Sněmovní tisk 1031/0

Sněmovní tisk 1031/0
Novela z. o odpadech - RJ

Originál dokumentu (580.6 KB)

Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled, úplné zobrazení získáte prostřednictvím odkazu na originál dokumentu.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2010

V. volební období

___________________________________________________________

1031

Návrh

poslanců Václava Mencla, Robina Böhnische, Vladimíra Dlouhého a Vlastimila Aubrechta

na vydání

zákona,

kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ZÁKON

ze dne ….. 2010,

kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

1. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 zní:

“§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹⁾ a upravuje

a) pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje^1a) a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání,

b) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství, a

c) působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.

____________________________________________

1) Směrnice Rady 75/439/EHS ze dne 16. června 1975 o nakládání s odpadními oleji, ve znění směrnic 87/101/EHS, 91/692/EHS, 2000/76/ES a 2008/98/ES.

Směrnice Rady 78/176/EHS ze dne 20. února 1978 o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého, ve znění směrnic 82/883/EHS, 83/29/EHS, 91/692/EHS.

Směrnice Rady 82/883/ES ze dne 3. prosince 1982 o postupech monitorování životního prostředí ovlivněného vypouštěním odpadů z průmyslu oxidu titaničitého a dozoru nad ním, ve znění nařízení č. 807/2003.

Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003.

Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003.

Směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech, ve znění směrnic 94/31/ES a 2008/98/ES a nařízení č. 166/2006.

Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT).

Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, ve znění nařízení č. 1882/2003 a č. 1137/2008.

Směrnice 2000/53/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností, ve znění rozhodnutí Komise 2002/525/ES, 2005/63/ES, 2005/438/ES, 2005/673/ES, 2008/689/ES a směrnic 2008/33/ES a 2008/112/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů, ve znění nařízení č. 1137/2008.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění rozhodnutí Komise 2005/618/ES, 2005/717/ES, 2005/747/ES, 2006/310/ES, 2006/690/ES, 2006/691/ES, 2006/692/ES, 2008/385/ES a směrnice 2008/35/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění směrnic 2003/108/ES, 2008/34/ES a 2008/112/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech, ve znění směrnice 2008/98/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS, ve znění směrnic 2008/11/ES, 2008/12/ES a 2008/103/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.”.

2. § 2 včetně poznámek pod čarou č. 2, 4, 6, 7, 8 a 10 zní:

“§ 2

Působnost zákona

(1) Zákon se vztahuje na nakládání se všemi odpady, s výjimkou

a) odpadních vod²⁾,

b) odpadů drahých kovů⁴⁾,

c) radioaktivních odpadů⁵⁾,

e) exkrementů, nejedná-li se o vedlejší produkty živočišného původu podle odstavce 2
písm. c), slámy a jiných přírodních látek pocházejících ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a které se využívají v zemědělství a lesnictví v souladu se zvláštním právním předpisem⁷⁾ nebo k výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí ani neohrožují lidské zdraví,

f) emisí látek znečišťujících ovzduší⁸⁾,

g) odpadů plastických trhavin, výbušnin a munice⁹⁾,

h) vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník prokázal, že vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu, stanoveným v příloze č. 9 k tomuto zákonu, a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů^9a),

i) sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, je-li prokázáno, že nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

j) zemin a jiných přírodních materiálů vytěžených během stavebních činností, pokud vlastník prokáže, že budou použity v přirozeném stavu v místě stavby a že jejich použití nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo lidské zdraví.

(2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, vztahuje se tento zákon na nakládání

a) s těžebním odpadem^9b),

b) s nepoužitelnými léčivy a návykovými látkami¹⁰⁾,

c) s vedlejšími produkty živočišného původu⁶⁾.

_____________________________________________

2) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu).

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.”.

3. V § 3 se doplňují odstavce 5 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 11a znějí:

“(5) Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud

a) vzniká jako nedílná součást výroby,

b) její další využití je zajištěno,

c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a

d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy^11a) a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

(6) Některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje tyto podmínky

a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,

b) pro věc existuje trh nebo poptávka,

c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky, a

d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy^11a) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

(7) Pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odstavce 5 a výrobků z odpadů podle odstavce 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena.

(8) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu může stanovit vyhláškou kritéria upřesňující, kdy movitá věc může být považována za vedlejší produkt a nikoli odpad a kdy odpad přestává být odpadem.

_____________________________
11a) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.”.

4. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21 zní:

“§ 4

Další základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) nebezpečným odpadem - odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

b) komunálním odpadem - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání,

c) odpadem podobným komunálnímu odpadu – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů,

d) odpadovým hospodářstvím - činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností,

e) nakládáním s odpady - shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů,

f) zařízením - technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby,

g) shromažďováním odpadů - krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady,

h) skladováním odpadů - přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním,

i) skládkou - zařízení zřízené v souladu se zvláštním právním předpisem²¹⁾a provozované ve třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu, včetně zařízení provozovaného původcem odpadů za účelem odstraňování vlastních odpadů a zařízení určeného pro skladování odpadů s výjimkou skladování odpadů podle písmene h),

j) první fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) k odstraňování odpadů jejich ukládáním na nebo pod úrovní terénu,

k) druhou fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) k případnému využívání odpadů při uzavírání a rekultivaci skládky,

l) třetí fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) neurčeného k nakládání s odpady za účelem zajištění následné péče o skládku po jejím uzavření,

m) sběrem odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění,

n) výkupem odpadů - sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu,

o) úpravou odpadů - každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností,

p) opětovným použitím - postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny,

q) využitím odpadů - činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle § 14 odst. 2, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 k tomuto zákonu je uveden příkladmý výčet způsobů využití odpadů,

s) materiálovým využitím odpadů - způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie,

u) odstraněním odpadů - činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; v příloze č. 4 k tomuto zákonu je uveden příkladmý výčet způsobů odstranění odpadů,

v) zpracováním odpadů - využití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním odpadů,

w) prvotním původcem odpadů – každý, při jehož činnosti vzniká odpad,

x) původcem odpadů - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu,

y) oprávněnou osobou - každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů¹²⁾,

z) obchodníkem – právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které nakupují nebo prodávají odpad a jednají přitom na vlastní odpovědnost.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) uvedením výrobku na trh v České republice (dále jen "uvedení na trh") - první úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice jeho výrobcem nebo osobou, která jej nabyla z jiné členské země Evropské unie. Za uvedení na trh se považuje též dovoz výrobku,

b) uvedením výrobku do oběhu - každé úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice po jeho uvedení na trh,

c) dovozem výrobku - propuštění výrobku ze země mimo Evropských společenství na území České republiky do celního režimu volného oběhu, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití,

d) distributorem - ten, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení výrobku na trh.

___________________________________________
21) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.”.

5. V § 6 odstavec 5 zní:

“(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) Seznam nebezpečných odpadů,

b) definice nebezpečných vlastností odpadů, kriteria, zkušební metody a limitní hodnoty pro přiřazování nebezpečných vlastností odpadů.”.

6. V § 7 odst. 2 se slova “H13 a H14” nahrazují slovy “H14 a H15”.

7. V § 7 odst. 6 se slova “H13 a H14” nahrazují slovy “H14 a H15”.

8. V § 7 odst. 7 písm. a) se slova “a H11” nahrazují slovy “, H11 a H13”.

9. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

“§ 9a

Hierarchie způsobů nakládání s odpady

(1) V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady:

a) předcházení vzniku odpadů,

b) příprava k opětovnému použití,

c) recyklace odpadů,

d) jiné využití odpadů, například energetické využití,

e) odstranění odpadů.

(2) Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnující vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné.”.

10. V § 10 odst. 1 se slovo “Každý” nahrazuje slovy “Prvotní původce odpadů”.

11. § 11 se včetně nadpisu zrušuje.

12. V § 12 odst. 1 se slovo “Každý” nahrazuje slovy “Prvotní původce odpadů”.

13. V § 12 se na konci odstavce 3 doplňuje věta “To neplatí pro předávání nezbytného množství vzorků odpadů k rozborům, zkouškám, analýzám pro účely stanovení skutečných vlastností a splnění požadavků pro převzetí odpadů do zařízení, pro účely vědy a výzkumu nebo jiné účely, které nejsou nakládáním s odpady podle § 4 písm. d).”.

14. V § 12 odst. 4 se slovo “Každý” nahrazuje slovy “Prvotní původce odpadů”.

15. V § 12 odstavce 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 17a znějí:

“(5) Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku je zakázáno.

(6) Míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály je zakázáno. Přípustné je pouze ve výjimečných případech, a to se souhlasem krajského úřadu příslušného podle místa nakládání s odpady. Krajský úřad tento souhlas udělí pouze tehdy, pokud míšením nebezpečných odpadů nedojde k ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí, je v souladu s nejlepšími dostupnými technikami^17a) a je prováděno zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů provozovaným na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 nebo zařízením podle § 14 odst. 2. Pokud již došlo ke smíšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidu. Tato povinnost se nevztahuje na míšení nebezpečných odpadů, pro které je vydán souhlas krajského úřadu.

__________________________

17a) § 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.”.

16. V § 14 odst. 1 se za větu první vkládá věta “Jednotlivé fáze provozu skládky mohou být provozovány pouze na základě souhlasu s provozním řádem příslušné fáze provozu skládky.”.

17. V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

“(3) Před zahájením činností spojených s odstraňováním odpadů na skládce provede krajský úřad místní šetření, aby ověřil, že skládka splňuje podmínky stanovené v jím vydaném souhlasu.”.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

18. V § 15 odst. 1 se slova “skládky nebezpečných odpadů nebo komunálních odpadů” nahrazují slovy “první a druhé fáze provozu skládky”.

19. V § 17 odstavec 2 zní:

“(2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem.”.

20. V § 21 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

“b) finančně zajistit první fázi provozu skládky nebo její části podle § 48a,”.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).

21. V § 21 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

“f) zajistit, aby odpadový hospodář každoročně prokazatelně proškolil všechny zaměstnance skládky o řádném provozu zařízení a o bezpečném nakládání s odpady tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí.”.

22. V § 23 odstavec 1 zní:

“(1) Spalování odpadu ve spalovně komunálních odpadů, která dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti, se považuje za využívání odpadů způsobem uvedeným pod kódem R1 v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Výše požadované energetické účinnosti a vzorec pro její výpočet je uveden v příloze č. 12 k tomuto zákonu.”.

23. V § 31a odst. 2 se za slova “baterie nebo akumulátory” vkládají slova “, které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropských společenství před 27. zářím 2008, nebo které jsou”.

24. V § 31a se doplňuje odstavec 5, který zní:

“(5) Osoba, která uvedla po 26. září 2008 na trh baterie nebo akumulátory, na které se vztahuje zákaz podle odstavce 1 písm. b), musí zajistit stažení těchto baterií a akumulátorů z trhu.”.

25. V § 31b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

“(3) Povinnosti podle předchozích odstavců se nevztahují na výrobce a distributory těch přenosných baterií nebo akumulátorů, na které se vztahuje zákaz podle § 31a odst. 1 písm. b), a které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropských společenství před 27. zářím 2008, pokud tuto skutečnost výrobce nebo distributor kontrolnímu orgánu doloží.”.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

26. V § 33a se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

“b) biologickým odpadem – biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu,”.

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).

27. § 37a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 31b a 31e zní:

“37a

Povinnosti výrobců a akreditovaných zástupců

při využití odpadu z vybraných autovraků

(1) Akreditovaní zástupci^31e) a výrobci jsou povinni

a) poskytovat zpracovatelům vybraných autovraků a jejich částí všechny informace, které jsou nutné k věcně správnému a ekologicky šetrnému zpracování vybraného autovraku, jeho jednotlivých částí a materiálů, a informace o umístění všech nebezpečných látek ve vozidlech, a to ve formě příruček nebo na technickém nosiči dat v rozsahu potřebném pro zpracovatelská zařízení ve lhůtě do šesti měsíců po uvedení vozidla na trh,

b) zveřejnit a zpřístupnit formou propagačních materiálů při uvádění nového vozidla na trh potenciálním kupcům vozidel informace o projektech vozidel a jejich součástech s ohledem na možnost jejich využití a recyklace, informace o zpracování vybraných autovraků způsobem šetrným k životnímu prostředí, zejména o odčerpání všech kapalin a postupech pro demontáž, o vývoji a optimalizaci způsobů opětovného použití, recyklace a využití vybraných autovraků a jejich součástí a o pokroku dosaženém v oblasti využití a recyklace s cílem snížit množství odpadu k odstranění a zvýšit míru jeho využití a recyklace,

c) zajistit na vlastní náklady sběr, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a jejich částí s účinností ke dni účinnosti tohoto zákona pro nová vybraná vozidla uvedená na trh v České republice ode dne 1. července 2002 a dnem 1. ledna 2007 pro nová vybraná vozidla uvedená na trh v České republice před dnem 1. července 2002,

d) zajistit splnění požadavků stanovených v § 37 odst. 7 písm. b).

(2) Výrobci součástí používaných ve vozidlech jsou povinni poskytovat zpracovatelům vybraných autovraků v rozsahu požadovaném těmito zařízeními příslušné informace pro demontáž, skladování a zkoušky součástí, které lze opětovně použít.

(3) Každý výrobce a akreditovaný zástupce je povinen odebírat vybrané autovraky vlastní značky a jejich části poprvé uvedené na trh v České republice po 1. červenci 2002 a od 1. ledna 2007 i vybraná vozidla a jejich části uvedené na trh v České republice před 1. červencem 2002, jsou-li tato vybraná vozidla a jejich části odevzdány do sběrného místa stanoveného výrobcem nebo akreditovaným zástupcem.

(4) Povinnosti podle odstavce 1 písm. d) se nevztahují na vozidla zvláštního určení^31b).

(5) Výrobce a akreditovaný zástupce jsou povinni

a) ke splnění povinností stanovených v odstavci 1 písm. d) a odstavci 2 zajistit přiměřenou hustotou sběrných míst vybraných autovraků a jejich částí; za přiměřenou hustotu sběrných míst se považuje, pokud ve správním obvodě každé obce s rozšířenou působností, kde je prodejní místo výrobce, je vytvořeno minimálně jedno sběrné místo vybraných autovraků a jejich částí,

b) zpracovávat roční zprávu pro vlastní značku o plnění cílů stanovených v § 37 odst. 7
písm. b) za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu zaslat ministerstvu do 31. března.

(6) Ke splnění povinností stanovených v odstavci 4 musí výrobce nebo akreditovaný zástupce uzavřít písemnou smlouvu s osobou oprávněnou ke sběru, výkupu, zpracování, případně využívání a odstraňování vybraných autovraků, pokud jí není sám.

____________________

31b) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb., vyhlášky č. 197/2006 Sb., vyhlášky č. 388/2008 Sb. a vyhlášky 283/2009 Sb.

31e) § 2 odst. 10 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 103/2004 Sb. a zákona č. 411/2005 Sb.”.

28. V § 42 odst. 1 se za slova “zpracovává ministerstvo” vkládají slova “ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností”.

29. V § 42 odst. 2 se za slovo “obsahuje” vkládají slova “programy předcházení vzniku odpadů,”.

30. V § 42 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

“(3) Programy předcházení vzniku odpadů jsou do plánů odpadového hospodářství zahrnuty prostřednictvím konkrétních cílů pro předcházení vzniku odpadů a pomocí opatření uvedených v příloze Plánu odpadového hospodářství České republiky.”.

Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.

31. V § 42 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

“h) plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k tomuto zákonu.”.

32. V § 43 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

“i) plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k tomuto zákonu.”.

33. V § 43 odst. 6 se za slovo “vyhlašuje” vkládají slova “nebo mění”.

34. V části osmé se vkládá nová hlava II, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 36, 36a a 36b zní:

“Hlava II

Finanční zajištění první fáze provozu skládky

§ 48a

Provozovatel skládky je povinen před zahájením první fáze provozu skládky nebo její části

a) sjednat pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí a zdraví lidí³⁶⁾způsobenou provozem skládky nebo její části v první fázi provozu skládky a za škodu vzniklou z důvodu ukončení provozu během první fáze provozu skládky,

b) uložit na zvláštní účet částku ve výši nákladů nutných na odstranění škod podle písmene a). Možné škody, jejich rozsah a výši částky stanoví znalecký posudek k tomu oprávněné osoby^36a). Prostředky z tohoto účtu mohou být čerpány pouze na uvedený účel a se souhlasem příslušného krajského úřadu; účet lze zrušit po ukončení první fáze provozu skládky nebo její části nebo po ukončení provozu během první fáze provozu skládky se souhlasem příslušného krajského úřadu poté, co došlo k vypořádání případných škod nebo je nepochybné, že žádné škody nevznikly; úroky z peněžních prostředků na bankovním účtu se stávají součástí peněžních prostředků na zajištění provozu skládky; nebo

c) zajistit náklady na odstranění škod podle písmene a) formou záruky vystavené právnickou osobou oprávněnou k poskytování záruk^36b). Možné škody a jejich rozsah stanoví znalecký posudek k tomu oprávněné osoby^36a). Záruka musí trvat po celou dobu první fáze provozu skládky.

_______________________________________

36) Příloha č. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

36a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

36b) § 1 odst. 3 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.”.

Dosavadní hlava II se označuje jako hlava III.

35. V § 52 se na začátek vkládá věta “Skládka nebo její část může být považována za uzavřenou až poté, co příslušný krajský úřad provede konečné místní šetření a udělí provozovateli souhlas s uzavřením skládky.” a za slova “každou skládku” se vkládají slova “nebo její část”.

36. V § 54 se doplňuje odstavec 4, který zní:

“(4) Zásady pro rozhodování ve věcech přeshraniční přepravy odpadů stanoví vláda nařízením.”.

37. V § 76 odst. 1 písmeno g) zní:

“g) kontroluje, zda osoby využívající sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků k zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu mají doklady, které osvědčují, že sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků vyhovují limitům znečištění pro zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu; může odebírat vzorky sedimentů a kontrolovat skutečné koncentrace škodlivin, jejichž limity jsou stanoveny v příloze č. 9 k tomuto zákonu,”.

38. V § 76 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

“k) může podat Ministerstvu vnitra v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup žádost o poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů a evidence obyvatel vedených podle zvláštních právních předpisů^45a)v rozsahu nezbytně nutném pro ověření údajů v evidenci osob vedené podle § 18 odst. 3 provozovatelem zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů; Ministerstvo vnitra poskytne údaje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup, požádá-li o to inspekce.”.

39. V § 78 odst. 2 se na začátek písmene e) vkládají slova “uděluje souhlas s uzavřením skládky,”.

40. V § 78 odst. 2 se vkládá nové písmeno l), které zní:

“l) uděluje souhlas k čerpání prostředků ze zvláštního vázaného účtu podle § 48a písm. b) a souhlas s jeho zrušením,”.

Dosavadní písmena l) až p) se označují jako písmena m) až q).

41. V § 82 odst. 2 se slova “§ 51 odst. 1” nahrazují slovy “§ 48a písm. b), § 51 odst. 1 a § 52”.

42. V příloze č. 2 se slova “Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování” nahrazují slovem “Senzibilita*”, na konci tabulky se doplňují slova “H15 Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování” a pod tabulkou se doplňují slova “* Pokud jsou k dispozici zkušební metody”.

43. V příloze č. 3 se slovo “Předúprava” nahrazuje slovem “Úprava”.

44. V příloze č. 9 nadpis zní: “Limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků” a pod tabulkou se doplňuje věta “Laboratorní zkoušky pro účely hodnocení splnění limitů stanovených touto přílohou se provádějí podle norem uvedených v příloze č. 12 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 341/2008 Sb. a v příloze č. 6 vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.”.

45. Příloha č. 11 zní:

“Příloha č. 11 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Způsob a podmínky stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění ve smyslu článku 6 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů a podklady a doklady nezbytné pro stanovení její výše

1. Obecné zásady

Finanční záruka je poskytována nebo pojistné plnění je vyplaceno ve prospěch ministerstva. Ministerstvo z finanční záruky nebo z pojistného plnění financuje alternativní naložení s odpadem, včetně případného návratu do České republiky, pokud oznamovatel, příjemce či jiná odpovědná osoba nesplní na vlastní náklady příslušné povinnosti podle článků 22 až 25 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů³⁹⁾. Finanční záruka nebo odpovídající pojištění musí splňovat následující požadavky:

1.1 V záruční listině nebo v pojistné smlouvě a pojistce musí být jmenovitě uvedeno, že se jedná o finanční záruku nebo odpovídající pojištění ve smyslu článku 6 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů³⁹⁾.

1.2 Výše finanční záruky, případně limit pojistného plnění, musí dosahovat minimálně výše schválené ministerstvem.

1.3 Finanční částka nebo její část musí být po výzvě ministerstva vyplacena okamžitě bez jakýchkoli podmínek a zkoumání důvodu ze strany banky, pojišťovny či jiného peněžního ústavu. Finanční částka může být na pokyn ministerstva v souladu s článkem 6 odst. 7 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů³⁹⁾ vyplacena i jinému příslušnému orgánu ve smyslu článku 2 odst. 18 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů³⁹⁾.

1.4 Pokud je finanční záruka poskytnuta nebo odpovídající pojištění sjednáno na dobu určitou, musí trvat ještě nejméně 16 měsíců po skončení platnosti příslušného rozhodnutí ministerstva o souhlasu s přepravou odpadů. Tato lhůta může být výjimečně přiměřeně zkrácena v případech podle článku 9 odst. 7 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů. V případě, že je odpad přepravován k předběžné operaci, musí být trvání finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění naopak přiměřeně prodlouženo.

1.5 Finanční záruka nebo odpovídající pojištění v určité výši se zásadně vztahuje k jedinému formuláři oznámení.

2. Způsob stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění

Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění může být prováděno dvojím způsobem:

2.1 Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné ministerstvem: Stanovení výše provede ministerstvo podle odst. 5 na základě podkladů, které jsou obsaženy v řádně provedeném oznámení ve smyslu čl. 4 druhého pododstavce bodu 3 přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾, případně s použitím součtu hmotností tzv. “živých zásilek”, který navrhne oznamovatel.

2.2 Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné oznamovatelem: Stanovení výše provede oznamovatel podle odst. 4 na základě stanovených informací a dokumentace, které musí být přiloženy.

2.3 Volba způsobu stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění. Způsob (podle odst. 2.1 nebo 2.2) volí oznamovatel, způsoby však nelze směšovat. Pokud bude stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění provedeno oznamovatelem podle odst. 2.2, musí oznamovatel ministerstvu doložit všechny podklady uvedené v odstavci 4.1, nikoliv pouze jejich část.

3. Základní vzorec pro stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění

Základní vzorec pro stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění, které jsou poskytovány v souvislosti s oznámením o záměru přepravy odpadu z České republiky do zahraničí:

Z = M × (A + T + S) (1)

Z – potřebná výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění v [Kč] nebo [euro]. Minimální výše bez ohledu na výsledek výpočtu podle vzorce (1) je 10 000 Kč

M – hmotnost odpadu v tunách [t], ke které se vztahuje finanční záruka nebo odpovídající pojištění

A – cena za alternativní využití nebo odstranění jedné tuny odpadu

T – cena za dopravu jedné tuny odpadu ze zařízení v zemi určení zpět do České republiky

S – cena za uskladnění jedné tuny odpadu po dobu 90 dnů.

Rozměr veličin T, A a S je [Kč × t ^-1], [euro × t ^-1] apod. Před dosazením těchto veličin do vzorce (1) je nezbytné převést je na shodnou jednotku ([Kč × t ^-1] nebo [euro × t ^-1]) podle aktuálního kurzu devizového trhu stanoveného Českou národní bankou v okamžiku podání oznámení, případně v okamžiku, kdy je výpočet prováděn.

4. Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné oznamovatelem

4.1 Informace a dokumentace ke stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděného oznamovatelem

4.1.1 Adresa zařízení v České republice, které provede alternativní naložení s odpadem v případech podle článků 22 až 25 přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾. Toto zařízení nesmí být zařízením pro předběžné využití nebo odstranění odpadu ve smyslu článku 2 odst. 5 a 7 přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾.

4.1.2 Doklad o oprávněnosti zařízení podle odstavce 4.1.1 provést alternativní naložení s odpadem v souladu s § 14, případně podle zákona o integrované prevenci.

4.1.3 Smlouva s provozovatelem zařízení podle odstavce 4.1.1 obsahující závazek, že zařízení provede v případech podle článků 22 až 25 přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾ alternativní využití nebo odstranění odpadu; smlouva musí obsahovat údaj o ceně za alternativní využití nebo odstranění odpadu.

4.1.4 Přepravní vzdálenost mezi zařízením podle bloku 10 formuláře oznámení a zařízením pro alternativní naložení s odpadem dle odstavce 4.1.1.

4.1.5 Prohlášení subjektu ze země určení o tom, že je schopen zajistit skladování předmětného odpadu v zemi určení po dobu 90 dnů; prohlášení musí obsahovat cenu za toto skladování.

4.1.6 Pokud oznamovatel provádí stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění s množstvím odpadu podle odst. 6.2, řádné odůvodnění hodnoty “M” ve vzorci (1) ve vztahu k blokům 4 a 5 formuláře oznámení a době, která bude potřebná od převzetí zásilky odpadu příjemcem do doručení potvrzení o využití nebo odstranění odpadu podle čl. 16 písm. e) přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾ ministerstvu.

Pokud nebudou doloženy podklady a doklady podle odstavce 4.1.1 až 4.1.5 vůbec nebo budou doloženy pouze částečně, provede stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění ministerstvo.

4.2. Cena za alternativní naložení s odpadem – člen “A” ve vzorci (1)

Za člen “A” se do vzorce (1) dosazuje cena doložená dle odstavce 4.1.3. Pokud je doložena kladná tržní hodnota, dosazuje se do vzorce za člen “A” nula.

4.3 Cena za přepravu – člen “T” ve vzorci (1)

Cena za dopravu jedné tuny odpadu se počítá podle vzorce:

T = 10 + 0,1 × L (2)

10 – konstanta, jejíž rozměr je [euro × t^-1]

0,1 – konstanta, jejíž rozměr je [euro × t^-1 × km^-1]

L – vzdálenost v kilometrech [km] mezi zahraničním zařízením pro využití nebo odstranění podle bloku 10 formuláře oznámení a zařízením pro alternativní naložení s odpadem v ČR podle odstavce 4.1.1

T – hodnota “T” vychází výpočtem v [euro × t^-1].

4.4 Cena za skladování odpadu po dobu 90 dnů – člen “S” ve vzorci (1)

Oznamovatel hodnotu získanou podle odstavce 4.1.5 převede na Kč a srovná ji s příslušnou hodnotou v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1 – Ceny za skladování odpadu po dobu 90 dnů

Typ odpadu	Cena v Kč/t
Tuhý odpad	1 000
Kapalný odpad	8 000

Do vzorce (1) pak za člen “S” dosadí tu hodnotu, která je vyšší.

4.5. Konečný výpočet

Oznamovatel hodnoty veličin “A”, “T” a “S” získané podle odstavců 4.2., 4.3. a 4.4. převede na shodnou měnovou jednotku (Kč nebo euro). Za “M” dosadí do vzorce (1) celkové množství odpadu v tunách, které má být z ČR přepraveno do zahraničí podle bloku 5 formuláře oznámení, případně hodnotu dle odst. 4.1.6.

5. Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné ministerstvem

5.1 Informace a dokumentace ke stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděného ministerstvem

Ministerstvo vychází z informací a dokumentace, které jsou obsaženy v řádně provedeném oznámení ve smyslu čl. 4 druhého pododstavce bodu 3 přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾. Pokud má být při stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění za “M” dosazena hodnota součtu “živých zásilek” podle odst. 6.2, oznamovatel ministerstvu sdělí a odůvodní tuto hodnotu obdobně, jako je uvedeno v odst. 4.1.6.

5.2. Cena za alternativní naložení s odpadem – člen “A” ve vzorci (1)

Použije se přiměřená hodnota z následující tabulky:

Tabulka č. 2 – stanovení členu “A” ve vzorci (1)

Typ odpadů, případně způsob alternativního naložení	Cena v Kč/t
Skládkování odpadu kategorie “O”	1 500*)
Skládkování odpadu kategorie “N”	9 500*)
Spalování odpadu bez PCB a freonů	9 000
Neutralizace odpadní kyseliny sírové	13 000
Vyřazená chladicí zařízení	13 000
Dentální amalgám ve spalovně NO	50 000
Spalování freonů	250 000
Spalování odpadu s obsahem 50-100 ppm PCB	20 000
Jiné odpady neobsahující Hg, PCB, PCT, freony, apod.	20 000**)

*) Na odpady se nesmí vztahovat zákaz skládkování

**) Minimální hodnota, cena se stanoví podle charakteru odpadu

Pokud je ministerstvu známo, že přepravovaný odpad má kladnou tržní hodnotu, dosadí se do vzorce (1) za člen “A” nula.

5.3 Cena za přepravu - člen “T” ve vzorci (1)

Cena za dopravu jedné tuny odpadu se počítá podle vzorce:

T = 10 + 0,1 × (LS + 500) (3)

500 - konstanta, jejíž rozměr je [km]

LS - vzdálenost v [km] mezi zahraničním zařízením pro využití nebo odstranění podle bloku 10 formuláře oznámení a skladem pro zpětný návrat odpadu, jehož adresa je součástí oznámení podle § 55.

5.4 Cena za skladování odpadu po dobu 90 dnů – člen “S” ve vzorci (1)

Použije se vhodná hodnota z tabulky č. 1 uvedené v odstavci 4.4

5.5 Konečný výpočet

Ministerstvo hodnoty veličin “A”, “T” a “S” získané podle odstavců 5.2., 5.3. a 5.4. převede na shodnou měnovou jednotku (Kč nebo euro). Za “M” dosadí do vzorce (1) celkové množství odpadu v tunách, které má být z ČR přepraveno do zahraničí podle bloku 5 formuláře oznámení, případně za “M” dosadí součet hmotností “živých zásilek” odpadu podle druhé věty odst. 5.1.

6. Množství odpadu, ke kterému se vztahuje finanční záruka nebo limit pojistného plnění z odpovídajícího pojištění – člen “M” ve vzorci (1)

Do obecného vzorce (1) pro výpočet se dosazuje množství odpadu v tunách, které odpovídá buď:

6.1 údaji o celkovém plánovaném množství odpadu podle bloku 5 formuláře oznámení, nebo

6.2 součtu hmotností tzv. “živých zásilek”. Za “živou zásilku” odpadu v rámci souhlasu ministerstva vydaného na základě obecného oznámení je považována taková zásilka, která byla odeslána od oznamovatele k příjemci, ale příjemce dosud nezaslal potvrzení o využití nebo odstranění zásilky. Stanovení hodnoty “M” závisí zejména na hmotnosti jednotlivých zásilek, četnosti zásilek a na rychlosti, s jakou je příjemce odpadu schopen zaslat potvrzení o využití nebo odstranění zásilky odpadu v souladu s čl. 16 písm. e) přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾. Ministerstvo stanoví v rozhodnutí o souhlasu s přepravou odpovídající podmínku.”.

46. Doplňují se přílohy č. 12 a 13, které znějí:

“Příloha č. 12 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Vzorec pro výpočet energetické účinnosti

Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef))

Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok).

Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok).

EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok).

Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok).

0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování.

Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů.

Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využívání odpadů způsobem R1

Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení před 1. lednem 2009…………0,60

Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci 2008….……...0,65

Příloha č. 13 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Cíle pro předcházení vzniku odpadů

Používat plánovacích opatření nebo jiných ekonomických nástrojů na podporu efektivního využívání zdrojů.

Podporovat výzkum a vývoj v oblasti dosahování čistších produktů a technologií spojených se vznikem menšího množství odpadů a šíření a využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje.

Podporovat ekodesign (systematické začleňování aspektů ochrany životního prostředí do návrhu výrobku s cílem zlepšit vliv tohoto výrobku na životní prostředí během celého jeho životního cyklu).

Poskytovat informace o technikách předcházení vzniku odpadů s cílem usnadnit v průmyslu používání nejlepších dostupných technik.

Organizovat školení na úrovni příslušných orgánů, zaměřených na zařazování požadavků týkajících se předcházení vzniku odpadů do povolení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění.

Zavádět opatření k předcházení vzniku odpadů v zařízeních, která nespadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění. Tato opatření by případně mohla zahrnovat posouzení nebo plány předcházení vzniku odpadů.

Zařazovat kritéria ochrany životního prostředí a předcházení vzniku odpadů do výzev k podávání nabídek v rámci veřejných a podnikových výběrových řízení a do smluv v souladu s příručkou o zadávání veřejných zakázek, kterou zveřejnila Komise Evropských společenství dne 29. října 2004.

Podporovat opětovné používání a přípravu k opětovnému používání vhodných vyřazených výrobků nebo jejich složek, zejména prostřednictvím vzdělávacích, ekonomických, logistických nebo jiných opatření (například podpora nebo zřízení akreditovaných středisek pro opravy a opětovné použití a rozšiřování jejich sítí zejména v hustě obydlených oblastech).”.

Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Důvodová zpráva

OBECNÁ ČÁST

a) Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Účelem předkládaného návrhu novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je zejména potřeba neprodleně reagovat na několik řízení o porušení Smlouvy o založení Evropských společenství, která jsou vedena proti České republice Evropskou komisí. Konkrétně se jedná o následující řízení:

řízení č. 2006/2478 vedené proti ČR z důvodu nesprávné transpozice směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, v platném znění, které se v současné době nachází ve fázi odůvodněného stanoviska a hrozí podání žaloby proti ČR u Evropského soudního dvora,

řízení č. 2008/0145, jehož předmětem je neprovedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/103/ES, kterou se mění směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, pokud jde o uvádění baterií a akumulátorů na trh, které se v současné době nachází ve fázi formálního upozornění,

řízení č. 2009/2265, jehož předmětem je namítané nesprávné provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, které se v současné době nachází ve fázi formálního upozornění.

Dalším důvodem je nutnost provést transpozici požadavků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic – tzv. rámcová směrnice o odpadech (dále i “směrnice č. 98/2008”, “rámcová směrnice o odpadech” nebo “směrnice”). Dne 22. listopadu 2008 byla publikována v Úředním věstníku EU a do 12. prosince 2010 mají členské státy převzít její požadavky do vnitrostátních právních řádů. Nová směrnice nahrazuje několik platných právních předpisů Evropských společenství v oblasti nakládání s odpady, konkrétně směrnici Rady 75/439/EHS ze dne 16. června 1975 o nakládání s odpadními oleji, v platném znění, směrnici Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech, v platném znění a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech, v platném znění.

Základním věcným cílem navrhovaného zákona je stanovení hierarchie způsobů nakládání s odpady (předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití včetně energetického, odstranění) a podmínek, kdy je možno se od hierarchie v konkrétních případech odchýlit.

Změny některých definic reagují na potřebu zajištění souladu s definicemi rámcové směrnice. Jde zejména o úpravu pojmů odstraňování a využívání odpadů a o definování zcela nových pojmů opětovné využití, příprava k opětovnému využití a zpracování odpadů. Pokud jde o klíčovou definici odpadu, návrh zákona stanoví (opět v souladu s novým řešením podle rámcové směrnice) podmínky, za kterých není nutné považovat věc za odpad, nýbrž za vedlejší produkt a kritéria, za kterých je možné uznat, že odpad se stal výrobkem.

V souvislosti se snahou zajistit splnění recyklačních cílů daných evropskými předpisy se výslovně rozšiřuje stávající možnost obce stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém nakládání s komunálními odpady i na biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu.

V návaznosti na požadavek směrnice se zavádí povinnost zpracovat programy předcházení vzniku odpadů, které budou obsahovat konkrétní opatření a cíle k předcházení vzniku odpadů. Programy budou součástí plánů odpadového hospodářství.

Ustanovení upravující skládkování odpadů se mění tak, aby bylo dosaženo plné slučitelnosti se směrnicí 1999/31/ES. Provoz skládky se rozděluje na tři fáze a v souladu s požadavky směrnice bude krajský úřad, který vydal souhlas k provozu skládky, nově provádět kontrolu skládky před zahájením ukládání odpadů a udělovat souhlas s jejím uzavřením. Provozovatel skládky bude mít povinnost finančně zajistit první fázi provozu skládky ještě před zahájením jejího provozu.

V reakci na připomínky, které Komise Evropských společenství vznesla v rámci řízení proti České republice z důvodu neslučitelnosti české právní úpravy se směrnicemi 2008/103/ES a 2000/53/ES se specifikuje povinnost zajistit stažení určitých baterií a akumulátorů z trhu a doplňují se některé povinnosti výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadů z vybraných autovraků.

b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

Kromě obecných ustanovení Ústavy a Listiny základních práv a svobod (např. čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny) jsou relevantní také ustanovení týkající se životního prostředí (čl. 7 Ústavy, čl. 35 Listiny) a některá ustanovení další, například čl. 26 odst. 1 Listiny zakotvující svobodu podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti, s možnými podmínkami a omezeními uvedenými v čl. 26 odst. 2. Návrh zákona je s těmito i dalšími ustanoveními Ústavy a Listiny základních práv a svobod v souladu.

c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými zásadami práva Evropské unie

Nejvýznamnější mezinárodní úmluvou v oblasti odpadového hospodářství je Úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování uzavřená v Basileji v roce 1989 (tzv. Basilejská úmluva). Návrh zákona je s touto úmluvou v souladu.

Navrhovanou právní úpravou se do českého právního řádu transponují požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic. Tato směrnice byla schválena po několikaletém vyjednávání (návrh předložila Evropská komise již v roce 2005) a členské státy mají převzít její požadavky do vnitrostátních právních řádů nejpozději do 12. prosince 2010.

Návrh dále reaguje na tři řízení o porušení Smlouvy o založení Evropských společenství, která jsou proti ČR v současné době vedena ze strany Komise Evropských společenství z důvodu nekompatibility platné právní úpravy se směrnicí Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, v platném znění (řízení se nachází ve fázi odůvodněného stanoviska), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, v platném znění (řízení se nachází ve fázi formálního upozornění) a z důvodu neprovedení směrnice 2008/103/ES, kterou se mění směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, pokud jde o uvádění baterií a akumulátorů na trh, v platném znění (řízení se nachází ve fázi formálního upozornění).

Evropský soudní dvůr se problematikou nakládání s odpady (waste management) zabývá poměrně často – ať už v řízení o žalobách nebo na základě dotazu soudního orgánu členského státu v rámci řízení o předběžné otázce. Významnými rozsudky ESD jsou zejména rozsudky v oblasti odpad - vedlejší produkt (např. C-418/97 a C-419/97 ARCO Chemie Nederland, C-09/00 Palin Granit, C-144/01 AvestaPolarit Chrome, C-444/00 Mayer Parry), odstranění odpadu – energetické využití (např. C-228/00 Komise v. Německo, C-6/00 ASA a spojené případy C-307/00 až C-311/00 Oliehandel Koeweit) nebo přeshraniční přepravy odpadů (rozsudky ESD týkající se tzv. starého basilejského nařízení (old Basel Regulation) – č. 259/93 a dále v současné době platného nařízení (ES) č. 1013/2006;²⁾ např. C-192/96 Beside, C-203/96 Dusseldorp a C-209/98 Sydhavnens, C-6/00 ASA a C-472/02 Siomab, C-389/00 Komise v. Německo, C-227/02 EU Wood Trading). Některé rozsudky Evropského soudního dvora ve věci odpadů byly natolik významné, že jejich obecné závěry byly zapracovány do nové rámcové směrnice (např. čl. 4 – 6 a čl. 16).

Základními principy ES v této oblasti jsou zejména princip znečišťovatel platí, princip prevence, princip odpovědnosti původce nebo navzájem související principy soběstačnosti a blízkosti v rámci využití a odstranění odpadu. Návrh zákona je s nimi v souladu.

d) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Dopady na podnikatelský sektor

Nová povinnost vydávat souhlas s ukončením provozu skládky bude znamenat zanedbatelný dopad na provozovatele skládky, neboť se bude jednat o vyplnění formuláře k udělení souhlasu s uzavřením skládky, což není časově příliš náročné. Průměrné náklady na vyplnění jednoho formuláře se pohybují zhruba okolo 1 tis. Kč.

Provozovatel skládky odpadů bude nově povinen před zahájením první fáze provozu skládky nebo její části vytvořit finanční zajištění pro případ havárie skládky. V případě sjednání pojistné smlouvy budou finančním nákladem pro provozovatele skládky pravidelné platby, jejichž výše bude stanovena pojišťovnou. Hlavním přínosem bude zajištění odpovídající prostředků na pokrytí případných škod způsobených havárií.

Pro zajištění souladu se směrnicí 1999/31/ES je stanoveno, aby odpadový hospodář měl odpovědnost za nakládání s odpady na všech skládkách. Počet skládek, na které navrhované ustanovení bude mít dopad je 197. Náklady, které budou muset vynaložit všechny dotčené skládky S – IO a S – OO1 a S – OO2 budou nejvýše 30 mil. Kč/rok.

Výrobci a distributoři mají zakázáno uvádět na trh přenosné baterie a akumulátory s obsahem kadmia vyšším než 0,002 hmotnostních %. V případě, že byly tyto baterie nebo akumulátory uvedeny na trh v období mezi počátkem platnosti směrnice 2006/66/ES a novelou zákona o odpadech č. 297/2009 Sb. upravující nakládání s bateriemi (tzn. období mezi 27. 9. 2008 a 19. 9. 2009), musí být staženy z oběhu. Z provedených konzultací však vyplynulo, že podíl těchto baterií a akumulátorů je na trhu nízký, a proto tento novelizační bod nebude mít významné dopady na podnikatelský sektor. Zároveň se snižuje administrativní zátěž pro dovozce přenosných kadmiových baterií a akumulátorů a v případě, že tyto baterie nebo akumulátory byly uvedeny na trh v Evropských společenstvích před 27. 9. 2008. Tito dovozci nebudou muset dokládat celním úřadům technickou dokumentaci prokazující splnění limitů týkajících se obsahu kadmia, pouze budou prokazovat skutečnost, že dané baterie nebo akumulátory byly uvedeny na trh v Evropských společenstvích před 27. zářím 2008.

Výrobci a akreditovaní zástupci vybraných vozidel budou dle navržených změn muset zpracovatelům autovraků poskytovat podrobnější informace o jimi vyrobených vozidlech. Zejména informace o demontáží, skladování apod. Dále budou povinni informovat potenciální kupující o projektech vozidel a jejich součástech s ohledem na možnost jejich využití a recyklace, o zpracování vybraných autovraků způsobem šetrným k životnímu prostředí, zejména o odčerpání všech kapalin a postupech pro demontáž atd. Tyto informace budou předávány formou příruček či brožur, nebo prostřednictvím webových stránek. V případě poskytování informací formou příruček by tento novelizační bod znamenal pro výrobce vozidel jednorázové náklady na tisk brožur v rozmezí od 300 tis. – 6 mil. Kč v závislosti na počtu vyrobených vozidel za rok. Tyto náklady však výrobce nebude muset vynaložit v případě využití webových stránek.

Změnou oproti současnému stavu bude i rozšíření seznamu nebezpečných vlastností odpadů v příloze č. 2 zákona o další kód nebezpečných vlastností odpadů (H13 - senzibilita). Finanční zátěž pro podnikatelské prostředí, která vyplývá z této novelizační změny, nelze v současné době konkrétně vyhodnotit, neboť prozatím nejsou konkretizovány metody, kterými by byla tato nová vlastnost H13 stanovena (budou konkretizovány Komisí Evropských společenství), a tudíž ani cena za případnou analýzu.

Dopady na veřejnou správu a samosprávu

Návrhem novely zákona je nově zdůrazněna možnost pro obce zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat biologický odpad rostlinného původu. Náklady obcí na zavedení systému třídění a svozu biologicky rozložitelného odpadu však nelze odhadnout, neboť jsou závislé na mnoha faktorech. Teoreticky lze předpokládat úspory v řádu cca 700 – 1 700 Kč/t biologicky rozložitelného odpadu při zavedení systému jeho třídění v porovnání s ukládáním odpadů na skládku, avšak zároveň dojde ke zvýšení nákladů za svoz odpadů (biologicky rozložitelný odpad + komunální odpad).

Návrhem novely zákona je provoz skládky rozdělen na tři fáze, přičemž každá bude provozována na základě schváleného provozního řádu. Dále budou krajské úřady povinny provádět místní šetření k zahájení provozu skládky a zároveň k ukončení provozu skládky, na jehož základě budou krajské úřady vydávat souhlas s ukončení provozu skládky. Tyto požadavky vycházejí přímo z čl. 8 písm. c) směrnice 1999/31/ES. Tyto změny si vyžádají zvýšení personální kapacity o 0,20 úvazku na 1 krajský úřad/rok, což představuje každoroční náklady 126 tis. Kč/krajský úřad, tzn. 1 765 tis. Kč/ČR.

Návrhem novely je stanoveno resp. rámcová směrnice vyžaduje zpracování programů předcházení vzniku odpadů, které budou obsahovat konkrétní opatření a cíle k předcházení vzniku odpadů. Programy budou zahrnuty v Plánu odpadového hospodářství České republiky prostřednictvím cílů (bude se jednat pouze rozšíření současného Plánu odpadového hospodářství ČR). Lze předpokládat navýšení nákladů o cca 5 % oproti současně vynakládaným nákladům na zpracování Plánu odpadového hospodářství ČR. Náklady, které bude Ministerstvo životního muset vynaložit je možno odhadnout v rozmezí 700 – 800 tis. Kč.

Na základě rozšíření seznamu nebezpečných vlastností odpadů v příloze č. 2 zákona o další kód nebezpečných vlastností odpadů (H13 - senzibilita) lze předpokládat mírné zvýšení administrativní zátěže pro Ministerstvo zdravotnictví, neboť bude nuceno vydávat nová rozhodnutí pověřené osobě s pověřením k hodnocení nebezpečné vlastnosti H13. Dle provedených konzultací lze však konstatovat, že dopady budou minimální a činnost bude zvládnuta v rámci současných personálních kapacit.

e) Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Důvodem navrhované novely je především snaha zabránit dalšímu postupu Evropské komise v několika řízeních o porušení Smlouvy o založení Evropských společenství, která jsou v současné době vedena proti České republice z důvodu nedostatečné transpozice směrnic 31/1999/RE, 2000/53/ES a 2008/103/ES. V případě směrnice o skládkách odpadů se řízení nachází již ve fázi odůvodněného stanoviska a hrozí tak podání žaloby.

Zákonem má být také transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, podle jejíhož čl. 40 mají členské státy přijmout právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 12. prosince 2010.

Z tohoto důvodu je nezbytné co nejvíce urychlit legislativní proces tak, aby navrhovaný zákon mohl nabýt účinnosti v co nebližším možném termínu. Proto se navrhuje postupovat podle ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.

ZVLÁŠTNÍ ĆÁST

K bodu 1

V souladu s čl. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic je doplněn předmět zákona o zohlednění zásady omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání.

K bodu 2

V souladu s čl. 2 rámcové směrnice se upravuje působnost zákona o odpadech.

V odstavci 1 byly doplněny věci, na které se i v případě, že naplňují definici pojmu “odpad” podle tohoto zákona, pravidla a povinnosti tímto zákonem stanovené vůbec nevztahují. Nakládání s nimi je plně upraveno jinými právními předpisy, na něž se tento zákon odkazuje. Nově jsou tak z působnosti tohoto zákona vyjmuta těla mrtvých zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, exkrementy, sláma a jiné přírodní látky ze zemědělské výroby (za stanovených podmínek), sedimenty (za stanovených podmínek) a zeminy a jiné přírodní materiály vytěžené během stavebních činností, pokud vlastník prokáže, že budou použity v místě stavby.

V odstavci 2 je uplatněna konstrukce založená na tom, že zákon o odpadech se uplatní pouze v případě, že zvláštní zákon nestanoví jinak nebo že na ustanovení zákona o odpadech přímo odkáže. Nově se tato konstrukce v souladu s rámcovou směrnicí uplatňuje pro nakládání s těžebním odpadem, nakládání s nepoužitelnými léčivy a návykovými látkami a určitými vedlejšími produkty živočišného původu.

Zároveň byla provedena aktualizace poznámek pod čarou i u těch ustanovení § 2, která zůstala novelou nezměněna.

K bodu 3

V souladu s jedním z hlavních cílů rámcové směrnice o odpadech bylo nutné přesněji vymezit pojem odpad, a to stanovením podmínek a pravidel pro situace, kdy se movitá věc odpadem nestává a kdy movitá věc, která naplnila definici pojmu odpad, odpadem přestává být.

Odstavcem 5 se transponuje čl. 5 směrnice stanovením podmínek, při jejichž splnění se věc, která přestože vznikla nechtěně, se nemusí stát odpadem, ale je vedlejším produktem, který má nebo může mít v budoucnu ekonomickou hodnotu.

Odstavcem 6 se transponuje čl. 6 směrnice stanovením podmínek, za jejichž splnění odpad přestává být odpadem.

Ustanovení odstavce 7 stanoví, že budou-li, nebo jsou-li stanovena další kriteria pro konkrétní způsoby využití vedlejších produktů ve smyslu odstavce 5 a výrobků z odpadů ve smyslu odstavce 6, musejí být splněna, pokud jsou stanovena. Cílem tohoto ustanovení je zajistit, aby pro využívání vedlejších produktů nebo výrobků z odpadů v životním prostředí platila shodná kriteria jako pro využívání odpadů.

Ministerstvo společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu je dále v odstavci 8 zmocněno zpřesnit prováděcím právním předpisem kritéria, která musí být splněna k tomu, aby konkrétní látka nebo předmět mohly být považovány za vedlejší produkt a nikoli odpad, a to pokud budou rozhodnutím Komise Evropských společenství taková kriteria přijata.

K bodu 4

V § 4 jsou definovány základní pojmy zákona o odpadech. Aby bylo dosaženo souladu s rámcovou směrnicí, konkrétně jejím čl. 3, musely být některé stávající pojmy upraveny a některé nově doplněny. Pojmy, které svým obsahem již v současné době odpovídají smyslu směrnice, zůstaly ponechány ve stávající podobě.

Upraveny byly definice nebezpečného odpadu, nakládání s odpady, využití odpadů, recyklace odpadů, materiálového využití odpadů, odstranění odpadů a původce odpadů. Zcela nově se pak doplňují pojmy opětovné použití, příprava k opětovnému použití, recyklace odpadů, zpracování odpadů a prvotní původce odpadů.

Další skupinu tvoří pojmy, které jsou upravovány jako reakce na odůvodněné stanovisko Komise Evropských společenství týkající se nesprávné transpozici směrnice 1999/31/ES. České republice je Komisí vytýkáno, že v případě pojmu skládka nedostatečně zohledňuje časové omezení výjimek z definice pojmu skládka, konkrétně že dostatečně neomezuje skladování odpadů před jejich odstraněním dobou jednoho roku, resp. tří let před jejich využitím (čl. 2 písm. g této směrnice). V tomto smyslu byla upravena definice skladování i skládky. Doplňuje se také definice odpadu podobného komunálnímu odpadu a obchodníka.

K bodu 5

V souvislosti s přílohou III rámcové směrnice popisující nebezpečné vlastnosti odpadů se rozšiřuje zmocnění pro Ministerstvo životního prostředí k vydání vyhlášky o možnost stanovit definice nebezpečných vlastností odpadů a kritérií, zkušebních metod a limitních hodnot pro přiřazování nebezpečných vlastností odpadů.

K bodům 6 až 8

V souladu s přílohou III rámcové směrnice, která zavádí novou nebezpečnou vlastnost – senzibilitu, resp. změnami, které směrnice vyvolala v kódech nebezpečných vlastností v příloze č. 2 zákona o odpadech, se provádí změny kódů i v těchto souvisejících ustanoveních.

K bodu 9

V čl. 4 rámcové směrnice je zakotvena hierarchie nakládání s odpady jako pořadí priorit při volbě způsobů nakládání s odpady, která obecně představuje nejlepší celkovou volbu z hlediska životního prostředí v rámci právních předpisů a politiky v oblasti nakládání s odpady. Zároveň je dána možnost odchýlení se od této hierarchie, a to pouze na základě zohlednění životního cyklu, tzn. pokud životní cyklus ukáže, že odchýlením se od hierarchie v případě určitých proudů odpadu dojde ke lepšímu dopadu na životní prostředí, než pokud by byla daná hierarchie dodržena. Za účelem zajištění transpozice tohoto ustanovení se vkládá tento nový paragraf.

K bodu 10

Změna souvisí s nově zavedeným pojmem prvotní původce odpadů.

K bodu 11

V návaznosti na vložení nového paragrafu upravujícího hierarchii odpadového hospodářství se vypouští § 11, který doposud částečně hierarchii nakládání s odpady upravoval..

K bodu 12

Změna souvisí s nově zavedeným pojmem prvotní původce odpadů.

K bodu 13

Ustanovení § 12 odst. 3 platného zákona vymezuje osoby oprávněné převzít odpad do vlastnictví od původce nebo jiného jeho vlastníka, tedy osoby, na které přechází i plná odpovědnost za odpad v další fázi nakládání s ním. Související ustanovení § 12 odst. 4 pak ukládá každému povinnost zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna, a v případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. Striktní dodržování obou ustanovení by vedlo absurdně k tomu, že by nemohl být odpad předáván ani k analýzám a zkouškám odpadů požadovaným zákonem a především vyhláškami v souladu se směrnicemi ES, ani prováděn výzkum v zájmu vývoje nových technologií. Zároveň by vylučoval např. sběr tříděných složek komunálního odpadu ve školách, který pomáhá tříděnému sběru odpadů v obcích a zároveň výchově dětí k ekologickému myšlení, a jehož podporu požaduje i rámcová směrnice (bod 17 preambule – “Systémy sběru odpadů, které nejsou prováděny na profesionálním základě, by neměly podléhat registraci, neboť představují nižší riziko a přispívají k oddělenému sběru odpadů. Příkladem těchto systémů je sběr nepoužitelných léčiv prováděný lékárnami, systémy zpětného odběru spotřebního zboží v obchodech a kolektivní sběr odpadu ve školách”).

Platné znění ustanovení § 12 odst. 3 se proto upravuje tak, aby bylo jasné, že požadavky na osoby přebírající odpad do svého vlastnictví se vztahují k odpovědnosti za odpad v jednotlivých fázích nakládání s ním (čl. 15 rámcové směrnice). Za odpad v každé fázi nakládání s ním je vždy odpovědný jeho vlastník. Zákon o odpadech v § 12 odst. 3 a 4 stanovuje odpovědnost za nakládání s odpady v souladu s článkem 15 citované směrnice. Nakládáním s odpady jsou pouze činnosti definované v § 4 písm. d) zákona, nikoliv činnosti, které s nimi sice souvisejí, ale nejsou definicí zmíněny (rozbory, věda a výzkum, osvěta a vzdělávání – školy, apod.).

K bodu 14

Změna souvisí s nově zavedeným pojmem prvotní původce odpadů.

K bodu 15

Smyslem ustanovení odstavce 5 je zamezení nepřípustného ředění a míšení nebezpečných odpadů za účelem snížení obsahu nebezpečných složek na úroveň požadovanou pro jejich přijetí do zařízení s nižší poplatkovou úrovní. V souladu s čl. 18 rámcové směrnice se doplňují další kritéria, která musejí být splněna, aby krajský úřad mohl vydat souhlas s míšením nebezpečných odpadů. Zároveň dochází z důvodu přehlednosti k rozdělení odstavců podle toho, jestli se týkají nebezpečného nebo ostatního odpadu.

K bodům 16 a 17

V návaznosti na novou definici skládky a jejích fází provozu se provádí upřesnění ustanovení týkajícího se vydávání souhlasu k provozu zařízení.

Na základě připomínky Evropské komise, která byla uplatněna v rámci řízení o porušení smlouvy vedené proti ČR z důvodu nesprávné transpozice směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, se navíc doplňuje nový odstavec stanovující krajským úřadům povinnost provést kontrolu skládky před zahájením ukládání odpadů, a to za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky uvedené v jím vydaném souhlasu. Jedná se o provedení článku 8 písm. c) této směrnice.

K bodu 18

Povinnost ustanovit odpadového hospodáře platí v současné době pro původce a oprávněnou osobu, která nakládá se stanoveným množstvím odpadu, a pro provozovatele skládky nebezpečných nebo komunálních odpadů. V souladu se směrnicí 1999/31/ES o skládkách odpadů a v reakci na upozornění Komise Evropských společenství na její nesprávnou transpozici se povinnost zajistit odpadového hospodáře rozšiřuje na provozovatele skládek všech odpadů.

K bodu 19

V souladu s čl. 22 písm. a), podle kterého mají členské státy přijmout taková opatření, aby byl podpořen oddělený sběr biologického odpadu, a s ohledem na nutnost dosažení cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 rámcové směrnice, se zdůrazňuje možnost obcí stanovit systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území i pro biologicky rozložitelný odpad.

K bodu 20

V souvislosti s doplněním nového § 48a se zakotvuje povinnost finančně zajistit první fázi provozu skládky se doplňuje i § 21, kde jsou všechny povinnosti pro skládkování odpadů souhrnně vyjmenovány.

K bodu 21

V souladu se směrnicí 1999/31/ES o skládkách odpadů a v reakci na upozornění Komise Evropských společenství na její nesprávnou transpozici se povinnost zajistit odpadového hospodáře rozšiřují povinnosti provozovatele skládek odpadů o povinnost zajistit proškolení zaměstnanců odpadovým hospodářem.

K bodu 22

Rámcová směrnice ve své příloze II stanovuje podmínky, za kterých může být spalovaní odpadů ve spalovnách komunálního odpadu považováno za energetické využívání odpadu. V souladu s tím je upraven i odstavec 1. Zároveň odkazuje na novou přílohu č. 12 k zákonu, která obsahuje vzorec pro výpočet energetické účinnosti.

K bodu 23

Znění odstavce 2 se doplňuje v reakci na zahájené řízení Komise Evropských společenství, které je vedeno proti České republice z důvodu neprovedení směrnice 2008/103/ES, kterou se mění směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, pokud jde o uvádění baterií a akumulátorů na trh. V souladu s touto směrnicí se upřesňuje výjimka ze zákazu uvádět na trh nebo do oběhu přenosné baterie nebo akumulátory s nadlimitním obsahem kadmia.

K bodu 24

Na základě formálního upozornění Komise Evropských společenství se doplňuje nový odstavec, kterým je transponována povinnost členských států stahovat z trhu nevyhovující baterie a akumulátory, které byly uvedeny na trh po 26. září 2008.

K bodu 25

V souladu se směrnicí 2008/103/ES se vkládá nový odstavec, kterým se stanovuje výjimka z povinností výrobců a distributorů dokládat technickou dokumentaci v případě, že baterie nebo akumulátory byly uvedeny na trh Evropských společenství před 27. zářím 2008. Důkazní břemeno leží na výrobci nebo osobě uvádějící baterie do oběhu.

K bodu 26

V souladu s čl. 3 rámcové směrnice se definuje pojem biologický odpad.

K bodu 27

Na základě připomínek Komise Evropských společenství, které byly uplatněny v rámci řízení o porušení Smlouvy o založení Evropských společenství, jehož předmětem je namítané nesprávné provedení směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, se upravují a doplňují povinnosti výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadů z vybraných autovraků tak, aby byly plně v souladu s touto směrnicí.

Konkrétně se doplňují povinnosti výrobců a akreditovaných zástupců v tom smyslu, že financování nákladů spojených se sběrem, výkupem, zpracováním, využíváním a odstraňováním autovraků, včetně splnění recyklačních cílů, je uloženo výrobci. Tedy tomu, kdo vozidla (budoucí autovraky a tedy odpad) vyrábí a uvádí na trh.

Dále bylo nutno podrobněji specifikovat povinnost výrobců a akreditovaných zástupců poskytovat zpracovatelům autovraků informace pro usnadnění demontáže a zpracování autovraků. Výrobci jsou povinni informovat o projektech vozidel a jejich součástech, o vývoji a optimalizaci způsobů opětného použití, recyklace a využití a o pokroku dosaženém v oblasti využití a opětovnému použití s cílem snížit množství odpadu k odstranění a zvýšit míru jeho využití a opětovného použití. Tyto informace musejí být přístupné vhodnou formou (formou propagačních letáků při uvádění vozidla na trh) spotřebitelům, aby mohli přizpůsobit své chování a postoje.

Dále je výrobcům a akreditovaným zástupcům autovraků a jejich částí uložena povinnost zřídit sběrná místa vybraných autovraků a jejich částí v přiměřené hustotě. Za přiměřenou hustotu sběrných míst se považuje, pokud ve správním obvodě každé obce s rozšířenou působností, kde je prodejní místo výrobce je vytvořeno minimálně jedno sběrné místo vybraných autovraků a jejich částí.

K bodům 28 až 33

V souladu s požadavky rámcové směrnice (čl. 28 až 32) se doplňují některá ustanovení týkající se plánů odpadového hospodářství, způsobu jejich vydávání a náležitostí jejich obsahu.

Požadavek rámcové směrnice na vypracování programů předcházení vzniku odpadů je realizován tak, že se stanou povinnou součástí Plánu odpadového hospodářství České republiky, a to prostřednictvím konkrétních cílů pro předcházení vzniku odpadů a pomocí opatření uvedených v příloze Plánu odpadového hospodářství ČR.

K bodu 34

Nové ustanovení se doplňuje na základě požadavku Komise evropských společenství na přesnou transpozici směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů. Text směrnice požaduje, aby byla určitá částka (finanční jistina nebo její ekvivalent) složena ještě před samotným zahájením ukládáním odpadů na skládku. Dále směrnice vyžaduje možnost využití těchto peněžních prostředků nejen na práce související s rekultivací a zajištěním péče o skládku po jejím uzavřením, ale i na práce související s odvrácením havárie nebo omezení dopadů havárie v první fázi provozu skládky (tj. ještě před jejím uzavřením). Tento požadavek nemůže být nyní naplněn stanovenou finanční rezervou, která se začíná vytvářet až s první uloženou tunou odpadu na skládku. Z tohoto důvodu je stanovena nová povinnost pro provozovatele skládky sjednat si pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí a zdraví lidí. Toto pojištění musí být sjednáno po celou dobu provozu první fáze provozu skládky nebo její části. Druhou možností pro provozovatele skládky je finanční vytvoření finanční rezervy před zahájením první fáze provozu skládky a třetí možností je využít formu záruky poskytnuté stanovenou osobou.

K bodu 35

Směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů stanovuje v čl. 13 písm. b), že skládku nebo její část lze považovat za uzavřenou až po kontrole skládky příslušným orgánem, po jejímž provedení vydá tento orgán souhlas s uzavřením skládky. Za účelem úplné transpozice směrnice o skládkách je proto nezbytné stanovit krajskému úřadu povinnost provést kontrolu na místě a následně vydat souhlas s uzavřením skládky, tj. souhlas s provozním řádem uzavřené skládky.

K bodu 36

Doplňuje se odkaz na nařízení vlády, které stanovuje zásady pro rozhodování ve věcech přeshraniční přepravy odpadů. Tyto zásady jsou stanoveny v nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR. Jde zejména o zásady týkající se přepravy odpadu do České republiky k energetickému využití, které jsou v souladu s čl. 16 rámcové směrnice.

K bodu 37

V návaznosti na úpravu působnosti zákona o odpadech v oblasti sedimentů z vodních nádrží nebo koryt vodních toků využívaných k zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu (§ 2 odst. 1 písm. h)) se upravuje i navazující kompetenční ustanovení České inspekce životního prostředí.

K bodu 38

Navrhovaným ustanovením se napravuje technická chyba, která byla způsobena tím, že v průběhu projednávání novely zákona o odpadech (zákon č. 297/2009 Sb.) byla přijata jiná novela zákona o odpadech (zákon č. 383/2008 Sb.), přičemž obě novely doplňovaly do § 76 odst. 1 písmeno i). Došlo tak k jeho neúmyslnému překrytí a tím zrušení. Nyní se doplňuje písmeno k) ve stejném znění, v jakém bylo schváleno v zákoně č. 383/2008 Sb.

K bodu 39

V návaznosti na nové ustanovení § 52 se doplňuje kompetence krajského úřadu k udělení souhlasu s uzavřením skládky.

K bodu 40

V návaznosti na nový § 48 písm. b) se doplňuje kompetence krajského úřadu na vydávání souhlasu k čerpání prostředků ze zvláštního vázaného účtu a k jeho zrušení.

K bodu 41

V návaznosti na nový § 48a je nutno nahradit vydání souhlasu postupem v řízení o vydání integrovaného povolení.

K bodu 42

V souladu s přílohou III rámcové směrnice o nebezpečných vlastnostech odpadu se v příloze č. 2 zákona nahrazuje původní nebezpečná vlastnost “H13 - Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování” nebezpečnou vlastností “H13 - Senzibilita”. Schopnosti uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování je nově přiřazen kód H15.

K bodu 43

Kód R12 se uvádí do souladu s přílohou II rámcové směrnice.

K bodu 44

V návaznosti na ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) požadující prokazování hodnot znečištění podle přílohy 9 se specifikují potřebné laboratorní postupy.

K bodu 45

Doplněním přílohy č. 11 týkající se finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění při přeshraniční přepravě odpadů se napravuje chyba, která vznikla v Parlamentu ČR v průběhu projednávání novely zákona o odpadech (zákon č. 297/2009 Sb.). V rámci jednání výborů došlo omylem k vypuštění podstatné části přílohy a z jejích šesti částí tak zbyla pouze část první – Obecné zásady. V zájmu zajištění úplné adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů se proto nyní navrhuje doplnit přílohu č. 11 v celém znění.

K bodu 46

Příloha č. 12 se doplňuje v návaznosti na nové ustanovení § 23 odst. 1 a v souladu s přílohou II rámcové směrnice.

Příloha č. 13 se doplňuje v návaznosti na nová ustanovení § 42 odst. 5 a § 43 odst. 4 a v souladu s přílohou IV rámcové směrnice.

K Čl. II

Účinnost zákona se navrhuje na první den druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Důvodem je potřeba zajistit účinnost v nejbližším možném termínu (zejména s ohledem na řízení o porušení Smlouvy, kde již reálně hrozí podání žaloby proti ČR u Evropského soudního dvora) s tím, aby byl zároveň dotčeným subjektům poskytnut určitý časový prostor pro seznámení se s pravidly v novele uvedenými.

V Praze dne 26. ledna 2010

Václav Mencl, v.r.

Robin Böhnisch, v.r.

Vladimír Dlouhý, v.r.

Vlastimil Aubrecht, v.r.

Úplné znění novelou dotčených ustanovení zákona č. 185/2001 Sb. s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon ~~stanoví v souladu s právem~~ zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹⁾ a upravuje

a) pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje^1a) a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání,

b) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství, a

c) působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.

_____________________________________________

1) Směrnice Rady 75/439/EHS ze dne 16. června 1975 o nakládání s odpadními oleji, ve znění směrnic 87/101/EHS, 91/692/EHS, 2000/76/ES a 2008/98/ES.

Směrnice Rady 78/176/EHS ze dne 20. února 1978 o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého, ve znění směrnic 82/883/EHS, 83/29/EHS, 91/692/EHS.

Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003.

Směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech, ve znění směrnic 94/31/ES a 2008/98/ES a nařízení č. 166/2006.

Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT).

Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, ve znění nařízení č. 1882/2003 a č. 1137/2008.

Směrnice 2000/53/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností, ve znění rozhodnutí Komise 2002/525/ES, 2005/63/ES, 2005/438/ES, 2005/673/ES, 2008/689/ES a směrnic 2008/33/ES a 2008/112/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů, ve znění nařízení č. 1137/2008.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění rozhodnutí Komise 2005/618/ES, 2005/717/ES, 2005/747/ES, 2006/310/ES, 2006/690/ES, 2006/691/ES, 2006/692/ES, 2008/385/ES a směrnice 2008/35/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění směrnic 2003/108/ES, 2008/34/ES a 2008/112/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech, ve znění směrnice 2008/98/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS, ve znění směrnic 2008/11/ES, 2008/12/ES a 2008/103/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.

1a) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2

Působnost zákona

(1) Zákon se vztahuje na nakládání se všemi odpady, s výjimkou

a) odpadních vod²⁾,

~~b) odpadů z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ukládaných v odvalech, výsypkách a odkalištích³⁾,~~

b) odpadů drahých kovů⁴⁾,

c) radioaktivních odpadů⁵⁾,

e) mrtvých lidských těl včetně mrtvě narozených těl a potratů, částí těl včetně
amputovaných končetin a orgánů a ostatků⁶⁾.

d) mrtvých těl zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně zvířat usmrcených za účelem vymýcení nákazy zvířat odstraňovaných v souladu se zvláštním právním předpisem⁶⁾,
~~f) konfiskátů živočišného původu⁷⁾,~~
e) exkrementů, nejedná-li se o vedlejší produkty živočišného původu podle odstavce 2 písm. c), slámy a jiných přírodních látek pocházejících ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a které se využívají v zemědělství a lesnictví v souladu se zvláštním právním předpisem⁷⁾ nebo k výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí ani neohrožují lidské zdraví,

g) f) emisí látek znečišťujících ovzduší⁸⁾,

h) g) odpadů plastických trhavin, výbušnin a munice⁹⁾,

i) h)vytěžených zemin a hlušin, včetně sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, vyhovujících limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu (terénním úpravám), stanoveným v příloze č. 9 tohoto zákona, a sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů^9a),

j) i) těžebních odpadů, pokud jiný právní předpis^9b) nestanoví jinak.
h) vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník prokázal, že vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu, stanoveným v příloze č. 9 k tomuto zákonu, a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů^9a),

i) sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, je-li prokázáno, že nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

(2) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, vztahuje se tento zákon i na ukládání odpadu, který není těžebním odpadem^9b), do vytěžených prostor, na ukládání odpadů, které nevznikly při hornické činnosti, do podzemních prostor a na odkaliště 3) a na nakládání s nepoužitelnými návykovými látkami, přípravky a prekurzory a nepoužitelnými léčivy¹⁰⁾.

(2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, vztahuje se tento zákon na nakládání

a) s těžebním odpadem^9b),

b) s nepoužitelnými léčivy a návykovými látkami¹⁰⁾,

c) s vedlejšími produkty živočišného původu⁶⁾.

_____________________________________________

~~2) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.~~
2) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
~~3) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.~~

~~4) Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon),~~ ~~ve znění zákona č. 19/1993 Sb.~~

4) Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

~~6) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.~~
6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu).

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
~~7) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.~~

8) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

8a) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

9) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

9a) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

9b) Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.

10) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3

Pojem odpad

(1) Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá movitou věc, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, k využití nebo k odstranění ve smyslu tohoto zákona nebo předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, odstraní-li movitou věc příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu osoba sama.

(3) Pokud vlastník v řízení o odstranění pochybností podle § 78 odst. 2 písm. h) neprokáže opak, předpokládá se úmysl zbavit se movité věci příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

a) která vzniká u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání jako vedlejší produkt při výrobě nebo přeměně energie, při výrobě nebo nakládání s látkami nebo výrobky nebo při jejich využívání nebo při poskytování služeb, nebo

b) jejíž původní účelové určení odpadlo nebo zaniklo.

(4) Osoba má povinnost zbavit se movité věci, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu¹¹⁾.

(5) Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud

a) vzniká jako nedílná součást výroby,

b) její další využití je zajištěno,

c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a

d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy^11a) a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

(6) Některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje tyto podmínky

a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,

b) pro věc existuje trh nebo poptávka,

c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky, a

d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy^11a) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

(7) Pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odstavce 5 a výrobků z odpadů podle odstavce 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena.

(8) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu může stanovit vyhláškou kritéria upřesňující, kdy movitá věc může být považována za vedlejší produkt a nikoli odpad a kdy odpad přestává být odpadem.

_____________________________
11) Například zákon č. 258/2000 Sb., zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

11a) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

Další základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) nebezpečným odpadem - odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

a) nebezpečným odpadem - odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

b) komunálním odpadem - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v ~~prováděcím právním předpisu~~ Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání,

c) d) odpadovým hospodářstvím - činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností,

~~d) nakládáním s odpady - jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava, doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování,~~

e) nakládáním s odpady - shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů,

e) f) zařízením - technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby,

f) g) shromažďováním odpadů - krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady,

~~g) skladováním odpadů - přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm,~~

h) skladováním odpadů - přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním,

~~h) skládkou odpadů - technické zařízení určené k odstraňování odpadů jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo do země,~~
i) skládkou - zařízení zřízené v souladu se zvláštním právním předpisem²¹⁾a provozované ve třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu, včetně zařízení provozovaného původcem odpadů za účelem odstraňování vlastních odpadů a zařízení určeného pro skladování odpadů s výjimkou skladování odpadů podle písmene h),

j) první fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) k odstraňování odpadů jejich ukládáním na nebo pod úrovní terénu,

k) druhou fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) k případnému využívání odpadů při uzavírání a rekultivaci skládky,

l) třetí fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) neurčeného k nakládání s odpady za účelem zajištění následné péče o skládku po jejím uzavření,

i) m) sběrem odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění,

j) n) výkupem odpadů - sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu,

k) o) úpravou odpadů - každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností,

p) opětovným použitím - postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny,

~~l) využíváním odpadů - činnosti uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu,~~

q) využitím odpadů - činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle § 14 odst. 2, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 k tomuto zákonu je uveden příkladmý výčet způsobů využití odpadů,

r) přípravou k opětovnému použití - způsob využití odpadů zahrnující čištění nebo opravu použitých výrobků nebo jejich částí a kontrolu provedenou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisuspočívající v prověření, že použitý výrobek nebo jeho část, které byly odpady, jsou po čištění nebo opravě schopné bez dalšího zpracování opětovného použití,
m) materiálovým využitím odpadů - náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpadů, které lze považovat za druhotné suroviny, nebo využití látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie,

t) recyklací odpadů - jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál,
n) energetickým využitím odpadů - použití odpadů hlavně způsobem obdobným jako paliva ⁸⁾ za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie,

o) odstraňováním odpadů - činnosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu,

v) zpracováním odpadů - využití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním odpadů,

w) prvotním původcem odpadů – každý, při jehož činnosti vzniká odpad,

p) x) původcem odpadů - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu,

r) y) oprávněnou osobou - každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů¹²⁾,

z) obchodníkem – právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které nakupují nebo prodávají odpad a jednají přitom na vlastní odpovědnost.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

t) a) uvedením výrobku na trh v České republice (dále jen "uvedení na trh") - první úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice jeho výrobcem nebo osobou, která jej nabyla z jiné členské země Evropské unie. Za uvedení na trh se považuje též dovoz výrobku,

u) b) uvedením výrobku do oběhu - každé úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice po jeho uvedení na trh,

v) c) dovozem výrobku - propuštění výrobku ze země mimo Evropských společenství na území České republiky do celního režimu volného oběhu, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití,

w) d) distributorem - ten, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení výrobku na trh.

___________________________________________
12) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

~~21) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.~~

21) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 6

Zařazování odpadu podle kategorií

(1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, je-li

a) uveden v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise, nebo

b) smíšen nebo znečištěn některou ze složek uvedených v Seznamu složek, které činí odpad nebezpečným, uvedeném v příloze č. 5 k tomuto zákonu, nebo

c) smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise.

(2) Má-li odpad jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jsou původce a oprávněná osoba, která s odpadem nakládá, povinni zařadit tento odpad jako nebezpečný a nakládat s ním jako s nebezpečným, i když nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Směsný komunální odpad se nezařazuje do kategorie nebezpečný a původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným, i když splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 nebo 2.

(4) Pokud původce nebo oprávněná osoba osvědčením o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu prokáží, že odpad uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo c) nemá žádnou z nebezpečných vlastností, ne-jsou povinni dodržovat režim stanovený pro nebezpečné odpady; jsou však povinni ověřovat, zda odpad tyto nebezpečné vlastnosti nemá. Způsob a četnost ověřování stanoví pověřená osoba v osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu.

~~(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou Seznam nebezpečných odpadů.~~

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) Seznam nebezpečných odpadů,

b) definice nebezpečných vlastností odpadů, kriteria, zkušební metody a limitní hodnoty pro přiřazování nebezpečných vlastností odpadů.

§ 7

Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

(1) V případě, že původce nebo oprávněná osoba, která s odpadem nakládá, se domnívá, že odpad, který splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 1 písm. b) nebo c), nemá žádnou z nebezpečných vlastností, mohou požádat o hodnocení nebezpečných vlastností tohoto odpadu.

(2) Nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, ~~H13 a H14~~ H14 a H15 hodnotí právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená ministerstvem, ostatní nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu hodnotí právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená Ministerstvem zdravotnictví (dále jen "pověřená osoba").

(3) Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše však na dobu 5 let. Doba platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se prodlužuje o dalších 5 let, pokud žadatel absolvoval školení podle odstavce 6 písm. c) a předložil ministerstvu a Ministerstvu zdravotnictví osvědčení o absolvování školení. Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví vydají o prodloužení autorizace osvědčení.

(4) Pokud pověřená osoba podá návrh na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nejpozději do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo toto pověření uděleno, pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nezaniká, dokud o návrhu nebude pravomocně rozhodnuto.

(5) Udělené pověření nepřechází na jinou právnickou osobu nebo fyzickou osobu.

(6) Ministerstvo udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zvláštního právního předpisu^13a). Odborná způsobilost pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, ~~H13 a H14~~ H14 a H15 se prokazuje dokladem

a) o vysokoškolském vzdělání technického nebo přírodovědného směru,

b) o nejméně 10 letech praxe v oboru chemie nebo odpadového hospodářství, a

c) o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo ministerstvo.

(7) Ministerstvo zdravotnictví udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zvláštního právního předpisu^13a). Odborná způsobilost se prokazuje

a) pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením kódem H4 až H8, H10 ~~a H11~~ , H11 a H13 předložením dokladu o ukončeném vysokoškolském studiu ve studijním oboru lékařství, veterinární lékařství nebo farmacie, popř. v jiném studijním oboru na jiné vysoké škole, pokud fyzická osoba absolvovala postgraduální studium ve specializaci průmyslové toxikologie a pokud jde o jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví, speciální průpravu, v jejíž náplni je toxikologie, podle zvláštních právních předpisů¹⁴⁾; pro hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením H9 předložením dokladu o ukončeném vysokoškolském studiu ve studijním oboru lékařství nebo veterinární lékařství,

b) dokladem o nejméně 10 letech praxe v oboru, a

c) dokladem o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo Ministerstvo zdravotnictví.

(8) Jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, musí požadavky uvedené v odstavcích 6 a 7 splňovat ten, kdo v ní odpovídá za řádné hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, (dále jen "odborný zástupce").

(9) Pokud dojde k ukončení činnosti odborného zástupce u pověřené osoby, je pověřená osoba povinna ustanovit nového odborného zástupce a jeho ustanovení oznámit ministerstvu, které ji pověřilo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení činnosti odborného zástupce. Zároveň je pověřená osoba povinna tomuto ministerstvu předložit doklady, ze kterých vyplývá odborná způsobilost nového odborného zástupce.

(10) Pověření podle odstavce 2 se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v odstavci 2, pokud prokáže, že

a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a

b) je oprávněna k výkonu činností uvedených v odstavci 2 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(11) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 10 písm. a) a b) je tato osoba povinna předložit ministerstvu nebo Ministerstvu zdravotnictví před zahájením činností vyjmenovaných v odstavci 2. Pro činnost této osoby platí obdobně § 9.

(12) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah návrhu na prodloužení platnosti tohoto pověření a obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

_____________________________

13a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

14) § 45 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.

§ 9a

Hierarchie způsobů nakládání s odpady

(1) V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady:

a) předcházení vzniku odpadů,

b) příprava k opětovnému použití,

c) recyklace odpadů,

d) jiné využití odpadů, například energetické využití,

e) odstranění odpadů.

(2) Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnující vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné.

§ 10

Předcházení vzniku odpadů

(1) ~~Každý~~ Prvotní původce odpadů má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy¹⁵⁾.

(2) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů.

(3) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků.

_______________________________________
15) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 11
Přednostní využívání odpadů

(1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů.

(2) Splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 se nevyžaduje, jestliže v daném čase a místě neexistují technické nebo ekonomické předpoklady pro její splnění a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství podle části sedmé tohoto zákona.

(3) Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu nebo prováděcím právním předpisům.

§ 12

Obecné povinnosti

(1) ~~Každý~~ Prvotní původce odpadů je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy¹⁶⁾ platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak.

(2) Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy¹⁷⁾.

(3) K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2, nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm. b) nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec. To neplatí pro předávání nezbytného množství vzorků odpadů k rozborům, zkouškám, analýzám pro účely stanovení skutečných vlastností a splnění požadavků pro převzetí odpadů do zařízení, pro účely vědy a výzkumu nebo jiné účely, které nejsou nakládáním s odpady podle § 4 písm. d).

(4) ~~Každý~~ Prvotní původce odpadů je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán.

(5) Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku a míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady je zakázáno. Ve výjimečných případech je míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady přípustné pouze se souhlasem krajského úřadu příslušného podle místa nakládání s odpady. Krajský úřad tento souhlas udělí pouze tehdy, pokud míšením nebezpečných odpadů nedojde k ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí a je-li účelem míšení nebezpečných odpadů splnění požadavků technologie využití nebo odstranění odpadů a zvýšení bezpečnosti při nakládání s nimi.

(6) Pokud již došlo ke smíšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidu. Tato povinnost se nevztahuje na míšení nebezpečných odpadů, pro které je vydán souhlas krajského úřadu podle odstavce 5.

(5) Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku je zakázáno.

(6) Míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály je zakázáno. Přípustné je pouze ve výjimečných případech, a to se souhlasem krajského úřadu příslušného podle místa nakládání s odpady. Krajský úřad tento souhlas udělí pouze tehdy, pokud míšením nebezpečných odpadů nedojde k ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí, je v souladu s nejlepšími dostupnými technikami^17a) a je prováděno zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů provozovaným na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 nebo zařízením podle § 14 odst. 2. Pokud již došlo ke smíšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidu. Tato povinnost se nevztahuje na míšení nebezpečných odpadů, pro které je vydán souhlas krajského úřadu.

(7) Na jednotky požární ochrany a další právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které jsou zvláštními právními předpisy¹⁸⁾ určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti nevztahují povinnosti původců odpadů a oprávněných osob.

_____________________________________
16) Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb.

17) Například zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

18) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 14

Souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů

(1) Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem (dále jen "souhlas k provozování zařízení"). Jednotlivé fáze provozu skládky mohou být provozovány pouze na základě souhlasu s provozním řádem příslušné fáze provozu skládky. V řízení předcházejícím vydání tohoto rozhodnutí musí krajský úřad posoudit všechna zařízení, která s těmito činnostmi souvisejí. Souhlas k provozování skládek nebezpečných odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše na 4 roky. Dobu platnosti souhlasu krajský úřad prodlouží na základě žádosti provozovatele skládky nebezpečných odpadů vždy nejvýše na další 4 roky, pokud jsou splněny podmínky a plněny povinnosti při provozování skládky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

(2) V zařízeních, která nejsou podle tohoto zákona určena k nakládání s odpady, je možné využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a při nakládání s těmito odpady nesmějí být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí²⁰⁾. K provozování takovýchto zařízení není požadován souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1.

(3) Před zahájením činností spojených s odstraňováním odpadů na skládce provede krajský úřad místní šetření, aby ověřil, zda skládka splňuje podmínky stanovené v jím vydaném souhlasu.

~~(3)~~ (4) Pokud další provozovatel zařízení požádá krajský úřad o nový souhlas k provozování zařízení nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne převodu nebo přechodu užívacího práva k zařízení, dosavadní souhlas k provozování zařízení platí i pro dalšího provozovatele, dokud o žádosti dalšího provozovatele nebude pravomocně rozhodnuto.

~~(4)~~ (5) Kolaudační souhlas, vydaný podle zvláštního právního předpisu²¹⁾, pro stavby určené k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů nelze vydat bez rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1.

~~(5)~~ (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) náležitosti žádosti o souhlas k provozování zařízení,

b) obsah provozního řádu zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů,

c) technické požadavky na tato zařízení,

d) obsah plánu úprav skládky,

e) podrobnosti ke vzorkování odpadů pro zjišťování jejich vlastností při nakládání s nimi.

~~(6)~~ (7) Účastníkem řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů a s jeho provozním řádem je obec, na jejímž území má být zařízení provozováno.

___________________________________
20) Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb.

21) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 15

Odpadový hospodář

(1) Původce a oprávněná osoba, kteří nakládali v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok, a provozovatel ~~skládky nebezpečných odpadů nebo komunálních odpadů~~ první a druhé fáze provozu skládky jsou povinni zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby (dále jen "odpadový hospodář").

(2) Splňuje-li podmínky uvedené v odstavci 1 i jednotlivá samostatná provozovna, je původce nebo oprávněná osoba povinna určit odpadového hospodáře i pro tuto samostatnou provozovnu.

(3) Odpadový hospodář odpovídá původci nebo oprávněné osobě, která jej svým odpadovým hospodářem určila, za zajištění odborného nakládání s odpady. Odpadový hospodář zastupuje původce nebo oprávněnou osobu při jednání s orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství, zejména při výkonu jejich kontrolní činnosti.

(4) Funkci odpadového hospodáře lze vykonávat pro nejvíce pět původců a oprávněných osob nebo pět samostatných provozoven.

(5) Povinnost určit odpadového hospodáře se nevztahuje na dopravce, i když splňují podmínky uvedené v odstavci 1.

(6) Odpadovým hospodářem může být určena pouze fyzická osoba, která má dokončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech, nebo střední vzdělání ukončené maturitou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech.

(7) Pokud původce nebo oprávněná osoba splňují podmínky uvedené v odstavci 1, je ustanovení odpadového hospodáře v souladu s tímto zákonem předpokladem pro udělení souhlasů podle § 14 a § 16 odst. 3.

(8) Pokud dojde k ukončení činnosti odpadového hospodáře u původce nebo oprávněné osoby a podmínky uvedené v odstavci 1 nadále trvají, je původce nebo oprávněná osoba povinna ustanovit nového odpadového hospodáře a jeho ustanovení oznámit správnímu úřadu, který jí vydal souhlas k provozování zařízení nebo souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, a to nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení činnosti odpadového hospodáře. Zároveň je původce nebo oprávněná osoba povinna tomuto správnímu úřadu předložit doklady, z nichž vyplývá splnění požadavků uvedených v odstavci 6.

(9) Ustanovení odstavce 8 se vztahuje i na případ, kdy nově dojde k naplnění podmínek podle odstavce 1 u původce nebo oprávněné osoby.

§ 17

Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem

(1) Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak.

(2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.

(2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem.

(3) Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy²⁴⁾ určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.

(4) Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy²⁵⁾.

(5) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona^25a).

(6) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.

_______________________________
24) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25) Například zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 389/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25a) § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 21

Zvláštní ustanovení pro skládkování odpadů

(1) Provozovatel skládky odpadů je dále povinen

a) před zahájením provozu skládky prokázat, že nemá dluhy vůči místně příslušnému finančnímu úřadu a vůči místně příslušnému celnímu úřadu a že zřídil zvláštní účet podle § 50 při provozování skládky vytvářet a vést finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcími právními předpisy,

b) finančně zajistit první fázi provozu skládky nebo její části podle § 48a,

b) c) zabezpečit po ukončení provozu skládky její asanaci, rekultivaci a následnou péči a zamezit negativnímu vlivu skládky na životní prostředí; tyto činnosti zajišťovat z vlastních prostředků a prostředků finanční rezervy po dobu nejméně 30 let,

c) d) vybírat poplatky za uložení odpadů na skládku, odvádět je příjemci poplatku a informovat příjemce poplatku o dlužných poplatcích,

d) e) archivovat evidenci uložených odpadů po celou dobu provozu skládky a následné péče o skládku podle písmene b).,

f) zajistit, aby odpadový hospodář každoročně prokazatelně proškolil všechny zaměstnance skládky o řádném provozu zařízení a o bezpečném nakládání s odpady tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí.

(2) Umístění a technické provedení skládky odpadů musí zajistit ochranu životního prostředí po celou dobu provozu skládky i po jeho ukončení a podmínky pro rekultivaci skládky a následné využití skládkového prostoru v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací²⁷⁾.

(3) Odpady lze ukládat pouze na skládky, které svým technickým provedením splňují požadavky pro ukládání těchto odpadů. Rozhodujícím hlediskem pro ukládání odpadů na skládky je jejich složení, mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu.

(4) Na skládky je zakázáno ukládat odpady stanovené prováděcím právním předpisem, odpady, které mohou mít při jejich smíšení negativní vliv na životní prostředí, a neupravené odpady, s výjimkou odpadů stanovených prováděcím právním předpisem, a odpadů, u nichž ani úpravou nelze dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku, případně které lze ukládat na skládku pouze za určitých podmínek,

b) technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu,

c) způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti.

________________________________
27) § 8 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 23

~~(1) Za energetické využití odpadů se spalování odpadů považuje pouze tehdy, jestliže~~

a) použitý odpad nepotřebuje po vlastním zapálení ke spalování podpůrné palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob, nebo

b) odpad se použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeních na výrobu energie nebo materiálů za podmínek stanovených právními předpisy o ochraně ovzduší.

(1) Spalování odpadu ve spalovně komunálních odpadů, která dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti, se považuje za využívání odpadů způsobem uvedeným pod kódem R1 v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Výše požadované energetické účinnosti a vzorec pro její výpočet je uveden v příloze č. 12 k tomuto zákonu.

(2) Spalovny odpadů, u nichž nejsou splněny podmínky spalování uvedené v odstavci 1, jsou zařízeními k odstraňování odpadů.

§ 31a

(1) Na trh nebo do oběhu je zakázáno uvádět

a) baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do elektrozařízení nebo do jiných výrobků, s výjimkou knoflíkových článků s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní, a

b) přenosné baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, včetně baterií a akumulátorů zabudovaných do elektrozařízení nebo do jiných výrobků.

(2) Zákaz stanovený v odstavci 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory, které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropských společenství před 27. zářím 2008, nebo které jsou určené pro použití v

a) nouzových nebo poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení,

b) zdravotnických přístrojích, nebo

c) bezšňůrových elektrických nástrojích.

(3) Výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují zabudování baterií nebo akumulátorů, je povinen tyto výrobky navrhovat tak, aby z nich bylo možné použité nebo odpadní baterie nebo akumulátory snadno a bezpečně vyjmout. K elektrozařízením nebo jiným výrobkům, v nichž jsou zabudovány baterie nebo akumulátory, je výrobce povinen připojit návod, jak lze baterie nebo akumulátory bezpečně vyjmout, včetně informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorů. Výrobce, distributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl tento návod předáván společně s výrobkem.

(4) Povinnosti uvedené v odstavci 3 se nevztahují na výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, pro které je z důvodu bezpečnosti, výkonu, léčebných důvodů nebo z důvodu uchování údajů nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektrického proudu vyžadující stálé spojení mezi elektrozařízením nebo jiným výrobkem a baterií nebo akumulátorem.

(5) Osoba, která uvedla po 26. září 2008 na trh baterie nebo akumulátory, na které se vztahuje zákaz podle odstavce 1 písm. b), musí zajistit stažení těchto baterií a akumulátorů z trhu.

§ 31b

(1) Výrobce je povinen na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci prokazující, že byly dodrženy podmínky stanovené v § 31a odst. 1.

(2) Distributor baterií nebo akumulátorů, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do elektrozařízení nebo jiných výrobků, je povinen na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci prokazující, že byly dodrženy podmínky stanovené v § 31a odst. 1.

(3) Povinnosti podle předchozích odstavců se nevztahují na výrobce a distributory těch přenosných baterií nebo akumulátorů, na které se vztahuje zákaz podle § 31a odst. 1 písm. b), a které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropských společenství před 27. zářím 2008, pokud tuto skutečnost výrobce nebo distributor kontrolnímu orgánu doloží.

(3) (4) Osoba, která dováží baterie nebo akumulátory, je povinna dodržení podmínek stanovených v § 31a odst. 1 prokázat celnímu úřadu.

(4) (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob prokazování dodržení podmínek celnímu úřadu podle odstavce 3.

§ 33a

Pro účely této části zákona se rozumí

a) biologicky rozložitelným odpadem - jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu,

b) biologickým odpadem – biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu,

c) c) zařízením pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů - zařízení pro
aerobní nebo anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů.

§ 37a

Povinnosti výrobců a akreditovaných zástupců

při využití odpadu z vybraných autovraků

(1) Akreditovaní zástupci^31e) a výrobci jsou povinni

a) poskytovat zpracovatelům vybraných autovraků a jejich částí všechny informace, které jsou nutné k věcně správnému a ekologicky šetrnému zpracování vybraného autovraku, jeho jednotlivých částí a materiálů, a informace o umístění všech nebezpečných látek ve vozidlech, a to ve formě příruček nebo na technickém nosiči dat v rozsahu potřebném pro zpracovatelská zařízení ve lhůtě do šesti měsíců po uvedení vozidla na trh,

b) zveřejnit a zpřístupnit formou propagačních materiálů při uvádění nového vozidla na trh potenciálním kupcům vozidel informace o projektech vozidel a jejich součástech s ohledem na možnost jejich využití a recyklace, informace o zpracování vybraných autovraků způsobem šetrným k životnímu prostředí, zejména o odčerpání všech kapalin a postupech pro demontáž, o vývoji a optimalizaci způsobů opětovného použití, recyklace a využití vybraných autovraků a jejich součástí a o pokroku dosaženém v oblasti využití a recyklace s cílem snížit množství odpadu k odstranění a zvýšit míru jeho využití a recyklace,

c) zajistit na vlastní náklady sběr, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a jejich částí s účinností ke dni účinnosti tohoto zákona pro nová vybraná vozidla uvedená na trh v České republice ode dne 1. července 2002 a dnem 1. ledna 2007 pro nová vybraná vozidla uvedená na trh v České republice před dnem 1. července 2002,

d) zajistit splnění požadavků stanovených v § 37 odst. 7 písm. b).

(2) Výrobci součástí používaných ve vozidlech jsou povinni poskytovat zpracovatelům vybraných autovraků v rozsahu požadovaném těmito zařízeními příslušné informace pro demontáž, skladování a zkoušky součástí, které lze opětovně použít.

(3) Každý výrobce a akreditovaný zástupce je povinen odebírat vybrané autovraky vlastní značky a jejich části poprvé uvedené na trh v České republice po 1. červenci 2002 a od 1. ledna 2007 i vybraná vozidla a jejich části uvedené na trh v České republice před 1. červencem 2002, jsou-li tato vybraná vozidla a jejich části odevzdány do sběrného místa stanoveného výrobcem nebo akreditovaným zástupcem.

(4) Povinnosti podle odstavce 1 písm. d) se nevztahují na vozidla zvláštního určení^31b).

(5) Výrobce a akreditovaný zástupce jsou povinni

a) ke splnění povinností stanovených v odstavci 1 písm. d) a odstavci 2 zajistit přiměřenou hustotou sběrných míst vybraných autovraků a jejich částí; za přiměřenou hustotu sběrných míst se považuje, pokud ve správním obvodě každé obce s rozšířenou působností, kde je prodejní místo výrobce, je vytvořeno minimálně jedno sběrné místo vybraných autovraků a jejich částí,

b) zpracovávat roční zprávu pro vlastní značku o plnění cílů stanovených v § 37 odst. 7
písm. b) za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu zaslat ministerstvu do 31. března.

(6) Ke splnění povinností stanovených v odstavci 4 musí výrobce nebo akreditovaný zástupce uzavřít písemnou smlouvu s osobou oprávněnou ke sběru, výkupu, zpracování, případně využívání a odstraňování vybraných autovraků, pokud jí není sám.

____________________

31b) Příloha č. 1 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.

31e) § 2 odst. 10 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 103/2004 Sb.
31b) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

31e) § 2 odst. 10 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 103/2004 Sb. a zákona č. 411/2005 Sb.

§ 42

Plán odpadového hospodářství České republiky

(1) Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností. Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti.

(2) Plán odpadového hospodářství České republiky obsahuje programy předcházení vzniku odpadů, vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, závaznou část a směrnou část.

(3) Programy předcházení vzniku odpadů jsou do plánů odpadového hospodářství zahrnuty prostřednictvím konkrétních cílů pro předcházení vzniku odpadů a pomocí opatření uvedených v příloze Plánu odpadového hospodářství České republiky.

~~(3)~~ (4) Závaznou část plánu odpadového hospodářství České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením.

~~(4)~~ (5) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví rámcové cíle, rámcová opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu indikátorů jejich hodnocení pro

a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností,

b) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,

c) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,

d) nakládání s odpady z obalů,

e) využívání odpadů,

f) snižování podílu odpadů ukládaných na skládky a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené,

g) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.,

h) plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k tomuto zákonu.

~~(5)~~ (6) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.

~~(6)~~ (7) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.

~~(7)~~ (8) Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství České republiky provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů každoročně do 31. prosince následujícího roku.

~~(8)~~ (9) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem.

§ 43

Plán odpadového hospodářství kraje

(1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území a jeho změny.

(2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.

(3) Plán odpadového hospodářství kraje obsahuje závaznou část a směrnou část.

(4) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje stanoví konkrétní cíle, konkrétní opatření k jejich dosažení pro

a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností,

b) nakládání s komunálními odpady,

c) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,

d) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,

e) nakládání s odpady z obalů,

f) využívání odpadů,

g) snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené,

h) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.,

i) plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k tomuto zákonu.

(5) Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn spolu vzájemně spolupracovat.

(6) Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje nebo mění závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky.

(7) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.

(8) Kraj v samostatné působnosti je povinen do 10 dnů ode dne zpracování návrhu plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny oznámit způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do tohoto návrhu plánu nahlédnout, činit si výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlédnutí do návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny musí být umožněno po dobu nejméně 30 kalendářních dnů ode dne oznámení možnosti veřejného nahlédnutí; v této lhůtě lze též uplatnit k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změně písemné vyjádření. Kraj je povinen připomínky vypořádat a toto vypořádání zveřejnit.

(9) Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat kopii plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny ministerstvu do 1 měsíce po jeho schválení.

(10) Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou³²⁾. Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství původců odpadů a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.

(11) Kraj zasílá vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu každoročně do 15. listopadu následujícího roku. Vyhodnocení provede pomocí soustavy indikátorů stanovené v závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky.

(12) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem.

_______________________________________
32) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

Hlava II

Finanční zajištění první fáze provozu skládky

§ 48a

Provozovatel skládky je povinen před zahájením první fáze provozu skládky nebo její části

a) sjednat pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí a zdraví lidí³⁶⁾způsobenou provozem skládky nebo její části v první fázi provozu skládky a za škodu vzniklou z důvodu ukončení provozu během první fáze provozu skládky,

b) uložit na zvláštní účet částku ve výši nákladů nutných na odstranění škod podle písmene a). Možné škody, jejich rozsah a výši částky stanoví znalecký posudek k tomu oprávněné osoby^36a). Prostředky z tohoto účtu mohou být čerpány pouze na uvedený účel a se souhlasem příslušného krajského úřadu; účet lze zrušit po ukončení první fáze provozu skládky nebo její části nebo po ukončení provozu během první fáze provozu skládky se souhlasem příslušného krajského úřadu poté, co došlo k vypořádání případných škod nebo je nepochybné, že žádné škody nevznikly; úroky z peněžních prostředků na bankovním účtu se stávají součástí peněžních prostředků na zajištění provozu skládky; nebo

c) zajistit náklady na odstranění škod podle písmene a) formou záruky vystavené právnickou osobou oprávněnou k poskytování záruk^36b). Možné škody a jejich rozsah stanoví znalecký posudek k tomu oprávněné osoby^36a). Záruka musí trvat po celou dobu první fáze provozu skládky.

_______________________________________

36) Příloha č. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

36a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

36b) § 1 odst. 3 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.

§ 52

Skládka nebo její část může být považována za uzavřenou až poté, co příslušný krajský úřad provede konečnou kontrolu skládky a udělí provozovateli souhlas s uzavřením skládky. Dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci stanoví individuálně pro každou skládku nebo její část příslušný krajský úřad jako součást provozního řádu. Lhůta nesmí být kratší než 30 let.

§ 54

nadpis vypuštěn

(1) Odpad vzniklý v České republice se přednostně odstraňuje v České republice.

(2) Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění je zakázána s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze.

(3) Odpad vzniklý v České republice se přednostně využívá v České republice, nejedná-li se o jeho využití v jiných členských státech Evropské unie.

(4) Zásady pro rozhodování ve věcech přeshraniční přepravy odpadů stanoví vláda nařízením.

§ 76

Inspekce

(1) Inspekce

a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,

b) minimálně jednou ročně kontroluje, jak původce odpadů z výroby oxidu titaničitého dodržuje ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství,

c) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení stanovených povinností podle § 66 odst. 2 až 5; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,

d) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle § 9 odst. 3 a 4,

e) dává ministerstvu podněty k uplatnění vrchního státního dozoru,

f) dává podněty krajskému úřadu k zákazu provozu zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení právní předpisy týkající se odpadového hospodářství a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě,

g) kontroluje, zda osoby využívající vytěžené zeminy, hlušiny nebo sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků jako materiál k zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu, mají doklady, které osvědčují, že vytěžené zeminy, hlušiny nebo sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu (terénním úpravám); může odebírat jejich vzorky a kontrolovat skutečné koncentrace škodlivin, jejichž limity jsou stanoveny v příloze č. 9 tohoto zákona,

g) kontroluje, zda osoby využívající sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků k zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu mají doklady, které osvědčují, že sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků vyhovují limitům znečištění pro zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu; může odebírat vzorky sedimentů a kontrolovat skutečné koncentrace škodlivin, jejichž limity jsou stanoveny v příloze č. 9 k tomuto zákonu,

h) kontroluje, zda je s odpady perzistentních organických znečišťujících látek nakládáno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách^30a) a zákonem,

i) může zakázat do zjednání nápravy uvádět na trh nebo do oběhu baterie nebo akumulátory, které nesplňují požadavky stanovené v části čtvrté hlavy II, dílu 3 nebo pozastavit uvádění takových baterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu; hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může současně nařídit výrobci baterií nebo akumulátorů, které nesplňují požadavky stanovené v části čtvrté hlavy II, dílu 3, aby zajistil stažení takovýchto baterií nebo akumulátorů z trhu,

j) provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství^39a) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém^39b), s výjimkou těchto kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod.,

k) může podat Ministerstvu vnitra v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup žádost o poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů a evidence obyvatel vedených podle zvláštních právních předpisů^45a)v rozsahu nezbytně nutném pro ověření údajů v evidenci osob vedené podle § 18 odst. 3 provozovatelem zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů; Ministerstvo vnitra poskytne údaje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup, požádá-li o to inspekce.

(2) V rámci přeshraniční přepravy odpadů je inspekce oprávněna provádět kontroly na místě vzniku odpadu, u oznamovatele a příjemce a na hraničních přechodech. Je oprávněna též provádět kontrolu dokladů podle právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu³⁹⁾ a podle tohoto zákona, fyzickou kontrolu odpadů a odebírat a analyzovat vzorky.

(3) Inspekce spolupracuje s obecními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví, celními úřady, Hasičským záchranným sborem, Policií České republiky a územními finančními orgány, popřípadě dalšími správními úřady, kraji a obcemi a poskytuje jim odbornou pomoc.

(4) Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se při kontrolní činnosti prokazují průkazy inspekce.

§ 78

Kraje

(1) Kraj

a) zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území v rozsahu stanoveném tímto zákonem; provádí změny tohoto plánu,

b) zasílá kopii schváleného plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu,

c) vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou kraje závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změny,

d) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství České republiky.

(2) Krajský úřad

a) uděluje souhlas k provozování zařízení a k plánu úprav skládky; udělení souhlasu může vázat na podmínky,

b) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,

c) uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady; udělení souhlasu může vázat na podmínky,

d) ukládá rozhodnutím původci odpadů povinnost zaplatit poplatek za uložení odpadů na skládku, pokud původce tento poplatek ve stanovené výši nezaplatil,

e) uděluje souhlas s uzavřením skládky, stanovuje dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci podle § 52,

f) zpracovává a průběžně vede evidenci jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona,

g) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

h) rozhoduje v pochybnostech, zda se movitá věc příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu považuje za odpad, a to na návrh vlastníka této movité věci nebo správního úřadu, který provádí řízení, v němž se tato otázka vyskytla, nebo který rozhodnutí o této otázce potřebuje ke své další činnosti,

i) uděluje souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem podle § 16 odst. 3 v množství větším než sto tun nebezpečného odpadu za rok; udělení souhlasu může vázat na podmínky,

j) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle § 16 odst. 2 původci, který nakládá s odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok. Udělení souhlasu může vázat na podmínky,

k) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle § 18 odst. 2. Udělení souhlasu může vázat na podmínky,

l) uděluje souhlas k čerpání prostředků ze zvláštního vázaného účtu podle § 48a písm. b) a souhlas s jeho zrušením,

l) m) uděluje souhlas k dispozici se zvláštním vázaným účtem a k čerpání z prostředků finanční rezervy podle § 50 odst. 2 a § 51 odst. 1, 2 a 3, udělení souhlasu může vázat na podmínky,

m) n) může zakázat provoz zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro nakládání s odpady a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě,

n) o) může omezit nebo zakázat provoz zařízení k nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, pokud monitorování složek životního prostředí prokáže akutní toxicitu přesahující mezní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiné, stejně závažné zhoršení stavu životního prostředí,

o) p) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle § 9 odst. 3 a 4,

p) q) vede, pravidelně aktualizuje a zveřejňuje seznam osob oprávněných ke zpracování autovraků a doplňuje informační systém sledování toků vybraných autovraků způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

r) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství původce,

s) kontroluje u provozovatele skládky placení poplatků za ukládání odpadů na skládky,

t) ukládá rozhodnutím provozovateli skládky povinnost zaplatit vybraný poplatek za uložení odpadů na skládku, pokud tento poplatek neodvedl ve stanovené lhůtě příjemci,

u) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje,

v) rozhoduje podle čl. 7 odst. 4 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách^30a); v rozhodnutí může stanovit podmínky; o vydaných rozhodnutích informuje ministerstvo každoročně do 30. dubna následujícího roku.

(3) Při posuzování žádostí o udělení souhlasů podle odstavce 2 hodnotí krajský úřad zejména jejich soulad s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a soulad se závaznými částmi řešení plánu odpadového hospodářství kraje a plánu odpadového hospodářství České republiky.

(4) Krajský úřad zruší nebo změní rozhodnutí o udělení souhlasu, který spadá do jeho kompetence podle tohoto zákona, v případě, že

a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání rozhodnutí o udělení souhlasu,

b) provozovatel zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů není schopen zajistit podmínky ochrany životního prostředí stanovené v právních předpisech nebo provozovatel skládky nemá vytvořenou finanční rezervu podle § 49 až 51 a v určené lhůtě nedojde ke zjednání nápravy, nebo

c) právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které byl udělen souhlas, opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky, na které je souhlas vázán.

(5) Krajský úřad může zrušit rozhodnutí o udělení souhlasu, který spadá do jeho kompetence podle tohoto zákona, nebude-li nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení činnosti odpadového hospodáře ustanoven nový odpadový hospodář a jeho ustanovení oznámeno krajskému úřadu nebo nebude-li ustanovený odpadový hospodář splňovat podmínky odborné způsobilosti.

(6) Pokud tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování podle odstavce 2 místně příslušný krajský úřad, v jehož obvodu je provozováno zařízení nebo činnost, nebo se nachází věc, které se rozhodnutí týká.

(7) Činnosti uvedené v odstavcích 2 až 5 mohou zaměstnanci příslušného krajského úřadu vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti⁴⁸⁾.

§ 82

Společné ustanovení

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád¹³⁾.

(2) Souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1, § 16 odst. 2 a 3, § 12 odst. 5, souhlas podle ~~§ 51 odst. 1~~ § 48a písm. b), § 51 odst. 1 a § 52, stanovení doby trvání a podmínky péče podle § 52 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. a) až d) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

(3) Ohlašovací nebo oznamovací povinnost vůči orgánům veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství podle § 16 odst. 1 písm. g), § 18 odst. 1 písm. j), § 19 odst. 1 písm. e), § 20 písm. e), § 37a odst. 4 písm. b), § 37b odst. 1 písm. g), § 37c odst. 1 písm. h), § 37h odst. 2, § 37l odst. 3 písm. e), § 38 odst. 10 a § 39 odst. 2, 3, 5 a 8 se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.

Příloha č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Seznam nebezpečných vlastností odpadu

	Nebezpečná vlastnost odpadu
H1	Výbušnost
H2	Oxidační schopnost
H3-A	Vysoká hořlavost
H3-B	Hořlavost
H4	Dráždivost
H5	Škodlivost zdraví
H6	Toxicita
H7	Karcinogenita
H8	Žíravost
H9	Infekčnost
H10	Teratogenita
H11	Mutagenita
H12	Schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami
H13	~~Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování~~ Senzibilita*
H14	Ekotoxicita
H15	Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování

* Pokud jsou k dispozici zkušební metody

Příloha č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Způsoby využívání odpadů

R1	Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie
R2	Získání/regenerace rozpouštědel
R3	Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických procesů)
R4	Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin
R5	Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů
R6	Regenerace kyselin nebo zásad
R7	Obnova látek používaných ke snižování znečištění
R8	Získání složek katalyzátorů
R9	Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů
R10	Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii
R11	Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10
R12	~~Předúprava~~ Úprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11
R13	Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem)

Příloha č. 9 k zákonu č. 185/2001 Sb.

~~Limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených zeminách a vytěžených hlušinách, včetně sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků~~

Limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků

ukazatel	jednotka	limit	ukazatel	jednotka	limit
Zn	mg/kg sušiny	600	Ba	mg/kg sušiny	600
Ni	mg/kg sušiny	80	Be	mg/kg sušiny	5
Pb	mg/kg sušiny	100	AOX¹⁾	mg/kg sušiny	30
As	mg/kg sušiny	30	uhlovodíky C10-C40	mg/kg sušiny	300
Cu	mg/kg sušiny	100	trichlorethylen	mikrog/kg sušiny	50
Hg	mg/kg sušiny	0,8	tetrachlorethylen	mikrog/kg sušiny	50
Cd	mg/kg sušiny	2,5	BTEX²⁾	mikrog/kg sušiny	400
V	mg/kg sušiny	180	PAU³⁾	mikrog/kg sušiny	6 000
Co	mg/kg sušiny	30	PCB⁴⁾	mikrog/kg sušiny	200

Laboratorní zkoušky pro účely hodnocení splnění limitů stanovených touto přílohou se provádějí podle norem uvedených v příloze č. 12 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 341/2008 Sb. a v příloze č. 6 vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.

V případech výskytu vyšších hodnot koncentrací určitých škodlivin ve vytěžených zeminách a hlušinách, včetně sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, způsobených výskytem těchto látek v dané oblasti v přirozeném pozadí, se limitní hodnoty pro využití takových materiálů v dané oblasti zvyšují na prokázané hodnoty výskytu těchto látek v přirozeném pozadí.

1) AOX - adsorbovatelné organické halogeny

2) BTEX - monocyklické aromatické uhlovodíky nehalogenované (suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů)

3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma anthracenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, fenanthrenu, fluoranthenu, chrysenu, ideno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

4) PCB - ostatní aromatické uhlovodíky halogenované (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180).

Příloha č. 11 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Způsob a podmínky stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění ve smyslu článku 6 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů a podklady a doklady nezbytné pro stanovení její výše

1. Obecné zásady

Finanční záruka je poskytována nebo pojistné plnění je vyplaceno ve prospěch ministerstva. Ministerstvo z finanční záruky nebo z pojistného plnění financuje alternativní naložení s odpadem, včetně případného návratu do České republiky, pokud oznamovatel, příjemce či jiná odpovědná osoba nesplní na vlastní náklady příslušné povinnosti podle článků 22 až 25 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů³⁹⁾. Finanční záruka nebo odpovídající pojištění musí splňovat následující požadavky:

1.1 V záruční listině nebo v pojistné smlouvě a pojistce musí být jmenovitě uvedeno, že se jedná o finanční záruku nebo odpovídající pojištění ve smyslu článku 6 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů³⁹⁾.

1.2 Výše finanční záruky, případně limit pojistného plnění, musí dosahovat minimálně výše schválené ministerstvem.

1.3 Finanční částka nebo její část musí být po výzvě ministerstva vyplacena okamžitě bez jakýchkoli podmínek a zkoumání důvodu ze strany banky, pojišťovny či jiného peněžního ústavu. Finanční částka může být na pokyn ministerstva v souladu s článkem 6 odst. 7 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů³⁹⁾ vyplacena i jinému příslušnému orgánu ve smyslu článku 2 odst. 18 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů³⁹⁾.

1.4 Pokud je finanční záruka poskytnuta nebo odpovídající pojištění sjednáno na dobu určitou, musí trvat ještě nejméně 16 měsíců po skončení platnosti příslušného rozhodnutí ministerstva o souhlasu s přepravou odpadů. Tato lhůta může být výjimečně přiměřeně zkrácena v případech podle článku 9 odst. 7 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů. V případě, že je odpad přepravován k předběžné operaci, musí být trvání finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění naopak přiměřeně prodlouženo.

1.5 Finanční záruka nebo odpovídající pojištění v určité výši se zásadně vztahuje k jedinému formuláři oznámení.

2. Způsob stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění

Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění může být prováděno dvojím způsobem:

2.1 Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné ministerstvem: Stanovení výše provede ministerstvo podle odst. 5 na základě podkladů, které jsou obsaženy v řádně provedeném oznámení ve smyslu čl. 4 druhého pododstavce bodu 3 přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾, případně s použitím součtu hmotností tzv. “živých zásilek”, který navrhne oznamovatel.

2.2 Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné oznamovatelem: Stanovení výše provede oznamovatel podle odst. 4 na základě stanovených informací a dokumentace, které musí být přiloženy.

2.3 Volba způsobu stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění. Způsob (podle odst. 2.1 nebo 2.2) volí oznamovatel, způsoby však nelze směšovat. Pokud bude stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění provedeno oznamovatelem podle odst. 2.2, musí oznamovatel ministerstvu doložit všechny podklady uvedené v odstavci 4.1, nikoliv pouze jejich část.

3. Základní vzorec pro stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění

Z = M × (A + T + S) (1)

Z – potřebná výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění v [Kč] nebo [euro]. Minimální výše bez ohledu na výsledek výpočtu podle vzorce (1) je 10 000 Kč

M – hmotnost odpadu v tunách [t], ke které se vztahuje finanční záruka nebo odpovídající pojištění

A – cena za alternativní využití nebo odstranění jedné tuny odpadu

T – cena za dopravu jedné tuny odpadu ze zařízení v zemi určení zpět do České republiky

S – cena za uskladnění jedné tuny odpadu po dobu 90 dnů.

Rozměr veličin T, A a S je [Kč × t ^-1], [euro × t ^-1] apod. Před dosazením těchto veličin do vzorce (1) je nezbytné převést je na shodnou jednotku ([Kč × t ^-1] nebo [euro × t ^-1]) podle aktuálního kurzu devizového trhu stanoveného Českou národní bankou v okamžiku podání oznámení, případně v okamžiku, kdy je výpočet prováděn.

4. Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné oznamovatelem

4.1 Informace a dokumentace ke stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděného oznamovatelem

4.1.1 Adresa zařízení v České republice, které provede alternativní naložení s odpadem v případech podle článků 22 až 25 přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾. Toto zařízení nesmí být zařízením pro předběžné využití nebo odstranění odpadu ve smyslu článku 2 odst. 5 a 7 přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾.

4.1.2 Doklad o oprávněnosti zařízení podle odstavce 4.1.1 provést alternativní naložení s odpadem v souladu s § 14, případně podle zákona o integrované prevenci.

4.1.3 Smlouva s provozovatelem zařízení podle odstavce 4.1.1 obsahující závazek, že zařízení provede v případech podle článků 22 až 25 přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾ alternativní využití nebo odstranění odpadu; smlouva musí obsahovat údaj o ceně za alternativní využití nebo odstranění odpadu.

4.1.4 Přepravní vzdálenost mezi zařízením podle bloku 10 formuláře oznámení a zařízením pro alternativní naložení s odpadem dle odstavce 4.1.1.

4.1.5 Prohlášení subjektu ze země určení o tom, že je schopen zajistit skladování předmětného odpadu v zemi určení po dobu 90 dnů; prohlášení musí obsahovat cenu za toto skladování.

4.1.6 Pokud oznamovatel provádí stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění s množstvím odpadu podle odst. 6.2, řádné odůvodnění hodnoty “M” ve vzorci (1) ve vztahu k blokům 4 a 5 formuláře oznámení a době, která bude potřebná od převzetí zásilky odpadu příjemcem do doručení potvrzení o využití nebo odstranění odpadu podle čl. 16 písm. e) přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾ ministerstvu.

Pokud nebudou doloženy podklady a doklady podle odstavce 4.1.1 až 4.1.5 vůbec nebo budou doloženy pouze částečně, provede stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění ministerstvo.

4.2. Cena za alternativní naložení s odpadem – člen “A” ve vzorci (1)

Za člen “A” se do vzorce (1) dosazuje cena doložená dle odstavce 4.1.3. Pokud je doložena kladná tržní hodnota, dosazuje se do vzorce za člen “A” nula.

4.3 Cena za přepravu – člen “T” ve vzorci (1)

Cena za dopravu jedné tuny odpadu se počítá podle vzorce:

T = 10 + 0,1 × L (2)

10 – konstanta, jejíž rozměr je [euro × t^-1]

0,1 – konstanta, jejíž rozměr je [euro × t^-1 × km^-1]

T – hodnota “T” vychází výpočtem v [euro × t^-1].

4.4 Cena za skladování odpadu po dobu 90 dnů – člen “S” ve vzorci (1)

Oznamovatel hodnotu získanou podle odstavce 4.1.5 převede na Kč a srovná ji s příslušnou hodnotou v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1 – Ceny za skladování odpadu po dobu 90 dnů

Typ odpadu	Cena v Kč/t
Tuhý odpad	1 000
Kapalný odpad	8 000

Do vzorce (1) pak za člen “S” dosadí tu hodnotu, která je vyšší.

4.5. Konečný výpočet

5. Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné ministerstvem

5.1 Informace a dokumentace ke stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděného ministerstvem

Ministerstvo vychází z informací a dokumentace, které jsou obsaženy v řádně provedeném oznámení ve smyslu čl. 4 druhého pododstavce bodu 3 přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾. Pokud má být při stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění za “M” dosazena hodnota součtu “živých zásilek” podle odst. 6.2, oznamovatel ministerstvu sdělí a odůvodní tuto hodnotu obdobně, jako je uvedeno v odst. 4.1.6.

5.2. Cena za alternativní naložení s odpadem – člen “A” ve vzorci (1)

Použije se přiměřená hodnota z následující tabulky:

Tabulka č. 2 – stanovení členu “A” ve vzorci (1)

Typ odpadů, případně způsob alternativního naložení	Cena v Kč/t
Skládkování odpadu kategorie “O”	*1 500)**
Skládkování odpadu kategorie “N”	*9 500)**
Spalování odpadu bez PCB a freonů	9 000
Neutralizace odpadní kyseliny sírové	13 000
Vyřazená chladicí zařízení	13 000
Dentální amalgám ve spalovně NO	50 000
Spalování freonů	250 000
Spalování odpadu s obsahem 50-100 ppm PCB	20 000
Jiné odpady neobsahující Hg, PCB, PCT, freony, apod.	20 000)**

*) Na odpady se nesmí vztahovat zákaz skládkování

**) Minimální hodnota, cena se stanoví podle charakteru odpadu

Pokud je ministerstvu známo, že přepravovaný odpad má kladnou tržní hodnotu, dosadí se do vzorce (1) za člen “A” nula.

5.3 Cena za přepravu - člen “T” ve vzorci (1)

Cena za dopravu jedné tuny odpadu se počítá podle vzorce:

T = 10 + 0,1 × (LS + 500) (3)

500 - konstanta, jejíž rozměr je [km]

LS - vzdálenost v [km] mezi zahraničním zařízením pro využití nebo odstranění podle bloku 10 formuláře oznámení a skladem pro zpětný návrat odpadu, jehož adresa je součástí oznámení podle § 55.

5.4 Cena za skladování odpadu po dobu 90 dnů – člen “S” ve vzorci (1)

Použije se vhodná hodnota z tabulky č. 1 uvedené v odstavci 4.4

5.5 Konečný výpočet

Ministerstvo hodnoty veličin “A”, “T” a “S” získané podle odstavců 5.2., 5.3. a 5.4. převede na shodnou měnovou jednotku (Kč nebo euro). Za “M” dosadí do vzorce (1) celkové množství odpadu v tunách, které má být z ČR přepraveno do zahraničí podle bloku 5 formuláře oznámení, případně za “M” dosadí součet hmotností “živých zásilek” odpadu podle druhé věty odst. 5.1.

6. Množství odpadu, ke kterému se vztahuje finanční záruka nebo limit pojistného plnění z odpovídajícího pojištění – člen “M” ve vzorci (1)

Do obecného vzorce (1) pro výpočet se dosazuje množství odpadu v tunách, které odpovídá buď:

6.1 údaji o celkovém plánovaném množství odpadu podle bloku 5 formuláře oznámení, nebo

6.2 součtu hmotností tzv. “živých zásilek”. Za “živou zásilku” odpadu v rámci souhlasu ministerstva vydaného na základě obecného oznámení je považována taková zásilka, která byla odeslána od oznamovatele k příjemci, ale příjemce dosud nezaslal potvrzení o využití nebo odstranění zásilky. Stanovení hodnoty “M” závisí zejména na hmotnosti jednotlivých zásilek, četnosti zásilek a na rychlosti, s jakou je příjemce odpadu schopen zaslat potvrzení o využití nebo odstranění zásilky odpadu v souladu s čl. 16 písm. e) přímo použitelného předpisu Evropských společenství³⁹⁾. Ministerstvo stanoví v rozhodnutí o souhlasu s přepravou odpovídající podmínku.

Příloha č. 12 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Vzorec pro výpočet energetické účinnosti

Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef))

Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok).

Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok).

EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok).

Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok).

0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování.

Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů.

Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využívání odpadů způsobem R1

Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení před 1. lednem 2009…………0,60

Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci 2008….……...0,65

Příloha č. 13 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Cíle pro předcházení vzniku odpadů

Používat plánovacích opatření nebo jiných ekonomických nástrojů na podporu efektivního využívání zdrojů.

Podporovat výzkum a vývoj v oblasti dosahování čistších produktů a technologií spojených se vznikem menšího množství odpadů a šíření a využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje.

Podporovat ekodesign (systematické začleňování aspektů ochrany životního prostředí do návrhu výrobku s cílem zlepšit vliv tohoto výrobku na životní prostředí během celého jeho životního cyklu).

Poskytovat informace o technikách předcházení vzniku odpadů s cílem usnadnit v průmyslu používání nejlepších dostupných technik.

Organizovat školení na úrovni příslušných orgánů, zaměřených na zařazování požadavků týkajících se předcházení vzniku odpadů do povolení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění.

Zavádět opatření k předcházení vzniku odpadů v zařízeních, která nespadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění. Tato opatření by případně mohla zahrnovat posouzení nebo plány předcházení vzniku odpadů.

Zařazovat kritéria ochrany životního prostředí a předcházení vzniku odpadů do výzev k podávání nabídek v rámci veřejných a podnikových výběrových řízení a do smluv v souladu s příručkou o zadávání veřejných zakázek, kterou zveřejnila Komise Evropských společenství dne 29. října 2004.

Podporovat opětovné používání a přípravu k opětovnému používání vhodných vyřazených výrobků nebo jejich složek, zejména prostřednictvím vzdělávacích, ekonomických, logistických nebo jiných opatření (například podpora nebo zřízení akreditovaných středisek pro opravy a opětovné použití a rozšiřování jejich sítí zejména v hustě obydlených oblastech).

Zpět na Related...

Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna