(9.50 hodin)
(pokračuje Vondráček)

Zdá se, že se počet hlasujících ustálil. Návrh usnesení jsem přečetl.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přednesené usnesení. Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno je 172, pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat. (Potlesk.) Ještě neprošel zákon, to je jen první krok.

 

V tuto chvíli tedy zahajuji podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo má zájem o vystoupení v podrobné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se opět, zda je zájem o závěrečná slova. Paní navrhovatelka - nemá zájem, paní zpravodajka - nemá zájem.

Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Kateřiny Valachové, Patrika Nachera, Aleny Gajdůškové, Marka Bendy, Lukáše Kolaříka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 493.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno je 175 poslanců, pro 175, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. (Potlesk.)

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Sněmovno, moc děkuji za takovou podporu napříč politickým spektrem, za dvojí potlesk. A dnes jsem opravdu v tomto bodu na Sněmovnu hrdá. A děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já to tedy dořeknu. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a projednávání končím. Děkuji všem.

 

Budeme pokračovat dle schváleného pořadu, a to třetími čteními. Jako první otevírám bod

33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 452/ - třetí čtení

Poprosím paní ministryni, která už přichází ke stolku zpravodajů, a zpravodaje garančního výboru pana poslance Romana Sklenáka. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 452/4, který byl doručen dne 7. června 2019. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 452/5.

Ptám se navrhovatelky, zda má zájem vystoupit. Má zájem. Paní ministryně, máte slovo. Prosím. (V sále je velmi rušno.)

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, na úvod třetího čtení novely zákona o důchodovém pojištění bych ráda připomněla, že -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás přeruším na okamžik. Poprosím ty, kteří nemají zájem poslouchat, mají něco jiného na řešení, ať prosím neruší důstojný průběh tohoto bodu a opustí případně sál, anebo ať mlčí. Děkuji. Ještě jednou, prosím o klid v sále.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Ráda bych připomněla, že příjmy významné části českých důchodců jsou velmi nízké. Každý sedmý důchodce žije pod hranicí příjmové chudoby a téměř každého třetího důchodce příjmová chudoba ohrožuje. Jeden ze dvou seniorů pak pobírá starobní důchod, který nedosahuje ani výše minimální mzdy. Velká část domácností důchodců tak obtížně vychází se svými příjmy. Například každá pátá domácnost důchodců přiznává, že samotné náklady s bydlením pro ně jsou velkou zátěží. Tato situace českých důchodců, obzvláště těch s nižšími důchody, mě vedla k navržení nadstandardní valorizace nad rámec současného zákona. Mým cílem přitom bylo zlepšit životní situaci především u seniorů s nižšími penzemi.

Návrh proto valorizuje relativně více důchody seniorů s nízkými příjmy. Například relativní zvýšení důchodu bude u seniora s důchodem 9 000 Kč měsíčně dle mnou předkládané novely o čtvrtinu vyšší než u seniora s důchodem 18 000 Kč měsíčně. V průměru se důchody po valorizaci zvýší o 900 Kč měsíčně. Devíti z deseti důchodců se zvýší důchody alespoň o částku 750 Kč měsíčně. Nově tak bude mít starobní důchod 90 % důchodců nejméně 10 750 Kč měsíčně.

K návrhu novely byly podány čtyři pozměňovací návrhy. Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí je ke všem návrhům nesouhlasné. I když bych ráda zdůraznila, že v principu se všemi souhlasím, výjimka je ten poslední - hned vysvětlím. Stejně tak garanční výbor pro sociální politiku ani jeden z návrhů nedoporučil.

Pozměňovací návrh paní poslankyně Šafránkové na zvýšení základní výměry o 900 Kč u seniorů s důchodem do 10 000 Kč měsíčně sice sleduje stejný cíl jako návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, nicméně odporuje základním principům systému důchodového zabezpečení. V rozporu s principy zásluhovosti by např. senioři, kteří dnes mají důchod 9 200 Kč, měli v důsledku pozměňovacího návrhu v příštím roce vyšší důchod než ti, kteří mají dnes důchod ve výši 10 000 Kč. V rozporu s principy systému důchodového zabezpečení by v roce 2020 existovaly dvě výše základní výměry. Na to přitom není připraven administrativní systém České správy sociálního zabezpečení. Stejně tak by návrh způsobil kolísání příjmů řady důchodců. Základní výměra důchodců s důchodem do 10 000 Kč by totiž v roce 2019 odpovídala 10 % průměrné hrubé mzdy v ekonomice, ale v roce 2020 by byla navýšena o dodatečných 900 Kč a v roce 2021 by byla opět snížena na 10 % průměrné hrubé mzdy v ekonomice.

Pozměňovací návrh B1 pana poslance Martínka a pozměňovací návrh C paní poslankyně Golasowské spadají do oblasti ocenění péče o děti ve výši důchodu. Koncepční změny v této oblasti v současnosti diskutuje Komise pro spravedlivé důchody. V případě přijetí by pozměňovací návrhy negativně ovlivnily možnosti komise efektivně a zejména v pojetí systému uceleně pomoci důchodcům, kteří během své kariéry pečovali o děti.

Pozměňovací návrh B1 pana poslance Martínka navrhuje za vyloučenou dobu považovat též dobu účasti pojištěnců pečujících osobně o dítě ve věku do 9 let. Jak jsem zmínila, s tímto návrhem souhlasím v jeho principu a je to také jeden z návrhů, který má naprostou podporu téměř všech členů Komise pro spravedlivé důchody. Problém je v tom, že návrh není formulován zcela srozumitelně a je zřejmé, že obsahuje věcné i procesní nesrovnalosti.

Z věcného pohledu návrh není konzistentní se stávající ochranou rodičů pomocí institutu vyloučených vdov. Podle návrhu by totiž institut vyloučené vdovy v období po čtvrtém roce věku dítěte mohli využít současně oba rodiče. Nicméně je potřeba připomenout, že dle současné úpravy v období do 4 let věku dítěte tento institut může využít jen jeden z rodičů. To znamená, že nelogicky by tak pro období do 4 let věku dítěte, kdy dítě vyžaduje větší péči, platila přísnější úprava.

Z procesního pohledu pozměňovací návrh opomíjí také pravidla o upřednostnění vyloučené doby před příjmem. V praxi tak dle České správy sociálního zabezpečení rodičům dobu péče o dítě do 9 let při výpočtu důchodu automaticky nevyloučí. Rodiče o to při odchodu do důchodu budou muset aktivně požádat a to většina rodičů nejspíš neudělá, dle dosavadních zkušeností, a pozměňovací návrh tak bude nejspíše neúčinný, resp. by byl v případě jeho příjetí neúčinný. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP