Sněmovní tisk 1003/0
Novela z. o jednacím řádu Senátu
Originál dokumentu (84.5 KB)Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled, úplné zobrazení získáte prostřednictvím odkazu na originál dokumentu.
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2009
V. volební období
___________________________________________________________
1003
Senátní návrh
na vydání
zákona
kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON
ze dne ………. 2010,
kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 172/2004 Sb., zákona č. 625/2006 Sb. a zákona č. 162/2009 Sb., se mění takto:
“(3) Přikáže-li organizační výbor návrh zákona pouze jednomu výboru, je tento výbor výborem garančním; přikáže-li návrh zákona více výborům, určí současně, který z nich je výborem garančním.”.
Ҥ 98a
(1) Pro účely projednávání návrhu zákona Senátem se za návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, považuje pouze návrh zákona postoupený Senátu předsedou Poslanecké sněmovny.
(2) V případě postoupení opraveného znění návrhu zákona předsedou Poslanecké sněmovny Senátu, počíná běžet lhůta k projednání návrhu zákona Senátem podle čl. 46 odst. 1 Ústavy znovu; k běhu ústavní lhůty předchozích znění návrhu zákona se nepřihlíží.”.
“(4) Soubor pozměňovacích návrhů k návrhu zákona, které podstatně mění původní návrh, může být podán pouze v garančním výboru. K návrhu zákona nelze podat pozměňovací návrh, který věcně nesouvisí s předmětem původního návrhu.”.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
“ § 107
Po vystoupení zpravodaje, neobsahuje-li doporučení výboru návrh, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat, vyzve předsedající senátory, aby sdělili, zda takový návrh chtějí podat. Byl-li takový návrh obsažen v doporučení výboru nebo podán, hlasuje se o něm bez rozpravy. O návrhu nelze hlasovat, vznese-li námitku nejméně jeden senátorský klub nebo nejméně 10 senátorů. Byl-li tento návrh přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí.”.
“(2) Pokud byl podán pozměňovací návrh, který není obsažen v příloze usnesení žádného z výborů, jednání Senátu o návrhu zákona se přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby garanční výbor mohl k pozměňovacímu návrhu zaujmout pro Senát stanovisko. Dobu přerušení jednání stanoví Senát bez rozpravy na návrh předsedy nebo zpravodaje garančního výboru.”.
“(3) Pokud v podrobné rozpravě vyjádří jménem vlády její pověřený člen nesouhlas s podaným pozměňovacím návrhem z důvodů, že pozměňovací návrh podstatně snižuje příjmy nebo podstatně zvyšuje výdaje podle schváleného zákona o státním rozpočtu, nelze o takovém pozměňovacím návrhu hlasovat. Jestliže ten, kdo pozměňovací návrh podal, nesouhlasí s důvody uvedenými vládou, má právo podat v podrobné rozpravě proti nesouhlasnému vyjádření vlády s pozměňovacím návrhem námitku. Námitka musí být odůvodněna. V takovém případě se jednání Senátu o návrhu zákona přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby se k podané námitce mohl vyjádřit výbor, kterému přísluší schvalování návrhu rozpočtu Kanceláře Senátu a kontrola jejího hospodaření. Dobu přerušení jednání stanoví Senát bez rozpravy na návrh předsedy uvedeného výboru. Po vyjádření výboru rozhodne Senát o podané námitce s konečnou platností.”.
“(3) Navrhovatel senátního návrhu zákona předkládá návrh senátního návrhu zákona předsedovi Senátu, který jej postoupí organizačnímu výboru a neprodleně rozešle senátorským klubům. Současně předseda Senátu posoudí, a to nejpozději do sedmi dnů od doručení, zda návrh senátního návrhu zákona splňuje náležitosti podle odstavce 2. Nejsou-li náležitosti splněny, vrátí předseda Senátu návrh senátního návrhu zákona navrhovateli k odstranění vad. Proti postupu předsedy Senátu může navrhovatel podat námitku k organizačnímu výboru, který nejpozději do třiceti dnů od doručení námitky rozhodne o splnění náležitostí s konečnou platností.”.
“(4) Pokud návrh senátního návrhu zákona splňuje náležitosti podle odstavce 2, předseda Senátu jej neprodleně rozešle všem senátorům.
(5) Organizační výbor na nejbližší schůzi po předložení návrhu senátního návrhu zákona, který splňuje náležitosti podle odstavce 2, doporučí předsedovi Senátu, aby jej zařadil na pořad nejbližší schůze Senátu. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh senátního návrhu zákona přikázán, a určí zpravodaje pro první čtení.”.
Dosavadní odstavec 4 se jako označuje jako odstavec 6.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Důvodová zpráva
Obecná část
Předložený návrh je součástí komplexního návrhu tří zákonů, kterými se navrhuje změnit Ústava České republiky a jednací řády komor Parlamentu. Obecná část důvodové zprávy, zejména zhodnocení právního stavu, je proto společná pro všechny tři návrhy a je připojena k návrhu novely Ústavy České republiky.
I. Do jednacího řádu Senátu se především promítá souběžně navrhovaná ústavní změna, a to konkrétně:
Na základě negativního vyjádření vlády vyloučit přijetí pozměňovacího návrhu s podstatným dopadem na státní rozpočet
Pokud při jednání Senátu o návrhu zákona vyjádří za vládu její pověřený člen nesouhlas s podaným pozměňovacím návrhem z důvodů, že podstatným způsobem zasahuje do příjmové či výdajové stránky státního rozpočtu, nebude možno o takovém pozměňovacím návrhu hlasovat. Současně se zakládá právo navrhovatele pozměňovacího návrhu podat proti nesouhlasnému vyjádření vlády námitku, pokud je přesvědčen, že fiskální důvody v něm uvedené nejsou dány. O námitce rozhoduje s konečnou platností Senát.
Pokud jde o další navrhovanou ústavní změnu, která bezprostředně souvisí se Senátem a spočívá v prodloužení stávající prekluzivní lhůty k projednání běžných zákonů Senátem o třicet dnů, nebylo nutno v platném znění jednacího řádu Senátu v této souvislosti provádět změny.
II. V rovině jednacího řádu Senátu se v rámci stanoveného cíle zkvalitnění legislativního procesu dále navrhuje :
- Právní regulace dosavadní parlamentní praxe související s postupováním návrhů zákonů Senátu
- Zpřesnění pojmu “pozměňovací návrh”
- Vyšší požadavky na náležitosti pozměňovacího návrhu
- Zpřísnění procesu podávání a projednávání pozměňovacích návrhů
- Oprávnění komory trvat na splnění požadavků na předložení návrhu senátní iniciativy
- Změna procedury hlasování o podaném návrhu “nezabývat se návrhem zákona”
Navrhuje se v jednacím řádu Senátu výslovně vyjádřit, že za návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, se pro účely jeho projednávání v Senátu považuje pouze návrh zákona postoupený Senátu předsedou Poslanecké sněmovny. Řeší se rovněž postoupení opraveného znění návrhu zákona ve vazbě na počátek běhu ústavní prekluzivní lhůty dané Senátu k projednání běžných zákonů.
Zavádí se negativní definice pozměňovacího návrhu, jejímž cílem je zamezit, aby k návrhu zákona mohly být podávány pozměňovací návrhy, které věcně nesouvisí s předmětem původního návrhu.
Navrhuje se klást požadavek obdobný požadavkům na předložení návrhu zákona také na všechny předkládané pozměňovací návrhy, zejména pokud jde o rozsah a kvalitu jejich odůvodnění.
Navrhuje se omezit podávání souborů pozměňovacích návrhů, které podstatným způsobem mění podaný návrh zákona ( tzv. komplexní pozměňovací návrhy). Tento typ pozměňovacího návrhu by napříště mohl být jednotlivým senátorem podán pouze v garančním výboru a plénum Senátu by o něm jednalo, jen pokud by s ním garanční výbor vyslovil souhlas. Dále se navrhuje, aby v případě podání pozměňovacího návrhu jednotlivým senátorem na plénu Senátu bylo jednání Senátu o návrhu zákona povinně přerušeno k zaujetí stanoviska garančního výboru. Podle platného znění jednacího řádu Senátu je to organizační výbor, který přikazuje návrhy zákonů postoupené Senátu Poslaneckou sněmovnou jednotlivým výborům k projednání a současně určuje i garanční výbor.
Podle platného znění jednacího řádu Senátu musí návrh senátního návrhu zákona již při jeho podání v Senátu splňovat náležitosti kladené jednacím řádem Poslanecké sněmovny na návrh zákona. Upravuje se postup přezkoumávání těchto zákonných náležitostí. Kontrolní pravomoc se svěřuje předsedovi Senátu. Předkladatel návrhu senátního návrhu zákona, jemuž byl návrh vrácen k doplnění zákonem stanovených náležitostí, má možnost brojit proti takovému postupu námitkou, o níž rozhodne organizační výbor.
Navrhuje se doplnit jednací řád Senátu v tom smyslu, aby o podaném návrhu “nezabývat se návrhem zákona” bylo vyloučeno na plénu Senátu hlasovat, vznese-li proti tomuto návrhu námitku nejméně jeden senátorský klub nebo skupina deseti senátorů.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy
Návrh nemá přímý dopad do státního rozpočtu, rozpočtu krajů a obcí. Může vyvolat mírné zvýšení administrativních nákladů ve vládě a v komorách Parlamentu, zejména na distribuci nově požadovaných vyjádření vlády k postupně přijímaným změnám návrhu zákona a na vybavení pozměňovacích návrhů řádným odůvodněním. Jde však o náklady marginální a při využití elektronických písemností nulové.
Návrh (v komplexním spojení s návrhem změn Ústavy a jednacího řádu Poslanecké sněmovny) by naopak měl mít významný dopad do snížení hospodářské a administrativní zátěže podnikatelů, neboť jeho hlavním cílem je snížení počtu změn, nepřehlednosti a množství regulace v právních předpisech. Dalším důvodem předpokládaného snížení hospodářské zátěže je ochrana před snadným prosazením partikulárních hospodářských výhod do právních předpisů, které vždy zvyšují náklady ostatním.
Soulad návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky
Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami a s právem EU. Problematika není v těchto předpisech upravena.
Návrh je v souladu s Ústavou a s Listinou základních práv a svobod. V některých pasážích (např. pojem právního státu, právo vlády vyjádřit se k návrhům zákonů) má být tento soulad předloženým návrhem zvýšen.
Případné nepřijetí souběžného návrhu změn Ústavy nicméně neznamená, že nelze přijmout nic z navrhované novely jednacího řádu Senátu; vyloučeny by vlastně byly jen změny související s rozšířením oprávnění vlády vyjadřovat se k pozměňovacím návrhům.
Další obecné rysy návrhu
Návrh nemá žádný vliv na rovnost postavení mužů a žen. Návrh nebude mít negativní dopady na podnikatelské, sociální a životní prostředí.
Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1 (§ 98 odst. 3)
Upřesňuje se, že garanční výbor existuje i tehdy, projednává-li návrh zákona výbor jediný. Garančnímu výboru a jeho zpravodaji totiž příslušejí zvláštní procesní oprávnění.
K bodu 2 (§ 98a)
Nově vložené ustanovení je převzato ze senátního návrhu tzv. stykového zákona, jehož součástí se stalo v rámci snahy právně kodifikovat některé významné instituty a postupy parlamentní praxe. Oficiálním návrhem zákona je ten, který Senátu postoupí předseda Poslanecké sněmovny, a ne třeba jen aparát. Platí to i pro doručení opraveného znění, tedy pro případ, že Poslanecké sněmovna sezná, že to, co Senátu postoupila, neodpovídá tomu, co považuje za řádný výsledek svého jednání. V takovém případě běží lhůta podle čl. 46 odst. 1 Ústavy znovu, resp. odvíjí se od postoupení správného (opraveného) znění.
K bodu 3 (§ 101 odst. 4)
Stejně jako v jednacím řádu Poslanecké sněmovny se i zde upřesňuje, co je, resp. není pozměňovacím návrhem. Negativní definice omezuje pozměňovací návrh věcnou souvislostí s původním návrhem zákona, což vylučuje nejen tzv. přílepky (nesouvisející změny v nesouvisejících zákonech), ale i nesouvisející pozměňovací návrhy zasahující do novelizovaného zákona mimo navrhovatelem vytčené téma. Odpovídá to tzv. pravidlu úzkého vztahu, které Ústavní soud postuloval v nálezu č. 37/2007 Sb. Vedle toho se opisuje rovněž tzv. komplexní pozměňovací návrh, jehož doporučení přijetí plné schůzi Senátu se vyhrazuje garančnímu výboru. Rovněž tato technika ve stávající legislativní praxi je problematická kvůli oslabování práv navrhovatele zákona, aby bylo rozhodnuto o jeho návrhu, a kvůli obcházení pravidel zákonodárného procesu, jež mají umožnit transparentnost, slyšení zájmů apod.
K bodu 4 (k § 101 odst. 5)
Zakotvuje se bezvýjimečná povinnost podávat pozměňovací návrhy písemně a s odůvodněním, jež vychází z požadavků kladených na důvodové zprávy k návrhům zákonů. Tím se snižuje riziko podávání a přijímání nepromyšlených pozměňovacích návrhů. Zvláště je vypíchnuta povinnost detailně popsat obsah prováděcího právního předpisu, pokud by jej pozměňovací návrh výslovně předpokládal, neboť to umožní vládě takový předpis poučeně připravit.
K bodům 5 a 6 (k § 104 a 105)
Jde o promítnutí navrhovaných změn týkajících se pozměňovacích návrhů do dalších ustanovení zákona k zajištění návaznosti.
K bodu 7 (§ 107)
Institut nezabývání se návrhem zákona je od počátku existence Senátu poněkud sporný stran jeho praktického využívání. Stal se rovněž předmětem kritické pozornosti Ústavního soudu co do své zneužitelnosti. Navrhuje se proto zachovat liberální návrhový režim, ovšem s pojistkou v podobě veta senátorského klubu nebo nejméně deseti senátorů (obdoba veta vůči změnám ve schváleném pořadu schůze). Pakliže tedy bude alespoň menšinová poptávka po vedení rozpravy, nebude ji moci většina eliminovat.
K bodu 8 (k § 109 odst. 1)
Pravidlo o povaze pozměňovacích návrhů, které bylo výslovně formulováno při jednání výborů, se vtahuje i do ustanovení o jednání pléna Senátu.
K bodu 9 (k § 109 odst. 2)
V rámci snahy o větší transparentnost a kvalifikovanost rozhodování se zavádí povinnost garančního výboru vyjádřit se pro potřeby pléna Senátu k pozměňovacím návrhům, jež nejsou součástí výborových usnesení, tzn. byly podány na plénu bez předchozího uplatnění ve výborech, případně po uplatnění neúspěšném.
K bodu 10 (k § 109 odst. 3)
Jedná se o procesní rozvedení souběžně předloženého návrhu novely Ústavy. Pozměňovací návrhy, které podstatně snižují příjmy nebo podstatně zvyšují výdaje oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu, nemohou být přijaty proti negativnímu vyjádření vlády. Navrhovatel pozměňovacího návrhu však nemusí souhlasit s kvalifikací pozměňovacího návrhu ze strany vlády (člena vlády), protože podle jeho soudu se předmětné tematiky netýká. V takovém případě může vznést odůvodněnou námitku. Věc je k posouzení předložena věcně příslušnému výboru (vymezení rozpočtové působnosti viz § 36 odst. 3 jednacího řádu Senátu). Na základě jeho stanoviska a argumentace vlády a navrhovatele pozměňovacího návrhu rozhodne definitivně Senát, tj. určí povahu pozměňovacího návrhu (podobné určování kvalifikovaných návrhů zákonů se uplatňuje v rámci parlamentní autonomie ve Velké Británii a Irsku). Podle toho o něm Senát následně buď bude, nebo nebude meritorně hlasovat.
K bodům 11 a 12 (k § 127)
Změny navržené v § 127 reflektují vhodnost přezkoumání náležitostí návrhu senátního návrhu zákona, který je základem potenciální zákonodárné iniciativy Senátu, jež tyto náležitosti splňovat musí podle příslušných ustanovení zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Kopíruje se tedy model stanovený právě v citovaném zákoně; návrh přezkoumává předseda Senátu, proti jehož negativnímu rozhodnutí (postupu) se lze odvolat k organizačnímu výboru. Příslušný senátní tisk se nejdříve postoupí pouze organizačnímu výboru a senátorským klubům, teprve po ověření bezvadnosti se rozesílá všem senátorům.
K bodu 13 (k § 131)
Vzhledem k tomu, že návrh senátního návrhu zákona je vlastně jen podnětem k zákonodárné iniciativě Senátu, jeví se být zbytečně přísným omezit pozměňovací návrhy pouze na ty související s tématem iniciativy (agregace představ senátorů vytvoří iniciativu, která teprve podléhá přísným pravidlům). Proto se nepoužije negativní definice pozměňovacího návrhu. Stejně tak se nepoužije právo vlády negativním vyjádřením zablokovat pozměňovací návrhy s podstatnými rozpočtovými dopady, protože se zde nenacházíme v rámci zákonodárného procesu, ale pouze ve fázi jeho přípravy. Naopak privilegizace (monopol) garančního výboru pro formulaci doporučení k přijetí tzv. komplexního pozměňovacího návrhu zůstává zachována.
K čl. II
Navržené datum nabytí účinnosti předloženého návrhu zákona k 1. lednu 2011 dává dostatečný časový prostor proto, aby návrh mohl být řádně bez zbytečného spěchu podrobně projednán v komorách Parlamentu, a v případě jeho přijetí se poskytuje dostatečná legisvakanční lhůta pro přípravu na aplikaci zákona.
V Praze dne 11. prosince 2009
Přemysl Sobotka, v. r.
předseda Senátu
Platné znění ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, kterých se týká novelizace, s vyznačením navrhovaných změn
§ 98
Přikázání návrhu zákona
(1) Návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou Senátu předseda Senátu neprodleně postoupí organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.
(2) Organizační výbor nejdéle do 5 dnů od postoupení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou přikáže tento návrh výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byl tento návrh zařazen na pořad schůze Senátu, a to zpravidla nejpozději 5 dnů před uplynutím ústavní lhůty stanovené pro jeho projednání v Senátu. 27)
(3) Přikáže-li organizační výbor návrh zákona více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním.
(3) Přikáže-li organizační výbor návrh zákona pouze jednomu výboru, je tento výbor výborem garančním; přikáže-li návrh zákona více výborům, určí současně, který z nich je výborem garančním.
§ 98a
(1) Pro účely projednávání návrhu zákona Senátem se za návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, považuje pouze návrh zákona postoupený Senátu předsedou Poslanecké sněmovny.
(2) V případě postoupení opraveného znění návrhu zákona předsedou Poslanecké sněmovny Senátu, počíná běžet lhůta k projednání návrhu zákona Senátem podle čl. 46 odst. 1 Ústavy znovu; k běhu ústavní lhůty předchozích znění návrhu zákona se nepřihlíží.
Jednání výborů
§ 101
(1) Po vystoupení zpravodaje se koná k návrhu zákona obecná rozprava, ve které se návrh zákona projednává jako celek včetně navrhovaných zásadních změn právní úpravy. Po ukončení obecné rozpravy se k návrhu zákona koná podrobná rozprava, ve které lze posuzovat návrh zákona po jednotlivých částech a podávat k němu pozměňovací návrhy.
(2) V průběhu obou částí rozpravy lze navrhnout, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat nebo aby návrh zákona byl schválen, zamítnut anebo vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.
(3) Senátor, i když není členem výboru, kterému byl návrh zákona přikázán k projednání, vyjadřuje svůj názor k návrhu zákona a podává návrhy zpravidla již na jednání výboru, popřípadě písemně s odůvodněním před jednáním výboru.
(4) Soubor pozměňovacích návrhů k návrhu zákona, které podstatně mění původní návrh, může být podán pouze v garančním výboru. K návrhu zákona nelze podat pozměňovací návrh, který věcně nesouvisí s předmětem původního návrhu.
(4) (5) Pozměňovací návrh musí obsahovat znění navrhované změny textu návrhu zákona včetně promítnutí této změny do dalších ustanovení návrhu zákona. Předsedající v případě potřeby vyzve senátora, aby svůj pozměňovací návrh předložil písemně. Pozměňovací návrh se předkládá písemně a s odůvodněním, které vysvětlí jeho nezbytnost, vztah k návrhu zákona jako celku a k jeho jednotlivým ustanovením, slučitelnost s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky a předpokládaný hospodářský a finanční dosah přijetí pozměňovacího návrhu. Předpokládá-li pozměňovací návrh vydání prováděcího předpisu, obsahuje odůvodnění pozměňovacího návrhu podrobný popis úpravy prováděcího předpisu.
(5) (6) Po ukončení podrobné rozpravy se pozměňovací návrhy, které byly podány, pokud rozhodne výbor, souhrnně vytisknou a dají se k dispozici každému senátorovi přítomnému při projednávání návrhu zákona ve výboru a navrhovateli tak, aby je při hlasování měli k dispozici.
§ 104
Výbor, jemuž byl návrh zákona přikázán k projednání, přijme pro jednání Senátu usnesení obsahující doporučení výboru. V usnesení výbor zároveň určí, kdo z členů výboru bude zpravodajem pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu. Usnese-li se výbor doporučit Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, obsahuje příloha usnesení jejich přesné znění, popřípadě a odůvodnění. Usnesení výbor předloží organizačnímu výboru. Totéž platí pro společná usnesení přijatá na společné schůzi výborů.
§ 105
Zpravodaj garančního výboru vypracuje pro jednání Senátu společnou zpravodajskou zprávu, shodnou-li se na tom zpravodajové všech výborů, které návrh zákona projednávaly. Společná zpráva obsahuje doporučení výborů, které návrh zákona projednávaly. Součástí společné zprávy je přehled všech pozměňovacích návrhů , včetně odůvodnění, pokud byly doporučeny. Na zpracování společné zprávy se podílejí i ostatní zpravodajové výborů, které návrh zákona projednávaly. Je-li doporučení všech výborů pro Senát shodné, je zpravodajem pro projednávání návrhu zákona na schůzi Senátu zpravodaj garančního výboru. Jsou-li doporučení výborů rozdílná, přednese na schůzi Senátu společnou zprávu zpravodaj garančního výboru a rozdílná doporučení mohou odůvodnit zpravodajové jednotlivých výborů.
Jednání Senátu
§ 107
Po vystoupení zpravodaje, neobsahuje-li doporučení výboru návrh, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat, vyzve předsedající senátory, aby sdělili, zda takový návrh chtějí podat. Byl-li takový návrh obsažen v doporučení výboru nebo podán, hlasuje se o něm bez rozpravy. Byl-li tento návrh přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí.
§ 107
Po vystoupení zpravodaje, neobsahuje-li doporučení výboru návrh, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat, vyzve předsedající senátory, aby sdělili, zda takový návrh chtějí podat. Byl-li takový návrh obsažen v doporučení výboru nebo podán, hlasuje se o něm bez rozpravy. O návrhu nelze hlasovat, vznese-li námitku nejméně jeden senátorský klub nebo nejméně 10 senátorů. Byl-li tento návrh přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí.
§ 109
(1) Nebyl-li přijat žádný z návrhů uvedených v § 108 odst. 2 nebo nebyl-li takový návrh podán, zahájí předsedající podrobnou rozpravu, ve které lze podávat k návrhu zákona pozměňovací návrhy ,které se současně předkládají písemně ; pro tyto pozměňovací návrhy platí obdobně § 101 odst. 4 a 5. Za podané návrhy se pokládají i pozměňovací návrhy vyplývající z usnesení výborů k projednávanému návrhu zákona.
(2) Pokud byl podán pozměňovací návrh, který není obsažen v příloze usnesení žádného z výborů, a navrhne-li to předseda některého výboru nebo zpravodaj garančního výboru, jednání Senátu o návrhu zákona se přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby výbor mohl k pozměňovacímu návrhu zaujmout pro Senát stanovisko. O návrhu předsedy výboru nebo garančního zpravodaje na stanovení doby přerušení jednání rozhodne Senát bez rozpravy.
(2) Pokud byl podán pozměňovací návrh, který není obsažen v příloze usnesení žádného z výborů, jednání Senátu o návrhu zákona se přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby garanční výbor mohl k pozměňovacímu návrhu zaujmout pro Senát stanovisko. Dobu přerušení jednání stanoví Senát bez rozpravy na návrh předsedy nebo zpravodaje garančního výboru.
(3) Pokud v podrobné rozpravě vyjádří jménem vlády její pověřený člen nesouhlas s podaným pozměňovacím návrhem z důvodů, že pozměňovací návrh podstatně snižuje příjmy nebo podstatně zvyšuje výdaje podle schváleného zákona o státním rozpočtu, nelze o takovém pozměňovacím návrhu hlasovat. Jestliže ten, kdo pozměňovací návrh podal, nesouhlasí s důvody uvedenými vládou, má právo podat v podrobné rozpravě proti nesouhlasnému vyjádření vlády s pozměňovacím návrhem námitku. Námitka musí být odůvodněna. V takovém případě se jednání Senátu o návrhu zákona přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby se k podané námitce mohl vyjádřit výbor, kterému přísluší schvalování návrhu rozpočtu Kanceláře Senátu a kontrola jejího hospodaření. Dobu přerušení jednání stanoví Senát bez rozpravy na návrh předsedy uvedeného výboru. Po vyjádření výboru rozhodne Senát o podané námitce s konečnou platností.
§ 127
(1) Návrh zákona, který podává Senát Poslanecké sněmovně (dále jen "senátní návrh zákona"), může k projednání v Senátu navrhnout senátor, skupina senátorů, výbor nebo komise Senátu (dále jen "navrhovatel senátního návrhu zákona").
(2) Návrh senátního návrhu zákona musí obsahovat náležitosti návrhu zákona stanovené zvláštním zákonem. 35)
(3) Navrhovatel senátního návrhu zákona předkládá návrh senátního návrhu zákona předsedovi Senátu, který jej postoupí organizačnímu výboru a neprodleně jej rozešle všem senátorům a senátorským klubům. Organizační výbor na nejbližší schůzi po předložení návrhu senátního návrhu zákona doporučí předsedovi Senátu, aby jej zařadil na pořad nejbližší schůze Senátu. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh senátního návrhu zákona přikázán, a určí zpravodaje pro první čtení.
(3) Navrhovatel senátního návrhu zákona předkládá návrh senátního návrhu zákona předsedovi Senátu, který jej postoupí organizačnímu výboru a neprodleně rozešle senátorským klubům. Současně předseda Senátu posoudí, a to nejpozději do sedmi dnů od doručení, zda návrh senátního návrhu zákona splňuje náležitosti podle odstavce 2. Nejsou-li náležitosti splněny, vrátí předseda Senátu návrh senátního návrhu zákona navrhovateli k odstranění vad. Proti postupu předsedy Senátu může navrhovatel podat námitku k organizačnímu výboru, který nejpozději do třiceti dnů od doručení námitky rozhodne o splnění náležitostí s konečnou platností.
(4) Pokud návrh senátního návrhu zákona splňuje náležitosti podle odstavce 2, předseda Senátu jej neprodleně rozešle všem senátorům.
(5) Organizační výbor na nejbližší schůzi po předložení návrhu senátního návrhu zákona, který splňuje náležitosti podle odstavce 2, doporučí předsedovi Senátu, aby jej zařadil na pořad nejbližší schůze Senátu. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh senátního návrhu zákona přikázán, a určí zpravodaje pro první čtení.
(4) (6) Navrhovatel senátního návrhu zákona může vzít svůj návrh zpět, dokud Senát nepřistoupí k závěrečnému hlasování o něm.
§ 131
Není-li v § 127 až 130 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích senátních návrhů zákonů obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů s tím, že se nepoužije § 101 odst. 4 věta druhá a § 109 odst. 3.