Neautorizováno !


(17.50 hodin)
(pokračuje Brabec)

Já vás chci ujistit, že si uvědomujeme, respektive že je prostě jasné, že nejsme spokojeni s tím, že lidé jsou obtěžováni zápachem. Koneckonců navštívili nás občané takové pokojné demonstrace, která proběhla zhruba před měsícem, nebo před několika týdny, před Ministerstvem životního prostředí. Kolegové s nimi hovořili. A jistě že si uvědomujeme ten problém.

Problém je hodně v tom - a ono to není jenom tady, v tomto místě, že všichni, nebo mnohokrát se říká: pojďme to řešit nějakou změnou legislativy. Ale v minulosti byl emisní limit v pachových jednotkách stanoven v legislativě a zkušenosti s touto regulací vůbec nebyly pozitivní. Protože pokuty za nesplnění toho limitu dostávaly paradoxně provozy, na které si nikdo nestěžoval, a naopak problematické provozy emisní limity ověřované měřením na komíně byly schopny plnit, a přesto obtěžovaly okolí zápachem. Proto nakonec vlastně byl tento limit zrušen na úrovni vyhlášky a musím říct, že nejsou dneska stanoveny ani evropskou legislativou, ani v jiných státech EU. A my jsme se tím několikrát zabývali. Pamatujete si i na poslední debatu v rámci novely zákona na ochranu ovzduší, kde právě tento limit byl diskutován.

Krajské úřady mají v rámci své působnosti vymezené zákonem o ochraně ovzduší možnost ukládat právě technické podmínky provozu ke zmírnění zápachu, popřípadě ukládat přímo emisní limity pro látky obtěžující zápachem. A zákon o ochraně ovzduší nabízí dostatečné regulační nástroje. To znamená, že mnohokráte je ten problém v územním plánu. Že prostě v územním plánu se povolí ve výstavbě výstavba něčeho, co je logické, že bude obtěžovat okolní zástavbu. Tady je komplikace ještě v tom, že ta provozovna byla původně postavena jako relativně malá a zápachem, i když je tam celou řadu let, vlastně příliš neobtěžovala. A ten problém nastal někdy až od srpna 2018, kdy opravdu těch podnětů přichází celá řada. (Upozornění na čas.) Pardon, ale já ještě kdyžtak odpovím na doplňující otázku.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Tak musím dát doplňující otázku, i kdybych nechtěla, abych vám dala prostor. Tak já se zeptám jednoduše. Co mají ti občané dělat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Tak v této chvíli dělají to, co... Nebo určitě budou i nadále dělat to, co dělají. To znamená, oni si oprávněně stěžují, že jsou obtěžováni zápachem, na obci, na městské části, na krajském úřadu, u nás, na inspekci. Samozřejmě budeme i dál posuzovat tyto všechny žádosti. A také je potřeba teď počkat na to, jak vlastně dopadnou ta jednotlivá řízení, ať už o tom integrovaném provozu, protože teď oni v rámci toho druhého odvolání, tak tam byla doplněna do toho návrhu, nebo do té žádosti, celá řada opatření, která by měla významným způsobem minimalizovat riziko obtěžování zápachem. A to už je právě pod tlakem toho druhého odvolání a tlakem na toho provozovatele, protože samozřejmě do toho bude muset zjevně investovat další peníze. Což je nepochybně správně, protože já se na to můžu dívat i z pohledu bývalého ředitele chemičky, což se o mně ví. Ve chvíli, kdy s námi to okolí mělo problém, jsme se snažili ten problém řešit velmi intenzivně. I když jsme splnili všechny zákonné limity, přesto jsme vycházeli tomu okolí vstříc. Protože já si dlouhodobě neumím představit podnikatele, který by měl na sebe naštvané okolí. To nikdy nevede k ničemu dobrému.

Takže já jsem přesvědčen, že tady ty možnosti prostě jsou. Jsou tady dvě řízení, která teď momentálně běží. A určitě ti lidé se nespokojí s tím, že... řekněme, že se sami prostě o sobě zklidní. Já myslím, že dokud to tam prostě bude páchnout, tak do té doby si budou stěžovat a do té doby to ty úřady budou prostě řešit. A já pevně věřím, že ten provozovatel teď si uvědomujeme, že není dlouhodobě podle mě možné tam žít v takovém nesouladu s tím okolím.

Ale z pohledu samozřejmě ministra životního prostředí (upozornění na čas) - děkuji - můžu jenom říct, že teď nechme doběhnout ta správní řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tak ještě stihneme položit jednu interpelaci, a to paní poslankyně Pavly Golasowské na paní nepřítomnou ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, chcete zavést tzv. zálohované výživné, kdy za neplatiče, kteří neplní své rodičovské povinnosti a neplatí výživné na své děti, převezme tuto zodpovědnost stát. To znamená, že výživné půjde z peněz daňových poplatníků.

Chci se zeptat, jaké máte nástroje na vymáhání výživného od neplatičů, když dnes víme, že stát vymůže pouze deset až patnáct procent pohledávek.

Pokud jde např. o postih držitelů plavebních a leteckých průkazů, bylo Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvem dopravy informováno, že je v ČR poměrně málo osob, které jsou držiteli těchto oprávnění a zároveň nejsou držiteli řidičského průkazu. V řádech se jedná o jednotlivce. Zavedení tohoto opatření by si nad to vyžádalo zřízení centralizované evidence těchto oprávnění, která v současnosti neexistuje. Přičemž o tom, že právě stávající možnost pozastavení řidičského průkazu je efektivním opatřením, které je využíváno v dostatečné míře, jak o tom svědčí uvedené statistiky od exekutorské komory.

Jedním z dalších nástrojů vymáhání, které zmiňujete, jsou veřejně prospěšné práce, které dle mého názoru zatíží města a obce další administrativou a náklady na práci s neplatiči. Jsou v celkových odhadovaných nákladech asi 860 milionů korun za výživné, které ročně zaplatí stát zakomponovány i náklady na tuto práci? Nebo si to budou hradit obce a města ze svého rozpočtu? Diskutuje Ministerstvo práce a sociálních věcí s Ministerstvem spravedlnosti o větším využití např. elektronických náramků pro neplatiče výživného, resp. o dalších formách sankcí? Má Ministerstvo práce a sociálních věcí připraven s návrhem zálohovaného výživného rovněž účinný systém vymáhání? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času na interpelaci. Jelikož paní ministryně je omluvena a není přítomna, bude na tuto interpelaci odpovězeno písemně.

Jelikož je 17.56 hodin a podle jednacího řádu poslední interpelace může být podána v 17.55 minut, končím bod interpelace.

 

Podle dohody budeme plynule pokračovat dál v projednávání dalšího bodu. Dalším bodem je


Sloučená rozprava k bodům 245 a 246
/sněmovní tisky 113 a 114/

Je to výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2016, sněmovní tisk 113, a výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2016, sněmovní tisk 114. Před polední přestávkou jsme přerušili sloučenou všeobecnou rozpravu k těmto dvěma bodům. Bylo přerušeno vystoupení poslance Valenty. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali zpravodajové volebního výboru pan poslanec Petr Dolínek a paní poslankyně Barbora Kořánová. (Z lavic zaznívají hlasy: Kořanová.) Paní poslankyně Barbora Kořanová. Ještě párkrát to vyslovím, a už to budu umět.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené sloučené všeobecné rozpravě, kde uděluji slovo panu poslanci Valentovi, který byl přerušen před polední přestávkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Už nebudu mnoho zdržovat, pouze dokončím své vystoupení.

Na samotný závěr si dovolím položit dvě základní otázky. Ta první může znít například takto: Je uživatel dnes schopen výhradně na základě zpráv Rady České televize o hospodaření posoudit skutečnou ekonomickou situaci České televize? Moje odpověď je taková, že v případě, když na tyto zprávy se bude pohlížet z pohledu uživatele účetních závěrek, musím říci, že je potřeba nemalých ekonomických a právních znalostí a také zkušeností s hospodařením subjektů v odvětví televizního vysílání, aby z nich relevantní ekonomické údaje, které jsou potřebné k poslaneckému rozhodování a objektivnímu poslaneckému rozhodování, vůbec získal. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP