(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zahajuji odpolední jednání Poslanecké sněmovny. Než přistoupíme k projednávání bodů, přečtu omluvy, které se mi tady nahromadily, a to paní poslankyně Pavla Golasowská od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan místopředseda Petr Fiala od 14.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, pan Mgr. Martin Kupka od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů - ale ještě vystoupí v rozpravě. Paní Monika Oborná bere zpět omluvu z dnešního jednání v čase od 17 do 19 hodin. Další omluva je paní poslankyně Věry Kovářové mezi 12.45 a 13 hodin z důvodu návštěvy lékaře - tak to si myslím, že už prošlo. Od 14.30 do konce jednání se omlouvá paní poslankyně Květa Matušovská a mezi 17. a 19. hodinou z důvodu jednání se omlouvá pan předseda Ivan Bartoš, dále mezi 15. a 19. hodinou z pracovních důvodů se omlouvá pan František Vácha. Tady mám ještě další omluvy: Antonín Staněk od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a František Vácha mezi 14.30 a 15. hodinou z pracovních důvodů.

Než přistoupíme k projednávání dalších bodů, prosím předsedu volební komise poslance pana Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, děkuji za slovo. Moje vystoupení bude stručné, tři volební body v pořadí, jak jsou avizovány. Tedy bod číslo

135.
Návrh na jmenování členů Kontrolní rady Grantové agentury České republiky

Volili jsme tedy pouze z jednoho návrhu, víc jsme jich od výboru neobdrželi, a kandidát byl Sněmovnou potvrzen v této volbě. Bylo vydáno 160 hlasovacích lístků, 159 bylo odevzdáno, jeden lístek byl neodevzdán. Kvorum nutné pro zvolení je 81. Pan Zdeněk Dufek získal 108 hlasů a byl zvolen členem Kontrolní rady Grantové agentury České republiky. A tady jenom připomenu, že tedy jedno místo zůstává neobsazeno.

 

Další bod, číslo

136.
Návrh na jmenování členů Kontrolní rady Technologické agentury České republiky

I zde bylo vydáno 160 hlasovacích lístků, kvorum nutné pro zvolení je tedy 81. Odevzdaných lístků bylo 159, neodevzdán jeden. Jiřina Jílková získala 84 hlasů a byla zvolena, Martin Kobert získal 29 hlasů, nebyl zvolen a Jana Stávková 66 hlasů a také nebyla zvolena. Volba je dvoukolová, zůstává jedno neobsazené místo, tudíž zbylí dva kandidáti, Martin Kobert a paní Jana Stávková, postupují do druhého kola této volby.

 

A konečně bod číslo

137.
Návrh na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

Třetí volba, ta velká mediální rada. Opět ze 160 lístků bylo odevzdáno 159. Patrik Košický získal 20 hlasů a Olga Ulrichová 27 hlasů. Znamená to, že v první volbě nebyl nikdo zvolen, a protože se volí jedno místo, jsou dva kandidáti, tak oba tito kandidáti postupují do druhého kola. Předpokládám, že ta druhá kola se uskuteční na další, tedy říjnové schůzi Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu předsedovi volební komise, že nás seznámil s výsledky voleb. V tuto chvíli budeme pokračovat v bodu číslo

7.
Návrh poslanců Jana Hamáčka, Jana Birke, Kateřiny Valachové
a Petra Dolínka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 109/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě dnes před polední přestávkou. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu a hospodářskému výboru jako výboru dalšímu. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky číslo 109/2 až 109/4. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele poslankyně Kateřina Valachová a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Marek Novák.

Zeptám se, jestli máte zájem o vystoupení. (Předsedající se obrací na poslance Nováka.) Ne. Paní zpravodajka Kateřina Valachová tady není. Já bych byl rád, kdybychom paní poslankyni Valachovou sehnali, aby se dostavila ke stolku zpravodajů. (Poslankyně Valachová přichází.) A už je tady, takže už bude dostavená. Zeptám se paní zpravodajky, jestli má zájem o vystoupení. (Hlas z pléna: To je předkladatelka.) Nemá. Pardon, předkladatelky.

Tak. A nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, kde první přihlášený je pan poslanec Martin Kupka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já bych také rád vysvětlil, proč pokládám návrh na zrušení karenční lhůty za cestu špatným směrem, dokonce za významné nebezpečí pro hospodářský sektor. Chtěl bych se opřít o průkazné statistické údaje. Vím, že někdy jsou čísla ošidná, ale v tomhle případě můžeme srovnávat nejenom údaje napříč jednotlivými lety, ale také můžeme srovnávat, a to je velmi významné, údaje České republiky a údaje ostatních evropských států.

Je nezpochybnitelným faktem, že průměrná míra nemocnosti v České republice mezi lety 1995 až 2007 dosahovala až k číslu v některých letech sedm procent. Přitom podotýkám, že obvyklá míra nemocnosti ve vyspělých evropských státech se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty. Ten rozdíl je nápadný a po zavedení karenční lhůty se ho opravdu podařilo eliminovat a dostali jsme se na obvyklou míru, která je v ostatních státech.

Pokud bychom chtěli připustit, že je namístě, aby Česká republika měla takovou průměrnou míru nemocnosti, tak by to ale znamenalo, že bychom se museli ptát na to, jestli k tomu vedou nějaké věcné důvody, jestli například zdraví českých obyvatel je horší než v ostatních státech. Tady můžeme vycházet z údajů Světové zdravotnické organizace a můžeme se dívat, abychom porovnávali srovnatelné, jak to vypadá v jiných zemích ve střední Evropě, které měly podobnou historii jako Česká republika. A ujišťuji vás, že k tomu žádné věcné důvody nejsou. Zdraví českých obyvatel je dokonce na lepší úrovni než v případě ostatních středoevropských států a dosahuje, jak se ukazuje i v posledních statistikách, až k míře, která je shodná s vyspělými evropskými státy. Dokonce se ukazuje, že jsme podle statistik Eurostatu v délce života ve zdraví v porovnání s ostatními evropskými státy na tom dokonce líp. Tedy je jasné, že není žádný věcný důvod, proč by průměrná míra pracovní neschopnosti, nemocnosti v České republice měla být vyšší než v ostatních vyspělých státech.

Pokud jsme se díky zavedení karenční lhůty dostali na tu obvyklou míru, to opatření tedy funguje, tak přece není žádný důvod je měnit. Také v souvislosti s tím nevznikly žádné dramatické problémy, pravděpodobně bychom o nich věděli, pokud by například zavedení té karenční lhůty vyvolalo více závažných zdravotních komplikací u lidí, kteří tedy oddalují návštěvu lékaře. Ale nic takového neukazují statistiky, a neukazuje to dokonce ani praxe praktických lékařů. Tak proč bychom měli měnit něco, co prokazatelně funguje, a navíc to měnit v době, kdy to může reálně při současných mírách nezaměstnanosti ohrozit celou řadu podniků, protože se jim nedostává zaměstnanců?***




Přihlásit/registrovat se do ISP