Aktuality

"Osmičková" výročí I - Únor 1948 (25. 2. 2018)
Úvodní díl z celoročního cyklu k tzv. "osmičkovým" výročím

"Osmičková" výročí I - Únor 1948

Parlamentní knihovna a Archiv Poslanecké sněmovny představují první díl své digitální kolekce k osmičkovým výročím věnovaný událostem v únoru 1948.

Prozkoumejte prostřednictvím digitální parlamentní knihovny a digitální badatelny dobové dokumenty a obsah i dikci projevů tehdejších prominentních politiků, které rezonovaly v ústavodárném Národním shromáždění před i po únorových událostech v roce 1948.

Ústavodárné Národní shromáždění byl jednokomorový zákonodárný sbor Československé republiky, který existoval mezi červnem 1946 a červnem 1948 a jeho hlavním úkolem bylo dát republice novou ústavu. Funkční období ÚNS nemělo být delší než dva roky.

Od jara 1946 zasedalo tehdy ještě Prozatimní národní shromáždění v budově bývalé Peněžní burzy (Pražské burza peněžní a zbožní) v tehdejší Hooverově ulici (později Vítězného února, dnes Wilsonova). Sem se shromáždění dočasně přesunulo, aby bylo možné v květnu 1946 uspořádat v Rudolfinu první ročník festivalu Pražské jaro. Toto provizorium bylo zpečetěno přestavbou objektu v letech 1966-1973 do dnešní podoby budovy bývalého Federálního shromáždění, později Rádia Svobodná Evropa (RFE) a dnes Národního muzea.


Z našich bohatých historických fondů pro Vás vybíráme například interpelační předúnorovou 90. schůzi ÚNS z 21. ledna 1948, na které tehdejší ministr národní obrany armádní generál L. Svoboda odpovídá na dotaz posl. M. Sedláka (SD) ve věci odhalení skupiny zrádců v Čechách.

Dále ze stenoprotokolů stojí za to zmínit například rozpravu ke Smlouvě o obchodu a plavbě mezi Československem a Sovětským svazem, jež se projednávala na 93. schůzi ÚNS dne 4. února 1948. "Slovní přestřelka" mezi poslanci V. Davidem (KSČ) a I. Ducháčkem (L) dobře vystihuje atmosféru v tehdejším ÚNS.
Posl. V. David ve svém projevu silně oceňoval aktivitu Sovětského svazu ve věci dodávek obilí a také porovnával uzavírání obchodních smluv se Sovětským svazem a s jinými zeměmi. Dále pokračoval:
"Jsou u nás lidé, kteří těžce nesou projevy vděčnosti našeho obyvatelstva k Sovětskému svazu za poskytnutou pomoc. …. Je třeba energicky skoncovat s takovou obojetnou politikou, která na jedné straně oficiálně poklonkuje Sovětskému svazu a na druhé straně neoficiálně proti němu štve a jej pomlouvá. .... Není myslitelné nadále nechávat škodit tyto jedovaté plazy a je věcí cti našeho lidu, aby je rozšlapal, aby byl stále na stráži československo-sovětského přátelství. Toho, kdo toto pro nás důležité spojenectví a přátelství napadá a ohrožuje, je nutno nemilosrdně potrestat."

Na 24. února 1948 byla plánovaná řádná schůze Ústavodárného Národního shromáždění. O den dříve 23. února se však předsednictvo ÚNS na návrh místopředsedy A. Petra (L) usneslo plánovanou schůzi vzhledem k trvající vládní krizi zrušit.

O den později byla vyhlášena generální stávka a ve středu 25. února prezident Beneš přijal demisi nekomunistických ministrů a souhlasil s doplněním vlády podle Gottwaldova návrhu.

První popřevratová schůze ÚNS (94. schůze) se konala 10. března 1948. V úvodu ministr vnitra V. Nosek (KSČ) sdělil přítomným mimořádnou zprávu, a sice, že ministr zahraničních věcí Jan Masaryk "ukončil dobrovolně svůj život", poté následovalo úderné vládní prohlášení ministerského předsedy Klementa Gottwalda, jímž informoval přítomné poslance o demisi demokratických ministrů,  "otevřené vládní krisi", a po zhodnocení situace ve společnosti představil akční program své vlády, kterou jmenoval prezident E. Beneš. V rámci svého prohlášení mimo jiné zdůraznil, že k doplnění a rekonstrukci vlády "došlo přísně ústavní, demokratickou a parlamentní cestou. To musí uznat každý, kdo má oči k vidění a uši k slyšení".

Prázdné křeslo ministra zahraničních věcí
se smuteční kyticí
Projev K. Gottwalda -
vystoupení s vládním prohlášením
Další fotodokumentace
je dostupná v Digitální badatelně

Rozprava k vládnímu prohlášení Klementa Gottwalda se uskutečnila následující den 11. března 1948 od 10.00 hodin na 95. zasedání ÚNS, přítomno bylo 241 poslanců podle prezenční listiny. Z rozpravy odkazujeme na projev poslance R. Slánského (KSČ). Hlasování o vládním prohlášení dopadlo pro K. Gottwalda příznivě. Souhlas s ním vyslovilo 230 poslanců.

Mnozí poslanci se po únorových událostech vzdávali mandátu. Na zmiňované 95. schůzi ÚNS bylo oznámeno, že poslanci J. Šrámek (L), F. Zemínová (ČS), A. Hřebík (SD), V. Beneš (SD) - bratr prezidenta E. Beneše, V. Bernard (SD) a J. Stránský (ČS), se vzdali svých mandátů přípisy. Dále tak učinili například M. Horáková (ČS) nebo A. Klimek (L) a mnozí další. Někteří poslanci byli vydáni k trestnímu stíhání a jiní bezprostředně po únoru emigrovali (například H. Ripka (ČS), P. Zenkl (ČS), V. Krajina (ČS)- nejprve stíhán, O. Hora (ČS), I. Ducháček (L) atd.).

Zleva: M. Horáková, I. Ducháček, V. Bernard, J. Stránský, P. Zenkl, H. Ripka
Zleva: V. Beneš, A. Hřebík, O. Hora, V. Krajina, B. Deči, F. Klátil

Další členové ÚNS měnili svou stranickou příslušnost; Československá strana lidová vylučovala některé poslance z řad svých členů nebo z poslaneckého klubu (101. schůze ÚNS z 25. března 1948).

Vzhledem k rezignacím značného množství poslanců a v souladu s pravidly došlo k převolení členů Stálého výboru podle § 54, odst. 1 ústavní listiny a čl. 7 ústavního zákona z 11. dubna 1946 o ústavodárném Národním shromáždění. (Stálý výbor byl povinně zřizovaným výborem o 24 členech a 24 náhradnících vždy na jeden rok. Mohl přijímat naléhavá opatření s mocí zákona v době, kdy Národní shromáždění nezasedalo nebo bylo rozpuštěno.)
Nutná byla také reorganizace stávajících výborů a znovuzvolení jejich členů. To vše se událo na 96. schůzi ÚNS dne 11. března 1948. Dále se konala doplňující volba členů předsednictva a složení jejich slibů (98. schůze ÚNS, 18. března 1948).

Na 97. schůzi ÚNS dne 17. března 1948 pak předseda J. David (ČS) oznámil, že "president republiky prohlásil podle § 28 ústavní listiny rozhodnutím ze dne 15. března 1948 podzimní zasedání ústavodárného Národního shromáždění za ukončené dnem 17. března 1948 a zároveň svolal ústavodárné Národní shromáždění k zasedání jarnímu k témuž dni."
Začíná se tedy psát historie "obnoveného" ústavodárného Národního shromáždění.

Na uvolněná místa poslanců jsou povoláváni náhradníci a ústavodárné Národní shromáždění může pracovat (dvakrát se zasedalo i o víkendu) a schvalovat návrhy zákonů, jež předložila Gottwaldova vláda v souladu se svým programem a to tak, aby se klíčové zákony stihly přijmout do květnových voleb.
Mezi těmi nejdůležitějšími uveďme například vyvlastnění budovy pražské peněžní burzy, dokončení pozemkové reformy, čtyři zaměstnanecké zákony, divadelní zákon, nový školský zákon nebo obsáhlý zákon o národním pojištění.
Intenzivní zákonodárná činnost komunisty ovládnutého parlamentu vyvrcholila schválením nové ústavy dne 9. května 1948.

Vysvětlivky – zkratky polit. stran:
KSČ – Komunistická strana Československa
L – Československá strana lidová
SD – Československá sociální demokracie
NS / ČS – Československá strana národně socialistická (po únoru 1948 – Československá strana socialistická)
SSO – Strana Slovenskej obrody (před únorem 1948 DS – Demokratická strana)

Pro dokreslení tehdejší atmosféry přinášíme i výběr z dobových novinových titulků (z historických fondů Parlamentní knihovny):

 

Rozsáhlý fond Parlamentní knihovny reflektuje "Vítězný únor" prostřednictvím těchto publikací:

 

Uchováváme minulost, ale žijeme v přítomnosti. Navštivte naši digitální parlamentní knihovnu a digitální badatelnu.
Jsme tu pro Vás - můžete využít našich služeb při osobní návštěvě v Parlamentní knihovně, v Čítárně novin a časopisů i v Archivu Poslanecké sněmovny.

Parlamentní knihovna a Archiv Poslanecké sněmovny



Navigace sekce Aktuality

Digitální repozitář

Digitální archiv parlamentních dokumentů

Digitální repozitář


ISP (příhlásit)