O výboru

Rámcový popis činnosti

Z historie
Ústavně právní výbor vznikl v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění Československé republiky v r. 1921 sloučením výboru ústavního a výboru právního. Hlavní agendou byly záležitosti ústavního a volebního práva, k nimž patřily i věci jednacího řádu a imunity. Výbor se zabýval dále občanským právem, trestním právem, rodinným právem. Výbor fungoval v Poslanecké sněmovně až do r. 1938, po válce byl obnoven v listopadu 1945. Po vzniku České národní rady v r. 1968 byl založen ústavně právní výbor i v tomto sboru. V letech 1990 až 1995 procházely ústavně právním výborem Federálního shromáždění a ústavně právním výborem ČNR všechny reformní zákony. V r. 1991 projednal výbor Listinu základních práv a svobod. V r. 1992 připravil výbor České národní rady Ústavu České republiky. Projednal všechny zákony upravující odstátnění a samosprávu právnických profesí.

Ze současnosti
Po rozpadu federace (1. 1. 1993) se stal ústavně právní výbor České národní rady orgánem Poslanecké sněmovny. V letech 1992 až 1996 projednal zákony nezbytné pro nový stát. Byl přijat zákon o státním občanství, zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, zákon o státním zastupitelství, zákon o volbách do Parlamentu, nový správní řád, nový správní řád soudní. Na přelomu tisíciletí byl harmonizován český právní řád s právem Evropské unie. Ústavně právní výbor projednal zejména novely občanského a obchodního zákoníku, zabýval se tzv. euronovelou Ústavy, která umožnila vstup České republiky do Evropské unie, projednal zákon o volbách do Evropského parlamentu a ústavní zákon o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii. Soustavně se zabývá problematikou zlepšení podmínek i fungování justice. V rámci rozpočtové činnosti projednává návrhy rozpočtu a státního závěrečného účtu kapitol Ministerstva spravedlnosti, Ústavního soudu a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Aktuální agenda 7. volebního období Poslanecké sněmovny

Projednávání zákonů
Návrhy zákonů projednává každý výbor Poslanecké sněmovny mezi prvním a druhým čtením. Ústavně právní výbor projednává převážně zákony, k nimž má zákonodárnou iniciativu za vládu Ministerstvo spravedlnosti. Ministr je vždy zván na projednání zákona do výboru. Nejvýznamnější zákonodárnou oblastí je projednávání ústavních zákonů. Dále se výbor zabývá revizemi občanského práva, trestního práva hmotného i procesního. Výbor projednal a připravil pro jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu nový trestní zákoník. Další oblastí jsou úpravy obchodního práva a institucionální zajištění soudnictví a veřejné žaloby a zákony týkající se exekucí. Z oboru lidských práv projednal ústavně právní výbor v minulém volebním období zejména antidiskriminační zákon a dále zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů a zákon o střetu zájmů. Členové výboru mají právo podávat pozměňovací návrhy k návrhu zákona. Závěrem projednání návrhu zákona je přijetí usnesení, kterým výbor doporučí (nebo nedoporučí) schválení návrhu Poslanecké sněmovně. Nejméně pětina všech členů výboru může připravit oponentní zprávu.

Kontrola vlády
Ústavně právní výbor se zabývá kontrolou vlády a rozpočtovou činností. Výbor má právo předvolat člena vlády i vedoucího jiného správního úřadu, v jehož čele nestojí člen vlády, a žádat od nich informace a vysvětlení.

Zahraniční styky a další aktivity
Výbor udržuje zahraniční styky s partnerskými výbory v Evropě i ve světě. Výbor pořádá nebo spolupořádá semináře a konference k tématům aktuální legislativy.

Jednání výboru
Výbor se usnáší nadpoloviční většinou přítomných členů. Schůze výboru jsou v zásadě veřejné. Na návrh je možno prohlásit schůzi za neveřejnou, pak je veřejnost včetně sdělovacích prostředků vyloučena. Schůze svolává a řídí předseda výboru. Předseda je povinen svolat schůzi výboru, pokud se o tom usnese Poslanecká sněmovna nebo o to požádají aspoň dvě pětiny všech členů výboru, pak tak musí učinit do 15 dní. Pořad schůzí výboru navrhuje předseda a usnese se o něm výbor. Pokud žádá člen výboru o doplnění bodu pořadu, musí s tím vyslovit souhlas tři pětiny členů výboru.




ISP (příhlásit), RSZ (přihlásit)