Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna

2010

V. volební období

___________________________________________________________

na vydání

V l á d n í n á v r h

ze dne ...... 2010,

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Čl. I

Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 384/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
2. V § 5 odst. 4 větě první se číslo “6” nahrazuje číslem “12”.
3. V § 5 odst. 5 písm. a) se slova “a technický způsob zápisu občanů mladších 10 let do cestovního dokladu rodiče,” zrušují.
4. V § 7 odstavec 1 zní:

“(1) Nepovinnými údaji zapisovanými na žádost občana do cestovního dokladu jsou označení absolventa vyšší odborné školy³⁾, akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa vysoké školy^3a), označení “docent” nebo “profesor”^3b) (dále jen “titul”) nebo vědecká hodnost⁴⁾; titul nebo vědecká hodnost se uvádějí ve zkratce, pokud je stanovena zvláštním právním předpisem.”.

5. V § 9 odst. 1 se slova “ , a záznam o počtu dětí cestujících v doprovodu rodiče, pokud jsou zapsány v jeho cestovním dokladu” zrušují.
6. V § 10 odstavce 1 a 2 znějí:

“(1) V cestovním dokladu lze provést změnu údaje o časové platnosti cestovního dokladu, je-li tímto cestovním dokladem cestovní průkaz.

(2) V cestovním dokladu lze provést doplnění údajů o titulu nebo vědecké hodnosti.”.

7. V § 10 odst. 4 se slova “a doplnění údajů podle odstavce 2 písm. a)” zrušují.
8. V § 12 odst. 1 se slova “působností, v” nahrazují slovy “působností a v”, slova “ , a v městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst” se zrušují a slovo “příslušné” se nahrazuje slovem “příslušný”.
9. V § 12 se odstavec 3 zrušuje.
10. V § 19 odst. 2 se slova “ , cestovní průkaz” zrušují.
11. V § 20 odst. 4 se za slova “plnění úkolů podle” vkládají slova “§ 15 odst. 1,”.
12. § 23 zní:

Ҥ 23

13. Poznámka pod čarou č. 13b se zrušuje.
14. § 24 a 25 se zrušují.

15. V § 26 se slova “ , provedou se změny nebo doplnění údajů v tomto dokladu nebo se vrací odňatý cestovní doklad” nahrazují slovy “nebo se provedou změny anebo doplnění údajů v tomto dokladu”.
16. V § 29 odst. 2 písm. b) bodě 10 se slova “písm. a)” zrušují.
17. V § 29 odst. 2 písm. b) se bod 11 zrušuje.

Dosavadní bod 12 se označuje jako bod 11.

18. V § 29 odst. 2 písmeno e) zní:

1. označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí,
2. druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu¹⁴⁾ odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
3. datum odepření vydání cestovního dokladu,
4. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí,”.

19. V § 29 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).

20. V § 29 odstavec 5 zní:

“(5) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) a v odstavci 3 se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí.”.

21. V § 29a odst. 2 písm. b) bodě 10 se slova “písm. a)” zrušují.
22. V § 29a odst. 2 písm. b) se bod 11 zrušuje.
23. V § 29a odst. 2 písmeno e) zní:

1. označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí,
2. druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu¹⁴⁾ odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
3. datum odepření vydání cestovního dokladu,
4. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí,”.

19. V § 29a odst. 2 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).

20. V § 29a odstavec 4 zní:

“(4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) a v odstavci 3 se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti diplomatického nebo služebního pasu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí.”.

21. V § 30 odst. 4 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje.
22. V § 30 odstavec 5 zní:

“(5) Pro účely výkonu své působnosti mohou údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. e) a v § 29a odst. 2 písm. e) využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny odepřít vydání cestovního dokladu, anebo orgány, které podle zvláštního právního předpisu¹⁴⁾ mohou uložit omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.”.

23. V § 30a odst. 1 větě druhé se slova “písm. g)” nahrazují slovy “písm. f)”.
24. V § 31 odst. 1 písm. c) se slovo “odnětí” nahrazuje slovy “odepření vydání”.
25. V § 33 odstavec 3 zní:

“(3) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů poté, co jej obdržel, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu¹⁴⁾, orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízení příslušnému k jeho odnětí.”.

 

26. V § 34 odstavec 2 zní:

Čl. II

ČÁST DRUHÁ

Čl. III

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č.  209/1997  Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č.  279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb. a zákona č. 306/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 73 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 10 znějí:

“(4) V souvislosti s nahrazením vazby některým opatřením uvedeným v odstavci 1 může orgán rozhodující o vazbě současně uložit obviněnému omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. V takovém případě orgán rozhodující o vazbě vyzve obviněného nebo toho, kdo má cestovní doklad obviněného u sebe, aby mu cestovní doklad¹⁰⁾ ve lhůtě jím stanovené vydal, jinak mu bude odejmut; na postup při odnětí cestovního dokladu se § 79 použije přiměřeně. Opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které se týká státního občana České republiky, zašle orgán rozhodující o vazbě orgánu příslušnému k vydání cestovního dokladu; tento orgán také vyrozumí o vydání nebo odnětí cestovního dokladu.

(5) Obviněný, kterému bylo v souvislosti s nahrazením vazby uloženo omezení uvedené v odstavci 4, má právo kdykoliv žádat o jeho zrušení. O takové žádosti musí orgán rozhodující o vazbě rozhodnout bez zbytečného odkladu. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li nové důvody, opakovat až po uplynutí tří měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(6) Orgán, který rozhodl o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které se týká státního občana České republiky, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu orgán příslušný k vydání cestovního dokladu; tento orgán rovněž vyrozumí o vrácení cestovního dokladu obviněnému.

_________________

10) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.”.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.

2. V § 73a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

“(3) Pokud orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne, že přijetí peněžité záruky je přípustné, může zároveň rozhodnout o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí. Pro případy podle věty první se § 73 odst. 4 až 6 použijí obdobně.”.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

3. V § 73b odst. 2 se za slovo “obviněného” vkládají slova “nebo o žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které bylo obviněnému uloženo podle § 73 odst. 4 nebo § 73a odst. 3,”.
4. V části první hlavě čtvrté se za oddíl druhý vkládá nový oddíl třetí, který včetně nadpisu zní:

“Oddíl třetí

Zákaz vycestování do zahraničí

§ 77a

(1) Je-li vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje dvě léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje tři léta, může soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce uložit omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, je-li to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.

(2) Bylo-li obviněnému uloženo omezení podle odstavce 1, předseda senátu a v přípravném řízení soudce vyzve obviněného nebo toho, kdo má cestovní doklad obviněného u sebe, aby mu cestovní doklad¹⁰⁾ ve lhůtě jím stanovené vydal, jinak mu bude odejmut; na postup při odnětí cestovního dokladu se § 79 použije přiměřeně.

 

 

 

(3) Opis usnesení podle odstavce 1, týká-li se státního občana České republiky, zašle předseda senátu a v přípravném řízení soudce orgánu příslušnému k vydání cestovního dokladu; tento orgán také vyrozumí o vydání nebo odnětí cestovního dokladu.

(4) Omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí podle odstavce 1 předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zruší i bez návrhu, pominuly-li důvody pro jeho uložení. Obviněný, kterému bylo uloženo omezení podle odstavce 1, má právo kdykoliv žádat o jeho zrušení. O takové žádosti musí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout bez zbytečného odkladu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li nové důvody, opakovat až po uplynutí tří měsíců od právní moci rozhodnutí.

(5) Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce vyrozumí bez zbytečného odkladu orgán příslušný k vydání cestovního dokladu o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které se týká státního občana České republiky; tento orgán rovněž vyrozumí o vrácení cestovního dokladu obviněnému.”.

Dosavadní oddíly třetí až šestý se označují jako oddíly čtvrtý až sedmý.

5. V § 146a odst. 1 písm. a) se za slovo “vazby” vkládají slova “nebo o žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které bylo obviněnému uloženo podle § 73 odst. 4 nebo § 73a odst. 3”.
6. V § 146a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

“b) rozhodl o žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí (§ 77a odst. 4),”.

Dosavadní písmena b) až k) se označují jako písmena c) až l).

 

 

 

 

 

7. Za § 333 se vkládá nový § 333a, který zní:

Ҥ 333a

Pokud byl obviněný pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody, může předseda senátu odsouzenému uložit omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, které trvá až do doby, kdy odsouzený vykoná trest nebo nastane jiná skutečnost, s níž je spojen zánik výkonu trestu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost. Pro případy podle věty první se § 77a odst. 2 až 5 použijí obdobně.”.

8. V § 429a se slova “třetím až šestém” nahrazují slovy “čtvrtém až sedmém”.
9. V § 441 odst. 2 větě první, § 460a odst. 3, § 460f odst. 1 větě první a v § 460i odst. 1 větě druhé se slovo “třetího” nahrazuje slovem “čtvrtého”.
10. V § 443 odst. 1 písm. b) se slovo “čtvrtého” nahrazuje slovem “pátého”.

Návrh zákona, kterým mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

1.2. Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Návrh zákona byl zpracován na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 20. května 2008, Pl.ÚS 12/07 (publikován ve Sbírce zákonů pod č. 355/2008). Ústavní soud rozhodl, že ustanovení § 23 písm. b) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Polici České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění účinném do 31. 12. 2004, je v rozporu s čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a článkem 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Podle tohoto ustanovení se vydání cestovního dokladu odepřelo nebo se vydaný cestovní doklad odňal na základě žádosti orgánu činného v trestním řízení občanovi, proti kterému bylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin.

Nová právní úprava, účinná od 1. ledna 2005, která v ustanovení § 23 rozšířila počet důvodů pro odnětí cestovního dokladu, zařadila výše uvedenou problematiku pod písmeno c) a změnila v tomto případě pouze zákonné podmínky odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu z důvodu vedení trestního stíhání pro úmyslný trestný čin, za vedení trestního stíhání pro trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody nejméně 3 léta.

Ústavním soudem vytýkaná protiústavnost zůstala v podstatě zachována, neboť podle § 24 odst. 1 zákona o cestovních dokladech, správní orgán příslušný k vydání cestovního dokladu nadále rozhoduje na základě žádosti orgánu činného v trestním řízení o odepření vydání cestovního dokladu nebo o jeho odnětí, aniž by mu byla dána možnost správního uvážení o nezbytnosti či přiměřenosti postupu správního orgánu. Dokazování je vedeno pouze ke zjištění, zda žádost je podána orgánem činným v trestním řízení a zda tento orgán vede proti občanovi trestní stíhání pro trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody nejméně na tři léta.

V dané souvislosti je třeba dále zmínit nález Ústavního soudu ze dne 15. září 2009, Pl. ÚS 18/07 (publikován ve Sbírce zákonů pod č. 384/2009), kterým Ústavní soud zrušil ustanovení § 23 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ke dni 31. prosince 2010.

Nově se navrhuje v trestním řádu, aby soud a v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce rozhodl o uložení omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. Na základě tohoto omezení je obviněný vyzván k vydání cestovního dokladu. V případě, že obviněný cestovní doklad nevydá, může mu být tento doklad odňat. Proti rozhodnutí, kterým je uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, je stížnost přípustná; o této stížnosti rozhoduje soud.

Dále se navrhuje, aby bylo možno rozhodnout o omezení vycestování v souvislosti s přijetím některého opatření nahrazujícího vazbu. Opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, bude zaslán orgánem, který o tomto uložení rozhodl, orgánu příslušnému k vydání cestovního dokladu. Bylo-li uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování, nebude moci být občanovi cestovní doklad vydán.

Předloženým návrhem je rovněž zohledněno Nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 444/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, kterým se zavádí zásada “jedna osoba jeden pas”. Uvedená zásada by měla být dodatečným bezpečnostním opatřením a poskytovat další ochranu dětem. S uplatněním této zásady souvisí i úpravy uvedené v návrhu, spočívající jednak ve zrušení možnosti zapisování dětí do cestovního dokladu rodičů a současně v ukončení platnosti již provedených zápisů dětí v cestovních dokladech rodičů.

Rovněž se navrhuje provedení některých legislativně technických úprav, které souvisí jednak s výše uvedenými změnami a dále se jedná o úpravy, které nebyly provedeny při předchozích novelizacích.

1.3. Stanovení cíle (žádoucího stavu), který má být dosažen řešením problému

Účelem nové právní úpravy odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu je umožnit realizaci práva na soudní přezkum rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že odnětí či nevydání cestovního dokladu je významným zásahem do svobody pohybu a pobytu občanů, je cílem předloženého návrhu vytvořit takové procesní podmínky, které umožní efektivní soudní přezkum rozhodnutí, na základě něhož dochází k odejmutí cestovního dokladu nebo odepření jeho vydání. Cílem návrhu je rovněž přehodnocení okruhu případů, ve kterých je možno zasáhnout do svobody pohybu omezením vycestování do zahraničí tak, aby tento zásah byl umožněn pouze v nezbytných případech.

Dalším cílem předloženého návrhu je zakotvení zásady “jedna osoba jeden pas”, kterou se ukončí zapisování dětí do cestovních dokladů rodičů ke dni 1. července 2011, kdy se předpokládá zahájení vydání občanských průkazů dětem od narození a současně se v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, ke dni 26. června 2012 ukončuje platnost zápisů dětí, které byly provedeny do dne účinnosti tohoto zákona, v cestovních dokladech rodičů.

1.4. Zhodnocení rizik, která jsou spojena s neřešením problému

Z výše uvedených důvodů je třeba reagovat na nález Ústavního soudu z 15. září 2009, publikován pod č. 384 ve Sbírce zákonů v roce 2009, kterým Ústavní soud zrušil § 23 písm. c) zákona o cestovních dokladech, ke dni 31. prosince 2010. Pokud by daná problematika nebyla zákonem nově upravena a byl ponechán současný stav, nebylo by od 1. ledna 2011 možné občanovi odepřít vydání cestovního dokladu anebo vydaný cestovní doklad odejmout v souvislosti s trestním stíháním pro některé trestné činy.

V případě neřešení problematiky zápisu dětí do cestovních dokladů rodičů by zákon o cestovních dokladech byl v přímém rozporu s přímo aplikovatelným nařízením EU.

2.1. Varianta 1 - nulová

Předpokládá zachování stávajícího stavu.

2.2. Varianta 2

Navrhuje se, aby v rámci trestního řízení orgány činné v trestním řízení, v souvislosti s vyslovením zákazu vycestování do zahraničí, uložily obviněnému povinnost odevzdat cestovní doklad, případně rozhodly o odnětí cestovního dokladu. Opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, bude současně zaslán orgánu příslušnému k vydání cestovního dokladu; v důsledku tohoto rozhodnutí dojde k odepření vydání cestovního dokladu obviněnému orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu. Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, který byl informován o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování, rozhodne ve správním řízení o odepření vydání cestovního dokladu, pokud bude podána žádost o jeho vydání. Trestním řádem bude garantován soudní přezkum rozhodnutí, kterým se omezuje vycestování.

.

Rozhodnutí příslušného soudu, na základě něhož bude cestovní doklad odňat, případně, kdy příslušný správní úřad na žádost soudu odepře vydání cestovního dokladu, je soudně přezkoumatelné.

Na základě zásady “jedna osoba jeden pas” vyplývající z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, se navrhuje ukončení zápisu dětí do cestovních dokladů rodičů a současně ukončení platnosti již provedených zápisů.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Realizace procesních podmínek umožňujících soudní přezkum rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, kterými se omezuje právo vycestovat do zahraničí a které jsou podkladem pro odnětí cestovního dokladu nebo pro jeho nevydání, se promítne do poměrů příslušných orgánů činných v trestním řízení, občanů, kteří jsou účastníky trestních řízení a správních orgánů příslušných k vydání cestovních dokladů.

Zakotvením zásady “jedna osoba jeden pas” do zákona o cestovních dokladech bude dosaženo souladu této normy s přímo aplikovatelným nařízením EU.

Implementace navrženého postupu a zavedení zmíněné zásady nepředpokládají nárůst finančních prostředků.

3.1. Identifikace nákladů a přínosů všech variant

Varianta nulová zachovává stav, který je v případě současného znění § 23 zákona o cestovních dokladech z pohledu rozhodnutí Ústavního soudu nepřijatelný. Nerespektováním zásady “jedna osoba jeden pas” by nastal rozpor zákona s nařízením EU.

Varianta druhá vytváří takové procesní podmínky, které umožňují soudní přezkum rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, kterými se omezuje právo vycestovat do zahraničí a které jsou podkladem pro odnětí cestovního dokladu nebo pro jeho nevydání. Tím splňuje požadavek Ústavního soudu.

Novelou zákona o cestovních dokladech bude dosaženo souladu tohoto zákona s přímo aplikovatelným nařízením EU.

3.2. Konzultace

Vzhledem k tomu, že novela zákona o cestovních dokladech týkající se ustanovení § 23 přesahuje věcnou působnost Ministerstva vnitra, byla tato zpracována ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, do jehož působnosti náleží problematika soudnictví.

4.1 Závěrečné shrnutí

Jako nejvhodnější řešení se jeví aplikace postupu uvedeného ve variantě druhé. Tato varianta vytváří potřebné procesní podmínky, které umožňují soudní přezkum rozhodnutí příslušného orgánu činného v trestním řízení, na základě něhož příslušný správní úřad na žádost soudu odepřel vydání cestovního dokladu. Tím řeší nedostatek uvedený v nálezu Ústavního soudu ze dne 20. května 2008 Pl.ÚS 12/07 (publikován ve Sbírce zákonů pod č. 355/2008) a reaguje na nález Ústavního soudu ze dne 15. září 2009 Pl. ÚS 18/07 (publikován ve Sbírce zákonů pod č. 384/2009).

Navrhovanou novelou bude zajištěno uplatnění zásady “jedna osoba jeden pas” v zákoně o cestovních dokladech a tím bude dosaženo souladu tohoto zákona s přímo aplikovatelným nařízením EU.

4.2. Kontakty

Mgr. Michálková,

odbor správních činností Ministerstva vnitra

tel. 974 817 249

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Předložený návrh zákona byl vypracován na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 20. května 2008, Pl. ÚS 12/07, kterým Ústavní soud rozhodl, že ustanovení § 23 písm. b) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Polici České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění účinném do 31. 12. 2004, je v rozporu s čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a článkem 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

S účinností od 1. ledna 2005 došlo v § 23 k rozšíření počtu důvodů pro odnětí cestovního dokladu (daná problematika byla zařazena pod nynější písmeno c)), přičemž se pouze změnily zákonné podmínky odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu z důvodu vedení trestního stíhání pro úmyslný trestný čin, za vedení trestního stíhání pro trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody nejméně 3 léta

Návrh zákona reaguje též na nález Ústavního soudu ze dne 15. září 2009, Pl. ÚS 18/07, kterým Ústavní soud zrušil ustanovení § 23 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ke dni 31. prosince 2010.

Ústavní soud shledal ve svém nálezu Pl. ÚS 12/07 jako protiústavní skutečnost, že zákon o cestovních dokladech neposkytuje správnímu orgánu rozhodujícímu o odnětí cestovního dokladu nebo o odepření vydání cestovního dokladu k žádosti orgánu činného v trestním řízení jakoukoliv možnost úvahy v rámci podmínky, že zásah do práv musí být v demokratické společnosti nevyhnutelný, resp. nezbytný. Je-li totiž splněn zákonný důvod, nemá správní orgán vůbec žádný prostor pro správní uvážení o nezbytnosti či přiměřenosti takového opatření a cestovní doklad musí odejmout nebo jeho vydání odepřít, což ve svých důsledcích výrazně limituje i možnosti přezkumu správním soudem. Zákon tak omezuje právo držitele cestovního dokladu nebo žadatele o cestovní doklad domáhat se u soudu či u jiného orgánu ochrany svých práv takovým způsobem, aby nebylo vyloučeno ústavně garantované posouzení zásahu do jeho práv z hlediska nevyhnutelnosti či nezbytnosti omezení svobody pohybu.

Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 18/07 doplnil citovaný nález Pl. ÚS 12/07 a připomenul, že jedním ze základních pojmových předpokladů ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) je rozhodování nezávislých a nestranných soudů podle konkrétních zásad, stanovených v příslušných procesních předpisech; ty musí ve svých jednotlivých ustanoveních takový proces reálně umožňovat a nerozlišovat bezdůvodně mezi jednotlivými subjekty, jejichž základní práva jsou srovnatelná.

Předložený návrh odstraňuje protiústavnost tím, že o odnětí cestovního dokladu budou v rámci vedení trestního stíhání o zákonem určených trestných činech rozhodovat pouze orgány činné v trestním řízení podle trestního řádu (proti rozhodnutí o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí bude přípustná stížnost). V souladu s návrhem novely zákona o cestovních dokladech příslušný správní orgán pouze odepře vydání cestovního dokladu, pokud bude občanovi orgánem činným v trestním řízení v souladu s trestním řádem uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí; o odnětí vydaného cestovního dokladu již správní orgán nebude napříště jakkoliv rozhodovat. Ústavně zaručené právo občana na spravedlivý proces by tak mělo být zachováno.

Navrhovaná právní úprava je v souladu se závazky přijatými mezinárodními smlouvami, jakož i s právem Evropských společenství.

Na upravovanou problematiku dopadá článek 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, který zakotvuje svobodu pohybu a mimo jiné též zaručuje právo opustit území kteréhokoli státu, včetně toho vlastního, s tím, že výjimky z tohoto práva mohou být přijaty pouze na základě zákona a v nezbytných případech k ochraně veřejných zájmů vyjmenovaných v třetím odstavci tohoto ustanovení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře (srov. rozsudky A. E. proti Polsku ze dne 31. března 2009, Földes a Földesné Hajlik proti Maďarsku ze dne 31. října 2006 a Riener proti Bulharsku ze dne 23. května 2006) formuloval následující principy přípustného omezení svobody pohybu formou zákazu vycestovat do zahraničí:

• každé omezení svobody pohybu musí být přijato na základě zákona, sledovat některý z legitimních cílů vyjmenovaných v odstavci 3 daného článku a zachovávat spravedlivou rovnováhu mezi veřejným zájmem a právy jednotlivce;
• opatření směřující k omezení svobody pohybu, které je zpočátku oprávněné, se může stát nepřiměřeným a porušit práva dané osoby, pakliže je po dlouhou dobu automaticky prodlužováno;
• vnitrostátní orgány nejsou oprávněny prodlužovat na delší dobu opatření omezující svobodu pohybu, aniž by pravidelně přezkoumávaly, zda je omezující opatření nadále opodstatněné;
• “automatický” charakter zákazu vycestovat z území státu je v rozporu s povinností vnitrostátních orgánů vyplývající z článku 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě náležitě dbát, aby každý zásad do svobody vycestovat z území státu byl ve světle individuálních okolností případu opodstatněný a přiměřený po celou dobu jeho trvání.

Tyto principy byly do navrhované právní úpravy promítnuty, a to konkrétně do části druhé měnící trestní řád.

Návrh zapracovává Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, kterým se zavádí zásada “jedna osoba jeden pas”. Uvedená zásada by měla být dodatečným bezpečnostním opatřením a poskytovat další ochranu dětem. S uplatněním této zásady souvisí i úpravy uvedené v návrhu, spočívající jednak ve zrušení možnosti zapisování dětí do cestovního dokladu rodičů a současně v ukončení platnosti již provedených zápisů dětí v cestovních dokladech rodičů. Návrh, rovněž v souladu s citovaným Nařízením, osvobozuje děti mladší 12 let (namísto nynějších 6 let) od požadavku poskytovat otisky prstů.

Spolu s návrhem změn je třeba spojit návrh na použití ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého může Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení.

Důvodem pro vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvním čtení je skutečnost, že předložený návrh reaguje na nález Ústavního soudu ze dne 15. září 2009 (Pl. ÚS 18/07), publikován pod č. 384/2009 ve Sbírce zákonů, kterým Ústavní soud ke dni 31. prosince 2010 zrušil ustanovení § 23 písm. c) zákona o cestovních dokladech. Vzhledem k uvedenému datu je nezbytně třeba, aby byl předložený návrh schválen nynější Poslaneckou sněmovnou, neboť v případě, že by schválení návrhu zákona bylo ponecháno až na Poslaneckou sněmovnu, která vzejde z voleb konaných v roce 2010, nemusel by být návrh zákona v potřebném termínu schválen.

Současně je důležité vyslovení souhlasu s návrhem zákona v prvním čtení i s ohledem na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, kterým se zavádí zásada “jedna osoba - jeden pas”, čímž dojde k ukončení zapisování dětí do cestovních dokladů rodičů ke dni 1. července 2011. Předložený návrh zákona stanoví, podle názoru předkladatele, dostatečně dlouhé přechodné období pro zavedení změny do praxe, a to od 1. července 2011 do 26. června 2012, kdy občan zapsaný v cestovním dokladu rodiče bude oprávněn překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán.

Změny jednotlivých ustanovení zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, jsou navrhovány v souvislosti se schváleným Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy. Tímto nařízením se stanoví tříletá lhůta, pro ukončení zápisů dětí do cestovních dokladů rodičů a současně pro ukončení platnosti již provedených zápisů dětí. Vzhledem k tomu, že se předpokládá od 1. července 2011 zahájení vydávání elektronických občanských průkazů rovněž dětem od narození, navrhuje se ukončit zapisování dětí do cestovních dokladů rodičů k tomuto datu a k 26. červnu 2012 ukončit platnost již provedených zápisů dětí.

Změna věku dítěte z 6 na 12 let vychází rovněž z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, které osvobozuje od požadavku poskytovat otisky prstů děti mladší 12 let.

Jedná se o legislativně technické úpravy, které navazují na dřívější novely zákona. Samostatné uvedení magistrátů měst Brna, Plzně a Ostravy je ještě pozůstatek z období existence okresních úřadů.

Ustanovení týkající se digitálního zpracování fotografie a podpisu na obcích pozbylo platnosti v návaznosti na zahájení vydávání e-pasů.

Zrušení slov “cestovní průkaz” v § 19 odst. 2 znamená pouze legislativně technickou úpravu související s tím, že cestovní průkaz vydávají zastupitelské úřady.

Dochází k úpravě textu v návaznosti na možnost zastupitelských úřadů vstupovat do informačního systému evidence obyvatel.

Ustanovení § 23 se navrhuje novelizovat na základě nálezu Ústavního soudu publikovaného pod č. 355/2008 Sb., který označil jeho znění písmene b) platné a účinné do 31. 12. 2004 za protiústavní a dále na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 15. září 2009 publikovaného pod č. 384/2009 Sb., (Pl. ÚS 18/07), který ke dni 31. prosince 2010 zrušuje ustanovení § 23 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb. Protiústavnost je spatřována v tom, že správní orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhoduje o odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu, aniž by měl možnost správního uvážení a posouzení nutnosti tohoto opatření. Na základě navrhované novelizace bude možno odepřít vydání cestovního dokladu občanovi na základě rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, které je soudně přezkoumatelné. Odnímání cestovních dokladů v rámci trestního řízení je řešeno výlučně v trestním řádu (viz část druhá tohoto návrhu zákona).

Jedná se o legislativně technickou úpravu, která zrušuje poznámku pod čarou č. 13b uvedenou v ustanovení § 23 písm. b), jež se navrhuje zrušit.

Legislativně technická změna provedená v návaznosti na skutečnost, že správní orgány již napříště nebudou odnímat cestovní doklady.

Navrhované změny souvisí s tím, že odnímat cestovní doklady a navrhovat odepření vydání cestovních dokladů budou oprávněny pouze orgány činné v  trestním řízení podle navrhované novely trestního řádu.

Navrhované přechodné ustanovení je nezbytné, neboť se navrhuje ukončit zápis dětí
do cestovních dokladů rodičů ke dni 1. července 2011 a již provedené zápisy v cestovních pasech se navrhuje ponechat v platnosti v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, nejdéle do 26. června 2012. Platnost cestovních dokladů pro jejich držitele není tímto ustanovením dotčena.

K čl. II, bodům 2, 3, 4 a 5:

V přechodných ustanoveních je nezbytné upravit další postup pro příslušná řízení zahájená a ukončená přede dnem nabytí účinnosti navrženého zákona a upravit případné vrácení zadržených cestovních dokladů.

Navrhuje se, aby řízení o odnětí cestovních dokladů, jež byla zahájená podle § 23 písm. a) nebo b) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti nového zákona, byla zastavena s následným vrácením zadržených cestovních dokladů.

V případě řízení o odnětí cestovních dokladů zahájených podle § 23 písm. c) nebo d) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti nového zákona se navrhuje, aby tato řízení byla do 1. března 2011 přerušena s tím, že pokud příslušný správní orgán v takto stanovené lhůtě obdrží opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, řízení zastaví a zadržené cestovní doklady postoupí orgánu činnému v trestním řízení. Za situace, že správní orgán shora zmiňovaný opis usnesení v dané lhůtě neobdrží, řízení taktéž zastaví a následně vrátí zadržené cestovní doklady občanům.

Shora zmiňované datum 1. března 2011 bylo určeno s ohledem na datum nabytí účinnosti nového zákona k 1. lednu 2011. Lhůta v délce dvou měsíců se jeví jako dostatečná k tomu, aby orgán činný v trestním řízení zaslal příslušnému správnímu orgánu opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, a dále přiměřená pro občany, kterých se dané ustanovení bude týkat.

Přechodná ustanovení se dále vypořádávají s tím, když došlo k podání žádosti o odepření vydání cestovního dokladu podle § 23 písm. a) nebo b) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti nového zákona. V popisovaném případě nebude po nabytí účinnosti nového zákona správní orgán k takové žádosti přihlížet.

V případě podání žádosti o odepření vydání cestovního dokladu podle § 23 písm. c) nebo d) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti nového zákona, došlo-li do 1. března 2011 k podání žádosti o vydání cestovního dokladu, se bude postupovat tak, že do zmiňovaného data správní orgán řízení přeruší. Jestliže do 1. března 2011 obdrží správní orgán opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, rozhodne o odepření vydání cestovního dokladu; v opačném případě dojde k vydání cestovního dokladu.

K čl. II, bodu 6:

Přechodné ustanovení upravuje rovněž postup v případech, kdy rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu vydaná na základě žádosti podle § 23 písm. a) nebo b) (ve znění do dne nabytí účinnosti předloženého návrhu), již nabyla ke dni účinnosti tohoto návrhu zákona právní moci.

V případě pravomocných rozhodnutí vydaných na základě žádosti podle § 23 písm. a) nebo b) (ve znění účinném do dne nabytí účinnosti navrženého zákona) pozbudou tato přímo ze zákona právních účinků, a to ke dni nabytí účinnosti předloženého návrhu zákona; následně budou cestovní doklady občanovi vráceny.

V případě pravomocných rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu vydaných na základě žádosti podle § 23 písm. c) a d), ve znění do dne nabytí účinnosti předloženého návrhu zákona, bude opět ponecháno datum 1. března 2011, ke kterému rozhodnutí pozbudou právních účinků. Pokud k tomuto dni správní orgán obdrží opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, zašle správní orgán odňaté cestovní doklady příslušnému orgánu činnému v trestním řízení. Pokud správní orgán opis takového usnesení v zákonné lhůtě neobdrží, odňaté cestovní doklady budou následně občanovi vráceny.

V souvislosti s uložením některého opatření nahrazujícího vazbu může orgán rozhodující o vazbě uložit obviněnému omezení spočívající v zákazu vycestování. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek. Zákaz vycestování do zahraničí může být obviněnému uložen – obdobně jako podle dosavadní právní úpravy – rovněž i bez ohledu na neexistenci vazebních důvodů, je-li to nezbytné k dosažení účelu trestního řízení. O uložení tohoto přiměřeného opatření rozhoduje soud a v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce.

Opatření nahrazující vazbu mohou trvat jen nezbytně nutnou dobu (viz § 2 odst. 4 tr. řádu); obviněný má nadto nově možnost domáhat se zrušení nebo omezení těchto opatření nebo omezení, které spočívá v zákazu vycestování; pokud však neuvede nové důvody, může svoji žádost o zrušení či omezení opatření nahrazujícího vazbu nebo omezení spočívajícího v zákazu vycestování opakovat až po uplynutí tří měsíců od právní moci předchozího rozhodnutí. O stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce o těchto žádostech rozhoduje soud.

Zároveň je zajištěna i informovanost orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu o vydání rozhodnutí, kterým se státnímu občanu České republiky omezuje právo vycestovat, rovněž tak i o vydání nebo odnětí cestovního dokladu.

V souvislosti s novou agendou rozhodování o žádostech o zrušení nebo omezení opatření, které bylo obviněnému uloženo v souvislosti s  nahrazením vazby podle § 73 odst. 1 tr. řádu, nebo o žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které bylo obviněnému uloženo v souvislosti s nahrazením vazby (§ 73 odst. 4, § 73a odst. 3 tr. řádu) se stanovuje orgán činný v trestním řízení, který je oprávněn o těchto žádostech rozhodovat.

Navrhované změny § 146a odst. 1 zajišťují – v souladu s nálezem Ústavního soudu, který byl publikován pod č. 355/2008 Sb. – soudní přezkum rozhodnutí vydaného státním zástupcem, které se týká jeho rozhodnutí o žádosti o zrušení nebo omezení opatření, které bylo obviněnému uloženo v souvislosti s  nahrazením vazby podle § 73 odst. 1 tr. řádu, o žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které bylo obviněnému uloženo v souvislosti s nahrazením vazby (§ 73 odst. 4, § 73a odst. 3 tr. řádu) a o žádosti o zrušení přiměřeného omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí (§ 77a odst. 4).

Možnost omezit vycestování odsouzeného do zahraničí se zachovává ve stejném rozsahu jako v dosavadní právní úpravě. Na toto opatření, které může uložit předseda senátu, se obdobně aplikují ustanovení o omezení vycestování podle § 77a tr. řádu.

Legislativně technické úpravy vyplývající z novelizačního bodu 4 části druhé.

Účinnost se u většiny ustanovení navrhuje ke dni 1. ledna 2011, a to s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 15. září 2009 (Pl. ÚS 18/07), publikován pod č. 384/2009 Sb., kterým Ústavní soud zrušuje ke dni 31. prosince 2010 ustanovení § 23 písm. c) zákona o cestovních dokladech.

Ustanovení novely, která souvisí s ukončením zápisu dětí do cestovních dokladů rodičů, nabývají účinnosti až dnem 1. července 2011, kdy se předpokládá zahájení vydávání elektronických občanských průkazů již dětem od narození. Tento termín je rovněž v souladu se lhůtou uvedenou v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, kterým se zavádí tříletá lhůta, v níž by evropské státy měly nejpozději realizovat zásadu “jedna osoba – jeden pas”.

Dnem 26. června 2012 se navrhuje ukončit vedení údajů v informačních systémech evidence cestovních dokladů a diplomatických služebních pasů o občanech zapsaných v cestovních dokladech rodičů.

V Praze dne 22. února 2010

předseda vlády

ministr vnitra

ministryně spravedlnosti

(1) Překročit vnější hranici^1a) přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem, v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu. K překročení hranice^1f) s členským státem Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz^1d). Občan mladší 10 let smí překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu jen s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán.

(3) Občan překračující vnější hranici je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší Policii České republiky (dále jen "policie"). Na vnitřní hranici se kontrola cestovního dokladu provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu^1f).

(4) Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.

§ 5

(1) Druhy cestovních dokladů jsou

a) cestovní pas,

b) diplomatický pas,

c) služební pas,

d) cestovní průkaz,

e) náhradní cestovní doklad Evropské unie^2a)

f) jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy.

(2) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) obsahují strojově čitelné údaje a nosič dat pro uchovávání

a) údajů o zobrazení obličeje,

b) údajů o otiscích prstů rukou,

c) údajů zpracovaných na datové stránce cestovního dokladu a

d) dalších bezpečnostních prvků stanovených přímo použitelnými právními předpisy Evropských společenství^2b).

Tyto cestovní doklady se vydávají ve lhůtě 30 dnů; je-li žádost podána u diplomatické mise České republiky nebo u konzulárního úřadu České republiky (dále jen "zastupitelský úřad"), s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, ve lhůtě 120 dnů. Údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů rukou jsou pro účely tohoto zákona údaje biometrické.

(3) Žádá-li občan o vydání cestovního pasu v kratší lhůtě než 30 dnů, a je-li žádost podána u zastupitelského úřadu, ve lhůtě kratší než 120 dnů, vydá se mu cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji ve lhůtě do 15 dnů, a je-li žádost podána u zastupitelského úřadu, ve lhůtě do 60 dnů. Tento cestovní pas neobsahuje digitální zpracování fotografie a podpisu občana.

(4) Občanovi mladšímu 6 12 let, pokud přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^2c) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo občanovi, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá cestovní doklad se strojově čitelnými údaji s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou občana.

(5) Vyhláškou stanoví

a) ministerstvo vzory cestovního pasu, cestovního průkazu a vzory jiných cestovních dokladů vydávaných na základě mezinárodní smlouvy, pokud je nestanoví tato smlouva, a technický způsob zápisu občanů mladších 10 let do cestovního dokladu rodiče,

b) Ministerstvo zahraničních věcí vzory diplomatického pasu a služebního pasu.

§ 7

(2) Nelze-li z důvodu nedostatku místa ve vymezené části cestovního dokladu zapsat všechny požadované nepovinné údaje, určí občan, které z nich se zapíší.

§ 9

(1) Policie při kontrole cestovního dokladu občana na hraničním přechodu zapíše na jeho žádost do cestovního dokladu záznam o překročení státní hranice, který obsahuje údaje o datu a směru překročení hranice, popřípadě o názvu hraničního přechodu, a záznam o počtu dětí cestujících v doprovodu rodiče, pokud jsou zapsány v jeho cestovním dokladu.

(2) Jedná-li se o cestovní doklad, do něhož nelze údaje podle odstavce 1 zapsat, policie vydá na hraničním přechodu držiteli takového cestovního dokladu na jeho žádost písemné potvrzení s těmito údaji.

§ 10

(1) V cestovním dokladu lze provést změny údajů o

b) titulu nebo vědecké hodnosti.

(1) V cestovním dokladu lze provést změnu údaje o časové platnosti cestovního dokladu, je-li tímto cestovním dokladem cestovní průkaz.

(3) V jiném cestovním dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy lze provést změny zapsaných údajů nebo doplnění údajů, jen pokud to mezinárodní smlouva umožňuje.

(4) Změnu a doplnění údajů v cestovním dokladu provádí orgán příslušný k jeho vydání. V zahraničí může provádět změny údajů podle odstavce 1 a doplnění údajů podle odstavce 2 písm. a) zastupitelský úřad.

§ 12

(1) Cestovní pas vydá občanovi obecní úřad obce s rozšířenou působností, v působností a v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, a v městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen “obecní úřad obce s rozšířenou působností”), příslušné příslušný podle místa jeho trvalého pobytu.

§ 19

(1) Žádost o vydání cestovního dokladu a žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu se podávají na tiskopisech stanovených ministerstvem podle § 20 odst. 8 u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu. Žádost o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji lze podat u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem.

(2) Jedná-li se o cestovní pas, cestovní průkaz nebo jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, lze podat žádost podle odstavce 1 u obecního úřadu obce s rozšířenou působností mimo místo trvalého pobytu občana anebo u matričního úřadu; to neplatí, jedná-li se o cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji¹¹⁾.

§ 20

(1) Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, je povinen předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního dokladu, která obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 3, a dále tyto údaje:

a) rodné příjmení a rodné číslo občana, pokud se nezapisuje do cestovního dokladu,

b) adresu místa trvalého pobytu v České republice; občan žijící v zahraničí uvádí adresu místa svého posledního trvalého pobytu v České republice,

c) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo rodičů, jde-li o vydání diplomatického pasu nebo služebního pasu manželu nebo nezaopatřenému dítěti držitele diplomatického nebo služebního pasu,

d) nepovinné údaje podle § 7, pokud občan žádá o jejich zapsání do cestovního dokladu,

e) odůvodnění, pokud občan žádá o vydání dalšího cestovního pasu (§ 17 odst. 1),

f) údaje, které jsou podmínkou vydání cestovního dokladu na základě mezinárodní smlouvy.

Žádost o vydání cestovního dokladu musí být podepsána občanem, jemuž má být cestovní doklad vydán; podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.

(2) Žádá-li občan o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, vyřizuje žádost orgán příslušný k vydání tohoto cestovního dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, s využitím údajů vedených v agendovém informačním systému evidence obyvatel (dále jen “evidence obyvatel”) 11a), evidence cestovních dokladů (§ 29) a evidence diplomatických a služebních pasů (§ 29a), který současně pořídí biometrické údaje občana; součástí zpracování žádosti je vlastnoruční podpis občana určený k jeho dalšímu digitálnímu zpracování.

(3) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, při zpracování žádosti o vydání tohoto cestovního dokladu postupuje podle § 21 a 21a. Zpracovaná žádost se vytiskne s vyobrazením obličeje a podpisem občana a předloží se občanu, který svým podpisem potvrdí její správnost a úplnost.

(4) Zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, pro účely plnění úkolů podle § 15 odst. 1, § 20 odst. 2 a 3 a § 30 odst. 2 až 4 využívá údaje z evidence obyvatel a evidence cestovních dokladů prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí dálkovým přístupem v rámci komunikační infrastruktury mezi ministerstvem a Ministerstvem zahraničních věcí.

(5) K žádosti o vydání cestovního dokladu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se přikládají 2 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen "fotografie"), které splňují požadavky na technické provedení, stanovené vyhláškou ministerstva. K žádosti o vydání cestovního dokladu lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy; tato pokrývka nesmí zakrývat obličejovou část způsobem, který by znemožňoval identifikaci. Při pořizování údajů o zobrazení obličeje jako biometrického údaje platí požadavky pro zobrazení obličeje občana na fotografii podle předcházejících vět obdobně.

(6) Podpisem občana podle odstavce 1 se pro účely vydání cestovního dokladu rozumí vlastní rukou občana provedené písemné vyjádření jeho jména i příjmení, popřípadě pouze příjmení.

(7) Žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu potřebném k provedení požadované změny nebo doplnění údajů.

(8) Vzor tiskopisu žádosti o vydání cestovního dokladu, žádosti o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu a požadavky na technické provedení fotografie stanoví vyhláškou ministerstvo; je-li cestovním dokladem diplomatický nebo služební pas, stanoví vzor tiskopisu těchto žádostí vyhláškou Ministerstvo zahraničních věcí.

(9) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí vyhláškou technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u občanů s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce.

____________________

11a) § 3 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

§ 24

§ 26

Vyhovuje-li se podle tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele podle § 17 odst. 2 až 10, na základě kterého se vydá cestovní doklad, provedou se změny nebo doplnění údajů v tomto dokladu nebo se vrací odňatý cestovní doklad nebo se provedou změny anebo doplnění údajů v tomto dokladu, nevydává se rozhodnutí ve správním řízení.¹⁵⁾

§ 29

(2) Evidence cestovních dokladů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje údaje:

a) o žádosti o vydání cestovního dokladu:

1. číslo žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,

2. údaje obsažené v žádosti o vydání cestovního dokladu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele,

3. biometrické údaje, jde-li o žádost o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,

b) o vydání cestovního dokladu:

1. jméno, popřípadě jména, příjmení a agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele,

2. rodné číslo držitele,

3. místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,

4. číslo a druh vydaného cestovního dokladu,

5. datum vydání cestovního dokladu,

6. datum převzetí cestovního dokladu,

7. dobu platnosti cestovního dokladu,

8. označení orgánu, který cestovní doklad vydal,

9. digitální zpracování fotografie a podpisu držitele; v případě, že se o zobrazení obličeje pořizuje biometrický údaj, vede se digitalizovaná podoba obličeje držitele cestovního dokladu podle § 21a odst. 2,

10. údaje uvedené v § 7 písm. a),

12. 11. prodloužení doby platnosti cestovního dokladu,

c) o nosiči dat s biometrickými údaji a o záznamech údajů v nosiči

1. číslo nosiče dat,

2. kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem,

3. kód veřejné části elektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat,

d) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech: číslo , druh, datum vydání a doba platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení,

f) o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu:

g) f) den, měsíc a rok poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údajně poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím základních registrů,

h) g) hodinu, den, měsíc a rok poskytnutí údaje podle tohoto zákona.

(3) V evidenci cestovních dokladů podle § 29 se při poskytování údajů podle § 30 odst. 6 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o:

a) přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů,

b) dni, měsíci, roku a čase poskytnutí údajů,

c) agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný,

d) důvodu přístupu do evidence cestovních dokladů.

(5) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) a v odstavci 3 se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu nezbytnou ke splnění účelu zadržení cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. f) se uchovávají po dobu trvání důvodů pro odepření vydání cestovního dokladu, nejméně však po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jedná-li se o odepření vydání cestovního dokladu, a po dobu ještě 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, jedná-li se o jeho odnětí.

§ 29a

(2) Evidence diplomatických a služebních pasů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje údaje:

a) o žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu:

1. číslo žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,

2. údaje obsažené v žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele,

3. biometrické údaje,

b) o vydání diplomatického nebo služebního pasu:

1. jméno, popřípadě jména, příjmení a agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu diplomatických a služebních pasů držitele,

2. rodné číslo držitele,

3. místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,

4. číslo a druh vydaného diplomatického nebo služebního pasu,

5. datum vydání diplomatického nebo služebního pasu,

6. datum převzetí cestovního dokladu,

7. dobu platnosti diplomatického nebo služebního pasu,

8. označení orgánu, který diplomatický nebo služební pas vydal,

9. digitální zpracování fotografie a podpisu držitele,

10. údaje uvedené v § 7 písm. a),

c) o nosiči dat s biometrickými údaji a o záznamech údajů v nosiči:

1. číslo nosiče dat,

2. kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem,

3. kód veřejné části elektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat,

d) o ztracených, odcizených nebo neplatných diplomatických nebo služebních pasech: číslo , druh, datum vydání a doba platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného diplomatického nebo služebního pasu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení,

g) f) den, měsíc a rok poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím základních registrů,

h) g) hodinu, den měsíc a rok poskytnutí údaje podle tohoto zákona.

§ 30

(4) Pro výkon státní správy na úseku cestovních dokladů využívá ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí a obecní úřady obcí s rozšířenou působností z evidence obyvatel tyto údaje o občanech:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změnu, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví a jeho změnu,

d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství,

g) adresu místa trvalého pobytu, včetně předchozí adresy místa trvalého pobytu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, .

k) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, pohlaví a rodné číslo dítěte, které má být zapsáno do cestovního dokladu.

Údaj, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(5) Pro účely výkonu své působnosti mohou údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. e) a v § 29a odst. 2 písm. e) využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny zadržet cestovní doklad, a údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. f) a v § 29a odst. 2 písm. f) mohou využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny odepřít vydání cestovního dokladu nebo odejmout cestovní doklad, anebo orgány, které podle tohoto zákona mohou požádat o odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu.

§ 30a

(1) Ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje občanovi staršímu 18 let údaje, které jsou k jeho osobě vedeny v evidenci cestovních dokladů, a to na základě písemné žádosti.^19a) Údaj vedený v § 29 odst. 2 písm. g) písm. f) se poskytuje za období posledních 2 let.

§ 31

Vedení spisové dokumentace

(1) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vede spisovou dokumentaci žádostí a dalších písemností náležejících ke správnímu řízení o

a) vydání cestovního dokladu,

b) provedení změn údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu,

c) odnětí odepření vydání cestovního dokladu,

d) přestupcích na úseku cestovních dokladů.

e) o skončení platnosti cestovního dokladu.

§ 33

(1) Kdo získá cestovní doklad jiného občana, je povinen jej neprodleně odevzdat orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě matričnímu úřadu, nejbližšímu útvaru policie nebo zastupitelskému úřadu. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého, popřípadě ten, kdo ohlásil ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu, jestliže dosavadní cestovní doklad nalezne nebo jej získá zpět jinou cestou.

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 mohou zadržet cizí cestovní doklad tomu, kdo nesplnil povinnost jej neprodleně odevzdat. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat osobě potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.

§ 34

(1) Orgán příslušný k projednávání přestupků na úseku cestovních dokladů (§ 34a odst. 4) a policie provádějící kontrolu cestovních dokladů při překračování hranice může zadržet cestovní doklad občanovi, který je podezřelý ze spáchání přestupku na úseku cestovních dokladů. Orgán příslušný k projednávání přestupků nebo policie je povinna vydat občanovi potvrzení o zadržení jeho cestovního dokladu a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.

(2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů po jeho zadržení, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti a pokud neshledal důvod pro jeho odnětí.

§ 73

(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže

(2) Soud a v přípravném řízení státní zástupce seznámí toho, kdo nabízí převzetí záruky podle odstavce 1 písm. a) a splňuje podmínky pro její přijetí, s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.

(3) Obviněný, nad nímž byl vysloven dohled probačního úředníka nahrazující vazbu, je povinen se ve stanovených lhůtách dostavit k probačnímu úředníkovi, změnit místo pobytu pouze s jeho souhlasem a podrobit se dalším omezením stanoveným ve výroku rozhodnutí, která směřují k tomu, aby se nedopustil trestné činnosti a nemařil průběh trestního řízení.

(4) (7) Neplní-li obviněný povinnosti uložené v souvislosti s nahrazením vazby některým opatřením uvedeným v odstavci 1 a trvají-li důvody vazby, soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne o vazbě.

§ 73a

(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil. Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin vraždy (§ 140 trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví (§ 145 trestního zákoníku), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 3, 4 trestního zákoníku, obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), loupeže podle § 173 odst. 4 trestního zákoníku, braní rukojmí podle § 174 odst. 3, 4 trestního zákoníku, znásilnění podle § 185 odst. 3, 4 trestního zákoníku, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 3, 4 trestního zákoníku, obecného ohrožení podle § 272 odst. 2, 3 trestního zákoníku, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280 trestního zákoníku), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 3, 4 trestního zákoníku, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290 trestního zákoníku), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 292 odst. 2, 3 trestního zákoníku, vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku), teroru (§ 312 trestního zákoníku), sabotáže (§ 314 trestního zákoníku), vyzvědačství (§ 316 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), genocidia (§ 400 trestního zákoníku), útoku proti lidskosti (§ 401 trestního zákoníku), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402 trestního zákoníku), přípravy útočné války (§ 406 trestního zákoníku), styků ohrožujících mír (§ 409 trestního zákoníku), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku), válečné krutosti (§ 412 trestního zákoníku), perzekuce obyvatelstva (§ 413 trestního zákoníku), plenění v prostoru válečných operací (§ 414 trestního zákoníku), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415 trestního zákoníku), nebo zneužití vlajky a příměří (§ 416 trestního zákoníku), a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.

(2) Na návrh obviněného nebo osoby, která nabízí složení peněžité záruky, orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne, že

1. přijetí peněžité záruky je přípustné, a zároveň s přihlédnutím k osobě a k majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze a závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán, a závažnosti důvodů vazby určí výši peněžité záruky v odpovídající hodnotě od 10 000 Kč výše a způsob jejího složení, nebo
2. vzhledem k okolnostem případu nebo závažnosti skutečností odůvodňujících vazbu nabídku peněžité záruky nepřijímá.

(3) (4) Soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne, že peněžitá záruka připadá státu, jestliže obviněný

1. uprchne, skrývá se nebo neoznámí změnu svého pobytu, a znemožní tak doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, státního zástupce nebo policejního orgánu,
2. zaviněně se nedostaví na předvolání k úkonu trestního řízení, jehož provedení je bez jeho přítomnosti vyloučeno,
3. opakuje trestnou činnost nebo se pokusí dokonat trestný čin, který dříve nedokonal nebo který připravoval nebo kterým hrozil, nebo
4. se vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého trestu nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest.

(4) (5) Peněžitou záruku zruší nebo změní její výši na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, anebo i bez návrhu soud nebo státní zástupce, který v té době vede řízení, jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly, nebo se změnily okolnosti rozhodné pro určení její výše. Rozhodne-li o zrušení peněžité záruky nebo o jejím připadnutí státu, přezkoumá zároveň, zda nejsou dány důvody pro rozhodnutí o vzetí do vazby, a případně provede potřebné úkony.

(5) (6) Nerozhodne-li soud jinak, trvá peněžitá záruka u obviněného, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo peněžitému trestu, do dne, kdy obviněný nastoupí výkon trestu odnětí svobody, zaplatí peněžitý trest a náklady trestního řízení. Nezaplatí-li obviněný peněžitý trest nebo náklady trestního řízení ve stanovené lhůtě, na jejich zaplacení se použijí prostředky z peněžité záruky.

(6) (7) Na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu nebo být použita na zaplacení peněžitého trestu nebo nákladů trestního řízení, musí být obviněný a osoba, která peněžitou záruku složila, předem upozorněni.

§ 73b

(1) O vzetí obviněného do vazby může rozhodnout pouze soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.

(2) O dalším trvání vazby obviněného nebo o žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které bylo obviněnému uloženo podle § 73 odst. 4 nebo § 73a odst. 3, rozhoduje soud a v přípravném řízení státní zástupce.

(3) O propuštění obviněného z vazby může i bez žádosti rozhodnout v přípravném řízení státní zástupce. Ten rovněž může rozhodnout o propuštění obviněného z vazby za současného nahrazení vazby zárukou, slibem, dohledem probačního úředníka nebo peněžitou zárukou. Nevyhoví-li státní zástupce žádosti o propuštění z vazby, je povinen ji do pěti pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudu. Po podání obžaloby činí uvedená rozhodnutí soud.

Oddíl třetí čtvrtý

Oddíl čtvrtý pátý

Oddíl pátý šestý

Oddíl šestý sedmý

§ 146a

(1) O stížnosti proti rozhodnutí, kterým státní zástupce

a) rozhodl o dalším trvání vazby nebo o žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které bylo obviněnému uloženo podle § 73 odst. 4 nebo § 73a odst. 3 (§ 73b odst. 2),

b) c) zajistil peněžní prostředky na účtu u banky, nebo u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiné instituce, která vede účet pro jiného, rozhodl o blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu, rozhodl o omezení takového zajištění nebo blokace, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění nebo blokace (§ 79a odst. 1, 3, 4 a § 79b),

c) d) zajistil zaknihované cenné papíry, rozhodl o omezení takového zajištění nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 4),

d) e) zajistil nemovitost, rozhodl o omezení zajištění nemovitosti, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 79d odst. 1, 7 a 8),

e) f) zajistil jinou majetkovou hodnotu, rozhodl o omezení zajištění jiné majetkové hodnoty, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 79e odst. 1 a 7),

f) g) zajistil náhradní hodnotu, rozhodl o omezení zajištění náhradní hodnoty, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 79f),

g) h) vydal příkaz k zajištění majetku v jiném členském státě Evropské unie, rozhodl o uznání příkazu k zajištění majetku nacházejícího se na území České republiky, anebo rozhodl o omezení takového zajištění (§ 460b, 460f a § 460h odst. 2),

h) i) zajistil majetek obviněného k zajištění nároku poškozeného nebo rozhodl o omezení zajištění (§ 47 a § 48 odst. 2),

i) j) zajistil majetek obviněného (§ 347),

j) k) rozhodl o uložení pořádkové pokuty (§ 66 odst. 1) nebo

k) l) rozhodl o zničení věci ohrožující bezpečnost lidí nebo majetku (§ 81b odst. 1),

rozhoduje zpravidla do pěti dnů po uplynutí lhůty k podání stížnosti všem oprávněným osobám soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené rozhodnutí vydal.

(2) O stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu podle § 66 odst. 1, § 79a odst. 1 a 3, § 79b, § 79c odst. 4, § 79d odst. 1 a 7, § 79e odst. 1 a 7 nebo § 79f rozhoduje ve lhůtě uvedené v odstavci 1 soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Věc předkládá soudu k rozhodnutí státní zástupce.

§ 429a

Příslušný orgán může vydat rozhodnutí o úkonech uvedených v hlavě čtvrté oddílu třetím až šestém čtvrtém až sedmém i v případě, že úkon má být proveden mimo území České republiky a jeho provedení nelze dosáhnout bez tohoto rozhodnutí.

§ 441

(1) Na základě žádosti orgánu vyžadujícího státu rozhodne orgán příslušný podle odstavce 3 o zajištění a předání věcí nebo o zajištění jiných majetkových hodnot nebo majetku či jeho části, které mohou sloužit jako důkaz nebo které byly získány trestným činem, nebo toho, co za takovou věc, jinou majetkovou hodnotu nebo majetek bylo opatřeno.

(2) Na zajištění věci, jiné majetkové hodnoty nebo majetku či jeho části na základě žádosti orgánu cizího státu se přiměřeně použijí ustanovení hlavy druhé oddílu sedmého, hlavy čtvrté oddílu třetího čtvrtého a hlavy dvacáté první oddílu čtvrtého. Při výkonu zajištění majetku nebo jeho části se postupuje podle zvláštního právního předpisu.

(3) O zajištění věci, jiné majetkové hodnoty nebo majetku či jeho části podle odstavce 1 rozhoduje v řízení před soudem okresní soud a v přípravném řízení státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází majetek nebo jeho podstatná část.

(4) Orgán příslušný podle odstavce 3 rozhodne o zajištění věci, jiné majetkové hodnoty nebo majetku či jeho části i v případě, nelze-li vyžádanou osobu předat pro její úmrtí nebo jde-li o uprchlého. Tímto ustanovením není dotčeno vlastnické právo třetích osob.

(5) Orgán příslušný podle odstavce 3 může předání věcí dočasně odepřít nebo je předat cizímu státu pod podmínkou, že budou vráceny, je-li jich třeba pro trestní řízení vedené v České republice.

(6) Při předání zajištěné věci v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce požádá orgán cizího státu o její vrácení. Tohoto práva se však může výslovně vzdát nebo souhlasit s tím, aby věc byla vrácena přímo vlastníkovi.

(7) Tato ustanovení se přiměřeně užijí rovněž na předání věci, která byla zajištěna u vydávané nebo předávané osoby. Pokud je to možné, tato věc se předá orgánům cizího státu současně s vydávanou nebo předávanou osobou.

§ 443

(1) Jestliže byla uzavřena dohoda o společném vyšetřovacím týmu podle § 442, pracovníci příslušných orgánů cizího státu vyslaní do tohoto týmu se mohou v rámci společného vyšetřovacího týmu na území České republiky pod velením osoby služebně činné v policejním orgánu České republiky účastnit

a) vydání a odnětí věci (§ 78 a 79),

b) domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků podle hlavy čtvrté oddílu čtvrtého pátého,

c) ohledání (§ 113 a 114),

d) vyšetřovacího pokusu (§ 104c),

e) rekonstrukce (§ 104d),

f) prověrky na místě (§ 104e).

(3) Pracovníci příslušných orgánů cizího státu vyslaní do společného vyšetřovacího týmu mohou být přítomni výslechům obviněných (§ 90 až 94), svědků (§ 97 až 104), konfrontaci (§ 104a), rekognici (§ 104b) nebo podání vysvětlení podle § 158. Doplňující otázku mohou položit pouze se souhlasem orgánu činného v trestním řízení, který provádí výslech. Orgán činný v trestním řízení provádějící výslech otázku položí, jen pokud je v souladu s právním řádem České republiky.

(4) Vedoucí společného vyšetřovacího týmu je oprávněn v souladu s právním řádem České republiky pověřit provedením jednotlivých úkonů v cizím státě pracovníky příslušných orgánů cizího státu vyslané do společného vyšetřovacího týmu.

§ 460a

b) důkazního prostředku uvedeného v § 112 (dále jen "důkazní prostředek"),

(3) Nestanoví-li ustanovení tohoto oddílu jinak, použijí se na zajištění majetku nebo důkazních prostředků ustanovení oddílu třetího čtvrtého hlavy čtvrté a ustanovení oddílu prvního a pátého této hlavy.

§ 460f

(1) Státní zástupce rozhodne o uznání příkazu k zajištění majetku vydaného justičním orgánem vydávajícího státu, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 2 a 3, a bez odkladu zajistí výkon tohoto rozhodnutí zajištěním majetku podle oddílu třetího čtvrtého hlavy čtvrté, s výjimkou případů uvedených v odstavci 4 větě druhé a § 460g odst. 1. O uznání příkazu k zajištění majetku vydaného justičním orgánem vydávajícího státu rozhodne státní zástupce nejpozději do 24 hodin, pokud je možné v této lhůtě opatřit dostatek podkladů k jeho rozhodnutí. Pokud státní zástupce nerozhodne o uznání příkazu k zajištění majetku vydaného justičním orgánem vydávajícího státu v uvedené lhůtě, rozhodne o tomto uznání neprodleně po opatření dostatečných podkladů pro své rozhodnutí. V odůvodnění usnesení uvede důvody, pro které nebylo možné ve lhůtě rozhodnout.

§ 460i

(1) Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce bez odkladu zajistí důkazní prostředek uvedený v příkazu k zajištění vydaném příslušným justičním orgánem vydávajícího státu, s výjimkou důvodů uvedených v odstavcích 4 a 5 větě druhé a v § 460k odst. 1. Přitom postupuje obdobně podle ustanovení oddílu třetího čtvrtého hlavy čtvrté.