Studie

ISSN 2533-4131

 

Právo / Ústavní právo a politologie / volby a referenda

1.229 Všeobecná referenda ve státech Evropské unie - ústavní a zákonná úprava; závaznost a praxe referend (Dokument PDF, 571 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 12/2017, 20 str.)
Práce se zabývá všeobecným referendem ve státech EU na celostátní úrovni. Referendální rozhodování má svá specifika, zejména podléhá možnosti manipulace a omezení menšinových práv. Z tohoto důvodu většina států omezuje referenda na záležitosti schválení zákona nebo neschválení zákona. Neomezené všeobecné referendum v Evropě neexistuje. Omezeno je obvykle také rozhodování ve finanční a rozpočtové oblasti. Práce se vyjadřuje k závaznosti jednotlivých typů referend. Práce pojednává rovněž o možnosti lidové iniciativy (iniciativy k referendu nebo k zákonu) na celostátní úrovni ve státech EU. Lidová iniciativa je ve většině států významným způsobem omezena, v některých státech není vůbec připuštěna. Práce byla obnovena v r. 2017, obsahuje přehled uskutečněných referend u většiny zemí od r. 1990.

1.232 Volební právo a členství cizinců v politických stranách v zemích EU (Dokument PDF, 250 KB)
Autoři: Martin Kuta, Jan Němec, Jan Fousek
(srovnávací studie, 1/2015, 8 str.)
Práce poskytuje přehled úpravy zapojení osob bez státní příslušnosti země, v níž pobývají, do politického dění prostřednictvím práva volit do několika úrovní zastupitelských orgánů (od obecních voleb přes volby do národního parlamentu po Evropský parlament) a také možnosti vstupovat do politických stran jako řádný člen. Přehled pokrývá úpravu ve všech 28 stávajících členských státech Evropské unie.

5.305 Přímá volba starostů (Dokument PDF, 274 KB)
Autoři: Štěpán Pecháček, Martin Kuta
(studie, 10/2014, 12 str.)
Studie srovnává postavení přímo volených starostů v Maďarsku, v Polsku, na Slovensku a ve Spolkové republice Německo. Konstatuje, že přímá volba starosty představuje model, kde je větší důraz kladen na exekutivu. Přímá volba starostů posiluje jejich politickou autoritu a postavení, jejich mandát je silnější než v případě zvolení zastupitelstvem Dochází zde k silné personifikaci odpovědnosti v osobě starosty. Přesto se postavení starostů v jednotlivých zemích liší. Jde zejména o jejich vztah k volenému zastupitelskému orgánu a o jejich pravomoci v oblasti přenesené působnosti při výkonu veřejné správy.

1.231 Elektronické internetové hlasování v Estonsku (Dokument PDF, 275 KB)
Autoři: Karel Hlaváček, Martin Kuta
(studie, 9/2014, 9 str.)
Práce se věnuje elektronickému hlasování v Estonsku, které jako jediné elektronické (internetové) hlasování pro parlamentní volby přijalo. Detailně popisuje systém internetového hlasování v zemi. Dále na základě estonské (a nizozemské) zkušenosti zhodnocuje argumenty pro a proti zavedení elektronické (internetové) volby.

1.223 Panašování jako způsob personalizované volby v rámci poměrného volebního systému (Dokument PDF, 234 KB)
Autor: Štěpán Pecháček
(studie, 1/2013, 9 str.)
Studie se zabývá začleněním metody panašování do poměrných volebních systémů a jeho vlivem na personalizaci volby v rámci poměrných volebních systémů. Studie komparuje začlenění panašování a možnosti personalizace volby do volebních systémů ve Švýcarsku, Lucembursku, Francii a na Slovensku. Součástí studie je i analýza využití panašování v České republice a diskuse o návrhu senátního návrhu zákona (senátní tisk č. 404, deváté volební obdob) , který mění způsob preferenčního hlasování pro všechny typy voleb v České republice.

1.224 Právní úprava volební povinnosti ve vybraných zemích (Dokument PDF, 343 KB)
Autoři: Radek Blížkovský, Jan Němec
(srovnávací studie, 1/2013, 15 str.)
Studie se zabývá institutem volební povinnosti s důrazem na politické a právní souvislosti jejího uplatňování. Práce přibližuje argumenty pro a proti povinné účasti voličů ve volbách a představuje základní sankční mechanismy, které jsou při porušení této povinnosti nejčastěji uplatňovány. Následně jsou představeny vybrané historické (Československo, Rakousko) i současné (Austrálie, Belgie, Švýcarsko, Nizozemsko, Lucembursko, Lichtenštejnsko) příklady právní úpravy povinného hlasování.

1.222 Korespondenční volba (Dokument PDF, 240 KB)
Autor: Štěpán Pecháček
(studie, 9/2012, 12 str.)
Korespondenční volba je jednou z možností jak umožnit voliči využít aktivního volebního práva a přitom nespojovat výkon volebního práva s nutností fyzické přítomnosti v určitém čase na určitém místě. Korespondenční volba je prostředkem, jak vyvázat volební akt z vymezeného prostoru, a to téměř absolutně. V současné době není korespondenční volba pro volby (na jakékoliv úrovni) v České republice umožněna. V minulých volebních obdobích můžeme nalézt pokusy o její zavedení. Tato práce přináší přehled předmětných návrhů a popis úpravy korespondenční volby ve vybraných zemích.

1.218 Financování přímé volby prezidenta ve vybraných zemích (Dokument PDF, 207 KB)
Autoři: Jan Němec, Klára Kabická, Pavla Tichá
(studie, 6/2012, 12 str.)
Přímá volba hlavy státu je jedním z charakteristických znaků prezidentských režimů, kde je hlava státu zároveň i hlavním představitelem výkonné moci. V parlamentních režimech není přímá volba prezidenta nutná, protože exekutivní moc zastřešuje předseda vlády, která povstává z parlamentní většiny. Přesto byla v některých zemích, které používají parlamentní systém vlády, zavedena přímá volba prezidenta. Důvody byly různé, od snahy o posílení pozice prezidenta (Francie) přes její zavedení jako součásti procesu demokratizace (např. Polsko, příp. další státy střední a východní Evropy) až po řešení momentální krize, kdy parlament nebyl schopen prezidenta zvolit (Slovensko). Studie obsahuje přehled základních prvků úpravy financování přímé volby prezidenta ve vybraných zemích Evropy, které všechny používají parlamentní model, byť některé v modifikované podobě (např. Francie). Práce se zaměřuje na některé aspekty tohoto financování, jako jsou: - způsob úhrady nákladů ze státního rozpočtu (které ministerstvo je zodpovědné, příp. zda se na úhradě nákladů nějakou formou podílí jiné orgány, např. obce či ústřední volební komise), - spoluúčast kandidátů na úhradě nákladů spojených s organizací voleb, - možnost podpory z veřejných prostředků (např. formou příspěvku na úhradu volebních nákladů v závislosti na počtu získaných hlasů) - existence omezení pro objem výdajů vynaložených na kampaň.

5.316 Koalice v obcích s rozšířenou působností po komunálních volbách v roce 2010 (Dokument PDF, 446 KB)
Autor: Stanislav Caletka
(studie, 6/2011, 40 str.)
Studie představuje přehled radničních koalic, které byly po komunálních volbách 2010 uzavřeny v jednotlivých obcích s rozšířenou působností. Kromě koalic je zmíněna i vítězná strana a starosta obce. Pro informaci je uvedena také radniční koalice z předešlého volebního období, tedy z let 2006 – 2010.

1.187 Úprava financování politických stran a volebních kampaní ve vybraných státech Evropské unie (Dokument PDF, 251 KB)
Autoři: Vojtěch Drahorád, Jan Němec, Štěpán Pecháček
(studie, 5/2011, 23 str.)
Srovnávací studie Úprava financování politických stran a volebních kampaní ve vybraných státech Evropské unie. V zemích EU existuje několik základních modelů úpravy dané problematiky. Slovensko a Spolková republika Německo nestanoví žádná omezení pro výši získaných finančních prostředků, v Rakousku toto omezení stanoví sama strana. Omezení finančních zdrojů může být také navázáno na počet voličů v daném volebním obvodě (Španělsko) nebo počet volebních obvodů (Velká Británie). Zajímavá je také úprava portugalská, která stanoví limit pro financování jako násobek minimální měsíční mzdy.

1.216 Elektronické formy hlasování ve volbách – souvislosti s výkonem volebního práva (Dokument PDF, 217 KB)
Autor: Štěpán Pecháček
(studie, 5/2011, 8 str.)
Volební právo je způsob projevu politického názoru jednotlivce. Osvícenský koncept lidských práv chápe volební právo jako nezadatelné právo jednotlivce. Výkon volebního práva je technicky naplňován prostřednictvím volebního zákona. Volební zákon musí být konstruován tak, aby umožňoval výkon práva a nevytvářel pro jeho výkon technické bariéry. Diskutovaný způsob elektronického hlasování může v důsledku vést k odstranění dlouhodobého spojení výkonu voleb s konkrétním místem.

1.214 Reformy v britském politickém systému po volbách 2010 (Dokument PDF, 222 KB)
Autor: Martin Kuta
(studie, 3/2011, 9 str.)
Volby v roce 2010 ve Spojeném království nevyprodukovaly jasnou parlamentní většinu. Ačkoli se takový výsledek ve společnosti i mezi politiky a politology předpokládal, situace způsobila značný rozruch. Především se jednalo o fakt, že britská politika není na neexistenci jasné parlamentní většiny jedné strany zvyklá (situace tzv. hung parliament, tedy parlamentu bez jasné většiny); za jeden z možných aspektů se dá považovat i jednokolový relativně většinový volební systém, který za běžných okolností produkuje vládní většinu. Tato práce popisuje právě v koaliční dohodě zmíněné snahy – reforma volebního systému a reforma parlamentu, včetně pevného funkčního období. Práce věnuje pozornost nejen vlastním reformám, ale předkládá nástin historického a politického pozadí jednotlivých reformních kroků.

5.000 Volební, demografické a ekonomické charakteristiky volebních obvodů pro volby do PSP ČR (Dokument PDF, 489 KB)
Autoři: Veronika Nejedlá, Jan Němec, Jana Novotná, Petra Pistulková, Veronika Sklenářová
(informační materiál, 5/2010, 73 str.)
Práce přináší základní volební, demografické a ekonomické charakteristiky volebních obvodů pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

1.201 Vliv zavedení přímé volby prezidenta na politický sytém (Dokument PDF, 435 KB)
Autoři: Jan Němec, Martin Kuta
(studie, 10/2009, 24 str.)
Práce přináší analýzu ústavněprávního postavení prezidenta v České republice a popisuje faktický výkon funkce prezidenta Václavem Havlem a Václavem Klausem, především pokud jde o snahu rozšiřovat pravomoci prezidenta nad ústavněprávní rámec. Součástí práce jsou i dvě případové studie popisující vývoj ve Finsku a na Slovensku po zavedení přímé volby prezidenta a dopad této změny na politický systém.

1.195 Ústavněprávní souvislosti změny volebního systému a aktuální návrh změny volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (Dokument PDF, 408 KB)
Autoři: Jan Němec, Štěpán Pecháček
(studie, 4/2009, 22 str.)
Práce se skládá ze dvou částí. První část shrnuje základní ústavněprávní souvislosti změny volebního systému. Návrh změny volebního zákona potřebuje nejenom politologický rozbor, který umožňuje provést analýzu jednotlivých variant a přesně definovat slabá a silná místa konkrétních návrhů, ale potřebuje i druhou úroveň analýzy, a tou je zhodnocení souladu volebního systému se zněním Ústavy. Druhá část reaguje na současnou debatu ohledně změny volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v souvislosti s vypracovaným vládním návrhem, tzv. řeckou variantou. V následujících oddílech se zaměřuje na základní charakteristiky vládou předložené úpravy a jejich srovnání se platnou zákonnou úpravou, dále na simulaci výsledků voleb roku 2006 při použití vládou navrhovaných ustanovení novely zákona a jejich porovnání s reálnými výsledky těchto voleb, včetně implikací pro zastoupení jednotlivých stran v parlamentu, poměrnosti jejich reprezentace i celkové poměrnosti volebního systému. Zmíněny jsou také důsledky případné úpravy volebního zákona pro regionální zastoupení jednotlivých stran. V posledním oddílu je stručně zmíněna situace v zemi, která částečně byla inspirací pro vznik této „řecké varianty“. Předložený text si neklade nároky na úplnost analýzy, jeho smysl je zejména informativní s poukazy na určité oblasti, na nichž by se případná změna volebního zákona podle předloženého návrhu bezprostředně projevila.

1.191 Návrhy změn volebního systému do Poslanecké sněmovny: analýza a alternativní pojetí (Dokument PDF, 369 KB)
Autoři: Štěpán Pecháček, Jan Němec
(studie, 10/2008, 20)
Studie vychází z analýzy výsledku voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006, na základě kterého bylo do koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády včleněn záměr změnit volební systém s cílem zajištění jeho větší poměrnosti za současného udělení mandátového bonusu vítězné straně. Za pomoci několika běžně používaných indexů poměrnosti jsou ve studii porovnány účinky variant úpravy volebního systému. Z komparace je zjevné, že ze zkoumaných variant nejvíce splňuje požadavek větší míry poměrnosti zachování D’Hondtova dělitele při jeho aplikaci na jediný volební obvod celé ČR. Tato varianta rovněž nabízí určitý přirozený mandátový bonus pro vítěze. U ostatních variant působí zavedení umělého mandátového bonusu ve větší či menší míře proti poměrnosti volebního systému.

1.190 Přímá volba prezidenta v ústavách států EU (Dokument PDF, 268 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Jan Němec
(studie, 5/2008, 19 str.)
Jedním z rizik přímé volby hlavy státu je nebezpečí zvolení excentrických kandidátů nebo outsiderů. K tomu může dojít zejména v zemích, kde existuje potenciál pro příznivou voličskou odezvu na populistický volební program. Riziko populismu zvyšuje i jednokolová volba. Naopak dvoukolová volba je výhodnější pro větší politické strany. Práce se dále zabývá ústavní úpravou systému přímé volby ve státech EU a některých státech Latinské Ameriky. Práce je příspěvkem k diskusi o přímých volbách prezidenta republiky v ČR.

1.062 Většinový volební systém v parlamentních volbách v různých státech (Dokument PDF, 246 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Lenka Dražanová
(informační studie, 3/2008, 12 str.)
Volební systémy v parlamentních volbách. Většinové systémy. Smíšené systémy. Zastoupení menšin a zvláštních zájmových skupin. Většinový systém v některých významných státech (Austrálie, Kanada, Francie, Německo, Maďarsko, Polsko, Švýcarsko, Velká Británie, USA).

1.125 Volební systémy vybraných evropských zemí (Dokument PDF, 316 KB)
Autoři: Štěpán Pecháček, Petr Kolář
(srovnávací studie, 3/2008, 19 str.)
Práce obsahuje popis volebních systémů SRN, Francie, Španělska, Nizozemska, Polska, Maďarska, Rakouska, Slovenska a Estonska. Také je zde uveden přehled užívaných metod přepočítávání hlasů v systémech proporčního zastoupení.

1.186 Financování volebních kampaní v USA (Dokument PDF, 316 KB)
Autoři: Autor: Joanna Safarik, překlad: Petra Bartáková
(studie, 11/2007, 27 str.)
Studie Financování volebních kampaní v USA komplexně popisuje příslušné právní úpravy regulující financování všech úrovní volebních kampaní ve Spojených státech amerických. Je zde popsán systém získávání finančních prostředků ze soukromých zdrojů a podmínky pro přístup k veřejným finančním prostředkům. Přesně jsou zde popsány povinnosti dárců, příjemců darů i osob dary zprostředkujících. Popsána je úprava nejenom na úrovni federální a státní, ale i na úrovni primárních voleb. Studie je inspirativní především proto, že popisuje úpravu vycházející z odlišné právní a politické reality a kultury.

1.150 Přímé volby, pravomoci a odpovědnost prezidenta (Dokument PDF, 827 KB)
Autoři: Petr Kolář, Štěpán Pecháček, Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 10/2007, 75 str.)
Postavení hlavy státu je jednou z klíčových otázek fungování ústavního systému ve všech státech bez ohledu na to, zda se jedná o monarchie, či republiky. Ve státech s republikánským zřízením pak s touto otázkou souvisí i další – vymezení způsobu volby hlavy státu, tedy prezidenta. Odpověď na zmíněné otázky pak patří k těm, na jejichž základě je možné provést klasifikaci dnes existujících forem vlády vycházejících z demokratického modelu fungování vlády v širším slova smyslu. Klasické schematické členění na systém parlamentní a prezidentský není dostatečné, neboť pomíjí řadu relevantních faktorů výkonu moci. Většina autorů se dnes spíše přiklání ke klasifikaci obsahující pět základních modelů: parlamentní; poloprezidentský, premiérsko-prezidentský; prezidentský; prezidentsko-parlamentní. Práce zkoumá fungování Francie, Irska, Finska, Polska, Portugalska, Rakouska a Slovenska z hlediska postavení prezidenta v systému nejvyšších státních orgánů, a to v poválečném období. Komparace vývoje funkce prezidenta v těchto zemích prokazuje skutečnost, že samotná existence přímé volby prezidenta není dostatečným důvodem pro konstatování výrazné odlišnosti takovéhoto ústavního systému od systému s nepřímou volbou hlavy státu. Dokonce je možné konstatovat, že země, v nichž je přímá volba prezidenta zavedena, netvoří specifickou kategorii zemí, jejichž ústavní a politické systémy by vykazovaly výrazné shody. Závěry této práce lze shrnout do následujících bodů: a) neexistuje přímá souvislost mezi existencí přímé volby prezidenta a významem jeho postavení v ústavním systému daného státu; b) je zapotřebí rozlišovat mezi hodnocením významu funkce prezidenta v ústavním systému, jak to vyplývá z formální ústavní úpravy, a tím, jak je funkce skutečně vykonávána, především s ohledem na postavení prezidenta ve stranicko-politickém systému. Zatímco z formálně-ústavního hlediska bychom mohli za státy s nejsilnějším prezidentem považovat Finsko a Portugalsko, z hlediska reálného uplatnění prezidentského vlivu bychom za zemi s nejsilnějším prezidentem označili jednoznačně Francii. Nejslabší prezident, a to z obou hledisek, je pak v Irsku. c) velmi významnou skutečností, která ovlivňuje výkon prezidentské funkce v těchto zemích, je výrazná osobnost prvního prezidenta, který byl v přímých volbách zvolen. Typickým příkladem takové osobnosti, která vtiskla podobu výkonu prezidentské funkce i na další období, byl Antonio Salazar v Portugalsku nebo Lech Walesa v Polsku. d) Další skutečností, která ovlivňuje postavení prezidenta v rámci ústavního a politického systému, je míra jeho účasti v reálném stranicko-politickém životě. V některých zemích je prezident vnímán spíše jako nestranický a na politických stranách nezávislý arbitr (Irsko), v jiných zemích je naopak lídrem některé z hlavních politických stran bez ohledu na to, zda se jedná o stranu vládní nebo opoziční (Francie). Specifická je situace v Rakousku, kdy je přímo volený prezident aktivním členem politické strany, jejímž předsedou je ovšem spolkový kancléř. e) Svůj význam při vymezení ústavního postavení prezidenta má také definice jeho právní a politické odpovědnosti. Skutečnost přímé volby staví hlavu státu do pozice ústavního orgánu odvozujícího svoji legitimitu z jiného zdroje než z parlamentu, a tím samozřejmě vytváří podmínky pro konstatování politické neodpovědnosti prezidenta vůči zákonodárnému sboru. Většina ústav evropských států, a to bez ohledu na to, zda je zde zakotvena přímá volba prezidenta, vymezuje určitý stupeň trestní imunity při výkonu prezidentské funkce, a to zejména formou klasického institutu impeachmentu, kdy žalobu konstruuje parlament nebo některá z jeho komor a rozhoduje některá z nejvyšších soudních instancí nebo zvláštní soudní orgán. Vedle toho se v některých státech (Polsko, Portugalsko, Rakousko) setkáme také s koncepcí trestněprávní odpovědnosti prezidenta za činy spáchané v období výkonu funkce. Specifická je situace v Rakousku a na Slovensku, kde ústavy konstruují politickou odpovědnost prezidenta. V Rakousku je v tomto ohledu prezident odpově

1.178 Referenda ve vybraných zemích (Dokument PDF, 409 KB)
Autor: Petra Bartáková
(studie, 10/2006, 28 str.)
Práce předkládá přehled referend a lidových iniciativ ve vybraných státech Evropské unie (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie), ve Švýcarsku a v USA. Práce se primárně zabývá konkrétními případy referend a jejich závazností na národní, regionální a místní úrovni v jednotlivých výše jmenovaných státech. Okrajově je v práci shrnuta problematika referenda ve vztahu k Evropské unii a historie problematiky referenda ve vztahu k České republice.

1.171 Italský volební systém (Dokument PDF, 219 KB)
Autor: Petra Bartáková
(studie, 6/2006, 7 str.)
Práce je zaměřena na popis volebního systému Italské republiky. V roce 1993 došlo v Itálii ke změně volebního systému z čistě poměrného na kombinovaný (s převahou většinových prvků). Tato změna po 50ti letech nestabilních vlád a silné korupci přinést změnu v podobě stabilních vládních koalic. Změna z roku 1993 sice vedla ke změně v chování politických stran a k vytváření ideově vymezených předvolebních politických aliancí, ale stabilita vlád nebyla, i s ohledem na další faktory, výrazně posílena. Na konci roku 2005 prosadila tehdejší vládní koalice změnu volebního zákona, která spočívala v návratu k poměrnému systému. Výraznou změnou je zavedení tzv. mandátového bonusu, který zaručuje vítěznému seskupení většinu mandátů. Práce přináší detailní popis volebního systému a nastiňuje některé problémy, které mohou, s ohledem na existenci mandátového bonusu, nastat.

1.074 Volební zákon do Spolkového sněmu (SRN)
(překlad, 12/1994, 39 str.)
Překlad Spolkového volebního zákona ve znění platném pro volbu do 12. německého Spolkového sněmu.




ISP (příhlásit)