Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna

na vydání

Návrh

ze dne ……….. 2007

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a za písmeno f) se vkládá nové písmeno g), které zní:

“g) cíl České republiky k roku 2050 v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.”

2. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní:

Ҥ 1a

“Česká republika sníží do roku 2050 svoji produkci emisí skleníkových plynů o 50 % proti stavu roku 2000.”

3. V § 8 odst. 1 se za první větu doplňuje nová věta: “Celkové množství povolenek vydané na dané obchodovací období musí být v každém následujícím návrhu národního alokačního plánu sníženo proti předchozímu národnímu alokačnímu plánu tak, aby bylo postupně dosaženo cíle stanoveného v § 1a.”

4. V § 8 odst. 3 se za první větu doplňuje nová věta: “Vláda schválí pouze takový návrh národního alokačního plánu, jehož celkové množství povolenek vydané na dané obchodovací období je stanoveno podle odstavce 1.”

Čl. 2

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008.

Změny klimatu se stávají jedním z hlavních problémů lidstva. Podle posledních vědeckých studií je globální oteplování naší planety nesporným faktem a s téměř stoprocentní jistotou je způsobeno emisemi skleníkových plynů. Vědci odhadují, že pokud v nejbližších letech nebudou realizována zásadní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, stanou se klimatické změny spojené s globálním oteplováním nevratnými a vyvolají na Zemi nedozírné změny.

V souvislosti s těmito alarmujícími fakty přišla nedávno Velká Británie s iniciativou legislativního zakotvení závazného kvantitativního cíle snížení emisí skleníkových plynů. Podle představ britské vlády měly být emise oxidu uhličitého v zemi sníženy o 60 %. Bez mezinárodní spolupráce však nelze v oblasti emisí skleníkových plynů příliš mnoho dosáhnout. Proto je anglická iniciativa myšlena především jako impuls pro zbytek světa. ČR má tedy příležitost na tuto iniciativu reagovat a předložit obdobný návrh.

Česká republika sice produkuje pouze zhruba půl procenta celosvětových emisí skleníkových plynů, je to však dvojnásobek toho, co bychom vzhledem k počtu obyvatel měli produkovat. Aktivní přístup k řešení problematiky skleníkových plynů a předložení tohoto návrhu je proto výrazem naší globální zodpovědnosti a patří k z prvořadým povinnostem naší země.

Nejvhodnějším právním předpisem pro stanovení kvantitativního cíle snížení emisí skleníkových plynů pro ČR je zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. Důvodem je, že tento zákon se zabývá kvantitativními otázkami spojenými s emisemi skleníkových plynů a umožňuje právně zakotvit mechanismus vedoucí ke splnění stanoveného kvantitativního cíle.

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky i s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Usiluje zejména o důslednější naplnění odpovědnosti našeho státu za zajištění práva každého na příznivé životní prostředí, zakotveného v čl. 35 Listiny základních práv a svobod.

Přijetí předkládané novely rovněž zajistí rychlejší dosažení cílů sledovaných Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (č. 80/2005 Sb. m. s.).

Navrhovaná právní úprava bude mít zřejmě přímý dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, zejména rozpočty krajů a obcí. Důvodem je, že opatření ke snižování emisí skleníkových plynů budou zřejmě muset být částečně podporována z prostředků veřejných rozpočtů.

Na podnikatelské prostředí bude mít návrh pozitivní dopad, protože podpoří rozvoj nových, moderních a velice perspektivních oblastí podnikání, které budou mít velmi dobré exportní možnosti.

Návrh bude mít kladné dopady i v sociální oblasti, protože přispěje k vytváření značného počtu nových pracovních míst. Důvodem je prokázaná skutečnost, že například využívání obnovitelných zdrojů energie vytváří nová pracovní místa, zejména na venkově.

Pozitivní dopady návrhu na životní prostředí vyplývají již z jeho vlastního obsahu.

K bodu 1.:

Ustanovení o předmětu úpravy zákona se doplňuje o stanovení kvantitativního cíle České republiky k roku 2050 v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.

K bodu 2.:

Do zákona se doplňuje nový paragraf, stanovující kvantitativní cíl České republiky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Tento cíl je navržen ve výši 50 % redukce emisí k roku 2050 ve srovnání s rokem 2000. V roce 2000 činily v ČR emise skleníkových plynů 144 mil tun CO_2ekv, v roce 2050 by tedy měly poklesnout na zhruba 72 mil tun. Navržená výše vychází z toho, že ČR v roce 2000 emitovala na hlavu zhruba dvakrát více emisí než byl celosvětový průměr. Dále návrh vychází z provedených analýz Ministerstva životního prostředí z roku 2004, které uvádějí, že by taková redukce měla být reálná. Dalším východiskem pro stanovení cíle byl fakt, že jen výrazná redukce emisí skleníkových plynů v celosvětovém měřítku má smysl, protože jen taková redukce může změnit trend globálního oteplování. A jen vysoké závazky jednotlivých států mohou být pro další státy příkladem k následování. Konečně byl při stanovení návrhu českého cíle zohledněn připravovaný závazek Velké Británie.

K bodu 3.:

V tomto ustanovení se zavádí mechanismus dosažení stanovené redukce emisí skleníkových plynů. Národní alokační plán stanoví objem emisí skleníkových plynů, který bude v daném obchodovacím období rozdělen mezi producenty emisí. Zpracovatelům návrhů Národních alokačních plánů pro ČR se ukládá povinnost stanovovat tyto objemy tak, aby bylo k roku 2050 dosaženo 50 % redukce emisí. To znamená, že každý následující alokační plán musí proti předcházejícímu snížit množství emisí skleníkových plynů. Přitom toto postupné snižování musí být takové, aby národní alokační plán pro období zahrnující rok 2050 mohl povolit emise odpovídající celkovým emisím ve výši 72 mil. tun ročně. Jestliže tedy např. bude český alokační plán pro druhé obchodovací období (léta 2008 až 2012) povolovat roční emise v průměrné výši 87 mil. tun CO_2ekv, každý alokační plán pro další obchodovaní období by měl mít průměrné roční emise o cca 5 mil. tun nižší a národní alokační plán pro 10. obchodovaní období (roky 2048 až 2050) by měl mít průměrné roční emise kolem 45 mil. tun CO₂.

K bodu 4.:

V tomto ustanovení se vládě ukládá povinnost schválit pouze takový návrh národního alokačního plánu, který umožní v roce 2050 dosáhnout stanovený kvantitativní cíl emisí skleníkových plynů.

Účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu 2008. Příští národní alokační plán pro druhé obchodovací období na léta 2008 až 2012 tedy zůstane navrženou novelou nedotčen, neboť je již ve fázi jeho přípravy. Kvantitativní omezení produkce emisí skleníkových plynů, stanovené navrženým zákonem, tak bude postupně prováděno teprve počínaje národním alokačním plánem pro třetí obchodovací období na léta 2013 až 2017.

V Praze 26. září 2007

Robin Böhnisch v.r. Petr Wolf v.r. Petr Sunkovský v.r.

Libor Ambrozek v.r. Jan Látka v.r. Anna Čurdová v.r.

Lubomír Zaorálek v.r. Jiří Krátký v.r. Antonín Seďa v.r.

Michal Hašek v.r. Hana Šedivá v.r.

Nově doplňovaný text je vyznačen tučným písmem a podtrženě.

ČÁST PRVNÍ

O PODMÍNKÁCH OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI NA EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1) a v souladu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu^1a) (dále jen “Úmluva”) stanoví

a) práva a povinnosti provozovatelů zařízení a dalších osob při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,

b) postup při vydávání povolení k emisím skleníkových plynů a rozhodování o jeho změnách,

c) postup při vydávání a přidělování povolenek na emise skleníkových plynů a podmínky obchodování s nimi,

d) použití jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností v systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,

e) působnost orgánů veřejné správy,

f) sankce za porušení uložených povinností.,

___________________

HLAVA II

POVOLENÍ K EMISÍM SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

§ 8

Národní alokační plán

(1) Pro každé obchodovací období připraví ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu návrh národního alokačního plánu, ve kterém určí celkové množství povolenek, které bude pro toto období vydáno, a množství, které bude jednotlivým provozovatelům zařízení přiděleno. Celkové množství povolenek vydané na dané obchodovací období musí být v každém následujícím návrhu národního alokačního plánu sníženo proti předchozímu národnímu alokačnímu plánu tak, aby bylo postupně dosaženo cíle stanoveného v § 1a. Návrh národního alokačního plánu musí splňovat kritéria uvedená v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(2) Návrh národního alokačního plánu zveřejní ministerstvo na portálu veřejné správy a současně poskytne informaci o něm sdělovacím prostředkům. Ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění návrhu národního alokačního plánu na portálu veřejné správy³⁾ může každý provozovatel zařízení zaslat k němu vyjádření; neučiní-li tak, má se za to, že s tímto návrhem vyslovil souhlas. Ve stejné lhůtě může zaslat k návrhu národního alokačního plánu vyjádření kdokoli další. Zaslaná vyjádření projedná ministerstvo za účasti provozovatelů zařízení, kteří o to projeví zájem, v meziresortní komisi, jejíž členy jmenuje ministr životního prostředí. Zaslaná vyjádření vezme ministerstvo v úvahu, návrh národního alokačního plánu případně změní a svůj postup v něm odůvodní; současně přihlédne k projednání tohoto návrhu v meziresortní komisi.

(3) Návrh národního alokačního plánu zpracovaný podle odstavců 1 a 2 předloží ministerstvo společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu vládě ke schválení. Vláda schválí pouze takový návrh národního alokačního plánu, jehož celkové množství povolenek vydané na dané obchodovací období je stanoveno podle odstavce 1. Po schválení tohoto návrhu usnesením vlády ministerstvo národní alokační plán zveřejní na portálu veřejné správy,³⁾ předloží jej Evropské komisi a kopii zašle ostatním členským státům Evropské unie nejpozději 18 měsíců před začátkem obchodovacího období.

(4) Pokud Evropská komise národní alokační plán zčásti nebo jako celek odmítne, ministerstvo návrh národního alokačního plánu změní a znovu ho projedná v rozsahu učiněných změn postupem stanoveným v odstavcích 1 až 3.

(5) Pokud Evropská komise národní alokační plán zčásti ani jako celek neodmítne, ministerstvo návrh národního alokačního plánu ve formě návrhu nařízení vlády předloží vládě ke schválení.

(6) Provozovateli zařízení, kterému byly v souladu s národním alokačním plánem přiděleny povolenky podle § 10 odst. 4, se tyto povolenky přidělí v množství odpovídajícím očekávané úrovni emisí CO₂ daného zařízení. Ve dvou národních alokačních plánech schválených pro obchodovací období následující po obchodovacím období, v rámci něhož došlo k prvnímu přídělu povolenek podle § 10 odst. 4, maximálně však pro období 15 let, se rovněž přidělí množství povolenek odpovídající očekávané úrovni emisí CO₂ daného zařízení.

(7) Provozovateli zařízení, u kterého došlo v důsledku změny zásadního rozsahu investiční povahy ke změně podmínek povolení podle § 6 spočívající ve změně v užívání, způsobu provozu nebo kapacitě zařízení, se v národním alokačním plánu schváleném pro obchodovací období následující po obchodovacím období, ve kterém došlo k prvnímu přídělu povolenek podle § 10 odst. 4, přidělí množství povolenek ve shodné výši. Ve druhém období následujícím po obchodovacím období, ve kterém došlo k prvnímu přídělu povolenek podle § 10 odst. 4, maximálně však pro období 15 let, se přidělí množství povolenek odpovídající očekávané úrovni emisí CO₂ daného zařízení. V případě, že v důsledku změny zásadního rozsahu investiční povahy dojde ke změně podmínek povolení podle § 6 spočívající v navýšení kapacity zařízení, budou pro kapacitu navýšení přiděleny povolenky podle odstavce 6.

(8) Předloží-li osoba, která bude ve smyslu § 2 odst. 1 písm. j) a národního alokačního plánu novým provozovatelem zařízení, nejpozději 2 měsíce před termínem předložení národního alokačního plánu Evropské komisi ministerstvu platné územní rozhodnutí nebo stavební povolení pro zařízení, které bude do provozu uvedeno po dni doručení národního alokačního plánu Evropské komisi, nebo dojde ke změně povolení podle tohoto zákona po doručení národního alokačního plánu Evropské komisi, vyčlení ministerstvo v národním alokačním plánu pro tohoto nového provozovatele povolenky pro jednotlivé roky ve smyslu odstavce 6 nebo odstavce 7. V případě, že zařízení, na které bylo předloženo územní rozhodnutí nebo stavební povolení, bude v období platnosti příslušného národního alokačního plánu uvedeno do provozu později, než bylo předpokládáno při vyčlenění povolenek ve smyslu tohoto odstavce, může být příděl povolenek pro daný rok v souladu s pravidly národního alokačního plánu pro nové účastníky krácen a takto nevyužité povolenky lze v souladu s národním alokačním plánem přidělit jinému novému provozovateli zařízení.

____________________