Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna

 Originál dokumentu (103.9 KB)


Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled, úplné zobrazení získáte prostřednictvím odkazu na originál dokumentu.

---

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2008

V. volební období

___________________________________________________________

 

 

 

670

 

 

 

Návrh

poslanců Lenky Mazuchové, Zdeňka Škromacha,

Ivany Levé, Miroslava Opálky, Jaroslava Krákory, Bohuslava Sobotky

a dalších

 

 

 

 

 

 

 

na vydání

 

 

 

zákona

kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,ve znění pozdějších předpisů

 

ZÁKON

ze dne…………………………2008

kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,

ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

Čl. I

Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb. se mění takto:

1. V § 46 se doplňuje odstavec 9, který zní:

“(9) Odměnu za výkon pěstounské péče vyplácí ministerstvo na bankovní účet zřizovatele zařízení.”

2. Za § 47 se vkládají § 47a až 47h, které, včetně nadpisu znějí:

“Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení

§ 47a

(1) Zřizovatel zařízení má nárok na státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti v tomto zařízení. Nárok na státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti vzniká také v případě, že obecní úřad obce s rozšířenou působností považuje umístění nezaopatřeného dítěte v zařízení za důvodné. Vyjádření o důvodnosti umístění s uvedením počátečního data důvodného pobytu zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností zařízení do osmi dnů ode dne doručení ohlášení o přijetí dítěte. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností, že další pobyt dítěte v zařízení již není důvodný, vyrozumí o tom zařízení a jeho zřizovatele. Dnem vystavení tohoto vyrozumění nárok na státní příspěvek podle věty druhé zaniká.

(2) Zřizovatel zařízení je povinen využít státní příspěvek pouze pro zařízení.

(3) Státní příspěvek náleží za každé dítě ve výši

a) částky životního minima osoby, která je druhá nebo další v pořadí podle zákona o životním a existenčním minimu^39f), stanovené pro toto dítě vynásobené koeficientem 10,80, trval-li pobyt dítěte v tomto zařízení po celý kalendářní měsíc,

b) jedné třicetiny částky uvedené v písmenu a) za každý kalendářní den, pokud pobyt dítěte v tomto zařízení trval jen po část kalendářního měsíce; v této výši náleží státní příspěvek, i když pobyt dítěte v uvedeném zařízení trval jen po část kalendářního dne.

(4) Jestliže splňuje dítě po část kalendářního měsíce podmínky pro stanovení státního příspěvku v nižší výměře a po část kalendářního měsíce ve zvýšené výměře, stanoví se výše státního příspěvku ve vyšší výměře.

(5) Dojde-li ke změně částky životního minima osoby, která je druhá nebo další v pořadí podle zákona o životním a existenčním minimu^39f), upraví se výše státního příspěvku ode dne, od něhož k takové změně došlo.

§ 47b

(1) Státní příspěvek se vyplácí měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci.

(2) Výše státního příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(3) Státní příspěvek vyplácí krajský úřad.

(4) Státní příspěvek se poukazuje na účet zřizovatele zařízení, který o státní příspěvek požádal.

§ 47c

(1) Nárok na státní příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu státního příspěvku vzniká dnem podání žádosti o přiznání příspěvku u příslušného krajského úřadu.

§ 47d

(1) Nebylo-li požádáno o státní příspěvek nebo jeho část, zaniká nárok na státní příspěvek nebo jeho část za kalendářní měsíc uplynutím 2 let od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který státní příspěvek náležel.

(2) Byl-li státní příspěvek neprávem

a) přiznán v nižší částce, než v jaké náležel,

b) vyplácen nebo vyplacen v nižší částce, než v jaké náležel,

c) přiznán od pozdějšího data než náležel, nebo

d) odepřen,

přizná se nebo zvýší ode dne, od něhož státní příspěvek nebo jeho část náleží, nejvýše však 2 roky nazpět ode dne, kdy to krajský úřad rozhodující o státním příspěvku zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení státního příspěvku nebo jeho přiznání zřizovatel zařízení požádal.

(3) Státní příspěvek neprávem

a) přiznaný,

b) vyplacený, nebo

c) vyplácený nebo vyplacený ve vyšší částce, než v jaké náleží,

se odejme, nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které už byl vyplacen. Ustanovení § 47e odst. 3 zůstává nedotčeno.

(4) Lhůty podle odstavců 1 až 3 neplynou po dobu řízení o státním příspěvku.

§ 47e

(1) Zřizovatel zařízení je povinen písemně ohlásit krajskému úřadu, který státní příspěvek přiznal, do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na státní příspěvek, jeho výši nebo výplatu, nejde-li o skutečnosti uvedené v § 47h.

(2) Je-li zřizovatel zařízení vyzván krajským úřadem, který o státním příspěvku rozhoduje, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na státní příspěvek, jeho výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů, pokud krajský úřad nestanoví lhůtu delší.

(3) Zřizovatel zařízení, který nesplnil některou z uložených povinností nebo přijal státní příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že byl státní příspěvek vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen neprávem přijaté částky vrátit.

(4) Nárok na vrácení státního příspěvku poskytnutého neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 2 let ode dne, kdy byl státní příspěvek vyplacen.

(5) O povinnosti vrátit státní příspěvek nebo jeho část podle odstavce 3 rozhodne krajský úřad, který státní příspěvek vyplatil. Částky neprávem vyplacené mohou být sraženy také z později přiznaného státního příspěvku náležejícího zřizovateli zařízení, který má povinnost podle odstavce 3 částky státního příspěvku neprávem přiznaného vrátit.

§ 47f

(1) O státním příspěvku rozhoduje krajský úřad.

(2) Řízení o přiznání státního příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané zřizovatelem zařízení na tiskopisu předepsaném ministerstvem.

(3) Žádost o státní příspěvek musí obsahovat

a) název zřizovatele zařízení, jeho adresu a identifikační číslo, je-li zřizovatelem zařízení obec nebo kraj,

b) název zřizovatele zařízení, jeho adresu, identifikační číslo, datum právní moci rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany s uvedením orgánu, který rozhodnutí vydal, je-li zřizovatelem zařízení pověřená osoba,

c) název a adresu zařízení, v němž jsou umístěny děti, jejichž pobyt a péče o ně zakládá nárok na státní příspěvek,

d) číslo účtu nebo účtů, na které se státní příspěvek vyplácí,

e) seznam dětí v zařízení, které zakládají zřizovateli nárok na státní příspěvek; seznam musí obsahovat jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, místo trvalého pobytu, datum přijetí a datum ukončení pobytu v zařízení, byl-li pobyt ukončen, jméno, příjmení a adresu zákonného zástupce dítěte nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte,

f) doklad prokazující, že dítě je v zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu nebo na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

(4) Je-li žádáno o státní příspěvek z důvodu pobytu a péče o děti ve více zařízeních zřízených jedním zřizovatelem, uvádí se údaje uvedené v odstavci 3 písm. c), e) a f) za každé takové zařízení samostatně.

§ 47g

(1) Zřizovatel zařízení může pověřit jinou osobu, aby namísto něho plnila povinnosti uvedené v § 47e odst. 1 a 2 a § 47h a aby namísto zřizovatele podávala žádost o státní příspěvek. Tuto skutečnost písemně sdělí zřizovatel zařízení krajskému úřadu příslušnému k rozhodování o státním příspěvku do 8 dnů od tohoto pověření.

(2) Jestliže zřizovatel zařízení pověřil jinou osobu podle odstavce 1 k podávání žádosti, musí být v žádosti o státní příspěvek uveden údaj o tomto pověření a jméno a příjmení osoby, která je tímto zastupováním pověřena.

§ 47h

(1) Byl-li přiznán státní příspěvek, je zřizovatel zařízení povinen pro nárok na výplatu státního příspěvku a jeho výši za kalendářní měsíc příslušnému krajskému úřadu oznámit, zda v kalendářním měsíci, za který se má státní příspěvek poskytnout, došlo ke změně počtu dětí, délce jejich pobytu v uvedeném zařízení a změně věku dětí ve srovnání s kalendářním měsícem předcházejícím tomuto kalendářnímu měsíci. Zřizovatel je povinen sdělit tento údaj písemně krajskému úřadu nejpozději do desátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, na který se má státní příspěvek poskytnout.

(2) Došlo-li ke změně počtu dětí, ke změně délky jejich pobytu v zařízení nebo ke změně věku dětí, je zřizovatel zařízení povinen sdělit příslušnému krajskému úřadu údaje uvedené v § 47f odst. 3 písm. e), a v případě, že bylo do zařízení dítě nově umístěno, též údaje uvedené v § 47f odst. 3 písm. f).

(3) O změně výše státního příspěvku vydá krajský úřad rozhodnutí.

(4) Krajský úřad rozhodne o zastavení výplaty státního příspěvku, pokud zřizovatel zařízení nesplnil povinnosti podle odstavců 1 a 2. Nesplnil-li zřizovatel zařízení povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 ani po uplynutí 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém měla být povinnost podle odstavců 1 a 2 splněna, nárok na státní příspěvek zaniká. Po dodatečném splnění povinností lze státní příspěvek přiznat zpětně nejdéle za dobu 2 let (§ 47d).”.

 

Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

 

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Obecná část

Zhodnocení platného právního stavu

Podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon”) jsou jedním ze zařízení sociálně-právní ochrany též zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44 až 47 zákona). Zařízení pro výkon pěstounské péče (dále jen “zařízení”) se zpravidla zřizuje v samostatném objektu nebo v prostorách, které zřizovatel vybaví jako byt pro rodinu s větším počtem dětí. Zřizovatel zařízení uzavírá s pěstounem písemnou dohodu o výkonu pěstounské péče v zařízení. Výkon pěstounské péče v zařízení začíná dnem uvedeným v dohodě. Zákon v této souvislosti ukládá pěstounovi i zřizovateli zařízení určité povinnosti (§ 45 zákona) a stanoví též pravidla pro výplatu a výši odměny pěstouna (§ 46 zákona). Odměna za výkon pěstounské péče se vyplácí měsíčně ve výši stanovené zákonem, a to v termínech stanovených zřizovatelem a z jeho zdrojů.

Téměř všechny formy náhradní výchovy jsou dnes podle platných právních předpisů v různé míře podporovány financováním ze státního rozpočtu. Platí to jak pro školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy (viz § 160 odst. 1 školského zákona, § 1 odst. 2 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením), tak pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (viz §42g až 42n zákona sociálně-právní ochraně dětí). Pokud jde o posledně uvedená zařízení, byl novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, přijatou jako zákon č. 134/2006 Sb., s účinností od 1. června 2006 zaveden pro jejich zřizovatele státní příspěvek, který byl pak ještě výrazně zvýšen s účinností od 1. září 2007 další novelou, přijatou jako zákon č. 176/2007 Sb. V rozpravě nad posledně uvedenou novelou zákona (projednávanou jako sněm. tisk č. 106) se přitom mj. poukazovalo na to, že nejvhodnější formou náhradní péče je péče pěstounská, která musí mít přednost před zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Zařízení pro výkon pěstounské péče tak z hlediska svého financování představují významnou výjimku mezi těmito zařízeními, neboť ze státního rozpočtu nemají zákonem garantovánu ani minimální podporu. Přitom těmto zařízením nařizuje zákon vyplácet přesně stanovenou peněžní částku na odměnu pěstounovi (posuzovanou pro účely zákona o daních z příjmů jako plat), ale nijak neřeší, kde na tuto zákonnou dávku získat nezbytné finanční prostředky.

V zařízeních pro výkon pěstounské péče žilo k 31. 12. 2006 podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) cca 270 dětí. Pokud by nebylo těchto zařízení, zaplnily by tyto děti několik dětských domovů, jejichž provoz by pak plně hradil stát prostřednictvím státního rozpočtu. Nestátní neziskové organizace, resp. ostatní zřizovatelé zařízení pro výkon pěstounské péče tak umožňují svou činností státu šetřit poměrně významný objem finančních prostředků a přitom nesou veškerou odpovědnost za finanční zajištění chodu těchto zařízení a uspokojivých životních podmínek pro děti, resp. pěstouny, kteří v těchto zařízeních žijí.

Z hlediska počtu dětí, o které zařízení pro výkon pěstounské péče pečují (v současné době 96 dětí s jistotou nárůstu na cca 120 - 130 v tomto roce), jsou nejvýznamnějším příkladem takovýchto zařízení SOS dětské vesničky. V současné době je Sdružení SOS dětských vesniček nuceno převážnou část svého rozpočtu zajišťovat prostřednictvím individuálních dárců a sponzorů z řad komerčních společností. Ze státního rozpočtu žádá každoročně o dotaci prostřednictvím MPSV, na tuto dotaci však není nárok a výsledná částka, kterou Sdružení SOS dětských vesniček z tohoto resortu získává, tvoří každoročně max. 20% rozpočtu sdružení. Zhruba 17 mil. Kč (cca 40% rozpočtu) získává sdružení jako dotaci od mezinárodní organizace “SOS Kinderdorf International” (KDI), která celosvětově zastřešuje SOS dětské vesničky. KDI však dalo zřetelně najevo, že v souvislosti s ekonomickým rozvojem ČR jeho dotace v horizontu 3 let zmizí. České Sdružení SOS dětských vesniček se tím dostává do velmi komplikované situace.

Hlavní principy navrhované právní úpravy

Hlavním principem navrhované novely je odstranit z hlediska platné právní úpravy nerovný přístup k jednotlivým formám náhradní výchovy. Mají-li ostatní zařízení pro výkon náhradní výchovy zákonem přiznaný nárok na příspěvek či dotaci ze státního rozpočtu, který pokrývá přinejmenším přímé vzdělávací náklady příslušného zařízení, je třeba tento přístup k veřejným prostředkům zajistit i pro zařízení pro výkon pěstounské péče.

Cílem navrhované novely není zvýhodnění zařízení pro výkon pěstounské péče, ale narovnání stávajícího nerovného přístupu zákonné úpravy k různým formám náhradní výchovy. Zařízení pro výkon pěstounské péče poskytují nepochybně kvalitativně plně srovnatelný typ péče o děti pocházející z problematického rodinného prostředí, jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zřizovaná za obdobných podmínek stanovených zákonem o sociálně právní ochraně dětí.

Jak dokládají sledované údaje o jako provozovatelích zařízení pro výkon pěstounské péče, zejména o Sdružení SOS dětských vesniček, je při srovnání přímých vzdělávacích nákladů na dítě činnost těchto zařízení plně srovnatelná s činností zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy provozovaných státem, územními samosprávnými celky nebo jinými zřizovateli. Vzhledem k charakteru poskytované služby (náhradní rodinná péče) tato skutečnost vypovídá o vysoké efektivitě zařízení pro výkon pěstounské péče při využívání svých finančních prostředků. Proto stát, který výrazně podporuje všechny ostatní formy náhradní výchovy, by měl stejným způsobem podpořit i zařízení pro výkon pěstounské péče.

Za tímto účelem se v předložené novele navrhuje:

1) Přiznat zřizovatelům zařízení pro výkon pěstounské péče nárok na státní příspěvek, a to za stejných podmínek, jak je tento příspěvek přiznán zřizovatelům zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (srov. § 42g až 42n zákona). Navrhovaný státní příspěvek bude sloužit ke krytí přímých výdajů na dítě, tj. výdajů za pobyt a péči poskytovanou nezletilým dětem v zařízeních pro výkon pěstounské péče. Státní příspěvek naopak nebude sloužit k pokrytí investičních výdajů.

Tyto prostředky budou muset zařízení pro výkon pěstounské péče získávat svou vlastní iniciativou – na základě písemné žádosti.

2) Doplnit ustanovení zákona o odměně pěstouna (§ 46 zákona) tak, že odměna pěstouna bude vyplácena z prostředků státního rozpočtu.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy

Přijetí navržené novely bude mít dopady na výdaje státního rozpočtu. Přiznání státního příspěvku zřizovatelům zařízení pro výkon pěstounské péče si vzhledem k aktuálnímu počtu dětí umístěných v těchto zařízeních vyžádá cca 65 - 75 mil. Kč/rok potřebných finančních prostředků ze státního rozpočtu. Pokud jde o úhradu odměny pěstouna, představuje kvalifikovaný odhad potřebných finančních prostředků, které si tato úprava vyžádá ze státního rozpočtu, 12 - 15 mil. Kč/rok. Celkem si tedy novela vyžádá ročně max. 90 mil. Kč.

I po přijetí navrhované legislativní změny budou zařízení pro výkon pěstounské péče z pohledu požadavků na státní rozpočet výrazně levnější formou náhradní výchovy než dětské domovy a jiné formy ústavní výchovy, jejichž provoz hradí veřejné rozpočty převážně či plně. Zařízení pro výkon pěstounské péče budou totiž i nadále nucena získávat cca polovinu svého rozpočtu prostřednictvím individuálních dárců a sponzorů z řad komerčních společností.

Návrh zákona nemá žádné dopady do rozpočtů krajů a obcí.

Soulad návrhu zákona s ústavním pořádkem ČR a mezinárodními smlouvami

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem. Předloha směřuje zejména k zákonnému provedení ustanovení Listiny základních práv a svobod, podle něhož je zaručena zvláštní ochrana dětí a mladistvých, přičemž podrobnosti stanoví zákon (čl. 32 odst. 1 a 6, čl. 41 odst. 1). Záruku tohoto základního práva musí poskytnout především stát, a to aktivním vytvářením podmínek pro jeho naplnění. Pokud stát není schopen zvláštní ochranu dětí, jimž je poskytována pěstounská péče, organizačně a ekonomicky zabezpečit přímo ze svých zdrojů, měl by z vlastních prostředků přispívat alespoň na částečnou úhradu zajišťování této péče, poskytované prostřednictvím jiných subjektů.

Návrh zákona je v plném souladu i s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, zejména s Úmluvou o právech dítěte (vyhl. pod č. 104/1991 Sb.). Podle čl. 20 této Úmluvy má dítě dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo dítě, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí, právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, jsou povinny zabezpečit takovému dítěti v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím náhradní péči. Tato péče může podle Úmluvy mezi jiným zahrnovat vedle osvojení rovněž předání do výchovy a v nutných případech umístění do vhodného zařízení péče o děti. Při volbě řešení je přitom nutno brát rovněž potřebný ohled na žádoucí kontinuitu ve výchově dítěte.

Zvláštní část

K čl. I

K bodu 1.

Navrhuje se doplnit ustanovení § 46 zákona, upravující odměnu pěstouna za výkon pěstounské péče tak, že tuto vyplácí MPSV na bankovní účet zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče.

Pojmy “ministerstvo” a “zařízení” a jsou již v předchozích platných ustanoveních zavedeny legislativními zkratkami tak, že se “ministertstvem” rozumí Ministerstvo práce a sociálních věcí (§ 3 odst. 1 zákona) a “zařízením” se rozumí zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44 odst. 1 zákona).

K bodu 2.

Nově doplňovaná ustanovení § 47a až 47h zavádějí úpravu státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče, a to za obdobných podmínek a ve stejné výši, jak je tento příspěvek upraven pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v § 42g až 42n zákona. Jediný rozdíl oproti úpravě tohoto příspěvku bude spočívat v tom, že nebude náležet v případě

K čl. II

Účinnost zákona se navrhuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Toto ustanovení nevylučuje, aby účinnost mohla nastat již k 1. lednu 2009.

V Praze, dne 26. listopadu 2008

Lenka Mazuchová, v. r. Pavol Kubuš, v. r.

Zdeněk Škromach, v. r. Rudolf Kufa, v. r.

Ivana Levá, v. r. Jaromír Chalupa, v. r.

Miroslav Opálka, v. r. Václav Klučka, v. r.

Jaroslav Krákora, v. r. Ladislava Zelenková, v. r.

Bohuslav Sobotka, v. r. Pavel Ploc, v. r.

Hana Orgoníková, v. r. Petr Červenka, v. r.

Hana Šedivá, v. r. Jindřich Valouch, v. r.

Miroslav Váňa, v. r. Jiří Krátký, v. r.

Petr Sunkovský, v. r. Zdenka Dopitová, v. r.

Pavel Vanoušek, v. r. František Novosad, v. r.

Zdeněk Jičínský, v. r. Antonín Seďa, v. r.

Jiří Petrů, v. r. Kosta Dimitrov, v. r.

Ivan Ohlídal, v. r. Břetislav Petr, v. r.

Anna Čurdová, v. r. Votava Václav, v. r.

Robin Böhnisch, v. r. Látka Jan, v. r.

Jeroným Tejc, v. r. František Bublan, v. r.

Jan Babor, v. r. Václav Grüner, v. r.

Ladislav Vomáčko, v. r. Ladislav Skopal, v. r.

Petr Červenka, v. r. Gabriela Kalábková, v. r.

Zuzana Brzobohatá, v. r. Marcela Mertinová, v. r.

Karel Černý, v. r. Zdeněk Kotouš, v. r.

Petr Zgarba, v. r. Richard Dolejš, v. r.

Miroslav Svoboda, v. r. Miloslav Soušek, v. r.

Vlastimil Aubrecht, v. r. Lubomír Zaorálek, v. r.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Platné znění části zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,

ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 46

Odměna pěstouna

(1) Odměna pěstouna se pro účely zvláštních právních předpisů⁴¹⁾ posuzuje jako plat.

(2) Odměna náleží ve výši 5,50násobku částky životního minima jednotlivce⁴⁰⁾ při péči o jedno až tři děti. Za každé další dítě se odměna zvyšuje o 0,50násobek uvedené částky a při péči o zdravotně postižené dítě nebo o dítě, které vyžaduje mimořádnou individuální péči, se odměna zvyšuje o 0,26násobek této částky na každé dítě. Výše odměny po odpočtu daně z příjmů, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nesmí činit méně než částku, na kterou by pěstoun měl nárok podle zvláštního právního předpisu.⁴²⁾

(3) Vykonávají-li pěstounskou péči v zařízení společně manželé,⁴³⁾ náleží každému z nich odměna stanovená podle odstavce 2 ve výši jedné poloviny, pokud se nedohodnou o podílu jinak.

(4) Odměna za výkon pěstounské péče se poskytuje i po dobu dočasné pracovní neschopnosti pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho měsíce.

(5) Poměrná část měsíční odměny za výkon pěstounské péče se stanoví ve výši násobku jedné třicetiny a počtu dní skutečného výkonu pěstounské péče v kalendářním měsíci.

(6) Odměna za výkon pěstounské péče se vyplácí měsíčně pozadu v termínech stanovených zřizovatelem.

(7) Zanikne-li výkon pěstounské péče v zařízení v průběhu kalendářního měsíce, náleží za tento měsíc odměna za výkon pěstounské péče v plné výši.

(8) Došlo-li v průběhu kalendářního měsíce ke změně počtu svěřených dětí v zařízení, poskytne se za tento měsíc odměna, která je určena podle vyššího počtu dětí; zvyšuje-li se odměna za výkon pěstounské péče podle odstavce 2 věty druhé, náleží v plné výši i v tom případě, že podmínky jsou splněny pouze po část měsíce.

(9) Odměnu za výkon pěstounské péče vyplácí ministerstvo na bankovní účet zřizovatele zařízení.

§ 47

(1) Za podmínek, za nichž se vykonává pěstounská péče v zařízení, může být vykonávaná tato péče i v bytě pěstouna. Pro výkon pěstounské péče v bytě pěstouna neplatí ustanovení § 45 odst. 2 písm. d); ustanovení § 45 odst. 2 písm. c) platí jen v případě, že předměty vybavení bytu jsou vlastnictvím zřizovatele nebo na jejich opatření poskytl zřizovatel příspěvek.

(2) Za pěstouna se pro účely § 44 až 46 považuje též

a) osoba, které bylo dítě svěřeno do péče na základě rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 19 odst. 1 písm. b), nebo

b) poručník, který o dítě osobně pečuje, pokud je péče o takové dítě vykonávána v zařízení.

(3) Za dítě svěřené do pěstounské péče se pro účely § 44 až 46 považuje též dítě,

a) které bylo svěřeno do péče na základě rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 19 odst. 1 písm. b), nebo

b) o které osobně pečuje poručník, pokud je péče o takové dítě vykonávána v zařízení.

(4) Za dítě svěřené do pěstounské péče se pro účely § 45 odst. 2 písm. a) a b) a § 46 považuje rovněž zletilé dítě, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, a dále též dítě, které nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek,⁴⁴⁾ za podmínky, že péče o takové dítě je vykonávána v zařízení.

____________________

40) § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

41) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

42) § 40 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb.

43) § 45a odst. 2 zákona o rodině.

44) § 37 a 39 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení

§ 47a

(1) Zřizovatel zařízení má nárok na státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti v tomto zařízení. Nárok na státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti vzniká také v případě, že obecní úřad obce s rozšířenou působností považuje umístění nezaopatřeného dítěte v zařízení za důvodné. Vyjádření o důvodnosti umístění s uvedením počátečního data důvodného pobytu zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností zařízení do osmi dnů ode dne doručení ohlášení o přijetí dítěte. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností, že další pobyt dítěte v zařízení již není důvodný, vyrozumí o tom zařízení a jeho zřizovatele. Dnem vystavení tohoto vyrozumění nárok na státní příspěvek podle věty druhé zaniká.

(2) Zřizovatel zařízení je povinen využít státní příspěvek pouze pro zařízení.

(3) Státní příspěvek náleží za každé dítě ve výši

a) částky životního minima osoby, která je druhá nebo další v pořadí podle zákona o životním a existenčním minimu^39f), stanovené pro toto dítě vynásobené koeficientem 10,80, trval-li pobyt dítěte v tomto zařízení po celý kalendářní měsíc,

b) jedné třicetiny částky uvedené v písmenu a) za každý kalendářní den, pokud pobyt dítěte v tomto zařízení trval jen po část kalendářního měsíce; v této výši náleží státní příspěvek, i když pobyt dítěte v uvedeném zařízení trval jen po část kalendářního dne.

(4) Jestliže splňuje dítě po část kalendářního měsíce podmínky pro stanovení státního příspěvku v nižší výměře a po část kalendářního měsíce ve zvýšené výměře, stanoví se výše státního příspěvku ve vyšší výměře.

(5) Dojde-li ke změně částky životního minima osoby, která je druhá nebo další v pořadí podle zákona o životním a existenčním minimu^39f), upraví se výše státního příspěvku ode dne, od něhož k takové změně došlo.

§ 47b

(1) Státní příspěvek se vyplácí měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci.

(2) Výše státního příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(3) Státní příspěvek vyplácí krajský úřad.

(4) Státní příspěvek se poukazuje na účet zřizovatele zařízení, který o státní příspěvek požádal.

§ 47c

(1) Nárok na státní příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu státního příspěvku vzniká dnem podání žádosti o přiznání příspěvku u příslušného krajského úřadu.

§ 47d

(1) Nebylo-li požádáno o státní příspěvek nebo jeho část, zaniká nárok na státní příspěvek nebo jeho část za kalendářní měsíc uplynutím 2 let od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který státní příspěvek náležel.

(2) Byl-li státní příspěvek neprávem

a) přiznán v nižší částce, než v jaké náležel,

b) vyplácen nebo vyplacen v nižší částce, než v jaké náležel,

c) přiznán od pozdějšího data než náležel, nebo

d) odepřen,

přizná se nebo zvýší ode dne, od něhož státní příspěvek nebo jeho část náleží, nejvýše však 2 roky nazpět ode dne, kdy to krajský úřad rozhodující o státním příspěvku zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení státního příspěvku nebo jeho přiznání zřizovatel zařízení požádal.

(3) Státní příspěvek neprávem

a) přiznaný,

b) vyplacený, nebo

c) vyplácený nebo vyplacený ve vyšší částce, než v jaké náleží,

se odejme, nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které už byl vyplacen. Ustanovení § 47e odst. 3 zůstává nedotčeno.

(4) Lhůty podle odstavců 1 až 3 neplynou po dobu řízení o státním příspěvku.

§ 47e

(1) Zřizovatel zařízení je povinen písemně ohlásit krajskému úřadu, který státní příspěvek přiznal, do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na státní příspěvek, jeho výši nebo výplatu, nejde-li o skutečnosti uvedené v § 47h.

(2) Je-li zřizovatel zařízení vyzván krajským úřadem, který o státním příspěvku rozhoduje, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na státní příspěvek, jeho výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů, pokud krajský úřad nestanoví lhůtu delší.

(3) Zřizovatel zařízení, který nesplnil některou z uložených povinností nebo přijal státní příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že byl státní příspěvek vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen neprávem přijaté částky vrátit.

(4) Nárok na vrácení státního příspěvku poskytnutého neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 2 let ode dne, kdy byl státní příspěvek vyplacen.

(5) O povinnosti vrátit státní příspěvek nebo jeho část podle odstavce 3 rozhodne krajský úřad, který státní příspěvek vyplatil. Částky neprávem vyplacené mohou být sraženy také z později přiznaného státního příspěvku náležejícího zřizovateli zařízení, který má povinnost podle odstavce 3 částky státního příspěvku neprávem přiznaného vrátit.

§ 47f

(1) O státním příspěvku rozhoduje krajský úřad.

(2) Řízení o přiznání státního příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané zřizovatelem zařízení na tiskopisu předepsaném ministerstvem.

(3) Žádost o státní příspěvek musí obsahovat

a) název zřizovatele zařízení, jeho adresu a identifikační číslo, je-li zřizovatelem zařízení obec nebo kraj,

b) název zřizovatele zařízení, jeho adresu, identifikační číslo, datum právní moci rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany s uvedením orgánu, který rozhodnutí vydal, je-li zřizovatelem zařízení pověřená osoba,

c) název a adresu zařízení, v němž jsou umístěny děti, jejichž pobyt a péče o ně zakládá nárok na státní příspěvek,

d) číslo účtu nebo účtů, na které se státní příspěvek vyplácí,

e) seznam dětí v zařízení, které zakládají zřizovateli nárok na státní příspěvek; seznam musí obsahovat jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, místo trvalého pobytu, datum přijetí a datum ukončení pobytu v zařízení, byl-li pobyt ukončen, jméno, příjmení a adresu zákonného zástupce dítěte nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte,

f) doklad prokazující, že dítě je v zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu nebo na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

(4) Je-li žádáno o státní příspěvek z důvodu pobytu a péče o děti ve více zařízeních zřízených jedním zřizovatelem, uvádí se údaje uvedené v odstavci 3 písm. c), e) a f) za každé takové zařízení samostatně.

§ 47g

(1) Zřizovatel zařízení může pověřit jinou osobu, aby namísto něho plnila povinnosti uvedené v § 47e odst. 1 a 2 a § 47h a aby namísto zřizovatele podávala žádost o státní příspěvek. Tuto skutečnost písemně sdělí zřizovatel zařízení krajskému úřadu příslušnému k rozhodování o státním příspěvku do 8 dnů od tohoto pověření.

(2) Jestliže zřizovatel zařízení pověřil jinou osobu podle odstavce 1 k podávání žádosti, musí být v žádosti o státní příspěvek uveden údaj o tomto pověření a jméno a příjmení osoby, která je tímto zastupováním pověřena.

§ 47h

(1) Byl-li přiznán státní příspěvek, je zřizovatel zařízení povinen pro nárok na výplatu státního příspěvku a jeho výši za kalendářní měsíc příslušnému krajskému úřadu oznámit, zda v kalendářním měsíci, za který se má státní příspěvek poskytnout, došlo ke změně počtu dětí, délce jejich pobytu v uvedeném zařízení a změně věku dětí ve srovnání s kalendářním měsícem předcházejícím tomuto kalendářnímu měsíci. Zřizovatel je povinen sdělit tento údaj písemně krajskému úřadu nejpozději do desátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, na který se má státní příspěvek poskytnout.

(2) Došlo-li ke změně počtu dětí, ke změně délky jejich pobytu v zařízení nebo ke změně věku dětí, je zřizovatel zařízení povinen sdělit příslušnému krajskému úřadu údaje uvedené v § 47f odst. 3 písm. e), a v případě, že bylo do zařízení dítě nově umístěno, též údaje uvedené v § 47f odst. 3 písm. f).

(3) O změně výše státního příspěvku vydá krajský úřad rozhodnutí.

(4) Krajský úřad rozhodne o zastavení výplaty státního příspěvku, pokud zřizovatel zařízení nesplnil povinnosti podle odstavců 1 a 2. Nesplnil-li zřizovatel zařízení povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 ani po uplynutí 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém měla být povinnost podle odstavců 1 a 2 splněna, nárok na státní příspěvek zaniká. Po dodatečném splnění povinností lze státní příspěvek přiznat zpětně nejdéle za dobu 2 let (§ 47d).”