Volně přístupné práce PI

Vybrané práce
Parlamentního institutu

Ústavní právo a politologie

1.180 Přehled návrhů ústavních zákonů od roku 1993 do současnosti
Informační podklad, duben 2008, 8 str.
Autoři: Jindřiška Syllová, Robert Vyklický

1.182 Možnosti zklidnění legislativního procesu v Poslanecké sněmovně a jejich použití v procedurách zahraničních parlamentů
Informační podklad, květen 2007, 16 str.
Autor: Jindřiška Syllová
Práce předkládá varianty pro zklidnění legislativního procesu v České republice. První možností zklidnění legislativního procesu je omezení práva podávat pozměňovací návrhy. Toto právo patří ke všeobecně uznávaným prerogativám členů parlamentu. Vyplývá z jejich práva zákonodárné iniciativy. Řada parlamentů však definuje přesné podmínky pro podávání pozměňovacích návrhů, což zefektivňuje zákonodárný proces a činí jej transparentnějším. Druhou možností je zavedení pravidla, podle kterého každý pozměňovací návrh podaný ve druhém čtení musí být projednán ve výboru. Toto pravidlo by podstatně prodloužilo projednávání návrhu zákona. Pokud by projednávání ve výboru probíhalo stejně jako při projednávání návrhu zákona po prvním čtení, tedy včetně pozvání zástupce vlády a dalších činitelů, vyžadovalo by to změnu harmonogramu schůzí Poslanecké sněmovny a musel by být změněn jednací řád Poslanecké sněmovny. Práce se dále zabývá také nálezem Ústavního soudu o tzv. přílepcích. V souladu s tímto nálezem je třeba uvažovat o zákazu přílepků. Zakotvení zákazu přílepků v sobě nese dva základní problémy. Prvním z nich je formulace přílepku, tedy vyjádření souvislosti pozměňovacího návrhu k návrhu zákona. Druhým podstatně důležitějším problémem je to, kdo bude rozhodovat o tom, jak ustanovení vykládat. V praxi jednacích řádů existuje řada pokusů o formulování přílepků, jediným relativně úspěšným státem (když vyloučíme USA, viz příloha práce) je Francie. Její úspěch v určení přílepků vychází z toho, že kompatibilitu pozměňovacího návrhu se zněním jednacího řádu posuzuje (resp. Může posuzovat) Ústavní rada. Přemíře pozměňovacích návrhů se ve skutečnosti úspěšně čelí jen ve státech, kde je zvyklostí kázeň poslanců vládních koalic (Španělsko, Portugalsko, Nizozemsko, částečně Švédsko), a kde poslanci obvykle nejdou navrhovanými pozměňovacími návrhy proti své vládě. Zároveň i jednací řád je v těchto státech vůči podávání pozměňovacích návrhů velmi přísný. Studie obsahuje i přehled dalších možností jak legislativní proces zklidnit a obsahuje přehled řešení této problematiky v zahraničních jednacích řádech.

1.181 Úprava činnosti lobbistů ve vybraných státech
Srovnávací studie, září 2004, březen 2007, 10 str., přílohou je informační podklad PI-1-181_přílohy, 70 str.
Autoři: Libor Chlad, Petr Kolář, Štěpán Pecháček
Lobbismus je neodmyslitelnou součástí parlamentního života, je jedním ze způsobů zprostředkování zájmů mezi jejich nositeli a veřejnou autoritou s rozhodovacími pravomocemi. Cílem Lobbingu je tyto zájmy prosadit a zakotvit v podobě právní normy. Některé země, zejména s angloamerickou parlamentní tradicí, se snaží o regulativní úpravu činnosti lobbistů na půdě parlamentu i mimo ní. Často diskutovanou otázkou v souvislosti s právní úpravou lobbismu v jednotlivých zemích je vymezení lobbisty, resp. lobbistické skupiny, z hlediska způsobu a charakteru reprezentace jimi zprostředkovaných zájmů. Je zapotřebí rozlišovat dvě základní skupiny lobbistů: na jedné straně jsou to lobbistické skupiny (v našem prostředí většinou označované jako konzultantské společnosti), které za úplatu zprostředkovávají kontakt mezi zákonodárci a různými skupinami klientů. Na straně druhé je za lobbisty (v širším slova smyslu) zapotřebí označit i reprezentanty specifických zájmů různých sociálních skupin. Takoví lobbisté bývají u nás označováni jako zájmové skupiny a patří mezi ně odbory, zaměstnavatelské svazy, profesní organizace apod. Nalezení hranice mezi oběma skupinami je v zásadě nemožné, a proto i zavedení povinné registrace lobbistických skupin by se zřejmě muselo dotýkat obou skupin lobbistů. Práce přináší přehled o přístupu k lobbingu v USA, Kanadě a v některých evropských zemích a na půdě Evropského parlamentu. Součástí práce je příloha s plnými texty právních norem, které lobbování ve vybraných zemích upravují.
Příloha je dostupná elektronicky na adrese: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-1-181_prilohy.pdf

3.061 Zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám (ústavněprávní aspekty)
Studie, listopad 2006, aktualizace únor 2007, 17 str.
Autoři: Martin Kavěna, Jindřiška Syllová
Zapojení České republiky do systému obrany proti balistickým raketám je z ústavněprávního hlediska komplikovanou záležitostí, skládající se z několika rozdílných právních úkonů. Dohoda (smlouva) o protiraketové obraně je dvoustrannou mezinárodní smlouvou, upravenou v čl. 49 Ústavy. Pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky se rozumí služební umístění specifikované součásti ozbrojených sil cizího státu nebo cizích států na území České republiky. K pojmu „pobyt“ je možno citovat důvodovou zprávu k současnému znění čl. 43 Ústavy: „Parlament vyslovuje souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Za pobyt se nepovažuje průjezd nebo přelet státního území ozbrojenými silami jiných států, proto je tato záležitost navrhována v odstavci 5 do rozhodovací působnosti vlády. Ozbrojenými silami ve smyslu rozhodovací pravomoci ústavních orgánů se rozumí vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary“. Ústava a její důvodová zpráva vykládají pojem tak, že se jím rozumí rovněž umístění vojenských zařízení jiného státu na území České republiky. Při tomto výkladu je nutno takový pobyt schválit oběma komorami Parlamentu kvalifikovanou většinou. Režim vlastního pobytu příslušníků ozbrojených sil cizího státu nestanoví usnesení Parlamentu, ale zákon. Tento zákon upravuje obecně podmínky, za nichž příslušníci cizích ozbrojených sil na území ČR pobývají. Takovým zákonem je nyní zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Podmínky pobytu stanovené zákonem jsou obvykle předem dohodnuty prostřednictvím mezinárodních smluv (nyní SOFA). Jde o smlouvu podle čl. 49 Ústavy, k jejichž ratifikaci musí vyslovit souhlas obě komory Parlamentu.

1.162 Projednávání státního rozpočtu v parlamentech vybraných zemí Evropské unie
komparativní studie, říjen 2005, aktualizace říjen 2006
Autoři: Michal Částek, Josef Palán
Studie se věnuje postupu projednávání rozpočtu v parlamentech deseti vybraných zemí Evropské unie s parlamentní formou vlády. Cílem práce je zejména ukázat, zda mohou poslanci či jiné zainteresované subjekty předkládat ve sledovaných národních parlamentech pozměňovací návrhy k navrhovanému vládnímu rozpočtu (k výši jeho výdajů a příjmů, popř. ke změně jeho struktury) v jednotlivých fázích jeho projednávání. U států, u kterých se nám podařilo získat údaje, je v závěru uveden počet schválených pozměňovacích návrhů v závěrečném hlasování o státním rozpočtu a procentuální vyjádření podílu peněžního vyjádření schválených pozměňovacích návrhů poslanců na HDP dané země. Ze studie můžeme vysledovat, že „britsko-skandinávský model“ schvalování rozpočtu se opírá o silné pravomoci exekutivy, poslanci tak disponují omezenými možnostmi pozměňovat vládní předlohy rozpočtu. Navíc poslanci koaličních stran plně respektují vládní návrh rozpočtu a během jeho projednávání v parlamentu již nepředkládají pozměňovací návrhy. Na druhé straně v zemích jako Belgie, Estonsko a Slovensko mají poslanci větší možnosti i vůli ovlivňovat výdajovou stránku rozpočtu při schvalování státního rozpočtu, o čemž svědčí i fakt, že při schvalování rozpočtu na rok 2005 v jednotlivých parlamentech se finanční vyjádření pozměňovacích návrhů podílelo více než jedním promile na jejich HDP. Ve většině sledovaných zemí mohou pozměňovací návrhy předkládat jak skupiny poslanců, strany či jednotliví poslanci, pouze ve Švédsku může předkládat pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu rozpočtu pouze skupina poslanců či politická strana, jednotliví poslanci pozměňovací návrhy podávat nemohou.

Volby a referenda

1.125 Volební systémy vybraných evropských zemí
informační studie, únor 2000, aktualizace březen 2008, 19 str.
Autoři: Petr Kolář, Štěpán Pecháček
Práce obsahuje popis volebních systémů SRN, Francie, Itálie, Španělska, Nizozemska, Polska, Maďarska, Slovenska a Estonska. Také je zde uveden přehled užívaných metod přepočítávání hlasů v systémech proporčního zastoupení.

1.062 Většinový volební systém v parlamentních volbách v různých státech
inf. studie, březen 1994, aktualizace březen 2008, 12 str.
Autoři: Jindřiška Syllová, Lenka Dražanová
Volební systémy v parlamentních volbách. Většinové systémy. Smíšené systémy. Zastoupení menšin a zvláštních zájmových skupin. Většinový systém v některých významných státech (Austrálie, Kanada, Francie, Německo, Maďarsko, Polsko, Švýcarsko, Velká Británie, USA).

1.187 Úprava financování politických stran a volebních kampaní ve vybraných státech Evropské unie
studie, prosinec 2007, 22 str.
Autoři: Vojtěch Drahorád, Jan Němec
Srovnávací studie Úprava financování politických stran a volebních kampaní ve vybraných státech Evropské unie. V zemích EU existuje několik základních modelů úpravy dané problematiky. Slovensko a Spolková republika Německo nestanoví žádná omezení pro výši získaných finančních prostředků, v Rakousku toto omezení stanoví sama strana. Omezení finančních zdrojů může být také navázáno na počet voličů v daném volebním obvodě (Španělsko) nebo počet volebních obvodů (Velká Británie). Zajímavá je také úprava portugalská, která stanoví limit pro financování jako násobek minimální měsíční mzdy.

1.186 Financování volebních kampaní v USA
studie, listopad 2007, 27 str.
Autor: Joanna Safarik
Překlad: Petra Bartáková
Studie Financování volebních kampaní v USA komplexně popisuje příslušné právní úpravy regulující financování všech úrovní volebních kampaní ve Spojených státech amerických. Je zde popsán systém získávání finančních prostředků ze soukromých zdrojů a podmínky pro přístup k veřejným finančním prostředkům. Přesně jsou zde popsány povinnosti dárců, příjemců darů i osob dary zprostředkujících. Popsána je úprava nejenom na úrovni federální a státní, ale i na úrovni primárních voleb. Studie je inspirativní především proto, že popisuje úpravu vycházející z odlišné právní a politické reality a kultury.

1.178 Referenda ve vybraných zemích
Studie, říjen 2006, 28 str.
Autor: Petra Bartáková
Práce předkládá přehled referend a lidových iniciativ ve vybraných státech Evropské unie (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie), ve Švýcarsku a v USA. Práce se primárně zabývá konkrétními případy referend a jejich závazností na národní, regionální a místní úrovni v jednotlivých výše jmenovaných státech. Okrajově je v práci shrnuta problematika referenda ve vztahu k Evropské unii a historie problematiky referenda ve vztahu k České republice.

1.171 Italský volební systém
Studie, červen 2006, 7 str.
Autor: Petra Bartáková
Práce je zaměřena na popis volebního systému Italské republiky. V roce 1993 došlo v Itálii ke změně volebního systému z čistě poměrného na kombinovaný (s převahou většinových prvků). Tato změna po 50ti letech nestabilních vlád a silné korupci přinést změnu v podobě stabilních vládních koalic. Změna z roku 1993 sice vedla ke změně v chování politických stran a k vytváření ideově vymezených předvolebních politických aliancí, ale stabilita vlád nebyla, i s ohledem na další faktory, výrazně posílena. Na konci roku 2005 prosadila tehdejší vládní koalice změnu volebního zákona, která spočívala v návratu k poměrnému systému. Výraznou změnou je zavedení tzv. mandátového bonusu, který zaručuje vítěznému seskupení většinu mandátů. Práce přináší detailní popis volebního systému a nastiňuje některé problémy, které mohou, s ohledem na existenci mandátového bonusu, nastat.

Parlamentarismus

1.153 Regulace a provádění televizního přenosu z jednání parlamentu
inf. podklad, únor 2004, aktualizace duben 2008, 11 str.
Autor: Jindřiška Syllová
Přístup novinářů do parlamentu signalizuje do značné míry otevřenost parlamentní demokracie ve státě. V posledních několika letech se vztah parlamentu k novinářům významně změnil. Tímto procesem se zabývá komparace více než dvacítky evropských a mimoevropských států. Ve většině parlamentů je situace taková, že novinář nemůže plnit své povinnosti bez příslušné akreditace. V některých zemích se parlamentní zpravodajové sdružují a jejich organizace hraje významnou úlohu v proceduře udělování akreditací. V Rakousku a Itálii udílí tato organizace akreditaci sama. Ve Francii je vytvořen zvláštní výbor, složený ze zástupců novinářů a parlamentu, který zajišťuje akreditace. Na rozdíl od pléna je přístup novinářů do výborů omezen. Jejich přítomnost je - pokud není jednání veřejné - možná pouze pokud jsou pozváni. Ve státech, kde je veřejné zasedání výboru, není ve většině zemí přístup omezen, často se provádí i přenos do vnitřního okruhu a prostřednictvím internetu. V řadě zemí je omezen pohyb novinářů po budově sněmoven. Je zakázáno např. dělat rozhovory v určitých prostorách a novináři musí jít do vlastní kanceláře poslance. Druhým řešením je vyhrazení prostor, které jsou určeny k setkávání s novináři, popř. k přenosu rozhovorů s nimi. Ve většině zemí existuje určitá forma televizních nebo rozhlasových přenosů z parlamentu. Pravidelné přenosy celých plenárních zasedání se praktikují ve většině států /většinou jsou prováděny přímo v parlamentu a použity pro uzavřený televizní okruh a internetový přenos/. Tyto přenosy jsou zpracovávány parlamentním personálem (nebo najatou firmou) podle pevně stanovených pravidel, technicky jsou zajištěny ve většině států pohyblivými kamerami z pevných stanovišť. Operátoři jsou umístěni mimo sál. Kvalita tohoto přenosu je velmi důležitá. Pokud má tento přenos sloužit pro televizní společnosti, musí jít a jde většinou o velmi kvalitní přenos, který je kontinuálně řízen z režie – soubor kamer je jednotlivě a stabilně z režie ovládán a jejich pohled se mění (tento přístup k přenosu má velká většina států). Některé státy mají automatické zařízení, které zaměřuje pohled na poslance, který zrovna mluví do mikrofonu z místa (např. Slovinsko, autorka studie viděla toto zařízení v Senátu v Kazachstánu). Zejména v parlamentech, v nichž poslanci mluví z místa (což je velká část parlamentů), je nutno operativně měnit pohledy kamer (typicky Velká Británie, Portugalsko a další státy). Pro použití materiálů z parlamentu existují v řadě zemí pravidla, stanovená usnesením sněmovny nebo předsedou parlamentu, která brání jejich zneužití zejména za účelem ohrožení vážnosti parlamentu (tedy např. záběry z parlamentu se nesmí používat v montážích pro pořady určitého charakteru). V ostatních státech se přenáší výběr, pro který je buď použit materiál z interního okruhu, nebo je společnostem dovoleno pořídit vlastní přenos. Pro tento přenos jsou zařízena pevná místa pro kamery, někdy je však možno snímat i z galerie z jakéhokoli místa či přímo z pléna.

1.185 Rozhodování o zahraničních cestách v parlamentech vybraných států
studie, srpen2007, září 2007, 45 str.
Autoři: Jindřiška Syllová, Václav Štěrba, Sabine Vedrová
Předkládaná sociální studie se zabývá procesem schvalování a organizování zahraničních cest členů parlamentů. Cestování členů parlamentů do zahraničí je ve většině parlamentních komor předmětem rozhodování řídícího orgánu parlamentu. Některé parlamenty mají psaná pravidla (Slovensko, Švédsko), ve většině z nich se rozhodování řídí nepsanými zvyklostmi. Předběžné plánování cest na delší období se uplatňuje pouze v některých parlamentech, v některých parlamentech se předem diskutuje také přijetí pozvání na oficiální cestu. Financování cest poslanců je většinou omezeno rozpočtovanou částkou, v některých parlamentech je tato částka rozdělena podle typů cest (výbory, stálé delegace, ostatní). V některých parlamentech sleduje čerpání rozpočtované částky zvláštní orgán složený z poslanců.

1.184 Proces sestavování státních závěrečných účtů ve vybraných evropských zemích
srovnávací studie, srpen 2007, 20 str.
Autor: Michal Částek
Předložená komparativní studie se věnuje postupu při sestavování a schvalování státních závěrečných účtů ve vybraných evropských zemích. Studie byla zpracována na základě odpovědí národních parlamentů na otázky, které položil Parlamentní institut prostřednictvím databázového systému ECPRD, tak na základě dostupných internetových pramenů a odborné literatury. Studie nastiňuje možné důsledky vyplývající jak z případného neschválení státních závěrečných účtů tak z pochybení státních orgánů při hospodaření s veřejnými prostředky.

1.176 Projednávání národních lisabonských programů reforem v národních parlamentech vybraných členských zemí Evropské unie
Srovnávací studie, srpen 2006, 10 str.
Autor: Michal Částek
Nově koncipovaný lisabonský proces schválený Evropskou radou v březnu 2005 je programem dlouhodobějšího hospodářsko-sociální směřování EU, které má pomoci Evropě reagovat na vnitřní (stárnoucí populace) i vnější (konkurence z USA, Asie, Jižní Ameriky) ekonomicko-sociální výzvy. Nové pojetí LS usiluje o zúžení počtu prioritních oblastí a o zlepšení samotného řízení, koordinace a hodnocení plnění cílů lisabonské agendy jak na úrovni EU tak na úrovni členských států. Členské státy na podzim roku 2005 předložily tříleté národní lisabonské programy reforem, které mají zajistit jejich politickou odpovědnost při plnění cílů LS a mají usnadnit hodnocení plnění reformních kroků realizovaných v jednotlivých členských státech Unie. Předložená studie se věnuje zapojení zákonodárných sborů (projednávání na plénu, zapojení výborů, předkládání pozměňovacích návrhů) do schvalování národních lisabonských programů reforem (NLPR) na roky 2005-2008 v jednotlivých členských státech Unie. Práce ukazuje, že ve většině sledovaných zemí nebyl NLPR na programu plenárního zasedání, výjimkou byly rakouská Národní rada, slovenská Národní rada a Senát Parlamentu ČR. Studie dále dokládá, že v některých zemích byl do projednávání národních lisabonských programů reforem zapojen pouze jeden výbor (např. Belgie, Francie, Polsko) a v jiných zemích byl tento strategický dokument projednáván ve více věcně příslušných výborech (např. Finsko, Slovinsko, Estonsko).

1.175 Rozsah poslanecké imunity ve vybraných státech
Srovnávací studie, červenec 2006, 11 str.
Autoři: Eva Medková, Marek Nemeth, Jindřiška Syllová
V obecném úvodu je popsán institut parlamentní imunity jako jeden z nástrojů ochrany nerušené činnosti zákonodárného sboru. Jeho historické kořeny sahají již do středověku, kde bylo nezbytné chránit nově se vytvářející stavovská shromáždění před zásahy tehdy mocných panovníků. Postupem historického vývoje se institut rozpadl na dvě rozdílné a přesto propojené části, na neodpovědnost poslanců a na jejich nestíhatelnost. Zatímco neodpovědnost chrání proti stíhání za hlasování a některé projevy, které v parlamentu činí, často v rámci výkonu svých povinností, nestíhatelnost zabezpečuje, že je poslanec chráněn před zákonným stíháním trestného činu, správního deliktu či občanskoprávního aktu.
Zatímco právní úprava neodpovědnosti je ve zkoumaných zemích více či méně obdobná (doba jejího trvání bývá neomezená, možnost jejího odejmutí je ve většině případů vyloučena), je právní úprava nestíhatelnosti značně odlišná. Jednotlivé úpravy (až na drobné výjimky) spojují dvě věci. První z nich je prolomení imunity ve smyslu nestíhatelnosti poslance v případě, že je přistižen při činu (někdy úplné jindy částečné), druhou je stanovení doby, na kterou se nestíhatelnost vztahuje (jde v naprosté většině případů jen o dobu výkonu mandátu poslance). Jsou však i takové země, které nestíhatelnost neupravují a staví tak poslance ve vztahu k trestnímu a příp. i správnímu stíhání naroveň běžnému občanovi. S jednotlivými právními úpravami rozsahu poslanecké imunity, které ve zkoumaných zemích platí, se může čtenář seznámit v přehledné tabulce.

1.174 K ústavní úpravě jmenování vlády
Studie, červenec 2006, 10 str.
Autoři: Petr Kolář, Jindřiška Syllová
Práce se zabývá jmenováním vlády poté, kdy byla ustavena Poslanecká sněmovna, ustavující schůzí Poslanecké sněmovny a ústavním postavením vlády, která podala demisi.
V závěrech práce je konstatováno, že ustavující schůze má pevně stanovený pořad, který není možno ani rozšiřovat, ani zužovat. Pokud nejsou splněny všechny body pořadu, uvedené v části 4. jedn. řádu PS, není možno ustavující schůzi ukončit. Z toho, že Poslanecká sněmovna musí ukončit všechny body ustavující schůze, zároveň plyne, že vláda není povinna podat svou demisi dříve, než je ustavena Poslanecká sněmovna a než skončí její ustavující schůze. Na tuto situaci také nelze bez dalšího aplikovat čl. 35 odst. 1 písm. d) Ústavy, podle něhož “Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší 3 měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v této době opakovaně svolána ke schůzi.” Oprávnění rozpustit Poslaneckou sněmovnu vzniká až tehdy, pokud se po dobu delší než 3 měsíce nesejde více než třetina poslanců a Poslanecká sněmovna po celou tuto není “usnášeníschopná”.
Pokud je vláda pověřena prozatímním výkonem funkce poté, kdy podala demisi, jde o institut, který zajišťuje to, že stát nezůstává bez vlády. Vláda in statu demissionis vykonává funkce jen po dobu, která je nezbytně nutná ke jmenování vlády nové. Za nezbytně nutnou dobu je považovat takovou dobu, ve které probíhají jednání, vedoucí ke jmenování vlády a dobu, po kterou se připravují nezbytné dokumenty (například koaliční smlouva nebo jmenovací dekrety). Vláda in statu demissionis pověřená výkonem funkcí prozatímně není vládou, která odpovídá za své činy Poslanecké sněmovně tak, jako běžná vláda. Z tohoto důvodu je třeba považovat její aktivity za méně legitimní než aktivity vlády, která požívá důvěry (i když rezignovavší vláda není výslovně žádným předpisem ve svých funkcích omezena).

1.173 Činnost parlamentu v období výkonu předsednictví v Radě EU
Studie, červenec 2006, 19 str.
Autoři: Michal Částek, Eva Medková, Jan Němec, Štěpán Pecháček
Hlavním cílem studie je představit způsob zapojení čtyř národních parlamentů do projednávání agendy Evropské unie a jejich participace na přípravách a realizaci předsednictví dotyčných zemí v Radě EU. Práce si také klade za cíl poukázat na možnosti zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů Evropské unie a také na rostoucí možnosti parlamentní diplomacie a zapojování parlamentů do mezinárodněpolitických otázek.
Pro naši studii jsme vybrali čtyři země, resp. národní parlamenty (Finsko, Itálie, Nizozemsko, Rakousko), které vykonávaly předsednictví v posledních letech (popř. se na předsednictví aktivně připravují - Finsko). S výjimkou Itálie se jedná o členské státy se srovnatelnou velikostí s ČR a zkušenosti jejich národních parlamentů poskytují vhodnou inspiraci pro zapojení českého parlamentu do předsednictví v Radě EU. Poslední část studie se věnuje současnému zapojení Parlamentu České republiky, s důrazem na Poslaneckou sněmovnu, do projednávání agendy Evropské unie a možnostem zapojení českého parlamentu do předsednictví ČR v EU.

1.172 Vývojové diagramy projednávání zákonů
Informační podklad, červen 2006, 10 str.
Autoři: Petr Kolář, Jindřiška Syllová
Práce shrnuje do vývojových diagramů základní činnosti Poslanecké sněmovny a Senátu, soustřeďuje se zejména na legislativní proces. Je nutno upozornit, že diagramy se soustřeďují na nejobvyklejší procedury. Vynechány jsou mimořádné procedury např. projednávání zákona v legislativní nouzi, zkrácené jednání o návrzích zákonů po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, zákonodárný proces k provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti.

1.170 Politické skupiny v Evropském parlamentu
Studie, duben 2006, 38 str.
Autor: Marcela Bláhová
Práce poskytuje podrobný přehled o politických skupinách (frakcích) v Evropském parlamentu po volbách v roce 2004. Součástí popisu každé frakce je historie jejího vzniku a vztah k národním politickým stranám. Stěžejní částí práce je však ideové vymezení každé politické skupiny. Ideové vymezení je zkoumáno ze dvou hledisek. Prvním hlediskem je vztah frakce k evropské integraci, především k rozšiřování o nové země a prohlubování integrace. Druhým hlediskem zkoumání je ideové rozpětí mezi jednotlivými členskými stranami politické skupiny, resp. je zde zkoumán odlišný přístup politických stran v v jednotlivých členských státech k významným politickým tématům.

Trestní právo, občanské právo

5.270 Trestní odpovědnost právnických osob ve vybraných státech EU
Studie, duben 2007, 17 str.
Autor: Martin Kavěna
Práce poskytuje přehled veřejnoprávních postihů protiprávního jednání právnických osob s důrazem na trestněprávní odpovědnost. V první části práce jsou uvedeny nejčastější cíle veřejnoprávních postihů (prevence protiprávního jednání, odplata za spáchaný čin, náprava pachatele) a zdůrazňuje se, že právní akty Evropské unie nevnucují členským státům jednotný regulační model odpovědnosti právnických osob. Postihy mohou spočívat jak ve správním, tak v trestním právu. Ve světě existují tři základní modely odpovědnosti právnických osob: americký model (trestní odpovědnost právnické osoby za širokou škálu jednání zaměstnanců firmy), anglický či francouzský model (více restriktivní model trestní odpovědnosti) a německý model (správní odpovědnost právnických osob).

5.268 Exemplární náhrada škody v angloamerických a kontinentálních právních řádech
studie, duben 2007, 18 str.
Autor: Martin Kavěna
Exemplární náhrada škody (angl. punitive damages, exemplary damages) je pojem, který se v angloamerickém právu užívá k označení náhrady škody s represivní funkcí v rámci občanskoprávního řízení. Jde o situaci, kdy soud rozhodne, že žalovaná strana musí nejen nahradit skutečnou újmu, kterou způsobila žalující straně, ale i zaplatit částku, která má represivní i odstrašující funkci. Kromě anglosaských států existuje jen několik států s kontinentální právní tradicí, které umožňují v omezeném rozsahu ukládat exemplární náhradu škody. Práce poskytuje přehled platné právní úpravy v angloamerických jurisdikcích (Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland, USA, Kanada) a v některých kontinentálních jurisdikcích (Québec, Filipíny, Itálie, Brazílie) a dále zmiňuje přesun k soukromoprávní regulaci jako vhodnějšímu nástroji pro vynucování práva v Evropské unii.

Evropská unie

3.062 Vnější aspekty energetické bezpečnosti Evropské unie (Energetická poloha EU, vztahy s okolními regiony, perspektivy začlenění energetiky do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky)
Studie, březen 2007, aktualizace leden 2008, 32 str.
Autor: Václav Štěrba
Evropská energetická politika je dlouhodobě na předním místě v agendě Evropské unie. Diskuse na Evropské radě (8.-9.3. 2007) a přijetí Akčního plánu pro období 2007-2009 není koncem, nýbrž začátkem dalšího procesu, který bude dominovat programům všech následujících předsednictví, ke kterému se bude vyjadřovat Evropský parlament, a který bude soustavně sledován i ze strany národních parlamentů členských států. Cílem tohoto materiálu je poskytnout komplexní informační zázemí k problematice energetické bezpečnosti – a to s důrazem na provádění vnější politiky EU či možné zahrnutí vnějších energetických vztahů do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

Lisabonská smlouva - Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie
Konsolidace znění Smlouvy o EU a Smlouvy o ES Lisabonskou smlouvou – neoficiální znění.
Autor: Jana Francová, prosinec 2007, 150 - 300 str.
Lisabonská smlouva navrhuje změnit velmi zásadním způsobem stávající znění Smlouvy o Evropské unii i Smlouvy o Evropském společenství, nově nazývané Smlouvy o fungování Evropské unie. Přestože Lisabonská smlouva dosud nevstoupila v platnost, Parlamentní institut připravil konsolidované znění zakládacích smluv ve znění Lisabonské smlouvy. Jde o jedinou, byť neoficiální, konsolidaci dostupnou v českém jazyce.

1.188 Co nového by měla přinést Lisabonská smlouva?
Studie, prosinec 2007, 56 str.
Autoři: H. Bendová, F. Čakrt, F. Ficner, J. Francová, M. Kavěna, M. Kusák, J. Kust, J. Palán, L. Pítrová, V. Štěrba
Práce přináší podrobnou analýzu změn Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o Evropském společenství, tak jak byla provedena tzv. Lisabonskou smlouvou. Soustřeˇuje se přitom na zásadní změny ve fungování Unie, unijních institucí a vybraných politikách. Přílohou je srovnávací tabulka změn v rohodovacích postupech.

3.069 Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie v návrhu Reformní smlouvy
Studie, říjen 2007, 18 str.
Autor: Václav Štěrba
Cílem této Informační studie je poskytnout přehled o fungování Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, důvodech pro její reformu a metodě této reformy. Hned po podpisu smlouvy v prosinci 2007 se začnou realizovat její ustanovení týkající se Evropského útvaru pro vnější činnost, tak aby tento byl se vstupem smlouvy v platnost plně připravený zahájit svoji činnost. Nastavení pravidel pro fungování tohoto útvaru a vytvoření podmínek pro práci „nového“ Vysokého představitele přitom zásadně ovlivní budoucí podobu zahraničních vztahů EU a tím i pozici Unie na světové scéně.

3.067 Summit EU-Kanada
Studie, květen 2007, 12 str.
Autor: Václav Štěrba
4. června 2007 proběhl v Berlíně vrcholný summit mezi EU a Kanadou. Zabýval se zejména zahraničně-bezpečnostními otázkami, rozvojem ekonomického partnerství a spoluprací v oblastech změny klimatu a energetiky. Pro Českou republiku byla zvlášť důležitá diskuse týkající se vízové nereciprocity. Tento materiál popisuje vývoj před-summitových jednání a utváření společné unijní pozice.

5.275 Návrh reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou
inf. podklad, květen 2007, 13 str.
Autor: Josef Palán
Informační materiál pro jednání Výboru pro evropské záležitosti dne 18. května 2007.

5.274 Návrh reformy společné organizace trhu s vínem
inf. podklad, květen 2007, 16 str.
Autor: Josef Palán
Informační materiál pro jednání Výboru pro evropské záležitosti dne 18. května 2007.

5.273 Reforma společné zemědělské politiky EU
inf. podklad, květen 2007, 13 str.
Autor: Josef Palán
Informační materiál pro jednání Výboru pro evropské záležitosti dne 18. května 2007.

1.183 Co nového by měla přinést "Reformní smlouva"
studie, červenec 2007, 28 str.
Autoři: H. Bendová, F. Čakrt, F. Ficner, J. Francová, M. Kavěna, M. Kusák, J. Kust, J. Palán, L. Pítrová, V. Štěrba
Výsledek jednání Evropské rady ve dnech 21. – 23. června 2007. Text se po obsahové stránce opírá především o Mandát pro mezivládní konferenci, která bude zahájena 23. července 2007. Mandát byl odsouhlasen na Evropské radě ve dnech 21. – 22. června 2007. Protože reforma smluvního základu EU bude vycházet převážně z návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu, odkazuje se v textu na některé její části. Podrobné vysvětlení změn, které tato smlouva obsahovala, přináší publikace Syllová, Pítrová, Svobodová a kol. Ústava pro Evropu: komentář. Praha: C.H. Beck, 2005.

5.278 Energetický balíček Evropské komise jako počátek nové energetické politiky EU
studie, červenec 2007, 33 str.
Autor: Filip Ficner, Martin Kusák
Práce je zaměřena na energetickou politiku EU a reaguje na zásadní a aktuální téma přezkumu energetické politiky Unie. Shrnuje vývoj bezprostředně předcházející předložení tzv. energetického balíčku Komise, hlavního bodu přezkumu, a popisuje východiska a aktuální témata, ze kterých vzešel. Studie dále analyzuje tento soubor dokumentů, doplňuje postoj členských států EU vyjádřený přijatými závěry Evropské rady v březnu 2007 a připojuje výhled na další kroky, které budou následovat a měly by vyústit v návrh souboru legislativních opatření. Práce vychází z komplexního přístupu k aspektům energetické politiky zohledňujícího vazby na další politiky úzce související s oblastí energetiky. Právě nutnost širšího pojetí a komplexnějšího přístupu k energetice byla zcela zásadním motivem k revizi dosavadní politiky a konstituování nové energetické politiky Unie.

5.276 Mezinárodní trestní soud - právní základ, činnost a varianty ratifikace v ČR
studie, květen 2007, 19 str.
Autor: Martin Kavěna
Práce popisuje obsah Římského statutu, který upravuje činnost Mezinárodního trestního soudu, a podává informace o přípravách na ratifikaci Římského statutu Českou republikou, včetně předpokládaného dopadu ratifikace na státní rozpočet. Ve druhé části jsou uvedeny zahraničněpolitické souvislosti případné ratifikace – dopad na vztah ČR–USA a ČR–EU. Třetí část poskytuje přehled aktuální činnosti ICC – vyšetřování zločinů spáchaných v konfliktech v Ugandě, Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice a Súdánu-Dárfůru. Závěrečná část práce se pak zabývá otázkou souladu Římského statutu s ústavním pořádkem České republiky.

3.066 Súdán / Dárfůr (Vývoj a stav konfliktu v Dárfůru, rezoluce Rady bezpečnosti OSN, působení Evropské unie)
Studie, květen 2007, 11 str.
Autoři: Štěpán Pecháček, Václav Štěrba
Informační podklad přináší aktuální informace k vývoji v súdánské provincii Dárfůr a s ním souvisejícím aktivitám Rady bezpečnosti OSN a dalších mezinárodních aktérů (Africká unie, Mezinárodní trestní soud, Evropská unie). Studie též postihuje politický systém Súdánu a charakter jeho ekonomiky a obsahuje podrobnější exkurz do vývoje konfliktu v Dárfůru.

3.065 Strategie Evropské unie pro střední Asii
Studie, květen 2007, 13 str.
Autoři: Michal Hyll, Václav Štěrba
Po dokončení pátého rozšíření (o Bulharsko a Rumunsko) a v souvislosti se vznikem Evropské politiky sousedství – která zahrnuje i státy jižního Kavkazu – se region střední Asie dostal do bezprostřední blízkosti EU. Region má pro EU význam v mnoha směrech. Tradiční unijní zájem je ekonomický – zdroj nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu – a dále bezpečnostní. Tato studie se věnuje strategickému dokumentu, který po svém přijetí Evropskou radou v červnu 2007 tvoří základní rámec pro politiky členských států EU vůči tomuto regionu.

5.271 Otázky spojené se začleněním Prümské úmluvy do právního rámce ES/EU
Studie, duben 2007, 8 str.
Autor: František Čakrt
Posilování přeshraniční policejní spolupráce je důležitým kompenzačním opatřením v souvislosti s odstraňováním kontrol na vnitřních hranicích. Pro Českou republiku je v dnešní době prioritou zapojení do schengenského prostoru, a proto je obecná podpora iniciativy na posílení přeshraniční policejní spolupráce přirozeným důkazem naší odhodlanosti stát se plnohodnotným členem schengenské spolupráce. Návrh rozhodnutí Rady č. 6002/07, o vystupňování přeshraniční spolupráce, zejména při potírání terorismu a přeshraniční trestné činnosti, ze dne 6. února 2007, takové posílení nabízí a v současné době se na evropské úrovni jedná o jeho konečné podobě. Cílem této práce je přiblížit vývoj spojený s Prümskou úmluvou, která je základem zmíněného návrhu rozhodnutí Rady č. 6002/07 a která, protože se dá předpokládat, že nebude návrhem převedena do právního rámce EU celá, bude i nadále mezi jejími signatářskými státy fungovat. Práce se zaměřuje na obsahovou stránku předkládaného návrhu rozhodnutí, stejně jako na způsob, jakým má k přenesení Prümské úmluvy do práva ES/EU dojít.

3.060 Ahtisaariho zpráva ke statusu Kosova
studie, únor 2007, 10 str.
Autor: Václav Štěrba
Informační podklad přináší aktuální informace ke stavu jednání o Kosovu po zveřejnění souhrnného návrhu na budoucí status Kosova zvláštním zmocněncem generálního tajemníka OSN M. Ahtisaarim. Kromě možných variant dalšího vývoje materiál přináší také informace o postojích evropských institucí, členů Rady bezpečnosti OSN, Srbska a kosovských Albánců.

1.179 Smlouva o Ústavě pro Evropu - Frequently Asked Questions
Informační podklad, únor 2007, průběžná aktualizace, 27 str.

5.264 Komunitarizace bez Ústavy?
Studie, únor 2007, 11 str.
Autor: Lenka Pítrová
Diskuse o rozsahu legislativních pravomocí Společenství v oblasti trestního práva.

1.173 Činnost parlamentu v období výkonu předsednictví v Radě EU
Studie, červenec 2006, aktualizace leden 2007, 22 str.
Autoři: Michal Částek, Eva Medková, Jan Němec, Štěpán Pecháček
Hlavním cílem studie je představit způsob zapojení čtyř národních parlamentů do projednávání agendy Evropské unie a jejich participace na přípravách a realizaci předsednictví dotyčných zemí v Radě EU. Práce si také klade za cíl poukázat na možnosti zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů Evropské unie a také na rostoucí možnosti parlamentní diplomacie a zapojování parlamentů do mezinárodněpolitických otázek.
Pro naši studii jsme vybrali čtyři země, resp. národní parlamenty (Finsko, Itálie, Nizozemsko, Rakousko), které vykonávaly předsednictví v posledních letech (popř. se na předsednictví aktivně připravují - Finsko). S výjimkou Itálie se jedná o členské státy se srovnatelnou velikostí s ČR a zkušenosti jejich národních parlamentů poskytují vhodnou inspiraci pro zapojení českého parlamentu do předsednictví v Radě EU. Poslední část studie se věnuje současnému zapojení Parlamentu České republiky, s důrazem na Poslaneckou sněmovnu, do projednávání agendy Evropské unie a možnostem zapojení českého parlamentu do předsednictví ČR v EU.

3.056 Budoucnost procesu rozšíření (diskuse na Evropské radě 14.- 15. 12. 2006)
studie, prosinec 2006, 11 str.
Autor: Václav Štěrba
Práce se věnuje současné debatě o dalších perspektivách budoucího rozšiřování a kapacitě EU integrovat nové členy. Tato debata byla dlouhodobě naplánována na Evropskou radu v prosinci 2006 na základě strategického dokumentu Komise k dalšímu rozšiřování. Velmi vyhraněný postoj má v této věci Evropský parlament.

3.055 Evropská unie a Turecko (přístupové rozhovory)
studie, prosinec 2006, 15 str.
Autor: Václav Štěrba
Informační podklad pokrývá současné aspekty vztahu mezi Evropskou unií a Tureckem v kontextu průběhu přístupových rozhovorů a stále nevyřešené kyperské otázky. Práce zahrnuje postoje unijních institucí a dále postoje vybraných členských států a také samotného Turecka. Zmíněny jsou rovněž aktuální vyjádření představitelů hlavních politických stran v Evropském parlamentu, Německu a Rakousku.

3.054 Evropská unie a Rusko - vztahy v oblasti energetiky
studie, listopad 2006, 12 str.
Autor: Václav Štěrba
Dodávky energií jsou klíčovým aspektem současných vztahů mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Tato práce poskytuje základní informaci o východiscích pro vzájemné vztahy EU a Ruska, energetice jako efektivním nástroji novodobé ruské zahraniční politiky a vznikající společné energetické politice na úrovni EU. Práce dále shrnuje základní odlišnosti v postojích obou stran k formě a obsahu budoucí energetické spolupráce.

3.053 Evropská unie a Rusko (Před summitem v Helsinkách 24.11. 2006)
studie, listopad 2006, 20 str.
Autor: Václav Štěrba
Informační podklad se zaměřuje na diskusi o budoucím smluvním vztahu (nahrazení současné Dohody o partnerství a spolupráci) mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Práce dále pokrývá další související témata vzájemných vztahů, především pak střet zájmů EU a Ruska v tzv. Společném sousedství (Bělorusko, Ukrajina, státy Jižního Kavkazu) a také na úrovni EU stále častěji a hlasitěji artikulované znepokojení, co se týče respektu ruských orgánů k demokratickým principům a dodržování lidských práv.

2.086 Současný stav ekonomiky Turecké republiky
studie, prosinec 2006, 9 str.
Autor: Michal Částek
Studie má za cíl přinést základní informace o turecké ekonomice a doplnit tím pohled na současné Turecko o ekonomickou rovinu, která bývá v současných debatách o integraci Turecka do EU opomíjena. Studie se kromě vývoje základních makroekonomických ukazatelů zabývá také otázkami průběhu privatizace tureckého státního majetku a struktury zahraničního obchodu Turecké republiky.

3.050 Evropská unie a Ukrajina (Hlavní témata Summitu v Helsinkách 27.10. 2006)
studie, říjen 2006, 11 str.
Autor: Václav Štěrba
Práce pokrývá veškeré aspekty vzájemných vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou v kontextu summitu v říjnu 2006. Zvláštní pozornost je věnována současným pilířům smluvního vztahu (Dohoda o partnerství a spolupráci a Akční plán Evropské politiky sousedství) a přípravě nové rozšířené dohody, která Dohodu o partnerství a spolupráci v blízké budoucnosti nahradí. Analyzován je dále obsah dohod o usnadnění vízového styku a o zpětném přebírání osob, které byly na summitu EU-Ukrajina podepsány.

3.049 Kontrolní mechanismy pro vývoz zbraní a vojenského materiálu (Nizozemsko, Velká Británie, Finsko, Norsko, Rakousko, Maďarsko)
studie, říjen 2006, 26 str.
Autoři: Jan Němec, Václav Štěrba
Informační podklad se zabývá mechanismy kontroly zbrojních vývozů ve vybraných evropských zemích a také na úrovni Evropské unie jako celku. Práce sleduje zejména právní úpravy související s udělováním vývozních licencí, požadavkem certifikátu konečného uživatele, sankce za porušení kontrolních mechanismů a také formu navázání právní legislativy na Kodex EU. Zkoumány jsou dále možnosti veřejné a parlamentní kontroly.

3.048 Tibet (Evropská unie a Tibet, Skupiny přátel Tibetu)
studie, říjen 2006, 12 str.
Autoři: Jindřiška Syllová, Václav Štěrba, Zuzana Zelenická
Práce se zabývá tématikou Tibetu ve třech hlavních aspektech. 1) Dodržování lidských práv v Tibetu v postojích Evropské unie a jejích institucí (Rada, Trojka, Parlament). 2) Činnost tzv. Skupin přátel Tibetu ve vybraných evropských parlamentech a možnosti (podle Jednacího řádu) vytvoření takové skupiny v Poslanecké sněmovně PČR. 3) Postavení Tibetské autonomní oblasti v rámci Čínské lidové republiky (Politický systém).

3.047 Konžská demokratická republika (Aktuální situace, politika EU a členských států)
studie, září 2006, 14 str.
Autoři: Jan Němec, Václav Štěrba
Informační podklad poskytuje souhrnnou informaci o současné Konžské demokratické republice (KDR) – od základní informace o teritoriu, přes její moderní historii až po současnou vnitropolitickou situaci. Zvláště je zmíněna politika Evropské unie vůči KDR a specifické zájmy některých jejích členských států.

2.085 Vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů v evropských zemích, Spojených státech amerických a Japonsku (1995-2005)
inf. podklad, leden 2006, aktualizace srpen 2006, 20 str.
Autoři: Lucie Brožová, Michal Částek
Materiál obsahuje tabulky s údaji o vývoji základních hospodářských ukazatelů v zemích EU, USA a Japonska v letech 1995-2004 a čtenářům tím nabízí možnost pro srovnání vývoje hospodářské výkonnosti ČR s ostatními vyspělými ekonomikami. Ukazatele jsou převzaty z databáze statistik Eurostatu a odpovídají metodice sběru a zpracování dat, které Eurostat uskutečňuje. V první části práce jsou uvedeny základní makroekonomické údaje, jakými jsou míra růstu hrubého domácího produktu, míra nezaměstnanosti, míra inflace a srovnání úrovně HDP na obyvatele coby ukazatele reálné konvergence ekonomik zemí EU. Přehled dále zahrnuje tabulky s údaji, které se věnují plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v jednotlivých zemích EU ve fiskální oblasti (deficit státního rozpočtu a celkové veřejné zadlužení). V poslední části přehledu jsou uvedeny tabulky týkající se vývoje míry zaměstnanosti, celkových výdajů na výzkum a vývoj (tzv. lisabonské cíle) a v neposlední řadě veřejných výdajů na vzdělání.

5.258 Vybrané aspekty energetické politiky Evropské unie
studie, červenec 2006, 48 str.
Autor: Kamila Pazderníková
Práce se v jednotlivých kapitolách zabývá rozhodujícími oblastmi energetické politiky Evropské unie, které jsou klíčové pro postupné vytváření efektivního tržního prostředí na poli evropské energetiky.
V první kapitole autorka seznamuje s vývojem mezinárodní spolupráce v oblasti energetiky a prvními kroky na cestě ke společné evropské energetické politice. Následující kapitoly se věnují fungování vnitřního trhu s energií a energetickým dodávkám, jejichž bezpečnost se řadí mezi primární cíle současné evropské energetické politiky. Vzhledem k tomu, že jednou z aktuálních problematik je i otázka využití obnovitelných zdrojů energie, poslední část práce se zabývá jednotlivými typy zdrojů této energie a jejich současnému i potenciálnímu využití. Všechny kapitoly studie pro komplexnější pohled zahrnují i relevantní právní akty Společenství. Pokud má být proces hospodářské, měnové a politické unie EU efektivní, musí být tržním silám dovoleno ovlivňovat alokaci zdrojů v energetickém sektoru takovým způsobem, jakým tato alokace probíhá v jiných klíčových částech ekonomiky. Jakýkoli jiný způsob by mohl přispět k závažným netarifním bariérám volného obchodu. Vzhledem k rostoucí roli tržních sil v energetickém sektoru se dá očekávat, že působnost energetického trhu se bude řídit týmiž pravidly hospodářské politiky, jimiž se již nyní řídí jiné sektory ekonomiky. Rovněž se také bude řídit pravidly průmyslu a obchodu, což bude přispívat k zajištění efektivního fungování celkového trhu.

3.044 Dohody uzavřené mezi Evropskou unií a třetími státy na základě článků 24 a 38 Smlouvy o EU
inf. podklad, březen 2006, 6 str.
Autor: Václav Štěrba
Informační podklad typizuje mezinárodní dohody, které může Evropská unie uzavírat se třetími státy v rámci svého druhého a třetího pilíře. Materiál obsahuje plný výčet doposud uzavřených dohod resp. stručně shrnuje jejich obsah.

5.257 Reforma regulace v dokumentech OECD a Evropské unie
inf. podklad, únor 2006, 28 str.
Autor: Jana Francová
Práce mapuje reformní dění v oblasti regulace a to na základě aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Evropské unie, které se potenciálem reformy regulace intenzivně zabývají. Činnost OECD v oblasti reformy regulace je zaměřena na pomoc vládám usilujícím o zlepšení kvality regulace odstraněním zbytečných překážek hospodářské soutěže, inovací a hospodářského růstu. Reformy podporuje vydáváním svých doporučení, přehledů a zpráv o situaci v jednotlivých zemích, tematickými diskusemi (zahrnujícími sektorové analýzy, mezinárodní databázi regulace) a spoluprácí s nečlenskými zeměmi. Provedení reformy regulace OECD doporučila svým členům již v roce 1997. V posledním desetiletí se na poli reformy regulace výrazně angažuje i Evropská unie. Její program „Better regulation“ neboli „Lepší právní úprava“ a související aktivity mají napomoci obnovit důvěru občanů členských států EU v důležitost integračního procesu a dosáhnout cílů stanovených lisabonskou strategií.

3.038 Rakouské předsednictví Rady EU - hlavní priority
inf. podklad, leden 2006, 5 str.
Autoři: Michal Částek, Václav Štěrba
Informační podklad 3.038 se věnuje očekáváním spojeným s činností rakouského předsednictví. Hlavní prioritou Rakouska během prvních třech měsíců má být Lisabonská agenda, zejména podpora malého a středního podnikání a investic do vědy a výzkumu. Lisabonská agenda bude též hlavním tématem březnové Evropské rady.
Hlavním tématem druhé poloviny rakouského předsednictví bude diskuse o výsledcích období reflexe, na kterém se členské státy shodly po nezdaru ratifikace ústavní smlouvy. Budoucností EU (ať již jde o Evropskou ústavu nebo další rozšiřování) se bude zabývat summit Evropské rady v červnu 2006.
Nejvýraznější rakouskou prioritou v oblasti unijní zahraniční politiky je západní Balkán. Zvýšená aktivita Rakouska během jeho předsednictví lze očekávat zejména při jednáních o budoucím statusu Kosova.

3.037 Institucionální zajištění ekonomické diplomacie ve vybraných zemích Evropské unie
informační podklad, září-prosinec 2005, 28 str.
Autoři: Michal Částek, Jan Němec
Studie se věnuje otázkám spojeným s ekonomickou diplomacií ve vybraných členských státech Evropské unie a aktuálně tím podává i obrázek o zahraničních zkušenostech k vládou schválené Exportní strategii ČR pro období 2006-2010. Komparativní studie si klade za cíl nastínit postavení a činnost jednotlivých institucí zajišťujících ekonomickou dimenzi zahraniční politiky členských zemí Unie. Do své studie jsme úmyslně vybrali malé země, které mají, podobně jako Česká republika, exportně orientované hospodářství a mají výrazný zájem na úspěšném exportu svých podniků a na přílivu produktivních zahraničních investic. Sledované portfolio zemí navíc nabízí možnost srovnání dvou základních institucionálních modelů zajištění ekonomické diplomacie, kdy ve Švédsku a ve Slovinsku je ekonomická složka zahraniční politiky realizována prostřednictvím jednoho ministerstva, v případě Irska, Portugalska, Belgie, Rakouska, Slovenska tuto funkci zajišťují ministerstva dvě, v případě ČR tuto oblast zastřešují ministerstva tři. Studie dále ukazuje, že sledované země využívají zvláštní instituce (veřejnoprávní či soukromoprávní povahy) přímo zřizované ministerstvy či spadající svojí činnosti pod ministerstva k podpoře exportní výkonnosti svých podniků, k lákání zahraničních investorů do země a ke kulturní propagaci země v zahraničí. Každá země využívá svá zahraniční zastoupení k podpoře svých podnikatelských subjektů, údaje o efektivitě zastupitelských úřadů obecně či v oblasti ekonomické dimenze zahraničních vztahů, studie nepodává.

3.034 Proces rozšiřování EU- vztah EU ke kandidátským/přistupujícím zemím
inf. studie, září 2005, 15 str.
Autor: Václav Štěrba
Práce se věnuje problematice rozšíření o čtyři kandidátské, resp. přistupující státy (Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Turecko) z hlediska Evropské unie. U každé země je nejprve vymezena její výchozí pozice – tedy podmínky, které jí stanovila Evropská unie pro dokončení procesu přistoupení (Bulharsko, Rumunsko) resp. pro zahájení přístupových rozhovorů (Chorvatsko, Turecko). Práce poté shrnuje, nakolik jsou dané země úspěšné v plnění těchto podmínek. U každé země je dále uveden podrobný přehled aktuálních problémů dané země, průběh jednání v orgánech Rady EU (Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, Výbor stálých zástupců) a postoje jednotlivých členských států EU k dané problematice. Práce rovněž uvádí výsledky průzkumů veřejného mínění týkající se rozšíření a tyto 4 země. Tato práce je aktuální k 5.9. 2005. Parlamentní institut však, s ohledem na aktuálnost tématu a na dlouhodobý zájem jej projednávat, tuto práci pravidelně aktualizuje.

3.033 Kuba a Evropská unie
inf. studie, květen 2005, 13 str.
Materiál popisuje vztahy mezi Evropskou unií a Kubou v kontextu vnitropolitického vývoje na Kubě. Kolaps komunismu ve střední a východní Evropě po roce 1989 znamenal ránu pro kubánskou centrálně plánovanou ekonomiku. V devadesátých letech se Kuba pokusila normalizovat své vztahy s ostatními státy světového společenství a zejména svého regionu. Do roku 2000 se stala členem Karibského společenství, Asociace karibských států a Latinskoamerického integračního seskupení. Kuba je jediným státem karibské oblasti, který nemá s EU podepsanou dohodu o spolupráci. V lednu 2003 Kuba podala žádost o přistoupení k Dohodě z Cotonou.V březnu 2003 evropský komisař pro rozvojovou a humanitární pomoc Poul Nielson při své návštěvě Havany otevřel zastoupení Delegace Evropské komise. Od dubna 2003 však došlo ve vztazích EU s Kubou k značnému zhoršení. V sérii policejních akcí kubánské úřady zatkly 75 disidentů, převážně aktivistů za lidská a politická práva, až na výjimky zapojených do Projektu Varela. Situace se začala proměňovat až v druhé polovině roku 2004. V lednu 2005 pak ministři zahraničí EU začali diskutovat o “dočasném pozastavení” opatření z 5.června 2003. Na jaře 2005 se vztahy EU a některých členských států začaly opět oživovat. V současnosti jsou však tyto vztahy ovlivněny postojem kubánských úřadů k návštěvě evropských politiků (mezi nimi českého senátora Schwarzenberga) v květnu 2005. Materiál dále obsahuje popis postojů relevantních politických sil v členských státech Evropské unie.

3.032 Rusko a Evropská unie
inf. studie, květen 2005, 10 str.
Materiál je rozdělen do dvou základních částí. V první části je popsáno formální vymezení vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem, jsou zde identifikovány možné oblasti spolupráce a také kontroverzní oblasti vzájemných vztahů. Druhá část je věnována postojům institucí EU a politických stran členských států EU. Rusko dlouhodobě preferuje politiku založenou na vzájemných bilaterálních vztazích s velkými zeměmi EU. Odmítlo proto účast na Evropské politice sousedství. Evropská unie pro Rusko vytvořila zvláštní model spolupráce založený na tzv. čtyřech společných prostorech – na prostoru ekonomickém, prostoru spolupráce v oblasti svobody a spravedlnosti, prostoru spolupráce v oblasti vnější bezpečnosti a prostoru výzkumu, vzdělávání a kultury. Dohody o této spolupráci byly uzavřeny v květnu 2005. Zvláštní pozornost je ze strany unie věnována spolupráci v oblasti energetiky, s Ruskem je sjednána tzv. Energetická charta, která čeká na ratifikaci v ruské Dumě. Především Evropský parlament poukazuje na problémy Ruska s dodržováním lidských práv, upozorňuje na některé rozsudky Štrasburského soudu pro lidská práva týkající se Čečenska a dlouhodobě odmítá upřednostňovat ekonomickou spolupráci nad oblastí lidských práv. Trvale problematický je vztah k pobaltským zemím – rozdílné pohledy na minulost eskalovaly při oslavách 60. výročí skončení druhé světové války. Rusko věnuje zvláštní pozornost bilaterálním vztahům, především vztahům k Německu a Francii.

3.031 Evropská unie a Turecko
inf. studie, květen 2005, 8 str.
Tento materiál podává přehled vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem. Turecko podepsalo s tehdejším EHS asociační dohodu již v roce 1963, ale přístupová jednání začala až v květnu 2004. Turecko se od doby svého vzniku snaží o začlenění do evropského kulturně-politického systému, ale vliv islámu je zde stále silný, a to je hlavní psychologickou překážkou ve vzájemných vztazích. Turecko před zahájeném přístupových jednání ještě zintenzívnilo proces politických a právních reforem. Materiál popisuje i další kontroverzní témata vzájemných vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem – problematiku Kypru a tzv. arménský masakr. Členství Turecka v EU není v členských státech přijímáno jednoznačně. Podle průzkumů veřejného mínění jsou proti občané Francie, Rakouska, Nizozemska, Lucemburska, Kypru, Dánska a Švédska. V této otázce je patrný rozpor mezi politickými elitami a občany. I to vedlo např. francouzského prezidenta k prohlášení, že členství Turecka by ve Francii muselo být schváleno referendem. Dlouhodobě podporují členství Turecka na oficiální politické úrovni vlády Velké Británie, Portugalska, Španělska, Řecka. Informační podklad obsahuje také základní argumenty pro a proti členství Turecka, které jsou vybrány ze studií respektovaných institucí.

3.030 Vývoj evropské politiky sousedství
inf. studie, květen 2005, 6 str.
Materiál podává základní přehled o vývoji Evropské politiky sousedství od roku 2002, kdy Evropská rada rozhodla v návaznosti na proces rozšiřování o vytvoření nového mechanismu spolupráce se zeměmi, které se po rozšíření EU stanou zeměmi sousedskými. EPS reaguje nejenom na rozšíření o 10 nových členů, ale také na další rozšíření, především o Bulharsko a Rumunsko. Na doporučení Evropského parlamentu byly do této spolupráce přizvány také kavkazské republiky. Cílem EPS je vytvořit nárazníkové pásmo politicky a ekonomicky stabilních zemí v sousedství unie. EPS byla také integrálně zahrnuta do Evropské bezpečnostní strategie. Pomoc Evropské unie participujícím zemím je proto zaměřena především na strukturální změny politického a ekonomického systému.

3.029 Evropská unie a Ukrajina
inf. studie, květen 2005, 7 str.
Materiál obsahuje přehled formálních vztahů mezi EU a Ukrajinou od roku 1998, kdy byla uzavřena Smlouva o partnerství a spolupráci. Spolupráce mezi EU a Ukrajinou je zasazena do kontextu Evropské politiky sousedství, která má za cíl v sousedství Unie vytvářet pás ekonomicky a politicky stabilních zemí. Materiál se věnuje postojům Evropské unie a členských států v době ukrajinských prezidentských voleb. Juščenkovo vítězství otevřelo prostor pro novou formu spolupráce mezi EU a Ukrajinou. Sám Juščenko hovoří o perspektivě členství. Materiál se proto věnuje názoru Komise (tzv. Deset bodů Javiera Solany a Ferrero-Waldnerové), frakcí Evropského parlamentu a členských států. Materiál identifikuje jako nejotevřenější stát ke spolupráci Ukrajiny s EU Polsko, které prosazuje politiku tzv. otevřených dveří. Velké členské státy jako Německo a Francie jsou zdrženlivé a setrvávají u podpory Ukrajiny při vstupu do Světové obchodní organizace. Materiál se také věnuje prioritám hospodářské spolupráce i oblasti energetiky, vzhledem k tomu že Ukrajina je důležitou tranzitní zemí pro ropu a zemní plyn do (nejenom nových) zemí Evropské unie. Součástí materiálu je přehled vzájemné obchodní výměny mezi Ukrajinou a EU.

Mezinárodní vztahy a mezinárodní politika

3.063 Írán
studie, březen 2007, 17 str.
Autor: Václav Štěrba
Informační podklad přináší aktuální informace ke stavu jednání o íránském jaderném programu v Radě bezpečnosti OSN. Obsahuje též základní fakta k politickému systému Íránu, současné vnitropolitické situaci a vybrané hospodářské ukazatele.

3.052 Jednání o budoucím statusu Kosova (Vývoj jednání, současný stav, postoje zúčastněných stran)
studie, říjen 2006, 12 str.
Autor: Václav Štěrba
Informační podklad pokrývá celou škálu aspektů souvisejících s tzv. „statusovými negociacemi.“ Prostor je věnován současnému uspořádání kosova (mezinárodně-právní, institucionální), jednání o statusu budoucím (cesta k zahájení jednání, Eideho zpráva, postavení Martti Ahtisaariho jako hlavního vyjednavače) a postojům zúčastněných stran. Kapitola je též věnována působení Evropské unie v Kosovu a to jak současném, tak budoucím perspektivám.

3.051 Postoje k budoucímu statusu Kosova (Budoucí uspořádání Kosova v postojích a názorech vybraných Think-tanků)
studie, říjen 2006, 16 str.
Autoři: Marek Chmel, Václav Štěrba, Lucie Vondráčková
Tato práce nabízí přehled názorů a postojů vybraných Think-tanků (International Crisis Group, European Security Forum, Zentrum für Europäische Integrationsforschung atd.) k budoucímu uspořádání Kosova. Až na jednu výjimku se jedná o práce z roku 2005. Důvodem je poměrně paradoxní skutečnost – s tím jak byla na začátku roku 2006 zahájena jednání o budoucím statusu, Think-tanky ztratily o Kosovo zájem. Přesněji řečeno, čekají teď jak celá jednání dopadnou, aby jejich průběh mohly zpětně okomentovat a nabídnout další perspektivy. Ve své většině se analýzy vyslovují pro nezávislost Kosova, byť podmíněnou pokračujícím mezinárodním dohledem.

5.261 Uzavírání mezinárodních smluv s Tchaj-wanem
studie, říjen 2006, 10 str.
Autor: Martin Kavěna
Uvedená práce poskytuje přehled současného právního postavení Tchaj-wanu ve vztahu k Čínské lidové republice a k ostatním státům světa a mapuje možnosti mezinárodněprávních vztahů s tímto územím. V prvních dvou částech uvádí práce historické okolnosti vzniku současné vlády na Tchaj-wanu, otázku mezinárodního uznání této vlády a členství Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích (např. WTO). Ve třetí části se práce zabývá teoretickou otázkou mezinárodněprávní subjektivity Tchaj-wanu, resp. možností, že Tchaj-wan požívá určitou omezenou mezinárodní subjektivitu vystupovat jako samostatná hospodářská oblast v multilaterálních vztazích. Ve čtvrté části shrnuje práce obvyklý postup uplatňovaný při uzavírání "mezinárodních smluv" mezi členským státem EU a Tchaj-wanem a zabývá se otázkou uzavírání bilaterálních obchodních smluv na nevládní úrovni (např. Dohoda mezi Belgickou kanceláří Taipei a Taipeiskou zastupitelskou kanceláří v Belgii o zamezení dvojího zdanění a daňových úniků v oblasti daně z příjmu, Ujednání o vzájemném uznání práv duševního vlastnictví mezi Taipeiskou zastupitelskou kanceláří ve Spojeném království a Britskou obchodní a kulturní kanceláří Taipei). Na závěr se práce zabývá otázkou vhodného vnitrostátního legislativního postupu, který by se mohl uplatnit i v České republice při případném sjednávání bilaterálních dohod s Tchaj-wanem.

3.046 Íránský jaderný program a mezinárodní situace
informační podklad, březen 2006, 8 str.
Autoři: Václav Štěrba
Tento Informační podklad navazuje na studii 3.039, zejména pak shrnuje vývoj okolo íránského jaderného programu v období únor-březen 2006. Podrobněji se obrací na průběh klíčového jednání v Radě bezpečnosti OSN a na postoje jejích stálých členů. Materiál též informuje o postoji české vlády k dané problematice.

3.045 Povolební situace v Palestině
informační podklad, březen 2006, 8 str.
Autoři: Václav Štěrba
Tento materiál navazuje na Informační podklad č. 3.040 a aktualizuje jej. Podrobněji informuje o okolnostech sestavování nové vlády hnutím Hamás a shrnuje jeho programová východiska. Dále se věnuje pozici prezidenta v politickém systému Palestinské samosprávy. Vymezení pravomocí mezi prezidentem a vládou, které v dané době probíhá, je nyní totiž jedním z nejostřeji sledovaných procesů, na jehož výsledku budou záviset další perspektivy mírového procesu. Na závěr práce jsou zrekapitulovány postoje Evropské unie, Spojených států amerických, Ruska a dalších států.

3.043 Současný vývoj v Bělorusku
informační podklad, únor 2006, 9 str.
Autoři: Michal Částek, Jan Němec, Štěpán Pecháček, Václav Štěrba
Informační podklad podává základní přehled o vývoji v Bělorusku do voleb v roce 2006. Mapuje vývoj vztahů Běloruska s Evropskou unií a jejími členskými státy, Ruskem a USA. Zvláštní pozornost je věnována vývoji vnitropolitické situace a dodržování lidských práv v souvislosti s vládou prezidenta Lukašenka, upozorňuje na nedodržování mezinárodních standardů při organizaci voleb a na rozpory kolem referenda o prezidentských pravomocích. Zvláštní část je věnována popisu Běloruské ekonomiky. Ta se vyvíjí specifickým způsobem především díky podpoře Ruska v oblasti dodávek ropy a zemního plynu.

3.042 Současný vývoj na Ukrajině
informační podklad, únor 2006, 6 str.
Autoři: Jan Němec, Štěpán Pecháček, Václav Štěrba
Informační podklad podává základní přehled vývoje na Ukrajině před parlamentními volbami v roce 2006. Zachycuje motivy rozkolu mezi původními zastánci „oranžové revoluce“. Zabývá se obdobím energetické krize a vztahem Ruska k Ukrajině obecně. Zachycena je zde také pozice Evropské unie a dalších důležitých mezinárodněpolitických aktérů.

3.040 Historický kontext a současný vývoj v Palestině
informační podklad, únor 2006, 11 str.
Autoři: Lucie Brožová, Michal Částek, Jan Němec, Štěpán Pecháček, Václav Štěrba
Informační podklad se věnuje současnému stavu mírového procesu na Blízkém východě. Na úvod shrnuje historický vývoj Palestiny ve druhé polovině 20. století a charakterizuje její politický systém a hlavní politické subjekty. Dále se podrobně věnuje volbám do Legislativní rady 25.1. 2006, v nichž zvítězilo radikální teroristické hnutí Hamas, analyzuje dopady těchto voleb a shrnuje reakce Izraele, Evropské unie, USA a dalších vybraných zemí. Závěrečná část materiálu se zaměřuje na reálie palestinské ekonomiky včetně zdejších ekonomických aktivit a zájmů České republiky.

3.039 Současný vývoj v Iránu
informační podklad, únor 2006, aktualizace říjen 2006, 9 str.
Autoři: Marcela Bláhová, Michal Částek, Jan Němec, Štěpán Pecháček
Tématem tohoto Informačního podkladu je současný vývoj v Íránu, zejména s ohledem na mezinárodně-politickou krizi okolo jeho jaderného programu. Na úvod je charakterizován politický systém této země včetně jejích současných vnitropolitických reálií. Krize okolo íránského jaderného programu totiž přímo souvisí s politickými východisky fundamentalistického režimu a s výměnou na postu prezidenta v srpnu 2005. Jádrem práce je rozbor íránského jaderného programu včetně jeho mezinárodně-bezpečnostních implikací. Prostor je věnován též postojům EU, USA, Ruska a dalších významných aktérů mezinárodních vztahů. Na závěr se práce zabývá hospodářskou situací Íránu.

3.035 Situace v Dárfúru
inf. podklad, září 2005, 8 str.
Autor: Štepán Pecháček
V první části informační podklad stručně shrnuje historii konfliktu v oblasti Dárfúru. Věnuje se především otázce vymezení podstaty konfliktu a s tím související problematice uznání konfliktu v Dárfúru za genocidu. Právě otázka genocidy byla pro mezinárodní společenství dlouhodobě stěžejní otázkou. Autor konstatuje, že vztah hlavních aktérů byl k otázce genocidy silně ambivalentní. Konstatuje, že např. OSN neprohlásila situaci v Dárfúru za genocidu, přesto však pravidelně vyzývala vládu a zodpovědné činitele v Súdánu k ukončení jednání, které představuje pojmové znaky genocidy. Hlavním proponentem uznání konfliktu za genocidu byly dlouhodobě Spojené státy. Na straně EU byl nejaktivnější Evropský parlament. Další část je věnována postojům Evropské unie a spolupráci EU s Africkou unií a dalšími mezinárodními institucemi. V hodnocení situace v Dárfúru došlo k rozporu mezi Evropským parlamentem a Radou. Rada se stavěla proti vyhlášení genocidy. Závěrečná část materiálu je věnována popisu aktuální pomoci EU v rámci mise AMIS II a koordinaci činnosti EU a NATO při realizaci této mise.

3.036 Diskuse o budoucím statusu Kosova
inf. podklad, leden 2006, 15 str.
Autoři: Jan Němec, Václav Štěrba
24. října 2005 schválila Rada bezpečnosti OSN návrh generálního tajemníka OSN na zahájení jednání o budoucím statutu Kosova. Zmocněncem generálního tajemníka OSN pro vedení těchto jednání se stal bývalý finský prezident Martti Ahtisaari. Jednání již byla v lednu zahájena 2006, přičemž shody o budoucím statutu Kosova by mělo být dosaženo do konce tohoto roku.
Informační podklad PI č. 3.036 se zaměřuje na popis stavu těsně před zahájením těchto jednání, tedy zejména klíčových sporných bodů ohledně budoucího statusu. Dále jsou rozebrány pozice klíčových účastníků – Srbska a Černé Hory a kosovských Albánců – a také dalších aktérů, především pak států tzv. kontaktní skupiny (USA, Rusko, Německo, Francie, Velká Británie, Itálie). Nechybí též pozice České republiky.

3.028 Zbrojní embargo vůči Číně a evropský Kodex vývozu zbraní
inf. studie, duben 2005, 14 str.
Tento informační podklad se skládá ze dvou částí. V první části se práce věnuje historii zbrojního embarga členských států EU, které bylo na Čínu uvaleno v roce 1989 kvůli násilnému potlačení studentské demonstrace na náměstí Nebeského klidu. V této době ještě nebyla formulována a smluvně zakotvena Společná zahraniční a bezpečnostní politika, proto nebylo vyhlášeno jednotné evropské embargo. V rámci systému Evropské politické spolupráce však vyhlásily embarga jednotlivé členské státy EU. Funkčnost embarga naráží na rozdílný výklad jednotlivých států. Některé členské státy přijaly volnější interpretaci. Čína sama od 90. let minulého století začala zohledňovat názory mezinárodní společenství a projevila ochotu ratifikovat Úmluvu OSN o občanských a politických právech. Tyto okolnosti vedou některé členské státy k úvahám o zrušení embarga. Materiál mapuje postoje politických frakcí v Evropském parlamentu, Komise a postoje relevantních politických stran v Německu, Francii, Velké Británii, Polsku a Španělsku. Materiál upozorňuje na to, že Čína sama odmítá spojovat oblast lidských práv s možností zrušení embarga. Zrušení embarga by mělo být nahrazeno přijetím přísnější podoby Kodexu chování EU v oblasti vývozu zbraní. Kodex je v současné době právně nezávazný dokument, je vytvořen v podobě politické dohody členských států. Materiál popisuje navrhované změny, které by měly zvýšit závaznost Kodexu. Přílohou materiálu je platné znění Kodexu. V návaznosti na materiál byl zpracován přehled zbrojního exportu z jednotlivých členských zemí – viz. mimoseznamová práce PI ”Vývoz zbraní ze zemí EU do Číny v roce 2003”.

Obchodní společnosti, právo na podnikání

5.280 Hazardní hraní distančním způsobem ve vybraných státech
informační podklad, prosinec 2007, 11 str.
Autoři: Jana Linková, Michal Částek, Petra Kubařová
Práce přináší přehled právních úprav vybraných zemí týkajících se hraní hazardních her s důrazem na možnost distančního provozování hazardních her. Autoři se zaměřují na povinnosti provozovatelů, omezení vztahující se k uživatelům, ochranu dětí a mladistvých a pravomoci dozorujících orgánů. Zvláštní část práce je věnována daňovým úpravám distančních hazardních her v jednotlivých zemích.

5.259 Podmínky pro povolování provozu hazardních her ve vybraných zemích Evropské unie (úloha obcí)
studie, srpen 2006, 9 str.
Autoři: Michal Částek, Eva Medková, Gabriela Tampová
Předložená komparativní studie si klade za cíl přiblížit úpravu hazardních her ve vybraných státech Evropské unie. Studie se primárně soustředí na podmínky povolování provozování hazardních her a na kompetence státních úřadů či obcí při udělování koncesí a při kontrole provozovatelů hazardních her.

Energetická politika EU

3.062 Vnější aspekty energetické bezpečnosti Evropské unie (Energetická poloha EU, vztahy s okolními regiony, perspektivy začlenění energetiky do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky)
Studie, březen 2007, 32 str.
Autor: Václav Štěrba
Evropská energetická politika je dlouhodobě na předním místě v agendě Evropské unie. Diskuse na Evropské radě (8.-9.3. 2007) a přijetí Akčního plánu pro období 2007-2009 není koncem, nýbrž začátkem dalšího procesu, který bude dominovat programům všech následujících předsednictví, ke kterému se bude vyjadřovat Evropský parlament, a který bude soustavně sledován i ze strany národních parlamentů členských států. Cílem tohoto materiálu je poskytnout komplexní informační zázemí k problematice energetické bezpečnosti – a to s důrazem na provádění vnější politiky EU či možné zahrnutí vnějších energetických vztahů do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

Bezpečnost, policie, tajné služby

3.068 Legislativní úprava pro nakládání s utajovanými informacemi ve vybraných členských státech NATO
Studie, červenec 2007, 33 str.
Autoři: Petra Bartáková, Václav Štěrba
Jedná se o studii komparující legislativní úpravy nakládání s utajovanými informacemi ve vybraných evropských státech (Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Norsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko). Srovnávanými aspekty jsou 1) instituce odpovědné za nakládání s utajovanými informacemi a vydávání bezpečnostních oprávnění, 2) pravidla pro klasifikaci utajovaných informací, 3) oprávnění pro přístup k utajovaným informacím a realizace bezpečnostních prověrek, 4) sankce.

3.064 Struktura policie ve vybraných státech EU
studie, březen 2007, 54 str.
Autor: Eva Medková
Obsahem práce je nástin uspořádání policejních sil ve čtrnácti státech Evropské unie, konkrétně v Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Itálii, Irsku, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Rakousku, Řecku, Španělsku, Švédsku, Velké Británii a České republice. Práce se věnuje popisu struktury policie a jednotlivých sil, které ji tvoří (civilního a případně i vojenského charakteru) z pohledu územního i kompetenčního uspořádání a z pohledu celkového řízení. Důraz je přitom kladen na hierarchicky nejvyšší řídící úrovně (včetně ministerské), od nichž se vlastní struktura odvíjí. Jednotlivým zemím jsou věnovány samostatné kapitoly, které se dále člení v případě existence více policejních sil, ať již federálních a zemských v případě federací, věcně specializovaných, či těch, jejichž kompetence jsou územně či jinak omezeny. Zvláštní přílohou k tomuto textu jsou organizačními schémata vztahující se k jednotlivým policejních složkám.
Příloha je dostupná elektronicky na adrese: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-064_prilohy.pdf

5.263 Právní úprava ochrany svědka v rámci trestního řízení a možnosti snížení trestu výměnou za spolupráci s orgány činnými v trestním řízení
Srovnávací studie, leden 2007, 38 str.
Autoři: Tereza Burianová, Martin Kavěna
Boj proti organizovanému zločinu a proti dalším formám závažné trestné činnosti vyžaduje právní nástroje, které usnadní orgánům činným v trestním řízení získávání informací, které mohou vést k odhalování a objasňování takovéto trestné činnosti. V prvé řadě je nutné motivovat svědky, aby poskytli potřebné informace. Ochota svědků spolupracovat může být podpořena nabídnutím vhodné ochrany, resp. nabídnutím určitých úlev, pokud sami spáchali trestný čin (možnost snížení trestu, dohoda o imunitě). Práce srovnává právní úpravu ve vybraných státech EU a v USA.

3.058 Problematika právní úpravy používání operativní techniky
komparativní studie, prosinec 2006, 20 str.
Autor: Petra Bartáková
Práce se zabývá problematikou používání operativní techniky ve Finsku, Francii, Německu, Norsku, Rakousku, Slovensku, Švédsku a Velké Británii. U každé země jsou definovány nástroje spadající pod pojem operativní technika a jsou vymezeny jednotlivé instituce, které mohou konkrétní nástroje používat. U každé země je také popsán povolovací mechanismus pro použití operativní techniky, kontrolní mechanismus a způsob nakládání s výsledky pátrání, zejména ve vztahu ke třetím osobám.

3.057 Struktura tajných služeb a jejich parlamentní kontrola ve vybraných zemích
komparativní studie, prosinec 2006, 32 str.
Autoři: Jan Němec, Václav Štěrba
Ve vzorku vybraných zemí (EU-15, Izrael, Rusko, Spojené státy americké) je zkoumána struktura a způsob kontroly tajných služeb. Práce definuje základní strukturu tajných služeb a konstatuje, že nejčastěji je možné se setkat s existencí dvou samostatných větví tajných služeb, a to - civilní domácí (vnitřní) zpravodajské služby, orientované na vnitřní bezpečnost státu, a - vojenské zpravodajské služby, které se zaměřují na vnější hrozby státu. Toto rozdělení však není mezi různými zeměmi totožné především co se úkolového obsahu a kompetencí jednotlivých institucí týká. Konkrétní struktura zpravodajského a bezpečnostního aparátu té které země závisí na jejím postavení a významu v mezinárodních vztazích, geopolitických determinantech, historickém vývoji, reálné existenci vnějšího a/nebo vnitřního ohrožení stávajícího pořádku atd. Kontrola činnosti tajných služeb se v demokratických zemích odehrává na několika úrovních, přičemž vždy podléhá jistému stupni utajení. Nejsilnější postavení vůči tajným službám má exekutivní moc státu (vláda, případně jen někteří její členové), která je z povahy věci odpovědná za chod tajných služeb, také proto že je to exekutiva, která prostřednictvím svých zástupců – příslušných ministrů, případně přímo předsedy vlády či prezidenta republiky – tajné služby úkoluje. Parlamentní kontrola tajných služeb se potom zaměřuje především na kontrolu jejich financování (často ve spolupráci s institucí typu Nejvyššího kontrolního úřadu), zákonnosti metod práce, způsob jejich úkolování ze strany exekutivní moci a jejich politickou neutralitu. V souladu s praxí utajení bývají o činnosti tajných služeb informování jen vybraní členové parlamentu (např. členové zvláštního výboru pro kontrolu tajných služeb, předsednictvo parlamentní komory aj.).

Justice, postavení soudců

5.269 Přístup nevládních neziskových organizací k soudům v případech, kdy je diskriminací ohrožen větší počet osob
srovnávací studie, duben 2007, 6 str.
Autor: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
Práce se zabývá přístupem nevládních neziskových organizací k soudům ve vybraných členských státech Evropské unie – Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Řecko – s důrazem na správní soudnictví. Ze srovnání právních úprav vybraných členských států Evropské unie vyplývá, že přístup nevládních neziskových organizací k soudům je zajištěn, zpravidla ve stejném rozsahu jako u osob fyzických, s tím, že rozsah a forma právní úpravy je rozličná. Práce v závěru také odkazuje na rozhodnutí o přijatelnosti Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sdružení Jihočeské matky v. Česká republika, ve kterém byla uznána aplikovatelnost článku 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod na případy odmítnutí žádosti o přístup k veřejným nebo správním dokumentům.

Práce, sociální věci, zaměstnanost, zdravotnictví

5.279 Určení hodnoty bodu, výše úhrad a objemu poskytnuté péče (hrazené z veřejného zdravotního pojištění) z hlediska ústavnosti a úmluv o lidských právech
Studie, říjen 2007, 32 str.
Autor: Jindřiška Syllová
Předkládaná studie se zabývá problematikou určení hodnoty bodu, výše úhrad a objemu poskytnuté péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění z hlediska ústavnosti a úmluvu o lidských právech. Podle autorčina názoru podloženého odbornou literaturou lze na rámcové smlouvy pohlížet jako na akty soukromého práva i jako na akty veřejného práva. Je nutno rozlišovat mezi vztahem soukromoprávním, tj. vztahem mezi příslušnými zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami vznikajícím na základě rámcové smlouvy jako aktu soukromého práva, a vztahem veřejnoprávním, tj. povinností adresátů podzákonného právního aktu – v daném případě vyhlášky jako normativního aktu veřejného práva, jehož obsah rámcová smlouva tvoří - řídit se jejími ustanoveními. Z toho vyplývá, že Z uvedeného vyplývá, že rámcové smlouvy mohou ukládat povinnosti zdravotnickým zařízením pouze na základě zmocnění zákonem, v jeho mezích a při zachování základních práv a svobod. Rámcové smlouvy nesmí překračovat meze základních práv a svobod dané zákonem. Studie obsahuje i rámcovou komparaci s vybranými evropskými zeměmi.

Názory občanů na transplantace a dárcovství orgánů
studie Nadace Karla Pavlíka zpracovaná ve spolupráci s Factum Invenio.
Pro využití v Poslanecké sněmovně poskytla Nadace Karla Pavlíka.
červenec 2007

5.277 Úprava nájemních vztahů ve vybraných evropských zemích
studie, květen 2007, 35 str.
Autor: Michal Částek, Martin Kavěna
Srovnávací práce se věnuje úpravě nájmů v soukromém nájemním sektoru ve vybraných zemích. Studie se soustředí na právní úpravu nájmu bytových prostor (příp. shrnutí postupného vývoje právní úpravy) a na podmínky týkající se nájemních smluv (doba nájmu, pravidla týkající se smluvní výpovědi, cena nájemného a pravidla pro její stanovení). Ve všech sledovaných státech je sektor soukromých nájmů alespoň minimálním způsobem regulován a právní řády zde obvykle obsahují kogentní pravidla, pokud jde o stanovení ceny nájemného (resp. možnost navyšování této ceny) a o ochranu nájemce v některých dalších aspektech (výpovědní doba atd.). U vybraných zemí (Finsko, Norsko, Portugalsko, Velká Británie) jsou ve druhé části kapitol uvedeny možnosti získání příspěvku na bydlení včetně výpočtu podpory a metod zjišťování vhodnosti uchazečů o dávku. Při výpočtu příspěvku na bydlení se zejména zohledňuje výše příjmu domácnosti, výše nájemného, velikost nájemního bytu a počet osob zde bydlících.

5.267 Právní úprava dobrovolnictví ve vybraných zemích Evropské unie
srovnávací studie, březen 2007, 32 str.
Autor: Jan Němec
Práce poskytuje přehled o podobě právní úpravy dobrovolnictví ve vybraných zemích Evropské unie. Některé země přijaly zvláštní úpravu dobrovolnictví a tato úprava stanoví jednotná pravidla a požadavky jak na dobrovolníky, tak na organizace, ve prospěch kterých se angažují. U zemí, kde tato speciální úprava není, poskytuje naše studie přehled obecných právních norem, kterými se dobrovolnictví řídí. U každé země je uvedena definice dobrovolnictví, právní normy, které dobrovolnictví upravují, vzdělávání dobrovolníků, povinnosti organizací, sociální zabezpečení dobrovolníků, výkon dobrovolnické služby mimo území domovského státu a u zemí s povinnou vojenskou službou i vztah mezi dobrovolnickou službou a výkonem náhradní vojenské služby.

5.265 Povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené osoby (povinné kvóty)
Srovnávací studie, únor 2007, 6 str.
Autor: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
Obsahem práce je přehled právní úpravy povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené osoby (povinné kvóty) ve vybraných členských státech Evropské unie - v Belgii, Dánsku, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Rakousku, Švédsku, a ve Velké Británii. Z analýzy příslušných právních úprav zkoumaných států jsou patrné dva přístupy k dané problematice. Většina států má v právních řádech upravenou povinnost zaměstnavatelů rezervovat určitý počet pracovních míst pro zdravotně postižené osoby - Belgie, Francie, Německo, Rakousko, Polsko, Itálie. Zákonné alternativní plnění této povinnosti má upraveno pouze Francie (formou plateb příspěvků a uzavírání dílčích a kolektivních smluv). Druhá skupina států nemá výslovně právně upraveny povinné kvóty. Obecně se jedná o státy severské, ze zkoumaných států jsou to Dánsko, Švédsko a Velká Británie. Tyto státy garantují právo na zaměstnání zdravotně postižených osob, na úrovni zákonných předpisů, nepřímo prostřednictvím antidiskriminačních zákonů a zákonů o rovnosti při zaměstnávání, které zakazují diskriminační přístup ze strany zaměstnavatelů ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám ve všech aspektech zaměstnávání.

Doprava, telekomunikace a ostatní služby

5.281 Problematika využití třípruhového uspořádání na pozemních komunikacích
srovnávací studie, listopad 2007, 12 str.
Autoři: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. zpracovalo pro Parlamentní institut studii týkající se možnosti využití třípruhových komunikací. Práce obsahuje technické a bezpečnostní parametry třípruhových komunikací ve vybraných zemích.

Vzdělání, výchova a sport

5.272 Další profesní vzdělávání - právní úprava a stav ve vybraných evropských zemích
srovnávací studie, květen 2007, 15 str.
Autor: Jan Němec
Další profesní vzdělávání, tedy profesní vzdělávání dospělých, patří k jednomu z faktorů rozvoje kvalifikace osob a zvyšování jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Práce se zaměřuje na oblast dalšího profesního vzdělávání ve vybraných západoevropských zemích, přičemž pozornost je věnována právní úpravě, administraci na vládní a dalších úrovních státní správy, zmíněny jsou hlavní zdroje financování kurzů dalšího profesního vzdělávání a u každé z vybraných zemí je rovněž popsán proces akreditace a evaluace organizací, které studijní programy v rámci dalšího profesního vzdělávání poskytují, ze strany příslušných veřejných autorit.

5.266 Vymáhání studentských půjček
Srovnávací studie, březen 2007, 17 str.
Autoři: Michal Částek, Eva Medková
Studie se ve své první části věnuje nástrojům vymáhání studentských půjček ve vybraných zemích, ve kterých se poskytování půjček na studium tradičně využívá. Studie analyzuje jak systém odloženého splácení studentských půjček (Spojené království, Austrálie, Spojené státy americké) tak modely studentských půjček a jejich vymáhání ve vybraných evropských zemích. Druhá část studie poskytuje příklady různých forem vymáhání dlužných částek v České republice, a to ze strany státních správních úřadů (dlužné pojistné na zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení, daňové nedoplatky) či bankovních domů při nesplácení úvěrů poskytnutých bankami. Uvedené nástroje vymáhání různých forem dluhu vůči státu či bance by představovaly klíčové vodítko při nastavení systému splácení a vymáhání půjček na studium v ČR. Studie může modelově posloužit jako inspirace při hledání vhodného modelu poskytování a vymáhání studentských půjček v České republice.

Starší studie Parlamentního institutu:

1.001 Mechanismus hlasování v demokratických parlamentech
inf. studie, červenec 1991, 13 str.
Historie ústavních konvencí jednacího řádu a hlasování ve Velké Británii - Francii - USA - způsob hlasování v Evropském parlamentu - hlasování v Kanadě - delegované hlasování - veřejnost hlasování - hlasování podle jmen - četnost různých typů hlasování ve světě - elektronické hlasování.

1.024 Jednací řád a rozpočet parlamentu
inf. studie, prosinec 1992, 6 str.
Rules of Procedure - Standing Orders - finanční nezávislost parlamentu - v 16 zemích světa.

1.026 Legislativní funkce ve dvoukomorových parlamentech
inf. podklad, prosinec 1992, 8 str.
Rozdělení legislativy mezi komorami - zákonodárná iniciativa - dohodovací postup - přijímání rozpočtu ve dvoukomorovém parlamentu - v 16 zemích světa.

1.027 Možnosti rozpuštění parlamentu
inf. podklad, prosinec 1992, 4 str.
Podmínky rozpuštění parlamentu v 16 zemích světa.

1.029 Úloha parlamentních výborů v legislativním procesu
inf. podklad, prosinec 1992, 10 str.
Přikazování návrhů do výborů - pravomoc výborů pozměňovat návrhy - zprávy výborů - stanovisko menšiny - mimoparlamentní konzultace - v 16 zemích světa.

1.044 Výzkumná a informační střediska v zahraničních parlamentech
inf. podklad, březen 1993, 3 str.
Informační střediska pro poslance. Zdroje informací. Poskytování informací.

1.031 Politické složení parlamentu v První republice
inf. podklad, březen 1993, 4 str. + příl.
Počty členů politických stran v Poslanecké sněmovně a Senátu v letech 1920, 1925, 1929, 1935.

1.038 Otázky a interpelace v parlamentní proceduře
inf. podklad, červen 1993, leden 1996, leden 1997, 19 str.
Kladení otázek - question time - forma otázky - lhůta na odpověď - interpelace - vyslovení nedůvěry - v 11 státech.

1.053 Aktivní volební právo neobčanů státu, Výkon aktivního volebního práva mimo území státu
inf. studie, prosinec 1993, březen 1998, 10 str.
Podmínka trvalého pobytu pro aktivní volební právo. Volby na zastupitelských úřadech. Korespondenční volba. Volby v zastoupení. Ve 12 státech.

1.041 Zásady úpravy poslanecké imunity
inf. podklad, červenec 1993, září 1997, 9 str.
Rozsah nestíhatelnosti - trvání nestíhatelnosti v 11 státech.

1.045 Projednávání rozpočtu v parlamentech
inf. studie, srpen 1993, 10 str.
Projednávání rozpočtu v parlamentech v deseti zemích světa. Rozpočet jako zákon. Příprava rozpočtu. Úloha výborů při projednávání rozpočtu. Lhůty k projednání rozpočtu. Opatření při nepřijetí rozpočtu před začátkem finančního roku.

1.059 Výzkumná služba Kongresu
inf. podklad, únor 1994, 12 str.
Popis činnosti Výzkumné služby Kongresu USA.

1.067 Pravidla týkající se registrace a deklarace finančních zájmů poslanců ve Velké Británii
překlad zákona, červenec 1994, 21 str.

1.074 Volební zákon do Spolkového sněmu (SRN)
překlad, prosinec 1994, 39 str.
Překlad Spolkového volebního zákona ve znění platném pro volbu do 12.Německého spolkového sněmu.

1.078 Zabezpečení poslanců po skončení mandátu
inf. studie, březen 1995, 7 str.
Odstupné po skončení výkonu mandátu, náhrady výdajů spojených se skončením mandátu, důchody poslanců ve vybraných státech.

1.083 Argumenty pro a proti vstupu do Evropské unie
inf. podklad, září 1995, 11 str.
Všeobecná situace v kampaních před referendy o vstupu Finska, Rakouska, Švédska a Norska do EU, výčet argumentů pro a proti vstupu /ekonomická, zahraničněpolitická oblast/.

1.088 Soutěžní právo ve smlouvách ES
inf. podklad, září 1995, 9 str.
Soutěžní právo ve smlouvách ES. Dohody, které jsou zakázány. Výjimky ze zákazu. Vysvětlení pojmů.

1.097 Spolkový zákon na ochranu ústavy
překlad, červen 1996, 40 str.
Paragrafovaný překlad článků:
2 (Zákon o spolupráci Spolku a zemí ve věcech ochrany ústavy a o Spolkovém úřadu na ochranu ústavy),
3 (Zákon o vojenské obranné službě),
4 (Zákon o Spolkové zpravodajské službě),
5 (Změna desáté knihy sociálního zákoníku),
6 (Nabytí platnosti)
Zákon o dalším postupu při zpracování a ochraně dat z 20. prosince 1990; Spolková republika Německo.

1.101 Zajištění bezpečnosti parlamentu a poslanců
inf. studie, únor 1997, 11 str.
Podřízenost bezpečnostních složek parlamentů v 9 státech, parlamentní stráž, nošení zbraní, koordinace organizace bezpečnosti ve dvou komorách.

1.106 Amsterdamská smlouva - komentář
překlad (financovaný z projektu PHARE), srpen 1997, 62 str.
Práce je překladem studie, kterou k této smlouvě zpracoval britský parlament - House of Commons Library.

1.090 Evropský parlament - Jednací řád
překlad (financovaný z projektu PHARE), listopad 1995, upraveno srpen 1998, 210 str.
Úplný překlad jednacího řádu Evropského parlamentu včetně příloh a indexu.

1.115 Vybraná rozhodnutí Evropského soudního dvora
překlad(financovaný z projektu PHARE), leden 1999, 74 str.
Práce obsahuje překlady vybraných rozhodnutí Evropského soudního dvora, která se vztahují k jednotlivým oblastem práva ES.

1.122 Složení Evropského parlamentu po volbách v červnu 1999
inf. podklad, červen 1999, 12 str.
Tento informační podklad obsahuje výsledky voleb do EP v červnu 1999. Výsledky jsou zpracovány také podle jednotlivých zemí a politických stran.

1.117 Jurisdikční moc v církvi
inf. studie, únor 1999, 31 str.
Systém a struktura materiálů přijímaných Svatým stolcem a Římskou kurií. Legislativní postup v Římské kurii.

1.120 Vliv změny volebního systému na systém politických stran
inf. studie, červen 1999, 18 str.
Volební systémy a jejich vliv na spektrum politických stran. Index rozpadu a efektivního počtu stran. Volební reforma v Izraeli a Itálii a jejich vliv na politický systém.

Ekonomika

5.064 Zkušenosti z realizace bytové politiky v Kanadě
inf. podklad, říjen 1995, 10 str.
Podstatné náležitosti novelizovaného Zákona o bydlení a zákona o Kanadské hypoteční společnosti. Organizace a činnost této "Společnosti" - poskytování půjček na bydlení, na stavbu nájemních domů, na koupi a leasing pozemku, ochrana výše úroků z půjčky, státní a obecní výstavba, půjčky poskytované na projekty, zajišťující studentům bydlení.

2.047 Hospodářská a měnová unie
inf. studie, květen 1996, 21 str.
Vývoj měnové integrace v Evropském společenství: Wernerova zpráva, "Směnný had", Evropský měnový systém, Delorsova zpráva. Hospodářská a měnová unie a její zakotvení v Maastrichtské smlouvě: zásady, hospodářská a měnová politika, měnové instituce, kritéria konvergence.

2.067 Daňová reforma v SRN
inf.studie, září 2000, 7 str.
Změny v systému daní v Německu včetně kalkulací dopadu na rozpočet

2.071 Daňové asignace
inf.studie, březen 2001, 8 str.
Daňové asignace - právní úprava v Maďarsku, daňová zvýhodnění pro financování neziskového sektoru, dar jako daňově uznatelný náklad

Lidská práva

1.051 Instituce ombudsmanského typu v Německu a Rakousku
inf. studie, listopad 1993, 7 str. + příl.
Instituce ombudsmanského typu.

5.059 Systém zdravotnictví ve skandinávských zemích, Izraeli a Kanadě
inf. podklad, červenec 1995, 15 str.
Popis systému zdravotnictví, zejména financování systému a způsob pojištění ve vybraných zemích.

5.075 Trestněprávní ochrana mládeže před násilím a pornografií
inf. studie, květen 1996, 12 str. a 4 příl.
Trestné činy líčení násilností, zpřístupnění pornografických písemností mladistvým v Německu, Rakousku, Švédsku, Velké Británii.

5.078 Sociální zabezpečení migrujících pracovníků v zemích EU
překlad (financovaný z projektu PHARE), září 1996, 56 str.
Zabezpečení volného pohybu pracovníků a samostatně výdělečně činných osob v členských zemích EU.
Osoby, na které se nařízení 1408/71 vztahuje; rodinní příslušníci pracovníků a pozůstalí; dávky sociálního zabezpečení upravené nařízením; zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti; vyplácení dávek do jiných členských států; starobní a pozůstalostní důchody; nezaměstnanost.

5.104 Diskriminace na základě pohlaví
překlad (financovaný z projektu PHARE), srpen 1997, 37 str.
Diskriminace na základě pohlaví, překlad kapitoly 21 nazvané "Sex discrimination" z knihy Wyatt, D., Dashwood, A., European Community Law, s. 616-639, Sweet & Maxwell, Londýn 1993, 3.vydání. Práce se zabývá provedením principu rovného zacházení v oblasti zaměstnání a sociálního zabezpečení v komunitárním právu.

5.132 Právní úprava národnostních, etnických a jazykových menšin v Itálii, Rakousku a ve Švédsku
inf. studie, říjen 1999, 9 str.
Práce se zaměřuje jak na obecná antidiskriminační opatření ve vztahu k národnostním a jazykovým menšinám, tak na speciální úpravu ve vztahu k těmto skupinám ve vybraných zemích Evropy.

Informace a komunikace

4.006 Právo na informace o životním prostředí I
inf. studie, březen 1995, 15 str.
Význam práva na informace o životním prostředí. Právo na informace o životním prostředí v právní úpravě EU. Česká právní úprava přístupu k informacím o životním prostředí.

5.066 Právo na informace od státních úřadů
inf. podklad, prosinec 1995, 26 str.
Právo občana na obdržení informace od státního orgánu v mezinárodním právu, omezení práva na informace z důvodu veřejných zájmů a soukromí občana, zvláštní právo novinářů na informaci, v Německu, Rakousku, USA, Švédsku a V.Británii.

5.091 Hodnotová orientace a využití volného času dětí a mládeže
inf. podklad, květen 1997, 33 str.
Práce je úvodem do problematiky vlivu masových sdělovacích prostředků na děti a mládež. Obsahuje statistické údaje o výzkumu hodnot, které mladí lidé pokládají za důležité a o využívání jejich volného času.

5.098 Nabídka a sledovanost masmédií u dětí a mládeže
inf. podklad, červen 1997, 37 str.
Práce je součástí ucelené studie zaobírající se vztahem dětí a mládeže k masmédiím. Práce obsahuje aktuální nabídku tiskových a audiovizuálních médií pro děti a mládež. V další části je podrobně a graficky zpracována otázka sledovanosti masmédií u dětí a mládeže.

5.101 Socializační role masmédií u dětí a mládeže. Negativní prvky ve vysílání (drogy, násilí). Děti a reklama.
inf. studie, červenec 1997, 47 str.
Práce vychází z podkladových materiálů vypracovaných v Centru mediálních studií FSVUK a v Institutu dětí a mládeže MŠMT. Je poslední částí uceleného souboru prací PI, týkajících se vztahu dětí a mládeže k masmédiím. Práce zvláště upozorňuje na nebezpečné negativní vlivy masmédií na děti a mládež.

4.008 Právo na informace o životním prostředí II.
inf. studie, září 1997, 25 str.
Právní úprava přístupu k informacím o životním prostředí v členských zemích EU. Provedení komunitární úpravy volného přístupu k informacím o životním prostředí - směrnice 90/313/EHS.
(Velká Británie, Španělsko, Rakousko, Dánsko, Švédsko, SRN, Finsko, Francie)

5.111 Předpisy SRN upravující televizní a rozhlasové vysílání
překlad, únor 1998, 28 str.
Státní smlouva o vysílání ve sjednoceném Německu ve znění Třetí novely státní smlouvy o vysílání z 26. 8. do 11. 9. 1996.

5.113 Pravidla přístupu k úředním informacím ve Velké Británii
překlad (financovaný z projektu PHARE), červenec 1998, 59 str.
Pravidla přístupu k úředním informacím. Fungování pravidel. Zpráva výboru pro Parlamentního zmocněnce pro administrativu. Pravidla a odpovědnost vůči parlamentu. Přístup k informacím v místní správě. Nařízení o informacích o životním prostředí.

5.110 Pluralismus a koncentrace médií ve vnitřním trhu
inf. podklad, říjen 1998, 114 str.
Překlad Zelené knihy Komise ES (COM(92)480final): Vymezení problému; míra koncentrace médií;přehled opatření přijatých na národní úrovni; vyhodnocení potřebnosti akce; přehled národní legislativy.

5.130 Informace veřejnosti před vstupem do EU
inf. podklad, březen 1999, 18 str.
Informační strategie před referendem o přístupu k EU: vládní projekty, nevládní organizace, občanská hnutí, přehled aktivit, financování.

1.130 Regulace médií v parlamentech
informační studie, únor 2001, 7 str.
Akreditace parlamentních zpravodajů, organizace zpravodajů, přístup do výborů, přístup k poslancům, televizní a rozhlasové přenosy.

Nezařazené

5.153 Finanční podpora sportu ve vybraných zemích Evropy
inf. podklad, prosinec 1999, 8 str.
Práce pojednává o finanční podpoře sportu v zemích EU a v Polsku a Maďarsku. Uvedeny jsou dotace ze státního rozpočtu, z místních fondů, z loterií a ze sponzorských darů.

5.159 Postavení církví ve vybraných státech Evropské Unie
inf. podklad, září 2000, 72 str.
Komparativní srovnání vybraných konfesněprávních úprav v Evropě. Zaměřuje se na okruhy ve vztahu státu a církví, které tvoří předmět vzájemných dohod a smluv, ať už mezinárodních nebo přijatých na národní úrovni.

5.155 Systém domácího vzdělávání v USA a ve vybraných zemích Evropy
inf. podklad, leden 2000, 22 str.
Práce pojednává o právní úpravě domácího vzdělávání (tzv. homeschoolingu) v USA, v některých zemích EU, v Polsku a v ČR.

Zpracovala Ing. Soňa Šteigerová

Vybrané práce Parlamentního institutu

Vybrané práce
Parlamentního institutu