Neautorizováno !


(16.10 hodin)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobrý podvečer. Než pozvu dalšího řečníka, jsou zde omluvenky. Omlouvá se nám paní poslankyně Válková mezi 16. a 17. hodinou z pracovních důvodů, pan poslanec Veselý od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Jiránek od 25. 11. do 29. 11. z důvodu zahraniční cesty.

Nyní prosím do otevřené rozpravy paní poslankyni Valachovou. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený předsedo vlády, vážená vládo, dovolte mi, abych se v rámci rozpravy přihlásila ke společnému pozměňovacímu návrhu s Václavem Votavou, jak zde zaznělo, číslo 3795.

Protože jsem v prvním čtení hovořila ke kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ke způsobu, jakým přistupuje ke struktuře rozpočtu Ministerstvo financí, a přítomnou ministryni financí jsem ocenila z hlediska jejího přístupu, nebudu toto opakovat, ale soustředím se na to, proč jsem podpořila a přihlašuji se k tomuto pozměňovacímu návrhu.

Investice do vzdělávání jsou investicemi, které se netýkají pouze zajištění vzdělávání dětí mateřských, základních a středních škol. Nejenom tato vláda, ale i předchozí vlády a stejně tak i například dohoda o partnerství při financování ve výši 600 mld. z evropských fondů pro toto programovací období vnímá vzdělávání jako strategickou věc, která je přímo souvislá s konkurenceschopností naší země v dalších desítkách let.

Co se týká chování rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a toho, kolik se dostane reálně z plánovaných - jak už jsem zmínila, dobře plánovaných - financí stran Ministerstva financí a struktury rozpočtu Ministerstva školství skutečně na pásku učitelek a učitelů, to ovlivňuje řada faktorů.

Jako zpravodajka posledních několika, nepletu-li se tří, státních závěrečných účtů kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy mohu odpovědně konstatovat, že podle závěrečného účtu, a tedy reálného čerpání to vždycky dopadne tak, že jedinou jistotou učitelek a učitelů je to, co získají do platového tarifu. Ukazují to závěrečné účty zcela jednoznačně. K mírnému zlepšení došlo v posledním roce, podotýkám ale, že objemově v průběhu roku šlo do kapitoly školství více prostředků než plánovaných 10 % tarif, 5 % nadtarif. Proč to zmiňuji? Z tohoto důvodu se musíme také dívat na to, jakým způsobem skládáme poměr platového tarifu a nadtarifních složek platu, protože víme, a víme to opakovaně, že právě pouze platový tarif s jistotou s ohledem na decentralizovaný vzdělávací systém skutečně učitelé a učitelky dostanou.

Druhá věc, kterou bych chtěla zdůraznit, je otázka nadtarifních složek. Možná to působí trošku jako zaklínadlo, nadtarifní složky, nejsou to totiž pouze odměny nebo osobní příplatky, ale jsou to prostředky, které povinně máme zajistit v rozpočtu pro to, aby ředitelé škol mohli vyplatit třídnické příplatky, specializační příplatky, které jsou již nárokové. Jako právník bych chtěla upozornit, že už máme patnáctiletou judikaturu Nejvyššího soudu, která nám také říká, že v případě osobních příplatků přiznaných zaměstnanci se jedná také o nárokovou položku, a tato by tedy měla být ředitelům a ředitelkám škol i v případě učitelů a učitelek objemově garantována.

Pokud se bavím o nadtarifech, musím tedy zmínit to, proč jsem se přihlásila k pozměňovacímu návrhu a budu se snažit přesvědčit kolegy a kolegyně, abychom ještě rozpočet škol zvýšili. Nejde totiž pouze o minimální závazek vlády z hlediska 150 % platů a mezd jak učitelů a učitelek, tak nepedagogických pracovníků v roce 2017, protože to je minimální závazek, ale jde také o další části programového prohlášení ve vzdělávání. Ty počítají zejména s dvěma věcmi - s profesní podporou učitelů a učitelek a také se snižováním administrativní zátěže ředitelů škol. Toto nejsou pouze pouhé floskule, nejsou to pouhá slova, jsou to věci, které se dají velice přesně z hlediska rozpočtu a nároků učitelů a učitelek rozklíčovat.

Třídnické příplatky a specializační příplatky. Vy víte, že o třídnických příplatcích tato Sněmovna diskutuje už dobré dva roky. Také bych chtěla připomenout, že třídnické příplatky a jejich zvýšení byly součástí novely zákona o pedagogických pracovnících, který nejprve v minulé Sněmovně prošel ústavní většinou, aby následně, tři měsíce před volbami, padl, protože Senát chtěl být ještě štědřejší než Sněmovna a dopadlo to tak, že učitelé nejenom tehdy, ale doposud v případě třídnických příplatků nemají nic. To znamená nejenom vrabce v hrsti a už vůbec ne holuba na střeše.

Proč jsou třídnické příplatky důležité a proč je špatně, že na ně nemáme stále finanční prostředky, ačkoliv to programové prohlášení vlády předpokládá? Je to proto, že třídnické příplatky rozhodně nejsou na zbohatnutí. Pro vaši informaci, aktuální stav je plus minus 500 korun hrubého napříč republikou. Podotýkám, jsou rozdíly mezi středními a základními školami, ale tohle je průměr. Reálně je to tak, že více jak deset a možná patnáct let nařízení vlády předpokládá vyšší zvýšení až na 2 000 korun, ředitelé a ředitelky škol samozřejmě nikdy od žádné vlády na to nezískali prostředky.

Třídnické příplatky tedy nejsou na zbohatnutí. Všichni víme, co třídní dělají, a já si myslím, že jestliže dnes a denně vidíme televizní reportáže, články v novinách, jakým způsobem se zvyšuje například šikana v třídních kolektivech, jak nás to všechny děsí, jak nás to všechny konsternuje, jak se všichni předháníme v silných prohlášeních, jak chceme strašně pomoci, tak bychom měli především pomoci tím, že podpoříme třídní učitele, aby měli nejen peníze pro svoje ohodnocení a náročnou práci, ale také například pro to, aby mohli pořádat více třídnických hodin, pečovat o klima ve třídě, ve škole, o kolektiv, o vztahy ve třídě.

Souvisí s tím také čas učitelů, reálný čas učitelů a samozřejmě zaplacený čas učitelů a učitelek na komunikaci s rodiči. O tom také rádi mluvíme, jak mají učitelé a učitelky komunikovat s rodiči a jak si rodiče přejí více a více komunikace s učiteli a s učitelkami a komunikace o vzdělávacích cestách svých dětí. I toto se má a musí ocenit. Tolik k třídnickým příplatkům.

Jenom bych chtěla připomenout z hlediska svého postoje, že jsem konzistentní, a paní ministryně financí to určitě může potvrdit. Minulý rok jsem neúspěšně prosazovala pozměňovací návrh na zvýšení třídnických příplatků tak, abychom alespoň zajistili jejich plošné zvýšení na tisíc korun, aby ředitelé a ředitelky škol tyto možnosti měli. Zase to není nic o zbohatnutí, je to systémová kvalitativní věc z hlediska kvality vzdělávání dětí. Tehdy ten pozměňovací návrh neprošel. Pokud byste si přečetli stena všech zúčastněných včetně Ministerstva školství, bylo slibováno, že již příští rok, v roce 2020, se dočkáme. Takže jsme se nedočkali.

Co se týká specializačních příplatků, zase je to takové tajemné slovo. Co si pod tím představit? Specializační příplatky opět souvisí s profesní podporou učitelů. Často se bavíme o školních metodicích prevence, děsí nás reportáže, jak jsou děti závislé na alkoholu, jak jsou závislé na drogách, jak potřebují pomoc, jaké mají sociální zázemí, jak se jejich rodinné prostředí promítá do jejich kvality vzdělávání. Od učitelů a učitelek bychom čekali bůhví co, co mají všechno zvládnout za rodinu, za rodiče. Máme 1 500 podpůrných profesí, realita je ovšem taková, že tyto profese neúspěšně žádají o snížení přímé pedagogické činnosti, aby měly prostor na komunikaci s dětmi, s žáky a studenty, a toho se jim nedostává, ani v případě specializačních příplatků, ačkoliv profesní podpora učitelů je v programovém prohlášení vlády, nemáme to kryto ani v rozpočtu 2020, ani ve výhledu 2021. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP