,
b) příplatek za vedení,
c) příplatek za službu v zahraničí,
d) zvláštní příplatek,
e) služební příjem za službu přesčas,
f) příplatek za službu ve svátek,
g) osobní příplatek a
h) odměna.
§ 121
Náhradní volno nebo služební příjem za službu ve svátek
Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby ve svátek. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas, má příslušník nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.
§ 125
Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas
(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.
(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas; to neplatí o službě přesčas v rozsahu 150 hodin konané při vyhlášení krizového stavu podle zvláštního právního předpisu55a) v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.
(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.
HLAVA IV
ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST
§ 126
(1) Za hodinu služební pohotovosti na služebně mimo dobu služby má příslušník nárok na odměnu ve výši 35 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 70 % poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby v kalendářním měsíci, na který připadla služební pohotovost.
(2) Za hodinu služební pohotovosti vykonávané mimo služebnu mimo služební dobu příslušníka má příslušník nárok na odměnu ve výši 10 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 15 % poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadajícího na 1 hodinu služby v měsíci, na který připadla služební pohotovost; to neplatí, jde-li o příslušníka, který má nárok na zvláštní požitky podle § 135 odst. 1.
(3) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti. Odměna za služební pohotovost mu v takovém případě nenáleží.
(4) (3) Ustanovení § 112 odst. 3 se vztahuje na odměnu za služební pohotovost obdobně.
HLAVA IV
NÁHRADY CESTOVNÍCH VÝDAJŮ V OSTATNÍCH PŘÍPADECH
§ 148
Náhrada cestovních výdajů při studiu a při vyslání na studijní pobyt
(1) Příslušník, kterému je uděleno služební volno při studiu, má nárok na
a) náhradu jízdních výdajů podle § 138 nebo § 144 za cesty k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), k vykonání zkoušek nebo absolutoria a zpět,
b) náhradu výdajů za ubytování podle § 140 po dobu účasti na studijních soustředěních (konzultacích), konání zkoušek nebo absolutoria a
c) stravné podle § 141 nebo § 146 za dobu související s účastí na studijních soustředěních (konzultacích), s konáním zkoušek nebo absolutoria; to neplatí pro příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou,
jestliže plní studijní povinnosti v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště.
(2) Příslušník, který je vyslán na studijní pobyt do jiného místa, než je jeho místo služebního působiště, má nárok na náhradu cestovních výdajů za podmínek a ve výši jako při služební cestě.
§ 203
Služební hodnocení
(1) Služební hodnocení příslušníka obsahuje posouzení jeho odbornosti, kvality plnění služebních povinností a úrovně teoretických znalostí včetně jejich aplikace při výkonu služby. Služební hodnocení obsahuje i úkoly pro další odborný rozvoj příslušníka.
(2) Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníka. Provádí jej vedoucí příslušník (dále jen "hodnotitel") nebo jím pověřený příslušník.
(3) Opis služebního hodnocení obdrží hodnocený příslušník. Jestliže s ním nesouhlasí, má právo podat proti němu písemné námitky vedoucímu hodnotitele do 15 dnů ode dne jeho obdržení. Vedoucí hodnotitele námitkám vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 30 dnů ode dne jejich podání.
(4) V závěru služebního hodnocení hodnotitel uvede, zda příslušník ve výkonu služby dosahuje
a) vynikajících výsledků,
b) velmi dobrých výsledků,
c) dobrých výsledků,
d) dobrých výsledků s výhradami, nebo
e) neuspokojivých výsledků.
(5) Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou, jehož služební poměr trvá méně než 3 roky, se provádí jednou ročně; provádí se vždy před konáním služební zkoušky. Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu neurčitou, jehož služební poměr trvá déle než 3 roky, se provádí podle potřeby, nejméně jednou za 3 roky. Služební hodnocení se provádí též na základě žádosti příslušníka, nejdříve však po uplynutí 6 měsíců od posledního služebního hodnocení. Služební hodnocení vychází z průběžného každoročního hodnocení, které provádí přímý nadřízený příslušníka v průběhu kalendářního roku a schvaluje jej hodnotitel.
(6) Služební hodnocení se nezpracovává na příslušníka, který v hodnoceném období vykonával službu kratší než 6 měsíců.
(7) Ředitel bezpečnostního sboru služebnímu hodnocení nepodléhá.
§ 209
Zánik práva
K zániku práva z důvodu, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 42 odst. 4 § 42 odst. 3, § 99 odst. 3, § 186 odst. 9, § 190 odst. 1, § 192 odst. 2 a § 193 odst. 4; k zániku práva se přihlédne, i když není v řízení namítán.
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 215
(1) Příslušník ustanovený do funkce podle dosavadních právních předpisů, který vykonává službu podle § 1 odst. 4, bude dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoven na služební místo, pro které splňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenován do služební hodnosti, která je stanovena pro toto služební místo. Splnění požadavku oboru nebo zaměření vzdělání a dalšího odborného požadavku pro služební místo se nevyžaduje.
(2) Příslušníkovi ustanovenému do funkce podle dosavadních právních předpisů, který
a) nevykonává službu podle § 1 odst. 4 a jehož nelze ustanovit na služební místo podle odstavce 1, nebo
b) dosáhl věku 65 let přede dnem nabytí účinnosti zákona, skončí služební poměr uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Příslušníkovi uvedenému v odstavci 1, který pro služební místo nesplňuje další odborný požadavek, je bezpečnostní sbor povinen vytvořit podmínky pro splnění tohoto požadavku bez zbytečného odkladu.
(4) Příslušníka je možné dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovit na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenovat do služební hodnosti stanovené pro toto služební místo, nejdéle však na dobu 6 8 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, nebo nejdéle na 4 roky 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo nejdéle na 5 let, jestliže nesplňuje střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby a rozhodne-li tak ředitel zpravodajské služby, lze příslušníka zpravodajské služby ustanoveného podle dosavadních právních předpisů ustanovit dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenovat do služební hodnosti pro toto služební místo.
(6) Příslušník zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do zálohy se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí do obdobné zálohy podle tohoto zákona, jestliže pro toto zařazení splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, a jmenuje se do služební hodnosti, která je stanovena pro služební místo odpovídající funkci, již příslušník zastával před zařazením do zálohy, nejvýše však do služební hodnosti, pro niž splňuje stanovený stupeň vzdělání. Příslušník, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zproštěn výkonu služby, se jmenuje do služební hodnosti, která je stanovena pro služební místo odpovídající funkci, již příslušník zastával před zproštěním, nejvýše však do služební hodnosti, pro niž splňuje stanovený stupeň vzdělání; ustanovení na služební místo se provede až po skončení zproštění výkonu služby.
(7) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá alespoň 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou.
(8) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá kratší dobu než 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou, a to na dobu zbývající do uplynutí 3 let.
(9) Příslušník uvedený v odstavci 4 se stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou v době trvání 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, nebo 4 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo 5 let, jestliže nesplňuje střední vzdělání s maturitní zkouškou. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí, jestliže splní stupeň vzdělání stanovený pro služební hodnost, do níž je jmenován, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky; vykonání služební zkoušky se v tomto případě nepožaduje. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí též příslušník, který byl v uvedené době ustanoven na služební místo, pro které splňuje stupeň vzdělání, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky.
(10) Doba uvedená v odstavci 9 větě první se prodlužuje o dobu, po kterou byl příslušník zařazen do zálohy neplacené.