(12.00 hodin)
(pokračuje Filip)

Rozhodneme v hlasování číslo 263, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 263. Z přítomných 166 pro 93, proti 40. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji paní zástupkyni navrhovatelů paní poslankyni Mračkové Vildumetzové, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 110. Zároveň předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobrý den. Zahajuji projednávání bodu

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb.,
o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 297/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi stručně, abych uvedla ještě pár slov. Jak již bylo uvedeno při prvním čtení, je vládní návrh tohoto zákona, kterým se mění zákon o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, zpracován na základě povinnosti transponovat evropskou směrnici o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi. Jedná se o přepracovanou směrnici, která reguluje tyto instituce, rozšiřuje požadavky na jejich činnost. Konkrétně se jedná zejména o úpravu systému správy a řízení instituce, politiku odměňování, rozšířené požadavky na informační povinnosti vůči účastníkům a dále o možnost přeshraničních převodů penzijních plánů.

Také jsem řekla už v prvním čtení, že v České republice není systém zaměstnaneckých penzí zaveden, přesto jsme povinni ustanovení této nové směrnice do právního řádu provést. Proto jsou doplněna stávající ustanovení zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, která již byla implementována v předchozí směrnici v této oblasti. Povinnost transponovat všechny ustanovení byla řečena již před Evropským soudním dvorem, který rozhodl, že ačkoliv není systém zaměstnaneckých penzí v České republice zaveden, je Česká republika povinna transponovat všechna ustanovení směrnice.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. V prvém čtení jsme přikázali k projednání tento návrh rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru máme k dispozici jako sněmovní tisk 297/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jan Řehounek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Řehounek: Děkuji, pane předsedající. Mým úkolem je nyní ve druhém čtení vás seznámit, kolegyně a kolegové, s usnesením rozpočtového výboru ze dne 6. února 2019 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdější předpisů. Je to sněmovní tisk 297.

Po úvodním slově náměstkyně ministryně financí Lenky Dupákové, zpravodajské zprávě poslance Jana Řehounka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 297, schválila bez připomínek, a zároveň

II. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Už jen v krátkosti bych dodal to, že projednávání v rozpočtovém výboru bylo velmi krátké, nekonfliktní. Pokud se nemýlím, tak podpořili všichni členové rozpočtového výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Jan Bauer. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pan místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych vám představil a následně v podrobné rozpravě se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který byl podán do systému pod číslem 2371. Chtěl bych říci, že jde o návrh, který posouvá účinnost zrušení karenční doby, a to ve třech variantách. Já jsem spolu s několika kolegy poslanci toto předložil v reakci na podle mého názoru totální chaos, který doprovází přijímání systému elektronické neschopenky, a samozřejmě vzápětí osvětlím i důvody, které nás vedly k předložení tohoto návrhu, konkrétně k tomuto projednávanému zákonu.

Přiznám se, že tak jak vidím opravdu nesystematičnost a chaos, který provází zavádění eNeschopenky v praxi, se ani nedivím, že praktičtí lékaři v poslední době vyzývají dokonce i k občanské neposlušnosti.

Podle veřejně učiněného příslibu premiéra Andreje Babiše mělo zavedení eNeschopenky doprovázet zrušení karenční doby v červenci roku 2019, a to takové eNeschopenky, která mimo jiné zlepší a zrychlí přehled zaměstnavatelů o dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců a možnosti kontroly. Tento zásadní vliv vláda však zjevně není schopna standardní legislativní cestou naplnit. Takzvaná elektronická neschopenka již stihla projít v naší legislativní praxi velkou anabází a já se musím přiznat, že by si člověk musel skoro najmout detektivní agenturu, aby se v tom vyznal, ale přesto mi dovolte jenom zkráceně zmínit vývoj této legislativy.

První milník. Byla zavedena zákonem č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to s účinností od 1. ledna 2019. Jednalo se o sněmovní tisk 926 v 7. volebním období. Nebyla však obsažena v původním vládním návrhu, ale do zákona se dostala až na základě rozsáhlého pozměňovacího návrhu poslance Jiřího Běhounka - jednalo se o sněmovní dokument 6036, taktéž v 7. volebním období -, který obsahoval i obsažnou důvodovou zprávu podrobně popisující budoucí proceduru postupného zavádění takzvané elektronické eNeschopenky.

Milník číslo dvě. Protože Ministerstvo práce a sociálních věcí nebylo schopno zavedení elektronické neschopenky technicky realizovat, přišlo s návrhem na její zrušení, spojené s mlhavým příslibem budoucí nové právní úpravy elektronické neschopenky. Tento návrh byl v podobě sněmovního tisku číslo 204 předložen 13. července 2018, tedy v době, kdy na technickou realizaci od 1. ledna 2019 zbývalo ještě půl roku. Dne 18. září 2018 prošel v prvním čtení a 23. listopadu 2018 jej sněmovní výbor pro sociální politiku doporučil neschválit.

Třetí milník. Situaci zachránil pro Ministerstvo práce a sociálních věcí poslanec Roman Sklenák, který navrhl a prosadil pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 582, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a který se posléze stal zákonem č. 335/2018. Tento zákon odložil účinnost těch ustanovení příslušného zákona č. 259 z 1. ledna 2019 na 1. leden 2020.***




Přihlásit/registrovat se do ISP