Aktuality

"Osmičková" výročí IV - Ústava 9. května 1948 (9. 5. 2018)
Přijetí Ústavy Československé republiky v roce 1948 představovalo završení legislativního procesu po únorovém převratu.

"Osmičková" výročí IV - Ústava 9. května 1948

Parlamentní knihovna a Archiv Poslanecké sněmovny uvádějí další díl své digitální kolekce k osmičkovým výročím, tentokrát věnovaný tzv. květnové ústavě, od jejíhož přijetí uplyne letos 70 let.

 

V období od 11. března až do voleb v květnu 1948 byly během několika málo měsíců intenzivní zákonodárné činnosti schváleny zákony jako například:

  • série zemědělských zákonů (mj. omezení vlastnictví půdy nad 50 ha) 
  • znárodňovací zákony (vyvlastnění průmyslových a výrobních podniků nebo  podniků s více než 50 zaměstnanci, zestátnění Československého rozhlasu atd.)
  • v sociálním zákonodárství byl schválen zákon o národním pojištění 
  • vzdělávací systém nově reprezentoval školský zákon 
  • divadelní zákon pak upravoval kulturní oblast
  • rovněž byly přijaty volební zákony, na jejichž základě proběhly koncem měsíce května volby do Národního shromáždění

Celkem šlo o 75 legislativních norem. Tyto zákony dobře charakterizovaly cíle nového režimu.

Jak je patrno z názvu, hlavním posláním Ústavodárného Národního shromáždění 1946 - 48 bylo vypracování nové ústavy. Ta byla intenzivně připravována v rámci ústavního výboru ÚNS (podle zákona ze dne 17. října 1946, č. 197 Sb.) a jeho subkomise (sbor expertů).
V čele  ústavního výboru o 36 členech stál sociální demokrat O. John a generálním zpravodajem ústavy byl poslanec V. Procházka (KSČ).

Předseda ústavního výboru
Oldřich John
Generální zpravodaj Ústavy
Vladimír Procházka

Spory o podobu ústavy probíhaly zejména v rámci již zmíněných parlamentních orgánů a reflektovaly tehdejší politickou a společenskou situaci v Československu. Únorový mocenský zvrat však znamenal, že ústavní výbor se stal především schvalovatelem návrhů odhlasovaných předsednictvem ÚV KSČ.

K vlastnímu obsahu ústavy odkazujeme na 112. a 113. schůzi ÚNS, kdy byl návrh projednáván na plénu (tisk 1227). Zajímavá je též parlamentní poúnorová rétorika jednotlivých řečníků.

Ústava byla definitivně schválena všemi 246 přítomnými poslanci jako zákon č. 150/1948 Sb. na poslední, slavnostní schůzi ÚNS, která se konala ve Vladislavském sále na Pražském hradě dne 9. května 1948. Datum nebylo vybráno náhodně - mělo odkazovat na osvobození Prahy sovětskou armádou v roce 1945.
Průběh schůze dobře zaznamenávají dobové fotografické dokumenty z archivní digitální badatelny a dále stenoprotokoly z digitální parlamentní knihovny.

Ukázky z fotosbírky Archivu Poslanecké sněmovny - celá kolekce fotografií k této události je dostupná v naší Digitální badatelně

 

Prezident Edvard Beneš odmítl novou ústavu podepsat a odešel z úřadu po květnových volbách. Abdikoval k 7. červnu 1948 a stáhl se z politického života.
Jediným kandidátem na nového prezidenta byl dle návrhu komunistických poslanců dosavadní předseda vlády K. Gottwald, který byl 14. června na Pražském hradě Národním shromážděním zvolen prezidentem a následně novou ústavu stvrdil svým podpisem.

Z fondu Parlamentní knihovny přinášíme výběr z dobových novinových titulků k hlavním událostem, které nastaly kolem 9. května 1948:

 

Uchováváme minulost, ale žijeme v přítomnosti. Navštivte naši digitální parlamentní knihovnudigitální badatelnu.
Jsme tu pro Vás - můžete využít našich služeb při osobní návštěvě v Parlamentní knihovně, v Čítárně novin a časopisů i v Archivu Poslanecké sněmovny.

Parlamentní knihovna a Archiv Poslanecké sněmovny



Navigace sekce Aktuality

Digitální repozitář

Digitální archiv parlamentních dokumentů

Digitální repozitář


ISP (příhlásit)