Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna

25a) § 4 písm. k) zákona č. 101/2000 Sb.”.

2. V §80a odst. 6 se slova “v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících²⁾ splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků,” zrušují.

3. V § 80a odst. 6 se za slova “odbornou kvalifikaci” vkládají slova “a délku praxe”.

4. V § 80b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

“ (2) Centrum dále může způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označit jako veřejně nepřístupné

1. informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných ve smyslu odstavce 1,
2. informace o způsobu přípravy a specifikaci zadání zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle §113 odst. 2 písm. a),
3. informace o technických prostředcích Centra a procesech zajišťujících uložení a nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými,
4. informace o tom, které osoby jsou oprávněné seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, které osoby vytvářejí a provádějí opatření k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných, podílejí se na přípravě zadání zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle §113 odst. 2 písm. a) nebo zajišťují technické prostředky Centra pro uložení a nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými.”.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

5. V § 81 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

“(2) Ministr školství, mládeže a tělovýchovy může z  důvodů hodných zvláštního zřetele snížit Centrem stanovenou hranici úspěšnosti. Hranici úspěšnosti lze snížit u zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky konaných formou didaktického testu a formou písemné práce. Snížení hranice úspěšnosti je platné pro všechny žáky, kteří konali zkoušku nebo dílčí zkoušku v příslušném zkušebním období.”.

Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 3 až 12.

6. V § 81 odst. 12 písm. b) se za slova “jeho části” vkládají slova “a dalších informací”.

7. V § 81 odst. 12 se na konci textu písmene c) doplňují slova “postup při stanovení hranice úspěšnosti Centrem a postup při přijímání rozhodnutí o snížení hranice úspěšnosti ministrem školství, mládeže a tělovýchovy včetně vymezení důvodů hodných zvláštního zřetele vedoucích k tomuto rozhodnutí, podrobné vymezení dokumentace o průběhu maturitní zkoušky, podrobnější pravidla pro přípravu zadání dílčích ústních zkoušek a zkušební dokumentace těchto dílčích zkoušek, podrobnější pravidla pro uložení a nakládání s technickými prostředky Centra umístěnými ve škole, podrobné vymezení obsahu registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek, registru fyzických osob zabezpečujících konání maturitní zkoušky a registru uchazečů o jednotlivou zkoušku a výsledků jednotlivých zkoušek, podrobné vymezení postupů, kdy se s informací označenou jako veřejně nepřístupnou seznámí osoba, která k tomu není oprávněna, a postupů při vzniku události, která brání řádnému konání zkoušky, podrobné vymezení postupů a pravidel při archivaci zkušební dokumentace a dokumentace průběhu maturitní zkoušky, podrobné vymezení postupů při přezkoumání průběhu a výsledků maturitní zkoušky a způsobu podávání žádosti o přezkoumání průběhu a výsledků maturitní zkoušky a o nahlížení do materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku maturitní zkoušky;”

8. V § 82 odst. 1 písm. a) se za slovo “zkoušku,” doplňuje slovo “nebo”.

9. V § 82 odst. 1 na konci písmene b) se čárka nahrazuje tečkou, slovo “ nebo” a písmeno c) se zrušuje.

10. V § 82 odst. 2 se slova “s výjimkou dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce” zrušují.

11. V § 82 odst. 2 se věta poslední zrušuje.

12. V § 82 odst. 3 se slova “s výjimkou dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou” zrušují.

13. V § 113 odstavec 9 zní:

“(9) Centrum je správcem registru uchazečů o jednotlivou zkoušku a výsledků jednotlivých zkoušek; registr obsahuje také rodná čísla uchazečů, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení a datum a místo narození.”.

14. V § 113a se v odstavci 1 poslední věta zrušuje.

15. V § 182a odst. 1 písm. a) se slova “odst. 3” nahrazují slovy “odst. 4”.

16. V § 182a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), který zní:

“b) jako osoba odpovědná za ochranu zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky označeného Centrem jako informace veřejně nepřístupná poruší povinnost přijmout a zdokumentovat technicko-organizační opatření proti neoprávněnému zpřístupnění podle § 80 odst. 5 písm. b),

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).

17. V § 182 odst. 2 se za slova “odstavce 1 písm. a)” vkládají slova “a b)”.

18. V § 182 odst. 2 se slova “písm. b)” nahrazují slovy “písm. c)”.

19. V § 182 odst. 3 se za slova “odstavce 1 písm. a)” vkládají slova “a b)”.

20. V § 182 odst. 4 se slova “písm. b)” nahrazují slovy “písm. c)”.

21. § 184 včetně poznámek pod čarou č. 50 a 51 zní:

Ҥ 184

(1) Účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři nebo absolutorium a činnost komisaře a hodnotitele je jiným úkonem v obecném zájmu⁵⁰⁾, při němž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V těchto případech se nepoužije §206 odst. 4 a 5 zákoníku práce. Těmto osobám náleží také náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem⁵¹⁾.

(2) Za výkon funkce předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky, pro absolutorium v konzervatoři a absolutorium, funkce předsedy zkušební maturitní komise, komisaře a hodnotitele náleží odměna, kterou s výjimkou komisaře poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy z finančních prostředků poskytnutých na tento účel podle §163 odst. 1; v případě komisaře poskytuje odměnu Centrum. Výše odměny a pravidla vykazování výkonů osob podle věty první jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.

(3) Činnost zadavatele je součástí pracovně právního vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školy, v níž je tato funkce vykonávána.

(4) Účast členů v Akreditační komisi je jiným úkonem v obecném zájmu, při němž náleží členům této komise náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je ministerstvo. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Členům Akreditační komise může být dále ministerstvem poskytnuta odměna.

___________________________________________________

51) Část sedmá zákona č. 262/2006 Sb.”.

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2010.

Návrh zákona odstraňuje některé nedostatky v nynější právní úpravě ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, tak aby bylo možné zabezpečit řádný průběh maturitní zkoušky po 1. 9. 2010. Uvedené změny vyplynuly z ověřování průběhu nové organizace maturitní zkoušky a z poznatků při zpracování prováděcího předpisu.

Jde zejména o posílení ochrany obsahu zadání zkoušek před jejich neoprávněným zpřístupněním a řešení případů neoprávněného zpřístupnění informací o zadání maturitní zkoušky, postup při stanovení a případné úpravě nejnižšího bodového hodnocení nutného pro úspěšné vykonání maturitní zkoušky a upřesnění odpovědnosti a povinnosti ředitelů škol a Centra při pořízení a zpracování výsledků maturitní zkoušky.

Novela umožňuje rozšířit v zájmu zajištění kapacit kvalifikovaného hodnocení výsledků písemných prací okruh osob, které mohou vykonávat funkci hodnotitele písemných prací a dílčích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky a zajišťuje objektivitu hodnocení posílením závaznosti metodických pokynů Centra po zajištění průběhu zkoušek a hodnocení jejich výsledků. Novela dále upřesňuje opatření, které umožňuje státu plně kontrolovat platnost školami vystavených certifikátů o dosaženém stupni vzdělání, a zefektivňuje proces vyřizování žádostí o přezkoumání průběhu a výsledků zkoušek změnou vymezení kompetencí ministerstva a krajských úřadů v této oblasti.

Novelou se také upřesňuje uvolňování pracovníků pro účely zabezpečení konání maturitních zkoušek, závěrečných zkoušek a absolutorií, stanovení náhrady jejich mezd a odměn. Dále návrh upřesňuje podmínky odborné způsobilosti pro činnost zadavatele, komisaře nebo hodnotitele.

Novela upřesňuje podmínky registrace uchazečů o jednotlivou zkoušku tak, aby jednotlivá zkouška mohla sloužit jako alternativní evaluační nástroj při využití výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky vysokými školami v rámci přijímacího řízení ke studiu na VŠ.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem a Ústavou České republiky.

Návrh novely oproti dosavadní právní úpravě nezužuje podmínky přístupu ke střednímu vzdělávání (čl. 33 Listiny základních práv a svobod), naopak zakládá předpoklady pro efektivní a objektivní realizaci maturitních zkoušek a rozšiřuje využitelnost jednotlivých zkoušek obdobných zkouškám společné části maturitní zkoušky i jejich dílčím zkouškám. Objektivita a standardizace výsledků maturitních zkoušek posílí společenskou váhu maturitních vysvědčení a bude tak přínosem absolventům středních škol.

Změnou v § 80a odst. 6 se rozšiřuje okruh možných kandidátů na funkce při zajišťování maturitních zkoušek. Změna je v souladu s právem na svobodnou volbu povolání a právem provozovat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny.

Rozšíření skutkových podstat přestupků je svázáno s jejich důsledným vymezením v § 80b a je v souladu s obecnou právní zásadou zákonnosti sankcí, s ochranou vlastnického práva (čl. 11 Listiny) a s právem na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny).

Změny zákonných zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu jsou navrženy v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy.

K předmětu návrhu novely školského zákona se nevztahuje judikatura Ústavního soudu, kterou by bylo nutné v daných souvislostech vzít v potaz.

Navrhovaná právní úprava náleží do oblasti, ve které nemá sbližování právních předpisů členských států Evropské unie obligatorní charakter. Návrh novely nezapracovává do českého právního řádu právo Evropské unie.

Změnou § 28 odst. 7 a 8 se nezasahuje do dosavadního systému předávání osobních údajů, pouze se zpřesňuje předávání výstupů z dokumentace škol a školských zařízení v podobě statistických informací. Návrh novely je se směrnicí plně slučitelný.

S návrhem nesouvisí konkrétní závěry jednání s orgány Evropské unie.

Návrh zákona respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání a přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání, která je zakotvena v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva Evropské unie (například čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o právech dítěte, která v čl. 28 zaručuje každému dítěti právo na vzdělání a v čl. 2 odst. 1 zakazuje jakoukoliv diskriminaci při realizaci tohoto práva, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie).

Navrhovaná právní úprava má dopad na státní rozpočet s ohledem na sjednocení způsobu odměn členům zkušebních komisí pro všechny střední a vyšší odborné školy a konzervatoře.

Celková výše prostředků potřebných na odměňování členů komisí závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek, absolutorií konzervatoří a vyšších odborných škol v roce 2010 by neměla přesáhnout výši 93 mil. Kč a bude hrazena z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT. Pro další roky lze s ohledem na snižující se počet žáků očekávat mírný pokles této částky.

Na rozpočty krajů a obcí nebude mít navrhovaná právní úprava dopad.

Navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu již v prvém čtení vzhledem ke skutečnosti, že konání maturitní zkoušky podle platné úpravy zákona č. 561/2004 Sb., tedy i předmět úpravy tohoto návrhu, má být účinné pro školní rok 2010/2011 a přípravné práce škol, včetně přihlašování žáků ke generální zkoušce nové podoby maturitní zkoušky, bude zahájeno nejpozději v červnu letošního roku. Je nutné a pro právní a organizační jistotu škol i studentů žádoucí, aby do tohoto termínu byla schválena i nově navrhovaná ustanovení.

Z těchto důvodů a také vzhledem k atypické termínové situaci brzkého ukončení volebního období PS je nezbytné, aby nejzazším termínem dokončení schvalovacího procesu navrhovaných změn byl právě červen letošního roku a zákon mohl nabýt účinnosti právě se začátkem nového školního roku.

Doplnění odstavce 3 písm. a) explicitně stanovuje

• povinnost Centra stanovit bodovou hodnotu tzv. mezní hranice úspěšnosti jednotlivých zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky; explicitnost této povinnosti souvisí s navrženou úpravou, dávající možnost ministru školství, mládeže a tělovýchovy tuto mezní hranici snížit v případech hodných zvláštního zřetele (viz dále); úprava stanoví jednoznačnou kompetenci, aby hraniční skóre pro úspěšné vykonání zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky stanovilo Centrum, což vyplývá i z toho, že Centrum je autor zadání zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky.
• explicitní povinnost Centra stanovit způsob přípravy zadání dílčích ústních zkoušek určuje závaznost metodiky po přípravu zadání dílčích ústních zkoušek – tzv. pracovních listů - z českého jazyka a literatury a části zadání dílčích ústních zkoušek z cizích jazyků, kde školy mají možnost dopracovat a přizpůsobit obsah zadání dílčích ústních zkoušek konkrétním podmínkám a oborovým specifikům své školy. Absence tohoto ustanovení by mohla vést k nižší závaznosti plošně účinných metodik stanovených Centrem a tím i ke snížení objektivnosti průběhu a výsledků dílčích ústních zkoušek a srovnatelnosti výsledků společné části maturitní zkoušky.

Doplnění odstavce 3 písm. b) souvisí s bezprostředně předcházející navrženou změnou, tj. s možností školy dopracovat, resp. přizpůsobit obsah zadání dílčích ústních zkoušek – pracovních listů – společné části maturitní zkoušky specifikům školy a oboru vzdělání. V takovém případě však není možné výrobu listinné podoby zadání zkoušek řešit na centrální úrovni, ale musí být školám dána povinnost tisk pracovních listů zajistit vlastními kapacitami.

Navržená úprava odstavce 3 písm. d) jednoznačně stanovuje, že výsledné zpracování (nikoli vlastní hodnocení) výsledků všech zkoušek společné i profilové části probíhá centrálně a údaje o výsledcích maturitní zkoušky a všech jejích zkoušek potřebné k přípravě a tisku maturitního vysvědčení školy obdrží bezprostředně po jejich centrálním zpracování. Uvedený postup tak vylučuje potenciální situaci, kdy listinná podoba certifikátu dosažené úrovně nebude odpovídat údajům v centrálním registru, a tedy situaci, kdy nebude ověřitelné, zda vydané vysvědčení je skutečně platným dokladem dosažené úrovně vzdělání.

Navržená úprava odstavce 3 písm. e) a písm. f) umožňuje, aby byli do okruhu osob, které mohou vykonávat funkci zadavatele, hodnotitele a komisaře zařazeni také pracovníci, kteří mají potřebnou odbornou způsobilost a splňují další předpoklady pro výkon této funkce v souladu s podmínkami uváděnými v prováděcím předpise, ale v době konání maturitní zkoušky nejsou pedagogickými pracovníky škol. Tímto opatřením bude dána možnost, aby zadavatelem, komisařem nebo hodnotitelem mohl být taktéž bývalý pedagogický pracovník, který v době konání maturitní zkoušky nevykonává přímou pedagogickou činnost, pracovníci odborných ústavů a vysokých škol apod. Potřebnou kvalifikaci pro výkon činnosti stanovuje prováděcí předpis na základě již platného zmocnění v § 81 odst. 11 písm.b) školského zákona: je to zejména předcházející pedagogická praxe, dosažená příslušná odborná a pedagogická způsobilost k výkonu učitele střední školy a platné osvědčení pro výkon funkce hodnotitele vydávaného CZVV. Navrhuje se, aby se odborná příprava pro výkon funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele netýkala pouze pedagogických pracovníků-zaměstnanců škol, ale obecně fyzických osob, které splňují kvalifikační požadavky stanovené prováděcím předpisem. Z tohoto důvodu se také osvědčení ke způsobilosti k výkonu funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele navrhuje vydávat fyzickým osobám (nikoliv pouze pedagogickým pracovníkům), které úspěšně vykonaly zkoušku ověřující znalost předpisů upravujících organizaci, obsah a průběh maturitní zkoušky. Druhá část úpravy textace ustanovení písmene f) se týká explicitního rozšíření předmětu ověřování způsobilosti k výkonu funkce komisaře, hodnotitele a zadavatele i na obsah plošně závazných metodických pokynů Centra. Rozšíření sleduje cíl zamezit riziku snížení objektivity průběhu a vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky a je logickým důsledkem posílení závaznosti centrálních metodik.

Navržená úprava odstavce 3 písm. i) zjednodušuje název registru, v němž budou registrovány údaje o komisařích, hodnotitelích a zadavatelích zkoušek (navržená změna není motivována žádným rozšířením okruhu registrovaných osob).

Úprava odstavce 5) cestou doplnění nového písmene b) je součástí navržených úprav sledujících posílení bezpečnosti obsahu zadání zkoušek před jejich neoprávněným zveřejněním a tedy sledujících snížení rizika zmaření maturitní zkoušky či snížení objektivity jejího průběhu. Návrh explicitně stanovuje řediteli povinnost přijmout, zdokumentovat a realizovat opatření k ochraně zkušební dokumentace, která mu bude v bezpečnostním přepravním kontejneru předána před konáním didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky, a to do doby, kdy bude ukončena administrace těchto zkoušek v učebnách. Povinnost dokumentovat přijatá opatření souvisí s ochranou ředitele školy v případě, že přes všechna přijatá opatření dojde k porušení zkušebního tajemství, a bude nutno průkazně doložit přijatá bezpečnostní opatření. Způsob, jak postupovat bezpečně při nakládání se zkušební dokumentací, bude podrobně popsán v metodických materiálech Centra a ředitelé škol budou v této problematice proškoleni.

Navržené doplnění odstavce 7 v novém písmeni d), tj. povinnost ředitele školy zajistit výrobu (tisk) listinné podoby zadání dílčích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky, vyplývá ze zdůvodnění doplnění odstavce 3, kterým se povinnost výroby této části zkušební dokumentace vyjímá z povinností Centra. Jde o technický důsledek možnosti školy dopracovat, resp. přizpůsobit obsah zadání dílčích ústních zkoušek – pracovních listů – společné části maturitní zkoušky specifikům školy a oboru vzdělání. V takovém případě však není možné výrobu listinné podoby zadání zkoušek řešit na centrální úrovni, ale musí být dána školám povinnost tisk pracovních listů zajistit vlastními kapacitami.

Ke zdůvodnění úpravy odstavce 7 v písmeni f) viz rozšíření okruhu osob, které mohou vykonávat funkci hodnotitele, komisaře a zadavatele zkoušek společné části maturitní zkoušky nad stávající rámec aktivních pedagogických pracovníků středních škol.

Předmětem navržené úpravy odstavce 7 vložením nového písmene g) je stanovení explicitní povinnosti ředitelů škol zajistit předávání údajů o výsledcích, údajů o hodnocení výsledků a údajů o průběhu maturitní zkoušky Centru technickými prostředky, které jim budou zajištěny / zprostředkovány Centrem a jednotným způsobem, stanoveným Centrem. Povinnost škol postupovat v datové komunikaci s Centrem jednotným způsobem – tj. elektronickým přenosem obsahu zdrojových dokumentů, digitalizovaných prostřednictvím technického zařízení Centra, umístěného ve škole, - je klíčovým předpokladem hladkého a rychlého průběhu vyhodnocení výsledků zkoušek a celé maturitní zkoušky a zároveň podmínkou pro efektivní minimalizaci rozsáhlého spektra organizačních a bezpečnostních rizik v oblasti logistického a organizačního zajištění průběhu společné části maturitní zkoušky.

V návaznosti na to navržená úprava odstavce 7 vložením nového písmene h) ukládá řediteli školy odpovědnost za nakládání s výše zmíněnými technickými prostředky Centra, přičemž způsob a rozsah nakládání s technickými prostředky stanoví prováděcí právní předpis. Je ovšem nutné odlišit odpovědnost vyplývající řediteli z jeho funkce a vztahující se k přijetí určitých opatření a odpovědnost za škodu. Odpovědnost za případnou škodu na majetku třetí osoby, který je umístěn ve škole za účelem technické podpory logistického a organizačního zajištění společné části maturitní zkoušky, bude spočívat na právnické osobě vykonávající činnost školy.

Navržená úprava je technickým důsledkem rozšíření okruhu osob, které mohou vykonávat funkci komisaře, hodnotitele a zadavatele zkoušky při zabezpečení společné části maturitní zkoušky. Rozšířením okruhu těchto osob nad rámec “pedagogických pracovníků”, tj. aktivních učitelů středních škol tak není možno odvozovat předpoklady k výkonu funkce od znění zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ale tyto je třeba stanovit explicitně v prováděcím právním předpise. Navržené změny mají tuto specifikaci umožnit.

Navržená úprava § 80b vložením nového odstavce 2 rozšiřuje okruh informací, které mohou být v zájmu zabezpečení zkušebního tajemství týkajícího se obsahu zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky označeny Centrem jako informace veřejně nepřístupné. Jde o ochranu takových informací, jejichž zveřejnění fakticky činí ochranu zadání zkoušek neúčinnou. Praxe prokázala, že v případě nepřijetí tohoto návrhu, není možno zajistit efektivním způsobem zadání zkoušek před jejich únikem a zneužitím a významně se tak zvýší nebezpečí zmaření zkoušek společné části maturitní zkoušky. Text vloženého odstavce taxativně vymezuje čtyři okruhy informací, které by měly být předmětem ochrany institutem informace veřejně nepřístupně, a to:

• informace o opatřeních, kterými je zadání zkoušek chráněno proti neoprávněnému zveřejnění
• informace o vlastním zadání zkoušek a způsobu jeho přípravy
• informace o technických prostředcích a procesech, jejichž účelem je ochrana zadání zkoušek
• informace o tom, které osoby mají oprávnění se seznamovat se zadáním zkoušek.

Navržená úprava § 81 vložením nového odstavce 2 reaguje na situaci, kdy by mohlo dojít ke statisticky významné segmentové neúspěšnosti žáků ve společné části maturitní zkoušky, např. u žáků některých odborných škol. Z tohoto důvodu je umožněno snížení hraničního skóre, tedy bodové hranice, která vymezuje úspěšnost a neúspěšnost žáka shodně pro všechny žáky konající maturitní zkoušku v daném termínu.

S ohledem na zpracování výsledků společné části maturitní zkoušky v případě didaktického testu a písemné práce bude postupováno tak, že Centrum nejprve zpracuje výsledky zkoušek a zjistí, zda segmentová neúspěšnost není statisticky významná. Pokud ano, navrhne ministrovi rozhodnout o plošném snížení hraničního skóre pro všechny žáky, kteří zkoušky v daném zkouškovém období konali. Podrobná pravidla tohoto procesu budou upravena prováděcím právním předpisem.

Jde o opatření, které je běžně užíváno v systémech centrálního objektivizovaného hodnocení výsledků vzdělávání.

Navržená úprava zmocnění v § 81 odst. 12 k podrobnější specifikaci předmětné tematiky v prováděcím právním předpise reaguje na navrženou technickou úpravu ustanovení ve většině ostatních bodů.

Navržená úprava § 82 sleduje cíl zpřehlednění a zjednodušení procesů, souvisejících s podáním žádosti o přezkoumání průběhu a výsledku zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky žákem a vyřízením této žádosti orgány veřejné správy ve školství.

Rozdělení kompetencí mezi ministerstvo a krajský úřad dle stávající právní úpravy, kdy kraj je gesčně odpovědný za vyřízení žádostí o přezkoumání průběhu a výsledku zkoušek profilové části a zároveň dílčích zkoušek společné části konaných formou písemné práce a ústní formou, zatímco gesce ministerstva je omezena pouze na zkoušky a dílčí zkoušky společné části konané formou didaktických testů, se jeví zejména z organizačního hlediska jako krajně neúčelná.

Navržené zjednodušení a zároveň výraznější uplatnění systémového přístupu k řešení této agendy spočívá v tom, že krajský úřad bude gesčně odpovědný za řešení v oblasti zkoušek profilové části a ministerstvo za řešení v oblasti všech zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky.

Centrum v zájmu technické a informační podpory zajištění této agendy ministerstvem a krajskými úřady připraví informační prostředí tak, aby vzdáleným přístupem byla dostupná veškerá elektronická podoba veškeré dokumentace, týkající se přípravy, průběhu i výsledků profilové i společné části maturitní zkoušky. Zajištění této podpory je možné pouze za předpokladu využití technických prostředků Centra, umístěných ve školách, jejich prostřednictvím bude vytvořen centrální a komplexní digitální archiv veškeré dotčené dokumentace, týkající se maturitní zkoušky, dostupný oprávněným osobám včetně pracovníků ministerstva a krajských úřadů, zajišťujících agendu vyřízení žádostí o přezkoumání průběhu a výsledků zkoušek profilové a společné části maturitní zkoušky.

Navržená úprava § 113 vložením nového odstavce 9 zakládá povinnost Centra vést registr uchazečů o jednotlivou zkoušku a výsledků jednotlivých zkoušek, přičemž definuje, že registr bude obsahovat údaje o uchazečích o jednotlivou zkoušku ve smyslu §113 odst. 2 písm. a), tedy o jednotlivou maturitní zkoušku.

Důvodem této úpravy je skutečnost, že absence tohoto ustanovení znemožňovala vést evidenci uchazečů o jednotlivou zkoušku a v konečném důsledku znemožňovala faktickou proveditelnost ustanovení o jednotlivé maturitní zkoušce.

Navržená úprava §113a písm. 1 je pouze nápravou opomenutí důsledků předchozí novelizace zákona, kterým se organizační forma Centra změnila z původně organizační složky státu na příspěvkovou organizaci státu. Náklady škol se zajištěním administrace jednotlivé zkoušky podle §133, odst. 2 písm. a) tedy nebudou hrazeny ze státního rozpočtu, ale z příjmů Centra z poplatků uchazečů o vykonání předmětné zkoušky, a to na základě standardní smluvních vztahů, uzavřených Centrem s příslušnými školami.

Jde o technický důsledek přečíslování odstavce, na který se ustanovení §182a odst. 1 odkazuje.

Navrhovaná úprava §182 odst. 1 vložením nového ustanovení pod písmenem b) rozšiřuje v zájmu posílení ochrany zkušebního tajemství, tedy obsahu zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, výčet přestupků.

Návrh definuje nový přestupek proti nově definované povinnosti ředitelů škol zpracovat, zdokumentovat a přijmout technicko-organizační opatření proti neoprávněnému zpřístupnění obsahu zkušební dokumentace zkoušek společné části maturitní zkoušky po dobu uložení této dokumentace před konáním zkoušek a v průběhu jejich konání (viz rozšíření §80, odstavce 5, písmeno b)).

Způsob zajištění ochrany předmětu zkušebního tajemství v době od okamžiku převzetí zapečetěného bezpečnostního kontejneru se zkušební dokumentací ředitelem školy a jeho uložení na škole před konáním a v průběhu konání zkoušek je z hlediska systému ochrany a bezpečnosti zkušebního tajemství v životním cyklu společné části maturitní zkoušky dosud bezpečnostně nejslabším článkem. Absence vymahatelnosti navržené zákonné povinnosti o ochraně zkušebního tajemství v době, kdy je listinná podoba zkušební dokumentace mimo faktický fyzický dosah Centra, je z bezpečnostního hlediska riziková. Navržená úprava se proto jeví v zájmu zajištění proveditelnosti maturitní zkoušky jako vysoce žádoucí.

Navržená kvalifikace porušení tohoto ustanovení jako přestupek s potenciální sankcí ve výši až 500 tisíc Kč (viz dále) je součást záměru posílit ochranu obsahu zkoušek před jejich únikem a zneužitím a zároveň záměru minimalizovat riziko zmaření konání zkoušek společné části maturitní zkoušky.

Navržené úpravy §182a odst. 2 definují maximální výši pokuty za spáchání výše uvedeného přestupku na 500 tisíc Kč.

Výše maximální pokuty je totožná s výší maximální pokuty stanovené stávajícím zněním zákona za přestupek porušení mlčenlivosti, tedy za přestupek, jehož důsledky jsou de facto totožné s důsledky přestupku, jehož se nově navržená sankce týká.

Navrhuje se sjednocení odměňování předsedů zkušebních komisí pro vykonání závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek, absolutorií konzervatoří a vyšších odborných škol. Ministerstvo předpokládá, že na úhradu nákladů souvisejících s odměňováním předsedů komisí pro vykonání závěrečných zkoušek, absolutorií konzervatoří a vyšších odborných škol v řádných a opravných termínech konání zkoušek v roce 2010 by bylo nutné uvolnit dodatečné prostředky ve výši 21, 4 mil. Kč.

Na úhradu nákladů souvisejících s odměňováním předsedů komisí maturitních zkoušek, školních maturitních komisařů a všech hodnotitelů v jarním a podzimním zkušebním období ministerstvo předpokládá nutnost uvolnění prostředků ve výši 71, 5 mil. Kč.

Celková výše prostředků potřebných na odměňování výše uvedených funkcionářů pro realizaci zkoušek v roce 2010 by neměla nepřesáhnout výši 93 mil. Kč., které budou hrazeny v rámci rozpočtu kapitoly MŠMT.

Pokud jde o odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů a hodnotitelů, jedná se v návrhu novely tohoto ustanovení o technickou úpravu (doplnění kompetence v § 81 odst. 11 písm. b) školského zákona do § 184 školského zákona).

V Praze dne 28. ledna 2010

Petr Bratský, v. r.

Vlasta Bohdalová, v. r.

Milan Bičík, v. r.

Ondřej Liška, v. r.

Zbyněk Novotný, v. r.

Jiří Carbol, v. r.

Olga Zubová, v. r.

Ivan Ohlídal, v. r.

Ladislava Zelenková, v. r.

(návrh na změnu textu je vyznačen přeškrtnutím u zrušeného textu, zvýrazněním tučně s podtržením u nového znění textu nebo doplnění)

Maturitní zkouška

§ 77

(1) Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.

§ 78

(1) Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou

(2) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek, a to zkoušek ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a jednoho ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až e). V rámci společné části maturitní zkoušky může žák dále konat nejvýše 3 nepovinné zkoušky, a to ze zkušebních předmětů podle odstavce 1 písm. f). Žák nemůže konat nepovinnou zkoušku ze zkušebního předmětu, z něhož koná povinnou zkoušku.

(3) Pro každou povinnou zkoušku má žák právo zvolit si v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem buď základní úroveň obtížnosti, nebo vyšší úroveň obtížnosti zkušebního předmětu. Zvolená úroveň obtížnosti zkušebních předmětů povinné zkoušky, jakož i zvolené zkušební předměty nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle § 81 odst. 1. Škola zajišťuje přípravu žáka na zkoušky nejméně v základní úrovni obtížnosti, a to ve všech zkušebních předmětech, z nichž lze konat povinné zkoušky.

(4) Zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a zkouška ze zkušebního předmětu cizí jazyk se skládají z dílčích zkoušek konaných

(5) Zkoušky ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až f) se konají formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro potřebu tohoto zákona rozumí písemná zkouška, která je jednotně zadávána a centrálně vyhodnocována, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.

(6) Ředitel školy může v souladu s rámcovým vzdělávacím programem a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání

(7) Ředitel školy je povinen rozhodnutí podle odstavce 6 zveřejnit na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 3 měsíce před termínem pro podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole podle § 60 odst. 3 těmi uchazeči, kterých se toto rozhodnutí týká. Pokud ředitel své rozhodnutí nezveřejní způsobem a ve lhůtě podle věty první, má žák právo volby ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až e).

§ 78a

(1) Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky, stanoví ministerstvo v katalozích požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen “katalog”) pro příslušný zkušební předmět a úroveň obtížnosti zkoušky. Katalogy ministerstvo zveřejní vždy nejpozději 24 měsíců před termínem konání zkoušek způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu a písemné práce jsou neveřejné. Účast je povolena žákům konajícím zkoušku, pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele zkoušky (dále jen “zadavatel”), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen “komisař”), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je povolena též účast osob zajišťujících asistenci nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů, a to za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(3) Dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané ústní formou jsou veřejné.

(4) Žák koná společnou část maturitní zkoušky v řádném termínu ve škole, jíž je žákem. Náhradní zkoušku a opravnou zkoušku žák koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen “Centrum”), s výjimkou dílčí zkoušky konané ústní formou, kterou žák koná ve škole, v níž měl konat nebo konal maturitní zkoušku v řádném termínu.

(5) Před konáním každé ze zkoušek společné části maturitní zkoušky je žák povinen předložit zadavateli nebo předsedovi zkušební maturitní komise svůj průkaz totožnosti opatřený fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti žáka, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění žáka ke zkoušce. Důvody nepřipuštění žáka ke zkoušce zaznamená zadavatel nebo předseda zkušební maturitní komise v protokolu o maturitní zkoušce.

(6) Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se skládá společná část maturitní zkoušky.

§ 79

Profilová část maturitní zkoušky

(1) Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 2 nebo 3 povinných zkoušek. Počet povinných zkoušek pro daný obor vzdělání stanoví rámcový vzdělávací program. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.

(2) Žák může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy. Zvolené nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle § 81 odst. 1.

(3) Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy, témat a termínů konání těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 12 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.

(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají formou

(5) Obhajobu maturitní práce podle odstavce 4 písm. a) a zkoušky konané formou ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. b) koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání.

Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.

(6) Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou zkoušek konaných formou písemné zkoušky a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; zkoušky konané formou praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů také z důvodu ochrany soukromí pacienta.

(7) Žák koná profilovou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem.

(8) Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí.

§ 80

Orgány zajišťující maturitní zkoušku

(1) Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo určuje obsah zkoušek společné části maturitní zkoušky, k tomu vydává a zveřejňuje katalogy. Ministerstvo je správcem²⁵⁾ registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek. Registr obsahuje za účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození.

(2) Ministerstvo zřizuje Centrum jako státní příspěvkovou organizaci podle zákona o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích⁴⁾ a podle § 169a.

(3) Centrum

(5) Ředitel školy zejména

§ 80a

(1) Dílčí zkouška konaná ústní formou a zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd, pokud se žáci vzdělávají ve stejném oboru vzdělání. Členem zkušební maturitní komise jsou v případě dílčí zkoušky společné části konané ústní formou také hodnotitelé. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 obdobně.

(2) Předseda zkušební maturitní komise zabezpečuje řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole.

(3) Komisař zabezpečuje řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou.

(4) Zadavatel zabezpečuje s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou řádný průběh zkoušek společné části maturitní zkoušky v učebně, a to včetně kontroly podmínek, za kterých byla v učebně, kde je zkouška konána, povolena přítomnost osob, zajišťujících asistenční služby žákům se speciálními vzdělávacími potřebami službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů. Zadavatel zadává zkoušky společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce. Zadavatel je rovněž oprávněn vykázat z učebny osobu zajišťující asistenční službu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů, a to v případě, že vážně nebo opakovaně porušila podmínky stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiným způsobem vážně narušila průběh zkoušek.

(5) Hodnotitel hodnotí dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce.

(6) Hodnotitelem pro daný zkušební předmět, komisařem a zadavatelem může být jmenován pouze ten, kdo v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících [2] splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, splňuje odbornou kvalifikaci a délku praxe stanovenou pro výkon dané funkce v prováděcím právním předpisu a je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu dané funkce, vydaného Centrem.

§ 80b

Informace veřejně nepřístupné

a povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky, jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je Centrum za takovou informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným v prováděcím právním předpisu zveřejněno.

(4) (5) Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance Centra zprostit pouze ředitel Centra, v případě ředitele Centra a další fyzické osoby ministr.

§ 81

Další podmínky konání maturitní zkoušky

(1) Žák koná maturitní zkoušku, náhradní nebo opravnou zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy. Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.

(2) (3) V případě, že žák povinnou zkoušku společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Žák může konat opravnou zkoušku společné části maturitní zkoušky v jiné úrovni obtížnosti, než v jaké konal tuto zkoušku v řádném termínu. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.

(3) (4) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(4) (5) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.

(5) (6) Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole.

(6) (7) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi uznat zkoušku profilové části maturitní zkoušky, kterou již žák vykonal v předchozím vzdělávání, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.

(7) (8) Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.

(8) (9) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura, kterou skládají v českém jazyce.

(9) (10) Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura společné části maturitní zkoušky.

(10) (11) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.

(11) (12) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky

§ 82

(1) Každý, kdo konal

b) zkoušku profilové části maturitní zkoušky, nebo

anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení, a to do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky nebo kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o vyloučení.

(2) Krajský úřad rozhodne o žádosti podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce a Centrum při plnění úkolů podle § 80 odst. 3 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou, může písemně požádat ministerstvo do 5 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušek nebo kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky, o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 10 dnů ode dne doručení žádosti.

(4) Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.

ČÁST DEVÁTÁ

DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLÁCH

§ 113

Jednotlivá zkouška

(1) V rámci dalšího vzdělávání může každý, kdo získal alespoň základní vzdělání a není žákem střední školy, konat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7 ve střední nebo vyšší odborné škole jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá závěrečné zkoušce, absolutoriu, zkoušce profilové části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu nebo zkoušce společné části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu, uskutečňované v dané škole.

(2) Jednotlivou zkoušku lze konat na základě přihlášky podané

Přihláška obsahuje rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno, jinak datum a místo narození.

(3) Na konání, organizaci, průběh a hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá

(4)Jednotlivá zkouška podle odstavce 2 písm. a) se koná ve škole, kterou určí Centrum. Před konáním jednotlivé zkoušky je uchazeč povinen prokázat se řediteli školy průkazem totožnosti opatřeným fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti uchazeče, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění uchazeče ke zkoušce.

(5) Pokud se jedná o praktickou zkoušku z odborného výcviku nebo z odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o zkoušku maturitní zkoušky konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem. Absolvování praktického vyučování může ředitel školy zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč prokáže odpovídající praxi v činnosti, která je předmětem praktického vyučování.

(6) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy vyrozumí uchazeče o výsledku jednotlivé zkoušky do 20 pracovních dnů ode dne konání zkoušky.

(7) Pokud uchazeč jednotlivou zkoušku nevykoná úspěšně, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát, a to vždy nejdříve po uplynutí 1 roku od předchozího konání zkoušky. Podmínkou je podání přihlášky podle odstavce 2.

(8) Dokladem o úspěšném vykonání jednotlivé zkoušky je osvědčení o jednotlivé zkoušce, které vydává v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) škola. Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se nezíská stupeň vzdělání a v případě jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru vzdělání ani způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.

§ 113a

(1) Vykonání jednotlivých zkoušek se poskytuje za úplatu, která je v případě podle § 113 odst. 2 písm. a) příjmem Centra, v ostatních případech příjmem právnické osoby vykonávající činnost školy. Právnická osoba vykonávající činnost školy, v níž se konala zkouška podle § 113 odst. 2 písm. a), má nárok na poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu ve výši odpovídající podílu z úplaty za danou zkoušku stanovenému prováděcím právním předpisem.

(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla stanovení a zveřejnění termínů konání jednotlivé zkoušky, formu, obsah a termíny podání přihlášky k jednotlivé zkoušce, formu a obsah dokumentace a osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, a dále nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. a), nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. b) konanou ve škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a podíl z úplaty za zkoušku pro účely poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu právnické osobě vykonávající činnost školy podle odstavce 1 věty druhé.

PŘESTUPKY

§ 182a

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu až do 500 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) písm. c) lze uložit pokutu až do 50 000 Kč.

(3) Přestupky podle odstavce 1 písm. a) a b) v prvním stupni projedná ministerstvo.

(4) Přestupky podle odstavce 1 písm. b) písm. c) v prvním stupni projednává Česká školní inspekce. Pokuty za tyto přestupky vybírá a vymáhá Česká školní inspekce.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ

A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Společná ustanovení

§ 183

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti státní správy podle tohoto zákona správní řád.

(2) Správní řád se nevztahuje na rozhodování podle § 27 odst. 1, § 74 odst. 9 písm. c), § 80a odst. 4, § 82, § 90 odst. 12, § 102 odst. 9 a § 165 odst. 2 písm. b), e), f) a g).

(3) Krajský úřad plní úkoly nadřízeného správního orgánu ředitelů škol a školských zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, při rozhodování podle § 165 odst. 2. Ministerstvo plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy podle tohoto zákona. O odvolání proti rozhodnutí České školní inspekce ve věci přestupku podle § 176 rozhoduje ústřední školní inspektor.

(4) Na doručování písemností podle § 68 odst. 2 a § 98 odst. 2 se vztahují příslušná ustanovení správního řádu o doručování obdobně.

(5) Působnosti stanovené tímto zákonem obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 184

(1) Účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, nebo absolutorium a činnost komisaře a hodnotitele je jiným úkonem v obecném zájmu⁵⁰⁾, při němž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V těchto případech se nepoužije §206 odst. 4 a 5 zákoníku práce. Těmto osobám náleží také náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem⁵¹⁾.

(2) (4) Účast členů v Akreditační komisi je jiným úkonem v obecném zájmu⁵⁰⁾, při němž náleží členům této komise náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je ministerstvo. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem⁵¹⁾. Členům Akreditační komise může být dále ministerstvem poskytnuta odměna.

----------------------------------------------

51) zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů Část sedmá zákona č. 262/2006 Sb.”..