(20.30 hodin)
(pokračuje Pikal)

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb., podle sněmovního tisku 179/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 179/7." Zagongoval jsem. Nevím, jestli jsou tady už všichni.

Takže já zahájím hlasování. Ptám se, kdo je pro. Tedy kdo je pro senátní znění. Kdo je proti? Já vám děkuji.

hlasování číslo 189 bylo přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 66, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Takže budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, tedy o přijetí sněmovní verze. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Prosím o nastavení potřebné majority. Již je.

 

Takže přednesu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb., ve znění, v kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 179/6.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

hlasování číslo 190 je přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 160, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Takže konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas a přijali jsme ho. Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

 

A ještě nám zbývá nějaký čas, takže otevírám bod číslo

10.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb.,
o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě
/sněmovní tisk 200/6/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacím návrhem. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 200/7. Informace k pozměňovacímu návrhu vám byly rozdány do vaší pošty. Vítám mezi námi senátora Zdeňka Nytru a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženému pozměňovacímu návrhu vyjádřil poslanec Patrik Nacher. (Překvapen.) Pan poslanec Nacher - za navrhovatele se vyjádřit k tomu senátnímu návrhu. Už teď. Nebo to můžete nechat být, samozřejmě.

 

Poslanec Patrik Nacher: Aha. Tak pěkný večer, dámy a pánové. Já jsem ani vůbec nepočítal s tím, že budu takhle vyzván, protože už jsem k tomu řekl své. Vystupoval jsem v Senátu i ve všech třech čteních. Od začátku jsem zastáncem toho, aby stát nenařizoval nikomu, kdy má mít otevřeno, jak a proč. To samotné dělení, pokud jde o svátky, kdy je otevřeno a kdy je zavřeno, podle mě nemá vůbec žádnou logiku, stejně tak jako ona hranice 200 metrů, stejně jako charakter obchodů, kde otevřeno je.

Na druhou stranu ctím to, že tato Poslanecká sněmovna už o tom jednou hlasovala, tudíž to byl ten můj důvod, proč jsem přišel s tím návrhem vyjmout z toho pouze velkoobchody, kde to pravidlo s těmi svátky vůbec nedává logiku, protože tzv. shoppingová turistika se tam neděje, protože tam mohou nakupovat pouze živnostníci nebo jiní obchodníci, kteří zásobují právě ty provozy, které mohou mít i podle toho zákona otevřeno. To znamená, to byl ten důvod. A tenkrát, když si vzpomenete, tak jsem poprosil všechny kolegy, i kteří s tím nesouhlasí, abychom to nechali projít prvním čtením právě z toho důvodu, aby tam nevznikly ty návrhy na jedné straně zrušit ten zákon jako celek, anebo to rozšířit i o další svátky, soboty, neděle apod. Nevyslyšeli jste mě, nakonec tam návrh zrušit ten zákon jako celek přišel jak tady ve Sněmovně, tak teď ze Senátu.

Já i nadále odděluji svůj osobní pohled od toho pohledu, který tady přijala Poslanecká sněmovna, případně klub hnutí ANO, a na tomto já nemám co měnit. Prostě už jsme o tom jednou hlasovali, byť si o tom myslím své, a nepřijde mi fér hlasovat o tomtéž podruhé. To znamená, proto tam je ten návrh s těmi velkoobchody, a já budu rád, když Sněmovna podpoří to vynětí, aby aspoň to mělo nějakou elementární logiku. Jinak já jsem pak připraven se účastnit té debaty, případně reagovat na některé dotazy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím pana senátora, aby se ujal slova a představil nám návrh Senátu. Co se týče faktických poznámek, tak jsem ještě neotevřel rozpravu, takže zatím je nemůžu přijímat. Prosím, pane senátore.

 

Senátor Zdeněk Nytra: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, předstupuji před vás s žádostí o podporu pozměňovacího návrhu přijatého Senátem Parlamentu České republiky k vámi navrhované novele zákona č. 223/2016 Sb. (V sále je velký hluk.)

Jak už tady bylo řečeno, ta novela vámi schválená je o rušení zákazu prodeje v ostatních svátcích pro velkoobchody. V Senátu jsme se shodli, že ta novela není špatná, a bylo to celkem bez problémů. My jsme se ale zamysleli nad smyslem tohoto zákona jako celku. Tento zákon, tedy zákaz prodeje v prodejnách větších než 200 metrů čtverečních o některých státních svátcích, měl možná smysl v době svého vzniku. Nechci zde rozebírat částečné nedokonalosti toho zákona, to znamená, že zakazuje prodej pouze o některých státních svátcích, a tím vytváří docela slušný chaos, a že není až tak moc zřejmé v souladu s tím, co říkal přede mnou pan poslanec, proč zrovna 200 čtverečních metrů. Cíle původních předkladatelů podle mého byly v podstatě dva: ochránit zaměstnance těchto obchodů před nutností pracovat i o státních svátcích, omezit možnost trávit volný čas hlavně rodin v nákupních centrech. A tady bych se rád zastavil. Jako objekt zájmu zákonodárců -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane senátore, já vás přeruším a požádám kolegy poslance o větší klid, tak abychom řádně mohli vyslechnout vyslance Senátu. Prosím o klid a děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Senátor Zdeněk Nytra: Jako objekt zájmu zákonodárců a ochraňovanou osobou se zde stal zaměstnanec obchodu s prodejní plochou větší než 200 čtverečních metrů. Proč nás ale nezajímají zaměstnanci i v těch menších obchodech? Opravdu to nejsou pouze rodinní příslušníci, jak bylo při přijímání zákona tvrzeno. Jsou všichni zaměstnanci opravdu tak nespokojení s tím, že musí, museli by o státních svátcích do práce? Nemyslím si to. Situace na pracovním trhu se od doby předložení zákona výrazně změnila. Postavení zaměstnanců je výrazně silnější. Zaměstnanci se ve velké míře dokážou dohodnout, kdo ve svátek pracovat půjde a kdo zůstane doma s rodinou. Nemalá část zaměstnanců využívala práci ve svátek pro navýšení svého příjmu, případně k získání náhradního volna s možností vybrat si ho v běžný pracovní den. A proč zrovna jen zaměstnanci obchodů? Nechci vás obírat o váš drahocenný čas výčtem profesí, které o svátcích do práce tak jako tak musí, a věřte, že ten seznam je opravdu dlouhý. Jen tak namátkou, když zcela pominu armádu, bezpečnostní sbory, zdravotnictví a dopravu všeho druhu, neměli bychom zakázat všechna sportovní utkání? Vždyť vedle sportovců musí pracovat široká skupina pořadatelů a dalšího zajišťujícího personálu. Neměli bychom zakázat všechna kulturní představení? Je to obdoba sportu. Neměli bychom zakázat provoz kin, fitness a wellness center, restaurací a obdobných zařízení? Vždyť je to obrovská spousta zaměstnanců, kteří o státních svátcích do práce rovněž musí. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP