Legislativní proces projednávání návrhů zákonů

Předkladatel PS PS VládaVL Poslanecká sněmovna O 1 V 2 3 Senát PS O V S PSPS PrezidentP PSPS Zákon

Předkladatel

Právo předkládat návrhy zákonů má podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda a krajská zastupitelstva. Součástí návrhu je kromě znění zákona i důvodová zpráva. Ta musí zhodnotit platný právní stav, vysvětlit nezbytnost nové úpravy, popsat předpokládané dopady na veřejné rozpočty a objasnit soulad návrhu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami.

Poslanecká sněmovna

  • PS

    Návrh zákona se předkládá předsedovi Poslanecké sněmovny, který jej postoupí organizačnímu výboru. Předseda rovněž rozešle návrh zákona všem poslancům a klubům, aby se na jeho projednávání mohli připravit.

Vláda

  • VL

    Pokud není předkladatelem návrhu vláda, pošle jí předseda sněmovny návrh k vyjádření stanoviska. Vláda se vyjádří do 30 dnů.

Poslanecká sněmovna

  • O

    Organizační výbor navrhuje zpravodaje pro první čtení a navrhuje, kterému výboru má Sněmovna návrh zákona přikázat v prvém čtení.

  • 1

    1. Čtení Při prvním projednávání návrhu v plénu Sněmovny vystoupí navrhovatel zákona a zpravodaj. Po obecné rozpravě, která není časově omezena, může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo přikázat některému z výborů k dalšímu projednání.

  • V
    • Výbor projednává návrh zákona obvykle ve lhůtě 60 dnů. Většinu návrhů zákonů přikazuje Sněmovna jedinému výboru podle věcného zaměření návrhu. Výbor projednává návrh zákona nejprve v obecné rozpravě, poté v rozpravě podrobné, ve které mohou poslanci vznášet pozměňovací návrhy. Na závěr výbor přijímá usnesení, ve kterém Sněmovně doporučí návrh schválit, zamítnout nebo vrátit k dopracování. Alespoň pětina členů výboru může předložit oponentní zprávu.
  • 2

    2. Čtení Ve druhém čtení na schůzi Poslanecké sněmovny návrh zákona opět uvede navrhovatel, poté vystoupí zpravodaj výboru. Po obecné rozpravě následuje podrobná rozprava, v níž kdokoliv z poslanců může předložit pozměňovací návrhy. Poslanci mohou předložit i návrh na zamítnutí návrhu zákona, o kterém se hlasuje až ve třetím čtení nebo návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání. Pokud není zákon na závěr druhého čtení vrácen výboru k novému projednání, postupuje do třetího čtení.

  • 3

    3. Čtení Třetí čtení lze zahájit nejdříve po uplynutí 72 hodin po doručení pozměňovacích návrhů poslancům. Lhůta může být na návrh navrhovatele a se souhlasem Sněmovny zkrácena, a to minimálně na 48 hodin. V rozpravě lze navrhovat už jen opravy legislativně technických a jiných chyb nebo opakování druhého čtení. Zpravodaj spolu s navrhovatelem vyjádří své stanovisko k návrhu (kladné, záporné, neutrální). Nejprve se hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích, případně jiných návrzích, nakonec o návrhu zákona jako celku. Pokud není souhlas vysloven, návrh zákona nebyl přijat a legislativní proces je ukončen neúspěšně. Je-li souhlas vysloven, projednávání ve Sněmovně v této fázi končí a návrh zákona, s nímž vylovila Sněmovna souhlas, je bez zbytečného odkladu postoupen Senátu.

Senát

  • PS

    Předseda Senátu postoupený návrh zákona předává organizačnímu výboru Senátu. Senát je povinen se o návrhu zákona usnést do 30 dnů od jeho postoupení. Senát se zabývá návrhem v jediném čtení, kterému předchází projednání v příslušném výboru.

  • O

    Návrh přikazuje výborům organizační výbor Senátu nejdéle do tří dnů od postoupení zákona z Poslanecké sněmovny.

  • V
    • Projednávání v senátních výborech probíhá obdobně jako ve výborech Sněmovny (určení zpravodaje, obecná rozprava, podrobná rozprava, pozměňovací návrhy, závěrečné usnesení). Výbory jsou si vědomy toho, že Sněmovna schvaluje senátní pozměňovací návrhy jako celek. Senátoři proto často navrhují pouze takové pozměňovací návrhy, které mají šanci být ve Sněmovně přijaty jako celek.
  • S

    Pokud Senát návrh zákona schválí nebo vyjádří vůli se návrhem nezabývat nebo marně uplyne 30-ti denní lhůta k projednání, je zákon postoupen prezidentovi k podpisu. Jestliže Senát návrh zákona zamítne nebo k němu přijme pozměňovací návrhy, vrací se návrh zákona k projednání do Sněmovny.

Poslanecká sněmovna

  • PS

    O návrhu Senátem zamítnutého zákona hlasuje Sněmovna znovu. Jestliže se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina všech poslanců (101), je zamítnutí Senátem tzv. přehlasováno a zákon je přijat. Pokud Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, hlasuje Sněmovna o pozměněném návrhu nejdříve za 10 dnů (ke schválení stačí prostá většina). V opačném případě hlasuje o původním znění zákona. Ten musí být potvrzen nadpoloviční většinou všech poslanců.

Prezident

  • P

    Prezident republiky má právo vrátit zákon s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen do Sněmovny. V takovém případě o vráceném zákonu opět hlasuje Sněmovna. Pokud prezident zákon nevrátí, podepíše jej a postoupí zpět předsedovi Poslanecké sněmovny.

Poslanecká sněmovna

  • PS

    O zákonu vráceném prezidentem hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pokud setrvá na zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců (101 hlasů), pak je zákon přijat.

Předseda vlády

  • VL

    Předsedovi vlády je schválený zákon zaslán k podpisu a je předán k uveřejnění ve Sbírce zákonů a stává se platným. Účinným je teprve datem uvedeným v zákoně.



ISP (příhlásit), RSZ (přihlásit)