Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna

 Originál dokumentu (113.7 KB)


Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled, úplné zobrazení získáte prostřednictvím odkazu na originál dokumentu.

---

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2009

V. volební období

___________________________________________________________

 

 

 

1004

 

 

Senátní návrh

 

 

 

 

 

 

 

 

 

na vydání

 

 

 

zákona

 

kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů

 

ZÁKON

ze dne ………… 2010,

kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona
č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb., zákona č. 205/2006 Sb., zákona č. 573/2006 Sb. a zákona č. 162/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 86 odst. 1 větě první se slova “poslanec, skupina poslanců” nahrazují slovy “skupina nejméně deseti poslanců”.
2. V § 86 se na konci odstavce 3 doplňuje věta “Nezbytnost navrhované právní úpravy a její hospodářský a finanční dosah se v důvodové zprávě dokládají rovněž posouzením alternativ navrhované právní úpravy a odhadem dopadů na výdaje právnických a fyzických osob.”.
3. V § 86 odstavec 6 zní:

“(6) Navrhovatel může vzít svůj návrh zákona zpět, dokud Sněmovna nepřikročí k hlasování o tom, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.”.

4. V § 87 odstavec 2 zní :

“(2) Předseda Sněmovny rozešle neprodleně návrh zákona poslaneckým klubům. Současně posoudí, a to nejpozději do sedmi dnů od doručení, zda návrh zákona splňuje podmínky pro podání návrhu zákona podle § 86. Nejsou-li podmínky splněny, vrátí předseda Sněmovny návrh zákona navrhovateli k odstranění vad. Proti postupu předsedy Sněmovny může navrhovatel podat námitku k organizačnímu výboru, který nejpozději do třiceti dnů od doručení námitky rozhodne o splnění podmínek podle § 86 s konečnou platností.”.

5. V § 87 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

“(3) Pokud jsou podmínky pro podání návrhu zákona podle § 86 splněny, předseda Sněmovny rozešle neprodleně návrh zákona všem poslancům. Pokud není navrhovatelem vláda, požádá ji, aby se do 30 dnů od doručení žádosti k návrhu svým stanoviskem vyjádřila.”.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

6. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní :

“ § 87a

“ (1) Vyjádří-li vláda ve svém stanovisku nesouhlas s návrhem zákona z důvodů, že podstatně snižuje příjmy nebo podstatně zvyšuje výdaje podle schváleného zákona o státním rozpočtu, nelze takový návrh zákona projednat, nejsou-li odstraněna ustanovení, k nimž se nesouhlasné vyjádření vlády vztahuje. Jestliže navrhovatel nesouhlasí s  důvody uvedenými vládou, má právo podat proti nesouhlasnému vyjádření vlády k návrhu zákona námitku. Námitka se podává  předsedovi Sněmovny písemně s odůvodněním nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy navrhovateli bylo stanovisko vlády doručeno. V takovém případě předseda Sněmovny postoupí námitku, spolu se stanoviskem vlády, k vyjádření rozpočtovému výboru a současně tyto materiály doručí všem poslancům, poslaneckým klubům a organizačnímu výboru.

(2) Na své první následující schůzi po vyjádření rozpočtového výboru rozhodne Sněmovna o námitce navrhovatele podle odstavce 1 s konečnou platností. Pokud Sněmovna svým rozhodnutím námitce navrhovatele vyhoví, doporučí organizační výbor do 15 dnů předsedovi Sněmovny zařadit předložený návrh zákona do návrhu pořadu schůze Sněmovny k projednání v prvém čtení. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh přikázán, a určí zpravodaje pro prvé čtení. Předseda Sněmovny postupuje obdobně podle § 88 odst. 2 a 3.”.

7. V § 88 odst.1 větě první se za slova “vyjádření vlády k návrhu zákona” vkládají slova
   “ ,nejde-li o vyjádření podle § 87a”.
8. V § 90 odst. 7 se za větu třetí vkládá věta “Přikáže-li Sněmovna návrh zákona pouze jednomu výboru, je tento výbor výborem garančním; přikáže-li návrh zákona více výborům, určí současně, který z nich je výborem garančním.”.
9. V § 94 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí :

“(2) Soubor pozměňovacích návrhů k návrhu zákona, které podstatně mění původní návrh, může podat jen garanční výbor. K návrhu zákona nelze podat pozměňovací návrh, který věcně nesouvisí s předmětem původního návrhu.

(3) Pozměňovací návrh se předkládá písemně a s odůvodněním, které vysvětlí jeho nezbytnost, vztah k návrhu zákona jako celku a k jeho jednotlivým ustanovením, slučitelnost s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky a předpokládaný hospodářský a finanční dosah přijetí pozměňovacího návrhu. Předpokládá-li pozměňovací návrh vydání prováděcího předpisu, obsahuje odůvodnění pozměňovacího návrhu podrobný popis úpravy prováděcího předpisu.”.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

10. V § 94 odst. 6 se slova “ § 95 odst. 3” nahrazují slovy “§ 95 odst.4”.
11. V § 94 se doplňuje odstavec 7, který zní:

“(7) Pozměňovací návrh předložený k návrhu zákona ve druhém čtení poslancem, projedná garanční výbor; přitom se postupuje přiměřeně podle § 92.”.

12. V § 95  odst. 1 větě první se za slova “doručení pozměňovacích” vkládají slova “návrhů, usnesení garančního výboru k nim”.
13. V § 95 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní :

“(3) Pokud ve třetím čtení v rozpravě vyjádří jménem vlády její pověřený člen nesouhlas s podaným pozměňovacím návrhem z důvodů, že pozměňovací návrh podstatně snižuje příjmy nebo podstatně zvyšuje výdaje podle schváleného zákona o státním rozpočtu, nelze o takovém pozměňovacím návrhu hlasovat. Jestliže ten, kdo pozměňovací návrh podal, nesouhlasí s  důvody uvedenými vládou, má právo podat v rozpravě proti nesouhlasnému vyjádření vlády s pozměňovacím návrhem námitku. Námitka musí být odůvodněna. V takovém případě přeruší předsedající třetí čtení návrhu zákona na nezbytně nutnou dobu, aby se k podané námitce mohl vyjádřit rozpočtový výbor. Po vyjádření rozpočtového výboru rozhodne Sněmovna o podané námitce s konečnou platností.”.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

14. V § 95 odstavec 4 zní:

“(4) Poté ve třetím čtení Sněmovna nejdříve hlasuje o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, pak o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Pokud byly přijaty pozměňovací návrhy, přeruší předsedající na návrh navrhovatele nebo poslaneckého klubu třetí čtení návrhu zákona na dobu nezbytně nutnou, nejméně však na 24 hodin, k posouzení dopadů přijatých pozměňovacích návrhů na podobu a účel návrhu zákona. Na závěr třetího čtení se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.”.

15. V § 97 se na konci odstavce 1 doplňují věty “Pokud byl návrh zákona přijat ve znění schválených pozměňovacích návrhů, předseda Sněmovny si před jeho zasláním Senátu vyžádá nové vyjádření vlády. V takovém případě zasílá Senátu návrh zákona, včetně nového vyjádření vlády, bylo-li předloženo včas.”.
16. V § 97 odstavec 4 zní:

“(4) Jestliže Senát vrátí Sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda jej neprodleně doručí všem poslancům a vyžádá si nové vyjádření vlády. Návrh zákona s novým vyjádřením vlády, pokud se vláda vyjádřila včas, předloží předseda na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od doručení vyjádření vlády poslancům, znovu Sněmovně, aby o něm hlasovala ve znění schváleném Senátem; přijme-li Sněmovna usnesení, jímž vysloví souhlas s návrhem Senátu, je návrh zákona přijat.”.

17. V § 100a odst. 3 větě druhé se slova “§ 94 odst. 2 a 3” nahrazují slovy “§ 94 odst.
    4 a 5”.
18. V § 106 odst. 3 se za větu první vkládá věta “Pokud byly přijaty pozměňovací návrhy, přeruší předsedající na návrh navrhovatele nebo poslaneckého klubu třetí čtení návrhu zákona na dobu nezbytně nutnou, nejméně však na 24 hodin, k posouzení dopadů přijatých pozměňovacích návrhů na podobu návrhu zákona.”.

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvodová zpráva

Obecná část

 

Předložený návrh je součástí komplexního návrhu tří zákonů, kterými se navrhuje změnit Ústava České republiky a jednací řády komor Parlamentu. Obecná část důvodové zprávy, zejména zhodnocení právního stavu, je proto společná pro všechny tři návrhy a je připojena k návrhu novely Ústavy České republiky.

I. Do jednacího řádu Poslanecké sněmovny se především promítají souběžně navrhované ústavní změny, a to konkrétně :

1. Výlučné skupinové právo zákonodárné iniciativy poslanců

Právo zákonodárné iniciativy se navrhuje omezit z jednotlivého člena Poslanecké sněmovny na minimálně desetičlennou skupinu poslanců.

2. Možnost vlády vyjadřovat se ke všem změnám návrhů zákonů

Nově navrhované ústavní právo vlády se promítá do příslušných ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny zakotvením povinnosti pro jejího předsedu, aby bezprostředně po schválení návrhu zákona, který byl přijat ve znění pozměňovacích návrhů, obstaral vyjádření vlády a postoupil je Senátu spolu s návrhem zákona. Stejnou povinnost bude mít předseda Poslanecké sněmovny též v případě, kdy Senát vrátí Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy.

3. Na základě negativního vyjádření vlády vyloučit přijetí návrhu zákona nebo pozměňovacího návrhu s podstatným dopadem na státní rozpočet

Podaný návrh zákona, s nímž vláda vysloví nesouhlas z důvodů, že podstatným způsobem zasahuje do příjmové či výdajové stránky státního rozpočtu, bude vyřazen z dalšího projednávání ve Sněmovně do doby, než budou odstraněna ustanovení, k nimž se negativní vyjádření vlády vztahuje. Současně se zakládá právo navrhovatele zákona podat proti nesouhlasnému vyjádření vlády námitku, pokud je přesvědčen, že fiskální důvody v něm uvedené nejsou dány. O námitce rozhoduje s konečnou platností Sněmovna. Obdobný postup se zavádí v případě nesouhlasného vyjádření vlády k pozměňovacímu návrhu, které za vládu uplatňuje její pověřený člen ve třetím čtení návrhu zákona, k němuž byl pozměňovací návrh podán.

II. V rovině jednacího řádu Poslanecké sněmovny se v rámci stanoveného cíle zkvalitnění legislativního procesu dále navrhuje :

1. Vyšší požadavky na důvodovou zprávu

Navrhuje se, aby důvodová zpráva k návrhu zákona povinně obsahovala posouzení alternativ navrhované právní úpravy a odhad dopadů na výdaje právnických a fyzických osob.

 

2. Oprávnění komory trvat na splnění zákonných požadavků na předložení návrhu zákona

Upravuje se postup přezkoumávání náležitostí, které musí podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny návrh zákona splňovat při jeho podání. Kontrolní pravomoc se svěřuje předsedovi Poslanecké sněmovny. Předkladatel, jemuž byl návrh zákona vrácen k doplnění zákonem stanovených náležitostí, má možnost brojit proti takovému postupu námitkou, o níž rozhodne organizační výbor.

3. Zpřesnění pojmu “pozměňovací návrh”

Zavádí se negativní definice pozměňovacího návrhu, jejímž cílem je zamezit, aby k návrhu zákona mohly být podávány pozměňovací návrhy, které věcně nesouvisí s předmětem původního návrhu.

4. Vyšší požadavky na náležitosti pozměňovacího návrhu

Navrhuje se klást požadavek obdobný požadavkům na předložení návrhu zákona také na všechny předkládané pozměňovací návrhy, zejména pokud jde o rozsah a kvalitu jejich odůvodnění.

5. Zpřísnění procesu podávání a projednávání pozměňovacích návrhů

Navrhuje se omezit podávání souborů pozměňovacích návrhů, které podstatným způsobem mění podaný návrh zákona ( tzv. komplexní pozměňovací návrhy). Tento typ pozměňovacích návrhů bude oprávněn podávat pouze garanční výbor. Dále se navrhuje, aby všechny pozměňovací návrhy podané k návrhu zákona ve druhém čtení jednotlivými poslanci projednal před započetím třetího čtení garanční výbor a zaujal k nim stanovisko. Garanční výbor určí Sněmovna; bude jím vždy jeden z výborů, kterým byl návrh zákona v prvním čtení přikázán k projednání.

6. Zavedení institutu přerušení třetího čtení návrhu zákona

Umožňuje se, aby na návrh předkladatele návrhu zákona nebo poslaneckého klubu bylo po přijetí pozměňovacích návrhů třetí čtení přerušeno minimálně na 24 hodin k posouzení dopadů přijatých změn na podobu a účel návrhu zákona.

7. Možnost navrhovatele vzít návrh zákona zpět až do konečného hlasování o něm ve Sněmovně

Navrhuje se prodloužit dobu, po níž navrhovatel disponuje s návrhem zákona, a to až do zahájení hlasování o návrhu zákona jako celku ve třetím čtení.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy

Návrh nemá přímý dopad do státního rozpočtu, rozpočtu krajů a obcí. Může vyvolat mírné zvýšení administrativních nákladů ve vládě a v komorách Parlamentu, zejména na distribuci nově požadovaných vyjádření vlády k postupně přijímaným změnám návrhu zákona a na vybavení pozměňovacích návrhů řádným odůvodněním. Jde však o náklady marginální a při využití elektronických písemností v zásadě nulové.

Návrh by naopak měl mít významný dopad do snížení hospodářské a administrativní zátěže podnikatelů, neboť jeho hlavním cílem je snížení počtu změn, nepřehlednosti a množství regulace v právních předpisech. Dalším důvodem předpokládaného snížení hospodářské zátěže je ochrana před snadným prosazením partikulárních hospodářských výhod do právních předpisů, které vždy zvyšují náklady ostatním.

Soulad návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky

Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami a s právem EU. Problematika není v těchto předpisech upravena. Návrh je rovněž v souladu s Ústavou, resp. její současně předkládanou novelou, a s Listinou základních práv a svobod. V některých pasážích (např. pojem právního státu, právo vlády vyjádřit se k návrhům zákonů) má být tento soulad předloženým návrhem zákona zvýšen.

Případné nepřijetí souběžného návrhu změn Ústavy nicméně neznamená, že nelze přijmout nic z navrhované novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny; vyloučeny by vlastně byly jen změny zákonodárné iniciativy a změny související s rozšířením oprávnění vlády vyjadřovat se k návrhům zákonů, resp. k pozměňovacím návrhům.

Další obecné rysy návrhu

Návrh nemá žádný vliv na rovnost postavení mužů a žen. Návrh nebude mít negativní dopady na podnikatelské, sociální a životní prostředí.

 

 

Zvláštní část

K čl. I

K bodu 1 (k § 86 odst. 1)

Jde o promítnutí změny ve výčtu subjektů zákonodárné iniciativy v čl. 41 Ústavy; zrušen byl jediný poslanec, velikost skupiny poslanců byla specifikována na deset.

K bodu 2 (k § 86 odst. 3)

Požadavky kladené na obsah důvodové zprávy k návrhu zákona se rozhojňují o opis toho, co se skrývá pod metodou měření dopadů regulace (RIA). Nejde a nemá jít totiž jen o uvedení toho, že je po navrhovatelově soudu návrh zákona nezbytný a nemá žádné finanční (rozpočtové) dopady, ale také o doložení těchto tvrzení. Proto se navrhuje zakotvit povinnost posoudit alternativy navrhované právní úpravy (nedělat nic, usměrnit aplikační praxi, zvolit méně “invasivní” regulaci apod.) a vedle rozpočtových dopadů odhadnout rovněž dopady na výdaje fyzických a právnických osob (koresponduje to unijním a tuzemským pokusům o reformu regulace, projekt “Better regulation” aj.). Tím by se snížil počet arbitrárních právních úprav, přijímaných bez potřebného finančního krytí, zatěžujících adresáty práva náklady dalece přesahujícími “výnosy” z regulace, potažmo obecně nadměrně zužujících sféru svobody od státních zásahů.

K bodu 3 (k § 86 odst. 6)

Prodlužuje se doba, po níž navrhovatel disponuje návrhem zákona, a to až do třetího čtení, přesněji řečeno do zahájení hlasování o návrhu zákona jako celku v závěru třetího čtení. Stávající úprava totiž umožňuje zpětvzetí návrhu zákona jen do ukončení druhého čtení. V té chvíli navrhovatel ovšem pouze ví, kolik bylo podáno pozměňovacích návrhů, nemůže však vědět, které budou přijaty, namnoze nezná ani jejich obsah či dosah. Jelikož je základním cílem předložených novel zvýšit přehlednost zákonodárného procesu, navrhuje se posílit disposiční oprávnění navrhovatele až na nejzazší možnou mez. Bude tak mít možnost vyhodnotit, co s “jeho” návrhem zákona udělají přijaté pozměňovací návrhy, a to i díky novému institutu přerušení třetího čtení (viz body 14 a 18). Při nesouhlasu s tím, jak byl předložený návrh zákona změněn, jej může vzít zpět, což nijak nebrání jiným poslancům, aby podali návrh zákona právě v podobě připravené k závěrečnému hlasování.

K bodům 4 a 5 (k § 87 odst. 2 a 3)

Nemají-li být požadavky stanovené na podobu návrhu zákona, zejména na jeho důvodovou zprávu, ryzí formalitou, je třeba zavést mechanismus kontroly (viz třeba prvorepublikové iniciativní výbory), který v nekodifikované podobě existuje i nyní. Popsání mechanismu s sebou nese možnost ochrany práv navrhovatele zákona. Navrhuje se tedy přezkoumání náležitostí návrhu zákona předsedou Poslanecké sněmovny, proti jehož negativnímu rozhodnutí (postupu) se bude možné odvolat k organizačnímu výboru. Při shledání návrhu zákona bezvadným, bude rozeslán všem poslancům (a vládě); předtím pouze organizačnímu výboru a poslaneckým klubům.

K bodům 6, 7 a 13 (k novému § 87a, § 88 odst. 1 a § 95 odst. 3)

Jde o procesní rozvedení návrhu na zavedení specifického negativního vyjádření vlády k podstatným změnám příjmové a výdajové stránky schváleného státního rozpočtu. Oproti jednacímu řádu Senátu, který provádí pouze vyjádření vlády ve vztahu k pozměňovacím návrhům, se tu řeší rovněž negativní vyjádření k návrhu zákona. Pokud s ním vláda nesouhlasí proto, že podstatně snižuje příjmy nebo podstatně zvyšuje výdaje oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu, nemůže být návrh zákona projednáván, nejsou-li odstraněna kontroverzní ustanovení (mělo by to vést ke zpětvzetí a případnému novému podání návrhu zákona). Pokud ale navrhovatel nesouhlasí s tím, jak vláda jeho návrh kvalifikovala, může podat odůvodněnou námitku, kterou projednává rozpočtový výbor. O kvalifikaci návrhu zákona nakonec rozhodne Sněmovna na základě vyjádření vlády, námitky navrhovatele a stanoviska rozpočtového výboru. Pokud vyhoví navrhovateli, provedou organizační výbor a předseda Poslanecké sněmovny všechny úkony potřebné k meritornímu projednání návrhu zákona.

Co se týče pozměňovacích návrhů, které podstatně snižují příjmy nebo podstatně zvyšují výdaje oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu, ani ty nemohou být přijaty proti negativnímu vyjádření vlády. Rovněž navrhovatel pozměňovacího návrhu však nemusí souhlasit s kvalifikací pozměňovacího návrhu ze strany vlády (člena vlády), protože podle jeho soudu se předmětné tematiky netýká. V takovém případě může vznést odůvodněnou námitku. Věc je k posouzení opět předložena rozpočtovému výboru. Na základě jeho stanoviska a argumentace vlády a navrhovatele pozměňovacího návrhu rozhodne definitivně Sněmovna, tj. určí povahu pozměňovacího návrhu (podobné určování kvalifikovaných návrhů zákonů se uplatňuje v rámci parlamentní autonomie ve Velké Británii a Irsku). Podle toho o něm Sněmovna následně buď bude, nebo nebude meritorně hlasovat.

K bodu 8 (k § 90 odst. 7)

Zavádí se institut garančního výboru, jemuž se posléze svěřují významná procesní oprávnění.

K bodu 9 (k § 94 odst. 2 a 3)

Jedno z klíčových ustanovení návrhu, jímž se pro jednání o zákonech zpřesňuje pojem pozměňovacího návrhu a jeho podoba. Negativní definice omezuje pozměňovací návrh věcnou souvislostí s původním návrhem zákona, což vylučuje nejen tzv. přílepky (nesouvisející změny v nesouvisejících zákonech), ale i nesouvisející pozměňovací návrhy zasahující do novelizovaného zákona mimo navrhovatelem vytčené téma. Odpovídá to tzv. pravidlu úzkého vztahu, které Ústavní soud postuloval v nálezu č. 37/2007 Sb. Vedle toho se opisuje rovněž tzv. komplexní pozměňovací návrh, jehož podání ve druhém čtení návrhu zákona na schůzi Sněmovny se vyhrazuje garančnímu výboru. Technika návrhů změn formou tzv. komplexních pozměňovacích návrhů je problematická kvůli oslabování práv navrhovatele zákona a kvůli obcházení pravidel zákonodárného procesu, jež mají umožnit transparentnost, slyšení zájmů apod.

Současně se k zajištění přehlednosti stanoví písemná forma pozměňovacích návrhů a nutnost jejich odůvodnění ve struktuře v zásadě odpovídající návrhu zákona. Detailní odůvodnění obsahu se předpokládá zvláště tam, kde pozměňovací návrh počítá s přijetím prováděcího právního předpisu. To bude vodítkem pro vládu, co a jak následně upravit.

K bodu 10 (k § 94 odst. 6)

Jde o legislativně technickou úpravu, která v návaznosti na přečíslování odstavců § 95 aktualizuje odkaz na toto ustanovení v textu zákona.

K bodům 11 a 12 (k § 94 odst. 7 a § 95 odst. 1)

Pokud byl ve druhém čtení předložen pozměňovací návrh poslancem, projedná jej garanční výbor. Mají-li být z průběhu zákonodárného procesu eliminovány netransparentní a nepromyšlené iniciativy, je žádoucí, aby pozměňovací návrhy pro plénum byly předjednány výbory, a to tak, že jsou jimi přímo doporučeny, anebo alespoň existuje příslušné stanovisko. Ve třetím čtení se tak poslancům při hlasování dostává dalšího vodítka.

K bodům 14 a 18 (k § 95 odst. 4 a § 106 odst. 3)

Navrhuje se zavedení institutu přerušení třetího čtení (viz výše k bodu 3). Jsou-li k návrhu zákona přijaty pozměňovací návrhy, je možné závěrečné hlasování oddálit z iniciativy navrhovatele zákona nebo poslaneckého klubu kvůli ujasnění si dopadů a vzájemných vazeb pozměňovacích návrhů. Je-li podán takový návrh, je přerušení třetího čtení povinné, Sněmovna rozhoduje pouze o potřebné době, přičemž stanoven je minimální limit 24 hodin. Naopak, nebude-li návrh na přerušení podán, je možné přikročit k hlasování bezprostředně. Navrhovatel získává čas na posouzení výsledné podoby návrhu zákona, resp. na její konfrontaci se svou původní představou; poslanecké kluby kompenzují případný ryze subjektivní pohled (a zájem) navrhovatele věc rychle vyřídit.

 

 

K bodům 15 a 16 (k § 97 odst. 1 a 4)

Navržená novela Ústavy předpokládá, že vláda se bude moci vyjádřit nikoliv jen k iniciativnímu návrhu zákona, ale též k pozměněným návrhům zákonů, schváleným Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Jelikož není možné interpretačně prodlužovat prekluzivní lhůtu vymezenou Senátu, musí tato vyjádření zprostředkovat předseda Sněmovny, a to jak ve vztahu k návrhu zákona postupovanému Senátu, tak i ve vztahu k návrhu zákona, který Senát vrací Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. V posledně zmíněném případě se mění počátek běhu desetidenní ochranné lhůty pro zařazení vráceného návrhu zákona na pořad schůze Sněmovny tak, že se odvíjí od doručení vyjádření vlády; pokud by zůstal počátek svázán s doručením návrhu zákona poslancům, mohla by tato lhůta uplynout dříve než lhůta pro vládu, případně by nebyl čas se s vyjádřením vlády seznámit. Uvažovat by se za těchto okolností dalo i o zkrácení lhůty třeba na pět dnů (čas pro studium změn v návrhu zákona a pro studium vyjádření vlády).

K bodu 17 (§ 100a odst. 3)

Jde o legislativně technickou úpravu, která v návaznosti na přečíslování odstavců § 94 aktualizuje odkaz na toto ustanovení v textu zákona.

 

K čl. II

Navržené datum nabytí účinnosti předloženého návrhu zákona k 1. lednu 2011 dává dostatečný časový prostor proto, aby návrh mohl být řádně bez zbytečného spěchu podrobně projednán v komorách Parlamentu, a v případě jeho přijetí se poskytuje dostatečná legisvakanční lhůta pro přípravu na aplikaci zákona.

 

 

 

 

V Praze dne 11. prosince 2009

 

 

Přemysl Sobotka, v. r.

předseda Senátu

Platné znění ustanovení zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, kterých se týká novelizace, s vyznačením navrhovaných změn

 

Podávání návrhů zákonů

§ 86

(1) Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců skupina nejméně deseti poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (dále jen "navrhovatel"). Za Senát, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové, kteří byli takovým jednáním zvlášť pověřeni. Jde-li o návrh skupiny poslanců, odůvodní ho poslanec, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří.

(2) Návrh zákona se předkládá písemně a musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Sněmovna usnést. Současně s návrhem zákona se předkládá i stejnopis návrhu zákona na technickém nosiči dat.

(3) Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva, která odůvodňuje principy nové právní úpravy. Zhodnotí se v ní platný právní stav a vysvětlí nezbytnost nové úpravy v jejím celku (obecná část) i jednotlivá ustanovení (zvláštní část). Důvodová zpráva obsahuje též předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí a zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky. Nezbytnost navrhované právní úpravy a její hospodářský a finanční dosah se v důvodové zprávě dokládají rovněž posouzením alternativ navrhované právní úpravy a odhadem dopadů na výdaje právnických a fyzických osob.

(4) Má-li být k zákonu vydán prováděcí předpis, může si organizační výbor vyžádat od navrhovatele jeho návrh. Návrh takového předpisu předloží navrhovatel vždy, má-li nabýt účinnosti současně se zákonem.

(5) Jde-li o návrh novely zákona, návrh se předkládá se zněním platného zákona nebo jeho části, jíž se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění.

(6) Navrhovatel může vzít svůj návrh zákona zpět až do ukončení druhého čtení zákona. Poté může vzít takový návrh zpět jen se souhlasem Sněmovny.

(6) Navrhovatel může vzít svůj návrh zákona zpět, dokud Sněmovna nepřikročí k hlasování o tom, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.

 

§ 87

(1) Návrh zákona se předkládá předsedovi Sněmovny. Ten jej postoupí organizačnímu výboru.

(2) Předseda Sněmovny rozešle neprodleně návrh zákona všem poslancům a poslaneckým klubům. Pokud není navrhovatelem vláda, požádá ji, aby se do 30 dnů od doručení žádosti k návrhu svým stanoviskem vyjádřila.

(2) Předseda Sněmovny rozešle neprodleně návrh zákona poslaneckým klubům. Současně posoudí, a to nejpozději do sedmi dnů od doručení, zda návrh zákona splňuje podmínky pro podání návrhu zákona podle § 86. Nejsou-li podmínky splněny, vrátí předseda Sněmovny návrh zákona navrhovateli k odstranění vad. Proti postupu předsedy Sněmovny může navrhovatel podat námitku k organizačnímu výboru, který nejpozději do třiceti dnů od doručení námitky rozhodne o splnění podmínek podle § 86 s konečnou platností.

(3) Pokud jsou podmínky pro podání návrhu zákona podle § 86 splněny, předseda Sněmovny rozešle neprodleně návrh zákona všem poslancům. Pokud není navrhovatelem vláda, požádá ji, aby se do 30 dnů od doručení žádosti k návrhu svým stanoviskem vyjádřila.

(3) (4) Vláda zasílá své stanovisko k návrhu zákona předsedovi Sněmovny.

§ 87a

(1) Vyjádří-li vláda ve svém stanovisku nesouhlas s návrhem zákona z důvodů, že podstatně snižuje příjmy nebo podstatně zvyšuje výdaje podle schváleného zákona o státním rozpočtu, nelze takový návrh zákona projednat, nejsou-li odstraněna ustanovení, k nimž se nesouhlasné vyjádření vlády vztahuje. Jestliže navrhovatel nesouhlasí s  důvody uvedenými vládou, má právo podat proti nesouhlasnému vyjádření vlády k návrhu zákona námitku. Námitka se podává  předsedovi Sněmovny písemně s odůvodněním nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy navrhovateli bylo stanovisko vlády doručeno. V takovém případě předseda Sněmovny postoupí námitku, spolu se stanoviskem vlády, k vyjádření rozpočtovému výboru a současně tyto materiály doručí všem poslancům, poslaneckým klubům a organizačnímu výboru.

(2) Na své první následující schůzi po vyjádření rozpočtového výboru rozhodne Sněmovna o námitce navrhovatele podle odstavce 1 s konečnou platností. Pokud Sněmovna svým rozhodnutím námitce navrhovatele vyhoví, doporučí organizační výbor do 15 dnů předsedovi Sněmovny zařadit předložený návrh zákona do návrhu pořadu schůze Sněmovny k projednání v prvém čtení. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh přikázán, a určí zpravodaje pro prvé čtení. Předseda Sněmovny postupuje obdobně podle § 88 odst. 2 a 3.

§ 88

(1) Po vyjádření vlády k návrhu zákona, nejde-li o vyjádření podle § 87a, nebo nevyjádří-li se vláda k takovému návrhu do 30 dnů od doručení žádosti, doporučí do 15 dnů organizační výbor předsedovi Sněmovny zařadit předložený návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, do návrhu pořadu schůze Sněmovny. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh přikázán, a určí zpravodaje pro prvé čtení.

(2) Předseda Sněmovny přihlédne k doporučení organizačního výboru a rozhodne o zařazení návrhu zákona do návrhu pořadu nejbližší schůze Sněmovny.

(3) Nesplní-li organizační výbor včas povinnosti uvedené v odstavci 1, zařadí předseda návrh zákona do návrhu pořadu schůze Sněmovny bez doporučení organizačního výboru, určí zpravodaje pro prvé čtení a navrhne přikázání návrhu zákona k projednání výboru nebo několika výborům.

Prvé čtení návrhu zákona

§ 90

(1) Návrh zákona uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj, kterého určí organizační výbor nebo předseda Sněmovny (§ 88). Po vystoupení navrhovatele a zpravodaje se koná obecná rozprava.

(2) Navrhovatel může, současně s návrhem zákona, navrhnout Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Odůvodnění takového návrhu musí být uvedeno v důvodové zprávě. V případě, že důvodem je provedení závazků vyplývajících ze smluv, kterými je Česká republika vázána, předloží předkladatel k návrhu český překlad úplného znění těch právních norem, které mají být provedeny.

(3) Návrh podle odstavce 2 nelze projednat, vznesou-li proti němu před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců, anebo jde-li o návrh ústavního zákona, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvu podle čl. 10 Ústavy.

(4) Návrh nelze projednat na schůzi, o jejímž svolání nebyli poslanci vyrozuměni podle § 51 odst. 6.

(5) Byl-li podán návrh podle odstavce 2, rozhodne Sněmovna po skončení obecné rozpravy, zda bude v jednání pokračovat tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení. Jestliže Sněmovna takový návrh schválí, zahájí předsedající o návrhu zákona podrobnou rozpravu.

(6) V podrobné rozpravě podle odstavce 5 nelze podat pozměňovací nebo jiné návrhy a lze pouze navrhnout opravu data účinnosti v návrhu zákona a jeho legislativně technických, gramatických, písemných nebo tiskových chyb. Na závěr prvého čtení se Sněmovna usnese po závěrečném vystoupení navrhovatele a zpravodaje, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.

(7) Nebyl-li podán návrh podle odstavce 2 nebo Sněmovna takový návrh neschválila anebo nevyslovila souhlas s návrhem zákona podle odstavce 6, může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání výboru, popřípadě několika výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. Kterýkoli z poslanců může podat jiný návrh na přikázání; o takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy. Přikáže-li Sněmovna návrh zákona pouze jednomu výboru, je tento výbor výborem garančním; přikáže-li návrh zákona více výborům, určí současně, který z nich je výborem garančním. Byl-li návrh zákona přikázán výboru k projednání, nelze jej již vrátit navrhovateli k dopracování.

 

 

Druhé čtení návrhu zákona

§ 94

(1) Nerozhodla-li Sněmovna podle § 93 odst. 2, že návrh zákona vrací výboru k novému projednání, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná. Sněmovna se v ní může usnést, že projedná některá ustanovení návrhu zákona odděleně. Během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací, popřípadě jiné návrhy.

(2) Soubor pozměňovacích návrhů k návrhu zákona, které podstatně mění původní návrh, může podat jen garanční výbor. K návrhu zákona nelze podat pozměňovací návrh, který věcně nesouvisí s předmětem původního návrhu.

(3) Pozměňovací návrh se předkládá písemně a s odůvodněním, které vysvětlí jeho nezbytnost, vztah k návrhu zákona jako celku a k jeho jednotlivým ustanovením, slučitelnost s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky a předpokládaný hospodářský a finanční dosah přijetí pozměňovacího návrhu. Předpokládá-li pozměňovací návrh vydání prováděcího předpisu, obsahuje odůvodnění pozměňovacího návrhu podrobný popis úpravy prováděcího předpisu.

(2) (4) Pozměňovací návrhy, popřípadě jiné návrhy se dají vytisknout a předseda Sněmovny je zašle neprodleně všem poslancům.

(3) (5) I po podrobné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona výboru k novému projednání.

(4) (6) Pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí návrhu zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení rozpravy (§ 95 odst. 3 95 odst. 4).

(7) Pozměňovací návrh předložený k návrhu zákona ve druhém čtení poslancem, projedná garanční výbor; přitom se postupuje přiměřeně podle § 92.

§ 95

Třetí čtení návrhu zákona

(1) Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za 72 hodin po doručení pozměňovacích návrhů, usnesení garančního výboru k nim, popřípadě jiných návrhů poslancům. Lhůta podle věty první může být na návrh navrhovatele a se souhlasem Sněmovny zkrácena, a to nejvýše na 48 hodin. Návrh na zkrácení lhůty podle věty první musí být podán ve druhém čtení v rámci podrobné rozpravy.

(2) Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.

(3) Pokud ve třetím čtení v rozpravě vyjádří jménem vlády její pověřený člen nesouhlas s podaným pozměňovacím návrhem z důvodů, že pozměňovací návrh podstatně snižuje příjmy nebo podstatně zvyšuje výdaje podle schváleného zákona o státním rozpočtu, nelze o takovém pozměňovacím návrhu hlasovat. Jestliže ten, kdo pozměňovací návrh podal, nesouhlasí s  důvody uvedenými vládou, má právo podat v rozpravě proti nesouhlasnému vyjádření vlády s pozměňovacím návrhem námitku. Námitka musí být odůvodněna. V takovém případě přeruší předsedající třetí čtení návrhu zákona na nezbytně nutnou dobu, aby se k podané námitce mohl vyjádřit rozpočtový výbor. Po vyjádření rozpočtového výboru rozhodne Sněmovna o podané námitce s konečnou platností.

(3) Na závěr třetího čtení Sněmovna nejdříve hlasuje o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.

(4) Poté ve třetím čtení Sněmovna nejdříve hlasuje o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, pak o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Pokud byly přijaty pozměňovací návrhy, přeruší předsedající na návrh navrhovatele nebo poslaneckého klubu třetí čtení návrhu zákona na dobu nezbytně nutnou, nejméně však na 24 hodin, k posouzení dopadů přijatých pozměňovacích návrhů na podobu a účel návrhu zákona. Na závěr třetího čtení se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.

Účast Senátu a prezidenta republiky v zákonodárném procesu

§ 97

(1) Návrh zákona, s nímž Sněmovna vyslovila souhlas, zašle její předseda bez zbytečného odkladu Senátu. Pokud byl návrh zákona přijat ve znění schválených pozměňovacích návrhů, předseda Sněmovny si před jeho zasláním Senátu vyžádá nové vyjádření vlády. V takovém případě zasílá Senátu návrh zákona, včetně nového vyjádření vlády, bylo-li předloženo včas.

(2) Schválí-li Senát návrh zákona, s nímž vyslovila Sněmovna souhlas, nebo se k němu do 30 dnů od jeho postoupení neusnese anebo vyjádří usnesením vůli nezabývat se takovým návrhem, je návrh zákona přijat.

(3) Jestliže Senát návrh zákona usnesením zamítne, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od doručení usnesení předloží Sněmovně, aby o něm hlasovala znovu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců.

(4) Jestliže Senát vrátí Sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od doručení poslancům, předloží Sněmovně znovu, aby o něm hlasovala ve znění schváleném Senátem; přijme-li Sněmovna usnesení, jímž vysloví souhlas s návrhem Senátu, je návrh zákona přijat.

(4) Jestliže Senát vrátí Sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda jej neprodleně doručí všem poslancům a vyžádá si nové vyjádření vlády. Návrh zákona s novým vyjádřením vlády, pokud se vláda vyjádřila včas, předloží předseda na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od doručení vyjádření vlády poslancům, znovu Sněmovně, aby o něm hlasovala ve znění schváleném Senátem; přijme-li Sněmovna usnesení, jímž vysloví souhlas s návrhem Senátu, je návrh zákona přijat.

(5) Neschválí-li Sněmovna návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců.

(6) Při novém projednávání návrhu zákona, který byl Senátem zamítnut nebo Sněmovně vrácen, nejsou ve Sněmovně přípustné pozměňovací návrhy.

§ 100a

Zákonodárný proces za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu

(1) Požádá-li vláda za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, aby vládní návrh zákona byl Parlamentem projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda Sněmovny návrh zákona neprodleně jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci.

(2) Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná.

(3) K projednání návrhu zákona svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi Sněmovny; koná-li se již schůze Sněmovny, zařadí se projednávání návrhu zákona přednostně na její pořad. Ustanovení § 51 odst. 6, § 53, § 54 odst. 4 věty druhá až osmá, § 54 odst. 6 a 7, § 59 odst. 1 a 2, § 60, § 93 odst. 2 věta druhá, § 94 odst. 2 a 3 § 94 odst. 4 a 5, § 95 odst. 1, ustanovení o lhůtě 24 hodin uvedené v § 57 odst. 1 a § 92 odst. 2, ustanovení o vyčlenění doby jednání podle § 95a, § 111 odst. 1 a § 112 odst. 4 a ustanovení o lhůtě deseti dnů uvedené v § 89 a § 97 odst. 3 a 4 se při zkráceném jednání nepoužijí.

(4) Ustanovení § 90 a 91 o prvém čtení návrhu zákona se při zkráceném jednání nepoužijí. Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezit řečnickou dobu v rozpravách ve zkráceném jednání až na 5 minut. Třetí čtení návrhu zákona může následovat bezprostředně po čtení druhém. Podání návrhu na opakování druhého čtení není přípustné. Poslanec může v obecné nebo podrobné rozpravě ve druhém čtení návrhu zákona vystoupit nejvýše dvakrát a v rozpravě ve třetím čtení nejvýše jednou.

(5) Sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání i tehdy, když jí určený výbor nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení podle odstavce 1; v takovém případě určí zpravodaje předseda Sněmovny.

(6) Sněmovna se o návrhu zákona usnese do 72 hodin od jeho podání.

(7) Ve zkráceném jednání podle odstavců 1 až 6 nelze projednat návrh ústavního zákona.

§ 106

Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu

(1) Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu lze zahájit nejdříve 48 hodin po skončení čtení druhého. Ustanovení § 54 odst. 4 věty pátá, šestá a sedmá a § 95a se pro třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu nepoužijí.

(2) Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.

(3) Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích. Pokud byly přijaty pozměňovací návrhy, přeruší předsedající na návrh navrhovatele nebo poslaneckého klubu třetí čtení návrhu zákona na dobu nezbytně nutnou, nejméně však na 24 hodin, k posouzení dopadů přijatých pozměňovacích návrhů na podobu návrhu zákona. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu vyslovuje souhlas.