(15.20 hodin)

 

Senátor Pavel Štohl: Děkuji za slovo. Já si myslím, že z té rozpravy tady vyznělo, že opravdu všichni chceme situaci lodníků řešit, ale snažíme se, abychom neublížili dalším profesím. Myslím, že tady paní ministryně ty důvody, které by mohly nastat v případě přijetí novely tohoto zákona, naprosto přesně popsala. Tato problematika je i pro daňové poradce poměrně hodně složitá. Proto jsme kontaktovali opravdu Komoru daňových poradců, ty lidi, kteří mají tuto problematiku na starosti. A víceméně řekli stejné důvody, co tady zazněly od paní ministryně, a doporučení bylo jednoznačně nepřijímat tuto novelu, protože by způsobila komplikace ostatním profesím a dalším. Komora daňových poradců ještě doporučovala, že by bylo možná vhodné znát stanovisko Finanční správy, jak by tedy v případě přijetí této novely byla schopna bez nějakých větších problémů kontrolovat tuto situaci a podobně.

Takže si opravdu nemyslím, že to je věc politická. Je to věc věcná. A teď je na vás, abyste opravdu vaším rozhodnutím udělali tu situaci takovou, která neudělá víc škody, než přinese užitku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Zeptám se znovu, jestli pan navrhovatel chce vystoupit se závěrečným slovem. Nechce. V tom případě jsme vyčerpali závěrečná slova a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance.

Já si tady nastavím majoritu a přednesu vám návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 80/6."

Zaznamenal jsem žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Zagonguji, abychom sezvali kolegy z předsálí. Počkám, až se nám počet přihlášených ustálí. Poslanci ještě přicházejí.

 

Zopakuji tedy, že budeme hlasovat o schválení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a že budeme přehlasovávat veto Senátu, tedy je potřeba 101 hlasů. Myslím, že se nám počet přítomných poslanců a poslankyň již ustálil.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, bylo přihlášeno 172 poslanců a poslankyň, pro 123, proti 29. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a byl přijat.

 

Tím jsme se vyrovnali s tímto bodem. Děkuji vám. Děkuji panu senátorovi.

 

Otevírám další bod, jímž je

2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení
Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí
při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony
/sněmovní tisk 130/4/ - zamítnutý Senátem

Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako sněmovní tisk 130/5. Vítám mezi námi senátora Ladislava Kose.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřila ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, předstupuji před vás s návrhem novely zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky. Je to novela, jejíž cíl je jediný - zvýšit transparentnost nakládání s veřejnými prostředky a ve svém důsledku posílit roli Parlamentu České republiky při rozhodování o finančních tocích v řádu miliardu korun ročně. Ambicí novely naopak není v žádném případě jakékoli rozpouštění prostředků, stejně jako jí není cíl získat pro vládu či Ministerstvo financí žádný nový zdroj příjmů ani žádná jiná z podobných fám, naopak, zatímco při zachování současného stavu by ministr financí a vláda měli neomezenou možnost zcela mimo rámec Poslaneckou sněmovnou schváleného státního rozpočtu přesouvat finanční prostředky na celou řadu různých priorit, ať už bytových potřeb, průmyslových zón, nebo dopravy. Předkládaná novela zakotvuje povinnost zahrnout rozhodování o těchto prostředcích již do samotné přípravy státního rozpočtu a jejich nakládání přísně svazuje s následně schváleným zákonem o státním rozpočtu a jeho Poslaneckou sněmovnou schválenou podobou.

Dovolím si tedy nyní uvést tento návrh v nezbytně nutné šíři souvislostí a věřím, že se mi tím podaří osvětlit, proč je tato novela potřebná. (Trvalý hluk v sále.)

Chceme novelizovat zákon, kterým byl od 1. ledna 2006 zrušen Fond národního majetku České republiky a jeho činnost převzalo Ministerstvo financí. (Ministryně se otáčí na předsedajícího, aby zklidnil sál.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já bych chtěl poprosit o větší klid.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Zde byl pro správu majetku a financování závazků zřízen zvláštní účet a zvláštní evidence, které jsou vedeny odděleně od státního rozpočtu, s cílem, aby výnosy z privatizovaného majetku sloužily k úhradě právě těch závazků státu, které s privatizací souvisely. Tím je myšlena zejména likvidace ekologických škod, k níž se stát před privatizací zavázal. Od samotného počátku však zákon připouštěl také použití na jiné neprivatizační účely. A byly to právě tyto jiné neprivatizační účely, které se postupem času staly hlavními výdajovými tituly hrazenými z tohoto zvláštního účtu, a navíc se k nim postupně dílčími novelami zákona přidávaly další a další. Z privatizačních zdrojů tak byly často hrazeny četné vládní projekty. Například v roce 2007 investovala vláda z tohoto účtu do oblasti nesouvisející s privatizací, zejména do Státního fondu dopravní infrastruktury, 21 mld. korun, o rok později to bylo dokonce 34 mld. korun. Od roku 2012 byla uzákoněna možnost převádět prostředky z výnosů privatizace do státního rozpočtu.

Často se v této souvislosti uvádí, že tyto prostředky měly sloužit na krytí schodku důchodového účtu. Je potřeba si ale uvědomit, že ve chvíli, kdy jsou prostředky převedeny do rozpočtu, stávají se příjmy státního rozpočtu a jsou k nerozeznání od jiných příjmů rozpočtu - typicky daní. Jednotlivé příjmy státního rozpočtu, jak všichni víme, nemají mašličky. Od roku 2012 bylo do státního rozpočtu převáděno průměrně 10 mld. ročně, a to při zachování bezpečného zůstatku na krytí privatizačních výdajů, zejména nejvýznamnější ekologie. A tak tomu bylo každý rok až do roku 2018. Jedinou podmínkou, která k tomuto převodu musí být splněna, je záporné saldo důchodového systému - ne účtu, my nemáme žádný účet - důchodového systému, tedy že příjmy vybrané v daném roce na sociálním pojistném jsou nižší než prostředky vyplacené na důchody. Technická podmínka, která v roce 2018 nenastala, protože se důchodový systém po mnoha letech ocitl v přebytku. A nejinak tomu pravděpodobně bude i v roce příštím. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP