Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna

Dosavadní poznámka pod čarou č. 3c se označuje jako poznámka pod čarou č. 3d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

Čl. XII

Nadace a nadační fond zajistí splnění povinnosti stanovené v § 23 odst. 4 písm. c) zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby postupuje podle § 23 odst. 4 písm. c) zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVÁTÁ

Čl. XIII

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 230/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 33 odst. 5 se slova “hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší” nahrazují slovy “rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o ratingových agenturách^11d) dosahuje srovnatelné ratingové kategorie jako rating České republiky”.

Poznámka pod čarou č. 11d zní:

“^11d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.”.

2. V § 43a odst. 4 a § 43b odst. 5 se slova “omezí právo” nahrazují slovem “ovlivní”.
3. V § 43b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

“(6) Penzijní fond se dopustí správního deliktu tím, že použije pro výpočet hodnoty dluhopisu drženého do splatnosti ve svém majetku rating, který nevydala ratingová agentura uvedená v § 33 odst. 5.”.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

4. V § 43b odst. 7 se slova “odstavce 1” nahrazují slovy “odstavců 1 a 6”.

Čl. XIV

Penzijní fond zajistí splnění povinnosti stanovené v § 33 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby postupuje podle § 33 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST desátá

Čl. XV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 7. června 2010.

1. Název

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách  (dále jen “nařízení”).

2. Definice problému

Výchozím impulsem pro přijetí nařízení byla otázka důvěryhodnosti ratingových agentur v návaznosti na krizový vývoj na finančních trzích, kdy ratingové agentury některé cenné papíry a strukturované finanční produkty ohodnocovaly nepřiměřeně vysokými ratingy. Ratingové agentury totiž hrají důležitou úlohu na celosvětových finančních trzích, neboť jejich ratingy využívají aktivně investoři, příjemci úvěrů, emitenti cenných papírů a vlády pro svá investiční rozhodnutí. Činnost ratingových agentur tak má značný dopad na fungování finančních trhů a na důvěru investorů a spotřebitelů.

Nařízení zavádí nová pravidla pro působení ratingových agentur a vydávání ratingů. Zásadními požadavky, které nařízení přináší, jsou povinnost registrace ratingové agentury, pravidla pro vydávání ratingů a systém dohledu nad výkonem činností agentur.

Zajištění aplikace nařízení v českém právu nedává České republice prostor pro diskreci, a tedy ani pro variantní analýzu jednotlivých dopadů. S ohledem na holistický přístup při aproximaci českého právního řádu se nicméně kromě obligatorní změny platného práva přistupuje také k fakultativním novelizacím. Hodnocení podle obecných zásad (RIA) hodnotí potřebu a možné dopady těchto fakultativních novelizací. Obecně lze uzavřít, že dopad analyzovaných fakultativních změn na ratingové agentury i ostatní subjekty je minimální.

Nařízení bylo dodatečně věcně, v písmeni c), bodu 3, části C přílohy I, opraveno (oprava publikována v Úředním věstníku Evropské unie).

Hodnocení dopadů fakultativní novelizace v souvislosti s přijetím adaptačního zákona bylo provedeno v případě:

• zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem (č. 42/1994 Sb.); zde bylo posuzováno, zda (i) požadavek na hodnocení kvality dluhopisů držených do splatnosti v majetku penzijního fondu, které nyní musí mít hodnocení alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami (§ 33 odst. 5), nahradit požadavkem na hodnocení alespoň jednou ratingovou agenturou registrovanou podle nařízení; (ii) zavést srovnatelné požadavky také na další majetkové hodnoty v majetku penzijního fondu (§ 33),
• zákona o nadacích a nadačních fondech (č. 227/1997 Sb.); zde bylo posuzováno zda požadavek na hodnocení kvality dluhopisů, které mohou mít nadace a nadační fondy ve svém jmění, a které nyní musí provést alespoň dvě mezinárodní ratingové agentury (§ 23 odst. 4 písm. c) nahradit požadavkem na hodnocení alespoň jednou ratingovou agenturou registrovanou podle nařízení.

V případě těchto fakultativních novelizací šlo o posouzení dopadů, které vyplývají z realizace různých variant aplikace či rozhodnutí o neaplikaci nařízení.

U zákona o správních poplatcích (č. 634/2004 Sb.), který je adaptačním zákonem též dotčen, nebylo hodnocení dopadů fakultativní novelizace v souvislosti s přijetím adaptačního zákona provedeno. Důvodem pro jeho neprovedení je povaha této změny. Čl. 19 nařízení stanoví: “Příslušný orgán domovského členského státu může ratingové agentuře účtovat poplatky za registraci nebo dohled. Poplatky za registraci nebo dohled musí být přiměřené nákladům vynaloženým příslušným orgánem domovského členského státu.” Novelizace zákona o správních poplatcích tedy vychází ze samotného nařízení (nový správní poplatek za nově zavedený úřední úkon).

1. Popis cílového stavu

Navrhovaný zákon je adaptačním právním předpisem, zásadně tedy nezakládá přímo adresátům nová práva a povinnosti, tato jim ukládá nařízení. Základním východiskem pro předložení zákona je změna a doplnění příslušných právních předpisů tak, aby Česká republika splnila svou povinnost zajistit aplikaci nařízení.

Z nařízení primárně vyplývá povinnost pro členské státy Evropské unie (a tedy i Českou republiku) určit příslušný orgán pro dohled nad plněním povinností podle nařízení a zavést sankce za jejich porušení, respektive přijmout adekvátní opatření pro prosazování splnění povinností, které nařízení zakotvuje.

Požadovaného stavu bude v prvé řadě dosaženo novelizací zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o podnikání na kapitálovém trhu”) a zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, ve znění pozdějších předpisů. Změna a doplnění těchto právních předpisů nastaví institucionální rámec požadovaný nařízením, umožní České národní bance působit jako příslušný orgán podle nařízení, tj. zejména vydávat povolení k činnosti ratingových agentur se sídlem na území ČR, vykonávat dohled nad ratingovými agenturami a spolupracovat s orgány dohledu ostatních členských států EU. Zavede správně-právní odpovědnost ratingové agentury a osob, pomocí kterých ratingová agentura vykonává ratingové činnosti.

V této souvislosti již nadále nebude přípustné vykonávat ratingové činnosti na základě živnostenského oprávnění (změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů). Výkon ratingových činností bude zcela vyňat z režimu živnostenského zákona. Za povolení ratingové agentury na území ČR se novelou zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje přiměřený správní poplatek.

Navrhovaný zákon změní dále zákony, které upravují používání ratingů k regulatorním účelům podle nařízení, tj. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 87/1995, o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, tak aby bylo pro regulatorní účely dále možno použít pouze rating podle nařízení, nepřipouští-li nařízení jinak. V těchto právních předpisech dochází též v této souvislosti ke stanovení nových skutkových podstat správních deliktů a sankcí za ně.

Přijetí nařízení si vyžádá též změnu předpisů v oblasti, upravené rámcově zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, ta však vzhledem k dosavadní právní úpravě kolektivního investování bude řešena změnou sekundární legislativy.

Konečně si zajištění aplikace nařízení vyžádalo také změny legislativně-technické povahy. Jedná se zejména o přizpůsobení terminologie platného práva názvosloví nařízení, pokud jde používání termínu “rating” a “ratingová agentura”, například v případě změny zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem fakultativní novelizace, u které bylo provedeno hodnocení dopadů podle obecných zásad (novela zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech), je především:

• sjednocení národní legislativy v ustanoveních, která stanovují povinnost použití ratingu,
• vztáhnutí pravidel daných nařízením na oblasti, které sice nařízení nepodléhají, ale lze je považovat za systematicky významné

1. Zhodnocení platného právního stavu

Z materiálního hlediska se nařízení dotýká těchto platných zákonů:

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů,
§ 193 – dle této úpravy Česká národní banka zapisuje do seznamu uznaných ratingových agentur osoby, které provádějí činnost hodnocení kvality investičního nástroje nebo účastníka kapitálového trhu, pokud o to požádají; v současnosti je však v tomto seznamu zapsána pouze jediná ratingová agentura. Ustanovení § 9 odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se vztahuje k úvěrovému hodnocení používanému při výpočtu kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry a upravuje použití ratingu pro regulatorní účely ve smyslu nařízení (viz dále zákon o bankách).

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 12b – dle tohoto ustanovení je banka pro výpočet kapitálových požadavků oprávněna používat úvěrové hodnocení (rating) dlužníka vypracované osobou, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě a která je zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou. Tyto podmínky splnilo v současnosti 6 osob; jedná se vesměs o pobočky velkých mezinárodních ratingových agentur, které jsou uznány jako “ECAI”, tzv. externí ratingové agentury (dále jen “ECAI”), jejichž ratingy jsou oprávněny používat banky a další povinné osoby při výpočtu kapitálové přiměřenosti.

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, § 8 odst. 10 – dle tohoto ustanovení je družstevní záložna pro výpočet kapitálových požadavků oprávněna používat úvěrové hodnocení (rating) dlužníka vypracované osobou, která je zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost bank – v tomto směru se tedy na družstevní záložnu vztahují stejná pravidla jako na banky.

Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, ve znění pozdějších předpisů,
§ 13 odst. 1 písm. p) – stanovuje, že Česká národní banka vede seznam ratingových agentur podle § 193 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 1 písm. l) – stanovuje, že emisní podmínky dluhopisů obsahují též informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem bylo provedeno ohodnocení finanční způsobilosti emitenta (rating) nebo informaci, že ohodnocení nebylo provedeno.

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve zněních pozdějších předpisů,
§ 23 odst. 4 písm. c) – stanovuje, že celková hodnota dluhopisů, jejichž hodnocení kvality investičního nástroje a účastníka kapitálového trhu (ratingu), provedené alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami, nedosahuje nejméně stejné kvality jako rating České republiky nebo které nemají garanci státu anebo garanci jiného subjektu s ratingem dosahujícím nejméně stejné kvality jako rating České republiky a provedeným alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami, nesmí přesáhnout 30 % nadačního jmění.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, § 23 odst. 5 – stanovuje, že pro výpočet hodnoty cenného papíru v majetku penzijního fondu platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírů v majetku fondu kolektivního investování, s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, a to maximálně do výše 30 % z majetku penzijního fondu, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší.

Právní úpravy ratingů a ratingových agentur se dotýkají i následující podzákonné právní předpisy, jejichž změnu si navrhovaná novela a nařízení vyžádá:

• vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 235/2009 Sb., o investičních nástrojích, do kterých může investovat standardní fond, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 604/2006 Sb., o používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu a speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů.

1. Zdůvodnění potřeby konat

Vzhledem ke konkrétní úpravě dané materie v nařízení dosavadní právní úprava nepostačuje k jeho bezrozporné aplikaci. U obligatorní adaptace českých právních předpisů na nařízení je potřeba konat dána povinností České republiky jakožto členského státu EU tuto adaptaci provést.

Pokud jde o navrhované fakultativní změny, není z důvodu jednotnosti, přehlednosti a vnitřní soudržnosti právního řádu žádoucí, aby některé subjekty, na které se nařízení přímo vztahuje, musely používat ratingy a služby ratingových agentur podle nařízení, a jiné subjekty byly zavázány používat pouze všeobecně “jiné ratingy”. Takový rozdíl by byl neodůvodněný i proto, že nelze předpokládat, že u ratingových agentur dojde po implementaci nařízení k podstatným změnám – tj. nelze nepředpokládat, že by mezinárodní agentury, jejichž ratingy jsou používány drtivou většinou subjektů, nezískaly v EU registraci dle nařízení. Pokud by pak některé ratingové agentuře byla činnost podle nařízení pozastavena nebo zakázána, není žádoucí, aby jejích služeb nebo ratingů používaly nadále další subjekty, pro které to nařízení přímo nepředepisuje. 

2. Penzijní fondy – požadavky na rating aktiv

Ustanovení § 33 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, zní: “Pro výpočet hodnoty cenného papíru v majetku penzijního fondu platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírů v majetku fondu kolektivního investování s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, a to maximálně do výše 30 % z majetku penzijního fondu, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší”.

S ohledem na celostní přístup k normotvorbě v oblasti právní regulace ratingů tak byla zvažována změna požadavku z “hodnocení alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami” na “rating vydaný ratingovou agenturou podle nařízení”. Dále byla posuzována možnost zpřísnění požadavků na další majetkové hodnoty v majetku penzijních fondů (viz § 33 zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem) stanovením povinnosti, aby takové majetkové hodnoty měly rating vydaný podle nařízení.

Vzhledem k podstatě zkoumaného problému existují 3 varianty:

• varianta 1 – nulová varianta
• varianta 2 – (rating ratingovými agenturami mezinárodně uznávanými →  rating ratingovými agenturami podle nařízení)
• varianta 3 – (rating i na další majetkové hodnoty penzijních fondů)

Nulovou variantou je ponechání současného stavu, kdy dluhopisy musí splňovat podmínku, aby jejich hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší, aby mohly být zařazeny do hold-to-maturity (držené do splatnosti) portfolia (dále jen “HTM portfolio”) penzijního fondu.

Tato varianta ponechává v právní úpravě termín “mezinárodně uznávané” ratingové agentury a nevede tudíž k odstranění nejednotné terminologie právních předpisů ve vztahu k ratingu a ratingovým agenturám. Tato varianta ovšem též znamená, že pro penzijní fondy nedochází k zavedení potenciálně zpřísňující podmínky pro zařazení dluhopisu do HTM portfolia.

Druhá varianta spočívá v provedení změny, kdy by dluhopisy musely mít rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou podle nařízení na úrovni České republiky nebo vyšší, aby mohly být zařazeny do hold-to-maturity (držené do splatnosti) portfolia (dále jen “HTM portfolio”) penzijního fondu.

Tato varianta odstraňuje z právní úpravy termín “mezinárodně uznávané” ratingové agentury a vede k odstranění nejednotné terminologie právních předpisů ve vztahu k ratingu a ratingovým agenturám. Zároveň vede i k předpokládané vyšší míře “kvality” ratingu pro systémově a politicky významný sektor finančního trhu, kterým je penzijní připojištění.

Tato varianta znamená pro penzijní fondy zavedení potenciálně zpřísňující podmínky pro zařazení dluhopisu do HTM portfolia. Nepříznivý dopad na penzijní fondy se však neočekává. Významné ratingové agentury, u nichž lze předpokládat získání registrace v souladu s nařízením, standardně ohodnocují členské státy OECD z obchodně/prestižních důvodů, mj. proto aby si udržely svůj neformální statut významné agentury. Není proto pravděpodobné, že by státní dluhopisy, které v současnosti splňují podmínky pro zařazení do HTM portfolia, tyto podmínky znenadání přestaly splňovat.

Dalším faktorem, který zmírňuje případné negativní dopady, je skutečnost, že do HTM portfolia lze zařadit nejvýše 30 % majetku penzijního fondu. Ani maximální možné využití HTM portfolia tedy zdaleka nutně neznamená, že veškeré dluhopisy členských státu OECD v majetku penzijního fondu musí zmiňovanou podmínku splňovat.

Účastníci penzijního připojištění by v případě negativního působení změny podmínky pro zařazení dluhopisu do HTM portfolia mohli následně nést spojené negativní dopady v podobě nižšího výnosu a vyššího rizika jejich investice, ovšem ani tento vývoj není pravděpodobný.

Jak je zmíněno výše, změna požadavku by neměla mít na penzijní fondy zásadní vliv. Z ekonomického hlediska, z pohledu dlouhodobé držby aktiv do splatnosti penzijními fondy by se tedy z pohledu účastníků penzijního připojištění nejednalo o zásadní změnu. Účastníci penzijního připojištění by mohli dosáhnout potenciální zvýšení ochrany investora; nicméně význam této změny se jeví spíše jako marginální.

Třetí varianta spočívá ve zpřísnění požadavků na další majetkové hodnoty v majetku penzijních fondů (viz § 33) stanovením povinnosti, aby takové majetkové hodnoty měly rating vydaný ratingovou agenturou podle nařízení.

Z pohledu regulace penzijních fondů obecně by mohlo dojít k nesystémové změně, která by nepřinesla žádné výraznější přínosy pro jednotlivé dotčené subjekty, ani stabilitu sektoru jako celku. Zvažování požadavků na rating aktiv bez aplikace hlubších systémových změn se proto nejeví jako vhodné.

Z pohledu penzijních fondů by změna také znamenala restrikci pro umisťování investic pouze do majetkových hodnot, které by splňovaly podmínku příslušného ratingového ohodnocení. To by mohlo mít za následek znemožnění optimalizace portfolia penzijního fondu, pokud jde o dosahovaný výnos v poměru k riziku. Účastníci penzijního spoření mohou být postiženi hypotetickým snížením výnosů vyplývajícím z omezujících podmínek pro investování penzijního fondu. Významnost tohoto negativního dopadu je však nízká.

Na druhou stranu může dojít k dodatečnému posílení důvěryhodnosti a stability penzijních fondů, které by vyplývalo ze zpřísněných požadavků. Tento pozitivní efekt je však omezený. Účastníci systému penzijního připojištění mají v současnosti ze zákona zaručený nezáporný roční výnos. Nastavení investičních limitů systému a nutnost financovat případné ztráty z vlastních prostředků motivuje akcionáře, resp. management fondu k velmi obezřetné investiční strategii a zpochybňuje bezprostřední nutnost zavádět požadavek na rating majetkových hodnot penzijních fondů.

Pro Českou národní banku by realizace změny zvažované ve variantě 3 znamenala nutnost přizpůsobit nastavení dohledových mechanismů novým požadavkům. Jednalo by se především o změny jednorázové.

Návrh budoucí právní úpravy byl v souladu s dohodou o spolupráci při přípravě návrhů vnitrostátních právních předpisů týkajících se finančního trhu a dalších předpisů mezi Českou národní bankou a Ministerstvem financí připravován v koordinaci s Českou národní bankou, a to již od fáze potenciální změny a doplnění českého právního řádu v souvislosti s adaptací na nařízení. Paragrafované znění návrhu zákona bylo České národní bance předloženo k vyjádření celkem třikrát. Nad konečnou podobou návrhu zákona nepřetrvávají žádné zásadní rozpory.

Z hodnocených variant se jako nejvhodnější ukázala "varianta 2". Tato varianta posiluje kvalitu právního rámce, minimalizuje negativní dopady na penzijní fondy a následně investory a bezpečnost investic.

Ke zlepšení regulatorního a právního rámce přispívá ”varianta 2” tím, že směřuje k odstranění nejednotné terminologie právních předpisů ve vztahu k ratingu a ratingovým agenturám a umožňuje tak zpřesnění právního rámce v souvislosti s přizpůsobením českého práva na nařízení. Dvě zbývající varianty tyto výhody nepřináší. Naopak “varianta 3” by znamenala narušení celkové struktury požadavků na majetkové hodnoty v majetku penzijních fondů. Z pohledu regulace penzijních fondů obecně by mohlo dojít k nekoncepční změně, která by nepřinesla žádné výraznější přínosy pro jednotlivé dotčené subjekty, ani stabilitu sektoru jako celku.

Možné negativní dopady na penzijní fondy a následně investory jsou v případě “varianty 2” velmi nízké. Naopak v případě “varianty 3” hrozí riziko, že případná nesystémová změna regulace, bude pro penzijní fondy znamenat nutnost přizpůsobení se změnám, které se může následně negativně projevit ve výnosech penzijního fondu.

Potenciálně vyšší bezpečnost investic přináší varianty 2 a 3. Tento aspekt však lze považovat za méně významný, neboť penzijní připojištění zaručuje jeho účastníkům alespoň nezáporný výnos, který v případě ztráty musí být zajištěn z prostředků akcionářů penzijního fondu.

1. Nadace – požadavky na rating dluhopisů

Ustanovení § 23 odst. 4 písm. c) zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve zněních pozdějších předpisů, stanovuje, že celková hodnota dluhopisů, jejichž hodnocení kvality investičního nástroje a účastníka kapitálového trhu (ratingu), provedené alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami, nedosahuje nejméně stejné kvality jako rating České republiky nebo které nemají garanci státu anebo garanci jiného subjektu s ratingem dosahujícím nejméně stejné kvality jako rating České republiky a provedeným alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami, nesmí přesáhnout 30 % nadačního jmění.

S ohledem na celostní přístup k normotvorbě v oblasti právní regulace ratingů tak byla zvažována změna požadavku z “hodnocení (ratingu), provedeného alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami” na “rating vydaný ratingovou agenturou podle nařízení”.

Vzhledem k podstatě zkoumaného problému existují 2 varianty:

• varianta 1 – nulová varianta
• varianta 2 – (mezinárodní ratingová agentura → ratingová agentura podle nařízení)

Nulovou variantou je ponechání současného stavu, kdy dluhopisy musí splňovat podmínku, aby jejich hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší anebo, aby měly garanci jiného subjektu s ratingem dosahujícím nejméně stejné kvality jako rating České republiky a provedeným alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami, pokud mají přesáhnout 30 % nadačního jmění.

Tato varianta ponechává v právní úpravě termín “mezinárodní” ratingové agentury. Varianta tedy nesměřuje k odstranění nejednotné terminologie právních předpisů ve vztahu k ratingu a ratingovým agenturám. Tato varianta ovšem též znamená, že pro nadace nedochází k zavedení potenciálně zpřísňující podmínky pro zařazení dluhopisu do majetku nadace.

Druhá varianta spočívá v provedení změny, kdy by dluhopisy musely splňovat podmínku, aby jejich rating byl ratingovou agenturou podle nařízení stanoven na úrovni České republiky nebo vyšší anebo, aby měly garanci jiného subjektu s ratingem dosahujícím nejméně stejné kvality jako rating České republiky a provedeným ratingovou agenturou podle nařízení, pokud mají přesáhnout 30 % nadačního jmění.

Tato varianta odstraňuje z právní úpravy termín “mezinárodní” ratingové agentury a vede k odstranění nejednotné terminologie právních předpisů ve vztahu k ratingu a ratingovým agenturám. S tím souvisí i předpokládaná vyšší míra “kvality” ratingu a nakládání s majetkem nadace pro dárce.

Pro nadace dochází k zavedení potenciálně zpřísňující podmínky pro zařazení dluhopisu majetku nadace. Skutečné dopady této změny se však jeví jako marginální, neboť z analýzy výročních zpráv vybraných nadací vyplývá, že podíl dluhopisů na majetku nadací je minimální.

Návrh budoucí právní úpravy byl v souladu s dohodou o spolupráci při přípravě návrhů vnitrostátních právních předpisů týkajících se finančního trhu a dalších předpisů mezi Českou národní bankou a Ministerstvem financí připravován v koordinaci s Českou národní bankou, a to již od fáze potenciální změny a doplnění českého právního řádu v souvislosti s adaptací na nařízení. Paragrafované znění návrhu zákona bylo České národní bance předloženo k vyjádření celkem třikrát. Nad konečnou podobou návrhu zákona nepřetrvávají žádné zásadní rozpory.

Zároveň byla provedena konzultace s Ministerstvem spravedlnosti, jako orgánem příslušným pro zákon o nadacích a nadačních fondech; vznesené připomínky byly zohledněny. Návrh zákona je tak předkládán bez rozporů.

Z hodnocených variant se jako nejvhodnější ukázala "varianta 2". Její nejvýznamnější výhodou je to, že vede k odstranění nejednotné terminologie právních předpisů ve vztahu k ratingu a ratingovým agenturám, a dojde tak ke zpřesnění právního rámce v souvislosti s adaptací českého práva na nařízení. Mezi další, již méně významné dopady, patří potencionálně důslednější ochrana dárců nadací. Potenciální nevýhodou "varianty 2" je negativní dopad na nadace, v důsledku výše uvedeného omezení, které spočívá v potencionálním omezení okruhu dluhopisů zařaditelných do majetku nadace. Intenzita ani frekvence dopadu této potenciální nevýhody se však nejeví jakožto významná.

Implementací nařízení a vynucováním povinností stanovených na jeho základě bude pověřena Česká národní banka.

Česká národní banka má věcné, organizační a personální předpoklady k výkonu dohledu nad ratingovými agenturami, jejich činností a dodržováním nařízení, jakož i pro spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států v rámci tzv. “kolegií” příslušných orgánů a na přeshraniční spolupráci při plnění úkolů podle nařízení. Česká národní banka již podle platné právní úpravy vede seznam ECAI a pravomoci příslušného orgánu podle nařízení tak v zásadě doplňují její dosavadní činnost.

Opatření k nápravě za porušení nařízení a příslušných ustanovení jednotlivých novelizovaných předpisů bude v souladu s navrhovanou právní úpravou a nařízením přijímat Česká národní banka. Navrhovaný zákon též stanoví tam, kde je to účelné, konkrétní sankce - pokuty za vymezené skutkové podstaty správních deliktů, plynoucích z porušování povinností ratingové agentury a dalších povinných osob. Sankce bude za porušení jednotlivých povinností uložených nařízením ukládat Česká národní banka.

Česká národní banka podle navrhované právní úpravy nebude vykonávat dohled nad použitím ratingů nadacemi a nadačními fondy, neboť do působnosti České národní banky systematicky nespadají. Dohled nad jejich činností tak nevykonává žádný správní orgán. Nadace mají obecnou povinnost ukládat u příslušných rejstříkových soudů svoji výroční zprávu, která obsahuje též přehled jejich majetku a hodnocení základních údajů obsažených v roční účetní závěrce a výrok auditora doplněný o závažnější informace ze zprávy auditora. Výroční zpráva je veřejně přístupná. Vzhledem k zavedené praxi se toto řešení jeví jako dostatečné.

Pokud jde o samotné nařízení, měla by Komise ES do 3 let poté, co nařízení nabude účinnosti, předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž zhodnotí uplatňování tohoto nařízení, včetně posouzení míry spoléhání se na ratingy v EU, dopadu na úroveň koncentrace na ratingovém trhu, nákladů a přínosů nařízení a přiměřenosti odměňování ratingových agentur hodnocenými osobami (obchodní model “rating placený emitentem”).

Komise do 1 roku poté, co nařízení nabude účinnosti, na základě diskuse s příslušnými orgány zhodnotí uplatňování nařízení v oblasti dohledu nad ratingovými agenturami, zejména spolupráci příslušných orgánů, právní postavení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry a dohledové postupy. Komise o tom předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu případně doplněnou návrhy na přezkum příslušných částí nařízení.

Komise do 1 roku poté, co nařízení nabude účinnosti, na základě vývoje rámce regulace a dohledu pro ratingové agentury ve třetích zemích předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se účinků tohoto vývoje a vlivů přechodných období uvedených v nařízení na stabilitu finančních trhů v EU.

U změn, které z nařízení nevyplývají, bude zákon průběžně přezkoumáván v souvislosti s vývojem finančního trhu. Přezkum účinnosti jak nařízení, tak adaptačního zákona by mělo zajistit Ministerstvo financí, jako orgán příslušný pro regulaci na úseku kapitálového trhu. Zohledněny by měly být poznatky nabyté při vlastní úřední činnosti a zkušenosti České národní banky při povolovací činnosti a dohledu nad ratingovými agenturami a ostatními dotčenými subjekty.

Navrhované řešení je v souladu s Ústavou založeným ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona přihlíží zejména k čl. 98 odst. 1 a 2 Ústavy, podle kterého lze do činnosti České národní banky zasahovat pouze zákonem a dále k čl. 2. odst. 2 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod, neboť předpoklady pro výkon činnosti určuje zákon.

Návrh zákona odpovídá principům, z nichž vychází Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, jak publikováno sdělením Ministerstva zahraničních věcí ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 44/2004 Sb.m.s.

Vzhledem ke lhůtám stanoveným v nařízení pro zajištění jeho aplikace jednotlivými členskými státy EU je nezbytné, aby zákon, který tuto adaptaci zabezpečuje, byl ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, přijat již v prvním čtení.

Nařízení bylo vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. listopadu 2009 a účinnosti nabylo dne 7. prosince 2009

Dle čl. 22 odst. 1 nařízení jsou členské státy povinny určit do 6 měsíců od vstupu nařízení v platnost, tj. do 7. června 2010, příslušný orgán pro účely tohoto nařízení, tzn. v případě České republiky Českou národní banku; bez tohoto určení nebude Česká republika schopna plnit své povinnosti dle nařízení. Členské státy jsou nadále dle čl. 36 nařízení povinny stanovit adekvátní sankce za porušování nařízení a oznámit Evropské komisi do 12 měsíců poté, co nařízení nabude účinnosti, pravidla sankcí, které přijaly.

Projednání navrhovaného zákona a jeho schválení včas a řádně je tedy urgentní, jinak České republice hrozí nesplnění jejích povinností plynoucích z členství v Evropské unii (a s tím spojené sankce), ale především újma vzniklá tím, že by se Česká národní banka jako příslušný orgán České republiky nemohla účastnit práce příslušných orgánů v jiných členských státech při realizaci povolovacích a dohledových činností předpokládaných nařízením.

Z důvodu snadnějšího odkazování, zavedení legislativní zkratky a přehlednosti, se navrhuje úpravu v souvislosti s nařízením vložit do nového odstavce. Oblasti upravené zákonem plynou z obsahu nařízení. Dochází též k přečíslování poznámek pod čarou z důvodu vložení nové poznámky pod čarou.

Odstavec 8 je přeformulován v reakci na přijetí nařízení. Celé ustanovení je odrazem transpozice čl. 81 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) ve znění směrnice Komise 2007/18/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/24/ES a směrnice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES (dále jen “směrnice CRD”) a odkazuje dále na § 12b zákona o bankách, který rámcově upravuje ECAI, které jsou v současné době vedeny v seznamu Českou národní bankou a které ve smyslu příslušných transpozičních ustanovení vydávají úvěrová hodnocení pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti.

Podle čl. 2 odst. 3 nařízení je předpokladem uznání ECAI to, že je registrována v souladu s nařízením. Ratingy přejaté se podle čl. 4 odst. 4 nařízení považují za ratingy vydané ratingovou agenturou registrovanou (povolenou) v EU. Proto nejsou takové ratingy ve výčtu výslovně uvedeny a jsou výslovně zmíněny pouze certifikované ratingové agentury podle čl. 5 nařízení (jedná se o pojem použitý v odstavci 8 tohoto článku).

Zachovává se dosavadní terminologie, společná jak zákonu o podnikání na kapitálovém trhu, tak zákonu o bankách a zákonu o spořitelních a úvěrních družstev a rating pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti se nazývá “úvěrovým hodnocením”.

Legislativně technická změna. Napravuje se nepřesnost v odkazu vzniklá po novelizaci zákonem č. 230/2009 Sb.

Úprava byla zvolena jako část šestá z důvodu zrušených paragrafů, který je možno touto novelou znovu využít.

Pro účely českého právního řádu se vymezují pojmy definované v nařízení “pro účely tohoto nařízení”. S ohledem na terminologii zákona o podnikání na kapitálovém trhu se pro pojem “registrace” volí český pojem “povolení”. Důvodem je odlišný význam pojmu “registrace”, jak je používán v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Pokud zákon hovoří o povolení ratingové agentury, myslí se tím registrace podle nařízení.

Jedná se o adaptaci čl. 22 odst. 1 nařízení; Ustanovení jednoznačně stanoví, že Česká národní banka je příslušným orgánem (competent authority) České republiky pro účely nařízení.

Jedná se o adaptaci článku 4 odst. 1 nařízení. Smyslem je vymezit působnost českého zákona a stanovit tak sankcionovatelnou povinnost. Z navrhovaného ustanovení tak zároveň vyplývá, že k vydávání ratingů není třeba povolení České národní banky, ale postačí registrace v jiném členském státě EU.

Také je tím vyřešen problém neoprávněného podnikání, kdy dosavadní znění (§ 135 odst. 1 písm. z), § 164 odst. 1 písm. a) a § 166 odst. 1 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu) stanoví: “kdo neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona”. Vydávání ratingů pro regulatorní účely na území ČR se tak stává “činností podle tohoto zákona”. Bez tohoto vymezení by se jen těžko posuzovalo, kdy má Česká národní banka pravomoc zasáhnout proti neoprávněnému vydávání ratingů. Mohlo by být totiž sporné, zda má Česká národní banka pravomoc sankcionovat osobu nebo vydat opatření k nápravě vůči osobě, která má sice sídlo v České republice, ale ratingy vydává pro regulatorní účely v zahraničí nebo naopak osobě se sídlem v zahraničí, která vydává ratingy v České republice.

Ustanovení navazuje na odstavec 2 a s ohledem na definici domovského státu v nařízení (čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení) se stanovuje, že Česká národní banka rozhoduje o registraci (povolení) ratingové agentury, pokud má tato sídlo na území České republiky. Česká národní banka postupuje “v souladu s nařízením” - tím jsou řešeny jednak odchylky od správního řádu (viz též novelizace § 194 odst. 1) a dále to znamená i to, že Česká národní banka musí v určitých případech žádost o povolení zamítnout, protože tak rozhodne v souladu s nařízením kolegium orgánů dohledu (tzv. meritorní negativní rozhodnutí).

Příloha II nařízení stanovuje náležitosti žádosti. Žádost se podle čl. 15 odst. 1 nařízení předkládá Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry (v terminologii nařízení “výboru regulátorů”, tzv. single entry point, zde dále jen “Výbor”), který ji poté přepošle domovskému orgánu dohledu o registraci žádající ratignové agentury. Žádost se podle čl. 15 odst. 3 předkládá v jazyce požadovaném právními předpisy domovského státu ratingové agentury a rovněž v jazyce, který se obvykle používá v oblasti mezinárodních financí, tj. v angličtině.

Tímto ustanovením se odkazuje pro ratingové agentury na právní závaznost pokynů (guidelines) Výboru, které v návaznosti na nařízení mají upravit některé podrobnosti, zejména některé povinnosti při podávání žádostí a zasílání informací ratingovými agenturami. Protože jsou tedy těmito pokyny dotčeny i soukromé subjekty, je z důvodu právní jistoty stanovena jejich závaznost, ačkoli se strictu sensu nejedná o právní předpisy Evropských společenství.

V návaznosti na změny provedené zákonem č. 230/2008 Sb. v § 136 odst. 1 věta první zákona o podnikání na kapitálovém trhu (doplnění přímo použitelných předpisů Evropských společenství) se i zde doplňují tyto předpisy, se specifickým zdůrazněním nařízení.

Zavádí se dohled nad další osobou dle nařízení, tj. nad ratingovou agenturou, pro niž je Česká republika domovským státem a dále nad osobami, které ve smyslu bodu 1 oddílu C přílohy I nařízení spolupůsobí při ratingových činnostech ratingové agentury.

Legislativně technická změna v souvislosti se zařazením nového § 135 odst. 1 písm. z).

Vkládá se nový paragraf, který upravuje v návaznosti na nařízení účast České národní banky v kolegiu orgánů dohledu.

Do výčtu se doplňuje odkaz na nařízení a zobecňuje se odkaz na jiná nařízení, která jsou vymezena v poznámce pod čarou č. 2. Účelem navrhovaného znění je, aby bylo jednoznačně určeno, za jaká porušení může Česká národní banka uložit opatření k nápravě nebo jiná opatření.

Legislativně technická změna. Napravuje se nepřesnost v odkazu vzniklá po novelizaci zákonem č. 230/2009 Sb.

Toto ustanovení upravuje otázku, kdy může Česká národní banka odebrat povolení ratingové agentuře; navrhované znění odkazuje k čl. 20 nařízení, který stanoví podmínky, za kterých musí být povolení (respektive registrace) ratingové agentuře odebrána a zároveň konzultační proceduru, kterou je nutno podstoupit.

Ustanovení se vztahuje k dohledu České národní banky nad ratingovými agenturami se sídlem v jiném členském státě EU a odkazuje k čl. 25 nařízení, který upravuje opatření v oblasti dohledu nad těmito ratingovými agenturami.

Legislativně technická změna; upravuje se legislativní odkaz vzhledem k přečíslování odstavců v § 135.

V návaznosti na čl. 4 odst. 1 a čl. 36 nařízení se doplňuje sankce za použití úvěrového hodnocení v rozporu s § 9 odst. 8 k výpočtu kapitálové přiměřenosti u obchodníka s cennými papíry. Za tento správní delikt se předpokládá uložení sankce dle dosavadního znění § 157 odst. 14 písm. c), tj. pokuty až do výše 20 mil. Kč; takto nastavená hranice pokuty se jeví přiměřená vzhledem k předpokládané závažnosti porušení povinnosti obchodníkem s cennými papíry a též vzhledem k tomu, že se jedná o horní hranici výše pokuty, která může být uložena za podobně závažná porušení povinnosti.

V souladu s čl. 36 nařízení se stanovují sankce za porušení nařízení ratingovou agenturou. Výše pokuty je stanovena s ohledem na ostatní výše pokut uvedené v tomto zákoně. Uveřejnění sankcí vyžadované druhým pododstavcem čl. 36 nařízení je pokryto ustanovením § 14 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu.

V souladu s čl. 36 nařízení se stanovují sankce za porušení oddílu C přílohy I nařízení zde vymezenými fyzickými osobami, účastnícími se ratingových činností. Ačkoli za splnění těchto požadavků odpovídá ratingová agentura (čl. 7 odst. 3 nařízení), z formulace povinností plyne, že je mohou porušit i tyto fyzické osoby (navzdory opatřením ratingové agentury), a proto se navrhuje je sankcionovat.

V návaznosti na vložení odstavce 9 se provádí tato legislativně-technická změna.

Ruší se dosavadní úprava ratingových agentur, neboť není slučitelná s novým konceptem regulace ratingových agentur podle nařízení.

Stanovuje se subsidiární použití správního řádu pro případy, které nejsou výslovně upraveny v nařízení. Jinak je třeba mít za to, že konkrétní správní procesy týkající se registrace ratingové agentury nebo dalších administrativních úkonů spojených s ratingovými agenturami se primárně řídí nařízením.

Stanovuje se, že odpovědnost za škodu se řídí obchodním zákoníkem i v případě porušení nařízení a similia similibus i dalších přímo použitelných předpisů Evropských společenství.

Vzhledem ke změně § 9 odst. 8 (bod 2) se navrhuje s ohledem na lhůty stanovené v čl. 40 a čl. 41 nařízení přechodné období, do kdy obchodníci s cennými papíry mají povinnost přizpůsobit používání úvěrových hodnocení pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti požadavkům nařízení a zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Doplňuje se odkaz na nařízení o ratingových agenturách v poznámce pod čarou a rozšiřuje se tak výčet předpisů, dle kterých Česká národní banka vykonává dohled.

Do výčtu poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu se doplňují i ratingové agentury. Touto změnou je nepřímo dotčeno i vymezení účastníka kapitálového trhu v odstavci 3.

Výčet přímo použitelných předpisů se doplňuje i o odkaz na nařízení.

Z důvodu přehlednosti a právní jistoty se doplňuje odkaz na definici “sítě elektronických komunikací”, aby bylo patrno, že se může jednat o záznam jakéhokoli přenosu dat (telefonicky, mailem, faxem, atd.).

Doplňují se kontrolní oprávnění České národní banky i vůči osobě, kterou ratingová agentura pověřila výkonem některých svých činností. Jako legislativně technická změna se též odstraňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 2, která byla již dříve zrušena.

Z legislativně technických důvodů se zavádí legislativní zkratka “členský stát” pro členské státy Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru; změna je promítnuta do celého znění zákona.

Upřesňuje se, že nadále Česká národní banka vede seznam ratingových agentur, kterým vydala povolení podle nařízení, namísto dosavadního zrušeného seznamu vedeného podle dosavadního znění § 193 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

V návaznosti na legislativní zkratku zavedenou v § 11 odst. 1 (bod 7) se upravuje znění všech dotčených ustanovení.

Doplňuje se, že Česká národní banka uveřejňuje seznam všech evropských ratingových agentur (jejichž ratingy lze používat v České republice k regulatorním účelům), tak, jak jej zveřejní Evropská komise v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení.

V návaznosti na legislativní zkratku zavedenou v § 11 odst. 1 (bod 7) se upravuje znění všech dotčených ustanovení.

Do dosavadního znění zákona se doplňuje Výbor, vůči kterému by vzhledem k jeho úkolům podle nařízení měla být vyloučena obecná povinnost mlčenlivosti. Centrální banky členských států a Evropská centrální banka se vyjímají z odstavce 2 písm. c), kam vzhledem k formulaci návětí nepatří (nemají sídlo ve smyslu “registered seat” ani trvalý pobyt, navíc je diskutabilní, zda se jedná o osoby či spíše o státní orgány či instituce Evropských společenství).

V návaznosti na legislativní zkratku zavedenou v § 11 odst. 1 (bod 7) se upravuje znění všech dotčených ustanovení.

Ustanovení představuje základ transpozice čl. 81 směrnice CRD a je na něj odkazováno jak v § 9 odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tak v § 8 odst. 10 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.

Ustanovení je přeformulováno s ohledem na čl. 2 odst. 3 nařízení, podle kterého je předpokladem uznání ECAI to, že je registrována v souladu s nařízením. Ratingy přejaté se podle čl. 4 odst. 4 nařízení považují za ratingy vydané ratingovou agenturou registrovanou (povolenou) v EU. Proto nejsou takové ratingy ve výčtu výslovně uvedeny a jsou výslovně zmíněny pouze certifikované ratingové agentury podle čl. 5 nařízení (jedná se o pojem použitý v odstavci 8 tohoto článku). Navrhované znění ustanovení počítá i s možností, že v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení budou využívána úvěrová hodnocení pro účely vypočtu kapitálové přiměřenosti vydaná jinými osobami než ratingovými agenturami, resp. ECAI.

Ustanovení je upraveno vzhledem k poslední změně směrnice CRD (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení ), která v návaznosti na přijetí nařízení počítá s tím, že pokud je ratingová agentura registrována podle nařízení, má se za to, že její metody hodnocení splňují požadavky na nestrannost, nezávislost a průhlednost a jsou průběžně aktualizovány.

V návaznosti na čl. 4 odst. 1 a čl. 36 nařízení a v souvislosti s novým zněním § 12b odst. 1, se zavádí další nedostatek v činnosti banky, spočívající v použití úvěrového hodnocení v rozporu s novým znění § 12b odst. 1, tj. v použití jiného úvěrového hodnocení, než předpokládaného v § 12b, pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti. Postihem se rozumí zejména pokuta až do výše 50 mil. Kč, uložená podle § 26 odst. 1 písm. e) zákona o bankách; tato hranice se vzhledem k předpokládané vážnosti porušení povinnosti používat pouze určitá úvěrová hodnocení pro výpočet kapitálové přiměřenosti u bank jeví jako vhodná.

V návaznosti na čl. 40 a 41 nařízení se navrhují přechodná ustanovení, podle kterých ratingové agentury, dosud zapsané jako ECAI v seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle dosavadního znění zákona, podstoupí proces registrace podle nařízení a budou úspěšně registrovány anebo budou ze seznamu vyškrtnuty.

Vzhledem ke změně § 12b odst. 1 (bod 1) se navrhuje s ohledem na lhůty stanovené v čl. 40 a čl. 41 nařízení přechodné období, do kdy banky a pobočky zahraniční banky, která nepožívá výhod jednotné licence podle práva Evropských společenství, mají povinnost přizpůsobit používání úvěrových hodnocení pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti požadavkům nařízení a novému znění zákona o bankách.

V souladu se změnou provedenou v § 9 odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a v návaznosti na změny provedené v § 12b zákona o bankách je i zde navržena nová formulace v návaznosti na nařízení, aby družstevní záložny měly povinnost používat pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti pouze externí úvěrová hodnocení, vydaná osobami podle § 12b zákona o bankách.

Ustanovení v souladu s čl. 4 odst. 1 a čl. 36 nařízení doplňuje sankci za použití úvěrového hodnocení v rozporu s § 8 odst. 10 k výpočtu kapitálové přiměřenosti družstevní záložny.

V návaznosti na nové ustanovení § 27 odst. 1 písm. n) (bod 2) se stanoví, obdobně jako v případě stejného správního deliktu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, za tento správní delikt uložení pokuty až do výše 20 mil. Kč; takto nastavená hranice pokuty se jeví přiměřená vzhledem k předpokládané závažnosti porušení povinnosti družstevní záložnou a též vzhledem k tomu, že se jedná o hranici výše pokuty, která může být uložena za podobně závažná porušení povinnosti.

Vzhledem ke změně § 8 odst. 10 (bod 1) se navrhuje s ohledem na lhůty stanovené v čl. 40 a čl. 41 nařízení přechodné období, do kdy spořitelní a úvěrní družstva mají povinnost přizpůsobit používání úvěrových hodnocení pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti požadavkům nařízení a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.

V návaznosti na nařízení, kterým se definuje pojem “rating”, se upravuje formulace tohoto ustanovení tak, aby obsahovalo tento termín. Zároveň se doplňuje odkaz – poznámka pod čarou s odkazem na definici ratingu podle nařízení. Jedná se o legislativně-technickou změnu.

Do výčtu finančních institucí, jejichž podnikání není živnostenským podnikáním, se doplňují ratingové agentury. Z obecného hlediska se jeví jako nežádoucí, aby kromě ratingových agentur podle nařízení vznikaly ještě “jiné” ratingové agentury, které by vydávaly ratingy mimo rámec nařízení. Zároveň se vkládá poznámka pod čarou s odkazem na nařízení.

Doplňuje se poplatek za žádost o povolení ratingové agentury podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Výše poplatku je stanovena shodně s výší poplatku za žádost o povolení organizátora regulovaného trhu. Možnost stanovit si poplatek za registraci plyne z čl. 19 nařízení. Vzhledem k předpokládanému rozsahu agendy spojené s povolením ratingové agentury, se výše poplatku jeví jako přiměřená.

V návaznosti na nařízení se upravuje terminologie tohoto ustanovení. Hlavním smyslem navrhovaného znění je s ohledem na nařízení nahradit dosavadní definici “hodnocení kvality investičního nástroje a účastníka kapitálového trhu (dále jen "rating"), provedené alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami”, obsažený v současném znění zákona, přímým odkazem na pojem “rating” definovaný nařízením o ratingových agenturách. Vzhledem k tomu, že úprava ratingových agentur podle nařízení je komplexní a má zaručovat stejně vysokou kvalitu všech ratingových agentur a správnost jejich ratingů, zdá se zároveň vhodné připustit hodnocení pouze jednou ratingovou agenturou podle nařízení.

Kromě těchto dvou faktických změn by navrhované znění § 23 odst. 4 písm. c) zákona o nadacích nemělo mít jiné důsledky.

Zároveň se doplňuje odkaz – poznámka pod čarou s odkazem na nařízení.

Obdobně jako v případě změny § 9 odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, § 12b zákona o bankách a § 8 odst. 10 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech se navrhuje přechodné ustanovení, které dotčeným nadacím a nadačním fondům umožní obdobně jako v případech podle shora citovaných zákonů připravit se na případnou změnu zavedenou navrhovaným ustanovením, a to v souladu s lhůtami předpokládanými v čl. 40 a čl. 41 nařízení. Zároveň by tato změna neměla přinést v praxi výrazné obtíže, neboť se přepokládá, že současné renomované ratingové agentury budou registrovány ve smyslu nařízení.

Podobně jako v případě změny zákona o nadacích a nadačních fondech se zde s ohledem na nařízení dosavadní terminologie upřesňuje a dochází k relativnímu zpřísnění požadavků na rating u dluhopisů držených do splatnosti, které dle dotčeného ustanovení smí nabývat do svého majetku penzijní fond – jejich rating bude muset být ratingem vydaným ratingovou agenturou podle nařízení. Navrhovaná úprava sleduje i zde sjednocení používání pojmu “rating” napříč právním řádem. Zároveň se doplňuje odkaz – poznámka pod čarou s odkazem na nařízení.

Legislativně-technická změna. Text obou ustanovení se uvádí do souladu se zněním ustanovení § 27 odst. 6.

Vzhledem k novému znění § 33 odst. 5 (bod 1) se doplňuje správní delikt, kterého se dopustí penzijní fond, pokud použije jiný rating než vydaný ratingovou agenturou podle nařízení. Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč, tedy v obdobné výši jako obchodníku s cennými papíry nebo družstevní záložně podle § 157 odst. 14 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, respektive § 27b odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.

Penzijním fondům se, obdobně jako v předcházejících obdobných případech, dává lhůta na uvedení požadavků na rating držených cenných papírů do souladu s novým zněním zákona. Lhůta je stanovena v souladu čl. 41 nařízení.

Navrhuje se účinnost stanovit nejzazším dnem, který nařízení (čl. 22) připouští pro určení příslušného orgánu členského státu, tj. dnem 7. června 2010. Jinak se použijí přechodná ustanovení jednotlivých dotčených zákonů v souladu s čl. 40 a 41 nařízení.

V Praze dne 21. prosince 2009

předseda vlády

ministr financí

ČÁST PRVNÍ

§ 1

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství² a upravuje poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu, ochranu kapitálového trhu a investorů a veřejnou nabídku cenných papírů.

§ 9

(1) Obchodník s cennými papíry průběžně udržuje kapitál minimálně ve výši odpovídající součtu jednotlivých kapitálových požadavků ke krytí rizik (dále jen "kapitálová přiměřenost"). Kapitál obchodníka s cennými papíry zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 8a odst. 1 až 3.

(2) Obchodník s cennými papíry průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, jestliže je

a) tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. o)],

b) ovládajícím obchodníkem s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. c)], avšak není tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby, přičemž členem jeho konsolidačního celku je zahraniční obchodník s cennými papíry, zahraniční banka nebo finanční instituce, se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie,

c) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby [§ 151 odst. 1 písm. s)],

d) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. t)], nebo

e) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 151 odst. 1 písm. u)].

(3) Pro výpočet kapitálových požadavků obchodník s cennými papíry používá základní nebo speciální přístupy.

(4) Speciální přístupy pro výpočet kapitálových požadavků lze používat nebo měnit jen na základě předchozího souhlasu České národní banky. O udělení souhlasu Česká národní banka rozhodne do 6 měsíců. V rozhodnutí může Česká národní banka stanovit podmínky, za kterých lze speciální přístupy používat; k jejich změně je třeba předchozího souhlasu České národní banky.

(5) Obchodník s cennými papíry, který je členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. p)], skupiny evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank nebo skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 151 odst. 1 písm. r)], je oprávněn používat nebo měnit speciální přístupy pro výpočet kapitálového požadavku také tehdy, pokud se připojil ke společné žádosti evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry a jím ovládaných osob, společné žádosti evropské ovládající banky a jí ovládaných osob nebo ke společné žádosti osob ovládaných evropskou finanční holdingovou osobou o udělení předchozího souhlasu s používáním nebo změnou speciálních přístupů, a této žádosti bylo vyhověno.

(6) Česká národní banka je příslušná rozhodnout o společné žádosti podle odstavce 5, pokud vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupinou evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby (§ 152a). Jinak o společné žádosti rozhodne orgán dohledu členského státu Evropské unie, který vykonává dohled na konsolidovaném základě nad dotčeným konsolidačním celkem. Obchodník s cennými papíry používá speciální přístupy nebo používané speciální přístupy změní podle rozhodnutí orgánu dohledu členského státu Evropské unie o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním speciálních přístupů nebo s jejich změnou, a to v souladu s podmínkami uvedenými v tomto rozhodnutí.

(7) Česká národní banka rozhodne o společné žádosti podle odstavce 5 do 6 měsíců. Česká národní banka zašle bez prodlení úplnou žádost orgánům dohledu nad členy konsolidačního celku, kteří předložili tuto žádost, a při jejím posuzování koordinuje spolupráci s těmito orgány dohledu. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby rozhodnutí bylo vydáno po dohodě se všemi dotčenými orgány dohledu a dosažení dohody bylo řádně uvedeno v odůvodnění rozhodnutí. Jestliže nedojde k dohodě dotčených orgánů dohledu, aby mohlo být rozhodnuto ve lhůtě uvedené ve větě první, Česká národní banka vezme při rozhodování o společné žádosti v úvahu stanoviska a připomínky uplatněné dotčenými orgány dohledu v této lhůtě. Česká národní banka může v rozhodnutí o souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých jsou obchodník s cennými papíry nebo jiný předkladatel společné žádosti oprávněni speciální přístup používat. Rozhodnutí o udělení souhlasu odešle Česká národní banka též všem dotčeným orgánům dohledu.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se nevztahují na obchodníka s cennými papíry, který je bankou; obchodník s cennými papíry, který je bankou, postupuje podle zákona upravujícího činnost bank.

(…)

Organizátor regulovaného trhu je povinen

(…)

i) zavést opatření pro soustavné sledování a sledovat, zda

(…)

____________________

10i) Čl. 3 odst. 1 písm. a) a g), čl. 14 a 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.

10j) Čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.

10k) Čl. 15 a Příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.

10l) Čl. 15 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.

10m) Čl. 21 odst. 2 písm. d) a čl. 21 odst. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.

ČÁST DEVÁTÁ

DOHLED A SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ

HLAVA I

DOHLED NA INDIVIDUÁLNÍM ZÁKLADĚ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 135

Osoby podléhající dohledu

(1) Dohled nad dodržováním práv a povinností stanovených tímto zákonem, nařízením o ratingových agenturách nebo jiným přímo použitelným předpisem Evropských společenství²⁾ a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona vykonává Česká národní banka. Dohledu České národní banky podléhá

(…)

y) vedoucí osoba osoby podléhající dohledu (§ 10 odst. 1, § 28 odst. 4, § 43 odst. 1, § 104b a 155a),

z) ratingová agentura, která má sídlo na území České republiky, a osoba uvedená v nařízení o ratingových agenturách²²⁾ spolupůsobící při ratingových činnostech této ratingové agentury.

(2) Dohledu České národní banky dále podléhá osoba, která neoprávněně vykonává nebo nabízí činnosti podle tohoto zákona.

(32) Dohledu nepodléhá vydávání cenných papírů Českou národní bankou, vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou, provozování vypořádacího systému Českou národní bankou a obchodování České národní banky s investičními nástroji a cennými papíry, které nejsou investičními cennými papíry.

(43) Při výkonu dohledu nad činností obchodníka s cennými papíry, který není bankou, Česká národní banka zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené obchodníkem s cennými papíry a kapitál obchodníka s cennými papíry zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz obchodníka s cennými papíry a krytí rizik, kterým je nebo může být vystaven. Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní banka v rozsahu a periodicitě, přiměřených velikosti, významu a postavení obchodníka s cennými papíry na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jeho činností, minimálně však jednou ročně.

____________________

2 Nařízení Komise (ES) č. 1725/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění.

Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů.

Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1787/2006 a č. 211/2007.

Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice.

22 Bod 1 oddílu C přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.

§ 135a

Spolupráce s orgány dohledu jiných členských států Evropské unie

(…)

§ 135b

Oprávnění a povinnosti České národní banky související s jejím členstvím v kolegiu orgánů dohledu stanovuje nařízení o ratingových agenturách^22c).

____________________

22c) Čl. 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.

 

 

Díl 2

Opatření k nápravě a jiná opatření

§ 136

Základní ustanovení

(1) Česká národní banka může uložit osobě podléhající dohledu, která porušila tento zákon, rozhodnutí vydané podle tohoto zákona nebo přímo použitelný předpis Evropských společenství v oblasti poskytování investičních služeb a činností na trzích finančních nástrojů²⁾, nařízení o ratingových agenturách nebo jiný přímo použitelný předpis Evropských společenství v oblasti činností na finančních trzích²⁾, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Česká národní banka může dále

(…)

(4) Česká národní banka zakáže osobě nebo osobám jednajícím ve shodě, kterým udělila souhlas k nabytí účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle § 11, organizátorovi regulovaného trhu podle § 47 a centrálnímu depozitáři podle § 104a kvalifikované účasti nebo ke zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry, organizátorovi regulovaného trhu nebo centrálním depozitáři anebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu nebo centrálního depozitáře, a které přestaly splňovat podmínky pro udělení souhlasu, vykonávat tato hlasovací práva nebo jinak uplatňovat významný vliv na jejich řízení.

___________________

2) Nařízení Komise (ES) č. 1725/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění.

Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů.

Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1787/2006 a č. 211/2007.

Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice.

(…)

§ 145a

Odnětí povolení ratingové agentuře

Případy, kdy Česká národní banka odejme nebo může odejmout povolení ratingové agentuře, která má sídlo na území České republiky, a postup odnětí povolení stanovuje nařízení o ratingových agenturách^22d).

____________________

22d) Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.

(…)

 

Díl 6

Dohled nad ratingovou agenturou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která vydala rating používaný v České republice k regulatorním účelům

§ 149

Česká národní banka vykonává v mezích nařízení o ratingových agenturách^22e) dohled nad ratingovou agenturou, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a vydala rating používaný v České republice k regulatorním účelům.

____________________

22e) Čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.

(…)

§ 152a

(1) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby, má kromě úkolů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem rovněž tyto úkoly:

a) koordinuje ve vztahu k ostatním orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací při běžných i mimořádných situacích,

b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v rámci výkonu dohledu při běžných i mimořádných situacích, včetně výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry podle § 135 odst. 54,

c) poskytuje orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie vykonávajícím dohled nad osobou, která je členem takového konsolidačního celku, informace potřebné k výkonu dohledu nad touto osobou, zejména s přihlédnutím k významu této osoby pro finanční trh daného státu,

d) rozhoduje o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním některého ze speciálních přístupů nebo změnou takového používaného přístupu podle § 9 odst. 5 až 7.

HLAVA III

SPRÁVNÍ DELIKTY A PŘESTUPKY

§ 157

Správní delikty osob, které poskytují investiční služby

(…)

(8) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo obchodník s cennými papíry, který je osobou uvedenou v § 9 odst. 2, se dopustí správního deliktu tím, že na individuálním nebo konsolidovaném základě

a) použije nebo změní speciální přístup pro výpočet kapitálových požadavků bez předchozího souhlasu podle § 9 odst. 4 nebo 5,

b) použije úvěrové hodnocení, které nevydala osoba uvedená v § 9 odst. 8, v rozporu s tímto zákonem,

b) c) nepřijme nebo neuplatňuje strategie nebo postupy podle § 9a,

c) d) neudržuje kapitálovou přiměřenost stanovenou prováděcím právním předpisem na základě § 9c písm. a),

d) e) poruší pravidla angažovanosti stanovená prováděcím právním předpisem na základě § 9c písm. d),

e) f) poruší informační povinnost podle § 16 odst. 3 a 4,

f) g) neuveřejní údaje podle § 16a, nebo

g) h) poruší povinnost podle § 155 odst. 3.

(…)

§ 163a

Správní delikty ratingové agentury se sídlem na území České republiky

(1) Ratingová agentura, která má sídlo na území České republiky, se dopustí správního deliktu tím, že

a) nepřijme opatření podle článku 6 odst. 1 nařízení o ratingových agenturách,

b) nezajistí, aby podmínky stanovené v článku 7 nařízení o ratingových agenturách splňovali

1. ratingoví analytici ^22f),

2. její zaměstnanci,

3. jiné osoby, které pro ni nebo podle jejích příkazů poskytují služby nebo se podílejí na výkonu ratingových činností,

4. vedoucí ratingoví analytici^22g) , nebo

5. osoby schvalující ratingy,

c) neuveřejní informaci podle článku 8 odst. 1 nebo odst. 6 písm. a), článku 11 odst. 1, článku 12 nebo části II oddílu E přílohy I nařízení o ratingových agenturách,

d) při vydávání ratingu poruší pravidla pro metodiky stanovená v článku 8 odst. 2, 3, 4, 5 nebo odst. 6 písm. b) nebo c) nařízení o ratingových agenturách,

e) vykonává outsourcing důležitých provozních funkcí v rozporu s článkem 9 nařízení o ratingových agenturách,

f) poruší pravidla pro uveřejňování a prezentaci ratingů stanovená v článku 10 nařízení o ratingových agenturách,

g) neposkytne informaci uvedenou v článku 11 odst. 2 nařízení o ratingových agenturách do archivu zřízeného Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry,

h) neposkytne seznam klientů podle článku 11 odst. 3 nařízení o ratingových agenturách České národní bance nebo Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry, nebo

i) požaduje poplatek za poskytnutí informací v rozporu s článkem 13 nařízení o ratingových agenturách.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.

____________________

22f) Čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.

22g) Čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.

(…)

§ 167

(…)

(8) Fyzická osoba, která v souvislosti s výkonem svého povolání nebo podnikání tvoří nebo rozšiřuje investiční doporučení, nebo osoba s ní propojená, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost při tvorbě nebo šíření investičního doporučení podle § 125 odst. 6.

(9) Osoba uvedená v § 135 odst. 1 písm. z) se dopustí přestupku tím, že

a) se podílí na transakci s finančním nástrojem v rozporu s bodem 1 oddílu C přílohy I nařízení o ratingových agenturách,

b) se účastní udělování ratingu v rozporu s bodem 2 oddílu C přílohy I nařízení o ratingových agenturách,

c) požádá o výhodu nebo ji přijme v rozporu s bodem 4 oddílu C přílohy I nařízení o ratingových agenturách,

d) nesdělí podezření na protiprávní jednání podle bodu 5 oddílu C přílohy I nařízení o ratingových agenturách, nebo

e) přijme pozici v hodnocené osobě nebo s ní spřízněné třetí osobě v rozporu s bodem 7 oddílu C přílohy I nařízení o ratingových agenturách.

(9) (10) Fyzická osoba, která je emitentem uvedeným v § 121a se dopustí přestupku tím, že

a) nepředloží organizátorovi regulovaného trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, na němž je jím vydaný investiční cenný papír přijat k obchodování, nebo České národní bance návrh uvedený v § 120 odst. 1, nebo

b) poruší při plnění informační povinnosti zákaz uvedený v § 121.

(10) (11) Za přestupek fyzické osoby lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3,

b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 4 nebo odstavce 5,

c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6, odstavce 7, odstavce 8 nebo odstavce 9 , odstavce 9 nebo odstavce 10.

(11) (12) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit zákaz činnosti do 5 let.

 

ČÁST JEDENÁCTÁ

RATINGOVÉ AGENTURY

§ 193

(1) Osoba, která provádí činnost hodnocení kvality investičního nástroje nebo účastníka kapitálového trhu (dále jen "ratingová agentura"), může požádat Českou národní banku o zápis do seznamu ratingových agentur uznaných Českou národní bankou.

(2) Česká národní banka zapíše do seznamu ratingových agentur ratingovou agenturu, která má předpoklady pro kvalifikované hodnocení investičního nástroje nebo účastníka kapitálového trhu, zejména

a) věcné, organizační a personální vybavení,

b) je-li fyzickou osobou, je důvěryhodná a odborně způsobilá, nebo je-li právnickou osobou, její vedoucí osoby jsou důvěryhodné a odborně způsobilé,

c) kritéria pro hodnocení kvality investičního nástroje nebo účastníka kapitálového trhu.

(3) Česká národní banka vyškrtne ze seznamu ratingových agentur ratingovou agenturu, která přestane splňovat předpoklady pro kvalifikované hodnocení investičního nástroje nebo účastníka kapitálového trhu.

(4) O zamítnutí žádosti ratingové agentury o zápis do seznamu nebo o vyškrtnutí ratingové agentury ze seznamu vydá Česká národní banka rozhodnutí.

ČÁST DVANÁCTVÁ

ČÁST JEDENÁCTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 194

Vztah k jiným právním předpisům

(1) Pro řízení podle tohoto zákona se použijí předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro řízení podle nařízení o ratingových agenturách se použije správní řád, nestanoví-li tento zákon nebo nařízení o ratingových agenturách jinak.

(2) Pro řízení o přestupcích se použije zákon o přestupcích.

(3) Právní poměry obchodníka s cennými papíry, investičního zprostředkovatele, vázaného zástupce, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinnosti podle tohoto zákona, nařízení o ratingových agenturách nebo jiného přímo použitelného předpisu Evropského společenství v oblasti činností na finančních trzích²⁾ se řídí úpravou náhrady škody podle obchodního zákoníku.

(5) Povinnosti obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu, investičního zprostředkovatele, vázaného zástupce, provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře podle zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže nejsou tímto zákonem dotčeny.

____________________

2) Nařízení Komise (ES) č. 1725/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění.

Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů.

Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1787/2006 a č. 211/2007.

Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice.

(…)

§ 198a

Informace uveřejňované Českou národní bankou

(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) aktualizovaná znění právních předpisů, které upravují pravidla obezřetného podnikání obchodníků s cennými papíry na individuálním a konsolidovaném základě, a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zákona upravujícího způsob vyhlašování právních předpisů,

b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům Evropské unie a jejich orgánům dohledu právem Evropských společenství v právních předpisech podle písmene a),

c) informace o přístupu a metodách České národní banky při výkonu dohledu podle § 135 odst. 54,

d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání obchodníky s cennými papíry v České republice,

e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby podle § 153 odst. 3.

(…)

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu

 

§ 3

Česká národní banka v oblasti kapitálového trhu

a) vykonává dohled v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy upravujícími oblast podnikání na kapitálovém trhu, kolektivního investování, dluhopisů, práva obchodních společností a oblast umisťování peněžních prostředků penzijních fondů ^{1), 1a)},

b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy upravující oblast podnikání na kapitálovém trhu, kolektivního investování, dluhopisů, práva obchodních společností a oblast umisťování peněžních prostředků penzijních fondů ¹⁾,

c) kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících dohledu České národní banky stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy upravujícími oblast podnikání na kapitálovém trhu, kolektivního investování, dluhopisů, práva obchodních společností a oblast umisťování peněžních prostředků penzijních fondů ¹⁾,

d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

___________________

1) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.

 

§ 5

Základní pojmy

(…)

(2) Poskytovatelem služeb na kapitálovém trhu se rozumí obchodník s cennými papíry, zahraniční obchodník s cennými papíry, který poskytuje na území České republiky investiční služby prostřednictvím pobočky, osoba provádějící přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem, ^4a) institucionální investor, depozitář, organizátor regulovaného trhu, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, centrální depozitář, ⁵⁾ ratingová agentura,⁶⁾ Česká národní banka v rozsahu vedení evidence cenných papírů.

___________________

4a) § 45a zákona č. 591/1992 Sb.

5) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

6) Čl. 3 odst. 1. písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.

 

Předmět dohledu nad kapitálovým trhem

§ 7

Dohledu České národní banky nad kapitálovým trhem podléhá

a) plnění povinností stanovených tímto zákonem fyzickým nebo právnickým osobám,

b) plnění povinností stanovených zvláštními zákony, 1), 8), 9),

c) plnění povinností a podmínek stanovených ve vykonatelných rozhodnutích České národní banky a

d) plnění povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství ^{9a), 1a)}.

__________________________

9a) Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů.
Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů.
Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/39/ES, pokud jde o archivační povinnosti obchodníka s cennými papíry, hlášení obchodů, transparenci trhů, podmínek pro přijetí finančního nástroje k obchodování, jakož i vymezení některých pojmů.

1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.

§ 8

(1) Česká národní banka je oprávněna pro účely výkonu dohledu nad kapitálovým trhem

a) vyžadovat informace od každého, včetně auditorů,

b) vyžadovat objasnění skutečností od každého; ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správní řízení o předvolání, předvedení a výslechu svědka platí obdobně,

c) vyžadovat předložení záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací^9b) od osoby, která podléhá jejímu dohledu nad kapitálovým trhem a která je oprávněně pořídila,

(…)

(5) Osoby, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení nebo souhlasu České národní banky provádějí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas České národní banky, je Česká národní banka nebo jí pověřená osoba oprávněna kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti, a kontrolovaná osoba je povinna poskytnout součinnost.

(6) Osobu, kterou obchodník s cennými papíry pověřil nebo ratingová agentura pověřila výkonem některých činností podle zvláštního právního předpisu²⁾ předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropských společenství^1a) je Česká národní banka oprávněna kontrolovat v rozsahu, ve kterém byla tato osoba pověřena výkonem činnosti, a kontrolovaná osoba je povinna poskytnout součinnost.

_________________

1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.

9b) § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

§ 11

Předběžné opatření

(1) Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle obecných předpisů o správním řízení, je Česká národní banka oprávněna při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže to je třeba k zajištění ochrany práv a právem chráněných zájmů osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Předběžné opatření podle odstavce 2 je Česká národní banka oprávněna uložit i v případě, že o to požádá orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (dále jen “členský stát”).

 

Vedení seznamů a dokumentace a jejich uveřejňování

§ 13

(1) Česká národní banka vede seznamy

(…)

j) investičních společností se sídlem v členském státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru státě, které poskytují své služby na území České republiky, s uvedením údajů o případné organizační složce umístěné na území České republiky,

k) zahraničních standardních fondů, které veřejně nabízejí své cenné papíry na území České republiky, s uvedením údajů o bance, se kterou mají uzavřenou smlouvu podle zvláštního právního předpisu, upravujícího kolektivní investování^10c),

l) zahraničních speciálních fondů, které mohou veřejně nabízet své cenné papíry na území České republiky, s uvedením údajů o bance, se kterou mají uzavřenou smlouvu obdobnou smlouvě uvedené v písmenu k),

m) vypořádacích systémů a účastníků těchto vypořádacích systémů,

n) účastníků vypořádacích systémů, vedených v seznamu Komise Evropských společenství, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice,

o) účastníků centrálního depozitáře,

p) ratingových agentur s povolením České národní banky,

q) osob oprávněných k vedení samostatné evidence investičních nástrojů,

r) regulovaných trhů se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie,

s) kategorií institucí uvedených ve statutech standardních fondů ve smyslu zákona upravujícího kolektivní investování^20a),

t) prospektů cenného papíru schválených Českou národní bankou včetně elektronického odkazu na prospekt cenného papíru uveřejněný způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetových stránkách emitenta nebo organizátora regulovaného trhu nejméně po dobu 12 měsíců od schválení,

u) obchodních společností a fyzických osob, které jsou na svoji žádost zapsáni jako kvalifikovaní investoři podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

v) finančních holdingových společností; tyto seznamy zasílá Česká národní banka prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství a příslušným orgánům členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru členského státu,

w) obchodníků s cennými papíry se sídlem v členském státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru státě, kteří poskytují své služby na území České republiky, s uvedením údajů o případné organizační složce umístěné na území České republiky,

(…)

(2) Česká národní banka uveřejňuje

a) seznam regulovaných trhů se sídlem v členském státě Evropské unie, zveřejňovaný v Úředním věstníku Evropské unie,

b) seznam vypořádacích systémů, vedených v seznamu Komise Evropských společenství,

c) seznam ratingových agentur, zveřejňovaný v Úředním věstníku Evropské unie.

__________________

10c) Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.

20a) § 26 odst. 1 písm. g) bod 2 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 224/2006 Sb.

(…)

Povinnost mlčenlivosti a mezinárodní spolupráce

§ 26

(…)

(2) Porušením mlčenlivosti podle odstavce 1 není poskytnutí informace

a) zaměstnancům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem v České republice,

b) úřadu v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor státě, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem,

c) osobě se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice, členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo členském státě, která je

1. likvidátorem, nuceným správcem, insolvenčním správcem nebo osobou s obdobnou funkcí vykonávanou v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím státnímu dozoru,

2. auditorem zákonem stanovené účetní závěrky subjektu působícího na finančním trhu a podléhajícího dohledu,

3. Evropskou centrální bankou nebo jinou centrální bankou zodpovědnou za měnovou politiku,

4. 3. provozovatelem vypořádacího systému obchodů s cennými papíry poskytujícím vypořádací služby pro organizátora regulovaného trhu v České republice, pokud je poskytnutí informace nezbytné k zajištění řádného plnění funkcí této osoby v případě neplnění nebo hrozícího neplnění závazků ze strany účastníka nebo účastníků regulovaného trhu, kterému tato osoba poskytuje služby,

5. 4. provozovatelem kompenzačního systému pro investory nebo systému pojištění vkladů,

d) úřadu v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor státě, který působí při výkonu dohledu nad osobami podle písmene c) bodů 1 a 2; Česká národní banka dále poskytne informaci úřadu v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, který působí při výkonu dohledu nad vypořádacími a platebními systémy a nad dodržováním práva obchodních společností,

e) legislativním útvarům ústředních správních úřadů zabývajících se legislativou na úseku finančního trhu,

f) orgánům v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor státě činným v trestním řízení nebo zabývajícími se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti anebo prováděním mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; informaci lze poskytnout rovněž mezinárodní organizaci působící na úseku boje proti trestné činnosti nebo legalizaci výnosů z trestné činnosti,

g) soudu v souvislosti s insolvenčním řízením nebo obdobným zahraničním řízením, vedeným v případě úpadku osoby podléhající dohledu České národní banky; údaje týkající se třetích osob však poskytnuty být nemohou,

h) Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.

(3) Porušením mlčenlivosti podle odstavce 1 dále není poskytnutí informace Evropské centrální bance, centrální bance členského státu a Evropskému výboru regulátorů trhů cenných papírů

(3) (4) Informace se subjektům a úřadům podle odstavce 2 poskytují způsobem a v rozsahu nutném pro plnění jejich úkolů nebo výkon jejich funkce a je-li pro ně zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost nejméně v rozsahu srovnatelném s rozsahem podle tohoto zákona.

(4) (5) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu nad kapitálovým trhem mohou být poskytnuty též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k plnění mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla řádně vyhlášena.

(5) (6) Informace poskytnuté České národní bance zahraničním úřadem, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem, nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.

(6) (7) Informace získané Českou národní bankou v rámci kontroly na území cizího státu nesmí být bez souhlasu úřadu dohledu nad finančním trhem tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.

(7) (8) Úřadu, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, lze poskytovat informace pro účely plnění jeho úkolů pouze na základě dohody a pouze tehdy je-li pro něj zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost alespoň srovnatelný s režimem podle tohoto zákona. Povinnosti stanovené zákonem o ochraně osobních údajů tím nejsou dotčeny 26).

(8) (9) Je-li pro ně zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost alespoň srovnatelný s režimem podle tohoto zákona, lze na základě dohody poskytovat informace pro účely plnění jejich úkolů také

a) osobám s trvalým pobytem nebo se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, které vykonávají v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím dohledu funkci svým obsahem a charakterem obdobnou funkci likvidátora, nuceného správce, insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce nebo auditora,

b) úřadu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, dohlížejícímu osoby podle písmene a),

c) osobě se sídlem nebo trvalým pobytem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, provozující záruční systém na ochranu investorů,

d) orgánu činnému v trestním řízení se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, a

e) orgánu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, zabývajícímu se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo prováděním mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; povinnosti stanovené zákonem o ochraně osobních údajů tím nejsou dotčeny.²⁶⁾

__________________

²⁶⁾ § 27 zákona č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb.

 

ČÁST třetí

Změna zákona o bankách

§ 12b

(1) Pro výpočet kapitálových požadavků je banka oprávněna používat úvěrové hodnocení (rating) dlužníka vypracované osobou, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě a která je zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou.

(1) Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije banka toto úvěrové hodnocení jen tehdy, pokud je vydáno ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách^3c) (dále jen “nařízení o ratingových agenturách”), pokud je tato ratingová agentura zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou, nebo srovnatelné úvěrové hodnocení vydané jinou osobou, pokud nařízení o ratingových agenturách použití takového srovnatelného úvěrového hodnocení připouští.

(2) Seznam agentur pro úvěrové hodnocení obsahuje obchodní firmu, sídlo, právní formu zapsané osoby, její identifikační číslo osoby (dále jen “identifikační číslo”), bylo-li přiděleno, rozsah uplatňování úvěrových hodnocení používaných touto osobou, přiřazení těchto úvěrových hodnocení ke stupňům úvěrové kvality a datum, od kterého je možno úvěrové hodnocení této osoby používat. V případě výmazu osoby ze seznamu agentur pro úvěrové hodnocení (odstavec 5) Česká národní banka v tomto seznamu uvede datum, od kterého nelze úvěrové hodnocení této osoby používat.

(3) Osoba poskytující úvěrová hodnocení může požádat Českou národní banku o zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení, pokud doloží, že její úvěrová hodnocení hodlá používat pro výpočet kapitálových požadavků alespoň jedna banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, který není bankou. Česká národní banka vydá rozhodnutí o zápisu této osoby do tohoto seznamu poté, co prověří, že její metody hodnocení splňují požadavky na nestrannost, nezávislost a průhlednost a jsou průběžně aktualizovány a že její výsledná úvěrová hodnocení splňují požadavky na důvěryhodnost a průhlednost. Pokud je osoba poskytující úvěrová hodnocení registrovanou nebo certifikovanou ratingovou agenturou podle nařízení o ratingových agenturách, má se za to, že její metody hodnocení splňují požadavky na nestrannost, nezávislost a průhlednost a jsou průběžně aktualizovány.

(4) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si od osoby zapsané v seznamu agentur pro úvěrové hodnocení informace a podklady nezbytné pro posouzení, zda tato osoba nadále splňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě.

(5) Česká národní banka vydá rozhodnutí o výmazu osoby ze seznamu agentur pro úvěrové hodnocení, jestliže tato osoba přestala splňovat předpoklady pro zápis stanovené tímto zákonem nebo o výmaz požádala.

(6) Česká národní banka vydá rozhodnutí o zápisu, změně zápisu nebo o zamítnutí žádosti o zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle odstavce 3 nebo o výmazu z tohoto seznamu podle odstavce 5 do 4 měsíců ode dne zahájení správního řízení.

(7) Česká národní banka může do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení zapsat osobu, která již byla příslušným orgánem dohledu jiného členského státu zapsána do obdobného seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného tímto orgánem a požádala o zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného podle tohoto zákona. Česká národní banka není v tomto případě povinna prověřovat skutečnosti uvedené v odstavci 3. Při zápisu takové osoby může Česká národní banka využít přiřazení úvěrových hodnocení používaných touto osobou ke stupňům úvěrové kvality, které bylo provedeno příslušným orgánem dohledu jiného členského státu. Lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené v odstavci 6 platí obdobně.

(8) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) formu a obsah žádosti o zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení,

b) požadavky na metody hodnocení, důvěryhodnost a průhlednost úvěrových hodnocení osoby, která má být zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení.

_______________

3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009, o ratingových agenturách.

 

ČÁST SEDMÁ

OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A POKUTY

§ 26

(…)

(2) Postup podle odstavce 1 písm. b) až f) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písm. a). Postup podle odstavce 1 písm. d) a f) až h) nelze uplatnit vůči pobočce zahraniční banky.

(3) Nedostatkem v činnosti se rozumí

(…)

i) porušení povinností stanovených zvláštním právním předpisem^6a) pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku,

j) použití úvěrového hodnocení pro výpočet kapitálových požadavků v rozporu s tímto zákonem.

________________

6a) Občanský zákoník.

 

ČÁST čtvrtá

Změna zákona o spořitelních a úvěrových družstvech

Hospodaření družstevní záložny

§ 8

(…)

(10) Pro výpočet kapitálových požadavků je družstevní záložna oprávněna používat úvěrové hodnocení (rating) dlužníka vypracované osobou, která je zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost bank 12).

(10) Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije družstevní záložna toto úvěrové hodnocení jen tehdy, je-li tato jiná osoba zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost bank, nebo pokud použití tohoto úvěrového hodnocení zákon upravující činnost bank připouští ¹²⁾.

_________________

12) § 12b odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. …/2010 Sb..

 

§27b

(1) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že

(…)

m) poruší povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem 18a) pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku,

n) použije úvěrové hodnocení pro výpočet kapitálových požadavků v rozporu s tímto zákonem.

(…)

(3) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. f) a i) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. a) a c) se uloží pokuta do 5 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b), písm. d) až l) a podle odstavce 2 písm. b), d), e), g), h), j), k), l) a m) a podle odstavce 1 písm. a), b), d) až n) se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.

 

ČÁST pátá

Změna zákona o dluhopisech

Emisní podmínky

§ 7

(1) Emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníka dluhopisu, jakož i podrobnější informace o emisi dluhopisů, a obsahují vždy

(…)

k) způsob oznamování svolání schůze vlastníků dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu (dále jen "schůze vlastníků") (§ 21); stanovení rozhodného dne pro účast na schůzi vlastníků zaknihovaných dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu, který nesmí předcházet o více než 7 kalendářních dnů den konání schůze vlastníků, a způsob uveřejňování dalších informací o dluhopisu,

l) informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem bylo provedeno ohodnocení finanční způsobilosti emitenta (rating), nebo informaci, že ohodnocení nebylo provedeno byl udělen rating¹⁾, nebo informaci, že rating nebyl udělen,

m) označení regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, na kterém emitent hodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování, nebo informaci, že nehodlá o takové přijetí požádat.

_______________

1) Čl. 3 odst. 1. písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.

1) ^1a) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

 

ČÁST šestá

Změna zákona o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

§ 3

(…)

(3) Živností dále není:

a) činnost bank, ¹¹⁾ institucí elektronických peněz ^11a), provozovatelů platebních systémů ^11b), činnost osob provádějících nebo zprostředkovávajících převody peněžních prostředků ^11c), činnost osob podnikajících na základě registrace ke směnárenské činnosti ^11d), činnost osob podnikajících na základě devizové licence ^11d), pojišťoven, ¹²⁾ zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a odpovědných pojistných matematiků, ¹²⁾ penzijních fondů, ^12a) spořitelních a úvěrních družstev, ^12b) komoditních burz ^8b), organizátorů regulovaných trhů ^13b), obchodníků s cennými papíry ^13b) a jejich vázaných zástupců ^13b) a činnost osob zabývajících se kolektivním investováním ¹³⁾ a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, ^13a) činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem ^13b) a jejich vázaných zástupců ^13b), činnost ratingových agentur ^13c),

_________________

8b) Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

11a) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

11b) § 30 zákona č. 124/2002 Sb.

11c) § 2a zákona č. 124/2002 Sb., ve znění zákona č. 253/2008 Sb.

11d) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).

12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 82 a 83 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

13b) Zákon č. 256/2004 Sb.

13c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009, o ratingových agenturách.

 

 

ČÁST sedmá

Změna zákona o správních poplatcích

 

ČÁST IV

(…)

Položka 66

(…)

d) Přijetí žádosti o

- povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu Kč 200 000

- povolení k provozování vypořádacího systému Kč 100 000

- povolení k činnosti centrálního depozitáře Kč 100 000

- povolení k činnosti obchodníka s cennými

papíry, který není bankou, nebo k poskytování

investičních služeb prostřednictvím

organizační složky Kč 50 000

- povolení ratingové agentury Kč 200 000

 

ČÁST osmá

Změna zákona o nadacích a nadačních fondech

a o změně a doplnění souvisejících zákonů

 

§ 23

 

(…)

 

(4) Celková hodnota následujících investičních nástrojů nesmí přesáhnout 30 % hodnoty nadačního jmění:

a) investičních nástrojů v cizí měně,

 

b) podílových listů otevřených podílových fondů, popřípadě podílů vydaných jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu, mimo podílové fondy a jednotky kolektivního investování uvedené v odstavci 3 písm. a) bodě 3, a

c) dluhopisů, jejichž hodnocení kvality investičního nástroje a účastníka kapitálového trhu (dále jen "rating"), provedené alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami, nedosahuje nejméně stejné kvality jako rating České republiky nebo které nemají garanci státu anebo garanci jiného subjektu s ratingem dosahujícím nejméně stejné kvality jako rating České republiky a provedeným alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami.

 

c) dluhopisů, jejichž rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o ratingových agenturách^3c) nedosahuje srovnatelné ratingové kategorie jako rating České republiky nebo které nejsou nepodmínečně a neodvolatelně zaručeny státem anebo jinou osobou s ratingem dosahujícím srovnatelné ratingové kategorie jako rating České republiky.

________________

3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.

3c) 3d) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.

 

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem

§33

(1) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem musí být umísťovány s odbornou péčí tak, aby byla zaručena bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku.

(2) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem mohou být umístěny zejména do

a) dluhopisů, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, a dluhopisů, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

b) dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je Česká republika členem,

c) podílových listů otevřených podílových fondů,

d) cenných papírů, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, který je povolen příslušným úřadem členského státu,

e) movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, kromě cenných papírů,

f) nemovitostí poskytujících záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení.

(3) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem mohou být uloženy i na vkladových účtech, vkladních knížkách a na vkladech potvrzených vkladovým certifikátem nebo vkladním listem, a to u banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky nebo u banky se sídlem na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu nebo 20 000 000 Kč, popřípadě ekvivalent této částky v cizí měně.

(4) Penzijní fond je povinen cenný papír koupit jen za nejnižší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče koupit, a prodat jen za nejvyšší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče prodat. Splnění podmínky stanovené v předchozí větě je penzijní fond povinen prokázat.

(5) Pro výpočet hodnoty cenného papíru v majetku penzijního fondu platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírů v majetku fondu kolektivního investování^11c), s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, a to maximálně do výše 30 % z majetku penzijního fondu, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o ratingových agenturách^11d) dosahuje srovnatelné ratingové kategorie jako rating České republiky.

__________________

11c) Vyhláška č. 270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování.

11d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách

§ 43a

Přestupky

(…)

(4) Fyzická osoba podle § 27 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že omezí právo ovlivní svého zaměstnance ve výběru penzijního fondu, nebo tím, že v souvislosti s poskytováním příspěvku na penzijní připojištění jejím zaměstnancům přijme pobídku.

§ 43b

Správní delikty právnických osob

(…)

(3) Depozitář se dopustí správního deliktu tím, že

a) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu dohledu, nebo

b) neinformuje Českou národní banku o plnění přijatých opatření.

(4) Právnická osoba jako zprostředkovatel penzijního připojištění se dopustí správního deliktu tím, že v souvislosti se zprostředkováním uzavření smlouvy, její změny nebo ukončení jedná v rozporu s § 12 odst. 4 až 6.

(5) Právnická osoba podle § 27 odst. 6 se dopustí správního deliktu tím, že omezí právo ovlivní zaměstnance ve výběru penzijního fondu, nebo tím, že v souvislosti s poskytováním příspěvku na penzijní připojištění svým zaměstnancům přijme pobídku.

(6) Penzijní fond se dopustí správního deliktu tím, že použije pro výpočet hodnoty dluhopisu drženého do splatnosti ve svém majetku rating, který nevydala ratingová agentura uvedená v § 33 odst. 5.

(6) (7) Za správní delikt podle odstavce 1 odstavců 1 a 6 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavců 2 až 5 pokuta do 5 000 000 Kč.

 

Přílohy dokumentu

t101900.doc

t1019a0.doc