Digitální knihovna "České sněmy" navazuje chronologicky sestupně na původní projekt Digitální knihovna "Český parlament", resp. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna.

Vlastními podněty pro vznik projektu byly, a stále jsou, vysoká ocenění dosavadních výsledků digitalizace českých a slovenských parlamentárií a jejich zpřístupnění ve výše uvedené knihovně naší i mezinárodní veřejnosti a odborníkům dosud většinou skrytý obsah historických fondů Parlamentní knihovny České republiky, jejichž nejcennější část byla v roce 2000 prohlášena Ministerstvem kultury ČR podle par. 3 zákona č. 20/1987, o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, kulturní památkou. Bezprostředním impulsem pak bylo již druhé vydání úspěšné publikace doc. Phdr. Zdeňka Veselého, CSc. Dějiny českého státu v dokumentech, Praha, Epocha 2003, 495 s., který navrhl základní pojetí projektu a historickou periodizaci. Projekt byl konzultován jak s odborníky na právní dějiny, tak i s dalšími historiky českých dějin.

Základním cílem projektu je zpřístupnit na internetu všechny dostupné pramenné materiály vztahující se k dějinám českého sněmovnictví. Vyžádá si to delší dobu a úzkou spolupráci s dalšími knihovnami a archivy v zemi.

Projekt bude v konečné podobě obsahovat elektronickou podobu, ať již ve formátu HTML nebo v podobě digitálního obrázku, základních dokumentů sněmovní, ústavní a státoprávní povahy z těchto historických období:

• Počátky českého sněmovnictví a jeho vývoj do začátku 15. století
• České sněmy v době husitské do poloviny 15. století
• České sněmy v období stavovské monarchie do počátku 17. století
• České sněmy v období habsburského absolutismu do roku 1848

Různorodost zpřístupňovaných historických dokumentů je dána hlavně skutečností, že sněmovnictví v českých zemích se pro starší období povahou svých materiálů značně liší od období moderního, kdy se začaly pořizovat skutečné stenografické zápisy. Ve starších obdobích se zapisovaly jen výsledky jednání, usnesení, artikule, které se nám však všechny nedochovaly. Důvodem širší typizace dokumentů je pak především fakt, že v historickém bádání lze jen těžko vést přesnou hranici mezi státními dějinami a dějinami vlastního sněmovnictví, které tvoří neoddělitelnou součást dějin státu.

V raném období existence českého státu rozhodnutí sněmů nahrazovala vyhlášená rozhodnutí knížat na shromážděních šlechty (např. Břetislavova dekreta z roku 1039). I v pozdějším období byla vydávána panovnická rozhodnutí s povahou zákonů, které podle dnešních zvyklostí přijímá parlament, ale sněmy je tehdy neschvalovaly. Podle tehdejší dělby moci mezi panovníkem a šlechtou, resp. pozdějšími stavy, byly totiž ve výlučné pravomoci panovníka (např. Privilegium Přemysla Otakara II. na práva Židů z roku 1254, Dekret Kutnohorský z roku 1409, ale též Ferdinanda II. Obnovené zřízení zemské z roku 1627). Některé dokumenty také původně navrhl sněm, či předáci šlechtické obce, ale známy jsou až svým výnosem od panovníka (např. Inaugurační diplomy Jana Lucemburského z roku 1310 a 1311, volební kapitulace Vladislava Jagelonského z roku 1471 nebo volební reverzy Ferdinanda I. z let 1526 a 1545.

Dokumenty budou, obdobně jako v původním projektu, zpracovávány a zpřístupňovány tzv. "hnízdovým způsobem", a to podle své dostupnosti, stupně zpracovatelnosti a možnosti jejich využití pro digitalizaci současnými technologickými prostředky.