Neautorizováno !


(15.00 hodin)

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Ta zjištění, o kterých mluvil pan poslanec Zahradník, uvedená v nálezu NKÚ, použije Ministerstvo životního prostředí k dalšímu zlepšení nastavených opatření a zavádění nových.

Ministerstvo životního prostředí konstatuje, že NKÚ se dopouští několika dezinterpretací a mylných závěrů. Mimochodem, to zní ze všech ministerstev stále více. Zároveň Státní fond životního prostředí České republiky odmítá tvrzení NKÚ, že nesleduje a nevyhodnocuje přínosy podpořených projektů v národním programu životního prostředí ve vztahu ke kvalitě ovzduší. Naše ovzduší se jednoznačně zlepšuje.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně v rámci probíhající aktualizace Národního programu snižování emisí připravuje dodatečná opatření pro zlepšení kvality ovzduší v České republice, která nahradí efekt těch, která se doposud nepodařilo realizovat. Stejně tak by se měly zachovat i další subjekty, které jsou odpovědné za plnění opatření ke zlepšení kvality ovzduší jak na národní, tak na regionální i lokální úrovni.

V tiskové zprávě NKÚ se neobjevuje zásadní informace, že Česká republika díky již realizovaným opatřením předčasně splnila čtyři z pěti ze svých mezinárodních závazků ve snižování emisí k roku 2020 a u pátého se blížíme ke splnění. Současně NKÚ nesprávným způsobem zachází s takzvanými nepřekročitelnými hodnotami emisí, které jsou stanoveny v Národním programu snižování emisí České republiky, NPSE, k roku 2020, a dospívá k mylnému závěru, že nebudou splněny.

NKÚ dále konstatuje, že se kvalita ovzduší v kontrolovaných letech nezlepšila. Tento závěr, vycházející z meziročního srovnání, je značně zavádějící. Kvalita ovzduší se v České republice postupně zlepšuje. Je však nezbytné dodat, že i přesto se v některých lokalitách imisní limity dosud nepodařilo dosáhnout. Meziroční výkyvy v kvalitě ovzduší ovlivňují významně rozptylové podmínky, které nelze ovlivnit a které jsou především v zimním období velmi nepříznivé, což způsobuje kumulaci znečišťujících látek a nárůst imisních koncentrací nad stanovenou mez. Stejně tak nelze jednoduše zamezit přenosu znečišťujících látek ze zahraničí, které se především v příhraničních oblastech podílejí na překračování imisních limitů.

Ministerstvo životního prostředí vynakládá značné finanční prostředky na snížení emisí z lokálního vytápění domácností, pružně reaguje na potřeby změn legislativy a pomáhá krajům, obcím i podnikatelským subjektům v jejich úsilí při snižování znečištění ovzduší.

NKÚ mimo jiné poukazuje na pomalou výstavbu páteřních komunikací a obchvatů měst a obcí. Rychlost výstavby dopravní infrastruktury je v České republice neuspokojivá. Proto Ministerstvo životního prostředí iniciovalo změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která by měla vést ke zrychlení výstavby. Další kroky včetně opatření, která povedou k přesunu části nákladní silniční dopravy na železnici, viz koncepce nákladní dopravy pro období 2017 až 2023 s výhledem do roku 2030, jsou v gesci Ministerstva dopravy.

Pokud jde o zavádění nízkoemisních zón, připravuje Ministerstvo životního prostředí na letošní rok změnu nařízení vlády, která povede k jejich zefektivnění. Dlouhodobě poskytujeme dotace na studie proveditelnosti, které jsou nezbytným prvním krokem k možnému zavedení, samotné zavedení je však na rozhodnutí obcí a měst.

NKÚ spekuluje o tom, že k výměně kotlů první a druhé třídy dojde patrně až po roce 2022, a uvádí, že prostředky, které MŽP dosud poskytlo na kotlíkové dotace, pokryly pouze 10 % kotlů určených k výměně. Ministerstvo životního prostředí v lednu vyhlásilo třetí výzvu kotlíkových dotací pro kraje, v rámci které dojde k výměně dalších minimálně 30 tisíc kotlů.

NKÚ při své úvaze nebere v potaz skutečnost, že výměny kotlů probíhají průběžně i mimo kotlíkové dotace. Zákaz kotlů první a druhé třídy je zákonem stanoven již od roku 2012 a lidé tak měli dohromady deset let na výměnu starého kotle. Dotace jsou pouze podpůrným nástrojem, nikdy nepokryjí celorepublikovou potřebu v této oblasti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dočtu jenom větu. A to ani v případě kotlíkových dotací, do nichž jde celkem přes 9 miliard korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane premiére, uvědomujete si, že mnoho starostů obcí bylo pro pouhé podezření z toho, že neoprávněně vynaložili částku tisíckrát menší, podrobeno vyšetřování policií a mnozí z nich za to byli souzeni?

A ještě jedna věc. Vy tady kritizujete NKÚ, používáte slova jako dezinterpretace, mylné závěry, nesprávný způsob zacházení s fakty a další, kterými se snažíte obhájit ministerstvo. Přitom zároveň vaše vláda navrhuje zákon, který svěřuje NKÚ obrovské pravomoci, nové pravomoci, při kontrole hospodaření obcí v jejich samostatné působnosti. Jak je to možné? Jak zároveň můžete navrhovat tento zákon, vaše vláda, a zároveň tady takhle v podstatě každým slovem kritizujete závěry Nejvyššího kontrolního úřadu?

A nezapomeňte také na ty starosty z první části mé otázky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující otázku. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já na starosty nezapomínám. Ale my kritizujeme NKÚ, protože NKÚ má kontrolovat a nedělat politiku. A v posledním čase dělá moc politiky a vyjadřuje se k věcem, které mu vůbec nepřísluší. A to nemá nic společného v tom, že rozšíření působnosti NKÚ, aby kontroloval ČEZ a kraje, které nikdo nekontroluje, nebo samosprávu, no tak s tím samozřejmě jako souhlasíme, takže já tam nevidím žádný rozpor.

My v rámci vlády, stále víc a víc ministrů se dostává do kontroverzí s těmi závěry NKÚ, který často udělá zprávu na padesát stran a zároveň dělá tiskovou zprávu, kde vytrhne z kontextu některé věci, a potom samozřejmě jsou v mediálním prostoru věci, které neodpovídají skutečnosti.

Takže já bych ještě dokončil ty kotlíkové dotace. Takže na letošní tiskové konferenci ke kotlíkovým dotacím MŽP potvrdilo, že zákaz platí a posouvat se nebude. Kontrolu plnění těchto povinností budou provádět obce s rozšířenou působností, které mají od roku 2017 možnost kontroly přímo na místě.

Pokud jde o spolupráci s Polskem, kterou NKÚ MŽP doporučuje, je třeba malé vysvětlení. Mezistátní jednání na nejrůznějších úrovních probíhá již řadu let. Znečištění přenášené z Polska má významný vliv na plnění imisních limitů na území České republiky. Naše spolupráce s Polskem se proto orientuje na vzájemnou výměnu informací a zkušeností s omezováním emisí. I přesto společná jednání přinášejí výsledky. Polsko od roku 2015 umožňuje obcím zakázat na svém území určitý druh paliv a kotlů, takzvaná antismogová vyhláška. Těmi nyní disponují všechna příhraniční vojvodství. Polské Ministerstvo energetiky dále v loňském roce -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane premiére, opět vypršel. Nyní bude interpelovat pan poslanec Bauer ve věci rodiny Michálkových v Norsku. Než dorazí, mám tady omluvenky. Omlouvá se nám paní poslankyně Richterová mezi 14.45 a půlnocí z důvodu jednání a pan poslanec Kubík mezi 15.15 a 18.00 z důvodu jednání.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane premiére, jako člen výboru pro sociální politiku, ale také jako občan této země, dlouhodobě sleduji vývoj případu dětí Michalákových a bezzubou snahu české vlády a úřadů zasáhnout a domoci se po norské straně jakýchkoliv ústupků a dodržování mezinárodních úmluv. Navíc dávno už nejde jen o kauzu, ale o obecnější a zásadní spor o to, jak bude v budoucnu v Evropě chápána rodina.

Chtěl bych říci, že mě proto mile překvapil rázný postup sousedního Polska, které se nedávno odvážilo udělit azyl norské občance, která do Polska uprchla spolu s dítětem ze strachu před jeho odebráním. Nyní vyšlo prostřednictvím médií najevo, že v reakci na to Norsko zažádalo o stažení polského konzula, který se skutečně v souladu se svým posláním snaží pomáhat polským rodinám ve sporech s kritizovaným úřadem Barnevernet a trvá na dodržování Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, kterou norští úředníci v praxi ignorují.

Proto můj dotaz je velmi jednoduchý. Zvážíte, že jako předseda české vlády, která má vlastní zkušenosti s Barnevernetem a přístupem norských úřadů, vystoupíte na podporu Polska? A druhý dotaz. Budete se snažit navázat bližší spolupráci právě s Polskem a Slovenskem a dalšími státy, jejichž bilaterální vztahy s Norskem byly ze stejného důvodu narušeny, to vše s cílem zvýšit politický tlak na Norsko?

Děkuji za odpověď. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP