24. schůze Poslanecké sněmovny bude pokračovat v úterý 18. prosince

10. 12. 2018

Na čtvrtek 13. prosince je od 9.00 hodin na žádost skupiny poslanců svolaná 25. schůze Sněmovny k 2. čtení novely zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi - sněmovní tisk č. 38

Příspěvek na domácí péči o lidi s nejtěžším postižením by se měl zvýšit o 6000 korun na 19.200 korun měsíčně. Obdobně se má zvýšit příspěvek na péči o těžce postižené o 4000 korun na 12.800 až 13.900 korun měsíčně podle věku. Takřka jednomyslně to schválila Sněmovna v pátek 7. prosince v Senátem navržené novele zákona o sociálních službách (sněmovní tisk č. 160).
Změny znovu posoudí horní komora parlamentu, která původně navrhovala jen zvýšení příspěvku u nejvíce postižených. Sněmovní doplnění má zajistit, že příspěvky pro postižené ve dvou nejvyšších stupních nebudou tolik rozdílné vzhledem k tomu, že ani míra postižení se nemusí příliš lišit. Ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová (ČSSD) změny podpořila s tím, že vycházejí z růstu životních nákladů a minimální mzdy.
Příspěvek na domácí péči pro lidi v nejtěžším čtvrtém stupni postižení, kteří jsou zcela závislí na pomoci druhých, by se měl zvýšit od počátku příštího roku. Příspěvek na péči o těžce postižené se má zvýšit od července 2019. Navýšení se bude týkat zhruba 110.000 osob, z toho 25.000 plně závislých, které potřebují celodenní péči.
Doprovodným usnesením Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby do 1. září 2019 připravila předvídatelný valorizační mechanismus navyšování příspěvku na péči ve všech stupních závislosti s navázáním na pevně daný ekonomický ukazatel.

Svátek 17. listopadu, tedy Den boje za svobodu a demokracii, by se měl připomínat i jako Mezinárodní den studentstva. Sněmovna doplnění jeho názvu schválila v novele zákona o státních svátcích (sněmovní tisk č. 192) . Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad stal na památku represí nacistů vůči českým vysokým školám v tehdejším protektorátu v roce 1939. Nacisté tehdy popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa. O 50 let později se v Praze konala pietní studentská demonstrace, následný pochod jejích účastníků byl násilně zastaven komunistickou policií. Odstartovalo to pád socialistického režimu v tehdejším Československu.

Sněmovna ve středu večer dokončila druhé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, jednoho z nejsledovanějších bodů celého pořadu schůze. Čtvrtek byl určený především interpelacím.

Sněmovna ve středu 5. prosince přehlasovala Senát a schválila novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky (sněmovní tisk č. 130). Od roku 2012 byla uzákoněna možnost převádět prostředky z výnosů privatizace do státního rozpočtu. Často se v této souvislosti uvádělo, že tyto prostředky měly sloužit na krytí schodku důchodového účtu. Je ale třeba si uvědomit, že ve chvíli, kdy jsou prostředky převedeny do rozpočtu, stávají se příjmy státního rozpočtu a jsou k nerozeznání od jiných příjmů rozpočtu, typicky daní. Od roku 2012 bylo do státního rozpočtu převáděno průměrně 10 mld. ročně, a to při zachování bezpečného zůstatku na krytí privatizačních výdajů, zejména nejvýznamnější ekologie.

„Ministerstvo financí se jako zodpovědný hospodář rozhodlo tuto absurdní situaci řešit jednoduchou a logickou novelou, která usnadní převádění peněz z jedné státní kapsy do druhé – z privatizačních účtů do státního rozpočtu. Vítám, že prostředky, které nebudou využity na krytí privatizačních výdajů, nezůstanou nečinně ležet, ale budou moci být smysluplně využity na investiční či sociální potřeby dle aktuálního stavu hospodářství. Tento proces bude transparentní a kontrolovatelný, neboť bude podléhat standardním procesům uplatňovaným při sestavování státního rozpočtu,“ komentuje schválení novely ministryně financí Alena Schillerová.

Schválena byla rovněž novela zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu (sněmovní tisk č. 284), která zavádí do českého kalendáře jako významný den 8. říjen – Památný den sokolstva. Předkladatelé v důvodové zprávě vyzdvihují význam Sokola v našich dějinách a mj. uvádějí, že sokolové byli nositeli demokratických a humanistických principů. Datum 8. října se vztahuje k roku 1941, kdy byl gestapem zahájen velký úder proti Sokolu a řada členů této tělovýchovné organizace byla zatčena.

Souhlas ve 3. čtení vyslovila Sněmovna rovněž se sněmovním tiskem č. 136 – s vládním návrhem novely zákona o Rejstříku trestů, která reaguje na požadavky obsažené v nařízení EP a Rady EU, jehož cílem je podpořit volný pohyb osob odstraněním některých formalit, které jsou spojeny s překladem veřejných listin. Novela umožní lidem požádat o vydání výpisu z evidence trestního rejstříku s přiloženým vícejazyčným standardním formulářem. Pro použití výpisu v zahraničí už tak lidé nebudou potřebovat ověřený překlad výpisu. Předloha řeší i případy, v nichž nebude možné formulář vydat na počkání. Vládní návrh také přináší některé technické změny, například zákon přizpůsobí nové úpravě přestupkového práva. V novele se odráží také nově zavedené záležitosti v informačních systémech veřejné správy a v elektronické identifikaci lidí. Sněmovna jen zpřesnila postup v případě podání žádosti o výpis z trestního rejstříku elektronicky přes portál veřejné správy.

Sněmovna schválila rovněž nová pravidla ochrany soukromí, která navazují na evropské nařízení GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Nový zákon o zpracování osobních údajů spolu se související doprovodnou novelou (sněmovní tisky č. 138 a č. 139) má především zavést přípustné výjimky z evropských pravidel. Maximální sankci za porušení zákona norma ponechává na deseti milionech korun, horní sazbu pokut pro malé obce poslanci omezili na 15.000 korun.
Poslanci ve vládní předloze upravili výjimky z pravidel pro média nebo vědecké, výzkumné a statistické účely. Odmítli naopak snížit pod 15 let navrhovanou věkovou hranici, po jejímž dosažení by děti mohly samy naplno využívat sociální sítě.
Na popud Jakuba Michálka (Piráti) Sněmovna vyslovila souhlas s tím, aby se Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) stal odvolacím správním orgánem pro případy, kdy úřady nevyhoví žádostem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Nový zákon o zpracování osobních údajů ruší a nahrazuje dosavadní zákon o ochraně osobních údajů z roku 2000 a současně ruší více než 20 schválených změn v jiných zákonech. Doprovodná novela zasahuje do více než 30 dalších zákonů.
Sněmovna zmírnila vládou navrhované omezení práva na informace, které se týkají údajů o trestním řízení nebo českých zájmů v zahraničí. Zákon o svobodném přístupu k informacím se podle vládního návrhu neměl vztahovat nejen na poskytování údajů o probíhajícím trestním řízení, ale také na "informace týkající se trestního řízení" s výjimkou rozsudků. Sněmovna však přijala kompromisní návrh Ondřeje Profanta (Piráti), podle něhož informace nebudou poskytnuty pouze v případě, pokud by to mohlo zmařit účel trestního řízení, "zejména zajištění práva na spravedlivý proces". Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím nakonec souhlasil.
Další přijaté zmírnění se týká vládou navrhovaného odepření informací, které by mohly "ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí". Podle přijaté sněmovní verze by se zveřejňování netýkalo pouze údajů, jejichž poskytnutí "významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí". Vztahovalo by se tedy jen na diplomatická vyjednávání či řešení problémů českých občanů v cizině.
Novela jako celek podle ministerstva reaguje především na požadavky zpravodajských služeb a Bezpečnostní rady státu. "Posiluje ochranu práce s utajovanými skutečnostmi a informacemi citlivými z hlediska bezpečnosti České republiky a jejích občanů, zejména v kontextu hybridních hrozeb," uvedlo ministerstvo vnitra. Novela je rovněž reakcí na závěry sněmovní vyšetřovací komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů. Sněmovna tehdy vyzvala vládu mimo jiné k úpravě informačního zákona tak, aby nebyla prolamována zásada neveřejnosti přípravného trestního řízení. Poslanci rovněž rozšířili pravomoci Úřadu pro ochranu osobních údajů o možnost použít informační příkaz, který by pomohl odstranit obstrukce úřadů s poskytováním požadovaných informací. Stejnou pravomoc, kterou nyní mají jen soudy, mají získat rovněž nadřízené úřady.

Evropské nařízení o osobních údajích, známé pod zkratkou GDPR, které je účinné od 25. května, má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce.

Přípravné třídy základních škol by se opět mohly otevřít i dětem, které mají takzvaný odklad věkem, neboť dosáhnou šesti let od září do prosince. Sněmovna dnes schválila navzdory nesouhlasnému postoji vlády poslaneckou novelu školského zákona (sněmovní tisk č. 115), která to předpokládá. Školský zákon umožňuje od loňského září přijímat do přípravných tříd jen děti s povoleným odkladem povinné školní docházky. Děti, které by měly takzvaný odklad věkem, opomíjí. Tyto děti mají možnost buď zůstat v mateřské škole, nebo nastoupit předčasně do první třídy základní školy. Podle autorů novely z řad KDU-ČSL, Pirátů, ODS, ČSSD, TOP 09 a STAN ani jedno řešení není pro tyto děti dobré.

Jízdné ve vlacích, autobusech nebo přívozech a lanovkách by mělo nově spadat do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty místo nynějších 15 procent. Počítá s tím novela zákona o DPH (sněmovní tisk č. 140), kterou předložili poslanci STAN a  kterou dnes schválila Sněmovna. Přeřazení jízdenek do nižší sazby by mělo podle předkladatelů nechat ve veřejné dopravě víc peněz. Nynější sazba DPH na jízdné v osobní pozemní hromadné pravidelné dopravě je podle autorů novely v ČR osmá nejvyšší v Evropě. Vláda s návrhem nesouhlasila a mimo jiné upozornila, že změna by představovala výpadek v příjmech státního rozpočtu, rozpočtu krajů i obcí v předpokládané výši 930 mil. Kč.



24. schůze Poslanecké sněmovny bude pokračovat v úterý 18. prosince (10.12.2018) 24. schůze Poslanecké sněmovny bude pokračovat v úterý 18. prosince (10.12.2018) 24. schůze Poslanecké sněmovny bude pokračovat v úterý 18. prosince (10.12.2018) 24. schůze Poslanecké sněmovny bude pokračovat v úterý 18. prosince (10.12.2018)

Navigace sekce Poslanecká sněmovna



ISP (příhlásit)