(12.20 hodin)
(pokračuje Okamura)

Přesuneme se k dalšímu tisku. Jedná se o

34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb.,
o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 240/ - prvé čtení

Pardon, pane poslanče Profante, já jsem vás omylem odmazal, tak přihlaste ještě jednou do obecné rozpravy. (Jméno poslance Profanta předtím zmizelo z informační tabule.) Z pověření vlády návrh měl uvést premiér Andrej Babiš, nicméně pověřil ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane místopředsedo. Tento návrh novely zákona o zpravodajských službách, o Bezpečnostní informační službě a o Vojenském zpravodajství reaguje na aktuální společenský vývoj v oblasti, která souvisí s činností zpravodajských služeb, včetně vývoje v oblasti veřejné správy a rozvoje elektronizace, eGovernmentu. Jedná se v zásadě o několik dílčích opatření, která tedy mají vytvořit předpoklady pro efektivnější činnost zpravodajských služeb v zájmu ochrany zájmů a bezpečnosti ČR.

Jednou z novinek je, že ke stávajícímu oprávnění, podle kterého zpravodajské služby již dnes mohou získávat informace z evidencí vedených ústředními orgány státní správy, mají přibýt pravidla, podle kterých by v případech, kdy to bude důvodné, získávaly podobné informace i od orgánů územní samosprávy, které souvisejí tedy s činností územní samosprávy. Nově by měla být zavedena pravidla pro získávání informací od Generálního ředitelství cel, a to v zásadě v podobném rozsahu, v jakém dnes je možné takové informace získávat již od Finanční správy, od Generálního finančního ředitelství, a rozšíření možnosti, která už dnes existuje, získávat informace od bank o jejich činnosti, zejména tedy o tocích finančních prostředků. Samozřejmě ta souvislost je zřejmá. Jde zejména o boj proti mezinárodnímu terorismu.

V návaznosti na rozvoj elektronizace potom se předpokládá zpřesnění a rozšíření pravidel pro evidenční ochranu činnosti zpravodajských služeb. Jinými slovy, s tím souvisí i problematika krycích dokladů a vůbec tedy vytváření legendy pro to, aby zpravodajské služby mohly efektivně fungovat i na základě krycích dokladů tak, aby celá ta identita byla dostatečně věrohodná a nebylo možné její rozkrytí neoprávněnými osobami.

Další novinkou, která má přispět zejména k boji s mezinárodním terorismem, je potom vytvoření pravidelně aktualizované referenční databáze osob v digitální podobě, která v zásadě by měla být anonymizovanou evidencí fotografií osob, které jsou nebo mohou být spojeny s teroristickou činností, tak aby je bylo možné případně ztotožnit na základě jejich podobizny.

A posledním tematickým okruhem je potom sjednocení právní úpravy v oblasti používání odposlechů zpravodajskými službami, kde v současné době existuje jistá disproporce mezi úpravou podle trestního řádu, podle kterého se používání odposlechů povoluje na čtyři měsíce, a úpravou platnou pro zpravodajské služby, kde toto povolení je platné pouze tři měsíce. V zásadě jde pouze o sjednocení této lhůty na tu lhůtu čtyřměsíční.

Vzhledem k tomu, v jaké době se nacházíme, jsem přesvědčen, že všechny návrhy, které se týkají posílení pravomocí zpravodajských služeb, jsou velmi dobře odůvodněné, jsou důvodné, a moc tedy prosím o to, aby ten návrh byl propouštěn do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vít Rakušan. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Pouze na začátek i z pohledu tajných služeb se v této fázi jedná o maximum možného, co lze prosadit, nicméně samy tajné služby mají dlouhodobě ten názor, že zákon zabývající se jejich prací by si vyžadoval důkladnější revizi, vyžadoval by si kompletní novelizaci, a tady se stále bavíme pouze o dílčích aspektech toho, co by mohlo práci našich zpravodajců v té nové, poměrně turbulentní a stále se měnící době zjednodušit.

Já bych ještě rád v hlavních bodech shrnul principy navrhované novely. Doplnění oprávnění zpravodajských služeb o získávání údajů uchovávaných orgány samosprávy v souvislosti s výkonem samosprávy a stanovení povinností orgánů veřejné správy vyhovět za splnění zákonných podmínek žádosti zpravodajské služby o poskytnutí informací. Dále se jedná o posílení evidenční ochrany údajů tím, že nebude omezen výčet informačních systémů veřejné správy, z nichž se poskytují údaje o přístupu k evidenčně chráněným údajům. Dále, že evidenční ochrana údajů bude poskytována také informačními systémy, které využívají údaje z informačních systémů veřejné správy, a tím, že budou poskytovány také neveřejné nebo znepřístupněné údaje o přístupu k evidenčně chráněným údajům.

Zavedení možnosti pro zpravodajské služby získávat údaje od bank prostřednictvím jiného subjektu. O tom hovořil podrobněji pan ministr. Rovněž prodloužení doby pro povolení použití zpravodajské techniky Bezpečnostní informační službou a Vojenským zpravodajstvím na dobu čtyř měsíců popsal pan ministr ve své zprávě.

Zpravodajské služby rovněž usilují o posílení součinnosti poskytnuté ze strany orgánů veřejné správy při zřizování krycích prostředků a krycích dokladů zpravodajských služeb. Dalším bodem je vytvoření pravidelně aktualizované referenční databáze digitálních podob osob na základě databází, do kterých jsou již nyní oprávněny vstupovat.

Navrhované změny jsou odůvodňovány ze strany zpravodajských služeb rizikem nejednotného výkladu stávajících zákonných ustanovení v důsledku neustálené terminologie v zákonech upravujících vedení evidencí, registrů a informačních systémů. Dále za současného stavu nelze vyloučit, že část objemu dat bude poskytována způsobem nikoliv dálkovým, což znamená sníženou účinnost evidenční ochrany v důsledku vyšší časové náročnosti tohoto klasického, tedy ne dálkového způsobu.

Ve vztahu k povinnosti orgánů veřejné správy poskytovat požadovanou informaci lze dovodit z principu dobré správy, že ten orgán nemůže bezdůvodně odmítnout poskytnutí informace jinému státnímu orgánu. Toto odmítnutí musí být odůvodněno, například úpravou mlčenlivosti apod. Vynutitelnost takové povinnosti je z pohledu předkladatelů v současné době nedostatečná. Bezproblémovému průběhu vyřizování žádostí zpravodajských služeb navíc brání výše uvedené historické srovnání se starší zákonnou úpravou. Ve vztahu k poskytování informací vedených v souvislosti s celou šíří veřejné databáze, nikoliv jen správy státní, ale i samosprávy, je nutno konstatovat, že potřebné informace lze v zásadě zjistit jinými prostředky získávání informací, ovšem zdlouhavým a neefektivním způsobem.

Dále poněkud zastaralá úprava krycích prostředků a krycích dokladů skrývá nebezpečí takové své aplikace, která by mohla právě tyto krycí a důležité prostředky ve svém důsledku prozradit.

Asi nejvíce diskutabilní částí, o které jistě může být vedena diskuze, je potřebnost vytvoření referenční databáze - tedy potřebnost deklarovaná našimi tajnými službami - digitálních podob osob, které tedy ilustrují případy pohybu osob potenciálně spojených s terorismem, ve kterých zpravodajské služby mohou disponovat obrazovými záznamy zájmové osoby, ať už z vlastní činnosti, či od zahraničních partnerů, avšak jejich následná identifikace je dle názoru tajných služeb z důvodu absence výše popsaného nástroje časově znesnadněna.

Přes některé aspekty, které jistě mohou vyvolávat diskuse, které jsou legitimní, nejrůznější pozměňovací návrhy, například ve druhém čtení, jako zpravodaj tohoto zákona doporučuji daný zákon k postoupení do dalšího kola legislativního procesu, tedy do druhého čtení. Děkuji.***




Přihlásit/registrovat se do ISP