Studie

ISSN 2533-4131

 

4.021 Posuzování vlivů na životní prostředí (Dokument PDF, 271 KB)
Autor: Daniela Dupláková
(studie, 1/2011, 23 str.)
Studie popisuje problematiku posuzování vlivů na životní prostředí, a to prostřednictvím rozboru norem mezinárodního, evropského i národního práva. Studie se podrobně zabývá problematickými body české úpravy, které mají za následek řízení vedené Evropskou komisí proti České republice, resp. v současné době již odsuzující rozsudek Soudního dvora v této věci.

5.304 Ochrana nabytí vlastnictví k věci v dobré víře (Dokument PDF, 275 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 1/2011, 8 str.)
Vlastnické právo k věci (movité i nemovité) vzniká převodem práva (kupní smlouvou či jinak) jen tehdy, pokud převodci (zciziteli) vlastnické právo k téže věci v době převodu svědčilo. Uplatňuje se tak zásada „nemo plus juris ad alium transfere potest quam ipse habet“ („nikdo nemůže převést na druhého více práv než má sám“). Dobrou vírou se obvykle rozumí to, že nabyvatel nevěděl a nemohl vědět (resp. nevěděl i když dodržel péči řádného hospodáře, nebo nevěděl, aniž by se dopustil hrubé nedbalosti – podle modelů, které jsou popsány dále), že věc není ve vlastnictví zcizitele (prodávajícího). Dále jsou rozpracovány i otázky dobré víry v souvislosti s registrem nemovitostí.

5.306 Důchodová reforma – role členských států a EU (Dokument PDF, 249 KB)
Autor: Michal Pohl
(studie, 1/2011, 8 str.)
Práce se zabývá velmi aktuálním tématem důchodové reformy, přičemž zohledňuje především evropské aspekty této problematiky. Ačkoliv je důchodová reforma především vnitřní záležitostí členských států, vzhledem k tomu, že ovlivňuje i jiné oblasti, než jen oblast penzijního zabezpečení, např. fiskální, či politiku zaměstnanosti, je předmětem pozornosti EU. Cílem studie je zhodnocení přístupu EU k problematice důchodových reforem, a to především z hlediska právního.

1.211 Úprava tzv. „klouzavého mandátu“ (Dokument PDF, 258 KB)
Autor: Ondřej Koutník
(studie, 12/2010, 10 str.)
Práce se v obecné rovině zabývá vztahem mezi legislativní a exekutivní mocí v otázce dělbě moci. Analýza se zaměřuje na neslučitelnost funkcí vykonávání mandátu v zastupitelské instituci s působením ve vládním orgánu. V určitých zemích je výkon vládního postu spojen s dočasným či trvalým pozastavením zastupitelského mandátu. Tato forma neslučitelnosti je upravena Ústavou či příslušným zákonem. Existují rovněž situace, kdy účast ve vládě je přímo podmíněna členstvím v parlamentu.

1.212 Revize jednacích řádů národních parlamentů EU v souvislosti s Lisabonskou smlouvou (Dokument PDF, 267 KB)
Autor: Klára Urbanová
(studie, 12/2010, 13 str.)
Lisabonská smlouva, která vstoupila v účinnost dnem 1. prosince 2009, přinesla celou řadu nových mechanismů a postupů, které umožňují národním parlamentům aktivnější zapojení do legislativního procesu EU a evropských záležitostí obecně. Tato práce přináší přehled změn jednacích řádů některých zemí EU, které se týkají zapojení národních parlamentů do těchto procesů.

1.213 Registrace přítomnosti poslanců na plenární schůzi dolní komory parlamentu (Dokument PDF, 268 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 12/2010, 11 str.)
Tato studie se zabývá tím, jakým způsobem se poslanci registrují jako přítomní na plenárním jednání dolních sněmoven vybraných parlamentů. Každý ve studii obsažený popis sněmovní praxe obsahuje i to, zda jednací řád popřípadě ve výjimečných případech ústava upravuje povinnost poslance být na plenárním jednání sněmovny přítomen.

1.113 Platy poslanců ve vybraných zemích (Dokument PDF, 320 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Josef Palán, František Kučera
(informační podklad, 11/2010, 33 str.)
Tato práce se věnuje zejména platům poslanců, kteří nevykonávají žádnou vedoucí funkci, v dolních komorách jednotlivých států. Platy ostatních státních funkcionářů jsou uvedeny zejména pro srovnání s platy poslanců. Tabulka uvádí i poměr průměrného platu ve státě a poslaneckého platu. Rovněž je uvedena skutečnost, zda se poslanecký plat vypočítává podle jiného údaje, například průměrného platu. Práce byla několikrát novelizována.

5.303 Penzijní reformy v zemích OECD s bližším zaměřením na střední a východní Evropu (Dokument PDF, 191 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 11/2010, 8 str.)
Práce analyzuje reformy penzijních systémů tak, jak byly realizovány v zemích OECD, a to jak parametrické, tak také hlubší systémové reformy, které ovšem byly provedeny jen v některých zemích. Dále se zaměřuje na země střední a východní Evropy, které prošly reformním procesem teprve v nedávných letech. Dochází k názoru, že penzijní systémy zemí střední a východní Evropy vykazují výrazné známky podobnosti, ačkoli v rámci jednotlivých pilířů existují i podstatné rozdíly, které souvisí s mírou liberalizace penzijních systémů (druhý pilíř) a možností volby forem akumulace penzijního kapitálu v třetím pilíři. Největší rozdíly existují v rámci třetího pilíře. Zde existuje několik možných forem akumulace penzijního kapitálu, která je vždy dobrovolná. Práce se také zabývá projekcí vývoje veřejných výdajů v oblasti penzí.

5.300 Liniové stavby ve vybraných státech EU (Dokument PDF, 375 KB)
Autoři: Jan Pulda, Jindřiška Syllová
(studie, 10/2010, 20 str.)
Práce se zabývá procesem přípravy a povolování významných liniových staveb. Autoři dochází k závěru, že všechny uvedené státy upravují, ve srovnání s běžným stavebním řízením, zvláštním způsobem přípravu a povolování velkých liniových. V žádném z analyzovaných států však neexistuje komplexní úprava určená společně pro všechny druhy liniových staveb.

5.302 Historie klíčů od korunovačních klenotů (Dokument PDF, 254 KB)
Autor: Petr Valenta
(studie, 10/2010, 13 str.)
Dlouhá historie klíčů, které uzamykají dveře do korunní síně ve svatováclavské kapli katedrály sv. Víta, se bezprostředně odvíjí od vlastních osudů českých korunovačních klenotů. Uložení korunovačních klenotů a s ním spojené okázalé obřady měly odpovídat hodnotě a symbolickému významu, který je klenotům přisuzován…

3.088 Možnosti parlamentní spolupráce v oblasti vnějších vztahů po Lisabonské smlouvě (Dokument PDF, 312 KB)
Autoři: Štěpán Pecháček, Jan Němec
(informační podklad, 9/2010, 8 str.)
Vzájemná spolupráce parlamentů členských zemí EU, resp. spolupráce vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu, je kromě již institucionalizované podoby (např. COSAC, setkání zástupců EP a vnitrostátních parlamentů, setkání výborů pořádaných parlamentem předsednické země) určována také postupem evropské integrace. V této souvislosti je v materiálu zohledněno nové smluvní uspořádání primárního práva, které vytvořila Lisabonská smlouva a některé návrhy, které se objevují v souvislosti s platností nového uspořádání primárního práva.

3.089 Evropská služba pro vnější činnost (Dokument PDF, 306 KB)
Autor: Klára Urbanová
(informační podklad, 9/2010, 5 str.)
Jednou z klíčových změn, které přinesla Lisabonská smlouva je vytvoření funkce Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který předsedá Radě EU pro vnější vztahy a který je zároveň místopředsedou Evropské komise. Institucionálně se tak propojily dvě klíčové složky zahraniční politiky EU. Na tento post byla navržena dne 19. listopadu 2009 na neformálním zasedání šéfů států a vlád členských států EU v Bruselu Catherine Ashton z Velké Británie. Stalo se tak těsně před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009. Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), někdy také označovaná jako diplomatický sbor Evropské unie, je poté zcela novým útvarem jenž přináší Lisabonská smlouva.

3.092 Parlamentní shromáždění Rady Evropy – vybrané otázky procedury a fungování (Dokument PDF, 263 KB)
Autor: Vladimíra Pejchalová Grünwaldová
(informační podklad, 9/2010, 10 str.)
Informační materiál se zabývá složením Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které se skládá z delegací zástupců národních parlamentů členských států i činností Parlamentního shromáždění a jeho výborů. Dále se soustřeďuje na agendu, debaty (rozpravy) a rozhodování Parlamentního shromáždění.

5.297 Boj proti obchodování s lidmi v dokumentech EU (Dokument PDF, 239 KB)
Autor: Michal Pohl
(studie, 9/2010, 12 str.)
Studie „Boj proti obchodování s lidmi v dokumentech EU“ se zaměřuje na legislativní nástroje EU pro boj proti obchodování s lidmi. Studie se věnuje v první části obecným souvislostem boje proti obchodování s lidmi, včetně vnitrostátního i mezinárodního rozměru. Těžištěm práce je pak přehled a analýza legislativních opatření EU, zahrnujíc v to primární i sekundární prameny práva EU. Závěrem je nastíněn vývoj této oblasti z hlediska de lege ferenda.

5.298 Boj proti diskriminaci, přímý horizontální účinek směrnic na případu Mangold (Dokument PDF, 214 KB)
Autor: Marek Chmel
(studie, 9/2010, 8 str.)
Případ Mangold je jedním z dalších střípků mozaiky komplikovaného vztahu Soudního dvora EU na straně jedné a národními soudy jednotlivých členských států na straně druhé. Signifikantním je zejména vztah mezi Soudním dvorem a německým Spolkovým ústavním soudem, který již vytvořil na toto téma poměrně bohatou judikaturu. Přitom stav kooperace je do jisté míry žádoucím stavem pro obě strany. Diskutovaný případ se týká transpozice antidiskriminační směrnice, i když případ sám o sobě není ani tolik zajímavý pro samotnou antidiskriminační směrnici, jako spíše pro obecné otázky, velmi úzce související se základními principy, na kterých stojí celé evropské právo, ale i s principy, na základě kterých by měly národní soudy se Soudním dvorem spolupracovat. V práci je tak diskutováno přiznání přímého horizontálního účinku směrnice či problematika ústavních tradic společných členským státům.

5.299 Public relations v parlamentech zemí Visegrádské čtyřky (Dokument PDF, 269 KB)
Autor: Stanislav Caletka
(studie, 9/2010, 15 str.)
Práce je zaměřena na oblast public relations v parlamentech zemí Visegrádské čtyřky. Jsou v ní popsány kompetence odborů nebo oddělení, které mají v příslušných parlamentech - či jejich komorách - na starosti oblast vztahů s veřejností. Důraz je kladen především na popis vzdělávacích aktivit a na organizaci prohlídek. Prostor je věnován také činnosti parlamentních informačních středisek nebo struktuře jejich internetových stránek. Informace uvedené v této práci svědčí o skutečnosti, že otevřenost parlamentů se stala jednou z priorit zákonodárných sborů jak v České republice, tak v Maďarsku, Polsku a na Slovensku.

5.301 Public relations ve vybraných parlamentech evropských států a Izraele (Dokument PDF, 296 KB)
Autoři: Robert Vyklický, Jakub Živanský
(informační studie, 9/2010, 29 str.)
Tato studie se zaměřuje na popis a fungování Oddělení pro styk s veřejností v jednotlivých parlamentech evropských států (s výjimkou zemí Visegrádské čtyřky, které jsou zpracovány v samostatné studii) a v Izraeli. Parlamenty, jakožto orgány volené občany svých států, musí svoji činnost prezentovat i vůči veřejnosti. Prostředkem pro větší transparentnost je zřizování různých platforem pro komunikaci s veřejností, pro které v této studii používáme obecný termín Oddělení pro styk s veřejností. S ohledem na zaměření studie vnímáme parlamentní činnost jako neustálou komunikaci mezi zákonodárným orgánem a společností, která se neomezuje pouze na období voleb, ale probíhá po celé funkční období. K tomuto účelu Oddělení pro styk s veřejností zajišťuje informační servis pro zástupce tisku a dalších sdělovacích prostředků, komunikuje s občany a poskytuje relevantní informace a ve většině států také samo aktivně tvoří informační a publikační materiály.

1.208 Projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích (Dokument PDF, 224 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(srovnávací studie, 8/2010, 7 str.)
Práce pojednává o procesu projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích EU a v Norsku. Zaměřuje se zejména na skutečnosti, který orgán má pravomoc tyto účty prověřovat, jak probíhá proces projednávání, jaké jsou lhůty pro schválení závěrečného účtu a jaká je případná odpovědnost či závaznost rozhodnutí parlamentu. Dospívá přitom k závěru, že téměř ve všech zemích sestavuje závěrečný účet ministerstvo financí, pouze v Norsku existuje pro tento účel zvláštní orgán a v Rakousku účet sestavuje Účetní dvůr. Vesměs také platí, že závěrečný účet není závazný, nevyplývají z něho žádné sankce vůči vládě (ve smyslu vyslovení nedůvěry), opakovaná nebo vážná negativní kontrolní stanoviska obsažená v závěrečném účtu mohou mít ovšem personální dopady např. pro jednotlivé ministry.

1.209 Vytváření programu a pořadu schůze a změny ve schváleném pořadu (ve vybraných parlamentních komorách) (Dokument PDF, 380 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 8/2010, 14 str.)
Studie se zabývá vytvářením programu, organizováním pořadu schůze a možnými změnami, flexibilitou již schválených pořadů. Organizaci programu a pořadu parlamentních komor je možno rozdělit na několik typů, kdy většina komor tradičních parlamentů v podstatě nedovoluje změny hlavního programu a pořadu činěné tentýž den, aby nedocházelo k nepředvídaným programovým zvratům a rovněž aby vláda dosáhla plynulého přijímání navržených zákonů. Naopak v typu parlamentu, který se uplatňuje v parlamentních republikách postkomunistických států (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy) jsou jednací řády ovlivněny tím, že agendu parlamentních komor (hlavního programu) povětšinou vytváří parlamenty samotné.

1.210 Způsoby udržení pořádku v parlamentní komoře (ve vybraných státech) (Dokument PDF, 277 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 8/2010, 11 str.)
Studie se zabývá právními úpravami, které jsou zde podrobně uvedeny. Je možno konstatovat, že v zajištění kázně a pořádku jsou neúspěšné zejména ty parlamenty, které ponechávají zajištění pořádku v sále okamžitému rozhodnutí pléna a nemají dostatečně ustálenou aplikační a interpretační praxi při řešení nepořádku a zachování důstojnosti parlamentu. Nejúspěšnější jsou naproti tomu parlamenty, kde má předsedající vyšší autoritu a nemusí se obracet k nějakému jinému orgánu, který často rozhoduje stranicky. Důležité a pozitivní je rovněž to, když předsedající může rozhodnout o řešení záležitosti okamžitě a bez toho, že by se k porušení pořádku mohli vyjádřit jiní poslanci. Základním návodem pro to, jak udržet pořádek v plénu komory parlamentu, by měla být britská praxe. Vzhledem k tomu, že britská Dolní sněmovna je, na rozdíl od kontinentálních parlamentů, více divadlem, zatímco kontinentální parlamenty slouží více ke skutečné práci a tvorbě legislativy, je pro ni nezbytné, aby způsoby parlamentního divadla plnily dva základní úkoly: musí být pro diváky atraktivní a zároveň nesmí snižovat důstojnost parlamentu.

2.095 Uhlíková daň (daň z emisí CO2) v členských státech EU (Dokument PDF, 232 KB)
Autor: Josef Palán
(informační studie, 8/2010, 8 str.)
Studie se zabývá uhlíkovou daní (daní z emisí CO2), patřící mezi nepřímé daně, kterou se zdaňují emise CO2, vytvářené spalováním fosilních paliv (uhlí, minerálních olejů, plynu). Uhlíková daň se uvaluje na fosilní paliva a její výše je obvykle odvislá od množství CO2, které vzniká při spalování pohonných hmot nebo při výrobě tepla určeného k vytápění nebo k průmyslovému užití a v některých státech je sazba daně částečně odvislá i od energetického obsahu.

4.020 Právní úprava využití bioplynu v rámci EU a ve vybraných státech (Dokument PDF, 371 KB)
Autor: Daniela Dupláková
(srovnávací studie, 7/2010, 18 str.)
Tato práce se zabývá právní úpravou podpory využívání bioplynu. Soustřeďuje se na právní úpravu EU, jež platí obecně pro všechny členské státy, jakož i na právní úpravy jednotlivých států. Jedná se o výběr osmi států, a to Finska, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Slovenska, Spojeného království a Španělska.

1.205 Etické kodexy v parlamentech zemí Evropské unie (Dokument PDF, 325 KB)
Autor: Jan Němec
(informační studie, 6/2010, 12 str.)
Práce se zabývá druhy etických kodexů používaných v politické sféře, např. kodexy politických stran nebo předvolebních kampaní, hlavní pozornost je věnována kodexům chování přijatých v zákonodárných sborech ve vztahu k působení poslanců. Jsou uvedeny argumenty pro a proti zavádění takových kodexů a na základě rozboru existujících kodexů v irském, polském a britském parlamentu blíže představen obsah a sankční mechanismy. Přiloženy jsou texty etických kodexů zákonodárných sborů tří výše uvedených parlamentních komor (v původním znění).

3.082 Společná zahraniční a bezpečnostní politika Unie po Lisabonské smlouvě (Dokument PDF, 304 KB)
Autor: Štěpán Pecháček
(informační studie, 6/2010, 12 str.)
Studie popisuje institucionální a rozhodovací rámec společné zahraniční a bezpečnostní politiky v kontextu změn, které v této oblasti přinesla Lisabonská smlouva. Společná zahraniční a bezpečnostní politika je Lisabonskou smlouvou prostřednictvím společných cílů propojena s dalšími činnostmi Unie, které mají dopad na unijní vnější vztahy, jako je např. společná obchodní politika nebo rozvojová politika. S tím souvisí vytvoření nové funkce Vysokého představitele Unie pro zahraniční vztahy bezpečnostní politiku, který personálně propojuje činnost Rady a Komise v oblasti vnějších vztahů. V oblasti rozhodovacích procesů k žádné podstatné změně nedošlo, nadále je smluvně chráněn státní zájem, který umožňuje členskému státu vetovat rozhodnutí. Autor konstatuje, že i přes výrazné změny, které Lisabonská smlouva přináší, především pokud jde o institucionální strukturu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a její propojení s vnějšími vztahy Unie prostřednictvím společných cílů, společná zahraniční a bezpečnostní politika je i nadále vytvořena jako svébytný pilíř evropské integrace.

5.294 Homosexuálové a adopce v evropském kontextu (Dokument PDF, 290 KB)
Autor: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(informační studie, 6/2010, 17 str.)
Tato práce pojednává o právní úpravě přípustnosti adopce dětí osobami s homosexuální orientací v evropských státech. V úvodu je vymezena moderní terminologie vztahující se k jiné než k heterosexuální orientaci a k adopcím obecně. Další části jsou zaměřeny na relevantní dokumenty mezinárodního práva a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva v této oblasti. Z poslední věcné kapitoly této práce vyplývá, že individuální a společnou adopci dětí homosexuálně orientovanými osobami umožňují Belgie, Dánsko, Island, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, a dále, že adopce dětí pouze svobodnými osobami s homosexuální orientací je přípustná v Rakousku. Z evropských států, ve kterých je přípustná pouze adopce biologických dětí homosexuálně orientovaného partnera, jsou uvedeny Finsko a Německo.

5.295 Určité aspekty právní úpravy nadací v České republice, ve Francii, v Německu a v Rakousku (Dokument PDF, 301 KB)
Autor: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(informační studie, 6/2010, 12 str.)
Tato práce se věnuje následujícím aspektům právní úpravy nadačního práva ve jmenovaných státech: 1) druhy nadací z hlediska zákonem přípustných účelů, které mohou nadace sledovat, 2) podmínky pro vznik nadací (požadavky registrace/souhlasu orgánu státní správy) včetně požadovaného minimálního kapitálu, a 3) organizační struktura nadací. Právní úprava v České republice je z hlediska těchto aspektů porovnána s právní úpravou ve Francii, v Německu a v Rakousku. Práce rovněž upozorňuje na určité nedostatky ve stávající právní úpravě nadačního práva a v této souvislosti zmiňuje novelu zákona o nadacích a nadačních fondech, která vstupuje v účinnost dne 1. července 2010.

5.296 Legislativní opatření namířená proti extremismu ve vybraných zemích (Dokument PDF, 450 KB)
Autoři: Jan Pulda, Hana Veselá
(informační studie, 6/2010, 21 str.)
Studie popisuje situaci v boji s extremismem ve Spolkové republice Německo, v Rakousku, ve Francii a ve Spojených státech amerických. U každé země se zaměřuje na popis historických kořenů politického extremismu a popisuje také současnou situaci. U každé země je následně popsán legislativní a institucionální rámec, kterým daný stát čelí extremistickým hnutím.

1.204 Lisabonská smlouva a vnitrostátní parlamenty (Dokument PDF, 373 KB)
Autor: František Čakrt
(informační studie, 5/2010, 20 str.)
Role vnitrostátních parlamentů na unijní úrovni je v posledních letech stále posilována. Již před přijetím Lisabonské smlouvy vnitrostátní parlamenty aktivně monitorovaly a připomínkovaly návrhy unijní legislativy a s přijetím Lisabonské smlouvy se tato úloha ještě posiluje. Práce přináší přehled aktuálních změn, které vnitrostátním parlamentům Lisabonská smlouva přináší, a věnuje se také meziparlamentní spolupráci, která je základním předpokladem realizace některých nově zavedených kontrolních mechanismů.

5.000 Volební, demografické a ekonomické charakteristiky volebních obvodů pro volby do PSP ČR (Dokument PDF, 489 KB)
Autoři: Veronika Nejedlá, Jan Němec, Jana Novotná, Petra Pistulková, Veronika Sklenářová
(informační materiál, 5/2010, 73 str.)
Práce přináší základní volební, demografické a ekonomické charakteristiky volebních obvodů pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

2.094 Odpovědné rozpočtování ve vybraných zemích (Dokument PDF, 376 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(informační studie, 4/2010, 19 str.)
Práce se zaměřuje na úpravu odpovědného rozpočtování v jednotlivých zemích Commonwealthu a v Latinské Americe, kde tyto zákony byly přijaty. Zatímco v anglosaských zemích (zejména v USA) mají tyto zákony poměrně dlouhou tradici, v Latinské Americe byly obvykle přijímány spíše v nedávné době, a to většinou v souvislosti s problémy veřejných rozpočtů. Po analýze a komparaci úpravy odpovědného rozpočtování v jednotlivých zemích dochází práce k závěru, že latinskoamerické zákony jsou obvykle podrobnější, konkrétněji specifikují cíle a povinnosti vlády a většinou zahrnují i zřízení a financování určitého „stabilizačního“ fondu, jehož prostředky mají pomáhat v době ekonomického poklesu. Z analýzy dále vyplynulo, že ve federacích je odpovědné rozpočtování na federální úrovni upraveno obvykle spíše v obecné rovině, popř. federální legislativa upravuje především transparentnost informování o stanovených cílech a jejich plnění vládami. Konkrétnější úprava je pak ponechána v rukou jednotlivých států federace. Některé federace byly ovšem nuceny přistoupit k podrobnější federální úpravě, aby deficity jednotlivých států federace příliš nezatěžovaly centrální rozpočet. Obecně platí, že zákony o odpovědném rozpočtování obvykle stanoví určité cíle a limity, které musí exekutiva plnit, a pokud je v daném roce neplní, musí to napravit v letech následujících. Rozpočtová omezení mohou postihovat celou zemi, sankce typu ztráty části mzdy nebo zákazu výkonu politické funkce obvykle postihují konkrétně osobu (ministra, guvernéra), která svůj úřad zadlužila. Kromě analýzy přijaté legislativní úpravy práce také hodnotí efektivnost přijatých opatření, a to jednak na základě odborných studií, jednak podle empirických výsledků snižování veřejného zadlužení.

1.203 Přehled změn kompetencí a legislativních postupů v Lisabonské smlouvě a jejich možné dopady na orgány České republiky (Dokument PDF, 405 KB)
Autoři: JUDr. Jindřiška Syllová, CSc., Mgr. Helena Paldusová, Ing. Filip Ficner a kol.
(informační podklad, 2/2010, 20 str.)
Přehled změn kompetencí orgánů Evropské unie, který je obsažen v Lisabonské smlouvě, vychází ze zkušeností z dosavadních změn základních smluv, na nichž spočívá Evropská unie. Prozatím nebyla v žádném státě zpracována ze strany národní exekutivy komplexní analýza dopadů Lisabonské smlouvy, která by byla veřejně přístupná.

1.207 Parlamentní imunita (Dokument PDF, 413 KB)
Autor: Eva Částková
(informační studie, 1/2010, 23 str.)
Parlamentní imunita je chápána jako nástroj preventivní ochrany, jako institut, který vznikl za účelem ochrany činnosti zákonodárného sboru jako celku. Jeho smyslem je chránit parlament prostřednictvím ochrany jeho jednotlivých členů. Nejedná se tedy o ochranu členů parlamentu jako soukromých osob. Není proto možné chápat imunitu jako osobní privilegium zákonodárců, jako výsadu udělenou v jejich prospěch, ale jako privilegium parlamentu a zprostředkovaně pak i osob, které jej tvoří. Imunita představuje funkční privilegium, je udělena parlamentu a jeho členové jsou chráněni jen proto, že jsou jeho členy. Studie obsahuje historický a teoretický výklad parlamentní imunity, stejně tak jako příklady její úpravy ve vybraných zemích. Zvláštní část práce je věnována popisu platné úpravy v České republice.

5.205 Provozní doba ve službách (Dokument PDF, 139 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(informační podklad, 1/2010, 4 str.)
Právní úprava provozní doby ve službách včetně omezení provozní doby v období svátků a dnů pracovního volna ve vybraných státech.

5.293 Právní úprava postavení policejních agentů (Dokument PDF, 221 KB)
Autor: Hana Veselá
(studie, 1/2010, 12 str.)
Práce se zabývá použitím institutu agenta ve vybraných zemích a jeho zakotvením v právním řádu. Srovnávány jsou evropské úpravy (agent kontrolor) s odlišnou úpravou ve Spojených státech (agent provokatér). Zvláštní část práce se zabývá relevantními rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Použití skrytého (tajného) vyšetřovatele - agenta se změněnou identitou patří mezi zvláštní vyšetřovací postupy, které podléhají zpřísněné kontrole. Jejich použití totiž zasahuje do soukromí osob, které jsou pomocí této metody vyšetřovány. Mezi zvláštní vyšetřovací prostředky patří nejenom použití agenta se změněnou identitou, ale také odposlechy, odposlechy telefonních hovorů, sledování dat v elektronickém styku (včetně jejich rozšifrování), a pod.

1.206 Úprava jednání mandátního a imunitního výboru ve vybraných státech a v Evropském parlamentu (Dokument PDF, 388 KB)
Autoři: Hana Veselá, Jindřiška Syllová, Daniela Dupláková
(informační studie, 12/2009, 14 str.)
Studie popisuje proceduru zbavení imunity člena parlamentu ve vybraných evropských zemích. Autorky konstatují, že ve většině parlamentů světa (asi v 60 parlamentech) rozhoduje o vydání poslance k trestnímu stíhání (pokud je upravena trestněprávní imunita) plenární schůze příslušné komory. Rozhodnutí ve většině případů připravuje imunitní výbor komory, výjimkou jsou státy, kde se věcí zabývá předsednictvo komory. Specificky se studie věnuje otázce existence „jednacích řádů“ výborů zabývajících se touto agendou. Ve studii jsou obsažena i pravidla jednání výborů pro neslučitelnost funkcí a střet zájmů. Nejzajímavější je německá úprava, která obsahuje zákaz hodnocení důkazů ve výboru a určuje i zákazy pro obsah doporučení výboru. Tím se vyjadřuje to, že výbor ani komora se nesmí vměšovat do soudních pravomocí.

5.291 Srovnání jazykové politiky Slovenské a Litevské republiky ve světle mezinárodních standardů ochrany národnostních menšin (Dokument PDF, 447 KB)
Autor: Jan Andrlík
(studie, 12/2009, 24 str.)
Národní rada Slovenské republiky přijala novelu zákona o státním jazyce. Schválená norma, právně regulující privilegované postavení slovenštiny ve veřejné sféře, byla od počátku odmítána zástupci maďarské menšiny na Slovensku, kteří poukazovali na efekt možného omezení doposud existujícího souboru jazykových práv příslušníků národnostních menšin. V této souvislosti si tato práce klade za cíl poukázat na možné dopady novely slovenského zákona o státním jazyce na komplexní jazykovou politiku Slovenské republiky se zvláštním zřetelem na jazyková práva příslušníků národnostních menšin a podat stručné hodnocení jejího zakotvení v mezinárodně srovnávací perspektivě. Za tímto účelem jsou analyzovány relevantní právní předpisy dotýkající se zkoumané oblasti, stručně doplněné o poznatky z roviny reálné implementace legislativních opatření a o veřejné posudky Poradního výboru Rady Evropy týkající se naplňování Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin. Pro ukotvení rozboru do interpretačního rámce byla zvolena metoda srovnání slovenské jazykové politiky s analogicky analyzovanou jazykovou politikou Litevské republiky, která je s ohledem na významné etnodemografické podobnosti vhodným komparativním objektem.

3.081 Listina základních práv Evropské unie a česká „výjimka“ z Listiny (Dokument PDF, 319 KB)
Autoři: Marek Chmel, Jindřiška Syllová
(studie, 11/2009, 13 str.)
Bruselský summit Evropské rady přijal dne 30. 10. 2009 protokol k závěrům předsednictví. Protokol o uplatňování Listiny základních práv v České republice spočívá v tom, že se Česká republika začleňuje do protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království. Protokol č. 30 je už začleněn do Lisabonské smlouvy v jejím sjednaném znění. Znění protokolu pro Českou republiku bude (po jeho začlenění do smluvního základu v rámci přístupové smlouvy) shodné jako pro ostatní dva státy. Protokol č. 30 má dva články, dá se však rozdělit do 3 částí. Článek 1 odst. 1 se týká Listiny základních práv EU jako celku, článek 1 odst. 2 se v podstatě týká sociálních práv, článek 2 se týká interpretace určitých pojmů použitých v rámci Listiny základních práv EU. Protokol č. 30 Lisabonské smlouvy a tedy i „český“ protokol, až bude začleněn do smluvního základu EU, vytvoří pro Soudní dvůr více explicitních překážek, pokud by snad chtěl rozšířit pravomoci EU i mimo dosud dané hranice a aplikovat Listinu základních práv EU jako obecně a přímo účinné právo EU. Po prozkoumání protokolu je nutno konstatovat, že obyvatelé České republiky přijetím „českého“ protokolu o žádná práva (ve srovnání s ostatními členskými státy EU) nepřichází. Vnitrostátní soudy i Soudní dvůr nebo další orgány budou moci použít všechna ustanovení Listiny základních práv EU pro interpretaci výkonu všech smluvních pravomocí Unie jak v České republice, tak ve shodném rozsahu v ostatních členských státech.

1.201 Vliv zavedení přímé volby prezidenta na politický sytém (Dokument PDF, 435 KB)
Autoři: Jan Němec, Martin Kuta
(studie, 10/2009, 24 str.)
Práce přináší analýzu ústavněprávního postavení prezidenta v České republice a popisuje faktický výkon funkce prezidenta Václavem Havlem a Václavem Klausem, především pokud jde o snahu rozšiřovat pravomoci prezidenta nad ústavněprávní rámec. Součástí práce jsou i dvě případové studie popisující vývoj ve Finsku a na Slovensku po zavedení přímé volby prezidenta a dopad této změny na politický systém.

2.093 Nálezy evropských kontrolních institucí (Dokument PDF, 199 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 10/2009, 8 str.)
Existují čtyři základní typy národních nejvyšších kontrolních institucí: model ”dvora”, tj. kontrolní instituce disponující soudními funkcemi (zejména ve Francii, Itálii, Lucembursku, Portugalsku, Řecku, Španělsku a Rumunsku), model ”kolegiálního orgánu” (především v Německu a Nizozemsku), model kontrolního úřadu vedeného generálním auditorem (zejména v Dánsku, Irsku, Kanadě, ve Spojeném království a v USA) a ”skandinávský model”, tedy model kontrolního úřadu působícího v rámci vládních orgánů (Finsko a Švédsko). Z této hrubé kategorizace se poněkud vymyká rakouský kontrolní úřad, vedený prezidentem, s kontrolní působností na ústřední, regionální a místní úrovni. Studie uvádí formy nálezů kontrolních institucí ve vybraných zemích ze všech výše uvedených čtyř kategorií.

2.092 Dopady světové ekonomické krize na veřejné rozpočty v zemích EU a vývoj českých veřejných financí (Dokument PDF, 521 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 9/2009, 31 str.)
Práce analyzuje dopady světové ekonomické krize na ekonomický vývoj ekonomik EU s důrazem na stav veřejných financí. Dále se zaměřuje na stav českých veřejných financí a upozorňuje na hlavní problémy a rizika spjatá s narůstajícícm veřejným zadlužením. Analyzuje také příčiny, průběh a důsledky krize pro rozpočet - včetně úsporných opatření - ve dvou z nejvíce zasažených zemí - v Lotyšsku a Maďarsku. Příloha obsahuje přehled přijatých protikrizových opatření ve vybraných zemích EU.

3.080 K právnímu charakteru irských záruk (Dokument PDF, 317 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 9/2009, 11 str.)
Ratifikační proces Lisabonské smlouvy v České republice dosud nebyl ukončen. Prezident republiky uvádí několik závažných důvodů, které mu podle jeho názoru umožňují pozdržet konečný úkon stvrzující ratifikaci Lisabonské smlouvy orgány České republiky. Tato stať odpovídá na otázku, zda jsou irské záruky mezinárodní smlouvou a jaký mají právní charakter.

5.290 Zdaňování hazardních her v EU (Dokument PDF, 325 KB)
Autor: Josef Palán
(studie, 9/2009, 14 str.)
Právní předpisy jednotlivých členských států, pokud jde o zdanění příjmů z poskytování služeb v oblasti hazardních her jsou formulovány zcela nesourodě. Výše „zdanění“ z provozování hazardních her je v členských státech vyjádřena zcela odlišně. Někde je vyjádřena jako procentní sazba, někde jako pevná částka splatná ročně nebo měsíčně. Někde je procentní sazba uvalena na vsazené vklady, někde na hrubý výnos (vklady mínus výhry + provozní náklady), někde na rozdíl mezi vklady a vyplacenými výhrami. Práce přináší podrobný přehled úpravy zdanění hazardních her v zemích EU.

1.200 Statut poslanců Evropského parlamentu (Dokument PDF, 180 KB)
Autor: Jan Pulda
(studie, 8/2009, 5 str.)
Evropský parlament svým rozhodnutím ze dne 28. září 2005 přijal nový statut poslanců Evropského parlamentu (2005/684/ES) s účinností od 14. července 2009. Statut se zabývá primárně otázkami poslaneckých náhrad, penzí, danění příjmu poslanců Evropského parlamentu, individuálními platbami apod.

5.288 Povinnost zajistit schůdnost chodníku přilehlé nemovitosti v České republice a ve vybraných zemích (Dokument PDF, 260 KB)
Autor: Hana Veselá
(studie, 8/2009, 13 str.)
Práce se zabývá otázkou povinnosti úklidu chodníku před domy, které jsou ve vlastnictví soukromých osob, tj. zda za úklid odpovídá vlastník chodníku nebo vlastník přilehlé nemovitosti. Srovnávány jsou právní úpravy ve vybraných zemích a ve velkých městech.

5.289 „Neoprávněné nakládání s osobními údaji“ § 178 trestního zákona v kontextu trestních zákonů vybraných evropských států (tzv. náhubkový zákon) (Dokument PDF, 300 KB)
Autor: Hana Veselá
(srovnávací studie, 8/2009, 13 str.)
Práce srovnává trestný čin "Neoprávněné nakládání s osobními údaji" s právní úpravou ve vybraných zemích a řeší otázku, zda i v jiných státech existují trestněprávní ustanovení, stěžující práci žurnalistů takovým způsobem, jak je tomu v České republice.

1.196 Lisabonská smlouva: nové možnosti a trendy meziparlamentní spolupráce (Dokument PDF, 254 KB)
Autor: Martin Kuta
(informační materiál, 6/2009, 16)
Studie Andrease Maurera představuje dosavadní vývoj spolupráce národních parlamentů a Evropského parlamentu v procesu evropské integrace, pojednává o současném stavu meziparlamentní spolupráce a hodnotí možnosti budoucí spolupráce národních parlamentů v rámci legislativního a institucionálního rámce vytvořeného Lisabonskou smlouvou. Studie byla zveřejněna na výroční konferenci Evropského centra pro výzkum a dokumentaci parlamentů (ECPRD) konané ve dnech 9. - 11. října 2008 v Bruselu na půdě Evropského parlamentu. V teoretické rovině se zabývá hledáním optimální formy meziparlamentní spolupráce, coby nástroje pro odstranění demokratického deficitu a zprůhlednění rozhodovacích procedur Evropské unie.

1.197 Zprávy projednávané Poslaneckou sněmovnou (Dokument PDF, 416 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 6/2009, 26 str.)
V tabulkách jsou uvedeny všechny zprávy, které jsou pravidelně Poslaneckou sněmovnou projednávány. Při rozboru toho, jak by bylo možno s těmito zprávami nakládat jinak, než je projednat přímo na plénu Poslanecké sněmovny, je nutno vycházet nejen z formulace příslušného zákona. Je třeba rovněž vycházet z toho, o jaký orgán se jedná a jakým ústavním nebo zákonným způsobem je příslušný orgán „napojen“ svým fungováním na Poslaneckou sněmovnu. K rozboru toho, jak je možno se zprávou naložit, nestačí jen prozkoumat, jestli konkrétní zákon vyžaduje „projednání“ nebo „schválení“ zprávy Poslaneckou sněmovnou, nebo vyžaduje jen její „předložení“ a o výsledku se nezmiňuje. Pokud zvláštní zákon vyžaduje schválení zprávy Poslaneckou sněmovnou, je nutno vždy zprávu projednat v plénu. I když zvláštní zákon nestanoví, jaké důsledky má případné neschválení zprávy (z čehož vyplývá, že neschválení sněmovnou nemá žádné přímé právní důsledky), je třeba povinnost schválení Poslaneckou sněmovnou interpretovat i tak, že k ukončení příslušné zákonné procedury zpracování a projednání zprávy je třeba konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny (hlasování o usnesení, že PS zprávu schvaluje). Z tohoto důvodu je příslušný orgán povinen zprávu podat Poslanecké sněmovně znovu (nebo vypracovat novou), pokud nebyla v bývalé Poslanecké sněmovně procedura schválení dokončena. Této interpretaci odpovídá i dosavadní sněmovní praxe. Pokud zvláštní zákon obsahuje ustanovení o tom, že orgán nebo vláda „předkládá“ zprávu Poslanecké sněmovně, a žádné další ustanovení neupřesňuje, jak s ní má Poslanecká sněmovna naložit nebo že má Poslanecká sněmovna rozhodnout o něčem, co má se zprávou souvislost, bylo by přípustné, aby byly tyto zprávy projednány jen v příslušném výboru nebo jiném orgánu PS. Musí však jít zcela jasně a zřetelně o situaci, kdy je zpráva předkládána Poslanecké sněmovně za účelem pouhého informování Poslanecké sněmovny, nikoliv za účelem jiným.

1.198 Majetkové nároky sudetských Němců ve vazbě na Lisabonskou smlouvu (Dokument PDF, 413 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(studie, 6/2009, 17 str.)
Povinnost členských států dodržovat základní práva upravená v Listině EU může Soud EU posuzovat jen tehdy, pokud členské státy jednají v rámci práva EU. Problematika restitucí a další problematika dekretů prezidenta republiky nespadá do práva EU vymezeného ve zvláštních článcích zakládacích smluv a proto nemohou být dekrety a akty vzniklé jejich aplikací Soudem EU posuzovány. Pokud se jedná o možnost vyloučení použití Listiny EU na posuzování aktů v některém členském státu, není Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království skutečným nástrojem, který by tuto možnost přinášel. Odst. 2 protokolu naznačuje, že protokol nepředstavuje žádnou výjimku. Protokol pouze říká, že je přijat, „aby se předešlo jakékoliv pochybnosti“. Protokol pouze potvrzuje, že Listina EU nerozšiřuje působnost soudu EU posuzovat národní předpisy a jiné akty, pokud se tyto netýkají uplatňování práva EU. Z tohoto hlediska pouze potvrzuje pojetí, které bylo vysvětleno výše, tedy to, že soud EU nemá pravomoc posuzovat soulad aktu netýkajícího se práva EU s ustanoveními Listiny EU. I když Česká republika nevyjednala stejnou úpravu protokolu, jako má Velká Británie a Polsko, nic to nemění na rozsahu aplikace ustanovení Listiny EU na naše právo. Tomu odpovídá i Prohlášení České republiky k Listině základních práv EU, které bylo připojeno k závěrečnému aktu Lisabonské konference. Z výše naznačeného je možno uzavřít, že dekrety prezidenta republiky nebo akty vzniklé jejich aplikací splňují náležitosti stanovené v čl. 52 Listiny EU pouze tehdy, pokud by se jimi „uplatňovalo“ právo EU. Pokud tomu tak není (přičemž je nutno brát na zřetel i časové hledisko), není Listina EU použitelná a soud EU proto nemůže dekret nebo akt podle ní posuzovat.

2.091 Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993 - 2008 (Dokument PDF, 607 KB)
Autor: Ing. Josef Palán
(informační studie, 5/2009, 20 str.)


3.078 14. společné zasedání ministrů zahraničí EU a ministrů zahraničí skupiny Rio Praha, Česká republika, 11. – 14. 5. 2009 (Dokument PDF, 365 KB)
Autor: Jan Němec
(5/2009, 25 str.)
Zasedání ministrů zahraničí Evropské unie a zemí Rio Group (skupiny Rio) patřilo mezi největší akce pořádané v rámci českého předsednictví EU. Zúčastnili se ho zástupci všech členských zemí Evropské unie a 23 zemí Latinské Ameriky a Karibské oblasti. Za Evropskou unii byli dále jednáním přítomni Benita Ferrero-Waldnerová, komisařka pro vnější vztahy a evropskou politiku sousedství, zastupující Evropskou komisi, Manuel dos Santos, místopředseda Evropského parlamentu a José Ignacio Salafranca, člen Evropského parlamentu a spolupředseda Euro-Latinoamerického parlamentního shromáždění.Ze strany Rio Group se k jednáním připojil také Enrique Iglesias, generální tajemník Generálního iberoamerického sekretariátu.

<< 1 2 3 4 5 6 7 8>>




ISP (příhlásit)