Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna

Přílohy dokumentu (1)

 Originál dokumentu (1.0 MB)


Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled, úplné zobrazení získáte prostřednictvím odkazu na originál dokumentu.

---

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2010

V. volební období

___________________________________________________________

 

 

 

1025

 

 

Vládní návrh

 

 

na vydání

zákona

 

 

kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

 

V l á d n í n á v r h

 

ZÁKON

ze dne 2010,

kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl. I

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona 281/2009 Sb., se mění takto:

 

1. V § 2 písmeno l) zní:

“l) rozhraním

1. koncový bod veřejné komunikační sítě,
2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo
3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními,

a jejich technické specifikace,”.

CELEX: 31999L0005

1. V § 8 odst. 5 se slova “obecné podmínky podle odstavce 3” nahrazují slovy “podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4”.
2. V § 10 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až p) se označují jako písmena a) až o).

3. V § 15 odst. 2 větě poslední se slovo “optimální” nahrazuje slovem “účelné”.
4. V § 15 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

“(3) Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro radiokomunikační službu  nebo k zajišťování sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby.

(4) Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, popřípadě všeobecným oprávněním.”.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

5. V § 15 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:

“(6) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektru ^10a).

10a) Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.”.

(CELEX) 32007DO344

6. V § 16 odst. 3 se slova “a rádiová zařízení” nahrazují slovy “, popřípadě rádiová zařízení”.
7. V § 17 odst. 3 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:

“c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno,

d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,”.

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena e) až g).

8. V § 17 odst. 5 se na konci písmene a) doplňují slova “pokud se nejedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů,”.

 

9. V § 17 odst. 5 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

“b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto přídělu,”.

(CELEX) 32002L0021

Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h).

10. V § 17 odst. 11 písmeno b) zní:

“b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,”.

11. V § 17 odst. 11 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

“c) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo zajištění bezpečnosti státu,”.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

12. V § 17 odst. 11 se na konci písmene f) slovo “nebo” zrušuje a písmeno g) zní:

“g) oznámil záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, nebo”.

13. V § 17 odst. 11 se doplňuje písmeno h), které zní:

“h) došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, a o rádiové kmitočty žádá osoba, která není držitelem přídělu rádiových kmitočtů uděleného na základě omezení nebo osobou, které byl udělen souhlas držitele přídělu rádiových kmitočtů.”.

14. V § 17 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:

“(12) Úřad přeruší řízení o žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže hodlá oznámit záměr omezit počet práv podle § 20 odst. 2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3 měsíce od doručení žádosti.”.

Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce13 a 14.

15. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

“c) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo

d) dodržení závazků vyplývajících z  členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu.”.

16. V § 18 odst. 3 se slova “kmitočtovými plány” nahrazují slovy “plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra” a věta poslední se zrušuje.
17. V § 19 odst. 1 písmeno a) zní:

“a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo”.

18. V § 19 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní :

“b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo vyžaduje-li to zajištění bezpečnosti státu,”.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).

19. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova “ nebo změna výše poplatků podle § 24,”.
20. V § 19 odst. 1 písm. e) se slova “z důvodu změny technických parametrů přiděleného kmitočtu” zrušují a za slova “přiděleného kmitočtu” se vkládají slova “nebo jeho technických parametrů”.
21. V § 19 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova “podle § 27”.
22. V § 19 se na konci odstavce 3 doplňuje věta “Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být držitelem tohoto oprávnění doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.”.
23. V § 19 odst. 4 písm. c) se za slova “Evropské unii” vkládají slova “, Severoatlantické alianci”.
24. V § 19 odst. 4 písm. d) se slova “doba užívání kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské kmitočtové služby, nebo” nahrazují slovy “lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby, nebo”.
25. V § 19 odst. 5 se za slovo “písm.” vkládají slova “b) nebo”.
26. V § 19 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.

27. V § 19 odst. 6 písm. c) se slovo “nebo” zrušuje.
28. V § 19 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem “,nebo” a doplňuje se písmeno e), které zní:

“e) dnem převodu přídělu rádiových kmitočtů podle § 23.”.

29. V § 19 se za odstavec 6 doplňuje odstavec 7, který zní:

“(7) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění.”.

30. V § 21 odst. 5 písm. e) se slova “výše poplatku” nahrazují slovy “výši částky”.
31. V § 22 odst. 1 větě první se slova “držiteli přídělu” nahrazují slovem “Úřadem”.
32. V § 22 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:

“a) specifikaci rádiových kmitočtů,”.

Dosavadní písmena a) až f) se označují jako b) až g).

33. V § 22 odst. 2 písm. d) se slova “práv vyplývajících z” zrušují.
34. V § 22 se na konci odstavce 5 doplňuje věta “Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.”.
35. Za § 22 se vkládají nové § 22a až 22d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 16a a 16b znějí:

Ҥ 22a

Změna přídělu rádiových kmitočtů

 

1. Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu.
2. Předseda Rady může rovněž rozhodnout o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

a) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo

b) jde o převod přídělu podle § 23.

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro která byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Společenství nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

(4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu.

(5) Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2.

(CELEX) 32002L0020

§ 22b

Odnětí přídělu rádiových kmitočtů

(1) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen “odnětí přídělu rádiových kmitočtů”), jestliže

a) držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem¹¹⁾, ¹⁶⁾ a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

b) držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo

c) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění.

(2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat rádiové kmitočty ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů.

(3) Při rozhodování podle odstavce 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných služeb, pro která byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů.

(4) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,

b) držitel přídělu o odnětí požádal, nebo

c) v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst. 1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

(CELEX) 32002L0020

§ 22c

Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů

(1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou byl udělen,

b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4,

c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen,

1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic^16a) nebo správce dědictví^16b), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4, nebo

2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4,

d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a § 22b nabylo právní moci, nebo

e) marným uplynutím lhůty podle § 23 odst. 3.

(2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

(3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.

§ 22d

Přechod přídělu radiových kmitočtů

(1) Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího právního nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 4 a jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1.

(2) Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně informovat Úřad bez zbytečného odkladu.

(3) Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 4.

(4) Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce 3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad.

___________________________

16a) § 473 až § 475a a § 477 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

16b) § 175f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.”.

1. § 23 včetně nadpisu zní:

Ҥ 23

Převod přídělu rádiových kmitočtů

(1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen “převod přídělu”) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud

1. zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů,
2. zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno,
3. zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra,
4. neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části,
5. žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2.

 

(2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede

1. své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,
2. identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,
3. číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu přídělu,
4. označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu radiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu přídělu radiových kmitočtů,
5. dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu budoucím nabyvatelem,
6. informace o finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu.

 

1. Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1.
2. Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.”.

(CELEX) 32002L0021

1. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který zní:

Ҥ 23a

(1) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí přídělu rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu rádiových kmitočtů.

(2) Úřad vydá na žádost nového držitele přídělu rádiových kmitočtů osvědčení o změně v osobě držitele přídělu.”.

(CELEX) 32002L0020

2. V § 25 odst. 4 se za slova “Sbírce mezinárodních smluv” vkládají slova “, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu”.
3. V § 26 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní:

“(2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Je-li držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů právnická osoba, je povinna zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu¹⁸⁾, ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy.

___________________________

18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).”.

(CELEX) 32005L0036

4. V § 26 odst. 3 větě druhé se slovo “umožní” nahrazuje slovy “stanoví datum” a za slovo “zkoušky” se vkládají slova “tak, aby se konala.”.”
5. V § 26 odst. 4 se za slovo “zkouškou” vkládají slova “nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu”.

(CELEX) 32005L0036

6. V § 26 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

“(6) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti.

(7) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.”.

7. V § 27 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

“(4) Náklady podle odstavce 1 se rozumí

a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů,

b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů,

c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu,

d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení, a

e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů.”.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

8. V § 30 se na konci odstavce 2 doplňují věty “V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též nepodnikající osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena. Pro přístup k neveřejným komunikačním sítím Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel osobě zajišťující tyto sítě.”.

(CELEX) 32007D0116

 

9. V § 30 odst. 8 se na konci písmene d) slovo “nebo” nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
10. § 31 se včetně nadpisu zrušuje.
11. V § 33 se na konci odstavce 1 doplňuje věta “Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.”.
12. V § 33 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou “Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.”.
13. V § 33 odst. 4 písm. a) se za slova “v odstavci 3” vkládají slova “včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní služby”.
14. V § 33 odst. 4 písm. b) se za slovo “zajistit” vkládají slova “Úřadu a”.
15. V § 33 odst. 6 se za slovo “zpřístupnit” vkládají slova “Úřadu a”.
16. V § 33 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:

“(11) Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti provozování telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována. Žádost podle věty první musí být učiněna v elektronické podobě a opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle zvláštního právního předpisu. O zpětném uvedení telekomunikačního koncového zařízení do provozu rozhodne Úřad na žádost účastníka.”.

(12) Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání na tato čísla za jiným účelem, než který je stanoven v odstavci 1.”.

17. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně poznámky pod čarou č. 18a zní:

Ҥ 33a

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, bezplatné volání na evropská harmonizovaná čísla^18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno.

______________________________________

18a) Rozhodnutí Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.”.

(CELEX) 32007D0116

18. V § 34 se na konci odstavce 1 doplňuje věta “To neplatí v případě telefonních čísel pro přístup ke službám, která stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.”.
19. V § 34 odst. 3 se slova “služeb bezplatného volání” nahrazují slovy “pro přístup ke službám na účet volaného” a slova “se zvýšeným tarifem” se nahrazují slovy “s vyjádřenou cenou”.
20. V § 36 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova “ nebo změna výše poplatků podle § 37”.
21. V § 36 se na konci odstavce 3 doplňuje věta “Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být držitelem tohoto oprávnění podána nejméně jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.”.
22. V § 36 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova “, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn”.
23. V § 36 odst. 7 se na konci písmene b) doplňují slova “pokud tato nemá právního nástupce,”.
24. V § 36 se doplňuje odstavec 8, který zní:

“(8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění.”.

 

25. V § 38 odst. 3 větě druhé se za slova “výběrové řízení” vkládají slova “a určení podnikatelů”.
26. V § 38 odst. 3 větě poslední se číslo “11” nahrazuje číslem “4”.
27. V § 38 odst. 5 se slova “seznam osob, které nárok na zvláštní cenu uplatnily a” zrušují.
28. V § 39 se na konci odstavce 3 doplňuje věta “Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.”.
29. V § 49 odstavce 2 až 4 znějí:

“(2) Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle věty druhé.

(3) Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu.

(4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout.”.

(CELEX) 32002L0022

30. V § 49 se odstavce 5 až 14 zrušují.
31. V § 50 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

32. V § 50 odst. 1 písmeno c) zní:

“c) informace o provedených úhradách čistých nákladů.”.

33. V § 52 odst. 1 větě první se za slovo “včetně” vkládají slova “kritérií pro vymezení relevantního trhu a”.

(CELEX) 32002L0021

34. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní:

“(3) V případě relevantního trhu, u kterého byla uplatněna regulace podle § 51 a který nadále není podle odstavce 1 stanoven relevantním trhem, Úřad rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a o zrušení uložených povinností podle § 51.”.

(CELEX) 32002L0021

35. V § 54 odst. 1 písm. b) se za slovo “předkládat” vkládají slova “v elektronické formě” a za slovo “bezodkladně” slova “na vyžádání”.
36. V § 61 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova “, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 11”.
37. V § 62 odst. 3 se slovo “uveřejní” nahrazuje slovy “vydává jako opatření obecné povahy”.
38. V § 63 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 24a zní:

“(5) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu uložit rozhodnutím, aby provedl změnu všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo pokud je to nezbytné k dosažení ochrany spotřebitelů, a to zejména z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele^24a).

___________________

24a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.”.

39. V § 64 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou “ Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného.”.

 

40. V § 66 odst. 1 se slova “v rozsahu podle § 41 odst.5” nahrazují slovy “za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) a věty poslední a v rozsahu podle § 41odst. 5”.
41. V § 67 odst. 1 se slova “jeho účastníka a na náklady tohoto účastníka” nahrazují slovy “svého účastníka a na jeho náklady”.
42. V § 67 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

“(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.”.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

43. V § 71 odst. 2 se za slova “veřejně dostupnou” vkládá slovo “telefonní” a slova “elektronických komunikací” se zrušují.
44. V § 79 odst. 1 se za slova “o propojení” vkládají slova “nebo o přístupu”.

(CELEX) 32002L0021

45. V § 79 odst. 2 se na konci textu písmene b) slovo “(EPG)” zrušuje.
46. V § 80 odst. 4 se za slova “rozhodnout spor” vkládají slova “o přístupu nebo propojení”.
47. V § 80 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:

“(5) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 3 a 4 obdobně.

(6) Podnikatelé, kteří uzavřeli smlouvu o propojení nebo přístupu, jsou povinni uhradit cenu za propojení nebo přístup stanovenou ve smlouvě o propojení nebo přístupu.”.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.

48. V § 83 odstavec 8 zní:

“(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem¹¹⁾. Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a  televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.”.

49. V § 83 odst. 9 úvodní části ustanovení se za slovo “digitální” vkládají slova “rozhlasové a”.
50. V § 83 odst. 9 písmeno a) zní:

“a) umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,”.

51. V § 83 odst. 9 písm. b) se slovo “(EPG)” zrušuje a za slovo “všech” se vkládají slova “rozhlasových a”.
52. V § 84 odst. 3 se za slovo "oprávněn" vkládají slova ", po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130,".
53. V § 84 odst. 6 se slova “nejpozději do 15 dnů” nahrazují slovy “nejpozději do 15 pracovních dnů” a slova “do 15 dnů” se nahrazují slovy “do 15 pracovních dnů”.
54. V § 90 odst. 2 se slova “odstavců 3 a 4” nahrazují slovy “odstavců 3 až 6”.
55. V § 90 odstavec 3 zní:

“(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat provozní údaje služby poskytnuté účastníkovi nebo uživateli do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 2 nebo do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána.”.

(CELEX) 32002L0058

56. V § 90 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

“(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup pouze do konce doby, během níž může být úhrada vymáhána.

(5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním služby, a to údaje o účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 64, nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.”.

(CELEX) 32002L0058

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 6 až 9.

57. V § 90 odst. 8 větě první se slova “v odstavci 3” nahrazují slovy “v odstavcích 3 až 5” a ve větě druhé se slova “v odstavci 4” nahrazují slovy “v odstavci 6”.
58. V § 90 odst. 9 se slova “podle odstavců 2 až 5” nahrazují slovy “podle odstavců 2 až 6”.
59. V § 95 odst. 1 písm. b) se za slova “s uveřejněním jejich osobních údajů” vkládají slova “podle § 41 odst. 5”.
60. V § 97 odst. 3 se na konci věty třetí za slova “právního předpisu” vkládají slova
    “a Bezpečnostní informační službě pro plnění úkolů v její působnosti ” a ve větě šesté za slovo “nebo” se vkládají slova “Bezpečnostní informační službě, pokud”.
61. V § 97 odst. 5 se za slova “Policii České republiky” vkládají slova “a Bezpečnostní informační službě” a slovo “její” se nahrazuje slovem “jejich”.
62. V § 97 se doplňuje odstavec 12, který zní:

“(12) Formu evidence podle odstavce 10 a způsob jejího předávání Úřadu stanoví prováděcí právní předpis.”.

(CELEX) 32006L0024

63. V § 98 odst. 2 se slova “v souladu s národním a mezinárodním preferenčním schématem” zrušují.
64. V § 98 odstavec 3 zní:

“(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí závažné porušení bezpečnosti a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě. O důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní a o předpokládaném termínu odstranění příčiny je povinen bezodkladně informovat Úřad a uživatele. Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.”.

65. V § 98 se odstavec 4 zrušuje.
66. § 99 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 38 a 39 zní:

“§ 99

Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je za krizového stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit připojení k veřejné telefonní síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě, včetně operátorských služeb a služeb uvedených v § 38 odst. 2 písm. d) a e). Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy nebo s jeho opatřením sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je oprávněn za krizového stavu³⁹⁾ poskytovat přednostně připojení k veřejně dostupné telefonní sítí a přístup k veřejně dostupné telefonní službě účastníkům krizové komunikace podle zvláštního právního předpisu³⁸⁾. Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné telefonní služby. O důvodech přerušení poskytování veřejně dostupné telefonní služby je povinen bezprostředně informovat Úřad a orgán, který krizový stav vyhlásil. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.

________________________

38) § 18 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

39) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.”.

 

67. V § 100 odst. 4 se slova “elektromagnetickou kompatibilitu” nahrazují slovem “odolnost”.
68. § 100 odst. 5 se slova “elektromagnetické slučitelnosti” nahrazují slovem “odolnosti”.
69. V § 100 se na konci odstavce 7 doplňuje věta “Úřad může provést odstranění zdroje rušení nebo jiná vhodná opatření sám, není-li provozovatel rušícího zařízení znám, nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný. Náklady na odstranění zdroje rušení nese jeho provozovatel; není-li znám, nese náklady Úřad.”.
70. V § 100 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:

“(11) Úřad je povinen při výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí.

(12) Osoby pověřené Úřadem k výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 jsou za účelem výkonu tohoto rozhodnutí oprávněny v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti, na nichž jsou zdroje rušení umístěny.”.

71. V §101 odstavec 1 zní:

“(1) Stavebníci staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání příslušného rozhodnutí vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci nadzemních nebo podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od těch podnikatelů zajišťujících veřejné komunikační sítě, které sdělí stavební úřad. Stavební úřad stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení komunikační sítě.”.

72. V § 107 odst. 10 se za slova “podle § 22,” vkládají slova “22a, 22b,”.
73. V § 108 odst. 1 písm. e) se slova “a stanovuje, vybírá a vymáhá platby na jejich úhradu a zřizuje a spravuje účet univerzální služby” nahrazují slovy “, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu čistých nákladů poskytování univerzální služby a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž”.
74. V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní:

“z) rozhoduje o změně všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle § 63 odst. 5.”.

75. V § 112 se na konci odstavce 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

“e) informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vydání rozhodnutí podle § 19, 22a a 22b, pokud se týká rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu.”.

 

76. V § 112 odstavec 4 zní:

“(4) Úřad vydává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na její vyžádání¹¹) stanoviska, která obsahují diagram využití rádiových kmitočtů pro požadovaný územní rozsah rozhlasového nebo televizního vysílání a údaje o případném omezení doby využívání těchto rádiových kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem využití rádiových kmitočtů se rozumí grafické plošné znázornění předpokládaného území pokrytého signálem rozhlasového nebo televizního vysílání.”.

77. V § 113 odstavec 4 zní:

“(4) Při kontrole využívání rádiových kmitočtů pověřené osoby zjišťují dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů, všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího upozornění osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány.”.

78. V § 113 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:

“(6) Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 - 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 - 230 MHz a 1452 - 1479,5 MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání stanoví prováděcí právní předpis.”.

Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 8 až 11.

79. V § 115 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena c) až j).

80. V § 118 odst. 1 písmeno d) zní:

“d) využívá rádiové kmitočty bez oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 nebo v rozporu s ním anebo v rozporu s všeobecným oprávněním,”

81. V § 118 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

“e) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neukončí provoz vysílacích rádiových stanic podle § 19 odst. 7,”.

Dosavadní písmena e) až t) se označují jako písmena f) až u).

82. V § 118 odst. 1 písm. f) se slovo “udělení” zrušuje, za slovo “oprávnění” se vkládají slova “k využívání čísel” a na konci písmene se doplňují slova “nebo v rozporu s tímto oprávněním nebo číslovacím plánem,”.
83. V § 118 v odst. 1 se na začátek písmena k) vkládají slova “v rozporu s § 96 odst. 1 a 3” a slova “§ 96 odst. 3” se zrušují.
84. V § 118 odst. 1 se za písmeno l) vkládají nová písmena m) a n), která znějí:

“m) jako podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu nesplní povinnost podle § 99 odst. 1 nebo 3 nebo jako podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nesplnil povinnost podle § 99 odst. 2,

n) jako provozovatel zařízení, jehož provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, nesplní povinnost podle § 100 odst. 1, 3 nebo 7,”.

Dosavadní písmena m) až u) se označují jako písmena o) až w).

85. V § 118 odst.1 se na konci písmene v) slovo “nebo” zrušuje.
86. V § 118 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem “, nebo” a doplňují se  písmena x) až z), která znějí:

“x) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní zjištěné nedostatky nebo odstranění nedostatků písemně neoznámí,

y) uskutečňuje zlomyslná volání, nebo

z) neprovede ve stanovené lhůtě změnu všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle § 63 odst. 5.”.

87. V § 118 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem “, nebo” a doplňuje se písmeno f), které zní:

“f) jako podnikatel poskytující službu elektronických komunikací, který poskytuje přístup k veřejně dostupné telefonní službě, poruší povinnost podle § 33 odst. 2.”.

88. V § 118 odst. 4 se na konci písmene q) slovo “nebo” zrušuje.
89. V § 118 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí:

“s) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3, nebo

t) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu poruší povinnost podle § 33a.”.

90. V § 118 odst. 6 se na konci písmene e) slovo “nebo” zrušuje.
91. V § 118 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem “, nebo” a doplňuje se písmeno g), které zní:

“g) neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2.”.

92. V § 118 odst. 9 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).

93. V §118 odst. 9 písm. e) se za slova “o propojení” vkládají slova “nebo o přístupu”.
94. V § 118 odst. 9 se na konci písmene f) slovo “nebo” zrušuje.
95. V § 118 odst. 9 se na konci písmene g) tečka nahrazuje slovy “, nebo” a doplňuje se písmeno h), které zní:

“h ) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6.”.

96. V § 118 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 až 14, které znějí:

“(11) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že

a) nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2, nebo

b) nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.

(12) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce podle § 83 odst. 9 písm. b), nebo

b) neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst. 9 písm. a) nebo nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).

(13) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku podle § 72c.

(14) Právnická osoba jako právní nástupce právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí ve stanovené lhůtě skutečnosti podle § 22c odst. 3.”.

Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 15 až 17.

97. V § 118 odstavce 15 až 17 znějí:

“(15) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až o) a písm. w) až z), odstavce 2 písm. a) až d) a písm. f), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) až c), odstavce 5 písm. a) až c), odstavce 6 písm. a) až c), odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až e), odstavce 9 písm. a) až c) a písm. g) a písm. h) a odstavců 10 až 14 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.

(16) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. p), odstavci 2 písm. e) a písm. f), odstavce 4 písm. d) až k) a písm. m) až s), odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. d), odstavci 8 písm. f) a g) a odstavce 9 písm. d) a písm. f) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

(17) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. q) až v) a písm. x), odstavce 4 písm. l), odstavce 5 písm. e), odstavce 6 písm. e) až g), odstavce 8 písm. h) až j) a odstavce 9 písm. f) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč.”.

98. V § 120 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f) které zní:

“f) uskutečňuje zlomyslná volání,”

Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena g) až l).

99. V § 120 odst. 1 písm. i) se slovo “nabídla” nahrazuje slovem “ nabídne” a slova “§ 96 odst. 3” se nahrazují slovy “§ 96 odst. 1 a 3”.
100. V § 120 odst. 1 se na konci písmene k) slovo “nebo” zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až p), která znějí:

“m) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neukončí provoz vysílacích rádiových stanic podle § 19 odst.7,

n) jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, nesplní povinnosti podle § 100 odst. 1, 3 nebo 7,

o) neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky podle § 114, nebo

p) nepředloží informace, údaje a podklady vyžádané Úřadem podle § 115.”.

101. V § 122 odstavec 9 zní:

“(9) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli rozhodnutím podle § 17 odst. 2, § 30 odst. 1, § 33 odst. 9, § 38 odst. 2, § 51 odst. 3, 4, 8 a 9, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74odst. 1, § 76 odst. 4, § 77, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7a § 114 odst. 2 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.”.

102. V § 122 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 48b zní:

“(10) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci^48b).

___________________

48b) §  101 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.”.

103. § 123 zní:

Ҥ 123

Opravný prostředek

(1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.

(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.”.

104. V § 125 odst. 4 písm. a) se za slova “všeobecným oprávněním,” vkládá slovo “přídělem,”.
105. V § 127 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou “Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.”.
106. V § 129 se na konci odstavce 1 doplňuje věta “Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.”.
107. V § 129 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

“(2) Návrh na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis. Úřad stanoví prováděcí právní předpis. Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.”.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

108. V § 129 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova “ jinak právo uplatnit reklamaci zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.”.
109. V § 129 se na konci odstavce 3 doplňuje věta “Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.”
110. § 134 včetně poznámek pod čarou č. 50 a 51 zní:

Ҥ 134

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) adresa místa pobytu,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů⁵⁰⁾.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) rodné číslo,

c) pohlaví,

d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. rodné číslo, bylo-li přiděleno,
3. pohlaví,
4. druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu⁵¹⁾,

5. číslo a platnost oprávnění k pobytu,
6. počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,
7. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

_____________________

50) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

51) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.”.

1. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně poznámky pod čarou č. 52 zní:

Ҥ 134a

(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy z evidence občanských průkazů⁵¹⁾

1. jméno, popřípadě jména, příjmení občana,
2. číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,
3. datum vydání občanského průkazu,
4. označení úřadu, který občanský průkaz vydal,
5. dobu platnosti občanského průkazu,
6. čísla, popřípadě série ztracených, odcizených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty nebo odcizení občanského průkazu,

 

(2) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

___________________

52) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.”.

1. § 141 se zrušuje.
2. V § 150 odst. 2 se slova “§ 80 odst. 5” nahrazují slovy “§ 80 odst. 7”.
3. V § 150 odstavec 5 zní:

“(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 5, § 97 odst. 7 a 12, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.”.

4. V § 163 se bod 2 včetně poznámky pod čarou 15a zrušuje.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Lhůta podle § 22b odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro držitele přídělu rádiových kmitočtů, jemuž byl příděl udělen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím nejsou dotčeny termíny stanovené nařízením vlády o technickém plánu přechodu.

2. Operátor sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytována služba šíření zemského televizního vysílání, má nárok na náhradu nákladů vynaložených na zajištění primárního signálu pro navazující rádiová vysílací zařízení malého výkonu, pokud k jeho ztrátě došlo v souvislosti s plněním nařízením vlády o technickém plánu přechodu, pokud tato rádiová zařízení leží vně územní oblasti, ve které došlo k vypnutí analogového vysílače velkého výkonu nebo leží v této oblasti, ale v předmětné lokalitě pokryté zemským analogovým televizním vysíláním z takového rádiového zařízení není zajištěno pokrytí zemským digitálním televizním vysíláním.

3. Pokud o to provozovatel regionálního zemského digitálního televizního vysílání s licencí v případě programu, který byl šířen prostřednictvím zemského analogového televizního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného zemského analogového televizního vysílání s licencí přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, požádá, je operátor sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím má být tento program šířen digitálně v rámci části datového toku využívané pro šíření celoplošného programu, se kterým byl šířen analogově na sdílených kmitočtech, povinen nejpozději do 60 dnů ode dne doručení žádosti tohoto provozovatele regionálního televizního vysílání zajistit odpovídající technické členění této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Pokud o to provozovatel celoplošného zemského digitálního televizního vysílání s licencí v případě programu, který má být podle platných licenčních podmínek regionálně odpojován požádá, je operátor sítě elektronických komunikací, povinen nejpozději do 60 dnů ode dne doručení žádosti tohoto provozovatele zajistit odpovídající technické členění této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytne, pokud tyto náklady vznikly a byly vynaloženy operátorem sítě elektronických komunikacích v době ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o technickém plánu přechodu do dne ukončení zemského analogového televizního vysílání v České republice.

6. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytuje z prostředků radiokomunikačního účtu (§ 27 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona). O nároku na úhradu nákladů rozhoduje na základě žádosti Český telekomunikační úřad. Žádost o úhradu nákladů musí operátor sítě elektronických komunikací podat nejpozději do 3 měsíců ode dne vynaložení nákladů nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak právo zanikne. V případech podle bodu 2, 3 nebo 4 stanoví Český telekomunikační úřad výši úhrady nákladů jako rozdíl mezi výší prokázaných efektivně a účelně vynaložených nákladů a výší nákladů, které by operátor sítě elektronických komunikací vynaložil, pokud by nedošlo ke ztrátě primárního signálu nebo pokud by neměl povinnost zajistit odpovídající technické členění sítě za účelem realizace regionálního vysílání.

7. Do 31. prosince 2012 může Český telekomunikační úřad využít prostředky radiokomunikačního účtu i pro vyhodnocování případů podle bodu 2, 3 a 4, monitorování stavu a rozsahu šíření televizního signálu, analýzu dostupnosti televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů, popřípadě úhradu mimořádných nákladů souvisejících s jeho činností v těchto případech a případech podle bodu 6. Český telekomunikační úřad může ve lhůtě podle věty první využít prostředky radiokomunikačního účtu i k úhradě nákladů na zajištění úkolů souvisejících s harmonizací správy spektra v rámci přípravy a realizace opatření vyplývajících z harmonizace využití spektra na úrovni Evropského společenství navazujících na ukončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, včetně přípravy a realizace využití digitální dividendy, vzniklé v důsledku ukončení zemského analogového televizního vysílání v České republice.

8. Peněžní prostředky čerpané z radiokomunikačního účtu podle bodu 7 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 10 % příjmů radiokomunikačního účtu za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

9. V době ode dne účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2012 převádí Český telekomunikační úřad na radiokomunikační účet peněžní prostředky v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 27 odst. 6 a § 133 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zvýšené o 6 % z celkového výnosu z vybraných poplatků za využívání rádiových kmitočtů.”

10. Práva a povinnosti Úřadu, poskytovatelů univerzální služby a plátců na účet univerzální služby při výpočtu a úhradě čistých nákladů na poskytování univerzální služby a stanovování, vybírání a vymáhání plateb na účet univerzální služby a s nimi souvisejících penále, jakož i práva a povinnosti týkající se vedení účtu univerzální služby, obsahu výroční zprávy univerzální služby a poskytování informací Úřadu pro výpočet výše platby na účet univerzální služby, za zúčtovací období univerzální služby skončené přede dnem nabytí účinností tohoto zákona se řídí zákonem o elektronických komunikacích a jeho prováděcími právními předpisy, ve znění účinném přede dnem nabytí účinností tohoto zákona.

11. V případě, že u platby na účet univerzální služby stanovené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona o elektronických komunikacích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dojde k zániku plátce bez právního nástupce nebo k odpisu nedoplatku pro nedobytnost, bude poskytovateli univerzální služby platba uhrazena prostřednictvím účtu univerzální služby ze státního rozpočtu, a to do 90 dnů od zániku plátce bez právního nástupce nebo od odpisu nedoplatku pro nedobytnost. Pokud po uhrazení této platby podle předchozí věty, provedené v návaznosti na odpis nedoplatku pro nedobytnost, dojde k dodatečné úhradě platby plátcem nebo třetí osobou, je tato dodatečně uhrazená platba příjmem státního rozpočtu.

12. Po vyrovnání všech práv a povinností podle bodu 10 a 11 Úřad zruší účet univerzální služby a případný zůstatek na účtu převede na radiokomunikační účet.

 

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. III

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č.374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb., se mění takto:

1. V příloze zákona Sazebník část VIII položka 110 se za písmeno d) doplňují písmena e) a f), která znějí:

“e) Podání návrhu na rozhodnutí

sporu o uzavření smlouvy

mezi poskytovatelem služby

šíření rozhlasového a televizního

vysílání a provozovatelem

rozhlasového a televizního vysílání Kč 10 000

f) Podání návrhu na zpětné

uvedení telekomunikačního

koncového zařízení do provozu Kč 1000.”.

2. V příloze zákona Sazebník část VIII položka 112 se za písmeno b) doplňují písmena c) a d), která znějí:

“c) Vydání osvědčení o změně v osobě

držitele přídělu rádiových kmitočtů Kč 1 000

d) Udělení souhlasu k převodu přídělu

rádiových kmitočtů Kč 10 000.”.

ČÁST TŘETÍ

Změna krizového zákona

Čl. IV

 

V zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se § 12a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15a zrušuje.

 

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů

Čl. V

V zákoně č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů, se § 12 včetně nadpisu zrušuje.

 

ČÁst PÁTÁ

Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů

Čl. VI

V § 22 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, se písmeno f) zrušuje a čárka na konci písmene e) se nahrazuje tečkou.

 

 

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Čl. VII

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. , zákona č. 196/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

 

1. V § 17 se odstavce 4 a 5 zrušují.

2. V § 18 odst. 4 písm. e) se za slova “plnoformátový program” vkládají slova “, a podmínek týkajících se případného poskytování služeb přímo souvisejících s programem” a slova “a podmínky týkající se poskytování případných dalších služeb přímo souvisejících s programem” se zrušují.

3. V § 20 se na konci odstavce 3 doplňují slova “, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak^9c).”.

Poznámka pod čarou 9c zní:

“^9c) Čl. VIII zákona č. …/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.”.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 9c a 9d se označují jako poznámky pod čarou č. 9d a 9e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

4. V nadpisu Hlavy II se za slovo “DIGITÁLNÍHO” vkládají slova “rozhlasového nebo”.

5. V § 25 odst. 1 větě první se slovo “televizního” zrušuje.

6. V § 25 odst. 2 písm. c) se za slovem “zajištění” a slovem “digitálního” slovo “televizního” zrušuje.

7. V § 27 odstavec 2 zní:

“(2) Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až f) a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, informace o programech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, a identifikaci sítě elektronických komunikací, prostřednictvím které bude převzaté vysílání šířeno, a informaci o přístupu k převzatému vysílání. K přihlášce k registraci se připojí doklad prokazující oprávnění, na jehož základě se převzatý program původně vysílá; je-li převzatý program původně vysílán na základě oprávnění vydaného v členském státě Evropských společenství nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, k přihlášce k registraci se připojí pouze:

a) název programu,

b) základní programová specifikace,

c) datum vydání oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá a doba platnosti tohoto oprávnění,

d) údaje o regulačním orgánu, který vydal oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá.”.

8. § 55b se zrušuje.

 

Čl. VIII

Přechodná ustanovení

1. V době přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání je provozovatel televizního vysílání s licencí a provozovatel televizního vysílání ze zákona povinen zajistit, aby při šíření jeho televizního programu prostřednictvím vysílačů nebylo pokrytí území signálem zemského analogového televizního vysílání¹⁾ uskutečňováno mimo rámec stanovený nařízením vlády o technickém plánu přechodu²⁾ tam, kde je umožněno pokrytí území signálem digitálního televizního vysílání¹⁾.

2. Obdrží-li Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podnět o porušení podmínek dle bodu 1, zahájí řízení o omezení souboru technických parametrů vysílání. Zahájení řízení Rada pro rozhlasové a televizní vysílání oznámí Českému telekomunikačnímu úřadu, od něhož si vyžádá závazné stanovisko. Podává-li podnět podle věty první Český telekomunikační úřad, připojuje k němu závazné stanovisko bez vyžádání.

3. Český telekomunikační úřad zahájí řízení o odnětí individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 19 odst. 4 písm. a) zákona 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se porušení podmínek dle bodu 1 dopustí provozovatel televizního vysílání ze zákona.

4. Licenční řízení k provozování zemského digitálního rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů zahájená a pravomocně nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zastaví.

_______________________

1) Vyhláška č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání

2) Nařízení vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu).

 

 

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

Čl. IX

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 22 se odstavec 3 zrušuje.

2. Za § 38e se vkládá nový § 38f, který zní:

Ҥ 38f

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo umožňuje příjem současného, úplného a  nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského nebo satelitního vysílání a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.”.

(CELEX) 32001L0029

3. V § 74, § 78, § 82 a § 86 se za slova "§ 38e," vkládají slova "§ 38f,".

 

 

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o České televizi

Čl. x

V § 3 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 304/2007 Sb., se na konci textu písmene a) doplňují slova “ , a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1a).”

 

Poznámka pod čarou č. 1a zní:

“^1a) Čl. VIII zákona č. …/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.”.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a až 1d se označují jako poznámky pod čarou č. 1b až 1e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

 

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o poštovních službách

Čl. XI

V § 37a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 95/2005 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:

“(4) Provozovateli poštovních služeb, který při nabízení nebo poskytování služeb poruší některou z povinností stanovených v § 4 až 16, se uloží pokuta do výše 500 000 Kč.”.

 

ČÁST DESÁTÁ

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Čl. xiI

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), jak vyplývá z pozdějších zákonů.

 

ČÁST JEDENÁCTÁ

Účinnost

Čl. XIII

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

 

 

 

 

Důvodová zpráva

Obecná část

Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA

Důvod předložení

Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, a rizik spojených s nečinností

Zákon o elektronických komunikacích

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, je plánovanou novelou, která má zohledňovat především zjištění a zkušenosti nejen správních úřadů, ale i podnikatelů v oblasti elektronických komunikací a dotčené veřejnosti nabyté při tříleté aplikaci tohoto zákona. Vedle narovnání některých výkladově sporných částí zákona o elektronických komunikacích a úpravy některých procesních i hmotně právních otázek v oblasti správního trestání by měl předkládaný návrh řešit problematiku správy rádiového spektra, univerzální služby v elektronických komunikacích a přednostního spojení.

1. Zavedení možnosti změny a odnětí přídělu rádiových kmitočtů

Podle platné právní úpravy není možné měnit či odnímat příděl rádiových kmitočtů. V případě jejich nevyužívání je blokována část rádiového spektra, za kterou se státu neplatí. Stát nemá efektivní nástroj k zajištění účelného využívání rádiového spektra.

V části správy rádiového spektra je nutné zakotvit právní prostředky pro naplňování povinnosti řádného zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů, zejména v případech kdy právo k využívání rádiových kmitočtů bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů (§ 22 zákona o elektronických komunikacích). Současně by navrhovaná změna zákona o elektronických komunikacích měla zajistit plnou kompatibilitu mezi právní úpravou přídělů rádiových kmitočtů a právní úpravou individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, neboť oba uvedené instituty jsou individuálními správními akty upravujícími přístup subjektů k rádiovým kmitočtům s možností jejich využívání. Návrhem by rovněž mělo dojít k posílení právní jistoty subjektů využívajících rádiové kmitočty zakotvením některých v praxi sporných nebo nejednoznačných skutečností, jako například problematiky přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce původního držitele tohoto přídělu, prodlužování platnosti průkazů odborné způsobilosti.

Za kmitočty udělené přídělem se nevybírají poplatky. Příděl nelze změnit, dělit ani odejmout a platnosti pozbývá pouze uplynutím doby v něm uvedené. V zásadě tak neexistuje mechanismus, který by držitele přídělu nutil v daných termínech zajistit efektivní využívání spektra. Současný stav brání Českému telekomunikačnímu úřadu podporovat hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací tím, že nemůže zajišťovat účinné užívání rádiových kmitočtů udělených přídělem.

2. Financování univerzální služby

Univerzální služba je v současnosti financována dvěma způsoby:

• operátory - prostřednictvím účtu univerzální služby, do kterého operátoři přispívají,
• státem - v případě zvláštních cenových plánů pro zdravotně postižené osoby.

Jedná se však o požadavek státu na plnění některých povinnosti v zájmu občanů. Stát by proto měl nutné náklady podnikatelům hradit. Navrhuje se tedy sjednocení financování poskytování univerzální služby ze státního rozpočtu.

Univerzální služba má podle směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) zajistit pro koncové uživatele dostupnost veřejných komunikačních sítí a veřejně dostupných služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí jejich přiměřené potřeby. Cílem změny je především naplnit legitimní očekávání poskytovatele univerzální služby týkající se, v souladu se zákonem přiznaného rozsahu, úhrad za ztrátu z poskytování univerzální služby. Tím se současně předejde vzniku dalších sporů s poskytovatelem univerzální služby nebo i s dalšími jednotlivými dotčenými podnikatelskými subjekty na trhu elektronických komunikací. Důvodem je skutečnost, že platná právní úprava, stejně jako předcházející právní úprava (zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), neumožňuje plné procesní ani hmotné zajištění dané oblasti ze strany Českého telekomunikačního úřadu.

Univerzální služba zahrnuje řadu dílčích služeb, jejichž poskytování je státem ukládáno příslušným subjektům, pro které ve většině případů představuje poskytování těchto služeb reálné riziko vzniku finanční ztráty v podobě tzv. čistých nákladů. Z důvodu právní jistoty poskytovatele dílčích služeb by mělo být přeneseno financování případných čistých nákladů, představujících pro poskytovatele univerzální služby neúnosnou zátěž, z vymezeného okruhu podnikatelských subjektů na trhu elektronických komunikací na stát. Vychází se přitom z předpokladu, že pokud je povinnost provádět činnost představující možnost vzniku finanční ztráty uložena státem k naplnění určitého veřejného zájmu, jímž je v tomto případě nutné zajištění určitých trhem elektronických komunikací nedostatečně pokrytých nebo běžně nedostupných dílčích služeb, pak má být stát v návaznosti na ověření vzniklé finanční ztráty rovněž samotným plátcem a garantem jejího uhrazení. Stát již v současnosti hradí část čistých nákladů v případě, že podíl podnikatele na úhradě těchto nákladů překročí 1% jeho výnosů.

Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání

1. Zrušení zákazu křížení vlastnictví

Zákon brání podnikatelům v elektronických komunikacích získat licenci pro provozování rozhlasového a televizního vysílání šířeného digitálně. Je tak omezena hospodářská soutěž na mediálním trhu.

Platná právní úprava obsažená v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání neumožňuje udělit licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací ani skupině podnikatelů sítě elektronických komunikací nebo osobě, která je ekonomicky nebo personálně spojena s takovým podnikatelem. Ustanovení je v rozporu s body 12 a 20 recitálu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice), které předpokládají, že provozovatel vysílání a operátor sítě může být tentýž subjekt.

Ustanovení je v rozporu i s § 2 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který provozovatele vysílání definuje jako “právnickou nebo fyzickou osobu, která sestavuje program, včetně služeb přímo souvisejících s programem, je odpovědná za jejich obsah a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program i služby přímo související s programem nezaměnitelně identifikuje, tento program a služby přímo související s programem šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit”. Zákon tak umožňuje, aby provozovatel vysílání byl zároveň operátorem sítě.

2. Umožnění podnikateli vlastnit více než dvě komunikační sítě

Omezení podnikatelů vlastnit nebo provozovat více než dvě sítě předem omezuje volnou hospodářskou soutěž na trhu elektronických komunikací.

Dále zákon v § 55b znemožňuje, aby jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba byla operátorem nebo vlastníkem více než dvou veřejných komunikačních sítí umožňujících šíření rozhlasového vysílání nebo zemského digitálního televizního vysílání. Toto ustanovení omezuje trh elektronických komunikací. V případě, že by trh nebyl konkurenční a byla by na něm narušena hospodářská soutěž, byla by tato situace řešena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Není proto žádný důvod pro omezování podnikání v oblasti elektronických komunikací ze zákona.

Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon)

 

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění (autorský zákon), v § 22 odst. 3 stanoví, že za užití díla se nepovažuje umožnění příjmu současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén, a to za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného analogového vysílání a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.

Právo na přenos vysílání je upraveno ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, a to v široce formulovaném ustanovení o právu na sdělování díla veřejnosti v čl. 3 odst. 1. O užití ve smyslu autorského práva jde v těch případech, kdy přenos vysílání prostřednictvím společných domovních antén uskutečňuje subjekt odlišný od vlastníka (vlastníků) společné domovní antény.

V čl. 5 odst. 3 písm. o) směrnice 2001/29/ES stanoví, že členské státy mohou učinit výjimky nebo omezení práv v určitých případech menšího významu, pokud již v rámci vnitrostátních právních předpisů existují výjimky nebo omezení, za předpokladu, že se tyto případy týkají pouze analogových užití a nenarušují volný pohyb zboží a služeb v rámci Společenství, aniž jsou tím dotčeny jiné výjimky a omezení uvedené v tomto článku.

Vzhledem k nepříliš jasnému znění příslušných ustanovení směrnice konzultovalo MK možnost rozšíření výjimky ve prospěch STA s Evropskou komisí. Z odpovědi Evropské komise vyplývá, že otázku, zda distribuce vysílání prostřednictvím společných televizních antén v družstevních domech představuje sdělování veřejnosti ve smyslu směrnice 2001/29/ES, musí posoudit vnitrostátní soudy pro každý případ jednotlivě. Zajištění jednotného výkladu této směrnice Společenství je v konečném důsledku záležitostí Soudního dvora (ESD).

Vazba pouze na zemské analogové vysílání zcela neodůvodněně znevýhodňuje šíření digitálního televizního vysílání a brání rozvoji příjmu digitálního televizního vysílání, ať už terestrického či satelitního, což je v rozporu s principem technologické neutrality.

Vzhledem k tomu, že ustanovení je svou podstatou bezúplatnou zákonnou výjimkou z výlučného práva, navrhuje se, aby bylo zařazeno mezi ostatní výjimky z výlučných práv, tj. do dílu čtvrtého Hlavy I autorského zákona. Výjimka se netýká pouze práv autorů, ale i práv souvisejících s právem autorským. Odkaz na nové ustanovení se proto doplňuje do příslušných ustanovení upravujících práva související s právem autorským, konkrétně práva výkonných umělců, výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů a vysílatelů.

Krizové zákony

Krizový zákon zmocňuje Ministerstvo vnitra v případě krizového stavu uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost zabezpečovat veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. V odůvodněných případech může tuto povinnost uložit rozhodnutím Český telekomunikační úřad.

Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy umožňuje vládě po vyhlášení nouzového stavu stanovit technické, popřípadě provozní podmínky pro výstavbu telekomunikačních sítí a zařízení, pro jejich využití při krizových situacích a podmínky pro pozastavení nebo upřednostnění telekomunikačních služeb.

Tyto kompetence jsou ve vztahu k zákonu o elektronických komunikacích duplicitní, protože tento zákon řeší zcela bezpečnost, integritu a poskytování služeb za krizových stavů.

Zákon o České televizi

Platná právní úprava umožňuje duplicitní vysílání jak analogového, tak digitálního ve stejný čas na jednom území. V souvislosti s navrženými přechodnými ustanoveními v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání je nutné provázat úpravu v zákoně o České televizi s těmito ustanoveními.

Zákon o poštovních službách

Platná právní úprava neumožňuje uložit sankci za porušení povinností podle zákona o poštovních službách jinému subjektu než držiteli poštovní licence, i když se trh otevírá i ostatním subjektům. Pokud jiný provozovatel porušuje tato ustanovení zákona, jeho jednání nelze podle dosavadní právní úpravy sankcionovat.

Přechodná ustanovení k zákonu o elektronických komunikacích

Úprava současného znění návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, (tzv. “Komplexní novela ZEK”) je předkládána v souvislosti s potřebou zpřesnit její ustanovení týkající se rozhlasového a hlavně televizního vysílání, a to s ohledem na proces přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání. Kromě legislativně technických změn návrh zahrnuje též upřesnění rozsahu navrhované vyhlášky, kterou se stanoví způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání a zemského digitálního rozhlasového vysílání, metoda stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání s omezením pouze na konkrétní kmitočtová pásma určená pro tuto službu. Největší část předkládaného návrhu pak představuje úprava oblasti využívání prostředků radiokomunikačního účtu, které dnes nelze plně využít pro potřeby procesu digitalizace zemského televizního vysílání.

Přechod zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání je z hlediska České republiky součástí celosvětově probíhajícího procesu digitalizace televizního vysílání. V případě České republiky je rovněž součástí procesu řízeného a sledovaného Evropskou komisí, protože v členských státech EU je jedním ze zásadních cílů a přínosů digitalizace uvolnění části rádiového spektra ve prospěch nových širokopásmových mobilních služeb elektronických komunikací. Z tohoto důvodu Evropská komise již před lety vyzvala členské státy, aby stanovily časové rámce přechodu na zemské digitální vysílání tak, aby tento přechod byl ukončen nejpozději v roce 2012, což bylo zákonem č. 304/2007 Sb. I při navazující přípravě a schválení nařízení vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu) (dále též “Technický plán přechodu”), respektováno. Protože průběh přechodu v jednotlivých členských státech není jednotný a v některých byl přechod již prakticky dokončen, vyzývá Evropská komise členské státy, aby přechod co nejvíce uspíšily s cílem vytvořit prostor pro pokud možno evropsky harmonizované využití digitální dividendy, kterou představují rádiové kanály uvolněné ve prospěch nových širokopásmových služeb. Je tedy žádoucí, aby i v České republice proces přechodu probíhal bez jakéhokoliv zpoždění, resp. je nutno vytvářet podmínky motivující provozovatele vysílání k urychlení procesu přechodu, který má divákům zajistit nejen větší počet dostupných televizních programů, ale i větší kvalitu vysílání. Jakékoliv urychlení procesu přechodu, resp. jeho zkrácení ve svém důsledku nejen poskytne divákům bohatší nabídku televizních programů a umožní zavádět nové služby širokopásmových komunikací, ale vytvoří současně prostor pro implementaci digitálního rozhlasového televizního vysílání (ve III. TV pásmu) i prostor pro rychle se vyvíjející televizní vysílání s vysokým rozlišením, které bude veřejnost vybavující se velkoplošnými zobrazovači požadovat. Je tedy žádoucí, aby stát pokud možno odstranil jakékoliv bariéry, které by hrozily zpomalením nebo dokonce pozastavením procesu přechodu.

Přechod na zemské digitální televizní vysílání představuje z technických hledisek značný problém, protože je nutno po přechodnou dobu zajistit souběžné analogové i digitální vysílání a poskytnout tak obyvatelstvu dostatečný čas (spolu s informační kampaní), aby ve svých domácnostech provedlo nezbytné úpravy přijímacích zařízení. Současně je základním požadavkem, aby negativní důsledky přechodu na obyvatelstvo byly minimální. Z těchto důvodů je nezbytné v maximální míře eliminovat možnost vzniku tzv. krizových situací, které jsou ve většině případů časově omezené, ale obyvatelstvem, resp. diváky jsou vnímány velmi negativně. Český telekomunikační úřad musí proto zajišťovat monitorování procesu přechodu i rozsáhlá měření skutečného rozsahu pokrytí území i obyvatelstva digitálním televizním vysíláním, aby bylo možné s předstihem připravit taková technická opatření, která by umožnila případné krizové situace eliminovat.

V průběhu dosavadního procesu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání se ukázalo, že jedním z problémů, které proces přechodu ohrožují, je otázka zajištění příjmu televizního vysílání v lokalitách, kde je z důvodů špatných příjmových podmínek příjem zajišťován pomocí vysílačů malého výkonu. Tyto vysílače malého výkonu, kterých je více než 1500, přijímají signál vysílačů velkého výkonu, převádí ho na jiný rádiový kanál a zajišťují příjem v určité konkrétní lokalitě, kde přímý příjem není zpravidla z důvodů členitého terénu možný. Technický plán přechodu stanoví termíny pro ukončení provozu jednotlivých analogových vysílačů velkého výkonu, zatímco provoz vysílačů malého výkonu musí být ukončen nejpozději k 11. listopadu 2011 resp. 30. červnu 2012. Ukončování provozu analogových vysílačů velkého výkonu probíhá v rámci tzv. územních oblastí, na které je území České republiky Technickým plánem přechodu rozděleno. Ukončení analogového vysílání předchází období souběžného analogového a digitálního vysílání z dominantního vysílače velkého výkonu, který se v územní oblasti nachází. Navazující vysílače malého výkonu však v mnoha případech přijímají primární signál z velmi vzdálených vysílačů velkého výkonu, což vede k situaci, že v důsledku ukončení provozu analogového vysílače velkého výkonu v jedné územní oblasti dochází ke ztrátě možnosti příjmu televizního vysílání v lokalitách ležících v jiné územní oblasti, kde dosud digitální vysílání nebylo ani zahájeno, nebo ke zhoršení příjmových podmínek v lokalitách, kde je již digitální vysílání šířeno, ale z různých důvodů je kvalita příjmu degradacemi snížena.

Provozovatelé vysílání požadují, aby v průběhu přechodu nebyl negativní dopad na jejich diváky a současně odmítají nést finanční náklady vyvolané těmito změnami s odůvodněním, že již tak nesou v důsledku přechodu náklady na šíření vysílání souběžného. Operátor vysílací sítě nechce vynakládat prostředky na úpravy, které jsou přechodem vynuceny zejména s ohledem na skutečnost, že potřebná opatření jsou dočasného charakteru a značná část těchto nákladů je tak vynakládána pouze z důvodů postupného průběhu přechodu a po zahájení digitálního vysílání na celém území České republiky, dobudování digitálních pokrývačů a opakovačů nebudou některé ze stávajících analogových vysílačů malého výkonu třeba.

Obdobná situace je i v oblasti regionálního vysílání realizovaného na společných kmitočtech s celoplošným programem v tzv. časových oknech. Pokud má být takové vysílání řádně zajištěno, je z technických důvodů v rámci jedné vysílací sítě nutné vysílat jeden totožný souhrnný datový tok, pokud tato vysílací síť není členěna tak, že umožňuje šíření různých datových toků v jednotlivých částech území. Operátor vysílací sítě, v níž má být regionální vysílání zařazeno, pak musí vysílací síť upravit a vybavit potřebnými technickými prostředky, které souhrnný datový tok rozdělí na datové toky odpovídající jednotlivým šířeným programům a umožní data odpovídající jednomu programu nahradit daty odpovídajícími jinému programu. Veškeré úpravy pak musí být činěny tak, aby nedošlo k narušení integrity vysílací sítě. Zde pak u celoplošných vysílacích sítí vznikají náklady na zajištění potřebné regionalizace této sítě. Úhradu nákladů vzniklých na zajištění členění sítě pak operátor vysílací sítě nemůže požadovat po všech svých zákaznících, protože provozovatelé s celoplošnou licencí tyto technické prostředky nepotřebují a nevyužijí je. Operátor vysílací sítě by tyto náklady musel uvažovat v rámci ceny pro jednoho ze zákazníků, což by vedlo k určité diskriminaci.

S ohledem na výše uvedené je tedy třeba přijmout taková opatření, která by minimalizovala dopady jednat na diváckou veřejnost, ale rovněž na dotčené podnikatele. Na základě dosavadních zkušeností se tak navrhuje poskytnout operátorům sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytována služba šíření zemského televizního vysílání náhradu nákladů efektivně a účelně jednorázově vyložených na zajištění primárního signálu pro navazující rádiová vysílací zařízení malého výkonu, pokud k jeho ztrátě došlo v souvislosti s plněním Technického plánu přechodu. Rovněž se navrhuje, aby pokud operátor vysílací sítě, který na žádost oprávněného provozovatele regionálního vysílání na sdílených kmitočtech realizoval v rámci celoplošné vysílací sítě její regionální členění, mu taktéž byla poskytnuta odpovídající náhrada efektivních a účelných jednorázových nákladů vynaložených v této souvislosti.

Kompenzace výše uvedených nákladů se navrhuje prostřednictvím radiokomunikačního účtu (§ 27 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), který spravuje Český telekomunikační úřad, a který i v současné době slouží k úhradám nákladů vzniklých uživatelům rádiového spektra při vynucených změnách dosavadního využívání rádiových kmitočtů. Vzhledem k tomu, se rovněž navrhuje, aby o příslušném nároku rozhodoval Český telekomunikační úřad. Dále se navrhuje, aby Český telekomunikační úřad mohl do ukončení procesu přechodu, tj. do 31.12.2012 využívat prostředky radiokomunikačního účtu za účelem zajištění této jeho nové činnosti a pro potřeby monitorování stavu, rozsahu a dostupnosti televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů ve vymezených případech. Současně se navrhuje, aby Český telekomunikační úřad mohl do 31.12.2015 využívat prostředky z radiokomunikačního účtu na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s harmonizací rádiového spektra a přípravou nebo realizací využití digitální dividendy, vzniklé v důsledku ukončení zemského analogového televizního vysílání.

 

 

 

Dopady:

Potřebné zdroje pro navrhovaná opatření je v současné době možné získat z radiokomunikačního účtu, což však vyžaduje úpravu podmínek jeho čerpání. Podle údajů zveřejněných i ve Výroční zprávě Českého telekomunikačního úřadu za rok 2008 byl stav radiokomunikačního účtu ke dni 31. prosince 2008 ve výši 113.623.220,82 Kč. Radiokomunikační účet se tvoří podle nařízení vlády č. 153/2005 Sb., o stanovení způsobu a  výše tvorby prostředků radiokomunikačního a způsobu jejich čerpání, ve výši 6 % vybraných poplatků za využívání rádiových kmitočtů. Za období roku 2008 byly do radiokomunikačního účtu převedeny příjmy v celkové výši 56.101.351,- Kč, čerpáno pak bylo 40.451.203,- Kč.

Technický plán přechodu v § 8 stanovuje pro možnost ukončení analogového televizního vysílání v příslušné územní oblasti podmínku dosažení minimálně shodného rozsahu pokrytí území zemským analogovým a digitálním televizním vysíláním provozovatelů vysílání s licencí v průběhu základního souběžného vysílání. S ohledem na rozsah stávající druhotné sítě (síť analogových televizních převáděčů, dále jen “TVP”) nezbytný pro zajištění dostatečného pokrytí televizním signálem v členitých terénních podmínkách České republiky (v provozu je cca 1600 TVP pro všechny čtyři celoplošné programy) je Technický plán přechodu koncipován s možností zachování zemského analogového televizního vysílání v sídlech využívajících TVP až do stanoveného termínu ukončení analogového vysílání v rámci celé České republiky – 11. listopadu 2011 resp. 30. června 2012.

Na základě provedených měření reálné příjmové situace např. v územní oblasti Plzeň, Praha nebo Ústí nad Labem bylo potvrzeno, že pro bezproblémové zajištění postupu přechodu na zemské digitální televizní vysílání podle postupů a harmonogramu stanoveném v Technickém plánu přechodu je nezbytné k termínu ukončení zemského analogového televizního vysílání v jednotlivých územních oblastech zajistit další pokračování provozu TVP alespoň po nezbytně nutné období, tj. do termínu vyhodnocení potřeby dalšího dokrývání. Pro zajištění dalšího provozu TVP je však nezbytná změna formy primárních signálů v případě ukončení analogového vysílání z vysílačů velkého výkonu v příslušných územních oblastech.

Pro jednotlivé TVP se jedná o finanční náklady ve výši cca 30 tis. Kč. V rámci všech provozovaných TVP v celé České republice pro všechny čtyři celoplošné sítě se tak jedná o částku ve výši 48 mil. Kč.

Zatímco provozovateli televizního vysílání ze zákona (Česká televize) bylo umožněno po dobu přechodu financovat tyto úpravy ze zvláštních příjmů (příjmy z reklamy), obdobné finanční zdroje pro provozovatele vysílání s licencí nebyly takto vytvořeny. V tomto případě se jedná o cca 750 TVP. Náklady na zajištění přeladění TVP pro provozovatele vysílání s licencí do doby stanovené pro úplné ukončení zemského analogového televizního vysílání tak představují částku cca 2 250 000,- Kč.

Vyčíslení nákladů na regionalizaci sítí je obtížné. Ceny potřebného technického zařízení pro sestavování a rozebírání souhrnných datových toků (tzv. head-endů) se v praxi značně liší s ohledem na kvalitu, výrobce a celkové náklady pak ovlivňuje rovněž individuální topologie dané vysílací sítě. Přesné údaje nejsou k dispozici, podle kvalifikovaného odhadu však lze předpokládat, že tyto náklady jednotlivě nepřesáhnou 2 mil. Kč .

Pokud jde o předpokládanou činnost Českého telekomunikačního úřadu a jeho zapojení do procesu posuzování oprávněnosti požadavků na úhradu předmětných nákladů, dále monitorování stavu, rozsahu a dostupnosti televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů ve vymezených případech, předpokládá se vedle jeho správní činnosti, rovněž intenzivnější využití Automatizovaného systému monitorování kmitočtového spektra (ASMKS) vybudovaného Českým telekomunikačním úřadem za účelem zajištění monitorování využívání rádiového spektra včetně vyhledávání zdrojů rušení. Český telekomunikační úřad tak bude provádět zejména šetření, zda skutečně došlo k potřebným technickým úpravám, k nimž se požadované náklady vztahují, bude vytvářet dokumentaci o situaci a připravovat podklady pro posouzení příslušných požadavků. V neposlední řadě nelze opomenout i možnost zvýšené potřeby různých znaleckých posudků či odborných studií, které budou Českému telekomunikačnímu úřadu sloužit jako podklad pro jeho rozhodovací činnost v rámci procesu digitalizace i navazujícího procesu přípravy a realizace využití vzniklé digitální dividendy.

S ohledem na výše uvedený předpokládaný rozsah potřebných finančních prostředků k zajištění realizace navrhovaných opatření a současně k pokrytí dosavadních případů řešených v rámci radiokomunikačního účtu je třeba příjmy radiokomunikačního účtu přiměřeně navýšit. Jako adekvátní a po omezenou dobu realizace procesu digitalizace se jeví zvýšení rozsahu výběru prováděného podle nařízení vlády č. 153/2005 Sb., o 6 %, tj. na dvojnásobek současného příjmu.

 

Ostatní navrhované úpravy nevyvolávají žádné finanční ani jiné dopady.

Návrh variant řešení

Návrh možných řešení včetně varianty “nulové"

Při posuzování možných řešení nebylo možné uvažovat o nulové variantě. V případě nečinnosti totiž hrozí kromě sankcí Evropské komise za porušení práva ES (např. v případě zákazu křížového vlastnictví) také výrazné omezení konkurence na českém trhu elektronických komunikací a neefektivní využívání rádiového spektra, které bude mít za následek narušení rozvoje služeb elektronických komunikací.

Výše uvedené problémy jsou upraveny příslušnými zákony, a proto je nutné jejich změnu provést předložením novely těchto zákonů.

Při posuzování možných variant vycházel předkladatel zejména z aplikační praxe a požadavků podnikatelů v elektronických komunikacích, kteří již před přípravou paragrafovaného znění návrhu zákona zasílali předkladateli podněty na úpravu právní regulace. Dalším významným zdrojem byla aplikační praxe Českého telekomunikačního úřadu. Z tohoto důvodu je předkládaná varianta hodnocena jako vyvážený návrh, který plně odpovídá potřebám praxe. Zároveň je nutné si uvědomit, že technická část právní úpravy nemůže být řešena variantně, neboť by to nebylo prakticky realizovatelné.

Možná varianta, kterou předkladatel zvažoval, se týkala úpravy financování univerzální služby, kdy podle práva ES je možné, aby náklady na poskytování univerzální služby byly hrazeny jak ze státního rozpočtu, tak z účtu, na který přispívají podnikatelé v elektronických komunikacích. Tato varianta by však znamenala nesnížení administrativní zátěže těchto podnikatelů (viz tabulka administrativní zátěže) a zároveň by vedla ke zvýšené zátěži Českého telekomunikačního úřadu, který by musel vypočítávat podíl nejen jednotlivých podnikatelů, ale i státu na těchto nákladech.

Návrh byl zařazen do Plánu legislativních prací vlády pro rok 2008 a schválen usnesením vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2008.

 

Dotčené subjekty

Návrh právní úpravy se dotýká podnikatelů v oblasti elektronických komunikací, provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Ministerstva vnitra, Ministerstva kultury, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a v širším kontextu také uživatelů služeb elektronických komunikací. Materiál byl během přípravy konzultován jak s  Českým telekomunikačním úřadem (dále jen “Úřad”), tak s podnikateli v oblasti elektronických komunikací. Materiál byl rozeslán do vnějšího připomínkového řízení. Vyhodnocení připomínek proběhlo ve dnech 5. a 7. srpna 2008.

Kromě níže uvedených dopadů na podnikatelské subjekty (viz tabulka) bude mít novela dopad zejména na tyto subjekty:

1. Ministerstvo vnitra – očekává se, že zavedením definice čísel tísňového volání a zlomyslných volání na tato čísla a nová kompetence Úřadu povedou k podstatnému snížení počtu zlomyslných volání na čísla tísňových volání, kterých je v současnosti až 70 % ze všech volání, tj. cca 3 mil. hovorů ročně.
2. Ministerstvo kultury a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání – navržené řešení duplicity současného analogového a digitálního vysílání na jednom území nad rámec nařízení vlády o technickém plánu přechodu prostřednictvím umožní Radě zahájit správní řízení a omezit soubor technických parametrů, tedy omezit analogové televizní vysílání.
3. diváci televizního vysílání přijímaného prostřednictvím společných televizních antén (STA) – zamezení diskriminace, která zvýhodňovala příjem analogového televizního vysílání nad příjmem digitálního televizního vysílání, za které se již musely hradit autorské poplatky.

Nad rámec této novely Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zdravotnictví uplatnily připomínky ve vztahu k problematice hrazení nákladů za vedení databáze pro účel lokalizace a identifikace volajícího z pevné sítě na čísla tísňových volání. Předložený návrh na změnu však nebyl předmětem širší diskuze všech dotčených subjektů a během připomínkového řízení nedošlo ke shodě, a proto byla ponechána platná právní úprava.

Dále nad rámec této novely navrhlo Ministerstvo vnitra řešit problematiku blokování mobilních telefonů, které mají změněný IMEI kód. Telefonní přístroje s pozměněným IMEI kódem mohou být využívány při páchání trestné činnosti a působí problémy i linkám tísňového volání. Během připomínkového řízení se předkladatel a Ministerstvo vnitra dohodli, že tato problematika nemůže být řešena navrhovanou novelou zákona o elektronických komunikacích, ale že je nutné najít jiné legislativní řešení a o tomto problému budou dále jednat.

Vyhodnocení nákladů a přínosů

Identifikace nákladů a přínosů všech variant

Návrh zákona je spojen s požadavky na navýšení prostředků ze státního rozpočtu České republiky. Nepředpokládají se negativní dopady do sociální sféry, na životní prostředí, na podnikatelské prostředí, ani na rovné postavení mužů a žen.

Pokud jde o dopad na podnikatelské prostředí, směřuje navrhovaná právní úprava ke zvýšení konkurenčního prostředí na trhu elektronických komunikací a snížení administrativní zátěže. Zejména v oblasti využívání rádiových kmitočtů se zvyšuje právní jistota podnikatelů a posilují právní nástroje Českého telekomunikačního úřadu k zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů pro poskytování služeb elektronických komunikací a rozvoje dalších podnikatelských aktivit.

Navrhovaná změna financování univerzální služby se promítne do čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu v roce 2010. Za rok 2009 se budou zúčtovávat čisté náklady na poskytování univerzální služby podle platné právní úpravy.

Ve státním rozpočtu pro rok 2008 byla na úhradu poskytování univerzální služby naplánována částka 300 mil. Kč v rozpočtu Úřadu. Tato částka měla sloužit k pokrytí ztrát vykazovaných operátory v návaznosti na poskytování zvláštních cen v roce 2007. Zvláštní ceny byly v roce 2007 poskytovány osobám zdravotně postiženým a osobám sociálně slabým. To byl důvod existence této částky v rozpočtu Úřadu. Vyúčtování vzniklých nákladů však zasáhlo i do rozpočtu roku 2008. Náklady na zvláštní ceny poskytované těmto osobám se na základě počtu oprávněných osob a výši poskytované slevy původně předpokládaly ve výši 500 mil. Kč. Od roku 2008 se tyto zvláštní ceny poskytují již jen osobám zdravotně postiženým. V dalších letech se proto dopad na státní rozpočet odhaduje ve výši 150 mil. Kč.

Z předpokládaných celkových nákladů na poskytování univerzální služby za rok 2009 je zřetelný trend jejich dalšího snižování. Nejvíce zřetelný je u nákladů za službu veřejných telefonních automatů, kde je předpokládána úspora v nákladech okolo 60 mil. Kč oproti stavu z roku 2008. Výhledově by přitom měl trend snižování nákladů na univerzální službu nadále pokračovat, jak je patrné i z níže uvedených předpokladů pro rok 2010.

V roce 2008 dosáhly náklady na poskytování univerzální služby celkové výše dle výroční zprávy Úřadu 358 094 369 Kč. V roce 2009 se předpokládají náklady v celkové výši 297 205 742 Kč, z toho na jednotlivé dílčí služby:

• služba veřejných telefonních automatů: 134 688 441 Kč,
• speciálně vybavená koncová zařízení pro ZTP: 6 379 737 Kč,
• ostatní dílčí služby: 6 137 564 Kč,
• zvláštní ceny: 150 000 000 Kč.

V roce 2010 se předpokládají náklady v celkové výši 235 653 735 Kč a z toho na jednotlivé dílčí služby:

• služba veřejných telefonních automatů: 83 206 904 Kč,
• speciálně vybavená koncová zařízení pro ZTP: 2 446 831 Kč,
• ostatní dílčí služby: 0 Kč,

• zvláštní ceny: 150 000 000 Kč.

Náklady na poskytování univerzální služby za rok 2009 budou na základě přechodných ustanovení návrhu zákona hrazeny podle dosavadní úpravy, tedy kombinovaně z účtu univerzální služby a ze státního rozpočtu. Nová úprava bude mít dopad na státní rozpočet a rozpočet Úřadu až v roce 2011.

Předpokládaný finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet ve vztahu k úhradě objektivně nevymahatelných plateb, např. po zaniklých subjektech, činí dle sdělení Českého telekomunikačního úřadu za roky 2001 až 2006 odhadem 500 tis. Kč. Tato částka bude po nabytí účinnosti tohoto zákona nárokována do rozpočtové kapitoly Českého telekomunikačního úřadu.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty.

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí v České republice, naopak se jejím prostřednictvím odstraňuje finanční a administrativní zatížení skupiny podnikatelských subjektů představujících stávající plátce na účet univerzální služby a odstraňuje se neodůvodněná diskriminace v mediální oblasti.

V oblasti správy rádiového spektra dojde k mírnému zvýšení administrativní zátěže podnikatelských subjektů v případě, kdy tento subjekt bude žádat o změnu nebo odnětí přídělu.

Podle materiálu “Metodika určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů” verze 1.2, který připravilo Ministerstvo vnitra (součást Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace schválené vládou usnesením č. 877 dne 13. srpna 2007), byly vytipovány a určeny hlavní vlivy na administrativní zátěž podnikatelů. Tyto vlivy byly následně kvalifikovány (viz tabulka č. 1 a 2). V případě, že bude přijata předkládaná novela, předpokládá se snížení administrativní zátěže o 80%. Toto relativně vysoké číslo je způsobeno zejména změnou v oblasti univerzální služby, která by snížila administrativní zátěž cca 950 podnikatelů, již v současné době musí každý rok vykazovat svůj obrat a dokazovat, zda patří, nebo nepatří mezi plátce na účet univerzální služby.

Pokud se jedná o kvantifikování zátěže na státní správu (konkrétně na Český telekomunikační úřad), musíme konstatovat, že po přijetí novely bude Český telekomunikační úřad zajišťovat činnost při současném vybavení a počtu zaměstnanců (novela fakticky nezavádí novou agendu, která by ospravedlňovala navýšení počtu zaměstnanců a nutnost nového vybavení).

 

Konzultace

Samotné přípravě návrhu právní úpravy předcházelo projednání možných variant a východisek s asociacemi podnikatelů v oblasti elektronických komunikací a s Ministerstvem kultury, Českým telekomunikačním úřadem a jinými orgány státní správy.

Návrh zákona byl v rámci mezirezortního připomínkového řízení projednán v souladu s čl. 5 Legislativních pravidel vlády se všemi ministerstvy a jinými ústředními orgány státní správy, jejichž působnosti se právní úprava týká.

Připomínky vznesené v rámci mezirezortního připomínkového řízení byly projednány na poradě k vypořádání připomínek konané dne 7. srpna 2008.

Návrh řešení

Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Po konzultacích s dotčenými orgány a též s podnikatelskou veřejností bylo zvoleno řešení spočívající v technické novele zákona.

V návaznosti na shora uvedené, nelze realizovat tzv. “nulovou variantu", neboť dosažení cílů nelze realizovat bez změny předkládaných zákonů.

Variantou doporučenou k dalšímu řešení je proto předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Implementace a vynucování

Orgány odpovědnými za realizaci provedených změn jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český telekomunikační úřad, Ministerstvo kultury, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvo vnitra.

Přezkum účinnosti

Protože zákon č. 127/2005 Sb. plně implementuje regulační rámec ES z roku 2002 pro sítě a služby elektronických komunikací, který samotný podléhá pravidelnému přezkumu, bude právní úprava přezkoumána na základě změny tohoto regulačního rámce.

Kontakty pro případné dotazy a připomínky

Ministerstvo průmyslu a obchodu - odbor legislativní a právní telefon: 224 852 223; fax: 224 852 390 e-mail: podatelna@mpo.cz

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Komunitární právo upravuje problematiku správy rádiového spektra a univerzální služby v elektronických komunikacích regulačním rámcem 2002. K zákonu o elektronických komunikacích se vztahují zejména tyto právní předpisy ES:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice).
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice).
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě).
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací.
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.
• Směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací.
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových a koncových telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody.
• Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru).
• Rozhodnutí Komise ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu 116 pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti,
• Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s právem Evropských společenství, jejími právními zásadami a i s judikaturou Evropského soudního dvora. Plně zohledňuje i legislativní záměry Evropských společenství, pokud jde o zajištění účelného využívání rádiového spektra jako omezeného zdroje a rovněž vytvoření podmínek pro možnost obchodování s rádiovým spektrem.

Mechanismus pro účinnou úhradu čistých nákladů prostřednictvím veřejných finančních prostředků je směrnicí o univerzální službě výslovně předpokládán jako jedna z možností.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika v oblasti elektronických komunikací vázána.

Tabulka č. 1

Administrativní zátěž podnikatelů podle platné právní úpravy

Informační povinnost / činnost	Původ informační povinnosti				Cílová skupina	Počet podnikatelů	Hodinové náklady		Počet hodin		Frekvence	P [Kč]	Q	P x Q [tis. Kč]
	A	B	C	D			I [Kč]	E [Kč]	I	E
(1)	(2)				(3)	(4)	(5)		(6)		(7)	(8)	(9)	(10)
Informační povinnost														7
možnost změny a odnětí přídělu rádiových kmitočtů					podnikatelé	30	0	0	0	0	0	0	0	0,0
udělování oprávnění k využívání čísel					podnikatelé	361	750		2		0,5	1500	180,5	270,8
financování univerzální služby					poskytovatelé veřejných služeb el. kom.	950	750		8		1	6000	950	5700,0
financování univerzální služby					podnikatelé - plátci	70	750		16		1	12000	70	840,0
zákaz křížení vlastnictví					podnikatelé	2315	0		0		0	0	0	0,0
												0	0	0,0
												0	0	0,0
								Celková administrativní zátěž (zaokrouhleno v mil. Kč)					7

 

 

 

Tabulka č. 2

Administrativní zátěž podnikatelů podle navrhované právní úpravy

Informační povinnost / činnost	Původ informační povinnosti				Cílová skupina	Počet podnikatelů	Hodinové náklady		Počet hodin		Frekvence	P [Kč]	Q	P x Q [tis. Kč]
	A	B	C	D			I [Kč]	E [Kč]	I	E
(1)	(2)				(3)	(4)	(5)		(6)		(7)	(8)	(9)	(10)
Informační povinnost														1
možnost změny a odnětí přídělu rádiových kmitočtů					podnikatelé	30	750	0	2	0	0,2	1500	6	9,0
udělování oprávnění k využívání čísel					podnikatelé	218	750		2		0,5	1500	109	163,5
financování univerzální služby					poskytovatelé veřejných služeb el. kom.	0	0		0		0	0	0	0,0
financování univerzální služby					podnikatelé - plátci	0	0		0		0	0	0	0,0
zákaz křížení vlastnictví					podnikatelé	2315	750		8		0,08	6000	192,92	1157,5
								Celková administrativní zátěž (zaokrouhleno v mil. Kč)					1

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

 

K Čl. I bodu 1

Zpřesňuje se definice rádiového rozhraní tak, aby odpovídala ustanovení čl. 2 písm. e) směrnice č. 1999/5/ES.

 

K Čl. I bodu 2

Snižuje se administrativní zátěž podnikatelů. Osoby, které jejich jménem jednají, mají povinnost prokazovat již jen svoji bezúhonnost a nikoliv to, že nemají nedoplatky na daních nebo odvodech, nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti a nedoplatky na poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále.

 

K Čl. I bodu 3

Legislativně technická změna ustanovení zohledňuje navrhované zrušení provádění plateb na účet univerzální služby.

 

K Čl. I bodu 4

Legislativně technická změna ustanovení zohledňující úpravu v § 23 odst. 1 písm. c).

 

K čl. I bodu 5

Danou úpravou je zaváděna vymezení pojmu “využívání rádiových kmitočtů”, který je stěžejním pro určování práv a povinností v oblasti správy rádiového spektra. Tímto jednoznačným určením také dochází ke zvýšení právní jistoty subjektů využívající rádiové kmitočty, a to s ohledem na skutečnost, že nevyužívání přidělených rádiových kmitočtů po zákonem stanovenou dobu je důvodem k odnětí individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo přídělu rádiových kmitočtů. Je-li některé kmitočtové pásmo vyhrazeno pro určitou službu, nelze za využívání považovat jeho využití pro jinou radiokomunikační službu.

 

K Čl. I bodu 6

Doplňuje se ustanovení implementující Rozhodnutí Komise 2007/344/ES/, podle kterého jsou členské státy povinny zajistit, aby údaje uvedené v příloze tohoto rozhodnutí, byly vkládány do systému EFIS.

 

K Čl. I bodu 7

 Zpřesňuje se obsah plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtové tabulky) v souladu s poznatky z praxe.

 

 

 

K Čl. I bodu 8

Nově upravené ustanovení § 22 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích jednoznačně deklaruje, že individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým bylo právo k využívání uděleno přídělem rádiových kmitočtů, může být vydáno i jiné osobě než držiteli přídělu, avšak pouze s jeho souhlasem. Z tohoto důvodu jsou mezi povinné náležitosti žádosti o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v takových případech zařazovány povinně údaje o rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů a v případech, kdy o udělení oprávnění nežádá držitel přídělu, ale třetí osoba, též předložení souhlasu držitele přídělu. Tímto je zajišťována kontrola využívání rádiových kmitočtů, na které byl vydán příděl, z hlediska povinných subjektů.

 

Mezi nově doplněné náležitosti žádosti o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nutno zařadit i skutečnosti uvedené v § 18 odst. 1 písm. d) zákona o elektronických komunikacích, a to z důvodu, že tyto skutečnosti jsou povinnou náležitostí vydaného správního aktu (oprávnění) a bez potřebné součinnosti s žadatelem nelze tuto povinnost řádně naplňovat.

 

K Čl. I bodu 9

Navrhovaná úprava odstraňuje nadbytečnou zátěž žadatele o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případech, kdy jde o rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl. Jde o nezbytnou úpravu řešící zejména problematiku zemského digitálního rozhlasového a televizního vysílání, kdy v jedné síti elektronických komunikací je zajišťováno vysílání více programů a předkládání licencí vydaných podle zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k jednotlivým programům tak, narozdíl od zemského analogového vysílání, ztratilo smysl.

 

K Čl. I bodu 10

Obdobně jako u bodu 8 je nutné zajistit, aby Úřad měl kontrolu nad tím, komu vydává individuální oprávnění v případě, že se tento subjekt liší od držitele přídělu.

 

K Čl. I bodům 11 a 12

Navrhovaná úprava odstraňuje obsahový nedostatek zákona o elektronických komunikacích, neboť tento ve svém dosavadním znění neumožňoval jakékoliv omezení civilního využívání přidělených rádiových kmitočtů v období krizí, včetně řešení případného rušení v této souvislosti, popř. jejich přidělení pro potřeby Armády ČR.

 

Současné znění zákona o elektronických komunikacích naplnění uvedeného závazku neumožňovalo, neboť uvádělo jako omezující podmínky pouze ty, které mohou vyplývat z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích. Tento výčet se však na výše uvedené případy nevztahoval.

 

 

V rámci rádiového spektra jsou některé kmitočty vyhrazeny pro účely bezpečnosti a obrany státu. Z důvodu účelného využívání rádiového spektra není nezbytné veškeré tyto kmitočty nevyužívat. V některých případech je možno tyto rádiové kmitočty přidělit a využívat za podmínky, že v případě ohrožení státu jsou tyto určeny jako rozšiřující kmitočty pro účely bezpečnosti a obrany. Na druhé straně je nutno držitelům takových kmitočtů zakotvit povinnost strpět po přechodnou dobu omezení využívání těchto kmitočtů pokud nastane ohrožení bezpečnosti a obrany státu. Konkrétní podmínky případného omezení je nezbytné uvést v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Navrhovaná úprava tuto skutečnost reflektuje a zavádí tyto podmínky jako jednu z případných náležitostí oprávnění.

 

K Čl. I bodům 13 a 14

Jde o odstranění překážky v případě, že je Úřad jako správní úřad povinen rozhodnout o podané žádosti a v zákoně o elektronických komunikacích není stanoven důvod, pro který by bylo možno žádosti nevyhovět právě pro plánované omezení využívání rádiových kmitočtů. Navrhovaná úprava vede k zajištění větší právní jistoty všech dotčených subjektů a k transparentnosti v postupech Úřadu jako správního úřadu. Jejím účelem je zabránit možnému spekulativnímu jednání. Vzhledem k podmínkám a náležitostem vyhlášení záměru omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů stanovených v § 20 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích bude Úřad muset vždy záměr řádně odůvodnit a provést k němu veřejnou konzultaci podle § 130 zákona o elektronických komunikacích. Tyto mechanismy jsou účinnými opatřeními, která zabraňují, aby nemohlo dojít k nepřiměřenému omezování využívání rádiového spektra ze strany státní správy. Úřad je navíc vázán tříměsíční lhůtou, do které musí záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů vyhlásit.

 

K Čl. I bodu 15

V případě, že je vyhlášen záměr omezit počet práv, Úřad přeruší řízení o udělení individuálního oprávnění. Ustanovení zajišťuje právní jistotu žadatelů o individuální oprávnění.

 

K Čl. I bodu 16

Odůvodnění stejné jako v případě čl. I bodům 11 a 12.

 

K Čl. I bodu 17

Vazba mezi dobou platnosti individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a platností příslušné licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání je nyní nadbytečná. Individuální oprávnění pro analogové televizní vysílání se již nevydávají a pro digitální byla stávající právní úprava nevyužitelná. V případě udělování individuálních oprávnění pro rozhlasové vysílání se bude postup Úřadu i nadále řídit větou první, tedy doba platnosti bude stanovena přiměřeně dané službě. Nahrazení slov “kmitočtové plány” je legislativně technického úpravou.

 

K Čl. I bodu 18 a 19

Odůvodnění stejné jako v případě čl. I bodům 11 a 12.

 

K Čl. I bodu 20

Změna zohledňuje potřebu úpravy již vydaného správního aktu z důvodu změny výše poplatku podle nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů, neboť údaj o výši poplatků za využívání rádiových kmitočtů je povinnou náležitostí rozhodnutí - oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, které je vydáváno jako individuální správní akt. Jde o odstranění procesních nesrovnalostí.

 

K Čl. I bodu 21

Navrhuje se upravit § 19 odst. 1 písm. d) tak, aby bylo jednoznačně deklarováno, že v případě žádosti držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů o změnu přiděleného kmitočtu, popř. jeho technického parametru, je tato hodnocena a správním orgánem též vyřízena jako žádost o udělení nového individuálního oprávnění, a to se všemi důsledky včetně poplatkové povinnosti podle zákona o správních poplatcích.

 

K Čl. I bodu 22

Legislativně technická úprava zohledňující provázanost důvodů náhrady nákladů a procesu stanovení jejich výše.

 

K Čl. I bodu 23

Doplňuje se lhůta pro podání žádosti o prodloužení individuálního oprávnění. Tím dojde ke zvýšení právní jistoty žadatele i Úřadu.

 

K Čl. I bodu 24

Odůvodnění stejné jako v případě čl. I bodu 11.

 

K Čl. I bodu 25

Zapracování ustanovení do § 19 odst. 4 písm. d) je nezbytné z důvodu právní jistoty dotčených subjektů, ale i státu, a pro zamezení obcházení zákona. Je třeba stanovit, že do doby nevyužívání rádiového kmitočtu se započítává doba, po kterou byl příslušný subjekt oprávněn rádiový kmitočet využívat, a to bez ohledu na to, na základě jakého správního rozhodnutí (individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů) se tak dělo. V praxi se toto nejmarkantněji projevuje ve vztahu k ustanovení § 19 odst. 1 písm. d) zákona o elektronických komunikacích, kdy se objevuje snaha dotčených subjektů opakovaně žádat o změnu individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a tím bránit odejmutí individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro nevyužívání příslušného rádiového kmitočtu podle § 19 odst. 4 písm. d) zákona o elektronických komunikacích. Navrhovaná úprava je v souladu s duchem původní právní úpravy, jejímž smyslem bylo zamezení neefektivního využívání (zde zejména “blokování”) rádiových kmitočtů.

 

K Čl. I bodu 26

Navrhovaná úprava zohledňuje fakt, že i v případě uvedeném pod písmenem b) jde o odnětí individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro porušení povinností ze strany držitele, a proto by i v tomto případě mělo být stanoveno zákonné omezení, kdy může držitel, který zákon porušil a jemuž bylo oprávnění odňato, znovu požádat o udělení oprávnění.

 

K Čl. I bodu 27

Legislativně technická úprava řešící provázanost s nově navrhovaným ustanovením § 112 odst. 3 písm. e) zákona o elektronických komunikacích, kde se stanovuje povinnost Úřadu ve vymezených případech informovat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

 

K Čl. I bodům 28 a 29

Je odstraňován současný problém disproporce v možnosti převodu přídělu podle § 23 zákona o elektronických komunikacích ve vztahu k “nepřevoditelnosti” individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Nový princip je založen na skutečnosti, že dnem převodu přídělu na nový subjekt pozbývají platnosti příslušná vydaná individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaná původnímu držiteli přídělu nebo s jeho souhlasem jiné osobě, aby práva z přídělu mohl plně čerpat jeho nový držitel.

 

K Čl. I bodu 30

Navrhovaná úprava napomáhá jednoznačnému určení povinností dotčených subjektů v případě, kdy je ukončena platnost individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů ve vazbě na konkrétní technické zařízení provozované na rádiových kmitočtech a konkretizované v příslušném oprávnění, jehož platnost skončila.

 

K Čl. I bodu 31

Legislativně technická úprava zohledňující skutečnost, že platba za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů je svým charakterem cenou, nikoliv poplatkem, jak stanoví dosavadní právní úprava.

 

K Čl. I bodu 32

Legislativně technická úprava zohledňující skutečnost, že podmínky z přídělu vedle jeho držitele musí splňovat i subjekt, který se souhlasem držitele přídělu čerpá práva v přídělu uvedená – udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl třetímu subjektu se souhlasem příslušného držitele přídělu.

 

K Čl. I bodu 33

Upřesňují se náležitosti rozhodnutí o udělení přídělu. Z důvodu právní jistoty držitelů přídělu je nutné v rozhodnutí stanovit rádiové kmitočty, k jejichž využívání je příděl udělován.

 

K Čl. I bodu 34

Legislativně technická úprava sjednocující terminologii a reflektující definici pojmu “příděl rádiových kmitočtů”.

 

K Čl. I bodu 35

Navrhované ustanovení jednoznačně zakotvuje skutečnost, že práva z uděleného přídělu rádiových kmitočtů nemusí vždy osobně čerpat pouze držitel přídělu, ale je připuštěno, aby toto bylo s jeho souhlasem umožněno i jinému subjektu. Tento subjekt však musí splnit zákonné podmínky tak, aby mu mohlo být Úřadem příslušné individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno.

 

K Čl. I bodu 36

Nově navrhovaná ustanovení § 22a, 22b, 22c a 22d jsou nezbytná z důvodu zajištění možnosti státu, resp. správního úřadu, který v rámci své působnosti provádí správu rádiového spektra, změnit nebo odejmut udělený příděl rádiových kmitočtů, pokud jeho držitel přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo pokud nastanou jiné zákonem předpokládané závažné skutečnosti; popř. na žádost držitele. Ustanovení vychází z obdobné úpravy týkající se možnosti odejmutí individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Totéž platí i pro navrhované případy pozbytí platnosti uděleného přídělu. Současná právní úprava žádnou z uvedených možností (změna, odnětí a pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů) neřeší, což v praxi působí značné problémy zejména při zajištění výkonu správy rádiového spektra a zajištění účelného využívání rádiového spektra. Zavedení daných ustanovení zvyšuje též právní jistotu dotčených subjektů.

 

Poslední z daných ustanovení stanoví případy, kdy příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti, a to přímo ze zákona. Jedním z uvedených případů je i zánik právnické osoby (popř. úmrtí fyzické osoby – podnikatele) bez právního nástupce nebo sice s právním nástupcem, avšak takovým, který není podnikatelem zajištujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. O zániku původního držitele přídělu rádiových kmitočtů je jeho právní nástupce povinen informovat Úřad.

Nově se upravuje přechod přídělu, a to jak na právního nástupce právnické osoby, tak na dědice podnikající fyzické osoby, pokud splňují zákonem stanovené podmínky pro podnikání.

 

K Čl. I bodu 37

Předmětnou úpravou dochází k jednoznačnému zakotvení možnosti převést i jen část přídělu rádiových kmitočtů (což může podpořit hospodářskou soutěž na trhu elektronických komunikací). Současně však v této souvislosti dochází k zpřísnění podmínek, za jakých k převodu přídělu nebo jeho části může dojít. Vedle toho je zde zohledněna legislativně technická úprava řešící provázanost s novou úpravou § 23a odst. 1 a § 125 odst. 4 písm. a) zákona o elektronických komunikacích.

 

K Čl. I bodu 38

Nový § 23a upravuje v odstavci 1 rozsah veřejné informační povinnosti Úřadu, a to ve vztahu k realizovaným změnám, převodům a přechodům přídělů rádiových kmitočtů a dále ve vztahu k jejich odnímání. Forma naplnění dané informační povinnosti je stanovena v § 125 zákona o elektronických komunikacích.

Ustanovení odstavce 2 řeší problematiku deklarování změny v osobě oprávněného držitele přídělu rádiových kmitočtů ze strany správního úřadu, a to formou osvědčení o dané skutečnosti vydávaného na základě žádosti nového držitele přídělu. Vydání osvědčení podléhá zaplacení správního poplatku.

 

K Čl. I bodu 39

Navrhovaná úprava sjednocuje výčet typů závazků, které musí být v oblasti správy rádiového spektra respektovány. Současné znění zákona o elektronických komunikacích naplnění všech těchto závazků plně neumožňovalo. Pro úplnost je třeba uvést, že podmínka “vzájemnosti” byla zachována.

 

K Čl. I bodu 40

Legislativně technická úprava k zajištění jednoznačnosti výkladu příslušného ustanovení.

 

K Čl. I bodu 41

Stanovuje se termín, do kdy musí být zkouška vykonána tak, aby Úřad nebyl nucen vést řízení neomezeně dlouhou dobu.

 

K Čl. I bodu 42

Legislativně technická úprava reflektující skutečnost, že Úřad je uznávacím orgánem, pokud jde o oblast odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení.

 

K Čl. I bodu 43

Doplnění ustanovení § 26 reaguje na potřebu jednoznačně stanovit dobu, do které má být podána žádost o prodloužení platnosti vydaného průkazu odborné způsobilosti. Vzhledem k tomu, že průkazy jsou vydávány postupem podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, odvíjí se navrhovaná lhůta jednoho měsíce od lhůt stanovených pro vydání rozhodnutí podle tohoto procesního zákona. Současně je zapracován princip, pokud žádá subjekt, který byl v minulosti držitelem průkazu odborné způsobilosti o vydání “nového” průkazu odborné způsobilosti. Navrhovaná úprava by měla vyjít vstříc osobám, které vzhledem k jiným okolnostem nemohly podat žádost o prodloužení platnosti průkazu v zákonem stanovené lhůtě (v praxi jde zejména o profesionální zaměstnance – letce, lodní radiotelegrafisty, kteří např. v důsledku pobytu v zahraničí příslušnou žádost o prodloužení nepodali). Tento princip však současně zamezuje tomu, aby “nový” průkaz byl vydáván osobám, které se delší dobu výkonem posuzované činnosti nezabývaly, aniž by tyto složily rovněž novou zkoušku.

 

K Čl. I bodu 44

V nově doplňovaném § 27 odst. 4 se zakotvují základní pravidla stanovení efektivně a účelně vynaložených nákladů, které mají být uhrazeny držitelům individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) a b) zákona o elektronických komunikacích. Za náklady hrazené z radiokomunikačního účtu se považují pouze takové skutečnosti, které s prováděnou změnou ve využívání rádiových kmitočtů přímo souvisejí. Výčet takových nákladů je v předmětném ustanovení stanoven jako taxativní. Pouze u stanovených nákladů se pak posuzuje jejich účelnost a efektivnost.

 

K Čl. I bodu 45

Zpřesňuje se stanovení subjektů, kterým lze udělit oprávnění k využívání čísel. Obecně ho lze udělit jen podnikatelům. Přístupové kódy k neveřejným komunikačním sítím nebo neveřejným telefonním sítím lze udělovat subjektům, které takové sítě zajišťují. Požadavek harmonizovaného užití některých čísel, např. v rozsahu 116, je naplněn udílením oprávnění k jejich užití také subjektům, které takovou činnost, pro kterou byla čísla harmonizována, vykonávají.

 

K Čl. I bodu 46

V souvislosti s novelou zákona o rejstříku trestů byla zrušena povinnost dokládat bezúhonnost žadatele. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušit důvod pro neudělení oprávnění k využívání čísel, neboť Úřad již nemá povinnost zjišťovat bezúhonnost žadatele.

K Čl. I bodu 47

V praxi nevyužívané ustanovení o zvláštním režimu udělování oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty se navrhuje zrušit. Pro tato čísla byla v novele nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtů poplatků za využívání rádiových poplatků a čísel, stanovena pevná výše poplatku.

 

K Čl. I bodu 48

Doplňuje se stanovení, k čemu slouží čísla tísňového volání, neboť volání na tato čísla je bezplatné a vzhledem ke svému charakteru má přenos volání na tato čísla v síti zvláštní režim.

 

K Čl. I bodu 49

Zpřesňuje se povinnost podnikatelů aktualizovat údaje poskytované do databáze pro účely lokalizace či identifikace volajícího.

 

K Čl. I bodu 50

Dosud platná právní úprava neobsahuje povinnost pro subjekt, který vede databázi účastníků veřejně dostupné telefonní služby, vést v této databázi i údaje o svých vlastních účastnících. Tím není zajištěna úplnost databáze všech účastníků veřejně dostupné telefonní služby a není umožněno pracovištím pro příjem tísňových volání jednoznačně identifikovat polohu všech volajících. Navrhovanou úpravou je tento nedostatek odstraňován.

 

K Čl. I bodům 51 a 52

Vzhledem k tomu, že Úřad rozhoduje o znovuuvedení do provozu zařízení, ze kterého bylo uskutečňováno zlomyslné volání, a popřípadě i o sankcích za toto jednání, je zapotřebí, aby mohl vstupovat do databáze účastníků vedené pro účely tísňového volání.

 

K Čl. I bodu 53

Z důvodu nutnosti řešit problém častých zlomyslných volání na čísla tísňových volání se zavádí definice zlomyslných volání na tato čísla. Střediska přijímající tísňová volání jsou oprávněna požádat operátora o odpojení zařízení, ze kterého je zlomyslně volání uskutečňováno. Úřad na žádost účastníka pak rozhoduje o znovupřipojení přístroje.

 

K Čl. I bodu 54

Stanoví se v souladu s rozhodnutím Evropské komise povinnost podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu umožnit koncovým uživatelům bezplatná volání na evropská harmonizovaná čísla spolu s určením, kdo je odpovědný za úhradu vzniklých nákladů,.

 

K Čl. I bodu 55

Z důvodu zajištění větší konkurence na trhu elektronických komunikací se navrhuje, aby obecné omezení přenositelnost z pevné do mobilní sítě a obráceně se netýkalo čísel pro přístup ke službám.

 

K Čl. I bodu 56

Legislativně technická změna sjednocující terminologii s vyhláškou č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací.

 

K Čl. I bodu 57

Změna zohledňuje potřebu úpravy již vydaného správního aktu z důvodu změny výše poplatku podle nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů, neboť údaj o výši poplatků za využívání čísel je povinnou náležitostí rozhodnutí - oprávnění k využívání čísel, které je vydáváno jako individuální správní akt. Jde o odstranění procesních nesrovnalostí.

 

K Čl. I bodu 58

Doplňuje se lhůta pro podání žádosti o prodloužení oprávnění k využívání čísel. Tím dojde ke zvýšení právní jistoty žadatele i Úřadu.

 

K Čl. I bodu 59, 60 a 61

Legislativně technická úprava sjednocující pravidla pro odnímání oprávnění k využívání čísel s právní úpravou v oblasti kmitočtového spektra.

 

K Čl. I bodu 62

Legislativně technická úprava, která jednoznačně určuje proces určení podnikatele nebo podnikatelů, kteří by měli mít povinnost poskytovat zvláštní ceny i v případě, že se nikdo nepřihlásí do výběrového řízení.

 

K Čl. I bodu 63

Legislativně technická změna spočívající ve změně odkazu na další ustanovení zákona. Úprava problematiky neoprávněně čerpaných finančních prostředků je nově obsažena v odstavci 4.

 

K Čl. I bodu 64

Zrušuje se povinnost vést seznam osob, které uplatnily nárok na zvláštní cenu, a to z důvodu nadbytečnosti. Podnikatel je stále povinen vést seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána, což je pro účely kontroly čerpání těchto zvláštních cen dostačující.

 

K Čl. I bodu 65

Z důvodu právní jistoty je navrhováno jednoznačné zakotvení podmínek vypořádání v případech “předčasného” ukončení povinnosti poskytovat dílčí službu s tím, že Úřad v takové situaci vypořádává i čisté náklady, které subjektu poskytujícímu univerzální službu vznikly i za část doby uložené pro poskytování této služby.

 

K Čl. I bodu 66

Ustanovení zásadním způsobem mění dosavadní způsob financování univerzální služby, a to nově kompenzací čistých nákladů vzniklých poskytovateli univerzální služby při jejím poskytování státem prostřednictvím Úřadu. Dále se v zájmu právní jistoty poskytovatele univerzální služby výslovně určuje, kdy poskytovateli univerzální služby ve vztahu k neúnosné zátěži nárok na úhradu čistých nákladů vzniká, a je tedy Úřadem ve správním řízení přiznán, a kdy tomu tak není. Pro případy, kdy by v této souvislosti došlo ze strany poskytovatele univerzální služby k neoprávněnému čerpání finančních prostředků, je stanoven systém vydání nového rozhodnutí ve věci, na které je vázána povinnost poskytovatele univerzální služby určené prostředky vrátit. Současně je zachována penalizace poskytovatele univerzální služby pro dobu, kdy s těmito finančními prostředky neoprávněně nakládal.

 

Rovněž je provedena legislativně technická úprava zpřesňující úkon Úřadu při posuzování, zda povinnost poskytovat univerzální službu představuje pro dotčený subjekt neúnosnou zátěž, či nikoliv.

 

K Čl. I bodu 67

Legislativně technická změna, kterou se zrušují ustanovení upravující určování výše plateb na účet univerzální služby.

 

K Čl. I bodu 68

Legislativně technická změna ustanovení zohledňuje navrhované zrušení plateb na účet univerzální služby.

 

K Čl. I bodu 69

Úprava zohledňuje změnu principu ve způsobu úhrady čistých nákladů poskytovateli, popřípadě poskytovatelům univerzální služby, a tuto změnu promítá do obsahu výroční zprávy univerzální služby, kterou každoročně vydává Úřad za účelem kontroly hospodaření se státními finančními prostředky.

 

K Čl. I bodu 70 a 71

Navrhovaná úprava zpřesňuje problematiku procesů týkajících se analýz relevantních trhů. Podstatou je skutečnost, že za relevantní trh v oboru elektronických komunikací lze považovat pouze trh, který byl jako relevantní trh určen Komisí v doporučení vydaném podle čl. 15 odst. 1 a 3 rámcové směrnice nebo trh, který na základě testu provedeného Úřadem splňuje kritéria relevantního trhu. Tato kritéria stanoví Úřad v opatření obecné povahy. Pokud relevantní trh přestal splňovat kritéria relevantního trhu a pokud na takovém trhu byl dříve zjištěn podnik s významnou tržní silou a tomuto podniku byly uloženy povinnosti (nápravná opatření) podle § 51 zákona o elektronických komunikacích, pak je třeba, aby Úřad tyto povinnosti stejně jako označení dotčeného subjektu za podnik s významnou tržní silou zrušil.

 

K Čl. I bodu 72

Snižuje se administrativní zátěž podnikatelů tím, že jejich povinnost předkládat Úřadu platné ceny služeb a jejich změny se upravuje na předkládání v elektronické formě a pouze na vyžádání.

 

K Čl. I bodu 73

Stanoví se výjimka z povinnosti poskytovat nepřetržitě veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jestliže je účastníkovi znemožněno telefonovat z důvodu, že uskutečňoval zlomyslná volání na čísla tísňového volání.

 

K Čl. I bodu 74

Jde o legislativně technickou úpravu institutu “síťových plánů”. Úpravou je jednoznačně určována jejich forma – opatření obecné povahy, která odpovídá jejich charakteru a významu.

 

K Čl. I bodu 75

Praxe jednoznačně ukazuje, že je nezbytné rozšířit oprávnění Úřadu, pokud jde o možnost změnit všeobecné podmínky pro veřejně dostupnou telefonní službu, a to jednak pokud jde o důvody a jednak i pokud jde o typy služeb elektronických komunikací. Rozšíření si vyžádala zejména potřeby zvýšení ochrany spotřebitelů bez ohledu na to, jakou službu elektronických komunikací konzumují.

 

K Čl. I bodu 76

Jedná se o legislativně technickou úpravu, podle které podnikatel neuvádí ve vyúčtování nikoliv pouze bezplatná volání, ale i jiné služby elektronických komunikací (např. SMS), za které účastník neplatí.

 

K Čl. I bodu 77

Sjednocuje se úprava poskytování údajů pro účely vydávání telefonních seznamů a provozování informační služby, která je v rámci univerzální služby upravena v § 41, s úpravou poskytovanou na komerční bázi uvedenou v § 66.

 

K Čl. I bodu 78

Jazyková úprava ustanovení.

K Čl. I bodu 79

Navrhovaná úprava odstraňuje nedostatek spočívající v tom, že podle § 67 odst. 1 zákona je podnikatel zde uvedený povinen zajistit službu identifikace účastnického čísla, ze kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání. Zákon však nedostatečně řeší situaci, kdy zlomyslná či obtěžující volání byla uskutečněna z jiné sítě, než je síť povinného podnikatele. V takové situaci povinný podnikatel nemá potřebné informace k dispozici a současná právní úprava mu neposkytuje možnost si je opatřit, neboť chybí reciproční povinnost informace předat na straně podnikatele poskytujícího veřejné telefonní služby účastníkovi, z jehož čísla byla zlomyslná nebo obtěžující volání uskutečněna. Takto výslovně formulovaná povinnost zároveň umožňuje předávajícímu podnikateli poskytnout povinnému podnikateli identifikační údaje účastníka, z jehož čísla byla zlomyslná nebo obtěžující volání uskutečněna, i bez souhlasu tohoto účastníka.

 

K Čl. I bodu 80

Legislativně technická úprava sjednocující rozsah právní úpravy § 71 odst. 2 s § 54 odst. 2.

 

K Čl. I bodu 81

Legislativně technická úprava, která dává do souladu ustanovení § 79 (povinnost jednat o uzavření smlouvy) s ustanovením § 80 (pravomoc úřadu rozhodovat spory o propojení nebo přístupu).

 

K Čl. I bodu 82

Legislativně technická úprava.

 

K Čl. I bodu 83 a 84

Z důvodu právní jistoty podnikatelů se upřesňuje rozsah sporů, o kterých Úřad rozhoduje.

 

Úřad je podle dosavadního znění zákona o elektronických komunikacích oprávněn zasáhnout do existujícího sporu jen při uzavírání nových smluv. Praxe si však vyžaduje stejný princip rozhodování Úřadu i v případech změn nebo dodatků k již uzavřeným smlouvám. Navrhovanou právní úpravou je odstraňována právní nejistota účastníků správního řízení z hlediska rozsahu rozhodovací působnosti Úřadu.

 

K Čl. I bodu 85

Elektronický programový průvodce je nezbytnou součástí zemského digitálního rozhlasového a televizního vysílání. Jeho prostřednictvím se poskytují zejména informace o šířených televizních programech, resp. jejich jednotlivých pořadech. Změna zohledňuje rozdělení problematiky regulace přenosu a problematiky regulace obsahu mezi dva nezávislé regulační úřady – Český telekomunikační úřad a Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

 

K Čl. I bodu 86

Legislativně technická úprava.

 

K Čl. I bodu 87 a 88

Změna ustanovení zohledňuje nezbytnost pružně reagovat na technický vývoj, ale i na rozvoj v oblasti nabídky “obsahu”. Forma povinnosti stanovené přímo zákonem tomuto požadavku neodpovídá, a proto se navrhuje “pružnější” cesta prostřednictvím rozhodnutí správního úřadu.

 

K Čl. I bodu 89

Legislativně technická úprava, která upravuje ustanovení v souladu s rámcovou směrnicí konkrétně s čl. 12.

 

K Čl. I bodu 90

Legislativně technická úprava, která prodlužuje lhůtu pro odmítnutí návrhu na uzavření smlouvy. Tato úprava vyplývá z praxe.

K Čl. I bodu 91 až 93

Předmětná změna zpřesňuje dosavadní právní úpravu v oblasti práv a povinností týkajících se problematiky zpracovávání, uchovávání a sdílení provozních údajů služby elektronických komunikací poskytnuté účastníkovi, a to rovněž v souvislosti s právy těchto účastníků a jejich případným důkazním břemenem v řízeních podle § 129 zákona o elektronických komunikacích. Toto ustanovení však neopravňuje ke zřízení a vedení sdílené databáze neplatičů a jiných osob zneužívajících služby podnikatelů v elektronických komunikacích.

Mezi případy zneužívání sítě elektronických komunikací se zařazují zlomyslná nebo obtěžující volání, která jsou nově zařazena mezi přestupky.

 

K Čl. I bodu 94 a 95

Legislativně technická úprava reagující na předchozí přečíslování odstavců.

 

K Čl. I bodu 96

Legislativně technická úprava zpřesňující rozsah předmětné povinnosti.

 

K Čl. I bodu 97 a 98

Na základě usnesení vlády ze dne 11. ledna 2010 se doplňuje § 97 odst. 3 – poskytování provozních a lokalizačních údajů a § 97 odst. 5 – poskytování údajů z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby. Rozšiřuje se okruh orgánů, jimž se poskytují výše uvedené údaje o Bezpečnostní informační službu.

 

K čl. I bodu 99

Pro praktickou implementaci směrnice o uchovávání provozních a lokalizačních údajů 2006/24/ES je vhodné určit formu evidence a způsob předávání dat, které musí Úřad evidovat a předávat Evropské komisi.

 

K čl. I bodu 100 až 103

Zrušuje se povinnost zajišťovat přednostní spojení za krizových stavů podle mezinárodního nebo národního preferenčního schématu. Využití preferenčních schémat doporučovala Mezinárodní telekomunikační unie. Na jejich implementaci a realizaci se však členské státy dosud neshodly. Zároveň se zpřesňuje oprávnění přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě z důvodů provozních havárií nebo živelných pohrom.

 

K čl. I bodu 104 a 105

Technické upřesnění použitého pojmu.

 

K Čl. I bodu 106 a 107

Úprava zavádí oprávnění Úřadu v případech, že je zjištěn provoz rušícího zařízení, jehož provozovatele nelze zjistit nebo tento dostatečně nespolupracuje a přitom je třeba existující rušení rychle odstranit. Zároveň se stanoví povinnost Úřadu šetřit práva majitelů pozemku.

 

K Čl. I bodu 108

Zpřesňuje se povinnost doložit žádost o vydání rozhodnutí ve stavebním řízení s vyjádřením provozovatelů veřejných komunikačních sítí o existenci nadzemních vedení.

 

K Čl. I bodu 109

Legislativně technická úprava zohledňující procesní pravidla pro nově zavedené § 22a a § 22b. Legislativně technická změna ustanovení § 107 zákona o elektronických komunikacích zohledňuje doplnění ustanovení § 22a a § 22b zákona o elektronických komunikacích. Vzhledem k tomu, že předmětné nové ustanovení se týká institutu přídělu rádiových kmitočtů, náleží i rozhodování o jejich změnách či zrušení též předsedovi Rady Úřadu.

 

K Čl. I bodu 110

Legislativně technická změna kompetenčního ustanovení zohledňuje navrhované zrušení plateb na účet univerzální služby a úpravu navrženou v čl. I bodech 33 a 34.

K Čl. I bodu 111

Legislativně technická úprava, vzhledem ke stanovení oprávnění Úřadu rozhodovat o změně všeobecných podmínek podle § 63 odst.5.

 

K Čl. I bodu 112

Doplněné ustanovení komplexním způsobem zakotvuje informační povinnost Úřadu vůči Radě pro rozhlasové a televizní vysílání v případech presumovaných v ustanoveních § 19 a nových ustanovení § 22a a 22b zákona o elektronických komunikacích.

 

K Čl. I bodu 113 a 114

Změna právní úpravy souvisí s přijetím právní úpravy zákona č. 304/2007 Sb., kterým se Úřadu ukládá vydat vyhlášku o způsobu stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodě stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozeného pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání (§ 112 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích). Účelem změny je uvedení současné právní úpravy do souladu s tímto novým zmocněním Úřadu.

Pod předmětnými body je současně provedena legislativně technická úprava spočívající v přesunutí ustanovení § 112 odst. 4 do § 113, kam náleží, neboť toto ustanovení řeší provádění kontroly využívání rádiových kmitočtů.

 

K Čl. I bodu 115

Navrhované ustanovení dává zmocnění Úřadu pro vydávání prováděcích právních předpisů pro stanovení způsobu stanovení území pokrytého signálem televizního nebo rozhlasového vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního nebo rozhlasového vysílání. Tímto návrhem se omezuje rozsah vyhlášky předkládané novely zákona o elektronických komunikacích tak, aby tento pokrýval pouze skutečně potřebnou část rádiového spektra využívanou pro uvedené účely (rozhlasové vysílání).

K Čl. I bodu 116

Legislativně technická změna ustanovení zohledňuje navrhované zrušení plateb na účet univerzální služby.

 

K Čl. I bodu 117 až 133

Nově doplněné skutkové podstaty správních deliktů reflektují na již existující povinnosti v zákoně o elektronických komunikací, u kterých v případě porušení dosud nebyla možnost sankcionování stanovena a rovněž zohledňuje potřebu stanovit sankce pro případy porušení povinností nově zaváděných tuto právní úpravou.

 

K Čl. I bodu 134

Zvýšení v současné době platné horní hranice pro stanovení výše pokuty ve skupině podle § 118 odst. 13 a 14, která reflektuje nejen závažnost deliktu, ale i výnosnost komunikačních činností tak, aby sankce plnila svoji funkci trestu za porušení právní povinnosti.

U § 118 odst. 17 se jedná o legislativně technická úprava v souvislosti s doplněním nových skutkových podstat.

 

K Čl. I bodu 135 až 137

Legislativně technická úprava uvádějící do souladu skutkové podstaty přestupků a skutkové podstaty správních deliktů uvedených v § 118 zákona o elektronických komunikacích.

 

K Čl. I bodu 138

Navrhované doplnění reflektuje skutečnost, že plnění některých zásadních povinností ukládaných podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli rozhodnutími podle ustanovení zákona o elektronických komunikacích mohlo být vymáháno pouze prostřednictvím ukládání donucovacích pokut ve výši stanovené správním řádem. Pro účely naplnění zákona o elektronických komunikacích je však výše těchto pokut nepřiměřeně nízká a neplní tak svoji “donucovací” funkci.

 

K Čl. I bodu 139

V návaznosti na ustanovení § 101 písm. e) správního řádu je nutné, aby zvláštní právní předpis stanovil, že v případě změny rozhodnutí se vydá po provedeném řízení rozhodnutí nové.

 

K Čl. I bodu 140

Legislativně technická úprava.

 

K Čl. I bodu 141

Legislativně technická úprava zohledňující povinnost Úřadu uveřejňovat informace mimo jiné i o využívání rádiového spektra a o přídělech rádiových kmitočtů, které jsou vedle individuálních oprávnění dalšími správními rozhodnutími týkajícími se této oblasti. Tato informační povinnost zohledňuje rovněž požadavek transparentnosti.

 

K Čl. I bodu 142 a 143

Úprava sjednocující dikci ustanovení § 127 a 129 zákona o elektronických komunikacích, která upravují vedení sporných řízení u Úřadu, a to pokud jde o lhůtu stanovenou pro vydání prvostupňového rozhodnutí. Vzhledem k předmětu daných řízení a současně vzhledem k dosavadní praxi se lhůta stanovená správním řádem pro vydání rozhodnutí jeví, a to zvláště u případů podle § 129 zákona o elektronických komunikacích, v mnoha případech jako nereálná. V praxi je proto často třeba činit opatření proti nečinnosti, která však vzhledem k administrativnímu procesu, který je provází, působí spíše opačným způsobem, proto se jako vhodné opatření jeví stanovení zvláštní lhůty pro tyto spory přímo v zákoně o elektronických komunikacích, tedy sjednotit ji s úpravou podle § 127 zákona o elektronických komunikacích. Obdobné důvody platí i pro úpravu ustanovení § 127 zákona o elektronických komunikacích.

 

K Čl. I bodu 144

Doplňuje se možnost podat v případě účastnických sporů podání prostřednictvím elektronického formuláře, jehož strukturu stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Zjednoduší se tak posuzování předmětu sporných řízení.

 

K Čl. I bodu 145

Změna uvádí do souladu věcnou úpravu problematiky reklamací a případného odkladného účinku a zavádí stejné principy i pro oblast námitek proti vyřízení reklamací.

 

K Čl. I bodu 146

Obdobně jako v občanském soudním řádu se upravuje problematika úhrady nákladů řízení, které bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu.

 

K Čl. I bodu 147 a 148

Navrhované doplnění zohledňuje zvýšenou potřebu Úřadu mít možnost v co nejširší míře zjišťovat údaje o účastnících správních řízení, zejména pokud jde o účastnické spory podle § 129 zákona o elektronických komunikacích, a to zejména pro účely zajištění řádného doručování písemností ve správním řízení. Dosavadní praxe ukazuje, že omezený rozsah přístupu do informačního systému evidence obyvatel je v tomto ohledu nedostatečný a z hlediska zjišťování aktuálního pobytu účastníků správního řízení na něj nelze vždy spoléhat. Vzhledem k tomu, že Úřad jako jeden z mála správních orgánů rozhoduje i spory soukromoprávního charakteru, a to v nemalé míře, je toto oprávnění pro něj a pro rychlost a řádnost jeho rozhodování klíčové. Vedle informačního systému evidence obyvatel a evidence občanských průkazů je navrhováno využití informací a údajů vedených o občanech i dalšími státními orgány a organizacemi (např. Vězeňská služba).

 

K Čl. I bodu 149

Zohledňuje úpravy provedené v § 99.

 

K Čl. I bodu  150 a 151

Legislativně technická úprava zohledňuje úpravy v předchozím textu, a proto je nutné upravit zmocňovací ustanovení.

 

K čl. I bodu 152

Legislativně technická úprava nutná vzhledem ke zrušení oprávnění Ministerstva vnitra v krizovém zákoně.

 

K Čl. II bodu 1

Přechodné ustanovení upravuje počátek běhu lhůty podle § 22b odst. 2 zákona o elektronických komunikacích pro držitele přídělu, jemuž byl příděl udělen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle podmínek uvedených v již vydaných přídělech rádiových kmitočtů pro zajištění veřejné komunikační sítě pro šíření zemského digitálního televizního vysílání je držitel tohoto přídělu povinen zahájit vysílání nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy je o to požádán provozovatelem televizního vysílání. Z tohoto důvodu není třeba přijímat zvláštní ustanovení pro zajištění naplnění pravidel stanovených pro přechod nařízením vlády, kterým se stanoví Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání ze strany držitelů přídělů jiným způsobem. Pokud by držitel přídělu tuto časovou podmínku zahájení vysílání nesplnil, bylo by možno mu příděl odejmout podle § 22b odst. 1.

 

K Čl. II bodu 2:

Základní síť složená z vysílačů velkého výkonu, která zajišťuje možnost příjmu televizního vysílání pro většinu obyvatel, slouží současně jako zdroj primárního signálu pro navazující vysílače malého výkonu. Vysílače malého výkonu pak doplňují základní vysílací sítě a slouží k zajištění možnosti příjmu televizního vysílání zejména v lokalitách v členitém terénu (např. údolí řek, horská údolí, odvrácené svahy kopců, zastíněná místa), kde je příjem vysílání ze základní sítě znemožněn zastíněním nebo odrazy.

 

V rámci procesu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání postupují operátoři vysílacích sítí a provozovatelé vysílání podle nařízení vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu), které stanoví závazné termíny pro ukončení provozu jednotlivých analogových vysílačů velkého výkonu, zatímco navazující vysílače malého výkonu mohou být provozovány až do termínu ukončení přechodu, tedy do 11. listopadu 2011, resp. 30. června 2012. Ačkoliv digitální vysílání je více odolné proti degradacím způsobeným v průběhu šíření vysílání, je jisté, že v některých lokalitách bude i nadále nutné doplnit základní vysílací síť doplňkovými vysílači malého výkonu. V důsledku ukončování provozu jednotlivých analogových vysílačů velkého výkonu dochází ke ztrátě primárního signálu pro navazující vysílače malého výkonu, čehož důsledkem může být ztráta možnosti příjmu televizního vysílání některých programů. Navazující vysílače malého výkonu v mnoha případech přijímají z technických důvodů jako primární signál z vysílače ležícího ve velké vzdálenosti a v takovém případě po ukončení jeho provozu v důsledku zahájení digitálního vysílání, dochází ke ztrátě možnosti příjmu televizního vysílání i v lokalitách, kde ještě není digitální vysílání zahájeno.

 

V důsledku výše uvedeného mohou v souvislosti s plněním Technického plánu přechodu na straně operátorů vysílacích sítí vznikat náklady na zajištění primárního signálu pro navazující rádiová vysílací zařízení malého výkonu. Pokud jde o náklady efektivně a účelně jednorázově vyložené na zajištění primárního signálu, k jehož ztrátě došlo, je operátor vysílací sítě oprávněn žádat u Českého telekomunikačního úřadu jejich úhradu z radiokomunikačního účtu.

 

Jednotlivé případy a dále podmínky, které musí být pro vznik tohoto nároku naplněny, upravuje dané ustanovení.

 

K Čl. II bodu 3 a 4:

V rámci analogového televizního vysílání je na společných kmitočtech s celoplošným programem šířeno z některých vysílačů i regionální televizní vysílání příslušných držitelů licence k regionálnímu vysílání. Toto vysílání je realizováno v tzv. časových oknech, kdy je v určeném časovém rozmezí místo daného celoplošného programu vysílán program regionální.

 

Územní rozsah regionálního vysílání uvedený v licenci odpovídá obvykle dosahu vysílání z konkrétního analogového vysílače, který je součástí celé vysílací sítě. V rámci přechodu na digitální vysílání je nutno tuto skutečnost respektovat. Z technických důvodů je nutné v rámci jedné vysílací sítě vysílat jeden totožný souhrnný datový tok, pokud tato vysílací síť není členěna tak, že umožňuje šíření různých datových toků v jednotlivých částech území. Základní podmínkou pro členění vysílací sítě pak je přidělení různých rádiových kanálů pro oblasti, v nichž má být souhrnný datový tok odlišný. Další podmínkou je, že v příslušné oblasti je instalováno technické zařízení, které souhrnný datový tok rozdělí na datové toky odpovídající jednotlivým šířeným programům a umožní data odpovídající jednomu programu nahradit daty odpovídajícími jinému programu. Operátor celoplošné vysílací sítě, v níž má být regionální vysílání zařazeno, je tak nucen pro jeho realizaci upravit a vybavit svoji vysílací síť výše uvedenými technickými prostředky.

 

V důsledku výše uvedeného mohou na straně operátorů vysílacích sítí vznikat náklady. Pokud jde o náklady spojené s regionalizací vysílací sítě je její operátor oprávněn žádat u ČTÚ jejich úhradu z radiokomunikačního účtu.

 

Případy a konkrétní podmínky, které musí být pro vznik tohoto nároku naplněny, upravuje dané ustanovení.

 

 

K Čl. II bodu 5:

V daném případě se jedná o přechodné opatření, zajišťující možnost uplatnění nároku a čerpání prostředků na úpravy sítě realizované (tj. pokud tyto náklady vznikly a byly vynaloženy) v průběhu celého přechodu na digitální vysílání.

 

K Čl. II bodu 6:

Předmětné ustanovení řeší procedurální podmínky podání žádosti a projednání požadované úhrady Českým telekomunikačním úřadem z radiokomunikačního účtu. Žádosti jednotlivých oprávněných subjektů o úhradu nákladů jsou posuzovány individuálně a Český telekomunikační úřad rovněž prověřuje nejen oprávněnost požadavků, ale i výši požadované úhrady nákladů. Za oprávněné a nezbytné náklady pak lze v uvedených případech považovat rozdíl nákladů, které by operátor vysílací sítě musel vynaložit pro vybudování sítě a nákladů, které skutečně vynaložil, aby naplnil podmínky z Technického plánu přechodu, resp. aby nedošlo ke ztrátě možnosti příjmu televizního vysílání pro obyvatele nebo k poškození práv některého z držitelů licence k provozování televizního vysílání.

 

K Čl. II bodu 7 a 8:

Na základě předchozích ustanovení bude Český telekomunikační úřad provádět šetření, zda skutečně došlo k potřebným technickým úpravám, k nimž se požadované náklady vztahují, bude vytvářet dokumentaci o situaci a připravovat podklady pro posouzení příslušných požadavků. Shromažďování podkladů vyžaduje náklady na straně Českého telekomunikačního úřadu na ověřovací měření, dokumentaci, místní šetření apod. Tyto činnosti představují pro Český telekomunikační úřad náklady. V rámci přechodu Český telekomunikační úřad rovněž průběžně monitoruje a vyhodnocuje situaci a provádí značná množství měření, které provozovatelé vysílání požadují jako doklad, že jsou splněny podmínky stanovené v Technickém plánu přechodu pro ukončení jejich analogového vysílání. V období navazujícím na přechod, resp. na ukončení zemského analogového televizního vysílání bude Český telekomunikační úřad realizovat další činnosti nezbytné pro harmonizaci využití rádiového spektra včetně přípravy a realizace využití digitální dividendy vzniklé v důsledku ukončení analogového vysílání.

 

Dané ustanovení pak dává Českému telekomunikačnímu úřadu možnost čerpat z radiokomunikačního účtu prostředky pro naplňování výše uvedených činností včetně souvisejících mimořádných nákladů. Rozsah čerpání je však omezen maximální celkovou částkou odpovídající výši 10 % příjmů radiokomunikačního účtu za předchozí kalendářní rok. Tento limit vychází z předpokladů pro tyto výdaje opírající se o dosavadní zkušenosti z procesu digitalizace a současně svojí konstrukcí dává dostatečný prostor pro plánování činností vždy na příslušný další kalendářní rok.

 

K Čl. II bodu 9:

Radiokomunikační účet je nástrojem, který slouží k úhradě nákladů držitelů individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případech, kdy je nezbytné z důvodů bezpečnosti státu, mezinárodních závazků České republiky, nebo členství České republiky v mezinárodních organizacích z moci úřední změnit přidělené rádiové kanály (kmitočty) nebo jejich technické parametry. V důsledku změny rádiových kanálů nebo jejich technických parametrů je nutné provést nezbytné technické úpravy vysílačů nebo anténních systémů, což vyžaduje určité finanční náklady. Radiokomunikační účet spravuje Český telekomunikační úřad a jeho příjmy jsou tvořeny určitým procentem z ročních poplatků, které jsou jednotlivým držitelům individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v souladu se zákonem o elektronických komunikacích stanoveny.

 

Protože v průběhu přechodu na digitální vysílání bude nutno vybavit alespoň jednu z vysílacích sítí technickými prostředky pro zajištění regionálního vysílání a současně bude nutno řešit problematiku primárních signálů u více než tisíce navazujících vysílačů malého výkonu, což povede ke značnému čerpání prostředků radiokomunikačního účtu, je třeba přechodně navýšit příjmovou stránku radiokomunikačního účtu. Toto zajišťuje dané ustanovení, které umožňuje navýšit příjem radiokomunikačního účtu o 6 %, tj. na dvojnásobek současného příjmu.

 

K Čl. II bodu 10

Přechodné ustanovení umožňuje ve vztahu k řízení o čistých nákladech univerzální služby a platbách na účet univerzální služby týkajících se zúčtovacích období do kalendářního roku 2008 aplikovat dosavadní právní úpravu. Zároveň pro tato období zachovává i související instituty, jakými jsou širší rozsah výroční zprávy univerzální služby a možnost správního orgánu vyžádat si pro účely uvedených řízení informace.

 

K Čl. II bodu 11 a 12

Přechodné ustanovení garantuje u objektivně nevymahatelných plateb na účet univerzální služby stanovených podle dosavadní právní úpravy jejich úhradu ze státního rozpočtu a zajišťuje tak naplnění práva poskytovatele univerzální služby na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby, resp. čistých nákladů v Úřadem ověřené výši.

 

K Čl. III bodu 1

V souvislosti se zavedením § 72a a násl. zákona o elektronických komunikacích nebyla z hlediska rozhodování sporů mezi provozovateli vysílacích sítí s provozovateli rozhlasového nebo televizního vysílání schválena i odpovídající změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Doplňuje se také správní poplatek za znovuuvedení telekomunikačního zařízení do provozu. S ohledem na uvedené je navrhována změna položky 110 Sazebníku správních poplatků. Výše správního poplatku odpovídá výši správního poplatku stanoveného pro rozhodování jiných sporů mezi podnikateli, které Úřad rozhoduje.

 

K Čl. III bodu 2

Doplnění správního poplatku za vydání osvědčení o změně v osobě držitele přídělu rádiových kmitočtů je provedeno na základě nové úpravy zákona o elektronických komunikacích a současně reaguje na nedostatek předchozí právní úpravy, která poplatek za správní úkon podle § 23 (udělení souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů) neupravovala. Výše správních poplatků odpovídá výši poplatků za vydávání osvědčení a dalších správních aktů v oboru elektronických komunikací a je přiměřená nejen z hlediska nákladů správního orgánu, ale i vzhledem k závažnosti předmětu příslušného řízení.

 

K Čl. IV

Zrušuje se oprávnění Ministerstva vnitra, které je ve vztahu k zákonu o elektronických komunikacích duplicitní, protože tento zákon řeší zcela bezpečnost, integritu a poskytování služeb za krizových stavů.

 

K Čl. V 

Legislativně technická úprava nutná z důvodu změny krizového zákona.

 

K Čl. VI

Zrušuje se oprávnění vlády České republiky, které je ve vztahu k zákonu o elektronických komunikacích duplicitní, protože tento zákon řeší zcela bezpečnost, integritu a poskytování služeb za krizových stavů.

 

K Čl. VII bodu 1

Zrušení ustanovení umožňuje podnikatelům v oblasti elektronických komunikací získat licenci k provozování rozhlasového a televizního vysílání šířeného pouze digitálně. Změna liberalizuje trh rozhlasového a televizního vysílání.

 

K Čl. VII bodu 2

Podmínky poskytování služeb přímo souvisejících s programem se přeřazují z normativního textu vztahujícího se pouze na digitální vysílání do normativního textu vztahujícího se na vysílání obecně.

 

K Čl. VII bodu 3

Ustanovení § 20 odst. 3 Radě pro rozhlasové a televizní vysílání znemožňuje bez souhlasu provozovatele vysílání s licencí měnit soubor technických parametrů vysílání jinak, než postupem podle § 20 odst. 1 nebo 2. Postupy podle ustanovení § 20 odst. 1 nebo 2 však neumožňují, aby soubor technických parametrů vysílání mohl být omezen z důvodu takového souběžného zemského televizního analogového a digitálního vysílání, které znemožňuje efektivní využívání rádiového spektra a vede k nedostatku disponibilních rádiových kmitočtů v době rozvíjejícího se přechodu na zemské digitální televizní vysílání. V části páté čl. VIII se proto na dobu do dokončení přechodu na zemské digitální televizní vysílání navrhuje zvláštní (přechodná) právní úprava, která omezení souboru technických parametrů vysílání v licencích provozovatelů zemského televizního vysílání s licencí za stanovených předpokladů umožňuje.

 

K Čl. VII bodům 4 až 6

Zákonem č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a zákonem č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, byla přijata právní úprava, která zakládá pravidla přechodu z analogového zemského televizního vysílání na digitální zemské televizní vysílání.

 

Vzhledem k tomu, že již je upraven přechod na zemské digitální televizní vysílání, jeví se jako vhodné upravit rovněž postup přechodu analogového zemského rozhlasového vysílání na digitální zemské rozhlasové vysílání, neboť z technického hlediska již zahájení tohoto procesu nic nebrání, a není dán ani žádný důvod pro legislativní nezohlednění digitalizace rozhlasové vysílání. Přínos digitálního zemského rozhlasového vysílání pro spotřebitele (posluchače) je zřejmý: ve srovnání s analogovým zemským rozhlasovým vysíláním se rozšíří nabídka rozhlasových programů za současného zlepšení kvality zvuku.

 

Ustanovení § 25 odst. 1 a 2 písm. c) se upravují tak, aby ve zjednodušeném licenčním řízení mohly být napříště, spolu s licencemi opravňujícími k provozování vysílání šířeného prostřednictvím družic a kabelových systémů a k provozování zemského digitálního televizního vysílání, udělovány rovněž licence k provozování zemského digitálního rozhlasového vysílání. Po nabytí účinnosti nové právní úpravy nebude licenční řízení vyhlašováno ani nebude vedeno společné řízení o všech žádostech o licenci k digitálnímu rozhlasovému vysílání doručených ve stanovené lhůtě. Řízení bude Rada zahajovat pouze na základě podnětu žadatele o licenci, který bude jediným účastníkem řízení. Pokud žadatel vyhoví všem náležitostem žádosti a stanoveným požadavkům a podmínkám, vznikne mu na udělení licence k provozování zemského digitálního rozhlasového vysílání nárok. Licenci Rada neudělí pouze v případech, pokud žadatel v zákoně výslovně uvedené požadavky nebo podmínky nesplní.

K Čl. VII bodu 7

Rada aplikuje dosavadní znění poslední věty § 27 odst. 2 jako povinnost žadatele o registraci převzatého vysílání doložit v zahraničí vydané oprávnění k původnímu vysílání každého přejímaného programu jeho úředně ověřeným překladem, který má pořídit soudní tlumočník. Vzhledem k tomu, že v České republice působí značný počet provozovatelů převzatého vysílání, kteří při registraci dokládají stejné programy, jeví se jako nadbytečné požadovat, aby každý subjekt zvlášť dokládal oprávnění ze země původu programu jeho úředně ověřeným překladem. Pro držitele registrace k převzatému vysílání podle tohoto zákona to představuje značnou administrativní zátěž a velké finanční výlohy (překlad jednoho oprávnění stojí zhruba 20 – 30 tisíc Kč); pro Radu to znamená zbytečné shromažďování totožných dokladů. Navrhovaná úprava tento nežádoucí stav mění.

 

K Čl. VII bodu 8

Zrušení tohoto ustanovení umožňuje, aby jedna fyzická nebo právnická osoba byla operátorem nebo vlastníkem více než dvou sítí určených pro šíření rozhlasového a digitálního televizního vysílání. Tato změna uvolňuje mediálního vysílání, v případě ohrožení hospodářské soutěže může zasáhnout Úřad nebo Úřad na ochranu hospodářské soutěže.

 

K Čl. VIII bodům 1 až 3

Rozvoj procesu digitalizace zemského televizního vysílání faktickým naplňováním nařízení vlády o technickém plánu přechodu (nařízení vlády č. 161/2008 Sb.) povede k přechodnému nedostatku kmitočtů pro zemské televizní vysílání. S ohledem na tuto skutečnost je třeba, aby byl kladen zvýšený důraz na zajištění efektivního využívání těch kmitočtů, které jsou pro zdárnou realizaci tohoto procesu nezbytné. Vzhledem k absenci citelné sankce za porušení podmínek stanovených nařízením vlády o technickém plánu přechodu je třeba, aby byla jednoznačně zakotvena pravidla pro efektivitu využívání rádiových kmitočtů. Nelze připustit vznik situace, kdy by případně některý z provozovatelů zemského televizního vysílání sice zahájil v určité územní oblasti, popř. oblastech, digitální vysílání v souladu s nařízením vlády o technickém plánu přechodu, a tím obsadil další rádiové kmitočty, avšak dále by již v těchto oblastech své analogové vysílání nevypnul. Takové jednání by naplňovalo znaky neefektivity ve využívání rádiových kmitočtů – oprávněný provozovatel zemského televizního vysílání má jistě právo šířit svůj program tímto technickým prostředkem, avšak na konkrétním území pouze “jednou” (nejde-li o nezbytné překrývání dosahu vysílačů). V tomto smyslu je duplicita vysílání na jednom území, mimo rámec předvídaný nařízením vlády o technickém plánu přechodu (souběh vysílání) zejména pro období přechodu, nepřípustná.

 

K Čl. VIII bodu 4

Vzhledem k zásadní systémové změně udělování licencí k zemskému digitálnímu rozhlasovému vysílání se navrhuje, aby Rada zastavila zahájená a pravomocně nedokončená licenční řízení vedená podle dosavadní právní úpravy. Účastníci těchto licenčních řízení mohou získat licenci k zemskému digitálnímu rozhlasovému vysílání, pokud o ni požádají podle nového znění § 25 zákona č. 231/2001 Sb.

 

K Čl. IX

Text ustanovení je upraven tak, že se vypouští technologické omezení případů, kdy se příjem televizního vysílání nepovažuje za užití díla. S ohledem na systematiku autorského zákona se ustanovení zařazuje mezi ostatní výjimky a omezení práv v příslušné části autorského zákona. Odkaz na nové ustanovení se doplňuje do příslušných ustanovení upravujících práva související s právem autorským, která jsou úpravou rovněž dotčena.

 

K ČL. X

V této části se na dobu do dokončení přechodu na zemské digitální televizní vysílání navrhuje zvláštní (přechodná) právní úprava, která omezuje duplicitu zemského analogového a digitálního televizního vysílání na jednom území mimo rámec stanovený nařízením vlády o technickém plánu přechodu. Odkaz na tuto zvláštní zákonnou úpravu se do ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) doplňuje v zájmu jednoznačnosti interpretace rozsahu povinnosti České televize šířit programy analogově v době přechodu na zemské digitální televizní vysílání.

 

K ČL. XI

Nově doplněný odstavec 4 reaguje na změněnou situaci na trhu poštovních služeb. Poštovní služby začínají stále více poskytovat jiní provozovatelé, dohled na to, zda jsou respektována citovaná kogentní ustanovení zákona o poštovních službách, je však až dosud omezen jen na držitele poštovní licence a držitele zvláštní poštovní licence. Pokud jiný provozovatel porušuje tato ustanovení zákona, jeho jednání nelze podle dosavadní právní úpravy sankcionovat. Maximální výše pokuty se navrhuje ve stejné výši jako podle odstavce 3, a to vzhledem k možné závažnosti daného deliktu.

 

K ČL. XII

Vzhledem k tomu, že tato novela zákona o elektronických komunikacích je již třináctá, zmocňuje se z důvodu přehlednosti právního předpisu předseda vlády k vyhlášení úplného znění zákona.

 

K ČL. XII

Účinnost zákona je stanovena prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, aby byla zajištěna dostatečně dlouhá legisvakanční lhůta.

 

 

 

 

 

 

 

 

V Praze dne 11. ledna 2010

 

 

 

 

 

Ing. Jan Fischer, CSc. v.r.

 

 

předseda vlády

 

 

 

 

 

 

Ing. Vladimír Tošovský v.r.

 

 

ministr průmyslu a obchodu

 

 

 

 

 

 

Text vybraných ČÁstí s vyznačením navrhovaných změn

 

Změna zákona o elektronických komunikacích

 

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb,

b) uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,

c) koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační sítě nebo veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

d) spotřebitelem každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její podnikatelské činnosti,

e) operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky,

f) zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování a dohled nad ní nebo její zpřístupnění,

g) přiřazenými prostředky prostředky spojené se sítí nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby; tyto prostředky zahrnují také systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce,

h) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace,

i) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln,

j) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,

k) veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový přenos,

l) rozhraním

1. koncový bod veřejné pevné komunikační sítě,

2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo

3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními (koncový bod veřejné mobilní sítě) a jeho technické specifikace,

l) rozhraním

1. koncový bod veřejné komunikační sítě,
2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo
3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními,

a jejich technické specifikace,

m) koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen specifickou síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka,

n) službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací,

o) veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen,

p) veřejně dostupnou telefonní službou veřejně dostupná služba elektronických komunikací umožňující uskutečňování národních a mezinárodních volání a přístup k číslům tísňového volání prostřednictvím jednoho nebo více čísel číslovacího plánu; tato služba může podle potřeby zahrnovat poskytování jedné nebo více následujících služeb:

1. operátorských služeb,

2. informačních služeb o telefonních číslech,

3. vedení telefonních seznamů,

4. zajišťování veřejných telefonních automatů,

5. doplňkových služeb uvedených v § 38 odst. 2 písm. g),

6. zajišťování zvláštních telekomunikačních koncových zařízení pro osoby zdravotně postižené nebo se zvláštními sociálními potřebami, nebo

7. přístup ke službám s geograficky nevázanými čísly,

q) univerzální službou soubor služeb stanovený v § 38, které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem koncovým uživatelům na celém území státu za dostupnou cenu; dostupnou cenou se rozumí cena zohledňující úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel,

r) radiokomunikační službou komunikační činnost, která spočívá v přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím rádiových vln,

s) voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné telefonní služby, které umožňuje obousměrnou komunikaci v reálném čase,

t) neúspěšným pokusem o volání se rozumí takové volání, které bylo úspěšně spojeno, ale zůstalo bez odezvy nebo došlo k zásahu právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,

u) škodlivou interferencí rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb, nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační služby provozované v souladu s tímto zákonem a dalšími právními předpisy,

v) integritou sítě funkčnost a provozuschopnost propojených sítí elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám způsobeným elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením,

w) interoperabilitou služby takové nastavení přenosových parametrů služby a rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými uživateli nebo mezi koncovým uživatelem a podnikatelem poskytujícím službu prostřednictvím technologicky různých sítí elektronických komunikací,

x) regulací usměrňování komunikačních činností a vztahů za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu elektronických komunikací, včetně ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací, vydáváním rozhodnutí, opatření obecné povahy a stanovisek podle tohoto zákona a v jeho mezích.

§ 8

(1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je

a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,

b) poskytování služeb elektronických komunikací.

(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické a právnické osoby, které splňují obecné podmínky. Oprávnění k podnikání vzniká těmto osobám dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí

a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let,

b) u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům,

c) u fyzických osob bezúhonnost,

d) předložení dokladu o tom, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatky na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu. ⁴) Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad,

e) skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. Tuto skutečnost fyzická nebo právnická osoba doloží čestným prohlášením.

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen

a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,

b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

1. pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,

anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen. ⁵)

(5) U právnické osoby musí obecné podmínky podle odstavce 3 podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž osoba oprávněná jednat jejím jménem.

(6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu^5a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 10

Podmínky stanovené všeobecným oprávněním

(1) Úřad všeobecným oprávněním stanoví konkrétní podmínky týkající se

a) peněžních příspěvků na financování univerzální služby,

ba) interoperability služeb a propojení sítí,

cb) zajištění dostupnosti a využívání čísel z číslovacího plánu pro koncové uživatele včetně podmínek jejich využívání,

dc) ochrany životního prostředí, územního plánování, přístupu na nemovitosti včetně jejich užívání, společného umístění nebo sdílení zařízení, včetně, kde je to aplikovatelné, jakýchkoliv finančních nebo technických záruk nutných pro provedení prací,

ed) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72,

fe) ochrany osobních údajů a soukromí,

gf) ochrany spotřebitelů,

hg) omezení ve vztahu k přenášení takového obsahu, který představuje porušování právních předpisů,

ih) informací, které subjekty oznamují podle § 13 a 115,

ji) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu⁶) a válečného stavu⁷) (dále jen “krizové stavy”),

kj) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací,⁸)

lk) zajištění integrity veřejných komunikačních sítí a prevence elektromagnetického rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací,

ml) ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu podle § 89 odst. 1,

nm) využívání rádiových kmitočtů s ohledem na účelné využívání rádiového spektra a zabránění škodlivé interferenci,

on) plnění povinnosti podle § 62, nebo

po) plnění povinností podle § 97.

(2) Podmínky podle odstavce 1 Úřad stanoví ve všeobecném oprávnění pouze tehdy, nestanoví-li je tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

Správa rádiového spektra

§ 15

Povinnosti Úřadu

(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropských společenství (dále jen "Společenství"). Rádiovým spektrem se rozumí elektromagnetické vlny o kmitočtu od 9 kHz do 3 000 GHz šířené prostorem bez zvláštního vedení.

(2) Správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za jeho optimální účelné využití.

(3) Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání k radiokomunikační službě nebo k zajišťování sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby, a to v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo všeobecným oprávněním.

(4) Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, popřípadě všeobecným oprávněním.

(35) Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů, vydaných individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a vydaných přídělů rádiových kmitočtů, která obsahuje zejména čísla rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, včetně doby, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není k údajům o rádiových kmitočtech přidělených

a) Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu,

b) Policii České republiky pro účely bezpečnosti státu,

c) Bezpečnostní informační službě,

d) Vězeňské službě a justiční stráži České republiky,

e) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,

f) Ministerstvu obrany pro vojenské účely.

 

(6) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektru^10a).

§ 16

Kmitočtové plány

(1) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví Ministerstvo vyhláškou.

(2) Plán využití rádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

(3) Plán přidělení kmitočtových pásem v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby a rádiová zařízení, popřípadě rádiová zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů.

(4) Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické parametry a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními službami.

(5) Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání rádiového spektra pro poskytování univerzální služby a poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

(6) Plán využití rádiového spektra a informace o právech, podmínkách, postupech a poplatcích týkajících se využívání rádiového spektra Úřad uveřejní. Úřad tyto informace průběžně aktualizuje. Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu využití rádiového spektra Ministerstvu obrany pro vojenské účely se neuveřejňují.

(7) Způsob tvorby volacích značek a identifikačních čísel a kódů, jejich používání a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační služby stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17

Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Rádiové kmitočty lze využívat jen na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen ”oprávnění k využívání rádiových kmitočtů”), nestanoví-li tento zákon jinak. Není-li k využívání rádiových kmitočtů nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad stanoví podmínky k jejich využívání ve všeobecném oprávnění.

(2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli užívajícímu tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na základě jeho písemné žádosti podané Úřadu.

(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí obsahovat

a) je-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,

b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně jejich technických parametrů, a účel jejich využívání, nejsou-li tyto kmitočty a jejich technické parametry závazně stanoveny mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,

c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno,

d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,

ce) návrh požadované volací značky, identifikačního čísla nebo kódu, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,

df) vymezení předpokládaného území využívání rádiových kmitočtů, je-li pro jejich využívání nezbytné,

eg) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.

(4) Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být doložena

a) licencí k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu¹¹) nebo smlouvou s držitelem takové licence, požaduje-li žadatel využívání rádiových kmitočtů pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (rozhlasová služba), pokud se nejedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů,

b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto přídělu,

bc) průkazem odborné způsobilosti, je-li tímto zákonem požadován,

cd) u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem ne starším než 3 měsíce, popřípadě ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby,

de) u fyzických podnikajících osob a osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce,

ef) osvědčením o zápisu do leteckého rejstříku České republiky, nebo osvědčením o přidělení poznávací značky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na palubě letadla,

fg) potvrzením Ministerstva dopravy o provedení kmitočtové koordinace v rámci leteckých mezinárodních organizací, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů letecké pohyblivé služby,¹²)

gh) osvědčením o zápisu do plavebního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na vnitrozemském plavidle,¹³) nebo do námořního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů na námořním plavidle;¹⁴⁾ zápis plavidla do plavebního rejstříku České republiky je možno rovněž doložit lodním osvědčením.¹⁴)

(6) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů bezodkladně. Jedná-li se o rádiové kmitočty vyhrazené pro zvláštní účely v rámci plánu přidělení kmitočtových pásem a plánu využití rádiového spektra, rozhodne Úřad ve lhůtě 6 týdnů ode dne podání úplné žádosti. Tuto lhůtu je Úřad oprávněn prodloužit, je-li to nezbytné z důvodu výběrového řízení (§ 21), nejdéle však o 8 měsíců. Lhůty vyplývající z mezinárodních dohod týkajících se využívání rádiových kmitočtů nebo orbitálních pozic nejsou tímto dotčeny.

(7) Je-li více žadatelů o udělení oprávnění k využívání stejných rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o udělení oprávnění podle pořadí došlých žádostí; tento postup se neuplatní u žadatelů o povolení k provozu stanic amatérské radiokomunikační služby. Žádá-li žadatel pro účely dokrytí území, na kterém je oprávněn šířit a přenášet rozhlasové nebo televizní vysílání, o udělení dalšího oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, Úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání stanovisko. Neobdrží-li Úřad toto stanovisko do 30 dnů od požádání, platí, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s udělením oprávnění souhlasí.

(8) Úřad může vydat oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu, pokud

a) byla vydána licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu¹¹) ,

b) jde o rádiové kmitočty vyhrazené Úřadem provozovateli rozhlasového nebo televizního vysílání podle zvláštního právního předpisu¹⁶) , nebo

c) byl vydán příděl rádiových kmitočtů pro tuto službu.

Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasovou službu může Úřad vydat jen se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního právního předpisu¹¹).

(9) Úřad přednostně rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nezbytných k zajištění činnosti orgánů Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Policie České republiky, Vězeňské služby a justiční stráže České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, záchranné zdravotní služby a celních orgánů.¹⁵)

(10) Kmitočtová pásma vyhrazená v plánu přidělení kmitočtových pásem Ministerstvu obrany pro vojenské účely mohou být využívána pro vojenské účely bez rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(11) Úřad neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže

a) to vyžaduje bezpečnost státu,

2. to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,

b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,

c) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo zajištění bezpečnosti státu,

c)d) využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení kmitočtových pásem nebo plán využití rádiového spektra,

d)e) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,

e)f) požadované rádiové kmitočty nejsou k dispozici nebo je nelze zkoordinovat, nebo

f) g) žadatel, v případě právnické osoby osoba oprávněná jednat jejím jménem, není bezúhonný; bezúhonnost se neposuzuje a nedokládá u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby.,

g) oznámil záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, nebo

h) došlo k omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, a o rádiové kmitočty žádá osoba, která není držitelem přídělu rádiových kmitočtů uděleného na základě omezení nebo osobou, které byl udělen souhlas držitele přídělu rádiových kmitočtů.

 

(12) Úřad přeruší řízení o žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže hodlá omezit záměr omezit počet práv podle § 20 odst. 2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3 měsíce od doručení žádosti.

(1213) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů také žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.

(1314) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 6 nemá odkladný účinek.

§ 18

Vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede

a) byla-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. jiná nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,

b) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu včetně jejich technických parametrů,

c) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,

d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

e) přidělené volací značky, identifikační čísla a kódy, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,

f) výši poplatků podle § 24, nestanoví-li tento zákon jinak,

g) dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(2) Úřad může v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uložit podmínky týkající se

a) zamezení škodlivé interference a ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření⁸),

2. povinností vyplývajících z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů.,
3. dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo
4. dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu.

Tyto podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.

(3) Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle odst. 1 písm. g) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, harmonizačními záměry Společenství, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečnosti státu. Pokud je oprávnění k využívání rádiových kmitočtů udělováno pro zemské analogové rozhlasové a televizní vysílání, nesmí být doba platnosti kratší než doba, na kterou je udělena licence podle zvláštního právního předpisu¹¹).

(4) Bylo-li využívání rádiových kmitočtů harmonizováno na úrovni Společenství a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání, rozhodne Úřad o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podnikateli určenému podle pravidel Společenství nebo v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Jsou-li splněny podmínky spojené s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů stanovené podle tohoto zákona nebo na jeho základě, nestanoví Úřad v oprávnění žádné další podmínky, které by omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových kmitočtů.

(5) Držitel individuálního oprávnění k využívání kmitočtů je povinen Úřadu neprodleně oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

§ 19

Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad může rozhodnout o změně oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to

1. dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, anebo v mezinárodních organizacích,

a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo

b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo vyžaduje-li to zajištění bezpečnosti státu,

b) c) nezbytně bezpečnost státu a není-li možné ji zajistit jiným způsobem,

c) d) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, nebo změna výše poplatků podle § 24,

d) e) držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů z důvodu změny technických parametrů přiděleného kmitočtu; žádost o změnu přiděleného kmitočtu nebo jeho technických parametrů se považuje za žádost o udělení nového individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

S výjimkou případu uvedeného v písmenu d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.

(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím radiokomunikačního účtu Úřad podle § 27.

(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být držitelem tohoto oprávnění doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

(4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže

a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,¹⁶)

b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

c) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,

d) držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených kmitočtů na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je využíval k jiným účelům, než pro které mu byly přiděleny; do doby přerušení využívání kmitočtů se nezapočítávají doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích rádiových zařízení, nebo doba, kdy efektivnímu využívání kmitočtů bránily odůvodněné technické překážky; doba užívání kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby, nebo lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby, nebo

e) držitel oprávnění o odnětí požádal.

(5) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b) nebo d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

(6) Úřad o vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech určených výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

(76) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pokud tato nemá právního nástupce,

c) úmrtím fyzické osoby, které bylo uděleno oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, nebo

d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nabylo právní moci., nebo

e) dnem převodu přídělu rádiových kmitočtů podle § 23.

(7) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění.

§ 21

Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů

(1) Výběrové řízení Úřad vyhlásí za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, je-li počet těchto práv omezen plánem využití rádiového spektra nebo omezil-li počet práv Úřad podle § 20.

(2) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6.

(3) Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména

a) finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů,

b) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů,

c) předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě elektronických komunikací.

(4) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace, je Úřad oprávněn žádost o udělení práv zamítnout.

(5) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní včetně

a) informace, pro které služby mají být práva k využívání rádiových kmitočtů udělena,

b) předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena,

c) údajů o kmitočtech, které jsou předmětem výběrového řízení, a předpokládaný počet udělených oprávnění,

d) podmínek spojených s právem k využívání rádiových kmitočtů,

e) výše poplatku výši částky za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů,

f) podmínek účasti ve výběrovém řízení,

g) kritérií hodnocení žádostí,

h) lhůty pro podávání žádostí.

(6) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Po jeho vyhlášení nelze podmínky účasti ve výběrovém řízení, včetně kritérií hodnocení žádostí, měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí.

(7) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení.

(8) Postupem podle odstavců 2 až 7 není dotčen převod práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 23.

§ 22

Příděl rádiových kmitočtů

(1) Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou držiteli přídělu Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen “předseda Rady”) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli nebo žadatelům, kteří podali žádost ve lhůtě podle § 21 odst. 5 písm. h), vyhověli všem podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověli stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Není-li počet žadatelů, kteří vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, vyšší než předpokládaný počet práv, která by měla být udělena, předseda Rady výběrové řízení ukončí a rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů těmto žadatelům.

(2) Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů uvede

a) specifikaci rádiových kmitočtů,

a) b) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, popřípadě výhradního využívání rádiových kmitočtů pro přenos specifického obsahu nebo specifických audiovizuálních služeb,

b) c) podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, popřípadě pokrytí území nebo obyvatelstva,

c) d) podmínky převodu práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů v souladu s § 23,

d) e) taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení na udělení práva k využívání rádiových kmitočtů,

e) f) dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů a

f) g) povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů.

(3) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, harmonizačními záměry Společenství, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.

(4) Příděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak¹⁶).

(5) Příděl rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele k využívání rádiových kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových zařízení. Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

§ 22a

Změna přídělu rádiových kmitočtů

(1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu.

(2) Předseda Rady může rovněž rozhodnout o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

a) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo

b) jde o převod přídělu podle § 23.

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro která byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Společenství nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

(4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu.

(5) Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2.

§ 22b

Odnětí přídělu rádiových kmitočtů

(1) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen “odnětí přídělu rádiových kmitočtů”), jestliže

a) držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem¹¹), ¹⁶) a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

b) držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, anebo

c) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění.

(2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat rádiové kmitočty ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů.

(3) Při rozhodování podle odstavce 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných, služeb, pro která byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů.

(4) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

1. je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,
2. držitel přídělu o odnětí požádal, nebo
3. v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst. 1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

§ 22c

Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů

(1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou byl udělen,

b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4,

c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen,

1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic^16a) nebo správce dědictví^16b), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4, nebo

2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4d),

d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a § 22b nabylo právní moci, nebo,

e) marným uplynutím lhůty podle § 23 odst. 3.

(2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

(3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.

§ 22d

Přechod přídělu radiových kmitočtů

(1) Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího právního nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 4 a jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1.

(2) Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně informovat Úřad bez zbytečného odkladu.

(3) Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 4.

(4) Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce 3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad.

§ 23

Převod práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů

(1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést svá práva vyplývající z přídělu rádiových kmitočtů jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad udělí souhlas jen tehdy, pokud takovým převodem

a) nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů,

b) nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno.

(2) Podmínky a postupy pro převod práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 1 stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(3) Úřad uveřejňuje informace o převodech práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů.

§ 23

Převod přídělu rádiových kmitočtů

(1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen “převod přídělu”) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud

1. zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů,
2. zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno,
3. zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra,
4. neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části,
5. žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2.

 

(2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede

1. své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,
2. identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,
3. číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu,
4. označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu radiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu,
5. dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu budoucím nabyvatelem,
6. informace o finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu.

(3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1.

(4) Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.

§ 23a

1. Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí přídělu rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu rádiových kmitočtů.

(2) Úřad vydá na žádost nového držitele přídělu rádiových kmitočtů osvědčení o změně v osobě držitele přídělu.

§ 25

Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu nepřesahující 1 měsíc. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat. Lze je udělit, jsou-li požadované kmitočty k dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci.

(2) Žádost musí být doručena Úřadu nejméně 3 pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových kmitočtů.

(3) Žadatel o krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen za právo využívat rádiové kmitočty zaplatit jednorázový poplatek, který je splatný před udělením tohoto oprávnění. Vláda stanoví nařízením výši jednorázového poplatku v rozmezí od 500 Kč do 3 000 Kč za jeden přidělený rádiový kmitočet odstupňovaného podle druhu radiokomunikační služby.

(4) Využívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu, nepodléhá jednorázovému poplatku.

(5) Na udělení krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se nevztahuje správní řád.

(6) Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech určených výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání, informuje o tom Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

§ 26

Odborná způsobilost

(1) Odborná způsobilost žadatele o oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro obsluhu

a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém, plavebním nebo námořním rejstříku České republiky,

b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení letecké pohyblivé služby a námořní pohyblivé služby a radiotelefonní služby na vodních cestách,¹³), ¹⁷)

c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln,

d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu.

2. Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Je-li držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů právnická osoba, je povinna zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Tuto způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení ověřuje Úřad zkouškou. Obsluhu mohou vykonávat i osoby, jejichž zvláštní způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu.¹⁸)

(2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Je-li držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů právnická osoba, je povinna zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu¹⁸), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy.

(3) Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu. Úřad žadateli umožní stanoví datum vykonání zkoušky, tak aby se konala nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky.

(4) Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy vysílacích rádiových zařízení zkouškou nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá Úřad průkaz odborné způsobilosti.

(5) Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky pro vykonání zkoušky rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů odborné způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti.

(7) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.

 

Radiokomunikační účet

§ 27

(1) K úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) a b) Úřad zřídí radiokomunikační účet, který spravuje. Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility, která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu využití rádiového spektra.

(2) Radiokomunikačním účtem se rozumí účet, který není součástí státního rozpočtu. Prostředky na účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účtu tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou.

(3) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z důvodů uvedených v odstavci 1, předloží Úřadu kvantifikaci těchto nákladů doloženou účetní evidencí. Úřad posoudí předloženou kvantifikaci na základě účetní evidence, technické dokumentace a dalších prvotních dokladů. Na základě výsledku svého posouzení Úřad navrženou výši efektivně a účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou.

(4) Náklady podle odstavce 1 se rozumí

a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů,

b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů,

c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu,

d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení, a

e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů.

(45) Výkaz o hospodaření s prostředky radiokomunikačního účtu za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

(56) Vláda stanoví nařízením způsob a výši tvorby prostředků radiokomunikačního účtu z části poplatků za právo využívat kmitočty a způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133.

Díl 5

Správa čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen

§ 30

Oprávnění k využívání čísel

(1) Čísla z číslovacího plánu lze využívat jen na základě oprávnění k využívání čísel. Úřad rozhoduje o udělení oprávnění k využívání čísel tak, aby byla poskytnuta odpovídající čísla pro všechny veřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel kterémukoli podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, anebo užívajícímu tuto síť nebo službu v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání čísel, a to na základě jeho žádosti podané Úřadu. V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též nepodnikající osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena. Pro přístup k neveřejným komunikačním sítím Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel osobě zajišťující tyto sítě.

(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat

a) je-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání,

c) požadovanou dobu využívání čísel.

(4) Žádost musí být doložena

a) u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem ne starším než 3 měsíce; u osob doposud nezapsaných v obchodním rejstříku ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby,

b) u fyzických osob a osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce.

(5) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel bezodkladně. Jedná-li se o čísla vyhrazená pro zvláštní účely v rámci číslovacího plánu, rozhodne Úřad ve lhůtě do 3 týdnů ode dne doručení úplné žádosti.

(6) Úřad přeruší řízení o udělení oprávnění k využívání čísel nejdéle na dobu 8 měsíců, nejsou-li vhodná čísla k dispozici.

(7) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel.

(8) Úřad rozhodne, že neudělí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) využívání požadovaných čísel neumožňuje číslovací plán,

b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

c) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání čísel,

d) požadovaná čísla nejsou k dispozici, nebo.

e) žadatel, v případě právnické osoby osoba oprávněná jednat jejím jménem, není bezúhonný.

(9) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání čísel žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.

(10) Podnikatel, jemuž bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nesmí diskriminovat jiné podnikatele poskytující služby elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jejich službám.

(11) Podnikatel může převést své oprávnění k využívání čísel na jiného podnikatele jen se souhlasem Úřadu. Pro převod oprávnění platí ustanovení § 23 obdobně. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34.

(12) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.

§ 31

Udělování oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty

(1) Úřad je oprávněn, po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130 a 131, rozhodnout, že udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty se uskuteční prostřednictvím výběrového řízení. Čísly zvláštní ekonomické hodnoty se rozumí čísla symetrická nebo lehce zapamatovatelná.

(2) Na výběrové řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty se přiměřeně použijí ustanovení § 21 odst. 1 až 7. Kritéria hodnocení žádostí o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty stanoví Úřad.

(3) Lhůtu pro vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 5 je Úřad oprávněn prodloužit, je-li to nezbytné k zajištění řádného a transparentního průběhu výběrového řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, nejdéle však celkově o 3 týdny.

§ 31

zrušen

§ 33

Přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, bezplatné volání na jednotné evropské číslo tísňového volání “112” a na národní čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu (dále jen “čísla tísňového volání”). Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

(2) Povinnost uvedená v odstavci 1 platí i pro podnikatele poskytujícího služby elektronických komunikací, který poskytuje přístup k veřejně dostupné telefonní službě.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen průběžně aktualizovat. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.

(4) Podnikatel zajišťující připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, je povinen

a) zřídit a vést aktuální databázi údajů uvedených v odstavci 3 včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní služby a

b) zajistit Úřadu a subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze uvedené v písmenu a) způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze.

Údaje vedené v databázi lze využívat jen pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání.

(5) Podnikateli uvedenému v odstavci 4 náleží úhrada nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 4 písm. a) od subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání. Výši a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní telefonní síť je povinen u všech volání na čísla tísňového volání bezodkladně zpřístupnit Úřadu a subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto volání, lokalizační (§ 91) a jiné údaje, které umožňují identifikaci volajícího.

(7) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání, zejména v telefonních seznamech, v místech umístění veřejných telefonních automatů a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací nese veškeré náklady související se vznikem a přenosem volání na čísla tísňového volání a informace o tom, kde se volající nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos těchto volání a přenos informace o tom, kde se volající nachází, ze sítí jiných podnikatelů.

(9) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování služby volání na čísla tísňového volání, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou telefonní službu v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování této služby.

(10) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 4 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 4 písm. b) a odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis.

(11) Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti provozování telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována. Žádost podle věty první musí být učiněna v elektronické podobě a opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle zvláštního právního předpisu. O zpětném uvedení telekomunikačního koncového zařízení do provozu rozhodne Úřad na žádost účastníka.

(12) Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání na tato čísla za jiným účelem, než který je stanoven v odstavci 1.

§ 33a

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, bezplatné volání na evropská harmonizovaná čísla^18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno.

§ 34

Přenositelnost telefonních čísel

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen zajistit, aby každý účastník veřejně dostupné telefonní služby poskytované na veřejné pevné nebo veřejné mobilní telefonní síti, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní číslo, popřípadě čísla nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje,

a) v případě geografických telefonních čísel na určeném území,

b) v případě negeografických telefonních čísel kdekoli na území státu.

Tato povinnost se nevztahuje na přenositelnost telefonních čísel mezi veřejnými pevnými telefonními sítěmi a veřejnými mobilními telefonními sítěmi. To neplatí v případě telefonních čísel pro přístup ke službám, která stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.

(2) Geografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování volání na fyzické umístění koncového bodu veřejné telefonní sítě.

(3) Negeografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména čísla služeb bezplatného volání pro přístup ke službám na účet volaného, služeb se zvýšeným tarifem s vyjádřenou cenou a účastnická čísla veřejných mobilních telefonních sítí.

(4) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností telefonních čísel stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

§ 36

Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání čísel

(1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných případech, kterými jsou

a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,

b) vyhlášení krizového stavu,

c) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nebo změna výše poplatků podle § 37,

d) odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel.

S výjimkou případu uvedeného v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.

(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel.

(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být držitelem tohoto oprávnění podána nejméně jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

(4) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo

b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění, nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn.

(5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, anebo vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo

b) držitel oprávnění o odnětí požádal.

(6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

(7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce,

c) úmrtím fyzické osoby, které bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nebo

1. dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci.

(8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění.

Univerzální služba

 

§ 38

Oprávnění Úřadu a povinnosti podnikatelů

(1) Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva koncových uživatelů a povinnosti podnikatelů zajišťujících veřejně dostupné sítě a poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Cílem je zajistit pro koncové uživatele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů.

(2) V rámci univerzální služby je Úřad oprávněn uložit podnikatelům povinnost poskytovat následující služby (dále jen “dílčí služba”)

a) připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti,

b) přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě,

c) pravidelné vydávání telefonních seznamů čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby a přístup koncových uživatelů k těmto seznamům,

d) informační službu o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné telefonní služby, dostupnou pro koncové uživatele,

e) služby veřejných telefonních automatů,

f) přístup zdravotně postižených osob k veřejně dostupné telefonní službě rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, nebo

g) doplňkové služby ke službám uvedeným v písmenech a) a b), kterými jsou:

1. postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné telefonní síti pro spotřebitele,

2. bezplatné selektivní zamezení odchozích volání pro účastníka a

3. bezplatné položkové vyúčtování ceny pro spotřebitele.

Uložením povinnosti podle písmene g) bodu 3 není dotčeno ustanovení § 64 odst. 3. Služby podle písmen a) a b) musí umožnit systém předplatného pro spotřebitele (§ 44).

(3) Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami v souladu s § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za normálních obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně dostupnou telefonní službu (dále jen “zvláštní ceny”). Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle § 43 odst. 5. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli zvláštními cenami hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 11 4 obdobně.

(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí koncový uživatel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d).

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, které nárok na zvláštní cenu uplatnily a seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána.

(6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.

(7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.

(8) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby s zvláštními sociálními potřebami prokazují podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání těchto seznamů.

§ 39

Určení poskytovatele univerzální služby

(1) Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38 odst. 2 (dále jen “povinnost poskytovat univerzální službu”) na celém území státu nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty podle § 130 a 131. V oznámení uvede zejména

a) dílčí služby včetně jejich rozsahu, jež budou předmětem povinnosti poskytovat univerzální službu, a území, jehož se bude uložení povinnosti poskytovat univerzální službu týkat,

b) odůvodnění záměru uložit povinnost poskytovat univerzální službu,

c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v rámci povinnosti poskytovat univerzální službu.

(2) Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost poskytovat dílčí službu neuloží, zjistí-li, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 uložit. Jinak vyhlásí výběrové řízení.

(3) Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2, zjistí-li na základě konzultace podle odstavce 1, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 uložit. Úřad alespoň jednou za dva roky přezkoumává, zda trvají důvody, na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst. 2. Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.

(4) Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména

a) finanční, technické a odborné podmínky podnikatele pro poskytování univerzální služby,

b) požadavek, aby náklady na poskytování univerzální služby v požadovaném rozsahu a kvalitě byly co nejnižší.

(5) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení musí obsahovat konkrétní návrh výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4, a jejich předpokládanou celkovou výši.

(6) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit.

(7) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní podle § 125, spolu se lhůtou pro podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby.

(8) Úřad rozhodnutím uloží povinnost poskytovat univerzální službu podnikateli, který podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Odůvodněné rozhodnutí Úřad oznámí všem podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7.

(9) Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby byla zajištěna v kterémkoliv pevném místě dostupnost všech dílčích služeb poskytovaných v rámci univerzální služby pro všechny koncové uživatele na celém území státu.

(10) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o uložení povinnosti podle odstavce 8 uveřejní.

(11) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku.

(12) Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Zrušení výběrového řízení Úřad uveřejní.

(13) Nepodá-li žádný podnikatel přihlášku do výběrového řízení ve lhůtě podle odstavce 7 nebo nebude-li vybrán žádný subjekt pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím povinnost poskytovat univerzální službu podniku s významnou tržní silou nebo, neexistuje-li na relevantním trhu podnik s významnou tržní silou, uloží tuto povinnost subjektu, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádostí. Úřad současně rozhodnutím stanoví v souladu s § 45 cenu, za jakou bude v takovém případě univerzální služba poskytována. Úřad provede kvalifikovaný odhad předběžné výše čistých nákladů.

§ 49

Financování univerzální služby

(1) Žádost o úhradu čistých nákladů je poskytovatel univerzální služby povinen podat Úřadu nejpozději do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období.

(2) Úřad určí, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž.

(3) K úhradě čistých nákladů Úřad zřídí účet univerzální služby (dále jen "účet"), který spravuje. Účet není součástí státního rozpočtu. Prostředky účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu.

(4) Příjmy účtu tvoří platby plátců, penále podle odstavce 11, případně návratná finanční výpomoc od státu, která je splatná do 2 roků. Úřad vede evidenci plátců. Výdaji účtu jsou platby poskytovatelům univerzální služby a splátky návratné finanční výpomoci od státu. Výdaje hradí plátci.

(2) Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle věty druhé.

(3) Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu.

(4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout.

(5) Plátcem je každý podnikatel, včetně poskytovatele dotčené univerzální služby, poskytující na území České republiky v zúčtovacím období propojení a přístup k veřejně dostupné síti elektronických komunikací, veřejně dostupnou telefonní službu, službu pronájmu okruhů, službu přístupu k internetu nebo jinou veřejně dostupnou datovou službu, bez ohledu na to, zda je na území České republiky usazen nebo nikoliv. Výše platby plátce nesmí překročit v jednom zúčtovacím období jedno procento jeho výnosů z těchto služeb.

(6) Za plátce se nepovažuje podnikatel, jehož výnosy v zúčtovacím období z poskytování veřejně dostupné telefonní služby, služby přístupu k internetu nebo jiné veřejně dostupné datové služby jsou v souhrnu nižší než 10 000 000 Kč.

(7) Úřad stanoví opatřením obecné povahy procentní podíly výnosů za poskytování služeb uvedených v odstavci 5 jednotlivých plátců na celkových výnosech za poskytování služeb uvedených v odstavci 5 všech plátců v daném zúčtovacím období.

(8) Úřad podle procentního podílu určeného podle odstavce 7 bezodkladně stanoví z čistých nákladů stanovených podle § 48 a z případné splátky návratné finanční výpomoci od státu výši platby plátce. Na stanovenou výši platby Úřad vystaví platební výměr. 21) Povinnost provést platbu vzniká plátci dnem uvedeným v platebním výměru.

(9) V případě, že výše platby překročí jedno procento výnosů plátce, uhradí rozdíl Úřad.

(10) Úřad bezodkladně po obdržení plateb na účet převede peněžní prostředky poskytovateli univerzální služby na úhradu čistých nákladů stanovených postupem podle § 48 po odečtení výše jeho platby podle odstavce 8.

(11) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z účtu na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, je tento poskytovatel povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Úřadem. Zároveň je poskytovatel univerzální služby povinen zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných prostředků, nejvýše však do výše této částky. Penále je příjmem účtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo prominout.

(12) Došlo-li na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytnutých plátcem ke stanovení nižšího procentního podílu tohoto plátce, stanoví Úřad na základě opraveného výpočtu procentního podílu povinnost tomuto plátci uhradit rozdíl mezi původně stanovenou výší platby a novou platební povinností platebním výměrem. Takto uhrazená částka bude použita pro úhradu čistých nákladů vypočítaných za nejbližší následující zúčtovací období.

(13) Při vybírání a vymáhání plateb Úřad postupuje podle zvláštního právního předpisu 22) obdobně. Pro tyto účely se na prostředky na účtu hledí jako na prostředky státního fondu.

(14) Úřad zruší účet v případě, že po dobu 3 let z něj nebyla provedena úhrada čistých nákladů a nebylo určeno, že poskytování univerzální služby představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě zrušení účtu Úřad zůstatek na účtu převede na radiokomunikační účet.

§ 50

Obsah výroční zprávy univerzální služby

(1) Úřad uveřejní výroční zprávu za dané zúčtovací období, jejíž součástí je alespoň

a) výsledek výpočtu čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby a celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby,

b) výše plateb jednotlivých plátců, která byla stanovena Úřadem podle § 49, a výše jednotlivých plateb skutečně poukázaných na účet,

cb) určení tržních výhod, které vznikly poskytovatelům univerzální služby v souvislosti s jejím poskytováním, včetně jejich peněžního vyčíslení, a

dc) výkaz o hospodaření s prostředky účtu informace o provedených úhradách čistých nákladů.

(2) Výroční zpráva univerzální služby tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

§ 52

Relevantní trh

(1) Úřad stanoví opatřením obecné povahy pro účely tohoto zákona relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro vymezení relevantního trhu a kritérií pro hodnocení významné tržní síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise²³). V odůvodnění opatření obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(2) V případě, že Úřad hodlá vymezit další relevantní trhy, než jsou stanoveny opatřením podle odstavce 1, návrh vymezení takových trhů konzultuje podle § 130 a 131.

(3) V případě relevantního trhu, u kterého byla uplatněna regulace podle § 51 a který nadále není podle odstavce 1 stanoven relevantním trhem, Úřad rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a o zrušení uložených povinností podle § 51.

Ceny

§ 54

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby je povinen

a) uveřejnit ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek, podle zvláštního právního předpisu 24) před nabytím platnosti těchto cen, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) předkládat v elektronické formě platné ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek, bezodkladně na vyžádání Úřadu.

(2) Úřad uveřejňuje srovnávací přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách poskytování veřejně dostupné telefonní služby jednotlivých podnikatelů, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat.

 

Práva a povinnosti podnikatelů, účastníků, spotřebitelů a koncových uživatelů

Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zajišťování veřejných komunikačních sítí

§ 61

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle 71.

(2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování ohroženo nebo přerušeno.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 11.

(4) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla.

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených zpráv.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.

 

§ 62

(1) Podnikatel zajišťující sítě elektronických komunikací, nebo poskytující služby elektronických komunikací je povinen používat pro poskytování služeb, určování technických rozhraní a síťových funkcí v míře nezbytně nutné pro zabezpečení interoperability služeb a k rozšíření možností výběru pro uživatele normy a specifikace, jejichž seznam je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a doplňkových služeb.

(2) Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny, použijí se normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro normalizaci. Pokud takové normy a specifikace neexistují, použijí se přiměřeně mezinárodní normy nebo doporučení přijatá Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

(3) S využitím norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující sítě elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických komunikací povinni dodržovat. Síťové plány Úřad uveřejní vydává jako opatření obecné povahy.

§ 63

Uveřejňování informací a náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen uveřejnit v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup pro koncové uživatele tyto údaje a jejich změny:

a) své jméno, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

b) popis nabízené veřejně dostupné telefonní služby, zaručenou úroveň její kvality, včetně informace o možnostech selektivního zamezení volání,

c) nabídku druhů servisních služeb,

d) podrobné údaje týkající se cen a cenových plánů a jejich struktury, včetně cenových plánů pro osoby s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami,

e) údaje o poskytování služeb pro zdravotně postižené osoby,

f) údaje o způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách poskytovaných služeb,

g) údaje o poskytování informačních a operátorských služeb a telefonních seznamů,

h) informaci o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, včetně druhů vyúčtování,

i) podmínky pro obnovení a ukončení služby,

j) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit,

k) informaci o způsobech náhrady škody, které budou použity v případě nedodržení úrovně kvality služby nebo v případě přerušení poskytování služby ze zavinění podnikatele poskytujícího službu,

l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení,

m) informace o právech koncových uživatelů týkajících se univerzální služby a o doplňkových službách,

n) všeobecné podmínky veřejně dostupné telefonní služby.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vypracovat návrh smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 3, a uveřejnit ho v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Součástí návrhu smlouvy jsou všeobecné podmínky veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(3) Smlouva s uživatelem musí obsahovat

a) u podnikatele poskytujícího služby jméno, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

b) je-li uživatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště, datum narození a rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,

c) popis poskytované služby, zaručenou úroveň její kvality a datum zahájení jejího poskytování,

d) nabídku druhů servisních služeb,

e) údaje o způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb,

f) informaci o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení,

g) dobu, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní dobu,

h) podmínky pro obnovení a ukončení služby,

i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit,

j) smluvní pokuty za nedodržení nebo porušení smluvních povinností,

k) ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby ze zavinění podnikatele poskytujícího službu,

l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení,

m) způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek.

(4) Uživatel, který požaduje připojení k veřejné komunikační síti nebo přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací, má právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podnikateli, kteří takové služby poskytují.

(5) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou telefonní službu, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu.

(5) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu uložit rozhodnutím, aby provedl změnu všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo pokud je to nezbytné k dosažení ochrany spotřebitelů, a to zejména z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele^24a).

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen na své náklady nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti podstatné změny smluvních podmínek, která pro účastníka představuje jejich zhoršení, odpovídajícím způsobem vyrozumět účastníka o této změně a současně jej informovat o jeho právu vypovědět smlouvu bez sankce, jestliže nové podmínky nebude akceptovat. Účastník má právo bez sankce vypovědět smlouvu na základě oznámení o návrhu podstatných změn smluvních podmínek, které představuje jejich zhoršení.

§ 64

Vyúčtování ceny, reklamace

(1) Účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě je povinen elektronicky nebo v tištěné formě poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, popřípadě uživatele, tato vyúčtování ceny za poskytnuté služby:

a) vyúčtování ceny podle druhu služby, nebo

b) souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou.

Vyúčtování ceny neobsahuje nemusí obsahovat položky za volání, účastník neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.

(3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 3, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele.

(4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.

(5) Po dohodě s účastníkem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné formě než tištěné.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem 2) nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, popřípadě uživatelem dohodnut.

(7) Účastník, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.

(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího dodání.

(11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.

(12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen uhrazovat jejím uživatelům náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.

(13) Rozsah vyúčtování ceny podle odstavce 2 písm. a) stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

§ 66

Informační a operátorské služby

(1) Podnikatel, který přiděluje telefonní čísla účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o telefonních číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, jí předat dostupné osobní a identifikační údaje účastníků v rozsahu podle § 41 odst. 5 za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) a věty poslední a v rozsahu podle § 41 odst. 5 s výjimkou údajů těch účastníků, kteří uveřejnění odmítli. Tyto údaje předá ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a v cenách, které jsou nákladově orientované a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede skutečnost, že účastník uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen umožnit všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.

 

§ 67

Identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen na žádost jeho účastníka a na náklady tohoto účastníka svého účastníka a na jeho náklady zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.

(23) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o fyzických a právnických osobách uvedených v § 41 odst. 5, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 41 odst. 6.

§ 71

Kvalita služby

(1) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 uložit podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby uveřejňoval přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat. Uvedený podnikatel uveřejňuje tyto informace ve všech svých provozovnách a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podnikatel je povinen poskytnout Úřadu na jeho vyžádání tyto informace ještě před jejich uveřejněním.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu elektronických komunikací je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 54 odst. 2.

(3) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

§ 79

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání povinen jednat o propojení nebo o přístupu za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států.

(2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnutím uložit

a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, v odůvodněných případech včetně propojení sítí ve lhůtě stanovené Úřadem,

b) operátoru povinnosti poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek přístup k rozhraní aplikačních programů (API) nebo k elektronickým programovým průvodcům (EPG).

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.

 

Propojení a přístup k sítím elektronických komunikací a přiřazeným prostředkům

§ 80

(1) Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.

(2) Podnikatel je povinen nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí předat Úřadu úplné znění uzavřené smlouvy, včetně příloh. Stejná povinnost platí i pro předávání změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení.

(3) Úřad je oprávněn z vlastního podnětu nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany vstoupit do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení sítí v odůvodněných případech, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám. Na vydání stanoviska se nevztahuje správní řád.

(4) Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, je Úřad oprávněn na základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout spor o přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.

(5) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 3 a 4 obdobně.

(6) Podnikatelé, kteří uzavřeli smlouvu o propojení nebo přístupu, jsou povinni uhradit cenu za propojení nebo přístup stanovenou ve smlouvě o propojení nebo přístupu.

(57) Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 83

Podmínky přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového vysílání

(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarová rozhraní mezi aplikacemi poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli digitálních interaktivních televizních služeb a mezi digitálním televizním zařízením.

(2) Digitálním televizním zařízením se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televiznímu přijímači nebo integrované v digitálním televizním přijímači, které umožňuje příjem digitálního rozhlasového a televizního vysílání a využívání digitálních interaktivních televizních služeb.

(3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen “brána”) se rozumí jakékoli technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění.

(4) Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají.

(5) Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání.

(6) Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby taková změna nebo zrušení povinností

a) negativně neovlivnila přístup koncových uživatelů k digitálnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání a programovým kanálům a službám specifikovaným v souladu s § 72,

b) negativně do budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na trzích digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele nebo na trzích systémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků.

Úřad musí vyrozumět s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou nebo zrušením uvedených povinností.

(7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací.

(8) Podmínky, které jsou uplatněny Úřadem v souladu s § 83, se nikterak nedotýkají povinností stanovených Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce (EPG) a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu. Na základě žádosti Úřadu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání stanoví potřebné povinnosti podnikatele zajišťujícího EPG. Úřad povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání uvede ve všeobecném oprávnění podle § 10. Kontrolu dodržování takto stanovených povinností provádí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem¹¹⁾. Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.

(9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen

a) umožnit šíření minimálně čtyř televizních programů; kvalita těchto programů musí dosahovat minimálně úrovně standardu PAL,

a) umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,

b) zajistit poskytování služby elektronického programového průvodce (EPG), který je šířen jako součást souhrnného datového toku a musí obsahovat informace o všech rozhlasových a televizních programech v tomto datovém toku obsažených,

c) využívat přidělený rádiový kmitočet tak, aby pro služby šíření služeb informační společnosti nebylo využíváno více než 20 % přenosové kapacity sítě elektronických komunikací.

§ 84

Přístup k prostředkům a sdílení kapacit

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejně dostupnou síť elektronických komunikací povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů.

(2) Úřad je oprávněn rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost

a) poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům nebo prostředkům, včetně zpřístupnění účastnického vedení,

b) nezrušit přístup k již poskytnutým prostředkům,

c) poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími stranami,

d) poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu služeb nebo služby virtuálních sítí,

e) poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení prostředků, například sdílení kabelovodů, objektů nebo stožárů,

f) poskytovat specifikované služby potřebné k zajištění interoperability služeb mezi koncovými body (služba konec - konec) pro uživatele včetně prostředků pro služby inteligentních sítí nebo roamingu v mobilních sítích,

g) poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb,

h) propojovat sítě nebo síťová zařízení.

Úřad je dále oprávněn v rozhodnutí stanovit k těmto povinnostem technické nebo provozní podmínky a další podmínky zajišťující spravedlnost, proporcionalitu a včasnost.

(3) Z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, bezpečnosti státu nebo z důvodu splnění cílů územního plánování anebo z důvodu výstavby multiplexu veřejné služby podle zákona o České televizi je Úřad oprávněn, po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130, povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. e) uložit rozhodnutím i podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který nemá významnou tržní sílu na relevantním trhu a který je oprávněn využívat cizí nemovitosti podle § 104.

(4) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 2 a 3 zohlední zejména

a) technickou a ekonomickou životnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním charakteru a druhu dotyčného přístupu,

b) proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu,

c) počáteční investici vlastníka zařízení včetně rizik této investice,

d) potřebu dlouhodobé ochrany konkurenčního prostředí,

e) práva duševního vlastnictví,

f) poskytování celoevropských služeb.

(5) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2 nebo 3, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě.

(6) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 5 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 dnů do 15 pracovních dnů od obdržení tohoto návrhu požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 dnů do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.

Ochrana údajů, služeb a sítí elektronických komunikací

§ 90

Provozní údaje

(1) Provozními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, který zpracovává a ukládá provozní údaje, včetně příslušných lokalizačních údajů, vztahujících se k uživateli nebo účastníku, je musí smazat nebo učinit anonymními, jakmile již nejsou potřebné pro přenos zprávy, s výjimkou případů uvedených v ustanoveních odstavců 3 a 4 odstavců 3 až 6. Povinnost právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zachovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 zůstává nedotčena.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup. Toto zpracovávání je možné pouze do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny právně napadeno nebo úhrada vymáhána. Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním služby, zejména údaje o účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním služeb elektronických komunikací se rozumí soustavné opožděné placení nebo neplacení vyúčtování ceny.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat provozní údaje služby poskytnuté účastníkovi nebo uživateli do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 2 nebo do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup pouze do konce doby, během níž může být úhrada vymáhána.

(5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním služby, a to údaje o účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 64, nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.

(46) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může pro účely marketingu služeb elektronických komunikací nebo pro poskytování služeb s přidanou hodnotou zpracovávat údaje uvedené v odstavci 1 pouze v rozsahu a v trvání nezbytném pro tyto služby nebo marketing, pokud k tomu dal souhlas účastník nebo uživatel, ke kterému se údaje vztahují. Účastník nebo uživatel může svůj souhlas se zpracováním provozních údajů kdykoliv odvolat.

(57) Službou s přidanou hodnotou se rozumí jakákoli služba, pro niž je potřebné zpracování provozních údajů nebo lokalizačních údajů jiných než provozních, nad rámec toho, co je nezbytné pro přenos zprávy nebo její účtování.

(68) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen informovat dotčeného účastníka nebo uživatele o provozních údajích, které jsou zpracovávány, a o době, po kterou mohou být tyto údaje zpracovávány pro potřeby uvedené v odstavci 3 v odstavcích 3 až 5. Pro účely uvedené v odstavci 4 odstavci 6 je podnikatel povinen informovat účastníka nebo uživatele, ke kterému se údaje vztahují, ještě před získáním jeho souhlasu.

(79) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť a podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby zpracování provozních údajů podle odstavců 2 až 5 odstavců 2 až 6 bylo omezeno na

a) osoby, které k tomu oprávnil a které zajišťují účtování nebo řízení provozu, zákaznické dotazy, odhalování podvodů, marketing služeb elektronických komunikací nebo které poskytují služby s přidanou hodnotou, a

b) rozsah, který je nezbytný pro potřeby činností uvedených v písmenu a).

Seznamy účastníků

§ 95

(1) Každý, kdo shromažďuje osobní údaje účastníků k vydání seznamu účastníků, jehož účelem je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je povinen

a) informovat bezplatně a před zařazením údajů dotčených účastníků do seznamu tyto účastníky o účelu tištěného nebo elektronického seznamu účastníků, který bude k dispozici veřejnosti přímo nebo prostřednictvím informačních služeb dotazů, a o dalších možnostech využití založených na vyhledávacích funkcích obsažených v elektronických verzích seznamu,

b) získat předem souhlas účastníků s uveřejněním jejich osobních údajů podle § 41 odst. 5 a zajistit, aby účastníci měli možnost stanovit, které osobní údaje z rozsahu relevantního pro účely seznamu stanovenými vydavatelem mají být uvedeny ve veřejném seznamu; dále je povinen zajistit, aby účastníci měli možnost tyto údaje ověřovat a žádat jejich opravu a jejich odstranění. Současně je povinen zajistit, aby účastníci mohli u svých osobních údajů uvést, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu. Neuvedení ve veřejném seznamu účastníků, ověřování, opravení a odstranění osobních údajů ze seznamu a vedení údaje, že si účastník nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, je bezplatné.

(2) Bude-li účel veřejného seznamu jiný, než je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je každý, kdo zamýšlí vydat takový seznam účastníků, povinen vyžádat si od dotčených účastníků další souhlas.

Odposlech a záznam zpráv

§ 97

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv

a) Policii České republiky pro účely stanovené zvláštním právním předpisem³⁶) ,

b) Bezpečnostní informační službě pro účely stanovené zvláštním právním předpisem³⁷),

c) Vojenskému zpravodajství pro účely stanovené zvláštním právním předpisem^37a) .

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a záznamu zpráv předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu u tohoto orgánu vedeno, a která je podepsána osobou odpovědnou u orgánu uvedeného v odstavci 1 za vykonávání odposlechu a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu zpráv Policií České republiky podle zvláštních právních předpisů³⁶) se v písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas uživatele odposlouchávané stanice u Policie České republiky veden.

(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací^37b). Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje podle věty první a druhé uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu a Bezpečnostní informační službě pro plnění úkolů v její působnosti. Současně je tato osoba povinna zajistit, aby s údaji podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv. Doba uchovávání těchto provozních a lokalizačních údajů nesmí být kratší než 6 měsíců a delší než 12 měsíců. Po uplynutí této doby je osoba, která údaje podle věty první a druhé uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního předpisu nebo Bezpečnostní informační službě pokud, tento zákon nestanoví jinak (§ 90).

(4) Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, dobu jejich uchovávání podle odstavce 3 a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání a dobu uchovávání a způsob likvidace údajů, které byly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Právnická nebo fyzická osoba poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinna na náklady žadatele poskytnout Policii České republiky a Bezpečnostní informační službě na její jejich žádost informace z databáze všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby, a to ve formě a rozsahu, stanoveným prováděcím právním předpisem.

(6) Zavede-li právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací při této činnosti kódování, kompresi, šifrování nebo jiný způsob přenosu vedoucí k nesrozumitelnosti přenášených zpráv, je povinna zajistit, aby v koncových bodech pro připojení zařízení uvedených v odstavci 1 byly požadované zprávy a s nimi spojené provozní a lokalizační údaje poskytovány srozumitelným způsobem.

(7) Z plnění povinností podle odstavců 1, 3 a 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Osoba uvedená v odstavci 1 a její zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o vyžádaném nebo uskutečněném odposlechu a záznamu zpráv dle odstavce 1 a 2 a vyžádání a poskytnutí údajů podle odstavce 3 a 5 a s tím souvisejících skutečnostech.

(9) Technické a provozní podmínky a body pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna vést evidenci

1. počtu případů, ve kterých na základě žádosti poskytla provozní a lokalizační údaje orgánům oprávněným k jejich vyžádání,
2. doby, která v jednotlivých případech uplynula ode dne, kdy zahájila uchovávání provozních a lokalizačních údajů do dne, kdy o tyto údaje oprávněný orgán požádal, a
3. počtu případů, kdy nemohla žádosti o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů vyhovět.

(11) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna předávat Úřadu evidenci uvedenou v odstavci 10 souhrnně vždy za uplynulý kalendářní rok, a to v elektronické formě, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Předávaná evidence nesmí obsahovat osobní a identifikační údaje. Úřad souhrn obdržených evidencí neprodleně předá Komisi.

(12) Formu evidence podle odstavce 10 a způsob jejího předávání Úřadu stanoví prováděcí právní předpis.

 

Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací

§ 98

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen zajišťovat integritu a bezpečnost své sítě.

(2) Pro zajištění integrity veřejných komunikačních sítí Úřad vydává síťové plány (§ 62), ve kterých vymezí základní vlastnosti těchto sítí a jejich rozhraní, včetně technických podmínek pro zabezpečení provozu v souladu s národním a mezinárodním preferenčním schématem za krizových stavů, které jsou nezbytné pro vzájemné propojování veřejných komunikačních sítí, pro přístup k nim a pro připojování neveřejných komunikačních sítí.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí závažné snížení bezpečnosti a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, přijmout opatření k přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu ke službě. Toto opatření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí závažné porušení bezpečnosti a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě. O důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní a o předpokládaném termínu odstranění příčiny je povinen bezodkladně informovat Úřad a uživatele. Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen o opatření přijatém podle odstavce 3, důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní a o předpokládaném termínu odstranění příčiny bezprostředně informovat Úřad a vhodným způsobem i uživatele.

§ 99

Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je za krizového stavu povinen podle zvláštního právního předpisu 38) a podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit přístup k veřejné telefonní síti v pevných místech a k veřejně dostupné telefonní službě poskytované prostřednictvím této sítě v pevných místech, včetně operátorských služeb a služeb uvedených v § 38 odst. 2 písm. d) a e). Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační opatření uvedené v odstavci 1 pravidla podle odstavce 1. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy nebo s jeho opatřením sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který je označen jako podnik s významnou tržní silou v oblasti připojení účastníků k veřejné telefonní síti a jejího používání v pevném místě, je za krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu³⁹) povinen prostřednictvím této sítě přednostně poskytovat služby elektronických komunikací uživatelům zařazeným do mezinárodního nebo národního preferenčního schématu, a to v souladu s tímto preferenčním schématem. Tuto povinnost je Úřad oprávněn rozhodnutím uložit i jinému podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, pokud o to tento podnikatel požádal, nebo pokud nebyl určen žádný podnik s významnou tržní silou podle věty první.

(4) Do mezinárodního nebo národního preferenčního schématu se zařadí uživatel, který je zástupcem orgánů státní správy a samosprávy, ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a záchranných sborů, zpravodajských služeb, subjektů hospodářské mobilizace, a uživatelé, jejichž postavení a význam v systému zabezpečení za krizových stavů je nezastupitelný (dále jen "zařazený uživatel"). Seznamy zařazených uživatelů a jejich aktualizaci jsou subjektu uvedenému v odstavci 3 oprávněny předkládat stanovené orgány. Subjekt uvedený v odstavci 3 je oprávněn odmítnout zařazení uživatele do mezinárodního nebo národního preferenčního schématu na základě provozně-technických důvodů.

(5) Mezinárodním preferenčním schématem se rozumí souhrn technicko-organizačních opatření, která umožní zařazeným uživatelům v období krizových stavů přístup ke službám elektronických komunikací v mezinárodním provozu i v případech, kdy jejich poskytování je omezeno z důvodu poškození infrastruktury sítě nebo její neprůchodnosti.

(6) Národním preferenčním schématem se rozumí souhrn technicko-organizačních opatření, která umožní zařazeným uživatelům v období krizových stavů přístup ke službám elektronických komunikací v národním provozu i v případech, kdy jejich poskytování je omezeno z důvodu poškození infrastruktury sítě nebo její neprůchodnosti.

(7) Podnikatel uvedený v odstavci 3 je povinen nejpozději do 2 let ode dne, kdy byl označen za podnik s významnou tržní silou v oblasti připojení účastníků k veřejné telefonní síti a jejího používání v pevném místě nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle odstavce 3 věty druhé, zabezpečit přípravu mezinárodního a národního preferenčního schématu. Kontrola zabezpečení preferenčních schémat před vyhlášením krizového stavu podléhá výkonu státní kontroly elektronických komunikací. V rámci kontroly je Úřad oprávněn rozhodnutím uložit subjektu uvedenému v odstavci 3 povinnost provést simulovaný provoz podle preferenčních schémat.

(8) Podnikatel uvedený v odstavci 3 je za krizového stavu povinen bezodkladně informovat Úřad a orgán, který krizový stav vyhlásil, o ohrožení integrity a bezpečnosti své sítě včetně přijatých nebo zamýšlených opatření k nápravě.

(9) Podnikatel uvedený v odstavci 3 je povinen nejpozději do 2 let ode dne, kdy byl označen za podnik s významnou tržní silou v oblasti připojení účastníků k veřejné telefonní síti a jejího používání v pevném místě nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle odstavce 3 věty druhé, zřídit a vést databázi zařazených uživatelů. Za zařazení a vedení uživatele v databázi zařazených uživatelů náleží subjektu od orgánu, který mu předložil seznam zařazených uživatelů a zajištění povinnosti podle odstavce 7, úhrada ve výši stanovené podle odstavce 11.

(10) Podnikatel uvedený v odstavci 3 je oprávněn v době krizového stavu omezit poskytovaní služeb nezařazeným uživatelům v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění přednostního poskytování služeb elektronických komunikací.

(11) Vláda stanoví nařízením orgány, které jsou oprávněny předkládat seznamy zařazených uživatelů a jejich aktualizaci, a výši úhrady za zařazení a vedení uživatele v databázi zařazených uživatelů, způsob jejich předkládání a zajištění povinnosti podle odstavce 7.

(12) Provozně-technické důvody, na základě kterých je možné odmítnout zařazení uživatele do mezinárodního nebo národního preferenčního schématu, obsah a rozsah národního a mezinárodního preferenčního schématu, lhůty jeho realizace, rozsah a formát dat a způsob vedení databáze zařazených uživatelů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 99

Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je za krizového stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit připojení k veřejné telefonní síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě, včetně operátorských služeb a služeb uvedených v § 38 odst. 2 písm. d) a e). Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy nebo s jeho opatřením sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je oprávněn za krizového stavu³⁹⁾ poskytovat přednostně připojení k veřejně dostupné telefonní sítí a přístup k veřejně dostupné telefonní službě účastníkům krizové komunikace podle zvláštního právního předpisu³⁸⁾. Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné telefonní služby. O důvodech přerušení poskytování veřejně dostupné telefonní služby je povinen bezprostředně informovat Úřad a orgán, který krizový stav vyhlásil. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.

Ochrana elektronických komunikací

§ 100

Povinnosti provozovatelů

(1) Provozovatelé strojů, přístrojů a zařízení (dále jen “zařízení”), jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, jsou povinni zajistit, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, popřípadě rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(2) Rušením provozu se rozumí elektromagnetické rušení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje provoz elektronického komunikačního zařízení, sítě elektronických komunikací, popřípadě poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

(3) Dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, je provozovatel zařízení rušícího provoz povinen učinit vhodná ochranná opatření. Neprovede-li provozovatel rušícího zařízení ochranná opatření sám, provede je provozovatel rušeného elektronického komunikačního zařízení nebo sítě na náklady provozovatele rušícího zařízení.

(4) Vzniklo-li rušení provozu nedodržením podmínek stanovených pro provoz zařízení, nese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení, jinak nese náklady provozovatel zařízení později uvedeného do provozu nebo změněného. Pokud rušené zařízení neodpovídá požadavkům na elektromagnetickou kompatibilitu odolnost,⁴⁰) ponese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení. Jinak nese tyto náklady provozovatel zařízení později zřízeného nebo změněného.

(5) Dojde-li k rušení příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání, které je na daném území provozováno provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání podle zvláštního právního předpisu,¹¹) provozem amatérské radiokomunikační služby, je Úřad oprávněn uložit držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro tuto amatérskou radiokomunikační službu podmínky k odstranění rušení. V případě, že rušení vzniká pouze vlivem nedostatečné elektromagnetické slučitelnosti odolnosti⁴⁰) přijímacího zařízení, informuje Úřad provozovatele rušeného přijímacího zařízení o možných podmínkách vedoucích k odstranění rušení.

(6) Úřad zjišťuje zdroje rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb. V případě zjištění zdroje rušení postupuje Úřad obdobně podle § 114. V odůvodněných případech Úřad vydá předběžné opatření k okamžitému odstavení zdroje rušení bez předchozí výzvy.

(7) V případě, že provozovatel zařízení rušícího provoz neodstraní zdroj rušení provozu ve lhůtě stanovené mu Úřadem ve výzvě nebo v předběžném opatření, Úřad rozhodne o odstranění zdroje rušení. Úřad může provést odstranění zdroje rušení nebo jiná vhodná opatření sám, není-li provozovatel rušícího zařízení znám, nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný. Náklady na odstranění zdroje rušení nese jeho provozovatel; není-li znám, nese náklady Úřad.

(8) Úřad zjišťuje přednostně rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky, Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, zdravotnické záchranné služby, celních orgánů a Vězeňské služby a justiční stráže České republiky.

(9) Za rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb se považuje i rušení způsobené elektromagnetickým stíněním nebo odrazy elektromagnetických vln stavbami nebo činnostmi souvisejícími s prováděním stavby. Provozovatel elektronických komunikačních zařízení a sítí, podnikatel poskytující službu elektronických komunikací nebo provozovatel radiokomunikačních služeb, jehož provoz je rušen, je povinen vyzvat vlastníka nebo stavebníka dotčené stavby k uzavření dohody o vhodných opatřeních k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran a po projednání s Úřadem příslušný stavební úřad podle zvláštního právního předpisu⁴¹). Není-li toto rozhodnutí vzhledem k povaze věci v působnosti příslušného stavebního úřadu, rozhodne o způsobu odstranění rušení Úřad. Náklady na odstranění rušení stavbami nese vlastník dotčené stavby, náklady na odstranění rušení činnostmi souvisejícími s prováděním stavby nese stavebník.

(10) Spory o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na ochranná opatření k odstranění rušení rozhodne soud.

(11) Úřad je povinen při výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí.

(12) Osoby pověřené Úřadem k výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 jsou za účelem výkonu tohoto rozhodnutí oprávněny v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti, na nichž jsou zdroje rušení umístěny.

§ 101

Styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím

(1) Stavebníci (investoři) staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od těch podnikatelů zajišťujících veřejné komunikační sítě, které sdělí stavební úřad. Stavební úřad příslušný k vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení komunikační sítě.

(1) Stavebníci staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání příslušného rozhodnutí vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci nadzemních nebo podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od těch podnikatelů zajišťujících veřejné komunikační sítě, které sdělí stavební úřad. Stavební úřad stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení komunikační sítě.

(2) Osoby, které budou provádět stavební práce podle odstavce 1, jsou povinny provést opatření, aby nedošlo k poškození vedení komunikační sítě. To se týká i provádění hluboké orby na zemědělských pozemcích, zemních prací a terénních úprav.

(3) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může křížit energetická, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zásobárny přírodních vod, území chráněná podle zvláštních právních předpisů, dráhy, pozemní komunikace, vodní a jiná díla a jejich ochranná pásma nebo se jich jinak dotknout, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Ustanovení zvláštního právního předpisu není tímto dotčeno.⁴²)

(4) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může být kříženo nebo jinak dotčeno energetickými, vodovodními, kanalizačními a jinými vedeními, dráhou nebo pozemní komunikací, a to způsobem, který nezpůsobí rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací.

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí pro souběh komunikačního vedení veřejné komunikační sítě s uvedenými vedeními a jejich ochrannými pásmy obdobně.

Správní úřady v oblasti elektronických komunikací

 

§ 107

Organizace Úřadu

(1) Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen “Rada”). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.

(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let.

(3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který

a) je plně způsobilý k právním úkonům,

b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,⁴⁶⁾

c) má praxi v rozsahu minimálně 5 let v oboru elektronických komunikací, ekonomie nebo práva.

(4) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo v politickém hnutí.

(5) Funkce člena Rady zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) nabytím funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,

e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho způsobilosti k právním úkonům nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(6) Člena Rady vláda může odvolat v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů nebo nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena.

(7) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

(8) Rada

a) schvaluje

1. statut Úřadu,

2. plán činnosti Úřadu,

3. návrh rozpočtu Úřadu a závěrečný účet Úřadu,

4. jednací řád Rady, organizační, spisový a podpisový řád Úřadu,

5. zprávy o činnosti Úřadu,

6. návrhy prováděcích právních předpisů,

b) rozhoduje o

1. opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným předsedou Rady,

2. opatřeních obecné povahy,

3. rozhodnutích o ceně,

4. určení poskytovatele univerzální služby (§ 39) a

5. stanovení podniku s významnou tržní silou a o uložení povinností takovému subjektu (§ 51).

(9) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek.

(10) Předseda Rady v prvním stupni rozhoduje v řízení podle § 22, 22a, 22b, 23 a 127. Stanoví-li zákon, že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu může stanovit, že v daném případě, s výjimkou ustanovení odstavce 8, v prvním stupni rozhoduje předseda Rady.

(11) Členové Rady a její předseda jsou odměňováni podle zvláštního právního předpisu^46a).

§ 108

Působnost Úřadu

(1) Úřad podle tohoto zákona

a) vydává všeobecná oprávnění, rozhoduje o jejich změně nebo zrušení a vede evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích,

b) vydává opatření obecné povahy,

c) provádí analýzy relevantních trhů v oblasti elektronických komunikací, určuje podniky s významnou tržní silou (§ 53) a ukládá jim zvláštní povinnosti,

d) stanovuje poskytovatele univerzální služby v elektronických komunikacích a přezkoumává poskytování univerzální služby,

e) stanovuje čisté náklady na poskytování univerzální služby a stanovuje, vybírá a vymáhá platby na jejich úhradu a zřizuje a spravuje účet univerzální služby, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu čistých nákladů poskytování univerzální služby a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž,

f) vydává rozhodnutí o ceně a vykonává kontrolu cen v oblasti elektronických komunikací,

g) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,

h) spolupracuje s příslušnými národními regulačními orgány členských států a s Komisí,

i) ukládá povinnosti nepeněžitého plnění,

j) ověřuje odbornou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení,

k) vykonává působnost uznávacího orgánu podle zvláštního právního předpisu 18) při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro přístup k regulované činnosti v oblasti elektronických komunikací nebo pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost vykonávána mimo Českou republiku státními příslušníky členských států Společenství nebo jejich rodinnými příslušníky,

l) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,

m) vykonává státní kontrolu elektronických komunikací,

n) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností,

o) vykonává správu rádiových kmitočtů a čísel, včetně vedení jejich databáze,

p) provádí výběrová řízení,

q) zabezpečuje harmonizaci využívání rádiového spektra a harmonizaci číslovacích plánů,

r) zřizuje a spravuje radiokomunikační účet,

s) předkládá Ministerstvu věcné návrhy právních předpisů v oblasti elektronických komunikací a spolupracuje s Ministerstvem na jejich přípravě,

t) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti elektronických komunikací v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,

u) zabezpečuje oznamovací a informační povinnost ve vztahu ke Komisi v otázkách patřících do jeho působnosti,

v) vykonává státní statistickou službu,

w) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací v případech stanovených vládou,

x) získává a zpracovává v rámci statistického zjišťování údaje z oblasti elektronických komunikací od subjektů vykonávajících komunikační činnosti a fyzických osob za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 45) a poskytuje jednotlivé údaje získané při statistickém zjišťování Ministerstvu,

y) zabezpečuje vydávání Telekomunikačního věstníku prostřednictvím portálu veřejné správy.,

z) rozhoduje o změně všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle § 63 odst. 5.

(2) Úřad vykonává i další činnosti, pokud to vyplývá z ustanovení tohoto zákona anebo jiných právních předpisů.²)

(3) Při výkonu své působnosti Úřad vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Společenství a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Rozhodne-li se Úřad nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Společenství upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.

§ 112

Spolupráce s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání

(1) Úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Zjistí-li Úřad v rámci své činnosti, že existují nevyužité kmitočty v pásmu určeném výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání, informuje o tom bezodkladně Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

(3) Úřad

a) zpracovává v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání část plánu přidělení kmitočtových pásem určených pro rozhlasovou službu,

b) předává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na základě její žádosti zkoordinované kmitočty pro rozhlasové a televizní vysílání, včetně jejich technických parametrů,

3. poskytuje Radě pro rozhlasové a televizní vysílání aktuální údaje (databázi) o provozovaných vysílacích rádiových zařízeních pro rozhlasové a televizní vysílání,
4. spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání při své kontrolní činnosti.,
5. informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vydání rozhodnutí podle § 19, 22a a 22b, pokud se týká rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu.

(4) Úřad vydává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na její žádost¹¹) stanoviska, která obsahují diagram využití rádiových kmitočtů pro požadovaný územní rozsah rozhlasového nebo televizního vysílání a údaje o případném omezení doby využívání těchto rádiových kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem se rozumí grafické plošné znázornění předpokládané územní oblasti, ve které je zaručena hranice minimální úrovně chráněné intenzity elektromagnetického pole, stanovené pro příjem rozhlasového nebo televizního vysílání v příslušném kmitočtovém pásmu. Znázornění je provedeno formou uzavřené křivky na katastrální mapě v příslušném měřítku na formátu A4. Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Úřad vydává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na její vyžádání¹¹) stanoviska, která obsahují diagram využití rádiových kmitočtů pro požadovaný územní rozsah rozhlasového nebo televizního vysílání a údaje o případném omezení doby využívání těchto rádiových kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem využití rádiových kmitočtů se rozumí grafické plošné znázornění předpokládaného území pokrytého signálem rozhlasového nebo televizního vysílání.

Státní kontrola elektronických komunikací

§ 113

(1) Úřad vykonává státní kontrolu elektronických komunikací.

(2) Práva a povinnosti zaměstnanců Úřadu, vykonávajících státní kontrolu elektronických komunikací (dále jen “pověřené osoby”), a osob vykonávajících komunikační činnosti podle tohoto zákona (dále jen “povinné osoby”) při výkonu státní kontroly elektronických komunikací stanoví zvláštní právní předpis,⁴⁷) nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Při výkonu státní kontroly elektronických komunikací Úřad kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy, rozhodnutími a rozhodnutími o ceně vydanými na základě tohoto zákona. Úřad dále kontroluje využívání rádiových kmitočtů.

(4) Při kontrole využívání rádiových kmitočtů pověřené osoby zjišťují dodržování technických parametrů a dalších podmínek stanovených ve všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(4) Při kontrole využívání rádiových kmitočtů pověřené osoby zjišťují dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů, všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího upozornění osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány.

(5) Je-li to nezbytně nutné pro identifikaci osob využívajících rádiové kmitočty, jsou pověřené osoby při kontrole využívání rádiových kmitočtů monitorováním oprávněny se seznamovat s obsahem přenášených zpráv. Jinak se kontrola využívání rádiových kmitočtů provádí jejich monitorováním bez odposlechu a záznamu zpráv. Pověřené osoby nesmějí obsah přenášených zpráv sdělovat jiným osobám než odesílateli nebo adresátovi přenášených zpráv, popřípadě jimi zmocněnému zástupci ani umožnit jiným osobám, aby získávaly informace o obsahu přenášených zpráv.

(6) Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 - 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 - 230 MHz a 1452 - 1479,5 MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání stanoví prováděcí právní předpis.

(68) Kontrola cen spočívá

a) ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem,

b) v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cen a pro řízení o porušení ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem.

(79) Pověřené osoby se prokazují zvláštním průkazem k výkonu státní kontroly elektronických komunikací, ve kterém jsou uvedeny základní identifikační údaje o jeho držiteli, evidenční číslo průkazu a datum vydání. Průkaz musí být opatřen podpisem osoby, která jej vydala, s uvedením její funkce.

(810) Pověřená osoba nesmí vykonávat státní kontrolu elektronických komunikací u takové povinné osoby, u níž je osobou blízkou osobám, které mají v povinné osobě postavení, jež by mohlo ovlivnit nepodjatost pověřené osoby.

(911) Vzor průkazu k výkonu státní kontroly elektronických komunikací stanoví prováděcí právní předpis.

Poskytování informací Úřadu

§ 115

(1) Povinná osoba poskytne Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, formě a rozsahu úplné a pravdivé informace včetně finančních a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Úřad příslušný. Součástí žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.

(2) Povinná osoba předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle odstavce 1, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu. 48)

(3) Úřad je oprávněn za podmínek podle odstavce 1 vyžadovat informace, údaje a podklady zejména pro

a) kvalifikovaný odhad výše čistých nákladů univerzální služby (§ 39) a pro výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby,

b) kontrolu plnění parametrů kvality a plnění výkonnostních cílů univerzální služby (§ 47),

c) výpočet výše platby na účet univerzální služby podle § 49,

dc) kontrolu plnění povinnosti zaplatit poplatky uvedené v § 133,

ed) kontrolu plnění zvláštních povinností uvedených v § 11,

fe) kontrolu plnění povinností a podmínek stanovených všeobecným oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel,

gf) posuzování žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel,

hg) uveřejňování srovnávacích přehledů o kvalitě a cenách služeb elektronických komunikací v zájmu spotřebitelů,

ih) analýzu trhu za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu,

ji) regulaci cen,

kj) řešení sporů, zejména sporů o přístupu a sporů ve věcech vyúčtování ceny za poskytnutou službu.

(4) Informace, údaje a podklady podle odstavce 3, s výjimkou písmene g), nesmí Úřad požadovat od podnikatele před zahájením komunikační činnosti nebo v rámci podmínek pro zahájení takové činnosti. Informace uvedené v odstavci 3 písm. e) je Úřad oprávněn vyžadovat pouze pro účely kontroly zahájené z vlastního podnětu nebo v případě, kdy Úřad obdrží stížnost nebo jinou informaci o porušování stanovených podmínek.

(5) Úřad je oprávněn provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených podle odstavců 1 až 3. Úřad při kontrole postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁴⁷)

(6) Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců 1 až 3 je Úřad povinen chránit před zneužitím.

(7) Ustanovením odstavců 1 až 5 není dotčeno právo Úřadu požadovat informace, údaje a podklady podle zvláštních právních předpisů.

Správní delikty

§ 118

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8,

b) neoznámí předem Úřadu zahájení komunikační činnosti, nebo změny údajů, které uvedla v oznámení o komunikační činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti podle § 13,

nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy,

d) využívá rádiové kmitočty bez oprávnění podle § 17 odst. 1,

d) využívá rádiové kmitočty bez oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 nebo v rozporu s ním anebo v rozporu s všeobecným oprávněním,

e) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neukončí provoz vysílacích rádiových stanic podle § 19 odst. 7,

ef) využívá číslo bez udělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1 nebo v rozporu s tímto oprávněním nebo číslovacím plánem,

fg) poruší povinnost stanovenou v § 83 odst. 4,

gh) nesplní povinnost ohledně oddělené evidence nákladů a výnosů stanovenou v § 86,

hi) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením povinnosti podle § 89 odst. 1 nebo 3, § 90 odst. 2, 6 nebo 7, anebo § 91 odst. 2, 3 nebo 4,

ij) poruší povinnost při shromažďování osobních údajů účastníků k vydání seznamu účastníků ohledně nakládání s osobními údaji získanými pro účely veřejných seznamů podle § 95 odst. 1 nebo 2 anebo § 96 odst. 2 nebo 3,

jk) v rozporu s § 96 odst. 1 a 3 nabídne marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkovi, u jehož údajů ve veřejném seznamu účastníků je uvedeno, že si nepřeje být za účelem marketingu kontaktován (§ 96 odst. 1 a 3),

kl) nesplní povinnost stanovenou v § 97,

13. jako podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu nesplní povinnost podle § 99 odst. 1 nebo 3 nebo jako podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nesplní povinnost podle § 99 odst. 2,

n) jako provozovatel zařízení, jehož provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, nesplní povinnost podle § 100 odst. 1, 3 nebo 7

mo) nepředloží informace, údaje a podklady vyžádané Úřadem podle § 115,

op) použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty (§ 93),

pq) neoznámí změnu skutečností podle § 18 odst. 5 nebo § 32 odst. 3,

qr) nezajistí, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba způsobilá podle § 26 odst. 2,

rs) uveřejní osobní nebo identifikační údaje o účastnících, kteří jejich uveřejnění odmítli podle § 41 odst. 6,

st) uvede do provozu nebo provozuje přístroj v rozporu s § 73 odst. 2,

tu) poruší zákaz k provádění činností v ochranném pásmu podle § 102 odst. 3 a 4,

uv) poruší zákaz provádět činnost v ochranném pásmu uvedený v územním rozhodnutí o ochranném pásmu podle § 102 odst. 5 nebo § 103, nebo

vw) využívá údaje v databázi k jinému účelu, než stanoví § 33 odst. 4., nebo

x) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní zjištěné nedostatky nebo odstranění nedostatků písemně neoznámí,

y) uskutečňuje zlomyslná volání, nebo

z) neprovede ve stanovené lhůtě změnu všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle § 63 odst. 5.

(2) Podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) převede práva k využívání rádiových kmitočtů bez souhlasu Úřadu podle § 23 odst. 1,

b) diskriminuje jiného podnikatele poskytujícího službu elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jeho službám,

c) nesplní povinnost používat normy, specifikace nebo doporučení podle § 62 odst. 1 a 2,

d) nevyužívá poskytnuté informace ke stanovenému účelu nebo nezabezpečuje zachování jejich důvěrnosti podle § 81 odst. 2, nebo

e) nepředá Úřadu úplné znění smlouvy nebo její změny a dodatky podle § 80 odst. 2., nebo

f) jako podnikatel poskytující službu elektronických komunikací, který poskytuje přístup k veřejně dostupné telefonní službě, poruší povinnost podle § 33 odst. 2.

(3) Držitel oprávnění k využívání čísla se dopustí správního deliktu tím, že neprovede technické úpravy při změně číslovacího plánu podle § 29 odst. 3.

(4) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší povinnost umožnit bezplatné volání na čísla tísňového volání podle § 33 odst. 1,

b) nezajistí uživatelům nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání podle § 61 odst. 3 nebo neumožní svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 odst. 1 písm. c),

c) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94,

d) neinformuje koncové uživatele o zavedení zvláštního režimu pro volání mezi příhraničními oblastmi podle § 29 odst. 2,

e) nezajistí, aby koncoví uživatelé z jiných členských států měli přístup k negeografickým telefonním číslům na území České republiky podle § 35,

f) nevede aktuální databázi všech svých účastníků podle § 61 odst. 4,

g) neuveřejní v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup pro koncové uživatele informace uvedené v § 63 odst. 1,

h) nepředá dostupné osobní nebo identifikační údaje účastníků pro informační a operátorské služby podle § 66 odst. 1,

i) nezajistí službu identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání podle § 67,

j) nesplní povinnost podle § 69 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo odst. 2 písm. a) nebo b),

k) poruší povinnost ohledně zobrazení účastnického čísla podle § 92,

l) nepředává údaje o účastnících pro účely vedení telefonních seznamů nebo pro účely informační služby podle § 41 odst. 3,

m) nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího podle § 33 odst. 3,

n) nezajistí průběžnou aktualizaci údajů podle § 33 odst. 3,

o) nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání čísel tísňového volání podle § 33 odst. 7,

p) nestanoví ceny za volání v souladu s přímo použitelným předpisem Společenství^5a),

17. neposkytuje služby elektronických komunikací za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Společenství^5a), nebo

r) porušuje povinnost zajištění transparentnosti maloobchodní ceny roamingu stanovenou v přímo použitelném předpisu Společenství^5a). ^,

s) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3, nebo

20. jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu poruší povinnost podle § 33a.

(5) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezpřístupní u volání na čísla tísňového volání orgánům, které zasahují v tísňové situaci, informaci o tom, kde se volající nachází podle 33 odst. 6,

b) nezajistí pro účastníky veřejně dostupné telefonní služby možnost ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1,

c) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94,

d) nezajistí uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru podle § 61 odst. 6, nebo

e) neumožní všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě podle § 66 odst. 2.

(6) Poskytovatel univerzální služby se dopustí správního deliktu tím, že

a) nepředloží Úřadu přehled platných cen univerzální služby v souladu s § 45 odst. 1, neuplatňuje jednotné ceny nebo nerespektuje ceny stanovené Úřadem podle § 45 odst. 2,

b) překročí mezní hodnoty parametrů kvality nebo výkonnostních cílů jednotlivých služeb podle § 47,

c) neuveřejní ceny v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

d) neumožní osobám se zvláštními sociálními potřebami výběr zvláštních cen podle § 38 odst. 3, ačkoliv mu Úřad tuto povinnost uložil,

e) nesdělí nebo sdělí opožděně uživateli nemožnost plnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3 nebo nesdělí nebo sdělí opožděně náhradní lhůtu podle § 40 odst. 6 pro splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3, nebo

f) nezachází s údaji o účastnících nediskriminačním způsobem podle § 41., nebo

g) neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2.

(7) Podnik s významnou tržní silou se dopustí správního deliktu tím, že

a) nestanoví ceny v souladu s § 55 odst. 1, 3 nebo 4, ačkoliv má povinnost zajistit přenositelnost telefonních čísel podle § 34 nebo umožnit volbu a předvolbu operátora podle § 70,

b) změní ceny nebo dodací podmínky při poskytování služby pronájmu okruhů podle § 55 odst. 5 bez souhlasu Úřadu,

c) uplatňuje ceny, které neodrážejí skutečné náklady při zohlednění míry návratnosti investic podle § 60 nebo nejsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86, ačkoliv má povinnost nákladové orientace cen,

d) nesplní povinnost v rámci služby pronájmu okruhů podle § 76 odst. 3 a 5, ačkoliv má povinnost poskytovat službu pronájmu okruhů v rozsahu minimálního souboru pronajímaných okruhů,

e) nepožádá Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy podle § 84 odst. 6, nebo

f) neuveřejní referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického kovového vedení s náležitostmi a podmínkami stanovenými podle § 85, ačkoliv má povinnost zpřístupnit účastnické kovové vedení.

(8) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního deliktu tím, že

a) neuveřejní ceny v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

b) neuveřejní návrh smlouvy o poskytování takové služby, včetně všeobecných podmínek podle § 63 odst. 2,

c) nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smluvních podmínek nebo o jeho právu bez sankce vypovědět smlouvu podle § 63 odst. 6,

d) nesplní povinnost podle § 71 odst. 2,

e) nesplní některou povinnost při zabezpečení ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle § 88 odst. 1 a 2,

f) neposkytuje službu elektronických komunikací nepřetržitě podle § 61 odst. 1 v kvalitě podle § 71,

g) nevyřídí reklamaci na vyúčtování ceny nebo poskytování služby podle § 64,

h) neposkytne vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle § 64 odst. 2, 4, 5 nebo 6,

i) neupozorní předem prokazatelně účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů podle § 65 odst. 1, nebo

j) nepostupuje při opožděném placení nebo neplacení telefonního účtu účastníkem podle § 65 odst. 2 a 3.

(9) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost při šíření služeb a programů televize širokého formátu podle § 68 odst. 1,

b) neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených v § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto technických specifikací,

c) ohrozí bezpečnost nebo integritu sítě nebo služby porušením povinnosti podle § 98,

d) ohrozí bezpečnost, integritu nebo poskytování služeb za krizových stavů porušením povinnosti podle § 99,

ed) neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní podle § 73 odst. 6,

fe) nejedná o propojení nebo o přístupu, ačkoliv byl o to požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání (§ 79 odst. 1),

gf) nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků podle § 33 odst. 4 písm. a), nebo

hg) nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 4 písm. b)., nebo

h) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6.

(10) Podnikatel poskytující službu šíření chráněného obsahu se dopustí správního deliktu tím, že nenabídne všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání služby v souladu s § 83 odst. 5.

(11) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že

1. nejedná o uzavření smlouvy, ačkoliv byl o to požádán podle § 72a odst. 2,
2. nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.

(12) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu tím, že

1. nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce podle § 83 odst. 9 písm. b), nebo
2. neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst. 9 písm. a) nebo nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).

(13) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku podle § 72c.

 

(14) Právnická osoba jako právní nástupce právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí ve stanovené lhůtě skutečnosti podle § 22c odst. 3.

(11) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. a) až l) a písm. t), odstavci 2 písm. a) až d), odstavci 3, odstavci 4 písm. a) až c) a písm. p) až r), odstavci 5 písm. a) až c), odstavci 6 písm. a) až c), odstavci 7, odstavci 8 písm. a) až e), odstavci 9 písm. a) až d) a písm. h) a odstavci 10 se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč nebo do 10 % z výnosů toho, komu se pokuta ukládá, dosažených za poslední ukončené účetní období, maximálně však do výše 10 000 000 Kč.

(15) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až o) a písm. w) až z), odstavce 2 písm. a) až d) a písm. f), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) až c) a písm. t), odstavce 5 písm. a) až c), odstavce 6 písm. a) až c), odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až e), odstavce 9 písm. a) až c) a písm. g) a písm. h) a odstavců 10 až 14 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.

(12) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. m), odstavci 2 písm. e), odstavci 4 písm. d) až k) a písm. m) až o), odstavci 5 písm. d), odstavci 6 písm. d), odstavci 8 písm. f) a g) a odstavci 9 písm. e) a písm. g) se uloží pokuta do výše 5 000 000 Kč nebo do 10% z výnosů toho, komu se pokuta ukládá, dosažených za poslední ukončené účetní období, maximálně však do výše 5 000 000.

(16) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. p), odstavce 2 písm. e) a písm. f), odstavce 4 písm. d) až k) a písm. m) až s), odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. d), odstavce 8 písm. f) a g) a odstavce 9 písm. d) a písm. f) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

(13) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. n) až s), odstavci 4 písm. l), odstavci 5 písm. e), odstavci 6 písm. e) a f), odstavci 8 písm. h) až j) a odstavci 9 písm. f) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč.

(17) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. q) až v) a písm. x), odstavce 4 písm. l), odstavce 5 písm. e), odstavce 6 písm. e) až g), odstavce 8 písm. h) až j) a odstavce 9 písm. f) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč.

§ 120

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

b) neoznámí změnu skutečností podle § 18 odst. 5,

c) vykonává obsluhu vysílacího rádiového zařízení bez platného průkazu podle § 26,

d) nesplní jednu nebo více podmínek všeobecného oprávnění nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a tyto nedostatky neodstranila ve lhůtě stanovené Úřadem,

e) uskutečnila zlomyslné volání na číslo tísňového volání (§ 33 ),

3. uskutečňuje zlomyslná volání,

f) g) vede do provozu nebo provozuje přístroj v rozporu s § 73,

g) h) použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty (§ 93),

h) i) nabídla nabídne marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkovi, který uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu (§ 96 odst. 1 a 3),

i) j) porušila zákaz provádět činnosti v ochranném pásmu podle § 102 odst. 3 a 4,

j) k) porušila zákaz provádět činnosti v ochranném pásmu uvedený v územním rozhodnutí o ochranném pásmu podle § 102 odst. 5 nebo § 103, nebo

k) l) neoznámí Úřadu bezodkladně odstranění zjištěných nedostatků podle § 114.,

m) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neukončí provoz vysílacích rádiových stanic podle § 19 odst.7,

n) jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, nesplní povinnosti podle § 100 odst. 1, 3 nebo 7,

o) neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky podle § 114, nebo

p) nepředloží informace, údaje a podklady vyžádané Úřadem podle § 115.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.

Obecná ustanovení o řízení

§ 122

Vztah ke správnímu řádu

(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu^48a) se nepoužije. Pro účely složení rozkladové komise se členové Rady Úřadu, s výjimkou jejího předsedy, nepovažují za zaměstnance ústředního správního úřadu.

(2) V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení.

(3) Současně s uvědoměním účastníků řízení o zahájení řízení o vydání rozhodnutí podle § 107 odst. 8 písm. b) bodů 3 až 5 vyzve Úřad účastníky řízení k podání vyjádření včetně návrhů důkazů s uvedením, v jaké lhůtě a jakým způsobem lze vyjádření podat. Lhůta nesmí být kratší než 7 dnů. K později podaným vyjádřením nebo návrhům důkazů Úřad nepřihlíží, s výjimkou vyjádření a návrhů důkazů ke skutečnostem, které účastník bez své viny nemohl ve stanovené lhůtě uplatnit. Na tuto skutečnost musí být účastník řízení výslovně upozorněn.

(4) Za průtahy řízení může Úřad uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.

(5) Úřad je povinen dát účastníkům možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohli vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění.

(6) Je-li počet účastníků větší než 5 (dále jen “řízení s větším počtem účastníků”), není-li účastník znám, není-li znám jeho pobyt či sídlo nebo nedaří-li se účastníkovi prokazatelně doručovat, provádí Úřad doručování účastníkům veřejnou vyhláškou, s výjimkou doručování předvolání a doručování rozhodnutí ve věci samé.

(7) V řízení s větším počtem účastníků je Úřad oprávněn postup podle odstavce 5 nahradit zveřejněním konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem lze proti konceptu podat námitky a navrhovat doplnění řízení. Lhůta nesmí být kratší než 10 dnů. K později podaným námitkám a návrhům doplnění řízení Úřad nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastník řízení výslovně upozorněn. Po zveřejnění konceptu nelze uplatňovat námitky, které účastník mohl uplatnit již dříve v řízení.

(8) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů uvedeným v odvolání nebo rozkladu se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které by po právní moci rozhodnutí odůvodňovaly obnovu řízení.

(9) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli rozhodnutím podle § 17 odst. 2, § 30 odst. 1, § 38 odst. 2, § 51 odst. 3, 4, 8 a 9, § 57 odst. 1 a 4, § 70, § 71 odst. 1, 72 odst. 1, § 76 odst. 4, § 77, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 8 a § 114 odst. 2 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.

(9) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli rozhodnutím podle § 17 odst. 2, § 30 odst. 1, § 33 odst. 9, § 38 odst. 2, § 51 odst. 3, 4, 8 a 9, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 76 odst. 4, § 77, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.

(10) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci ^48b).

 

§ 123

Opravný prostředek

(1) Proti rozhodnutí Úřadu vydanému ve správním řízení lze podat odvolání nebo rozklad, nestanoví-li tento zákon jinak. O rozkladu proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.

(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání v Radě nehlasuje.

§ 123

Opravný prostředek

(1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.

(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.

§ 125

Uveřejňování

(1) Opatření obecné povahy, rozhodnutí, informace a další dokumenty nebo skutečnosti, pro které tento zákon požaduje uveřejnění Úřadem, Úřad uveřejní v rozsahu podle odstavců 2 a 3 v Telekomunikačním věstníku nebo na elektronické úřední desce Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dnem uveřejnění v Telekomunikačním věstníku je den vydání příslušné částky Telekomunikačního věstníku, uvedený v jejím záhlaví, prostřednictvím portálu veřejné správy.⁴⁹)

(2) Úřad v Telekomunikačním věstníku uveřejňuje

a) opatření obecné povahy v plném znění, jeho změny a zrušení,

b) rozhodnutí o ceně v plném znění, jeho změny a zrušení,

c) výsledky analýzy relevantních trhů (§ 51),

d) vyhlášení, změny, ukončení a výsledky výběrového řízení konaného na základě tohoto zákona,

e) sdělení o vydaných rozhodnutích Úřadu uvedených v odstavci 3 písm. a),

f) síťové plány (§ 62).

V Telekomunikačním věstníku Úřad uveřejňuje též sdělení o opravě tiskové chyby.

(3) Na elektronické úřední desce Úřad bezodkladně uveřejňuje zejména

a) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti a rozhodnutí Rady uvedená v § 107 odst. 8 písm. b) bodech 3 až 5 v plném znění,

b) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem v plném znění v případě, že předmět sporu se týká většího počtu účastníků, popřípadě uživatelů,

c) informace, ostatní dokumenty a skutečnosti podle tohoto zákona.

(4) Úřad je povinen uveřejňovat zejména informace

a) o právech, povinnostech, podmínkách, postupech a poplatcích v souvislosti se všeobecným oprávněním, přídělem, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a oprávněním k využívání čísel,

b) o zvláštních povinnostech uložených subjektům podle § 11,

c) o určení relevantních trhů podle § 52.

(5) Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se postupů a podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu⁴¹) a informace týkající se sítí pro rozhlasovou službu podle zvláštního právního předpisu¹¹) .

(6) Jsou-li informace podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5 k dispozici u různých úřadů veřejné správy, Úřad vytvoří uživatelský přehled dostupnosti těchto informací, včetně informací o příslušných úřadech veřejné správy.

(7) Úřad dbá na přehlednost, uživatelskou dostupnost a aktualizaci uveřejněných informací.

(8) Úřad neuveřejní údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství⁵) nebo jejichž uveřejnění brání zvláštní právní předpis,³⁴), ⁴⁸) zejména informace o podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladových položkách. To nebrání uveřejňování informací o podmínkách spojených s udílením práv využívat rádiové spektrum, nejsou-li tyto informace důvěrného charakteru.

(9) Ustanovením odstavce 8 není dotčeno plnění povinností Úřadu poskytnout informace oprávněným orgánům.

Rozhodování sporů

Rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti

§ 127

(1) Předseda Rady rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti (§ 7) na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.

(2) Za řádně neomluvenou nebo opakovanou neúčast na řádně oznámeném ústním jednání nebo za neposkytnutí součinnosti je předseda Rady oprávněn uložit dotčené osobě pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně.

(3) Úřad rozhodnutí o sporu uveřejní.

(4) Předseda Rady přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může předseda Rady náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu předseda Rady přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze předsedy Rady.

(5) Pro případ sporu, k jehož řešení je současně příslušný regulační úřad jiného členského státu, postupuje předseda Rady podle ustanovení tohoto zákona ve spolupráci s regulačním úřadem tohoto jiného členského státu. Předseda Rady je oprávněn odmítnout projednání sporu podle § 128 jen se souhlasným stanoviskem regulačního orgánu jiného členského státu.

Rozhodování účastnických sporů

§ 129

(1) Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.

(2) Návrh na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis. Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) (3) Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace, jinak právo zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(3) Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

 

§ 134

Ministerstvo vnitra, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup, Úřadu pro účely plnění úkolů státní správy stanovených mu zákonem z informačního systému evidence obyvatel⁵⁰)

a) u státních občanů České republiky

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2. rodné číslo,

3. adresu místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

4. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

5. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,

b) u cizinců vedených v informačním systému evidence obyvatel

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2. rodné číslo, bylo-li přiděleno,

3. druh a adresu místa pobytu,

4. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

5. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.

§ 134

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy

1. referenční údaje ze základního registru obyvatel,
2. údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
3. údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

1. příjmení,
2. jméno, popřípadě jména,
3. datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
4. adresa místa pobytu,
5. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
6. státní občanství, popřípadě více státních občanství,
7. čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů⁵⁰⁾.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. rodné číslo,
3. pohlaví,
4. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
5. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. rodné číslo, bylo-li přiděleno,
3. pohlaví,
4. druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu⁵¹⁾,
5. číslo a platnost oprávnění k pobytu,
6. počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,
7. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 134a

(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy z evidence občanských průkazů⁵²⁾

1. jméno, popřípadě jména, příjmení občana,
2. číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,
3. datum vydání občanského průkazu,
4. označení úřadu, který občanský průkaz vydal,
5. dobu platnosti občanského průkazu,
6. čísla, popřípadě série ztracených, odcizených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty nebo odcizení občanského průkazu.

1. Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 141

(1) Po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jsou právnické a fyzické osoby, které poskytují služby elektronických komunikací, za krizového stavu povinny, je-li to technicky možné, poskytnout na vlastní náklady přednostně služby elektronických komunikací subjektům, jejichž seznamy předkládají stanovené orgány. Za zařazení do databáze subjektů, kterým budou poskytovány přednostně služby, náleží dotčené osobě od stanoveného orgánu úhrada nákladů ve výši stanovené vládou.

(2) Vláda stanoví nařízením orgány, které jsou podle odstavce 1 oprávněny předkládat seznamy subjektů, kterým budou za krizového stavu poskytovány přednostně služby elektronických komunikací, způsob předkládání těchto seznamů a výši úhrady za zařazení uvedených subjektů do databáze.

(3) Právnické a fyzické osobě, které povinnost uvedená v § 99 odst. 3 vznikne do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se lhůty uvedené v § 99 odst. 7 a 9 prodlužují na 4 roky.

141

zrušen

Závěrečná ustanovení

§ 150

Zmocnění

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 24 odst. 5, § 25 odst. 3, § 27 odst. 5, § 37 odst. 2, § 38 odst. 8, § 43 odst. 5, § 99 odst. 11, § 133 odst. 2.

(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 1, 7 a 8, § 26 odst. 5, § 29 odst. 4, § 40 odst. 7, § 43 odst. 3, § 47 odst. 5, § 48 odst. 7, § 53 odst. 4, § 80 odst. 5 § 80 odst. 7, § 99 odst. 12, § 113 odst. 9 a § 126 odst. 3.

(3) Ministerstvo vydá ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 33 odst. 10 a § 97 odst. 4.

(4) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 97 odst. 4 a 8.

(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 5, § 97 odst. 6 a § 112 odst. 4.

(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 5, § 97 odst. 7 a 12, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.

Změna krizového zákona

§ 163

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:

1. V § 12 se v nadpise slova "a spojů" zrušují a odstavec 1 zní:

"(1) Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.".

2. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15a zní:

"§ 12a

Ministerstvo informatiky

(1) Ministerstvo informatiky je v době krizového stavu oprávněno uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost zabezpečovat veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost podle odstavce 1 uložena rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu podle zvláštního právního předpisu. 15a) Na uložení této povinnosti se nevztahuje správní řád.

(3) V rozhodnutí se stanoví povinný podnikatel, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho plnění.

15a) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

____________________

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).

Směrnice Komise 2002/77/ES o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES o rádiových a koncových telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody.

2) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.

3) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

5) Například § 60, 60a , 70 trestního zákona .

6) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

8) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

9) Zákon č. 110/1998 Sb.

10) § 40 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

10a) Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.

11) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

15) § 1 odst. 7 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.

16) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

16a) § 473 až § 475a a § 477 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

16b) § 175f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

17) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách.

18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

18a) Rozhodnutí Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.

19) Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

20) § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.

21) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

22) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

23) Čl. 15 odst. 1 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).

24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

24a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

26) Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

28) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

29) Rozhodnutí Komise č. 2003/548/ES o minimálním souboru pronajatých okruhů s harmonizovanými vlastnostmi a o souvisejících normách podle článku 18 směrnice o univerzální službě.

30) § 66a zákona č. 513/1991 Sb.

31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice), příloha II.

32) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 513/1991 Sb.

34) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

35) § 5 zákona č. 101/2000 Sb.

36) § 88 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

37) § 6 až 8 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

37a) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb. , o Vojenském zpravodajství.

3. 38) § 12a zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR.

38) § 18 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

39) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR.

40) Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.

41) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

42) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

43) § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb.

44) § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.

44a) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

45) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

46) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

46a) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

47) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

48) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 240/2000 Sb.

48a) § 152 odst. 5 správního řádu .

48b) § 101 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

48c) Zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

49) § 2 písm. r) a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

50) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

50) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

51) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.

52) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

 

Změna zákona o správních poplatcích

 

Položka 110

a) Podání návrhu na rozhodnutí sporu,

s výjimkou sporu o plnění povinnosti

k peněžitému plnění a námitky proti

vyřízení reklamace podle § 129

zákona o elektronických komunikacích,

mezi osobou vykonávající komunikační

činnost na straně jedné a účastníkem,

popřípadě uživatelem na straně

druhé Kč 200

b) Podání návrhu na rozhodnutí sporu,

s výjimkou sporu o plnění

povinnosti k peněžitému plnění,

mezi osobami vykonávajícími komunikační

činnosti Kč 10 000

c) Podání návrhu na rozhodnutí sporu 4 % z této částky,

o plnění povinnosti nejméně

k peněžitému plnění Kč 200

d) Podání námitky proti vyřízení reklamace

podle § 129 zákona

o elektronických komunikacích Kč 100

5. Podání návrhu na rozhodnutí

sporu o uzavření smlouvy

mezi poskytovatelem služby

šíření rozhlasového a televizního

vysílání a provozovatelem

rozhlasového a televizního vysílání Kč 10 000

f) Podání návrhu na zpětné uvedení Kč 1000

telekomunikačního koncového zařízení

do provozu

 

 

Poznámka

Poplatek podle položky v písmenu c) se vybere nejvýše ve výši Kč 500 000.

 

Položka 112

a) Vydání rozhodnutí o individuálním

oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů

pro rozšíření a přenos rozhlasového

nebo televizního vysílání (rozhlasová

služba) Kč 7 000

pro pevnou službu Kč 5 000

pro amatérskou

radiokomunikační službu Kč 500

pro ostatní radiokomunikační služby Kč 3 000

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn

v individuálním oprávnění

k využívání rádiových kmitočtů

pro šíření a přenos rozhlasového

a televizního vysílání (rozhlasová

služba) Kč 500

pro pevnou službu Kč 500

pro amatérskou radiokomunikační

službu Kč 200

pro ostatní radiokomunikační služby Kč 500

3. Vydání osvědčení o změně v osobě

držitele přídělu rádiových kmitočtů Kč 1 000

4. Udělení souhlasu k převodu přídělu

rádiových kmitočtů Kč 10 000

 

Poznámka

Poplatek podle této položky se nevybere za vydání rozhodnutí podle § 25 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

 

Změna krizového zákona

§12a

Ministerstvo vnitra

(1) Ministerstvo vnitra je v době krizového stavu oprávněno uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost zabezpečovat veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost podle odstavce 1 uložena rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu podle zvláštního právního předpisu. 15a) Na uložení této povinnosti se nevztahuje správní řád.

(3) V rozhodnutí se stanoví povinný podnikatel, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho plnění.

15a) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

 

§ 12a

Zrušen

 

Změna zákona o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů

§ 12

1. V § 12a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 127/2005 Sb., se v nadpisu a v odstavci 1 slovo "informatiky" nahrazuje slovem "vnitra".

§ 12

Zrušen

Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů

§22

(1) Za nouzového stavu může vláda nařízením

a) uložit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost ve stanoveném termínu oznámit vládou určeným správním úřadům aktuální objem zásob ve stanovených druzích materiálu či věcných prostředcích, aktuální údaje o výrobní či provozní kapacitě a disponibilních zdrojích pracovních sil,

b) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s veřejně obchodovatelnými cennými papíry,

c) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly, provozu na dopravně významné vodní cestě a užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a celostátní dráze,

d) rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci zdravotnického materiálu a léčiv,

e) rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce,.

f) stanovit technické, popřípadě provozní podmínky pro výstavbu telekomunikačních sítí a zařízení, pro jejich využití při krizových situacích a podmínky pro pozastavení nebo upřednostnění telekomunikačních služeb.

(2) Za nouzového stavu může vláda nařízením přijímat také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2.

 

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

§ 17

Skutečnosti významné pro rozhodování o žádostech o udělení licencí

(1) Při rozhodování o udělení licence Rada hodnotí

a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, včetně výsledků dosavadního podnikání žadatele v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, pokud v této oblasti podnikal,

b) transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele,

c) přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů rozhlasového nebo televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým nebo televizním vysíláním pokryto,

d) zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání, jde-li o licenci k televiznímu vysílání,

e) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,

f) v televizním vysílání připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

g) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

(2) Při udělování licence k digitálnímu vysílání Rada hodnotí

a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, transparentnost jeho vlastnických vztahů, přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů a zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání,

b) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,

c) připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

d) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

(3) Licenci nelze udělit uchazeči, kterému byla licence odejmuta nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodů porušení zákona a nebo pokud osoba, která předkládá výpis z evidence Rejstříku trestů, byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin.

(4) Licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně nelze udělit podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací 1) (dále jen "podnikatel sítě elektronických komunikací") nebo skupině podnikatelů sítě elektronických komunikací nebo osobě, která je ekonomicky nebo personálně spojena s podnikatelem nebo skupinou podnikatelů sítě elektronických komunikací; to neplatí v případech, kdy je licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně udělena přímo ze zákona. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 20 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období.

2. Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na udělování licencí k místnímu vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů.

§ 18

Rozhodnutí o udělení licence

(4) Rozhodnutí o udělení licence dále obsahuje

a) označení provozovatele vysílání s licencí,

b) označení (název) programu a označení, zda program bude šířen celoplošně, regionálně či místně,

c) časový rozsah vysílání, územní rozsah vysílání podle § 2 odst. 1 písm. y),

d) dobu, na kterou byla licence udělena,

e) základní programovou specifikaci a další programové podmínky, včetně uvedení údaje, zda se jedná o plnoformátový program, a podmínek týkajících se případného poskytování služeb přímo souvisejících s