Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna

 Originál dokumentu (247.3 KB)


Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled, úplné zobrazení získáte prostřednictvím odkazu na originál dokumentu.

---

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2010

V. volební období

 

 

 

 

 

1039

 

 

 

 

Návrh

poslanců Evy Dundáčkové a Petra Bratského

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

na vydání

 

 

 

 

 

 

 

zákona

o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

 

 

 

 

 

 

 

Návrh

ZÁKON

ze dne …

o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST první

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

1. Tento zákon upravuje

1. postavení a činnost soudních tlumočníků a soudních překladatelů,
2. postavení a působnost Komory soudních tlumočníků a soudních překladatelů (dále jen “Komora”),
3. působnost Ministerstva spravedlnosti (dále jen “ministerstvo”) při výkonu veřejného dohledu nad tlumočnickou a překladatelskou činností.

2. Tam, kde se v tomto zákoně hovoří o soudním tlumočníkovi, rozumí se tím také soudní překladatel, pokud není výslovně uvedeno jinak.
3. Tento zákon se přiměřeně vztahuje též na soudní tlumočníky pro komunikaci s osobami neslyšícími, slepými a hluchoslepými.

§ 2

Obecná ustanovení

1. Činnost soudních tlumočníků mohou vykonávat pouze soudní tlumočníci zapsaní do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů (dále jen “seznam”).
2. Osoby, které nejsou zapsané do seznamu, mohou vykonávat činnost soudních tlumočníků pouze v řízení před orgány veřejné moci, pokud byly ustanoveny soudními tlumočníky, a to za podmínek stanovených tímto zákonem.
3. Činností soudních tlumočníků se pro účely tohoto zákona rozumí provádění tlumočnických úkonů pro soud, jiný orgán veřejné moci nebo pro fyzickou nebo právnickou osobu, pokud jiný právní předpis požaduje, aby tento úkon byl proveden soudním tlumočníkem (dále jen “zadavatel”).
4. Činností soudních překladatelů se pro účely tohoto zákona rozumí provádění překladatelských úkonů pro zadavatele, pokud jiný právní předpis požaduje, aby tento úkon byl proveden soudním překladatelem.
5. Překladatelskou kanceláří se pro účely tohoto zákona rozumí

1. sdružení podle občanského zákoníku, jehož účastníci jsou soudní překladatelé zapsaní do seznamu podle tohoto zákona,
2. veřejná obchodní společnost, komanditní společnost nebo společnost s ručením omezeným (dále jen “společnost”), jejíž společníci jsou soudní překladatelé zapsaní do seznamu podle tohoto zákona.

část DRUHÁ

PŘEDPOKLADY PRO VÝKON ČINNOSTI SOUDNÍHO TLUMOČNÍKA

§ 3

Seznam

6. Předpokladem pro výkon činnosti soudního tlumočníka je zápis do seznamu.
7. Seznam vede Komora způsobem umožňujícím dálkový přístup.
8. Seznam obsahuje samostatné oddíly pro zápis soudních tlumočníků, soudních překladatelů a překladatelských kanceláří.
9. Do seznamu se ohledně fyzických osob zapisují tyto údaje:

1. datum zápisu do seznamu,
2. evidenční číslo,
3. jméno, popřípadě jména a příjmení, akademický titul, vědeckopedagogický titul, popřípadě vědecká hodnost,
4. datum narození,
5. adresa bydliště,
6. adresa pro doručování včetně elektronické adresy,
7. datum pozastavení výkonu činnosti soudního tlumočníka a datum ukončení tohoto pozastavení,
8. datum vyškrtnutí ze seznamu,
9. důvod vyškrtnutí nebo pozastavení výkonu činnosti soudního tlumočníka,
10. číslo pojistné smlouvy pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s vykonáváním činnosti a název a sídlo pojistitele.

10. Do seznamu se ohledně překladatelských kanceláří zapisují kromě údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b), h) a j) tyto údaje:

1. v případě sdružení

1. společný název sdružení,
2. jméno, popřípadě jména a příjmení osoby nebo osob, které jsou oprávněny jednat jménem ostatních účastníků sdružení,
3. adresa pro doručování včetně elektronické adresy,

2. v případě společnosti

1. obchodní firma,
2. sídlo společnosti,
3. identifikační číslo,
4. právní forma obchodní společnosti,
5. jméno, popřípadě jména a příjmení osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem, nebo jeho členy.

11. Údaje uvedené v odst. 4 písm. d), e) a i) jsou neveřejné údaje, které nesmí být zpřístupněny třetím osobám.

§ 4

Zápis do seznamu

1. Do oddílu pro soudní tlumočníky a do oddílu pro soudní překladatele Komora zapíše na základě písemné žádosti každého,

1. kdo má plnou způsobilost k právním úkonům,
2. kdo je bezúhonný,
3. kdo není v úpadku,
4. komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,
5. kdo splňuje potřebné odborné předpoklady,
6. kdo má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že tlumočnickou činnost může řádně vykonávat,
7. kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až i) složil do rukou prezidenta Komory tento slib: “Slibuji na svou čest, že činnost soudního tlumočníka (soudního překladatele) budu vykonávat nestranně podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu činnosti soudního tlumočníka (soudního překladatele) dozvěděl”.

2. Do oddílu pro překladatelské kanceláře Komora zapíše na základě písemné žádosti

1. sdružení, jehož účastníky jsou soudní překladatelé,
2. společnost, která není v úpadku a jejíž společníci jsou soudní překladatelé.

3. Za bezúhonného se podle tohoto zákona považuje ten, kdo

1. nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin,
2. nebyl pravomocně odsouzen za nedbalostní trestný čin, pokud jeho skutková podstata souvisí s výkonem činnosti soudního tlumočníka.

4. Potřebné odborné předpoklady podle odst. 1 písm. e) splňuje ten, kdo

1. získal vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského studijního programu filologie nebo překladatelství a tlumočnictví v jazyce, pro který má být jmenován, studiem na filozofické nebo pedagogické fakultě v České republice,
2. získal odpovídající vzdělání v příslušném jazyce studiem na vysoké škole humanitního směru v zahraničí za předpokladu, že toto vzdělání bylo uznáno podle jiných právních předpisů, nebo
3. složil státní jazykovou zkoušku speciální tlumočnickou nebo speciální překladatelskou na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v České republice,

a vykonával odbornou praxi v daném jazyce nejméně po dobu 5 let

(5) U jazyků, u kterých nelze prokázat splnění potřebných odborných předpokladů podle odstavce 5 písm. a) až c), zejména v případě komunikace s osobami neslyšícími, slepými a hluchoslepými, musí žadatel o zápis do seznamu prokázat splnění potřebných odborných předpokladů tím, že předloží jiné dokumenty, kterými prokáže svou odbornou způsobilost.

6. Jestliže mateřským jazykem žadatele o zápis do seznamu není český jazyk, lze jej zaspat do seznamu pouze tehdy, složil-li úspěšně státní jazykovou zkoušku speciální tlumočnickou, nebo státní jazykovou zkoušku speciální překladatelskou z českého jazyka na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v České republice.
7. Zápis do seznamu provede Komora bez odkladu poté, co žadatel prokázal, že splňuje předpoklady podle odstavců 1 až 5, nejpozději však do jednoho měsíce.

§ 5

Pozastavení výkonu činnosti soudního tlumočníka

K pozastavení výkonu činnosti soudního tlumočníka dochází

1. nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 6,
2. rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 7.

§ 6

Pozastavení výkonu činnosti ze zákona

1. Soudnímu tlumočníkovi,

1. vůči kterému byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon činnosti dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu,
2. kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu činnosti, je pozastaven výkon činnosti dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
3. který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon činnosti dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby,
4. který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon činnosti dnem nástupu výkonu tohoto trestu,
5. kterému byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti, je pozastaven výkon činnosti dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen.

2. Překladatelské kanceláři, která je společností, je pozastaven výkon činnosti dnem, kdy nastaly účinky uvedené v odstavci 1 písm. a), jinak dochází pozastavení výkonu činnosti překladatelské kanceláře tehdy, pokud nastaly důvody pro pozastavení výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 u všech účastníků sdružení nebo společníků společnosti.
3. Pozastavení výkonu činnosti podle odstavce 1 a 2 zaznamená Komora v seznamu bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora soudního tlumočníka písemně vyrozumí.

§ 7

Pozastavení výkonu činnosti na základě rozhodnutí Komory

1. Komora pozastaví soudnímu tlumočníkovi výkon činnosti,

1. brání-li mu ve výkonu činnosti překážka po dobu delší čtyř měsíců,
2. požádal-li o to soudní tlumočník z naléhavých důvodů Komoru; žádost o pozastavení výkonu činnosti musí být podána písemně a musí být řádně odůvodněna.

2. Komora může pozastavit soudnímu tlumočníkovi výkon činnosti,

1. byla-li na něho v trestním řízení podána obžaloba nebo návrh na potrestání pro úmyslný trestný čin, anebo bylo-li proti němu pro takový trestný čin zahájeno trestní stíhání a skutečnosti nasvědčující tomu, že byl takový trestný čin spáchán, ohrožují důvěru v další řádný výkon činnosti soudního tlumočníka; výkon činnosti může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se trestní řízení končí,
2. bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,
3. bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek soudního tlumočníka.

3. Komora může pozastavit překladatelské kanceláři výkon činnosti, pokud nastane některý z důvodů uvedených v odstavci 2 zároveň u všech účastníků sdružení nebo společníků společnosti.
4. Pozastavení výkonu činnosti podle odstavce 1 a 2 zaznamená Komora v seznamu bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu činnosti stalo vykonatelným.

§ 8

Účinky pozastavení výkonu činnosti

1. Po dobu pozastavení výkonu činnosti

1. nesmí soudní tlumočník vykonávat činnost podle tohoto zákona; pozastavením výkonu činnosti však není dotčena povinnost soudního tlumočníka dokončit již rozpracované úkony, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti,
2. nemůže být soudní tlumočník volen nebo jmenován do orgánů Komory.

2. Pozastavením výkonu činnosti není dotčena

1. povinnost soudního tlumočníka být pojištěn podle § 18,
2. povinnost soudního tlumočníka provádět platby podle § 28,
3. kárná odpovědnost soudního tlumočníka, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu činnosti.

§ 9

Zánik pozastavení výkonu činnosti

3. Pozastavení výkonu činnosti zaniká

1. dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu činnosti
2. dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon činnosti pozastaven.

4. Zánik pozastavení výkonu činnosti zaznamená Komora v seznamu bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora soudního tlumočníka písemně vyrozumí.

§ 10

Vyškrtnutí ze seznamu

Oprávnění k výkonu činnosti podle tohoto zákona zaniká vyškrtnutím ze seznamu

1. nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 11,
2. rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 12.

§ 11

Vyškrtnutí ze seznamu ze zákona

1. Ten,

1. kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu ke dni úmrtí,
2. kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
3. kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ze seznamu ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
4. komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu, je vyškrtnut ze seznamu ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
5. vůči komu byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu,
6. kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu ke dni uvedenému v žádosti o vyškrtnutí; není-li tento den v žádosti uveden, je soudní tlumočník vyškrtnut ze seznamu uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu Komoře doručena. Úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud soudí tlumočník doručí žádost o vyškrtnutí ze seznamu osobně prezidentovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše.

2. Překladatelská kancelář je vyškrtnuta ze seznamu ke dni, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 1 u posledního z účastníků sdružení nebo společníků společnosti.
3. Vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce 1 a 2 zaznamená Komora v seznamu bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až f); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.

§ 12

4. Komora vyškrtne ze seznamu toho,

1. kdo byl zapsán do seznamu, ačkoliv nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených,
2. kdo přestal splňovat některou z podmínek pro zápis do seznamu,
3. kdo poruší povinnost být pojištěn podle § 18.

5. Komora může vyškrtnout ze seznamu toho,

1. kdo se neúčastní povinných vzdělávacích akcí pořádaných Komorou podle § 27,
2. kdo je v prodlení s placením příspěvků a jiných plateb podle § 28.

6. Vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce 1 a 2 zaznamená Komora v seznamu bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu stalo vykonatelným.

ČÁST TŘETÍ

PŘEDPOKLADY PRO VÝKON ČINNOSTI SOUDNÍHO TLUMOČNÍKA NEZAPSANÉHO DO SEZNAMU

§ 13

Osoby nezapsané v seznamu

7. Orgán veřejné moci může ustanovit soudím tlumočníkem osobu, která není zapsána do seznamu, pouze v případě

1. není-li pro některý jazyk soudní tlumočník do seznamu zapsán,
2. nemůže-li soudní tlumočník zapsaný do seznamu úkon provést,
3. jestliže by provedení úkonu soudním tlumočníkem zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady,
4. nesnese-li provedení tlumočnického nebo překladatelského úkonu odkladu.

8. Orgán veřejné moci může ustanovit soudím tlumočníkem pouze takovou osobu, která splňuje potřebné odborné předpoklady pro to, aby tlumočnický nebo překladatelský úkon provedla, a která s ustanovením vyslovila souhlas.
1. Takto ustanovený soudní tlumočník nemůže provést tlumočnický nebo překladatelský úkon, dokud nesložil do rukou orgánu, který jej ustanovil, slib.

§ 14

Pro soudního tlumočníka ustanoveného podle § 13 platí ustanovení tohoto zákona obdobně.

ČÁST ČTVRTÁ

VÝKON ČINNOSTI SOUDNÍHO TLUMOČNÍKA

§ 15

Zásady pro výkon tlumočnické činnosti

2. Soudní tlumočník je povinen vykonávat svou činnost

1. řádně,
2. nestranně,
3. nezávisle,
4. účelně,
5. hospodárně,
6. ve stanovené lhůtě.

3. Soudní tlumočník je povinen vykonávat svou činnost osobně; soudní překladatel se může pro jednotlivé překladatelské úkony dát zastoupit jiným soudním překladatelem.
4. Úkony překladatelské činnosti je za překladatelskou kancelář oprávněn činit pouze soudní překladatel, který je účastníkem sdružení nebo společníkem společnosti.
5. Úkony tlumočnické činnosti zadané orgány veřejné moci vyřizuje soudní tlumočník přednostně.
6. Každý úkon soudního tlumočníka musí být přezkoumatelný.

§ 16

Podjatost

7. V případě, že byl soudní tlumočník k provedení tlumočnického úkonu ustanoven orgánem veřejné moci, nesmí provést tlumočnický úkon, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti.
8. Jakmile se soudní tlumočník dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně orgánu, který jej ustanovil; stejnou povinnost mají i účastníci řízení. O tom, zda soudní tlumočník je vyloučen, rozhoduje orgán, který jej ustanovil.
9. Pokud jiný právní předpis upravuje podjatost soudního tlumočníka, tento zákon se nepoužije.

§ 17

Odpovědnost za škodu

10. Soudní tlumočník odpovídá za škodu vzniklou při výkonu tlumočnické činnosti. Soudní tlumočník odpovídá za škodu také tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti osobami, které se na tlumočnické činnosti podílely (§ 22); odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou soudnímu tlumočníkovi podle jiných právních předpisů tím není dotčena.
11. Odpovědnost státu za škodu podle jiného právního předpisu není ustanovením odstavce 1 dotčena.
12. Soudní tlumočník se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat.

§ 18

Pojištění odpovědnosti za škodu

Soudní tlumočník je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s prováděním tlumočnické činnosti tak, aby výše pojistných částek byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.

§ 19

Povinnost mlčenlivosti

1. Soudní tlumočník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu své činnosti, a to i po jejím skončení; tato povinnost neplatí ve vztahu ke skutečnostem, které byly předmětem veřejně provedeného tlumočnického nebo překladatelského úkonu.
2. Povinnosti mlčenlivosti může soudního tlumočníka zprostit pouze zadavatel.
3. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na osoby, které se na tlumočnické nebo překladatelské činnosti podílely (§ 22); o povinnosti mlčenlivosti je soudní tlumočník povinen tyto osoby poučit.

§ 20

Razítko soudního tlumočníka

4. Při výkonu činnosti podle tohoto zákona používá soudní tlumočník razítko soudního tlumočníka (dále jen “razítko”).
5. Razítko obsahuje

1. jméno, popřípadě jména a příjmení soudního tlumočníka, případně jeho akademický titul,
2. označení “soudní tlumočník” nebo “soudní překladatel” s uvedením jazyka (jazyků),
3. evidenční číslo,
4. malý státní znak České republiky.

6. Vzhled otisku razítka je uveden v příloze č. 1 tohoto zákona.
7. Soudní tlumočník není oprávněn používat razítko mimo výkon tlumočnické činnosti podle tohoto zákona.

§ 21

Deník soudního tlumočníka

1. Soudní tlumočníci jsou povinni vést deník soudního tlumočníka (dále jen “deník”). Do deníku se zapisují následující údaje o provedeném tlumočnickém úkonu:

1. pořadové číslo úkonu,
2. zadavatel úkonu,
3. datum zadání úkonu,
4. datum provedení úkonu,
5. účel a předmět úkonu,
6. výše přiznané nebo dohodnuté odměny a náhrady nákladů,
7. datum proplacení odměny a náhrady nákladů.

2. Deník je veden písemně v listinné nebo elektronické podobě.
3. Soudní tlumočník je povinen předložit deník k provedení kontroly ministerstvu nebo Komoře.

§ 22

Osoby podílející se na tlumočnické činnosti

1. Při výkonu tlumočnické činnosti může soudní tlumočník spolupracovat s jinými osobami, zejména s jinými soudními tlumočníky nebo soudními překladateli.
2. Osoby podílející se na tlumočnické činnosti mají vůči soudnímu tlumočníkovi nárok na odměnu stanovenou dohodou.

§ 23

Forma tlumočnického a překladatelského úkonu

3. Úkon tlumočnické činnosti lze vykonat pouze ústně. Pro provedení úkonu tlumočnické činnosti lze ustanovit pouze soudního tlumočníka.
4. Úkon překladatelské činnosti lze vykonat pouze písemně. Pro provedení úkonu překladatelské činnosti lze ustanovit pouze soudního překladatele.
5. Podává-li soudní překladatel svůj úkon v listinné podobě, je povinen každé jeho vyhotovení spojit do svazku, podepsat a připojit otisk razítka. Podrobnosti stanoví stavovský předpis.
6. Podává-li soudní překladatel svůj úkon v elektronické podobě, opatří jej svým zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.

§ 24

Provedení tlumočnického úkonu pro orgán veřejné moci

1. V případě, že byl soudní tlumočník k provedení tlumočnického úkonu ustanoven orgánem veřejné moci a nestanoví-li jiný právní předpis jinak, je soudní tlumočník povinen provést tlumočnický úkon ve stanovené lhůtě.
2. Orgán, který soudního tlumočníka ustanovil, je povinen lhůtu pro provedení tlumočnického úkonu se soudním tlumočníkem předem projednat, pokud je to s ohledem na povahu věci nezbytné.
3. Soudní tlumočník může orgánu veřejné moci provedení tlumočnického úkonu odepřít pouze tehdy, pokud

1. je podjatý,
2. prokáže, že mu v tom brání závažné zdravotní nebo jiné důvody,
3. orgán, který soudního tlumočníka ustanovil, nepřiznal soudnímu tlumočníkovi přiměřenou zálohu,
4. byl ustanoven pro provedení tlumočnického úkonu, ke kterému není oprávněn z důvodu, že je v seznamu zapsán pro jiný jazyk, než ve kterém má být úkon vykonat,
5. byl ustanoven pro provedení překladatelského úkonu, ačkoli je v seznamu zapsán v oddíle tlumočníků,
6. byl ustanoven pro provedení tlumočnického úkonu, ačkoli je v seznamu zapsán v oddíle překladatelů.

4. Soudní tlumočník je povinen provést předběžný odhad předpokládané výše odměny a nákladů, které si provedení úkonu vyžádá. Bez tohoto předběžného odhadu nemůže požádat o poskytnutí přiměřené zálohy. Překročení předběžného odhadu, které je řádně odůvodněno, nesmí být ze strany orgánu veřejné moci důvodem pro krácení odměny.
5. Orgán, který soudního tlumočníka ustanovil, určí výši odměny a náhrady nákladů na základě vyúčtování, které mu soudní tlumočník předloží podle § 26. O určení odměny a náhrady nákladů orgán, který soudního tlumočníka ustanovil, rozhodne nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu vyúčtování bylo předloženo. Odměnu a náhradu nákladů uhradí orgán veřejné moci bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději však do 60 dnů. Pokud jiný právní předpis stanoví pro uhrazení odměny a náhrady nákladů jinou lhůtu, tento zákon se nepoužije.

§ 25

Provedení tlumočnického úkonu pro jiného zadavatele

V případě, že soudní tlumočník má provést tlumočnický úkon pro jiného zadavatele než pro orgán veřejné moci, je povinen provést tlumočnický úkon ve lhůtě a za podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené se zadavatelem. Ustanovení § 15 odst. 4 tím není dotčeno.

§ 26

Odměna a náhrada nákladů

6. Soudní tlumočník má za poskytování tlumočnické nebo překladatelské činnosti nárok na odměnu a dále na náhradu nákladů. Od zadavatele lze žádat přiměřenou zálohu.
7. Způsob a určení odměny a náhrad nákladů stanoví ministerstvo po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.
8. Odměna stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je soudní překladatel povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu upravujícího daň z přidané hodnoty.
9. Odměnu a náhradu nákladů je soudní tlumočník povinen vyúčtovat zároveň s provedením tlumočnického nebo překladatelského úkonu.

§ 27

Povinné vzdělávání a průkaz odbornosti

10. Soudní tlumočník je povinen účastnit se vzdělávání pořádaného Komorou v rozsahu stanoveném stavovským předpisem.
11. K prokázání splnění povinnosti podle odstavce 1 vydá Komora soudnímu tlumočníkovi po jeho zápisu do seznamu průkaz odbornosti, ve kterém se provádí záznamy o účasti na vzdělávacích akcích, kterých se soudní tlumočník zúčastnil.
12. Soudní tlumočník je povinen na vyžádání průkaz odbornosti předložit Komoře nebo ministerstvu za účelem prověření plnění povinnosti podle odstavce 1.

§ 28

Povinnost platit příspěvky a další platby

13. Soudní tlumočník je povinen platit příspěvky na činnost Komory a provádět další platby předvídané tímto zákonem.
14. Splatné závazky vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) až c).

§ 29

Oznamovací povinnost

Soudní tlumočník je povinen do sedmi dnů oznámit Komoře změnu údajů zapisovaných do seznamu.

část pátá

KÁRNÁ ODPOVĚDNOST SOUDNÍHO TLUMOČNÍKA

§ 30

Kárná odpovědnost

15. Soudní tlumočník je kárně odpovědný za kárné provinění.
16. Kárným proviněním je závažné, nebo opakované zaviněné porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím provádění tlumočnických úkonů nebo stavovským předpisem.

§ 31

Kárná opatření

1. Soudnímu tlumočníkovi lze za kárné provinění uložit některé z následujících kárných opatření:

1. napomenutí,
2. veřejné napomenutí,
3. pokuta do výše 50 000 Kč,
4. dočasný zákaz výkonu tlumočnické činnosti na dobu nejdéle jednoho roku,
5. vyškrtnutí ze seznamu.

2. Kárné opatření podle odstavce 1 písm. c) lze uložit současně s kárným opatřením podle odstavce 1 písm. d) nebo e).
3. Při ukládání kárného opatření se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání, způsobu jeho spáchání, jeho následkům, a okolnostem, za nichž bylo spácháno.
4. Jedná-li se o méně závažné porušení povinnosti, lze od uložení kárného opatření upustit, pokud je možno samotné projednání kárného provinění považovat za dostačující.
5. Výnos z uložených pokut je příjmem Komory.

§ 32

Kárné řízení

1. O tom, zda se soudní tlumočník dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení kárná komise na návrh ministra spravedlnosti, dozorčí komise, člena prezidia, nebo bez návrhu.
2. Kárné řízení lze zahájit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se příslušný orgán dozvěděl o existenci důvodu pro zahájení řízení, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti soudním tlumočníkem došlo.
3. Rozhodnutí o uložení kárného opatření podepisuje předseda kárné komise. Podrobnosti týkající se postupu při ukládání kárných opatření upravuje kárný řád, který je stavovským předpisem.
4. Rozhodnutí o uložení kárného opatření se doručuje též osobě, která podala návrh na jeho uložení.

§ 33

Zahlazení kárného opatření

Na soudního tlumočníka se hledí, jako by mu nebylo uloženo kárné opatření, uplynula-li

1. ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření, napomenutí nebo veřejného napomenutí doba 1 roku,
2. od zaplacení pokuty nebo od nabytí právní moci rozhodnutí o dočasném zákazu výkonu činnosti doba 1 roku,
3. ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o trvalém zákazu výkonu činnosti doba 10 let.

ČÁST ŠESTÁ

KOMORA A JEJÍ ORGÁNY

§ 34

Komora

1. Zřizuje se Komora soudních tlumočníků a soudních překladatelů se sídlem v Praze.
2. Komora je samosprávnou stavovskou organizací všech soudních tlumočníků a soudních překladatelů. Komora je právnickou osobou.
3. Členství v Komoře vzniká zápisem do seznamu a končí vyškrtnutím ze seznamu.

§ 35

Působnost Komory

1. Komora

1. vede seznam a provádí v něm záznamy podle tohoto zákona,
2. zajišťuje povinné vzdělávání soudních tlumočníků v rozsahu stanoveném stavovským předpisem a zajišťuje další předpoklady pro průběžné udržování a zvyšování odborné úrovně soudních tlumočníků,
3. vydává stavovské předpisy,
4. kontroluje, zda soudní tlumočníci dodržují ustanovení tohoto zákona, jiných právních předpisů upravujících provádění tlumočnických úkonů a stavovských předpisů,
5. vydává průkaz odbornosti,
6. vykonává další činnosti stanovené jí tímto zákonem.

2. Komora poskytne ministerstvu na jeho žádost kopie dokumentů a veškeré informace, které jsou nezbytné pro posouzení konkrétního případu souvisejícího s veřejným dohledem podle části sedmé tohoto zákona.

§ 36

Orgány Komory

1. Orgány Komory jsou

1. sněm,
2. prezidium,
3. prezident,
4. dozorčí komise,
5. kárná komise.

2. Do orgánů komory může být zvolen každý soudní tlumočník, který nemá v den konání voleb pozastaven výkon činnosti.
3. Podrobnosti o způsobu volby a odvolání členů orgánu Komory stanoví volební řád, který je stavovským předpisem Komory.
4. Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší členovi orgánu Komory pouze náhrada výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce a náhrada výdajů spojených s výkonem funkce.
5. Podrobnosti organizace Komory a jejích orgánů a způsobu schvalování a publikaci stavovských předpisů stanoví organizační řád, který je stavovským předpisem.

§ 37

Sněm

6. Sněm je nejvyšším orgánem komory.
7. Sněmu přísluší

1. volit a odvolávat ze soudních tlumočníků přímou a tajnou volbou členy orgánů Komory a jejich náhradníky,
2. schvalovat organizační řád, volební řád, kárný řád a dozorčí řád nebo jejich změny,
3. schvalovat jiné stavovské předpisy, jejichž vydání si vyhradil,
4. rozhodovat o výši povinného příspěvku soudních tlumočníků na činnost Komory,
5. rozhodovat o zřízení fondů Komory a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání,
6. projednávat a schvalovat zprávu o činnosti prezidia, dozorčí komise a kárné komise vždy za předchozí dva roky,
7. provádět další činnosti stanovené v organizačním řádu.

8. Právo účastnit se sněmu mají všichni soudní tlumočníci zapsaní do seznamu. Sněm svolává nejméně jednou za dva roky prezidium Komory, a to ve lhůtách a způsobem stanoveným organizačním řádem. Prezidium Komory svolá sněm kdykoli, požádá-li o to písemně v průběhu 60 po sobě jdoucích dní alespoň třetina soudních tlumočníků nebo požádá-li o to dozorčí komise; prezidium je povinno svolat v těchto případech sněm tak, aby se uskutečnil nejpozději do 3 měsíců ode dne svolání.
9. Jednání sněmu se řídí jednacím řádem, který je stavovským předpisem Komory.

§ 38

Prezidium a prezident

10. Prezidium je výkonným orgánem Komory. V čele prezidia stojí prezident Komory, který je statutárním orgánem Komory.
11. Prezidium má 7 členů a 3 náhradníky. Klesne-li počet členů prezidia pod počet stanovený tímto zákonem, stávají se členem prezidia náhradníci podle pořadí, ve kterém byli zvoleni.
12. Prezidium vykonává činnosti, které jsou

1. stanoveny tímto zákonem Komoře a nepřísluší jiným orgánům Komory,
2. určeny organizačním řádem, nebo
1. na něj delegovány usnesením sněmu.

1. Prezidium volí a odvolává ze svých členů prezidenta Komory a viceprezidenty Komory. V případě, že prezident Komory nemůže dočasně vykonávat funkci, může písemně pověřit některého z viceprezidentů Komory výkonem své funkce.
2. Prezidium se schází zpravidla jednou za dva měsíce; svolává jej prezident Komory.

§ 39

Dozorčí komise

3. Dozorčí komise je kontrolním orgánem Komory.
4. Počet členů a náhradníků dozorčí komise stanoví organizační řád Komory.
5. Dozorčí komise kontroluje dodržování tohoto zákona, plnění usnesení sněmu, dodržování jiného právního předpisu upravujícího výkon tlumočnické činnosti a dodržování stavovských předpisů Komory soudními tlumočníky a orgány Komory.
6. Dozorčí komise se při své činnosti řídí dozorčím řádem, který je stavovským předpisem.
7. Dozorčí komise informuje nejméně jednou za šest měsíců prezidium o výsledcích své činnosti.

§ 40

Kárná komise

8. Kárná komise vykonává kárnou působnost stanovenou tímto zákonem.
9. Počet členů a náhradníků kárné komise stanoví organizační řád Komory.
10. Kárná komise se při své činnosti řídí kárným řádem.

ČÁST SEDMÁ

VEŘEJNÝ DOHLED

§ 41

Veřejný dohled nad činností soudních tlumočníků

11. Veřejný dohled nad činností soudních tlumočníků vykonává ministerstvo.
12. Výkonem veřejného dohledu podle odstavce 1 se rozumí dohled nad

1. kontrolou dodržování povinností stanovených soudním tlumočníkům tímto zákonem, jinými právními předpisy upravujícími provádění tlumočnických úkonů a stavovskými předpisy,
2. organizací a provozováním systému povinného vzdělávání soudních tlumočníků,
3. uplatňováním disciplinárních a sankčních opatření podle tohoto zákona Komorou při řízeních proti soudním tlumočníkům.

13. Ministerstvo v rámci výkonu veřejného dohledu zejména:

1. přezkoumává podněty na postup soudního tlumočníka při výkonu tlumočnické činnosti,
2. rozhoduje o stížnostech na soudní tlumočníky postupem podle § 42
3. kontroluje deníky,
4. projednává s Komorou návrhy změn stavovských předpisů,
5. podává Komoře návrh na zrušení nebo změnu stavovského předpisu Komory nebo jeho části, pokud jsou v rozporu s tímto zákonem nebo s jiným právním předpisem,
6. podává Komoře návrh na provedení kontroly, zda soudní tlumočník dodržuje ustanovení tohoto zákona, jiných právních předpisů upravujících provádění tlumočnických úkonů a stavovských předpisů.

14. Při výkonu veřejného dohledu jsou Komora a soudní tlumočníci povinni poskytnout ministerstvu veškerou součinnost.
15. Na výkon veřejného dohledu se zákon o kontrole nevztahuje.

§ 42

Stížnost na soudního tlumočníka

1. V případě, že byl soudní tlumočník k provedení tlumočnického úkonu ustanoven orgánem veřejné moci, může orgán veřejné moci nebo účastník řízení podat ministerstvu stížnost, má-li za to, že soudní tlumočník porušil svým jednáním povinnosti stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo stavovským předpisem.
2. V případě, že soudní tlumočník provádí tlumočnický úkon pro jiného zadavatele než pro orgán veřejné moci, může stížnost podle odstavce 1 podat ministerstvu zadavatel tlumočnického úkonu nebo ten, kterého se tlumočnický úkon týká.
3. Stížností nelze napadnout správnost tlumočnického úkonu.
4. Ministerstvo stížnost prošetří a o výsledku šetření stěžovatele vyrozumí.
5. V případě zjištění porušení povinností stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo stavovským předpisem podá ministr spravedlnosti podnět k zahájení kárného řízení.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 43

Stavovské předpisy

Stavovské předpisy upravují věci svěřené jim tímto zákonem, dále se jimi zejména upravují

1. podrobnosti o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti,
2. podrobnosti o právech a povinnostech soudních tlumočníků, které jsou stanoveny tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení.

 

§ 44

Výkon tlumočnické a překladatelské činnosti podle jiného právního předpisu

Ustanovením tohoto zákona není dotčeno oprávnění soudního tlumočníka (soudního překladatele) vykonávat tlumočnickou (překladatelskou) činnost podle jiného právního předpisu.

Soudní ochrana

§ 45

Ten, kdo nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem zapsán do seznamu, má právo obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl.

§ 46

Vztah ke správnímu řádu

Pro řízení o pozastavení výkonu činnosti soudního tlumočníka na základě rozhodnutí Komory, pro řízení o vyškrtnutí ze seznamu a pro rozhodování o stížnosti na soudního tlumočníka se použije správní řád.

§ 47

Přechodné ustanovení

1. Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají tlumočnickou činnost na základě zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., mohou činnost soudního tlumočníka vykonávat za podmínek tímto zákonem stanovených nejdéle do 1. ledna 2016.
2. Byl-li soudní tlumočník v řízení před orgánem veřejné moci ustanoven přede dnem účinnosti tohoto zákona, použije se dosavadních právních předpisů.

§ 48

Vztah k jiným zákonům

3. Ode dne účinnosti tohoto zákona pozbývají ustanovení zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb, ve vztahu k tlumočníkům účinnosti.
4. Tam, kde se v jiných právních předpisech hovoří o tlumočnících podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., rozumí se tím podle povahy věci soudní tlumočník nebo soudní překladatel podle tohoto zákona.

ČÁST devátá

ÚČINNOST

§ 49

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

 

I. OBECNÁ ČÁST

 

a) Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Platná právní úprava činnosti soudních tlumočníků a překladatelů je obsažena především v zákoně č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a v prováděcí vyhlášce č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Není pochyb o tom, že tato právní úprava vzhledem k době svého vzniku a se zřetelem k tomu, že od nabytí účinnosti byla pouze dvakrát novelizována, je zcela obsoletní a po všech stránkách nevyhovující současným podmínkám vyvstalým v důsledku vývoje společnosti a technologického rozvoje. Dosavadní právní úprava tak obsahuje instituty i terminologické názvosloví, které v dnešní době v praxi nelze použít, a pro nově vzniklé subjekty, společenské vztahy a postupy, které vznikly v důsledku vývoje od r. 1967, adekvátní řešení neobsahuje.

Příčinou současného stavu, který není obecně vnímán jako uspokojivý, je i dosavadní zachování právní úpravy postavení a činnosti soudních tlumočníků a soudních překladatelů ve stejném právním předpisu společně se soudními znalci, což lze ve srovnání s právními úpravami mnoha jiných evropských zemí vnímat jako raritu. Přitom nelze zpochybnit skutečnost, že v uplynulém desetiletí právě tato společná právní úprava natolik odlišných profesí ve svém důsledku, zejména z důvodu množství a roztříštěnosti znaleckých oborů, odvětví a specializací a s tím související nezpůsobilosti nalézt pro znalce a tlumočníky jednotné, všestranně vyhovující řešení, vedla ke ztroskotání několika návrhů na změnu formou novelizací stávající právní úpravy, která dnes nevyhovuje ani soudním znalcům. K platné první úpravě nelze než uzavřít, že specifickým problémům soudních tlumočníků a soudních překladatelů charakteristickým pro dnešní dobu je v současné době věnována pouze torzovitá a kusá právní úprava vykazující mezery a naopak postrádající logiku a celkový koncept.

Cílem navrhované právní úpravy je tak především dosažení větší komplexnosti ve vztahu k soudním tlumočníkům a soudním překladatelům. Z tohoto důvodu i s ohledem na to, co bylo shora uvedeno, je třeba především striktně oddělit právní úpravu postavení a činnosti soudních tlumočníků a soudních překladatelů od právní úpravy postavení a činnosti soudních znalců a z této zásady předkládaný návrh zákona vychází. Dosavadní praxe totiž ukázala, že právní úprava činnosti soudních tlumočníků a překladatelů zdaleka nepotřebuje natolik detailní řešení, jako je tomu v případě soudních znalců, úpravu jejichž činnosti determinuje velké množství oborů, odvětví a specializací. Navzdory tomu předkládaný návrh zákona neponechává tuto otázku bez řešení, když v přechodném ustanovení počítá s tím, že od nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona bude na postavení a činnost soudních znalců aplikována dosavadní právní úprava.

Ze zmíněného hlediska terminologie, jejíž nedostatky v platné právní úpravě mají závažné dopady na postavení osob, které tlumočnickou a překladatelskou činnost vykonávají, bylo v navrhované právní úpravě především třeba odlišit výkon činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele. V názvu a v terminologii navrhovaného zákona se pro tyto osoby tedy používá nových, přesnějších termínů “soudní tlumočník” a “soudní překladatel”. Od r. 1967, kdy nabyla účinnosti dosavadní právní úprava postavení a činnosti soudních tlumočníků, obor translatologie i výkon praxe absolventů tohoto oboru doznaly značného vývoje a dosud používaný termín “tlumočník” ve skutečnosti vystihuje pouze činnost, kterou vykonává profesionálně připravený odborník v oboru tlumočení, tj. ústní konsekutivní nebo synchronní převod z jazyka výchozího do jazyka cílového, zatímco písemný převod (překlad) provádí odborník označený terminologicky správně jako překladatel. Tomuto terminologickému vymezení odpovídá i výkon praxe jednotlivých profesionálů, kteří se z velké většiny specializují pouze na jednu z uvedených činností, pro jejíž výkon byli odborně připraveni.

Dalším z problémů platné právní úpravy je nedostatečná úprava minimální odborné způsobilosti a systému organizace osob, které tlumočnickou a překladatelskou činnost vykonávají. Otázka odborné způsobilosti soudních tlumočníků a soudních překladatelů je do značné míry determinována a úzce souvisí s celkovým systémem výběru, požadovanou kvalifikací a odbornými požadavky na soudní tlumočníky a soudní překladatele, jakož i s nedostatečně řešenou odpovědností a nedostatečnou právní úpravou sankcí vůči soudním tlumočníkům a soudním tlumočníkům porušujícím právní úpravu, včetně otázek povinného pojištění. S tím souvisí i naprostá absence úpravy povinného vzdělávání soudních tlumočníků a soudních překladatelů. Uvedené problémy jsou přitom systémového charakteru a vyplývají ze současného systému organizace soudních tlumočníků a soudních překladatelů a celkově ze způsobu jejich zápisu do seznamu a jmenování.

Jako systémové a vhodné řešení výše nastíněných problémů se jeví důraz na odbornou úroveň soudních tlumočníků a soudních překladatelů s prvky profesionalizace a jejich organizace prostřednictvím samosprávné právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, s tím že státu – Ministerstvu spravedlnosti ČR bude nad soudními tlumočníky a soudními překladateli svěřen výkon veřejného dohledu. V souladu s moderními právními úpravami jiných profesí, které byly přijaty v uplynulých dvou desetiletích a které se do dnešní doby osvědčily, navrhovaná právní úprava obsahuje část, která předpokládá vznik právnické osoby – Komory soudních tlumočníků a soudních překladatelů České republiky (dále jen “Komora”) – s povinným členstvím, sdružující všechny fyzické osoby oprávněné vykonávat činnost soudního tlumočníka a soudního překladatele podle tohoto zákona. Všechny tyto osoby jsou ve srovnání s dosavadní právní úpravou nově povinny podrobit se systému vzdělávání organizovanému Komorou a za stanovených podmínek mohou podléhat i disciplinární pravomoci Komory. Smyslem zřízení Komory je především zajištění administrativní agendy, ale také zvyšování kvalifikace členů a zajištění dalšího vzdělávání a profesionální průpravy soudních tlumočníků a soudních překladatelů a rovněž existence funkčního systému disciplinární odpovědnosti – kárného řízení.

Návrh zákona podrobně upravuje vedení seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů (dále též jen “seznam”), podmínky pro zápis do seznamu, pozastavení výkonu činnosti a vyškrtnutí z tohoto seznamu. Mezi základní pozitivní dopady navrženého řešení patří odlehčení krajským soudům a Ministerstvu spravedlnosti ČR od administrativy spojené s vedením seznamů soudních tlumočníků a překladatelů, s vyřizováním žádostí o jmenování soudním tlumočníkem, se zápisy soudních tlumočníků a překladatelů, jejich vyškrtáváním apod. Navržená právní úprava předpokládá rozšíření a zpřísnění podmínek, jejichž splnění bude nezbytné pro zápis do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů, zejména pokud se týká:

- požadavku na vysokoškolské vzdělání;

- požadavku na složení státní jazykové zkoušky speciální tlumočnické nebo speciální překladatelské na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v České republice v případě nesplnění podmínky vysokoškolského vzdělání;

- požadavku na získání odborné praxe v jazyce, pro který má být žadatel o zápis do seznamu zapsán, nejméně po dobu 5 let;

- konkretizace požadavků na bezúhonnost soudního tlumočníka/soudního překladatele.

Po splnění podmínek pro zápis do seznamu by každého, kdo podmínky splnil, do seznamu zapsala Komora, které navrhovaný zákon svěřuje vedení seznamu. Vyškrtnutím ze seznamu tato osoba právo vykonávat činnost soudního tlumočníka/soudního překladatele pozbývá. Ve spojení s přechodnými ustanoveními se pak vytvářejí podmínky, za kterých budou do nového systému začleněny fyzické osoby zapsané v dosavadních seznamech soudních tlumočníků vedených jednotlivými krajskými soudy a Ministerstvem spravedlnosti ČR podle dosavadní právní úpravy, neboť těmto osobám bude v rámci přiměřeného pětiletého přechodného období umožněno, aby v případě, že požadavky na zápis do seznamu předvídané tímto zákonem nesplňují, si příslušné požadované vzdělání či odpovídající praxi doplnily.

Navržená právní úprava tak zajišťuje spravedlivý a rovný přístup do odvětví na základě zápisu do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů, tím že vytváří standardní, jednotné a pro všechny žadatele o zápis stejné podmínky.

Navrhovaná právní úprava rovněž obsahuje zmocňovací ustanovení pro Ministerstvo spravedlnosti ČR k vydání příslušné prováděcí vyhlášky, v níž bude upraven způsob stanovení odměn soudním tlumočníkům a soudním překladatelům a jejich výše. Úpravu podrobností výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti, jakož i podrobnou úpravu práv a povinností soudních tlumočníků návrh zákona svěřuje stavovským předpisům Komory, nad jejichž tvorbou a dodržováním bude Ministerstvo spravedlnosti vykonávat veřejný dohled.

b) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Současná platná právní úprava a navrhované řešení nemají vliv na rovné postavení mužů a žen.

 

c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavou založeným ústavním pořádkem České republiky.

 

d) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Oproti dosavadní právní úpravě bude na základě navrhované právní úpravy zajištěn soulad s právem ES, a to tím, že navrhovaná právní úprava upouští od požadavku na splnění podmínky státního občanství České republiky u žadatelů o zápis do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů, který stanoví dosavadní právní úprava.

Tím, že navrhovaná právní úprava zakotvuje právní nárok na zápis do seznamu všech potenciálních soudních tlumočníků a soudních překladatelů oprávněných na základě předpisů ES/EU k rovnému zacházení, kteří splní objektivní, zejména odborná kritéria, a to transparentním a nediskriminačním způsobem, se rovněž zajišťuje soulad navrhované právní úpravy s právem ES, neboť v opačném případě, jak je tomu podle dosavadní právní úpravy, hrozí porušení čl. 43, 49 pravidel hospodářské soutěže a dále porušení práva na rovný přístup na trh a zvýhodnění určitých subjektů na něm podle článku 81 a násl. Smlouvy o založení ES.

 

e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona respektuje požadavky vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

 

f) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dopady na životní prostředí

Na základě navrhované právní úpravy dojde k úsporám ve státním rozpočtu České republiky zejména tím, že povede ke snížení výdajů ze státního rozpočtu na administrativu spojenou s vedením seznamů soudních tlumočníků a překladatelů, s prováděním kontroly tlumočnických deníků a s vydáváním průkazů odbornosti, neboť tyto a další činnosti jsou v rámci navrhované právní úpravy svěřeny Komoře soudních tlumočníků a soudních překladatelů, v rámci které bude uvedená činnost vykonávána odpovědnými pracovníky a placena z členských příspěvků Komory.

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné další dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na životní prostředí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

 

Část první (§ 1-2)

 

K § 1

V tomto ustanovení je tradičně vymezen předmět zákonné úpravy. Oproti stávající právní úpravě, z důvodů uvedených v I. obecné části této důvodové zprávy, návrh zákona neobsahuje úpravu postavení a činnosti soudních znalců, rozsah úpravy postavení a činnosti soudních tlumočníků je však ve srovnání s dosavadní úpravou širší. Návrh zákona zavádí nový legislativní termín “soudní tlumočník” a “soudní překladatel” a nově zavádí odlišení činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele. Odlišení činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele je nezbytné k tomu, aby právní úprava reflektovala současný vývoj a aby byla dodržena terminologická přesnost. Od r. 1967, kdy nabyla účinnosti dosavadní právní úprava postavení a činnosti soudních tlumočníků, obor translatologie i výkon praxe u absolventů tohoto oboru doznaly značného vývoje a dosud používaný termín “tlumočník” ve skutečnosti vystihuje pouze činnost, kterou vykonává profesionálně připravený odborník v oboru tlumočení, tj. ústní konsekutivní nebo synchronní převod z jazyka výchozího do jazyka cílového, zatímco písemný převod (překlad) provádí odborník označený terminologicky správně jako překladatel. Tomuto terminologickému vymezení odpovídá i výkon praxe jednotlivých profesionálů, kteří se z velké většiny specializují pouze na jednu z uvedených činností, pro jejíž výkon byli odborně připraveni.

Návrh zákona dále upravuje vznik, postavení a působnost právnické osoby, která z hlediska svého postavení, působnosti a pravomocí nad soudními tlumočníky a soudními překladateli vykazuje stejné znaky jako ostatní zákonem zřízené profesní komory, a to Komory soudních tlumočníků České republiky. Název této právnické osoby, který návrh zákona zavádí, navazuje na název stávající profesní organizace sdružující tlumočníky a překladatele jmenované podle dosavadní právní úpravy, a to Komory soudních tlumočníků České republiky, o. s., která jakožto jediná profesní organizace tohoto druhu vyvíjí na území České republiky aktivní činnost již od r. 1996.

Ve srovnání s dosavadní právní úpravou je dále v tomto ustanovení zastaralý a v současné době z hlediska platné legislativy i praxe zcela nevýstižný a nevyhovující termín “tlumočník pro styk s osobami hluchoněmými” nahrazen termínem “soudní tlumočník pro komunikaci s osobami neslyšícími, slepými a hluchoslepými”, užívaným současným právním řádem ČR (např. zákonem č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

K § 2

Návrh zákona v základních rysech zachovává z dosavadní právní úpravy způsob stanovení okruhu vhodných osob, které budou oprávněny vykonávat činnost soudního tlumočníka a soudního překladatele, a to na základě jejich zápisu do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů. Pro tyto účely se v tomto ustanovení zavádí legislativní zkratka “seznam”. Stejně jako podle dosavadní právní úpravy osoby nezapsané do seznamu budou moci vykonávat činnost soudních tlumočníků a soudních překladatelů pouze v řízení před orgány veřejné moci, na základě jejich ustanovení soudními tlumočníky a soudními překladateli za podmínek stanovených tímto zákonem. V tomto smyslu dochází k terminologickému zpřesnění spočívajícím v nahrazení nepřesného termínu “státní orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů” přesnějším termínem “orgán veřejné moci”. Termín orgán veřejné moci používaný např. v Ústavě České republiky [srov. čl. 87 odst. 1 písm. d) atd.] a v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů [srov. § 72 odst. 1 písm. a), § 76 odst. 1, § 82 odst. 2 písm. a) atd.], je v právním řádu České republiky jednoznačně vymezen. Srov. k tomu nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 229/1998, podle kterého jsou za orgány veřejné moci považovány orgány autoritativně rozhodující o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo nebo zprostředkovaně, přičemž veřejnou moc vykonává stát především prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní a za určitých podmínek ji může vykonávat i prostřednictvím dalších subjektů. Kritériem pro určení, zda i jiný subjekt jedná jako orgán veřejné moci, je skutečnost, zda konkrétní subjekt rozhoduje o právech a povinnostech jiných osob, a tato rozhodnutí jsou státní mocí vynutitelná, nebo zda může stát do těchto práv a povinností zasahovat. Orgánem v právním slova smyslu je právnická osoba vykonávající svou činnost jako povinnost nebo kompetenci a je zřízená k trvalému a opakujícímu se výkonu činnosti (Srov. i Ústavní soud ČSFR, Sbírka usnesení a nálezů č. 1, Brno 1992, str. 11).

Termín “občan nebo organizace” se oproti dosavadní právní úpravě nahrazuje výstižnějším termínem “fyzická nebo právnická osoba”.

V návaznosti na potřebu danou zvýšením objemu písemných (překladatelských) úkonů oproti stavu, který existoval v době přijetí dosavadní právní úpravy, návrh zákona nově zavádí institut překladatelské kanceláře. Zavedení překladatelské kanceláře reflektuje současný stav, kdy objem dokumentů určených k překladu např. v případech právní pomoci velmi často přesahuje možnosti provedení takového překladu v krátkém časovém termínu jednou osobou. Institut překladatelské kanceláře zavádí možnost, aby soudní překladatel (nikoliv soudní tlumočník) zadal vypracování písemného překladu třetí osobě, s tím že odpovědnost za takto vypracovaný písemný překlad bude zachována soudnímu překladateli, kterému bylo vypracování písemného překladu ze strany orgánu veřejné moci zadáno. V případech, kdy bude soudnímu překladateli zadán značný objem písemných překladů, které jsou mnohdy soudnímu překladateli ze strany orgánů veřejné moci zadávány současně a zpravidla se stejnou lhůtou pro vypracování, tak dojde k zamezení průtahům v řízení před orgánem veřejné moci, doposud způsobeným zejména nerealizovatelností objemných písemných překladů v požadovaném termínu. Část písemného překladatelského úkonu vypracovaného třetí osobou bude soudní překladatel nucen zkontrolovat, případně opravit, neboť odpovědnost za takto vypracovaný překlad ponese nadále soudní překladatel.

Úprava právní formy výkonu činnosti soudních překladatelů v rámci překladatelských kanceláří odpovídá obdobným formám obsaženým v platné právní úpravě jiných profesí, například při výkonu advokacie upraveném v zákoně č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

Část druhá (§ 3-12)

K § 3

Ustanovení § 3 upravuje zcela nově seznam soudních tlumočníků, soudních překladatelů a překladatelských kanceláří. Podle dosavadní právní úpravy seznamy tlumočníků vedou krajské soudy, v jejichž obvodu má tlumočník trvalé bydliště, a ústřední seznam znalců a tlumočníků vede Ministerstvo spravedlnosti ČR. Existuje tedy osm krajských seznamů a jeden seznam ústřední. Podle nové právní úpravy by měl vzniknout pouze jeden seznam, který bude veden a spravován jako elektronický registr s dálkovým přístupem. Návrh zákona nově zavádí vedení seznamu Komorou, čímž dojde k úsporám ve státním rozpočtu České republiky, neboť nová právní úprava počítá s tím, že vedení seznamu odpovědnými pracovníky Komory bude hrazeno z členských příspěvků placených Komoře, a delegováním této povinnosti na Komoru tak dojde k úsporám finančních prostředků dosud vynakládaných ze státního rozpočtu na správu seznamu vykonávanou pracovníky resortu justice.

Návrh zákona počítá se seznamem soudních tlumočníků a soudních překladatelů, který obsahuje údaje uvedené v návrhu; součástí navrhované právní úpravy je v souladu s celkovým pojetím návrhu zákona rozčlenění seznamu na samostatné oddíly pro zápis soudních tlumočníků, soudních překladatelů a překladatelských kanceláří. Ve srovnání s dosavadní právní úpravou je okruh údajů zapisovaných do seznamu rozšířen. Zároveň se navrhuje rozčlenění seznamu na část veřejnou a část neveřejnou, s tím že v části přístupné veřejnosti budou uvedeny pouze údaje, jejichž zjištění je nezbytné pro vyhledání vhodného soudního tlumočníka, soudního překladatele či překladatelské kanceláře a pro zadání tlumočnického úkonu či písemného překladu.

K § 4

V tomto ustanovení se stanoví základní předpoklady pro zápis do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů. V návaznosti na úpravu obsaženou v § 3 odst. 2 návrhu zákona se navrhuje, aby zápisy do seznamu prováděla Komora. Z dosavadní právní úpravy je převzata pouze možnost zápisu do seznamu na základě vlastní žádosti žadatele o zápis, vzhledem k tomu, že možnost zápisu do seznamu na základě žádosti podané státními orgány, vědeckými institucemi, vysokými školami a dále organizacemi, u nichž pracují osoby přicházející v úvahu apod., se v současných podmínkách nejenže jeví jako nadbytečná, nýbrž ve skutečnosti prakticky není aplikována; v některých případech se tato možnost dokonce jeví jako zcela nežádoucí, například v případech, kdy záměrem takovéto žádosti podané ze strany zaměstnavatele může být pouze dosažení výkonu zejména překladatelské činnosti soudním překladatelem zapsaným do seznamu, který je zaměstnancem takového zaměstnavatele, právě pro zaměstnavatele, čímž však dochází k porušování povinnosti nestranného výkonu překladatelské činnosti, k jejímuž dodržování se soudní překladatel složením slibu zavazuje.

Ve srovnání s dosavadní právní úpravou je okruh předpokladů rozšířen v souladu s právním řádem České republiky a v důsledku nově zaváděných institutů obsažených v návrhu zákona. Ustanovení § 4 zároveň upouští od požadavku státního občanství, a to z důvodu konfliktu s právem ES. Z dosavadní právní úpravy se přejímá povinnost uchazeče o jmenování absolvovat speciální výuku pro tlumočnickou a překladatelskou činnost, jde-li o obor, v němž je taková výuka zavedena. Oproti dosavadní právní úpravě je požadavek na absovování speciální výuky konkretizován, a to specifikací vysokoškolského vzdělání získaného studiem magisterského studijního programu filologie, nebo překladatelství a tlumočnictví v jazyce, pro který má být uchazeč jmenován, na filozofické nebo pedagogické fakultě v České republice, nebo získáním odpovídajícího vzdělání v příslušném jazyce studiem na vysoké škole humanitního směru v zahraničí za předpokladu, že toto vzdělání bylo uznáno podle jiných právních předpisů, nebo složením státní jazykové zkoušky speciální tlumočnické nebo speciální překladatelské na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v České republice. Pouze v jazycích, pro které odpovídající vysokoškolské vzdělání neexistuje, nebo ve výjimečných a odůvodněných případech může žadatel o zápis do seznamu doložit splnění potřebných odborných předpokladů jiným způsobem. Dále se požaduje, aby žadatel o zápis do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů získal odbornou praxi v jazyce, pro který má být zapsán, nejméně po dobu 5 let, a stanoví se povinnost, aby žadatel o zápis do seznamu absolvoval alespoň obecnou část doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele pořádaného právnickou fakultou vysoké školy, které pořádá například Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, s tím že tento posledně zmíněný požadavek se neuplatní u žadatelů o zápis do seznamu, kteří absolvovali vysokoškolské vzdělání formou magisterského studia oboru práva na právnické fakultě v České republice.

Shora uvedená konkretizace požadavků na absolvované vzdělání uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem a soudním překladatelem plně reflektuje stávající praxi, která navzdory absenci příslušné právní úpravy je již mnoho let aplikována orgány veřejné moci (krajskými soudy, Ministerstvem spravedlnosti ČR), které tlumočníky dle platné právní úpravy jmenují. Stejně tak návrh zákona zakotvuje stávající praxi orgánů veřejné moci, které v případě, že mateřským jazykem uchazeče o jmenování není český jazyk, jej zapíší do seznamu pouze tehdy, složil-li úspěšně státní jazykovou zkoušku specilání tlumočnickou, nebo státní jazykovou zkoušku speciální překladatelskou z českého jazyka na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v České republice.

Ustanovení § 4 zároveň konkretizuje podmínku bezúhonnosti, kterou musí splňovat fyzická osoba, která se uchází o zápis do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů.

Oproti dosavadní právní úpravě návrh zákona nově zavádí lhůtu 1 měsíce, do které Komora provede zápis do seznamu poté, co žadatel prokázal, že splňuje předpoklady v tomto ustanovení uvedené. Ve vztahu k zápisu žadatelů do seznamu je třeba poukázat mj. na to, že podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, se v případě úkolů v rámci soudního, správního nebo jiného obdobného řízení nevyžaduje postup veřejné zakázky, a to zejména z důvodů plynulosti a efektivity těchto řízení (zadávací postup by řízení zdržoval). Směrnice 2004/18/ES však takovou výjimku obecně připouští, jedná se tedy i v případě tlumočnických úkonů o zadávací proces ve smyslu cit. směrnice. S ohledem na tuto skutečnost, na to, že se jedná o hospodářskou činnost ve smyslu Smlouvy o založení ES, na výhody spojené se zápisem do seznamu soudních tlumočníků (goodwill – možnost prezentovat se na trhu jako soudní tlumočník atd.) a také na to, že úkoly může orgán veřejné moci zadávat také jinak než pro účely příslušného řízení, je třeba umožnit přístup k těmto zakázkám, a tedy zapsat do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů všechny potenciální soudní tlumočníky a soudní překladatele oprávněné na základě předpisů ES/EU k rovnému zacházení, kteří splní objektivní, zejména odborná kritéria, a to transparentním a nediskriminačním způsobem. Seznam soudních tlumočníků ostatně vykazuje stejné znaky jako seznam kvalifikovaných dodavatelů (§ 125 a násl. zákona č. 137/206 Sb., v platném znění). Proto je třeba zakotvit právní nárok na zápis do seznamu, na čemž nemění nic ani skutečnost, že se nemusí jednat o postup podle správního řádu, nýbrž o postup analogický zadávání veřejné zakázky. V opačném případě hrozí porušení čl. 43, 49 pravidel hospodářské soutěže (zejména v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek), dále porušení práva na rovný přístup na trh a zvýhodnění určitých subjektů na něm – čl. 81 a násl. Smlouvy o založení ES.

V návaznosti na konkretizaci a jednoznačnost požadavků, které musí žadatel o zápis do seznamu splnit, tak dojde ke zlepšení současné neúnosné situace spočívající v opakovaném podávání žádostí o jmenování soudním tlumočníkem, když podle zcela nejasných a nejednotných kritérií mnohým žádostem není v současné době vyhověno. Sjednocením předpokladů pro zápis do seznamu a stanovením povinnosti Komory zapsat do seznamu každou osobu, která požadované předpoklady splní, tak dojde ke snížení administrativních nákladů na vyřizování opakovaných žádostí, když zároveň je třeba znovu zdůraznit, že náklady na vedení seznamu, vzhledem k tomu, že bude prováděno odpovědnými pracovníky Komory a hrazeno z členských příspěvků placených Komoře, sníží náklady na státní rozpočet České republiky.

 

 

K § 5 - 7

Návrh zákona umožňuje pozastavit soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli výkon činnosti. K pozastavení výkonu činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele dochází jednak ze zákona, na základě skutečností uvedených v § 6 a jednak na základě rozhodnutí Komory za podmínek upravených v § 7. V návaznosti na pozastavení výkonu činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele se upravuje pozastavení výkonu činnosti překladatelské kanceláři, pokud nastane některý z důvodů uvedených v § 6 odst. 1 a v § 7 odst. 2 zároveň u všech účastníků sdružení nebo společníků společnosti.

Právní úprava pozastavení výkonu činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele reflektuje jak právní úpravu důvodů pozastavení výkonu činnosti obsaženou v jiných právních předpisech právního řádu České republiky, tak současnou praxi, kdy pozastavení výkonu činnosti se v některých případech jeví nejen jako žádoucí, nýbrž s ohledem na význam této činnosti je zcela zřejmou nezbytností.

K § 8

V ustanovení § 8 jsou upraveny účinky pozastavení výkonu činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele a s ohledem na význam tlumočnických a překladatelských úkonů zejména pro orgány veřejné moci a na možný související dopad nedokončení zadaného úkonu na řízení, k němuž se vztahuje, je zdůrazněna povinnost soudního tlumočníka a soudního překladatele dokončit již rozpracované úkony, za podmínky, že to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Zároveň se stanoví, že pozastavením výkonu činnosti není dotčena povinnost soudního tlumočníka být pojištěn, povinnost soudního tlumočníka provádět platby a kárná odpovědnost soudního tlumočníka, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu činnosti. Navrhovaná právní úprava v tomto ohledu plně vyhovuje současným potřebám a odpovídá úpravě pozastavení výkonu činnosti u jiných profesí, která byla přijata v posledních letech.

K § 9

Ustanovení § 9 upravuje zánik pozastavení výkonu činnosti, ke kterému dochází dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu činnosti, a dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon činnosti pozastaven.

Zánik pozastavení výkonu činnosti, stejně jako samotné pozastavení výkonu činnosti dle § 7 odst. 4 zaznamená Komora v seznamu bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora soudního tlumočníka a soudního překladatele písemně vyrozumí.

K § 10 - 12

V ustanoveních § 10 až 12 je upraven zánik oprávnění vykonávat činnost soudního tlumočníka a soudního překladatele. Oprávnění k výkonu činnosti zaniká vyškrtnutím soudního tlumočníka a soudního překladatele ze seznamu ze zákona, nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 11, nebo rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 12. Mezi důvody pro vyškrtnutí soudního tlumočníka a soudního překladatele je nově upraveno uložení kárného opatření vyškrtnutí ze seznamu, prohlášení konkursu a ve srovnání s dosavadní právní úpravou je v ustanovení § 11 podrobněji specifikováno vyškrtnutí soudního tlumočníka a soudního překladatele na vlastní žádost. Žádost o vyškrtnutí ze seznamu nově musí být opatřena úředně ověřeným podpisem, s výjimkami upravenými v tomtéž ustanovení. Ustanovení § 11 upravuje rovněž vyškrtnutí překladatelské kanceláře ze seznamu, a to v případech, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v § 11 odst. 1 u posledního z účastníků sdružení nebo společníků společnosti. Návrh zákona zároveň ukládá povinnost Komoře zaznamenat vyškrtnutí ze seznamu bez odkladu v seznamu, nejpozději do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla, a povinnost písemně vyrozumět toho, jehož se záznam týká, nebo osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.

Mezi důvody pro vyškrtnutí ze seznamu, na základě kterých o vyškrtnutí rozhodne Komora, je mj. upraveno porušení povinnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele být pojištěn podle § 18 návrhu zákona, neúčast na povinných vzdělávacích akcích pořádaných Komorou podle § 27 návrhu zákona a prodlení s placením příspěvků a jiných plateb podle § 28. Rovněž vyškrtnutí ze seznamu na základě rozhodnutí Komory musí Komora zaznamenat v seznamu bez odkladu, nejpozději do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu stalo vykonatelným.

Část třetí (§ 13-14)

K § 13

Možnost orgánu veřejné moci ustanovit soudním tlumočníkem a soudním překladatelem osobu, která není zapsána do seznamu, je převzata z dosavadní právní úpravy. S ohledem na celkové pojetí navrhované právní úpravy, podle které mají být do seznamu zapsány všechny osoby, které splňují předpoklady pro zápis, ve srovnání s dosavadní právní úpravou dochází k rozšíření okruhu podmínek, které musí být pro ustanovení nezapsané osoby soudním tlumočníkem nebo soudním překladatelem splněny, o podmínku specifikovanou v § 13 odst. 1 písm. d) návrhu zákona, a sice když provedení tlumočnického nebo překladatelského úkonu nesnese odkladu.

K § 14

Aplikace tohoto zákona i na soudního tlumočníka a soudního překladatele nezapsaného do seznamu a ustanoveného podle § 13 rovněž odpovídá dosavadní právní úpravě.

Část čtvrtá (§ 15-29)

K § 15

V tomto ustanovení se nově stanoví základní zásady výkonu činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele. Oproti dosavadní právní úpravě je okruh základních zásad, a tedy povinností soudního tlumočníka a soudního překladatele, k jejichž dodržování se složením slibu zavazuje, rozšířen. Návrh zákona zachovává pojetí dosavadní právní úpravy, podle které je soudní tlumočník a soudní překladatel povinen vykonávat svou činnost osobně. Vzhledem k tomu, že takto formulované pojetí soudním překladatelům neumožňuje zaměstnávat jiné osoby k provedení dílčích prací mnohdy nezbytných k řádnému (účelnému a včasnému) zpracování písemného překladu, nebo tyto práce zadávat třetím osobám, dochází v ustanovení § 15 odst. 2 k doplnění možnosti soudního překladatele (nikoliv soudního tlumočníka) dát se zastoupit pro jednotlivé překladatelské úkony jiným soudním překladatelem. Za účelem zachování osobní odpovědnosti soudního překladatele v souladu s celkovým pojetím návrhu zákona se v § 15 odst. 3 zároveň stanoví, že úkony překladatelské činnosti je za překladatelskou kancelář oprávněn činit pouze soudní překladatel, který je účastníkem sdružení nebo společníkem společnosti.

Jedním z hlavních cílů právní úpravy postavení a výkonu činnosti soudních tlumočníků a soudních překladatelů je výkon tlumočnické a překladatelské činnosti zejména pro potřeby orgánů veřejné moci. Proto se v ustanovení § 15 odst. 4 návrhu zákona výslovně stanoví, že úkony tlumočnické činnosti zadané orgány veřejné moci vyřizuje soudní tlumočník a soudní překladatel přednostně.

V § 15 odst. 5 se nově stanoví přezkoumatelnost každého úkonu soudního tlumočníka a soudního překladatele.

K § 16

V tomto ustanovení je upravena otázka podjatosti soudního tlumočníka/soudního překladatele, která navazuje na dosavadní právní úpravu. S ohledem na úpravu podjatosti v jiných platných právních předpisech České republiky se výslovně vylučuje použití § 16 v případě postupu podle jiných právních předpisů.

K § 17

Dosavadní právní úprava vychází z obecné odpovědnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele za způsobenou škodu podle občanského zákoníku a dosavadní praxe prokázala nedostatečnost této úpravy. Návrh zákona stanoví objektivní odpovědnost soudního tlumočníka a soudního překladatele, a to s liberačním důvodem. Navrhovaná úprava odpovídá moderní právní úpravě jiných profesí, jako advokáti, notáři, exekutoři či daňoví poradci. Návrh zákona zároveň zakládá povinnost soudního tlumočníka a soudního překladatele být pro případ vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele pojištěný. Navrhovaná právní úprava počítá s tím, že i pokud by vznikla činností soudního tlumočníka/soudní překladatele škoda velkého rozsahu, nemělo by být pro poškozeného obtížné domoci se náhrady této škody z pojištění soudního tlumočníka/soudního překladatele.

K § 18

Ustanovení § 18 navazuje na předchozí ustanovení a nově zavádí pro soudní tlumočníky a soudní překladatele povinnost být po dobu výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s prováděním tlumočnické a překladatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že existují jazyky, v nichž jsou tlumočníci a překladatelé ustanovování velmi zřídka, § 18 zároveň stanoví, že výše pojistných částek musí být úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Stanovení jednotné výše pojistných částek by pro soudní tlumočníky/soudní překladatele jazyků, pro které dochází k ustanovování zřídka, mohlo znamenat nadměrnou zátěž, která by mohla vést až k jejich žádosti o vyškrtnutí ze seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů. V tomto případě zájem na udržení soudních tlumočníků/soudních překladatelů v málo frekventovaných jazycích převládá nad výhodou jednotně stanovené výše pojistných částek.

K § 19

Ustanovení § 19 upravuje povinnost mlčenlivosti, k jejímuž dodržování se soudní tlumočník a soudní překladatel zavazuje již složením slibu podle § 4 odst. 1 písm. g). Ustanovení § 19 nově řeší otázku, kdo může soudního tlumočníka/soudního překladatele povinnosti mlčenlivosti zprostit, jejíž řešení dosavadní právní úprava neobsahuje. Povinnost mlčenlivosti je nově výslovně vztažena i na osoby, které se na tlumočnické nebo překladatelské činnosti podílely podle § 22 návrhu zákona a které je soudní tlumočník/soudní překladatel povinen o této povinnosti poučit. V ustanovení § 19 je rovněž nově upravena výjimka z povinnosti mlčenlivosti v případě skutečností, které byly předmětem veřejně provedeného tlumočnického nebo překladatelského úkonu.

K § 20

Nezbytnou součástí právní úpravy výkonu činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele je i úprava náležitostí razítka, které soudní tlumočník/soudní překladatel při výkonu činnosti používá. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy, která razítko označovala jako “tlumočnickou pečeť”, návrh zákona používá termín “razítko soudního tlumočníka”, který lépe vystihuje úzus, který pro označení tohoto nezbytného nástroje soudního tlumočníka a soudního překladatele přijala praxe. Rozsah náležitostí razítka je v ustanovení § 20 ve srovnání s dosavadní právní úpravou rozšířen a reflektuje odlišení výkonu činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele, na kterém je založen návrh zákona. Stejně jako u jiných obdobných profesí je jednou z náležitostí razítka evidenční číslo soudního tlumočníka/soudního překladatele a na rozdíl od dosavadní právní úpravy se v příloze k návrhu zákona uvádí vzhled otisku razítka.

V návaznosti na výkladové obtíže vyvstalé v souvislosti s dosavadní právní úpravou a problematickými situacemi vzniklými v praxi (např. v případě požadavku na opatření razítkem vyúčtování písemných či ústních tlumočnických úkonů či písemných překladatelských úkonů vypracovaných na základě živnostenského oprávnění) se v ustanovení § 20 výslovně stanoví, že soudní tlumočník a soudní překladatel není oprávněn používat razítko mimo výkon tlumočnické a překladatelské činnosti podle tohoto zákona.

K § 21

V souvislosti s technologickým rozvojem, ke kterému došlo od doby přijetí dosavadní právní úpravy, se soudním tlumočníkům a soudním překladatelům v ustanovení § 21 umožňuje vést deník soudního tlumočníka a soudního překladatele i v elektronické podobě. V souladu s celkovým pojetím navrhované právní úpravy se soudním tlumočníkům a soudním překladatelům stanoví povinnost předkládat deník soudního tlumočníka a soudního překladatele k provedení kontroly Ministerstvu spravedlnosti ČR nebo Komoře.

K § 22

Současná právní úprava umožňuje soudním tlumočníkům a překladatelům přibrat k posuzování zvláštních dílčích otázek konzultanta. Tato možnost je dosud vázána na skutečnost, že to vyžaduje povaha věci. Návrh zákona v ustanovení § 22 tuto možnost modifikuje, a to stanovením nepodmíněné možnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele spolupracovat s jinými osobami, zejména s jinými soudními tlumočníky nebo soudními překladateli. Ustanovení § 22 zároveň upravuje nárok osob podílejících se na tlumočnické činnosti na odměnu vůči soudnímu tlumočníkovi/soudnímu překladateli.

K § 23

V tomto ustanovení se v návaznosti na celkové pojetí návrhu zákona založené na odlišení výkonu činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele vymezuje forma tlumočnického a překladatelského úkonu, když úkon tlumočnické činnosti lze vykonat pouze ústně a úkon překladatelské činnosti lze vykonat pouze písemně a pro provedení úkonu tlumočnické činnosti lze ustanovit pouze soudního tlumočníka, zatímco pro provedení úkonu překladatelské činnosti lze ustanovit pouze soudního překladatele. V ustanovení § 23 se zároveň stanoví náležitosti úkonu překladatelské činnosti podaného v listinné podobě a s úpravou podrobností se počítá stavovským předpisem. Návrh zákona rovněž reaguje na současný technický vývoj a umožňuje podávat úkony překladatelské činnosti i v elektronické podobě. V ustanovení § 23 se stanoví podstatná náležitost takového úkonu, která spočívá v jeho opatření zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.

K § 24

V ustanovení § 24 je upraveno provedení tlumočnického úkonu pro orgán veřejné moci. Při zadávání úkonů tlumočnické a překladatelské činnosti, které jsou odborně nebo časově náročnější než obvykle zadávané úkony tlumočnické nebo překladatelské činnosti, ze strany orgánů veřejné moci často dochází ke stanovení neadekvátní lhůty pro podání úkonu, což může vést i k ovlivnění kvality daného úkonu. Návrh zákona proto stanoví, že v těchto případech orgán veřejné moci lhůtu, která bude k podání úkonu stanovena, se soudním tlumočníkem/soudním překladatelem předem projedná, tak aby se vyloučila případná nedorozumění.

V ustanovení § 24 se zároveň stanoví důvody, pro které je soudní tlumočník a soudní překladatel oprávněn provedení úkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti orgánu veřejné moci odepřít. Okruh důvodů pro odepření provedení úkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti je v ustanovení § 24 stanoven kogentně a jedním z důvodů je i skutečnost, že orgán, který soudního tlumočníka/soudního překladatele ustanovil, nepřiznal soudnímu tlumočníkovi/soudnímu překladateli přiměřenou zálohu. S tímto důvodem úzce souvisí i nová povinnost uložená soudním tlumočníkům a soudním překladatelům v tomto ustanovení, spočívající v provedení předběžného odhadu předpokládané výše odměny a nákladů, které si za provedení úkonu vyžádají. Bez tohoto předběžného odhadu soudní tlumočník/soudní překladatel nemůže požádat o poskytnutí přiměřené zálohy. Vzhledem k tomu, že ne vždy lze předem přesně odhadnout skutečný rozsah zadaného úkonu, se v tomto ustanovení současně výslovně stanoví, že překročení předběžného odhadu, které je řádně odůvodněno, nesmí být ze strany orgánu veřejné moci důvodem pro krácení odměny.

V ustanovení § 24 odst. 5 je nově zavedena lhůta, v rámci které je orgán veřejné moci povinen soudnímu tlumočníkovi/soudnímu překladateli uhradit odměnu za provedený úkon tlumočnické/překladatelské činnosti. Nejzažší lhůta k proplacení odměny a náhrady nákladů soudnímu tlumočníkovi/soudnímu překladateli je stanovena jako 60denní ode dne přiznání odměny, pokud jiný právní předpis nestanoví pro uhrazení odměny a náhradu nákladů jinou lhůtu. Orgánu veřejné moci se zároveň ukládá rozhodnout o určení odměny nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy mu soudní tlumočník/soudní překladatel předloží vyúčtování tlumočnického/překladatelského úkonu. Dosavadní právní úprava lhůtu k proplacení odměny soudnímu tlumočníkovi/soudnímu překladateli neobsahuje. Zavedení lhůty k proplacení odměny a náhrady nákladů je však zcela zjevně nezbytné, s ohledem na velké množství případů i několik let trvajícího prodlení s proplacením odměny a nákladů soudním tlumočníkům a překladatelům, ke kterému dochází zejména v občanském soudním řízení v důsledku absence takového ustanovení v současné právní úpravě.

K § 25

V tomto ustanovení se upravuje lhůta k provedení tlumočnického/překladatelského úkonu pro jiného zadavatele než pro orgán veřejné moci, která bude stanovena na smluvním základě. Vzhledem k tomu, že soudní tlumočníci a soudní překladatelé vykonávají tlumočnickou a překladatelskou činnost zejména pro potřeby orgánů veřejné moci, v § 25 se stanoví, že výkonem tlumočnické/překladatelské činnosti pro jiného zadavatele není dotčeno ustanovení § 15 odst. 4 návrhu zákona, které soudním tlumočníkům a soudním překladatelům ukládá vyřizovat úkony tlumočnické a překladatelské činnosti zadané orgány veřejné moci přednostně.

K § 26

V ustanovení § 26 se stanoví nárok soudního tlumočníka a soudního překladatele na odměnu a náhradu nákladů za výkon tlumočnické a překladatelské činnosti. Nad rámec dosavadní právní úpravy a v souvislosti s dalšími ustanoveními návrhu zákona (§ 24 odst. 3 písm. c), § 24 odst. 4) se nově upravuje možnost soudního tlumočníka/soudního překladatele žádat od zadavatele tlumočnického/překladatelského úkonu přiměřenou zálohu.

Ve srovnání se současnou právní úpravou se nově stanoví požadavek předchozího vyjádření Komory ke způsobu a určení odměny a náhrad nákladů, které stanoví Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhláškou. Z dosavadní právní úpravy zůstává zachováno zvýšení odměny stanovené podle § 26 odst. 1 o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je soudní tlumočník/soudní překladatel povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu upravujícího daň z přidané hodnoty, jakož i povinnost soudního tlumočníka/soudního překladatele vyúčtovat odměnu a náhradu nákladů zároveň s provedením tlumočnického nebo překladatelského úkonu.

K § 27

S ohledem na dynamičnost vývoje, ke kterému v oblasti výkonu tlumočnické a překladatelské profese dochází, a na neustálou potřebu kontinuálního vzdělávání soudních tlumočníků a soudních překladatelů návrh zákona v ustanovení § 27 zcela nově zavádí povinnost soudních tlumočníků a soudních překladatelů účastnit se vzdělávání pořádaného Komorou. Tato úprava odpovídá moderním právním úpravám výkonu jiných profesí, například advokátů, lékařů, daňových poradců či auditorů a dalších. V oblasti profese soudních tlumočníků a překladatelů pořádá pravidelné vzdělávací akce od r. 1996 Komora soudních tlumočníků ČR, o. s., a k účasti na vzdělávacích akcích ze strany soudních tlumočníků a překladatelů, kteří svoji profesi vykonávají aktivně, tak v praxi již běžně dochází. V ustanovení § 27 se proto navrhuje rozšířit tuto povinnost plošně na všechny soudní tlumočníky a soudní překladatele.

K prokázání účasti na vzdělávání se v tomtéž ustanovení zavádí průkaz odbornosti, který soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli po jeho zápisu do seznamu vydá Komora, a povinnost soudního tlumočníka a soudního překladatele předložit průkaz odbornosti na vyžádání ke kontrole Komoře či Ministerstvu spravedlnosti ČR za účelem prověření plnění povinnosti uvedené v § 27 odst. 1.

K § 28

Ustanovení § 28 upravuje další povinnost soudních tlumočníků/soudních překladatelů spočívající v placení příspěvků na činnost Komory a v provádění dalších plateb předvídaných v návrhu zákona, jejichž úhrada je nezbytná zejména pro zajištění řádného vedení a pravidelné aktualizace seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů, pořádání vzdělávacích akcí pro soudní tlumočníky a překladatele a celkové fungování Komory. Obdobně jako v právních úpravách jiných profesí se stanoví, že splatné závazky vzniklé na základě povinností podle § 28 odst. 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu, s výjimkami, které platí pro důvody vyškrtnutí uvedené v § 11 odst. 1 písm. a) až c) návrhu zákona.

K § 29

Ve srovnání s dosavadní právní úpravou se nově výslovně stanoví povinnost soudního tlumočníka/soudního překladatele do sedmi dnů oznámit Komoře změnu údajů zapisovaných do seznamu.

Část pátá (§ 30-33)

K § 30 a 31

Návrh zákona zakládá odpovědnost soudního tlumočníka a soudního překladatele za porušení povinností, které mu byly stanoveny tímto zákonem, jiným právním předpisem a stavovskou normou. Toto porušení daných povinností je definováno jako kárné provinění a je možno za ně soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli uložit některé z uvedených kárných opatření. Obdobně jako v jiných kárných řízeních se přitom připouští, aby od uložení kárného opatření bylo upuštěno v případě, kdy jde o méně závažné provinění a samotné projednání kárného provinění bude postačovat.

K § 32

O kárném provinění soudního tlumočníka/soudního překladatele a o uložení kárného opatření bude v kárném řízení rozhodovat kárná komise Komory na návrh ministra spravedlnosti, dozorčí komise, člena prezidia, nebo bez návrhu. V ustanovení § 32 se dále upravuje lhůta, do kdy lze kárné řízení zahájit. Ustanovení § 32 zároveň počítá s tím, že podrobnosti týkající se postupu při ukládání kárných opatření upravuje kárný řád, který je stavovským předpisem.

K § 33

V ustanovení § 33 se stanoví lhůty, po jejichž uplynutí se na soudního tlumočníka a soudního překladatele hledí, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo.

Část šestá (§ 34-40)

K § 34

Ustanovení upravuje zřízení Komory soudních tlumočníků a soudních překladatelů České republiky jakožto samosprávné stavovské organizace všech soudních tlumočníků a soudních překladatelů s povinným členstvím ze zákona, které vzniká zápisem do seznamu a končí vyškrtnutím ze seznamu.

K § 35

Toto ustanovení vymezuje působnost Komory jakožto právnické osoby, která by měla vykonávat disciplinární pravomoci nad soudními tlumočníky a soudními překladateli, dohled nad jejich činností, sledování dodržování zákonnosti a spolupůsobení při udržování odborné úrovně výkonu činnosti soudních tlumočníků a soudních překladatelů. Právní úprava Komory je svými prvky velmi blízká právní úpravě obdobných stavovských komor, jejichž zřízení a činnost se již osvědčily u mnoha jiných profesí.

K § 36

V § 36 jsou vypočteny obligatorní orgány, které Komora má, kterými jsou sněm, prezidium, prezident, dozorčí komise a kárná komise. O funkcích, pravomocích a povinnostech jednotlivých orgánů viz níže. Ustanovení § 36 zároveň počítá s vytvořením volebního řádu jakožto stavovského předpisu Komory, který upraví podrobnosti o způsobu volby a odvolání členů orgánů Komory, a organizačního řádu, který upraví podrobnosti organizace Komory a jejích orgánů a způsobu schvalování a publikaci stavovských předpisů. Ustanovení § 36 dále stanoví, že funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší členovi orgánu Komory pouze náhrada výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce a náhrada výdajů spojených s výkonem funkce.

K § 37

Sněm je nejvyšším orgánem Komory, čemuž odpovídají rovněž pravomoci,, kterými je tento orgán nadaný. Každý člen Komory má právo účastnit se sněmu, hlasovat na něm a vyjadřovat na něm své názory a postoje k projednávaným záležitostem. Právo svolat sněm má prezidium, přičemž zákon stanoví povinnost svolat sněm minimálně jednou za 2 roky. Prezidium Komory svolá sněm rovněž v případě, že o to písemně požádá v průběhu 60 po sobě jdoucích dní alespoň třetina soudních tlumočníků a soudních překladatelů – tím je umožněno, aby se svolání sněmu mohli v případě zájmu domoci rovněž jednotliví členové Komory a nebyli v této věci odkázáni pouze na prezidium. Prezidium Komory svolá sněm rovněž v případě, požádá-li o to dozorčí komise. V těchto případech je prezidium povinno svolat sněm tak, aby se uskutečnil nejpozději do 3 měsíců ode dne svolání. Ustanovení § 37 počítá s vytvořením jednacího řádu jakožto stavovského předpisu Komory, který upraví podrobnosti jednání sněmu.

V § 37 jsou dále vypočteny veškeré pravomoci sněmu. Mezi ty nejvýznamnější patří přímá a tajná volba a odvolávání členů a náhradníků všech ostatních vícečlenných obligatorních orgánů Komory – prezidia, dozorčí komise a kárné komise. Sněm dále schvaluje základní řídící řády Komory – tj. organizační řád, volební řád, kárný řád a dozorčí řád a jejich změny. Sněm má rovněž pravomoci přijímat některé další stavovské předpisy, jejichž vydání si vyhradil, a rozhodovat o zřízení fondů Komory a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání, jakož i rozhodovat o výši povinného příspěvku soudních tlumočníků a soudních překladatelů na činnost Komory. K významným pravomocím sněmu patří rovněž projednávání a schvalování zprávy o činnosti prezidia, dozorčí komise a kárné komise vždy za předchozí dva roky.

K § 38

Výkonným orgánem Komory je prezidium. Návrh zákona stanoví obligatorní počet členů a náhradníků prezidia na 7, přičemž pro případ, že by počet členů klesl z jakéhokoli důvodu (rezignace, úmrtí apod.) pod počet stanovený zákonem, stávají se členem prezidia náhradníci podle pořadí, ve kterém byli zvoleni. S jakou frekvencí se má prezidium scházet, je víceméně ponecháno na prezidiu samotném. Návrh zákona pouze stanoví, že prezidium se schází zpravidla jednou za dva měsíce. Prezidium svolává prezident Komory. Prezidium vykonává činnosti, které jsou stanoveny tímto zákonem Komoře a nepřísluší jiným orgánům Komory, a dále činnosti, které jsou určeny organizačním řádem, nebo na něj delegovány usnesením sněmu. Prezidiu dále přísluší volit ze svých členů a odvolávat prezidenta Komory a viceprezidenty Komory; počet viceprezidentů Komory určí organizační řád, k jehož přijetí je oprávněný (resp. povinný) sněm.

Prezident Komory je statutárním orgánem Komory. V případě, že prezident Komory nemůže dočasně vykonávat funkci, může písemně pověřit některého z viceprezidentů Komory výkonem své funkce.

K § 39

Kontrolním orgánem Komory je dozorčí komise. Počet jejích členů a náhradníků nestanoví zákon, nýbrž je tato otázka ponechána na Komoře, a počet tak stanoví organizační řád Komory. Podobně jako prezidium volí i dozorčí komise ze svých členů prezidenta dozorčí komise, popř. i viceprezidenta nebo viceprezidenty dozorčí komise, pokud tak stanoví organizační řád. Pokud jde o pravomoci dozorčí komise, přísluší jí především dohlížet na dodržování zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, plnění usnesení sněmu, dodržování jiného prvního předpisu upravujícího výkon tlumočnické a překladatelské činnosti a dodržování stavovských předpisů soudními tlumočníky a překladateli a jinými orgány Komory. Dozorčí komise se při své činnosti řídí dozorčím řádem, který je stavovským předpisem, a nejméně jednou za šest měsíců informuje prezidium o výsledcích své činnosti.

K § 40

Kárná komise plní svou zákonem a kárným řádem stanovenou působnost v kárném řízení, ve kterém rozhoduje o kárné odpovědnosti soudních tlumočníků a soudních překladatelů. Počet členů kárné komise nestanoví zákon – tato otázka je ponechána na vnitřní stavovské úpravě a počet členů kárné komise tak stanoví organizační řád Komory, který přijímá sněm jakožto vrcholný orgán Komory. Podobně jako v případě prezidia a dozorčí komise volí i kárná komise ze svých členů prezidenta a viceprezidenta nebo viceprezidenty kárné komise, pokud tak stanoví organizační řád.

Část sedmá (§ 41-42)

K § 41

Návrh zákona stanoví působnost Ministerstva spravedlnost ČR ve vztahu k činnosti soudních tlumočníků a soudních překladatelů, a to tak, že vykonává veřejný dohled nad jejich činností, kterým se rozumí dohled nad kontrolou dodržováním povinností stanovených soudním tlumočníkům a soudním překladatelům tímto zákonem, jinými právními předpisy upravujícími provádění tlumočnických úkonů a stavovskými předpisy, dohled nad organizací a provozováním systému povinného vzdělávání soudních tlumočníků a soudních překladatelů a dohled nad uplatňováním disciplinárních a sankčních opatření podle tohoto zákona Komorou při řízeních proti soudním tlumočníkům. Uvedený výkon veřejného dohledu a činnost v rámci veřejného dohledu vykonávaná Ministerstvem jsou dále konkretizovány v tomto ustanovení, v němž se Komoře a soudním tlumočníkům a soudním překladatelům zároveň ukládá povinnost poskytnout Ministerstvu veškerou součinnost. Návrh zákona dále stanoví, že zákon o kontrole se na výkon veřejného dohledu nevztahuje.

K § 42

Ustanovení § 42 upravuje stížnost na soudní tlumočníky a soudní překladatele. K podání stížnosti Ministerstvu spravedlnosti ČR na soudního tlumočníka nebo soudního překladatele pro porušení povinností stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo stavovským předpisem v případě, že byl soudní tlumočník/soudní překladatel k provedení tlumočnického/překladatelského úkonu ustanoven orgánem veřejné moci, je oprávněn orgán veřejné moci nebo účastník řízení. V případě, že soudní tlumočník/soudní překladatel provádí tlumočnický/překladatelský úkon pro jiného zadavatele, může stížnost podat Ministerstvu zadavatel tlumočnického/překladatelského úkonu nebo ten, koho se tlumočnický/překladatelský úkon týká. Ustanovení § 42 stanoví, že stížností nelze napadnout správnost tlumočnického/překladatelského úkonu. Tím se zamezí velkému množství stížností, které z velké části směřují proti tlumočnickému/překladatelskému úkonu jako důkazu v rámci probíhajícího soudního řízení.

V případě zjištění porušení povinností stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo stavovským předpisem podá ministr spravedlnosti podnět k zahájení kárného řízení.

Část osmá (§ 43-48)

K § 43

Návrh zákona svěřuje úpravu věcí vymezených tímto zákonem, jakož i podrobností o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti a podrobností o právech a povinnostech soudních tlumočníků a soudních překladatelů, stanovených tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení, stavovským předpisům.

K § 44

V ustanovení § 44 se výslovně stanoví, že právní úpravou obsaženou v tomto zákoně není dotčeno oprávnění soudního tlumočníka/soudního překladatele vykonávat tlumočnickou/překladatelskou činnost podle jiného právního předpisu. Výkonem tlumočnické/překladatelské činnosti podle jiného právního předpisu je především třeba rozumět výkon tlumočnické či překladatelské činnosti na základě živnostenského oprávnění, případně podle autorského zákona.

K § 45

Návrh zákona v tomto ustanovení zcela nově zavádí soudní ochranu poskytovanou žadatelům o zápis do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů, kterým v případě, že nebyli ve lhůtě stanovené tímto zákonem zapsáni do seznamu, přiznává právo obrátit se na soud, aby o jejich právu rozhodl.

K § 46

Návrh zákona v ustanovení § 46 vymezuje použití správního řádu na řízení o pozastavení výkonu činnosti soudního tlumočníka a soudního překladatele na základě rozhodnutí Komory, na řízení o vyškrtnutí ze seznamu a pro rozhodování o stížnosti na soudního tlumočníka/soudního překladatele.

K § 47

V rámci přechodu na nový systém organizace činnosti soudních tlumočníků a soudních překladatelů se předpokládá rovná a automatická možnost všech doposud působících soudních tlumočníků a překladatelů zapsaných v seznamu nadále vykonávat činnost soudních tlumočníků a překladatelů, s tím že v průběhu přechodného období bude takováto osoba, která nesplňuje předpoklady pro zápis do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů podle tohoto zákona, povinna příslušné předpoklady a požadavky stanovené tímto zákonem splnit (tj. zejména doplnit si požadované vzdělání, složit příslušné zkoušky). Aby tohoto cíle mohlo být reálně dosaženo, včetně prokázání pětileté praxe v oboru, které je v tomto zákoně žadatelům o zápis do seznamu uloženo, stanoví se přechodné období v délce trvání pěti let od předpokládaného nabytí účinnosti tohoto zákona. Takto vymezené období se stanoví i s ohledem na délku lhůt, v nichž mohou být podle platných právních předpisů ČR vypsány státní jazykové zkoušky speciální tlumočnické a speciální překladatelské na jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky (srov. zejm. vyhlášku č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a o státních jazykových zkouškách, v platném znění).

Na soudní tlumočníky a překladatele ustanovené v řízení před orgánem veřejné moci přede dnem účinnosti tohoto zákona se použije dosavadních právních předpisů.

K § 48

Vzhledem k celkové koncepci tohoto návrhu zákona, která vychází ze striktního oddělení právní úpravy činnosti soudních tlumočníků a soudních překladatelů od právní úpravy soudních znalců z důvodů nastíněných v I. obecné části této důvodové zprávy, se v ustanovení § 48 vymezuje použití dosavadní právní úpravy obsažené v zákoně č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, pouze ve vztahu k soudním znalcům.

Toto ustanovení dále obsahuje legislativně technickou úpravu, která spočívá v terminologickém sjednocení zavedených termínů soudní tlumočník a soudní překladatel ve vztahu k jiným právním předpisům České republiky.

Část devátá (§ 49)

K § 49

Navrhuje se účinnost dnem 1. ledna 2011.

Eva Dundáčková v.r.

Petr Bratský v.r.