Neautorizováno !


(15.30 hodin)
(pokračuje Kremlík)

Ministerstvo dopravy v současné době zahájilo proces přezkumu účinnosti regulace v oblasti vymezení vodních cest dopravně významných, využitelných. Účelem tohoto přezkumu je vyhodnocení významu budoucího zajištění konkrétních plavebních podmínek na těchto vodních cestách, a to s ohledem na plány rozvoje city logistiky, potřeby průmyslových podniků, význam z hlediska odpadového hospodářství a rozvoj osobní vodní dopravy a samozřejmě i rekreační plavby. V důsledku toho by mělo dojít k upřesnění a aktualizaci vymezení vodních cest dopravně významných, využitelných.

Tento proces hodnocení se má opírat o analýzy dalšího rozvoje vnitrozemské vodní dopravy v České republice. Bez řádné aktuální analýzy významu využitelnosti předmětného úseku vodního toku Berounka by přijetí navrhované právní úpravy bylo zcela nekoncepční a v rozporu s odpovědným přístupem k tvorbě práva, tudíž nemohu vyhovět vašemu požadavku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz, předpokládám. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Tak to mě moc mrzí, že nemůžete vyhovět mému požadavku. Ale není to můj požadavek. Je to požadavek všech starostů měst, která jsou na Berounce, a také městských částí v Praze. Na Ministerstvo dopravy putoval jejich otevřený dopis a uváděli řadu důvodů, proč není vhodné Berounku splavnit. Nejenom že tam žijí různí říční živočichové, kteří by byli ohroženi, ale například prohloubením koryta by bylo nutné také vybudovat jezy a plavební komory, a jak uváděl pan starosta Kořínek, to jsou obrovské peníze, které jsou ekonomicky nezdůvodnitelné přínosem toho, že by případně pár lodiček mohlo dojet od soutoku s Vltavou až do Černošic. A navíc by tato část byla velmi ohrožena při povodních, jak se také uvádí (upozornění na čas) v tomto dopisu. Takže vás prosím, abyste se o něj také zajímal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude mít zájem o odpověď na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Jenom k té primární otázce, jestli příroda, nebo beton. Já říkám pouze jednu věc - nechme o tom rozhodnout příslušné orgány státu v rámci posuzování vlivu na životní prostředí. A pokud by se tam někdy skutečně stavba realizovala, tak to, že v tom zákoně tato skutečnost bude, umožní financování z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci řízení krize v lékařské posudkové službě - sebehodnocení. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Lékařská posudková služba zajišťuje jednu z klíčových agend státu, kdy vlastně přiznává příspěvky, nárok na příspěvky na péči či na uznání invalidity, posuzuje zdravotní stav lidí. Takže je to opravdu velice důležitá agenda. Jsou to statisíce řízení ročně, zhruba čtyři sta, čtyři sta třicet tisíc správních řízení či úkonů. To jsou obrovská čísla. Já tady mluvím proto, že tisíce posudků jsou v prodlení a že se zdá - a to by mě zajímalo, to je má první otázka -, že nejsou nyní platné žádné akreditace pro vzdělávání nových posudkových lékařů. To je má první zásadní otázka.

Ta druhá je, zdá se také, že není cesta ven z tohoto průšvihu. Posudkoví lékaři jsou většinou vysokého věku a nebylo zatím představeno schůdné řešení. Já jsem ale našla na webu Evropské komise a i na webu MPSV odkazy na evropské řešení, srovnání toho, jak se to dělá v jiných zemích - Belgii, Francii, Holandsku, v Norsku, Velké Británii, a sice zavádění takzvaného sebehodnocení, kdy by člověk, který potřebuje toto posouzení, vyplnil podrobný dotazník. Zajímá mě, zda na tento projekt, který MPSV dříve spoluorganizovalo, byl i workshop v Praze 2017, 2018, naváže testování toho takzvaného projektu WD FAB. A sice, je tam ještě patrně možnost, abychom se jako země připojili. Učiníme to? Může to být jedna z cest. Pokud se ministerstvo domnívá, že to cesta pro řešení posudkové služby není, tak mě zajímá zdůvodnění. Vzhledem k těm zemím, kde to už funguje, a třeba i Spojených státům a řadě dalších, kde také něco podobného mají, se domnívám, že za prověření, navíc za využití evropských peněz, by to stálo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o větší klid v sále. Nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ministryni Schillerovou ve věci kauzy Finančního úřadu Příbram - ředitel, který nedržel krok a ústa. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, začátkem týdne média informovala o personální změně na Finančním úřadě v Příbrami, který dodatečně vyměřil daň z přidané hodnoty pro společnost Primagra, která patří do holdingu Agrofert, který ještě donedávna vlastnil premiér Andrej Babiš, než ho vložil do svěřeneckého fondu. Doměření daně bylo ve výši 1,5 milionu korun a oprávněnost doměření následně potvrdily i odvolací orgány. Poté přišla pro ředitele odměna. Hodně trpká odměna, kterou nečekal nikdo. Přišla personální reorganizace a byl převelen do Prahy mimo své bydliště s více než hodinovým dojezdem na pracoviště. A ano, nejednalo se o povýšení.

Vážená paní ministryně, v době, kdy spouštíte ve školách vzdělávací program, který říká, že daně se mají platit, tedy se určitě mají i vybírat, se dozvíme tento příběh. Není to paradox? Finanční úřad doměří oprávněnou daň a následně za to je potrestán jeho ředitel? Není to signál, že úředníci finančních úřadů mají rezignovat na výběr daní nebo se toto přivírání očí má týkat jen některých daňových subjektů? Není tato kauza další skvrnou na pověsti Finanční správy? Připomínám, že ta před časem ignorovala informace svých německých kolegů o možných daňových machinacích, a divme se, i tehdy to bylo v zájmu společnosti pana premiéra Babiše. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na tuto interpelaci.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, nejdřív se budu věnovat té první kauze. Čerpám z vyjádření Finanční správy, protože do její kompetence spadá jak problematika státní služby, tak problematika vyměřování či doměřování daní. Takže cituji s ohledem na to, co mi mohla sdělit Finanční správa, jak se věci mají.

Takže pokud se týká případu Ing. Karla Trefného, který do roku 2016 zastával pozici ředitele sekce územního pracoviště v Příbrami, tak v souladu se zákonem o státní službě na všechna místa představených ve státní službě proběhla výběrová řízení. To znamená, to byla akce, která se týkala všech pozic ředitelů sekcí, odborů územních pracovišť, to znamená, že i pozice tohoto pana inženýra, který... který... (Obrací se k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám potom přidám čas a poprosím kolegyně v sále, aby své jednání případně přesunuly jinam, nebo aby se usadily.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Byl to případ i pana Ing. Trefného, který neobhájil post ředitele ve výběrovém řízení. Na místo ředitele sekce Územního pracoviště v Příbrami byl ve výběrovém řízení v souladu se zákonem o státní službě vybrán jiný žadatel, který byl následně na toto místo jmenován. Ing. Trefný, který vybrán nebyl, byl poté převeden na místo se služebním působištěm v Praze, proti čemuž podal odvolání na Generální finanční ředitelství, které bylo zamítnuto. Proti rozhodnutí Generálního finančního ředitelství podal žalobu u soudu a domáhal se jeho zrušení. Krajský soud v Praze v rozsudku uvedl závěr, že dosavadním služebním působištěm je obec, ve které zaměstnanec dosud vykonával službu, tedy Příbram. V návaznosti na toto rozhodnutí soudu bylo rozhodnutím ředitele Finančního úřadu pro Středočeský kraj určeno panu Trefnému služební působiště Příbram. Soud ve věci umístění zaměstnance rozhodl v jeho prospěch, což Finanční správa plně respektovala.

V otázce samotného výběrového řízení soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že ve výběrovém řízení na ředitele územního pracoviště v Příbrami neshledal, a teď prosím, paní poslankyně, cituji přímo z citace Finanční správy, že soud řekl v odůvodnění, neshledal ze strany Finanční správy žádné pochybení ve věci toho výběrového řízení a potvrdil tak, že výběrová řízení na volná služební místa v orgánech Finanční správy zaručují vysoký stupeň objektivity a transparentnosti při výběru vhodného uchazeče tím, že jsou striktně stanovena zákonem o státní službě. Podstatou celé záležitosti je tedy skutečnost, že Finanční správa pouze nesprávně určila a odůvodnila obec služebního působiště a po prohraném soudu tuto chybu neprodleně napravila.***




Přihlásit/registrovat se do ISP