Neautorizováno !


(11.10 hodin)

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, když přišlo téma hospodaření České televize, tak já jsem se samozřejmě také na to podíval a hned velmi krátce jsem zjistil, že tady ve státě dánském není něco v pořádku. Následně nato, abych nebyl nařčen z nějaké předpojatosti, jsem si zadal svůj vlastní nezávislý externí audit na hospodaření České televize. Zároveň jsem tam položil jako základní otázky, které jsem si myslel, že jsou naprosto zásadní. A první otázka, kterou jsem na auditory položil, byla, zda je hospodaření České televize vyrovnané, nebo deficitní. Já jsem věděl, že je deficitní, protože když se podíváte na trendy od roku 2011 do roku 2018, tak ty trendy jsou naprosto zřejmé. Výsledky, aniž bych chtěl tady jakkoli zasahovat do fungování České televize, jsou naprosto zřejmé. Za toto období, i když se bavíme o výročních zprávách roku 2016 a roku 2017, ale říkám, že jsou ty trendy naprosto zásadní, z České televize, z jejích finančního majetku, jinými slovy účty v bankách zhruba vytekly 2 miliardy korun. Ty 2 miliardy korun jsou dány tím, že samozřejmě hospodaření České televize je opravdu reálně deficitní. Když se podíváte i na výsledovky roku 2016 a 2017, tak tam vidíte zhruba každý rok v běžném roce půl miliardy ztráta, která je nicméně pak vyrovnána tím, že se vyrovnává fondem televizních poplatků.

To jsou zásadní věci, které pak samozřejmě mě vedly k tomu, že jsem se začal dívat na celé hospodaření České televize detailněji a detailněji a narážel jsem stále na více a více pochybností. Nikoliv pochybností, ale prostě číslo je číslo, a tak jak jsem říkal na tom semináři, který vyvolala Česká televize, na kterém se zúčastnilo zhruba 60 poslanců, tak jsem tam kladl otázky a v podstatě na žádnou z těch otázek Rada České televize, která je vlastně kontrolním orgánem České televize, nebyla schopna odpovědět. Odpovídali naprosto formálně a nebyli schopni odpovědět na žádnou konkrétní otázku, kterou jsem položil.

Číslo je číslo, zvlášť když je vedeno naprosto korektním auditem Ernst and Young, tam ten problém já vůbec nevidím, to je prostě auditová organizace, která vám sepíše, že všechno děláte korektně, všechno děláte správně. A není to otázkou toho, jestli Česká televize jim položila otázku, jestli hospodaření České televize je do budoucna takto udržitelné v daném stavu. Ale prostě udělali účetní audit. A všichni víme, co to je účetní audit. Samozřejmě srovnají zákon a srovnají jednotlivá čísla, jestli odpovídají realitě. A to odpovídá realitě. Proto já naprosto jednoznačně důvěřuji auditu Ernst and Young, stejně tak jak důvěřuji tomu, co sám jsem nahledal, protože samozřejmě v tom byznysu už dělám léta. I když uznávám, že Česká televize není úplně klasický byznys. Ale na to, že má 7 miliard - zhruba, necelých 7 miliard - obratu, tak aby každý rok ztrácela zhruba půl miliardy, někde mezi 300 až 500 miliony každý rok, a dováděla (?) to překrytím fondu televizních poplatků a svým finančním majetkem, tak je to alarmující pro všechny z vás. Protože to jsou veřejné peníze, jsou to peníze koncesionářů. A samozřejmě když si přečtete jednotlivé zprávy, tak tam je všude v podstatě explicitně napsáno, že pokud se nezvednou velmi záhy koncesionářské poplatky, tak Česká televize bude mít hospodaření prakticky vedoucí do krize. A jestliže se podíváme na jednotlivé konkrétní částky, tak jak jsem říkal, např. finanční majetek z 3,8 miliardy, nebudu tady říkat úplně přesně ty konkrétnosti, které ale přesně vím, tak mají teď na majetku, respektive na finančním majetku, 1,8 miliardy korun.

Zároveň když se podíváte do bilance, tak mají závazky do roku 2022 a dále, což je další záležitost otazníku, tak mají nasmlouvané především třeba sportovní přenosy, což každý bezpochyby vítáme, ale ty závazky jsou ve výši 1,2 miliardy korun, zhruba. A když se podíváte, což přiznali taktéž na tom semináři, co je bude stát převod televize na DBT2, tak přiznali, že ty investice budou zhruba v rozsahu 1,4 miliardy korun. Takže už vidíte, že z hlediska cash flow je to samozřejmě situace dlouhodobě neudržitelná, pokud management, respektive Rada České televize nepřivede management k tomu, že je potřeba ušetřit každý rok půl miliardy korun.

Je nutné si tam uvědomit několik zásadních věcí, do kterých jsem ještě samozřejmě nemohl ani zasáhnout, a to je, v jakém stavu jsou nákupy jednotlivých služeb, jednotlivých položek, protože např. v ostatních službách mají v roce 2018 418 milionů korun. Je potřeba se také podívat, proč mají pohledávky delší než 365 dní zhruba 37 milionů v roce 2016, 36 milionů v roce 2017 a 35 milionů v roce 2018, a každý rok na ně dělají opravné položky. Jak je možné, že management tyto peníze nevymáhá po svých dlužnících. Takže to je z hlediska samotné bilance.

Z hlediska samotné výsledovky, když se na to podíváte, tak je naprosto zřejmé, že to, co se deklarovalo Radou České televize, že hospodaření je vyrovnané, tak není to pravda, je deficitní. A nakonec se to tam také dočtete, že je deficitní. Protože tam jsou uvedeny konkrétní částky.

Takže co s tím? Na semináři jsem kladl konkrétní otázky, slova tam padala poměrně široká, řekl bych, že to mělo charakter spíš takový, že Rada České televize je spíš takové panoptikum lidí, kteří si hrají na to, že nějakým způsobem kontrolují ředitele České televize. Já nezpochybňuji jejich profesionalitu v jejích jednotlivých částech. Já zpochybňuji profesionalitu v tom, že oni mají kontrolovat hospodaření České televize a možná i nějaké strategické směry, a je zcela evidentní, že to neprokázali.

Když se podíváte na samotné odpisy, tak odpisy jsou v posledních sedmi letech 3,4 miliardy korun a investice jsou ve výši 3 miliardy korun. Takže i ta informace o tom, že Česká televize významně investuje, je nepravdivá. Ona sžírá sama sebe. Když se podívám i do výsledku auditu, který já jsem zadal, ještě jednou opakuji, zadal jsem a zaplatil jsem ho ze svých vlastních peněz, tak ta odpověď na moji první otázku, jestli je hospodaření vyrovnané, či deficitní, tak je napsáno jednoznačně - z pohledu právních předpisů lze hospodaření klasifikovat jako vyrovnané. Je zde nutno však podotknout, že z pohledu reálné ekonomiky, z pohledu podnikatelského dochází ke krytí nákladů z naspořených zdrojů minulých období, a zde je markantní pokles těchto zdrojů, kdy dochází ke stravování sama sebe. Jinými slovy skutečně Česká televize žije z minulosti, žije z podstaty, a jak jsem říkal, pokud neušetří půl miliardy ročně, velmi záhy bude naprosto jasné, že v průběhu následujících dvou až tří let to dopadne na všechny občany v České republice, kteří mají televizi, a bude muset být zvednutí koncesionářských poplatků. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP